Střednědobý výhled rozpočtu statutárního města Prostějova

218 Střednědobý rozpočtu statutárního města Prostějova s analýzou financí a ratingem Obsahuje: analýzu financí města uzavřenou ratingem dle Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) stanovení finančního potenciálu samosprávy od roku 219 do roku 223 doporučený strop bezpečné zadluženosti pravidla rozpočtů pro stabilitu financí doporučení

OBSAH ÚVOD... 2 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 3 Počet obyvatel... 3 Počet žáků... 3 Počet zaměstnanců... 3 Saldo rozpočtu... 3 Provozní saldo... 3 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 4 ANALÝZA... 4 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY... 25 STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU... 27 DOPORUČENÍ... 27 DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU PROSTĚJOVA... 28 ZÁVĚR... 3 PŘEDPOKLADY PRO PLNĚNÍ STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU... 3 DOPORUČENÁ PRAVIDLA ROZPOČTŮ PRO STABILITU FINANCÍ SAMOSPRÁVY... 31 DOPADY STŘEDNĚDOBÉHO VÝHLEDU ROZPOČTU DO FINANCÍ... 32 PŘÍLOHY... 35 PŘÍLOHA 1. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU - TABULKOVÁ ČÁST... 35 PŘÍLOHA 2. STŘEDNĚDOBÝ VÝHLED ROZPOČTU PROSTĚJOVA POVINNĚ ZVEŘEJŇOVANÉ INFORMACE... 39 PŘÍLOHA 3. EKONOMICKÉ HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING)... 4 Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating)... 4 PŘÍLOHA 4. ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ SAMOSPRÁVY... 42 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 44 OBRÁZKY... 44 TABULKY... 44 GRAFY... 44 KONTAKT NA ZPRACOVATELE... 45 PROFESNÍ PROFIL ZPRACOVATELE... 45 Číslovaná stránka 1/46

Úvod Statutární město Prostějov (dále jen město nebo Prostějov) sestavuje v tomto dokumentu střednědobý rozpočtu, což je povinnost plynoucí ze zákona č. 25/2 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Dokument je zpracován v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti č. 23/ Sb. Smyslem střednědobého u rozpočtu je prokázat schopnost, že město dostojí svým dosavadním závazkům. Střednědobý rozpočtu je podle zákona nástroj sloužící pro střednědobé finanční plánování rozvoje hospodářství samosprávy. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje minimálně souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů. Obsahem jde tento dokument nad rámec zákonem daných náležitostí střednědobého u rozpočtu uváděných v 3 zákona č. 25/2 Sb. Zejména analyzuje finanční zdraví (rating), trendy financí a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů samosprávy. Uvedeny jsou také možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál uvádí též SWOT financí a obsahuje doporučení. Ze střednědobého u se vychází při zpracování rozpočtu a využívá se jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Smyslem střednědobého u rozpočtu je podpořit udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti samosprávy, podpořit zdravý vývoj financí a prokázat schopnost samosprávy dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a aktualizován tak, aby průběžně reagoval na ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na reálné hospodaření samosprávy. Ve střednědobém u rozpočtu je nastavena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilitu a finanční zdraví samosprávy. Výhodou střednědobého u rozpočtu je značná možnost finančně manévrovat. Ke zpracování střednědobého u rozpočtu bylo použito zejména těchto zdrojů: Město - rozpočet 218, účetní a finanční výkazy od roku 1997, systém ÚFIS a Monitor státní pokladny MF ČR (http://monitor.statnipokladna.cz), vyhláška MF ČR č. 276/ Sb., o podílu jednotlivých obcí, predikce výnosů daní Cityfinance využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a vybraná data ČSÚ Město může díky plánování lépe realizovat cíle, zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby dobře plnil svou roli, měl by být střednědobý rozpočtu ideálně ročně aktualizován. Číslovaná stránka 2/46

Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázaný v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Bere se celkový počet zaměstnanců vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Saldo rozpočtu Je rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Pokud jsou plánované vyšší příjmy než výdaje, je saldo kladné, v opačném případě záporné. Ze salda rozpočtu rozhodně nelze odvodit, že obec hospodaří dobře či špatně. Posoudit hospodaření je mnohem složitější a saldo rozpočtu obce/městyse/města je pouze dílčí údaj. POZOR. Splátky úvěrů nejsou vedeny jako rozpočtové výdaje a přebytky rozpočtu mohou být použity jednak na splácení úvěrů z minulosti nebo slouží k vytvoření finanční rezervy do budoucna na realizaci jiných projektů. Proto přebytek rozpočtu se rozhodně nerovná definici to jsou peníze, které zbývají. Záporné saldo rozpočtu znamená, že v rozpočtu jsou vyšší výdaje než příjmy. Chybějící prostředky pocházejí buď z úvěrů, nebo je ke krytí deficitu využito prostředků uspořených v minulosti. Záporné saldo znamená špatné hospodaření pouze v situaci trvalých deficitů a ty má v ČR hlavně státní rozpočet. Bez přebytků a deficitů nelze zajistit hospodaření, ale platí, že podle zákona by měly být rozpočty dlouhodobě vyrovnané. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Součástí běžných výdajů jsou i opravy, které často působí pocitově jako investice. Podstatné je, aby bylo provozní saldo obce/městyse/města po snížení o splátky dluhů vždy kladné (výjimku může tvořit nárazově řešení problematiky cash flow a velké opravy). Číslovaná stránka 3/46

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 5 298 5 351 5 476 5 65 5 721 5 81 Analýza finančního zdraví Doporučujeme zdvořile nejprve se seznámit s obsahem přílohy, která se věnuje obecně finančnímu (rozpočtovému) hospodaření samosprávy, viz Příloha 4. Úvod do finančního hospodaření samosprávy. Analýza Počet obyvatel 1 města, na kterém závisí daňové příjmy, dále klesal. Na počtu obyvatel závisí většina příjmů města (daňové příjmy). Od roku 213 do roku počet obyvatel zatím snížil o 436 (-1 % s aktuální roční ztrátou cca 7 mil. Kč daňových příjmů dle aktuálních dat). Počet obyvatel města byl k 31. 12. celkem 43798. Co obyvatel, to v roce bylo 16,3 tis. Kč daňových příjmů (rok před tím to bylo bezmála 15 tis. Kč). Ve městě se dařilo především počtu zaměstnanců a žáků. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel, žáků a zaměstnanců v katastru Prostějova Vývoj počtu obyvatel, zaměstnanců pracujících v místě a žáků ve školách Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců 6 5 4 3 2 1 Zdroj: MFČR, ČSÚ a 1 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem. Číslovaná stránka 4/46

Počet zaměstnanců 2, kteří mají v katastru města místo výkonu práce se od roku 29 zvyšoval. Od roku 213 poté přibylo 317 zaměstnanců (+11,7 %). Na území města bylo v roce evidováno 28 868 zaměstnanců. Dle počtu zaměstnanců se stanovuje sice pouze malá část podílu města na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 3, ale má sociální dopady. Prosperita na území města byla evidentní a odpovídala celostátní dobré ekonomické náladě. Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Prostějova s dopady změn počtu obyvatel do daňových příjmů 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Počet obyvatel 47 678 47 374 47 165 47 58 45 858 45 675 45 378 45 324 45 116 44 387 44 33 44 234 44 94 43 977 43 975 43 798 Počet zaměstnanců 25 14 24 827 24 735 24 296 24 974 25 543 22 88 22 385 23 211 24 86 24 387 25 851 27 94 27 733 28 868 Počet žáků 5 298 5 351 5 476 5 65 5 721 5 81 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 průměr od 213 Počet obyvatel 99,6 99,4 99,6 99,8 97,4 99,6 99,3 99,9 99,5 98,4 99,9 99,8 99,7 99,7 1, 99,6 99,8 Počet zaměstnanců 11,5 98,8 99,6 98,2 12,8 12,3 89,3 98,1 13,7 13,8 11,2 16, 14,8 12,4 14,1 13,8 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY roční průměr 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Od 213 Změna počtu obyvatel -28-34 -29-17 -1 2-183 -297-54 -28-729 -57-96 -14-117 -2-177 -436 Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel -2 8-2 743-1 988-1 163-13 44-2 12-3 684-576 -2 476-8 194-663 -1 237-1 877-1 67-3 -2 88-6 393 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 211 sčítání lidu, 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Rok 211 byl rokem, kdy Český statistický úřad prováděl sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování sdílených výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (tzv. RUD ). Počet žáků 4 ve školských zařízeních města, u kterého je město v roli zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od 1. 1. 213 záleží část daňových příjmů. Počet žáků se od roku 213 zvýšil o 334 (+6,3 %). V roce bylo evidováno celkem 581 žáků. Městu bylo do sdílených daňových příjmů podle počtu žáků v roce převedeno cca 59 mil. Kč a novela RUD od roku 218 příjmy města dle tohoto kritéria výrazně navyšuje až k 8 mil. Kč (+21 mil. Kč). 2 Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 3 1,5 % celostátního výnosu daně se dělí mezi obce dle počtu zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, a to k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 4 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Číslovaná stránka 5/46

Školy, včetně školek jsou obecně značně závislé na dotacích státu. Existuje vnější finanční riziko dané způsobem dotačního financování školství státem a častými zásahy do systému vzdělávání. Rolí města, jako zřizovatele, je především péče o svěřený majetek, zejména nemovitý. Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Prostějova tis. Kč 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1. Daňové příjmy 427 391 448 697 511 58 512 25 524 654 562 91 483 66 537 27 498 923 515 389 569 861 591 193 63 971 653 96 712 548 2. Nedaňové příjmy 8 869 92 529 12 541 13 297 114 948 115 978 143 131 122 94 111 536 11 196 116 999 116 382 128 439 126 823 12 828 3. Kapitálové příjmy 28 797 76 37 84 628 25 568 84 279 14 85 17 63 86 552 46 344 29 685 12 223 31 166 11 793 2 424 7 636 4. Přijaté dotace 449 164 473 285 272 54 296 215 387 23 438 482 442 875 439 84 49 866 111 882 93 481 113 172 19 74 73 383 99 174 Příjmy celkem 986 221 1 9 548 971 289 937 33 1 111 84 1 222 165 1 239 72 1 186 322 1 66 669 767 151 792 564 851 912 853 944 856 536 94 185 5. Běžné výdaje 784 56 768 776 66 892 719 159 89 796 865 786 94 244 9 41 847 452 561 38 566 93 577 821 633 512 658 527 698 62 6. Kapitálové výdaje 18 417 224 983 316 973 345 298 391 587 298 47 388 539 233 523 24 637 14 961 222 273 186 42 186 114 159 385 257 5 Výdaje celkem 964 923 993 759 977 865 1 64 457 1 21 384 1 164 257 1 292 783 1 133 924 1 88 9 72 341 789 23 764 223 819 626 817 912 955 625 Saldo příjmů a výdajů 21 298 96 789-6 576-127 127-9 299 57 99-53 81 52 398-21 421 64 81 3 361 87 689 34 318 38 625-15 44 tis. Kč 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1. Daňové příjmy 524 654 562 91 483 66 537 27 498 923 515 389 569 861 591 193 63 971 653 96 712 548 2. Nedaňové příjmy 114 948 115 978 143 131 122 94 111 536 11 196 116 999 116 382 128 439 126 823 12 828 3. Kapitálové příjmy 84 279 14 85 17 63 86 552 46 344 29 685 12 223 31 166 11 793 2 424 7 636 4. Přijaté dotace 387 23 438 482 442 875 439 84 49 866 111 882 93 481 113 172 19 74 73 383 99 174 Příjmy celkem 1 111 84 1 222 165 1 239 72 1 186 322 1 66 669 767 151 792 564 851 912 853 944 856 536 94 185 5. Běžné výdaje 89 796 865 786 94 244 9 41 847 452 561 38 566 93 577 821 633 512 658 527 698 62 6. Kapitálové výdaje 391 587 298 47 388 539 233 523 24 637 14 961 222 273 186 42 186 114 159 385 257 5 Výdaje celkem 1 21 384 1 164 257 1 292 783 1 133 924 1 88 9 72 341 789 23 764 223 819 626 817 912 955 625 Saldo příjmů a výdajů -9 299 57 99-53 81 52 398-21 421 64 81 3 361 87 689 34 318 38 625-15 44 INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let 28 29 21 211 212 213 214 215 průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy 13 17 86 111 93 13 111 14 12 18 19 15,8 2. Nedaňové příjmy 11 11 123 86 91 99 16 99 11 99 95 11, 3. Kapitálové příjmy 112 124 163 51 54 64 41 255 38 21 315 157,1 4. Přijaté dotace 94 113 11 99 93 27 84 121 97 67 135 15, Příjmy celkem 99 11 11 96 9 72 13 17 1 1 11 14,4 5. Běžné výdaje 99 17 14 1 94 66 11 12 11 14 16 15,4 6. Kapitálové výdaje 91 76 13 6 59 158 84 1 86 161 17,6 Výdaje celkem 99 97 111 88 96 65 112 97 17 1 117 15,2 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 211 sčítání lidu, 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Podrobný vývoj salda rozpočtu znázorňuje následující graf. Vývoj celkové bilance rozpočtu ukazuje, že město za poslední 4 roky hospodařilo s přebytkem 145 mil. Kč. Za 1 let hospodaření byl docílen přebytek dokonce 249 mil. Kč. Město hospodařilo podle zákona rozpočtově příkladně. Číslovaná stránka 6/46

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Deficity jsou přirozenou součástí rozpočtu města v situaci zvýšených výdajů například na investice a opravy a říkají, že ten daný rok město realizuje více výdajů než příjmů, což je přirozené zejména, když město investuje. Přebytky období deficitů vyrovnávají. Svou roli zde hraje také řešení cash flow (tok příjmů a výdajů v čase) mezi roky, zejména v období projektů větších investičních dotací. Město obvykle střídáním deficitů s přebytky finančně dýchá. Prostějov byl v režimu velkého a dlouhého nádechu a bohatl. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Prostějova Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč 15 1 5-5 -1-15 Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Prostějova Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 1 4 Výdaje celkem Příjmy celkem 1 2 1 8 6 4 2 Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 7/46

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Celkové příjmy a výdaje města byly ovlivňovány mnoha skutečnostmi. Vedle dotací měly významný vliv na příjmy i výdaje také následující fakta. V roce 21 se nejvíce změnilo RUD tzv. velkou novelou. V roce 23 vznikly obce s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem, v roce 25 se změnilo financování školství (odliv na kraje). Následovaly dopady finanční krize po roce 29 a v roce 212 přesměrování transferů sociálních dávek mimo rozpočty měst na úřady práce. Výrazně lepší vývoj daňových příjmů zajistila městu novela tzv. RUD v roce 213, kdy pozitivně působil přesun příspěvků na žáky do daňových příjmů a dále též výrazně zapracoval dobrý vývoj ekonomiky ČR posledních let. Novely RUD v roce a zejména 218 jsou v režii nejen dobrého vývoje ekonomiky, ale především pro města a obce výrazně posíleného (dopovaného) RUD na 218. Graf 4. Vývoj struktury příjmů Prostějova Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč 1 4 1 2 1 8 6 4 2 Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů vykazuje zásadní posílení stability. Dominantní role daňových příjmů je rozhodujícím faktorem této stability příjmů (v předchozích grafech výše bíle vyznačený podíl) a je zásadní pro budoucnost příjmů města. Posílení nezávislosti města na nahodilých příjmech byla bezesporu dobrým faktorem. Nedaňové příjmy města představovaly v roce celkem 13 % všech příjmů a dosáhly v roce celkem téměř 121 mil. Kč. Mírně klesaly. Pocházely z pronájmu majetku cca 56 mil. Kč a příjmy z vlastní činnosti, cca 26 mil. Kč (meziroční pokles o cca 8 mil. Kč) a zbytek doplňovaly ostatní nedaňové příjmy. Pozor u příjmů z pronájmu majetku je nutné vnímat též vznikající a hrazené náklady, nejedná se tu o čisté příjmy. Nedaňové příjmy byly zajímavým doplňkem příjmů města, protože nereagují tak citlivě na vývoj ekonomiky jako daňové příjmy a nejsou závislé na byrokratickém systému dotací. Číslovaná stránka 8/46

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Graf 5. Vývoj nedaňových příjmů Prostějova v tis. Kč Nedaňové příjmy v tis. Kč 16 14 12 1 81 71 14 256 12 6 117 37 8 869 92 529 12 541 13 297 114 948 115 978 143 131 122 94 111 536 11 196 116 999 116 382 128 439 126 823 12 828 8 6 5 569 6 16 4 2 Zdroj: MFČR, Graf 6: Vývoj daňových příjmů Prostějova v tis. Kč Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč 8 7 6 5 4 3 246 195 287 377 254 39 39 933 331 659 393 527 427 391 448 697 511 58 512 25 524 654 562 91 483 66 537 27 498 923 515 389 569 861 591 193 63 971 653 96 712 548 2 1 Zdroj: MF ČR, Číslovaná stránka 9/46

28 29 21 211 212 213 214 215 28 29 21 211 212 213 214 215 Graf 7: Vývoj struktury daňových příjmů Prostějova Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč 8 7 6 5 4 3 2 1 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % Vývoj struktury daňových příjmů DZN Poplatky a ostatní DP DPH DPPO DPFO Přehled vývoje daňových příjmů v tis. Kč DPFO 3 25 2 15 1 5 28 29 21 211 212 213 214 215 DPPO DPH Poplatky a ostatní DP DZN Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: Daňové příjmy tvořily v roce celkem více než 3/4 všech příjmů. Meziroční růst výnosů daní města o téměř 59 mil. Kč (+9 %) zajistily v absolutním vyjádření výnosy DPH +3 mil. Kč (+13,1%) a daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti +18 mil. Kč (+14,5 %). Výborný byl také nárůst výnosu u místních poplatků včetně příjmů z hazardu o +14 mil. Kč (+ 17 %) a rostl také výnos ze správních poplatků o celkem 1,4 mil. Kč (6,8 %). Pouze mírný růst byl zaznamenán u daně z nemovitostí. Očekávaný pokles byl zaznamenán změnou zákona u výnosu daně z podnikání (propad 5 mil. Kč, celkem 41 %). Lze očekávat velice dynamický růst výnosů DPH v roce 218. Podrobný dlouhodobý vývoj daňových příjmů znázorňují předchozí grafy a tabulka dále. Číslovaná stránka 1/46

Střednědobý rozpočtu statutárního města Prostějova s analýzou financí a ratingem 3.5.218 Tabulka 3. Podrobný vývoj daňových příjmů Prostějova 1. Daňové příjmy: Změna 19, INDEXY v tis. Kč / / 28 29 21 211 212 213 214 215 562 91 483 66 537 27 498 923 515 389 569 861 591 193 63 971 653 96 712 548 19, 58 642 1111 DPFO ZČ: 96 145 87 681 9 695 92 233 96 186 11 836 13 892 14 321 123 82 14 919 114,5 17 837 1112 DPFO OSVČ: 1113 DPFO zvláštní sazba (z 31 69 1 47 18 74 Indexy Bilance (tis. Kč) kapitálových výnosů): 1121 DPPO: 1122 DPPO za obce: 85,8 111,2 92,9 13,3 11,6 13,7 4 673 7 346 3 669 41,3-5 213 7 498 1 583 9 471 9 881 11 23 11 975 12 152 12 54 99,2-98 134 781 93 29 91 362 84 67 91 53 97 9 17 417 111 154 125 578 128 357 12,2 2 779 7 474 9 782 18,3 7 14 7 747 6 654 12,2 8 881 86,3-3 131 1211 DPH: 192 658 181 191 197 54 198 63 184 639 27 484 218 549 217 849 23 162 26 245 113,1 133 až 135 +1381 Místní poplatky a ostatní DP včetně hazardu: 39 135 35 895 31 641 4 443 66 34 78 843 76 319 77 293 82 447 96 818 117,4 3 83 1361 Správní poplatky: 18 94 32 469 56 757 23 21 36 22 167 2 156 23 825 22 787 19 655 14 371 27 424 18 635 19 596 17 836 14 247 18 271 18 985 19 185 19 942 21 32 16,8 1 361 14 38 16 24 23 684 24 991 26 978 27 23 27 991 28 586 28 875 29 529 12,3 INDEXY Sumární přehled daňových příjmů / 28 29 21 211 212 213 214 215 v tis. Kč 215 DPFO 135 582 15 562 116 933 19 919 11 33 119 64 121 775 126 78 144 116 156 642 18,7 DPPO 153 721 125 759 148 119 17 669 112 891 119 176 127 573 134 978 148 365 148 12 99,8 DPH 192 658 181 191 197 54 198 63 184 639 27 484 218 549 217 849 23 162 26 245 113,1 Poplatky a ostatní DP 66 56 54 53 51 236 58 28 8 551 97 114 95 34 96 478 12 389 118 12 115,4 DZN 14 38 16 24 23 684 24 991 26 978 27 23 27 991 28 586 28 875 29 529 12,3 654 1511 Daň z nemovitostí: 12 526-353 3 83 15 731 654 Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: MF ČR, Daňové příjmy v hlubší minulosti měly pro město zajímavý průběh. Po jejich úpadku v roce 29 (finanční krize) zažívaly horší období do roku 212. Po novele RUD v roce 213 se růst výnosů daňových příjmů zlepšoval. K celkovému růstu výnosů daní posledních let přispěly nejen změny zákonů s dopadem do lepšího výběru daní, ale také dobré výsledky ekonomiky ČR. Novela RUD na rok 218 zajistí městu příliv daňových příjmů cca 34 mil. Kč a další výrazný přírůstek daňových příjmů poplyne z přirozeného růstu ekonomiky. Očekáváme, že rozpočet 218 obsahuje na straně daňových příjmů rezervu cca téměř 5 mil. Kč, o které budou výnosy nejspíše lepší. Novela RUD v roce 218 městu přidává za vládou dříve uzmuté podíly na DPH (z titulu později zrušené důchodové reformy) a také kompenzuje odebrání výnosu z podnikání fyzických osob (bylo uzmuto v roce celkem 3 % lokálního výnosu). Celkově je podoba RUD na rok 218 pro město velmi příznivá a dále posiluje strukturu příjmů ve prospěch daňových příjmů. Číslovaná stránka 11/46

Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Prostějova Mimořádné příjmy v tis. Kč 18 16 14 12 1 8 6 4 2 Zdroj: MFČR, 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 3. Kapitálové příjmy: 28 797 76 37 84 628 25 568 84 279 14 8517 6386 552 46 344 29 685 12 223 31 166 11 793 2 424 7 636 42 Investiční přijaté dotace (transfery): 2 284 42 31 33 832 46 264 41 689 49 537 7 35 54 637 4 728 3 49 2 93 42 52 33 96 62 9 543 Mimořádné příjmy od roku 214 do roku přesáhly 139 mil. Kč, z toho představovaly cca 86 mil. Kč investiční dotace a zbytek kapitálové příjmy. Město za stejné období investovalo celkem téměř 789 mil. Kč. To znamená, že k získaným mimořádným příjmům muselo město na investice doplnit cca 65 mil. Kč z dalších zdrojů. Mimořádné příjmy kryly pouze 17 % investic. Graf 9. Mimořádné příjmy a investice Prostějova Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč 45 4 35 3 25 2 15 1 5 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Mimořádné příjmy 49 81 118 337 118 46 71 832 125 968 154 342 24 934 141 189 87 72 6 93 33 125 73 217 45 753 3 26 17 178 6. Kapitálové výdaje: 18 417 224 983 316 973 345 298 391 587 298 47 388 539 233 523 24 637 14 961 222 273 186 42 186 114 159 385 257 5 Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 12/46

Investiční aktivita města zažívala poslední rok obrodu a rozpočet na 218 pokračuje. Famózní bylo, že město realizovalo investice bez závislosti na cizích zdrojích. Město si dokázalo vytvořit investiční prostor a zároveň získalo vyšší nezávislost na dotacích. Fiasko státu v oblasti získávání dotací touto politikou město zvládlo bez ztráty kytičky a ukázalo, že má budoucnost a je schopné růst. Investiční dotace hrály za poslední 4 roky nepodstatnou roli a kryly pouze 11% investic. Skvělé je, že v investicích se město nefixovalo na dotace. Graf 1. Krytí investic z dotací a vlastních zdrojů Prostějova Investice v tis. Kč 5 4 3 2 1 1% 8% 6% 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Vlastní zdroje na investice Poměr zdrojů zajištění investic v % 4% 2% Investiční dotace % Uplynulých 1 let Uplynulé 4 roky Rok Uplynulých 1 let Investiční dotace; 352 674; 15% Uplynulé 4 roky Investiční dotace; 86 156; 11% Vlastní zdroje na investice; 1 96 635; 85% Rok Vlastní zdroje na investice; 72 75; 89% Investiční dotace; 9 543; 4% Vlastní zdroje na investice; 247 463; 96% Zdroj: MF ČR, propočty Číslovaná stránka 13/46

1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Graf 11. Vývoj struktury výdajů Prostějova Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % 1 4 1 2 1 8 6 4 2 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok Vývoj investic a běžných výdajů v tis. Kč 1 9 5. Běžné výdaje 8 7 6 5 4 3 6. Kapitálové výdaje Polyg. (5. Běžné výdaje) Polyg. (6. Kapitálové výdaje) 2 1 Očištěné běžné výdaje a prostor, který městu zbýval po odpočtu odpisů (reprodukce) v tis.kč 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 Zbývalo městu z běžných příjmů po odpočtu nutné reprodukce majetku Zdroj: MFČR, 212 213 214 215 123 66 169 575 188 78 181 833 194 467 223 29 Provozní výdaje bez oprav 55 713 58 83 58 512 547 726 574 656 625 122 Běžné příjmy ke krytí provozních výdajů a oprav 77 58 759 439 778 695 88 191 853 51 923 7 Číslovaná stránka 14/46

21 211 212 213 214 215 21 211 212 213 214 215 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Výdaje Prostějova ukázaly skvělou práci spočívající ve zvýšení investic. Rostly však také poměrně rychle provozní výdaje. Město si sice i po úhradě provozních výdajů (opravy stranou) vytvořilo větší prostor, ale nezapomínejme, že běžné příjmy zažívají momentálně boom (ještě do konce roku 218). Město bylo stále ještě příliš štědré, zejména v provozních příspěvcích. Navzdory skvělým výsledkům je však třeba počítat s tím, že tlaky na růst běžných výdajů posílí a bude stále těžší udržet stav. Očekává se nejen růst cen (inflace), ale značně též porostou nadále výdaje na platy a daňové příjmy mají po roce 218 naopak zvolnit růst. Graf 12. Podrobnější vývoj vybraných běžných výdajů Prostějova 35 3 25 2 15 1 5 Neinvestiční nákupy v tis. Kč 25 2 15 1 5 Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč 35 3 25 2 15 1 5 rok Neinvestiční transfery soukromým subjektům v tis. Kč 15 1 5 rok Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč rok Zdroj: MFČR, rok Číslovaná stránka 15/46

Jeden z klíčových údajů pro sledování finančního zdraví města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu, včetně obnovy majetku (neinvestiční opravy). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance, které ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí reprodukci majetku, na splátky dluhů či na úspory, a tedy tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít samospráva na splátky, ale už se nezajímají tolik o stav majetku, pokud jím samospráva neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu samosprávy, a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku samosprávy, splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Je však třeba ještě kalkulovat s částkou na opravy, kterou samospráva také disponuje na straně běžných výdajů. Provozní saldo města bylo od roku 29 v dobrém trendu a v roce město docílilo absolutně nejvyšší částky provozního salda v historii. Provozní saldo dosáhlo v roce celkem 224 mil. Kč. Přesto, že výsledky byly v dobrém trendu je nutné si uvědomit, že hodnota provozního salda dociluje poměrově lehce podprůměrných výsledků. Podíl provozního salda na běžných příjmech činil v roce celkem 24 % (průměr v ČR byl 26 %). Excelentní však byl od roku 215 souvisle výborný trend. Další výhodou byla stabilita a růst provozního salda. Pozor ale na budoucnost! Tlakům na růsty provozních příspěvků město docela podléhalo. Vysoké příjmy a skvělá rozpočtová politika to však excelentně vyvážila (hlavně rezervy na straně příjmů). Stabilní výsledky v dobrém trendu zajistily městu možnost zvýšit investice na rozvoj města. Vše dokládají podrobně grafy a tabulka dále. Graf 13. Vývoj provozního salda Prostějova před a po zahrnutí splátek dluhů 25 Provozní saldo v tis. Kč 2 15 1 5 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 152 634 23 435 191 936 146 339 175 321 22 37 94 523 144 732 132 145 145 678 192 58 2 874 174 679 194 983 224 387 Číslovaná stránka 16/46

Provozní saldo v tis. Kč 25 2 15 1 5 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 152 634 23 435 191 936 146 339 175 321 22 37 94 523 144 732 132 145 145 678 192 58 2 874 174 679 194 983 224 387 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 152 634 188 135 191 936 146 339 174 39 21 25 93 511 143 72 131 133 144 666 191 496 2 6 174 679 194 983 224 387 Zdroj: MFČR, Graf 14. Vývoj provozního hospodaření Prostějova k příjmům a výdajům Běžné příjmy, běžné výdaje a provozní saldo v tis. Kč 1 2 1 8 6 4 2 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Běžné výdaje (provozní) 784 56 768 776 66 892 719 159 89 796 865 786 94 244 9 41 847 452 561 38 566 93 577 821 633 512 658 527 698 62 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 937 14 972 211 852 829 865 498 985 117 1 67 824 998 767 1 45 133 979 597 77 58 759 439 778 695 88 191 853 51 923 7 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 152 634 23 435 191 936 146 339 175 321 22 37 94 523 144 732 132 145 145 678 192 58 2 874 174 679 194 983 224 387 Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 17/46

Graf 15. Porovnání vývoje provozního salda Prostějova s průměrem v ČR Vývoj podílu provozního salda na běžných příjmech v porovnání s průměrem v ČR 16% 21% 23% 17% 18% 19% 21% 25% 26% 22% 23% 24% 14% 13% 9% % Podíl provozního salda na běžných příjmech REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech Zdroj: MFČR, Skvělý trend zajistil, že město je schopné generovat již téměř průměrnou hodnotu provozního salda dosahovanou městy a obcemi v ČR. Důraz by bylo dobré klást na investice snižující provozní výdaje a přísněji posuzovat růst provozních výdajů. Tabulka 4. Vývoj provozního salda Prostějova 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 16% 21% 23% 17% 18% 19% 9% 14% 13% 21% 25% 26% 22% 23% 24% 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% 27% 26% Provozní saldo je zásadním ukazatelem finančního zdraví. Vypočítá se jako rozdíl běžných (provozních) příjmů a běžných (provozních) výdajů. Po odpočtu splátek dluhů znamená zjednodušeně částku, která samosprávě zbývá daný rok na rozvoj a investice majetku po úhradě provozu, ovšem POZOR, provoz včetně oprav a bez zohlednění financí na skutečnou reprodukci (nebo odpisy) majetku! tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 29 21 211 212 213 214 215 Změna od 213 1+2+4 Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) 998 767 1 45 133 979 597 77 58 759 439 778 695 88 191 853 51 923 7 5 Běžné výdaje (provozní) 94 244 9 41 847 452 561 38 566 93 577 821 633 512 658 527 698 62 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 1 12 1 12 1 12 1 12 1 12 868 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 94 523 144 732 132 145 145 678 192 58 2 874 174 679 194 983 224 387 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 93 511 143 72 131 133 144 666 191 496 2 6 174 679 194 983 224 387 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 9% 14% 13% 21% 25% 26% 22% 23% 24% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 17% 22% 18% 2% 24% 22% 25% 27% 26% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 16 327 137 966 125 33 199 78 21 427 289 235 323 553 362 177 316 738 tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) 253 931 25 47 269 99 269 996 39 574 41 433 463 913 518 536 586 565 Suma od 213 Změna běžných příjmů (tis. Kč) -69 56 46 366-65 536-272 54 52 381 19 257 29 496 45 319 69 497 163 569 Změna běžných výdajů (tis. Kč) 38 458-3 843-52 949-286 72 5 55 1 89 55 691 25 15 4 93 131 69 Zdroj: MFČR, propočty Číslovaná stránka 18/46

Do obnovy majetku města směřuje významný objem financí a město buduje a modernizuje svůj majetek. Tento vliv, jak je zřejmé z dosud uvedeného, způsobuje srážení provozního salda opticky níže v přímé vazbě na objem realizovaných oprav. Majetek Prostějova, přesněji jen stavby představují z rozvahy 2,3 mil. Kč (v roce ). Město potřebuje na obnovu (reprodukci) dlouhodobého majetku typu staveb alespoň 8 mil. Kč 5 (odpisy za činily 75 mil. Kč). Skutečná potřeba bude s jistotou vyšší neb účetnictví v případě veřejné správy bohužel neodráží skutečnou hodnotu, a hlavně stav majetku. Obnova majetku města je vícezdrojová a realizuje se především třemi způsoby: 1. způsobem běžných výdajů (účet 511 opravy a udržování); 2. investicemi; 3. příspěvky na obnovu majetku organizacím a společnostem města (investičními i neinvestičními). Do obnovy majetku směřoval v posledních letech významný objem financí hlavně investicemi (vyplývá z dalšího grafu). Červená čára představuje odpisy, tedy minimální potřebnou částku na obnovu majetku, modře jsou opravy a udržování a bílé sloupce jsou investice. Od roku 214 město vynaložilo do majetku cca 1,1 mld. Kč a na pouhou reprodukci by dostačovalo cca 32 mil. Kč. Město zajistilo výdaje na výrazně rychlejší obnovu a budování majetku. Výhodou města je, že v minulosti redukovalo majetek typu staveb, což mu zlepšilo finanční kondici a zajistilo lepší prostor pro investice. Excelentní finanční zajišťování oprav a reprodukce majetku je u města příkladné. Graf 16. Financování obnovy a budování majetku Prostějova v tis. Kč 3 25 2 15 1 5 212 213 214 215 Výdaje na opravy a udržování* 55 667 58 127 69 39 85 786 83 871 73 498 Investice 14 961 222 273 186 42 186 114 159 385 257 5 Odpisy dlouhodobého majetku* 78 279 81 6 82 15 78 632 84 387 74 595 Zdroj: MFČR, 5 Odpisy obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka, účet 551). Číslovaná stránka 19/46

Dostáváme se k jednomu z nejdůležitějších údajů celé analýzy, protože zohledníme opravy, přičteme je k dobru a vezmeme tak v úvahu celou finanční kondici bez rezerv. Provozní saldo a opravy představují ročně vlastní finanční kondici města, kterou vygeneruje samospráva z provozního hospodaření, tedy z běžných příjmů po úhradě provozu obce bez oprav. Když tedy výdaje na opravy (součástí běžných výdajů) přičteme k provoznímu saldu (rozdíl běžných příjmů mínus běžné výdaje), dostaneme celkovou výši roční finanční kondice Prostějova, viz grafy dále (s vědomím a vyjádřením případné potřeby splátek dlouhodobých závazků). Prostějov dosáhl v roce nejlepší vlastní finanční kondice v historii. Prostějov generoval v letech 213 až nejméně 25 mil. Kč a nejlépe 298 mil. Kč vlastních prostředků (nepočítáme zatím finanční rezervy z minulosti). Z toho drtivá většina, v roce cca 224 mil. Kč pocházelo z provozního salda a zbytek doplňovaly opravy. Graf 17. Vývoj finanční kondice Prostějova bez finančních rezerv Provozní saldo + opravy a udržování s vyjádřením splátek dlouhodobých závazků v tis. Kč 25 635 27 183 26 465 278 854 297 885 21 345 1 12 1 12 868 212 213 214 215 Provozní saldo + opravy a udržování v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků 35 Provozní saldo a opravy a udržování v tis. Kč 3 25 2 15 55 667 58 127 69 39 85 786 83 871 73 498 1 5 145 678 192 58 2 874 174 679 194 983 224 387 212 213 214 215 Zdroj: MFČR, propočty Provozní saldo Výdaje na opravy a udržování Číslovaná stránka 2/46

23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 Rozdíl mezi celkovými běžnými příjmy a běžnými výdaji sníženými o opravy byl v roce skvělých 32 % běžných příjmů po zajištění provozu města ke krytí splátek dluhů, na opravy a investice. Ukazatel vyjadřuje, jaký podíl z běžných příjmů po úhradě provozu zbývá samosprávě k rozhodování. Na velikost města se jednalo o naprosto výtečný výsledek. Pomohlo, že město vynakládalo hodně do oprav. Graf 18. Stav celkového finančního prostoru generovaného Prostějovem v roce z běžných příjmů - Celkový finanční prostor z běžných příjmů ke krytí dlouhodobých závazků samosprávy (včetně závazků současných) v tis. Kč 297 885; 32% 625 122; 68% Běžné výdaje snížené o opravy a udržování poz. nezahrnuje splátky dlouhodobých závazků Celkový prostor ke krytí dlouhodobých závazků samosprávy, oprav a investic Konečně po zahrnutí rezerv samospráva disponovala v roce dosud nejvyšším finančním potenciálem v historii. Graf 19. Vývoj celkového finančního potenciálu Prostějova včetně rezerv bez oprav a s opravami Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku) Číslovaná stránka 21/46

212 213 214 215 Celkový okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku + opravy a udržování) 449 713 471 61 549 699 62 47 66 63 326 675 Zdroj: MFČR, propočet Od roku 212 existuje zlaté éra města, tedy období, kdy je město v nejlepší kondici svých financí a má nejvyšší finanční potenciál k investicím. Město je v úplně jiné dimenzi možností, než tomu bylo v roce 212. V roce 212 město generovalo ročně po úhradě provozu 21 mil. Kč a v roce to již bylo 298 mil. Kč, tedy cca 1,5x vyšší vlastní finanční kondice než v roce 212. Samospráva v roce 212 mohla využít po úhradě provozu s rezervami něco málo nad 326 mil. Kč a v roce již 66 mil. Kč. To nepočítáme s cizími a nahodilými prostředky, jako jsou nahodilé dotace a kapitálové příjmy. Graf 2: Stavy na bankovních účtech a provozní saldo Prostějova Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč 4 35 3 25 2 15 1 5 29 21 211 212 213 214 215 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 94 523 144 732 132 145 145 678 192 58 2 874 174 679 194 983 224 387 Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 16 327 137 966 125 33 199 78 21 427 289 235 323 553 362 177 316 738 Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 22/46

29 21 211 212 213 214 215 218 rozpočet 29 21 211 212 213 214 215 218 rozpočet Prostějov disponoval na konci roku skvělou finanční rezervou 6 cca 317 mil. Kč. Rozpočet na 218 velkou část rezerv zapojuje do investic (plánuje se investovat přes 33 mil. Kč). Na konci roku 218 je plánováno na účtech cca 119 mil. Kč, ale město má moudře rezervy jak v oblasti příjmů, tak výdajů. Finanční likvidita města je tedy stále excelentní. Realistické příjmy rozpočtu 218 hodnotíme značně kladně. Celkově je rozpočtové plánování a finanční řízení silnou stránkou města. Graf 21. Vývoj finančních rezerv Prostějova, včetně rozpočtu 218 Finanční rezervy v tis. Kč 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 218 rozpočet Zdroj: MFČR, Graf 22. Vývoj úvěrů a splátek dlouhodobých závazků Prostějova Dlouhodobé úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků v tis. Kč Zdroj: MFČR, 6 Základní běžný účet a účty fondů. Součty účtů 68+231+236+241. Číslovaná stránka 23/46

Prostějov neměl k 31. 12. dluh. Strop bezpečné zadluženosti lze aktuálně stanovit na cca 1,3 mld. Kč 7 (o 2 mil. Kč více než před rokem, díky zlepšení finanční kondice a příznivému trendu). Připomeňme, že samospráva generovala po úhradě provozu města částku nejhůře 2 a nejlépe 298 mil. Kč ročně (rok ), viz Graf 17. Vývoj finanční kondice Prostějova bez finančních rezerv) z toho v roce celkem 224 mil. Kč provozní saldo a zbytek v opravách na běžných výdajích (účet 511). Z uvedené částky může samospráva realizovat splátky dluhů, investice, úspory, ale také opravy. Při docílení stropu zadluženosti by směřovalo na splátky cca 65 mil. Kč bez úroků (úrok 39 mil. Kč při 3 % p. a.), cca 14 mil. Kč s úroky a nadále by s rezervou cca 15 až 19 mil. Kč ročně městu zbývalo na další investice a výdaje (po zohlednění úroků ve výši 3 % p. a. z maximální částky, aktuální dosažitelné úroky jsou přitom na trhu cca 1,2 % p. a., tedy pod inflací a jsou pro obce velmi levné). Strop bezpečné zadluženosti je pod hranicí obvykle stanovovanou dle bankovních standardů. Dlouhodobé pohledávky 8 město prakticky nemá. Graf 23. Vývoj dlouhodobých pohledávek za dlužníky Prostějov Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč 3 663 2 1 21 13 8 212 213 214 215 Zdroj: MFČR,, *změny vyplácení sociálních dávek a 213 změna tzv. RUD 7 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z výše a trendu provozního salda, výdajů na opravy, stabilitě a trendu běžných příjmů, u daňových příjmů, struktury a trendu výdajů a zohledňujeme vnější i vnitřní rizika. Provozní saldo a výdaje na opravy jsou zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že samospráva by měla být schopná nejpozději do 1-ti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Dluh je nutné do max. 2 let bezpečně splatit tak, aby byl zajištěn běžný provoz a reprodukce majetku. 8 účty 462 až 471 z účetního výkazu rozvahy. Číslovaná stránka 24/46

Závěr finanční analýzy Celkově má město do této doby bez nadsázky z pohledu financí na štítu zlatou éru. Město docílilo nejlepší finanční kondice v historii a završilo sanaci svých financí po propadu v roce 29. Rok dopadl dosud vůbec nejlépe. Finanční zdraví Prostějova hodnotíme nejlepší možnou známkou A+A+ (první číslo finanční kondice, druhé momentální stav financí). Tuto známku opíráme o: A+ (výbornou s plusem za excelenci) finanční kondici města opíráme o výborný trend a stabilní výsledky provozního salda. Výsledek roku potvrdil období nejlepší finanční kondice v historii města. Město mělo velice stabilní základnu příjmů. Excelentní bylo finanční zajištění reprodukce majetku a obroda investic. Městu pomohla v minulosti provedená redukce nadbytečného majetku. Skvělá byla vysoká finanční nezávislost města na investičních dotacích. Ve městě se dařilo také práci a zvyšoval se počet žáků. Město si poslední období zajistilo a upevnilo finanční potenciál k investicím. Město si může dovolit finančně větší důraz na investice a rozvoj, ale nesmí opomíjet potřebu více odolávat růstu provozních výdajů. A+ (výborný s plusem za excelenci) stav financí zakládáme na excelentní finanční likviditě, rezervám, praktické bezdlužnosti a nulovým dlouhodobým pohledávkám. Obrázek 1. Rating - hodnocení finančního zdraví Prostějova Prostějov generoval v roce celkem 298 mil. Kč, z toho je alespoň 8 mil. Kč ročně potřeba na nutnou reprodukci majetku a zbytek lze využít na další opravy, investice, do rezerv a na případné splátky dluhů apod. Finanční kondice města je cca 1,5x vyšší než tomu bylo v roce 212. Číslovaná stránka 25/46

Rizika financí města byla dosud pod kontrolou. Mírně ubýval počet obyvatel, ale počet zaměstnanců výrazně rostl. Provozní výdaje rostly výrazně až v roce s nárůstem platů nařízeným vládou, je ale třeba zvýšit schopnost odolávat růstům příspěvků města. Zdůrazňujeme, že příjmy města v roce 218 jsou dopované změnou zákona (tzv. RUD) a po roce 218 může přijít horší období příjmů v kombinaci se sílícím tlakem na růst provozních výdajů. Příležitosti vidíme ve větším důrazu na investice. Výhodou jsou projekty do technologií snižující provozní výdaje, zlepšujících dosavadní majetek, rozvíjejících infrastrukturu a podmínky pro podnikání, bydlení a vzdělávání. Zejména vhodné jsou projekty snižující provozní výdaje, obnovující pořízený majetek a zajišťující budování infrastruktury pro rozvoj města. Dále uvádíme pro rekapitulaci SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 5. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu sestupně) Silné stránky financí Slabé stránky financí Trend provozního salda s výborným trendem a výsledky. Rezervy a excelentní finanční likvidita. Nejlepší finanční kondice i finanční potenciál v historii města. Skvělé řízení oprav a obroda investic. Stabilní základna příjmů. Na území města se dařilo práci i vzdělávání. Nezávislost na investičních dotacích. Bezdlužnost. Příležitosti financí Investice do zatraktivnění města, zejména do majetku, infrastruktury, vytváření podmínek pro podnikání a zejména bydlení. Zavádění nových technologií a investice snižující provozní výdaje a zlepšující komfort služeb (zateplování, alternativní zdroje energie, modernizace apod.) Uvážlivé využití dotací období (214-22) pokud se státu podaří investiční dotace pro obce skutečně konečně spustit. Ohrožení (rizika) financí Zvýšené finanční nároky na rozpočet města na krytí provozních výdajů (platy, ceny, příspěvky ) v kombinaci s ochlazením růstu daňových příjmů od roku 219 (počínaje) Stagnace ekonomiky ČR a příjmů města. Nové povinnosti města (kompetence) převáděné státem bez financí. Úbytek počtu obyvatel. Číslovaná stránka 26/46

Střednědobý rozpočtu Prostějov dostojí svým dosavadním závazkům. Pro střednědobý rozpočtu je výchozím rokem rok 219 9 a je koncipován do roku 223. Pro přehlednost uvádíme také data rozpočtu 218. Doporučení 1. Vyšší investiční aktivita spolu s rostoucí finanční kondicí byl skvělý koktejl, který by mělo město konzumovat i nadále, ovšem s větším důrazem na blokaci růstu provozních výdajů bez oprav. 2. Upřednostňovat investice do technologií a modernizací snižující provozní výdaje. Je třeba počítat s tím, že stagnace ekonomiky je jen otázka času, a že tlaky na růst běžných výdajů vyjma oprav posílí a příjmy města nebudou tak akcelerovat jako dosud. Nejlepší výsledek běžných příjmů nastane zřejmě letos (změna RUD s účinností od 1. 1. 218), ale bude stále těžší udržet výsledky provozního salda, které město docílilo. Očekává se nejen růst cen (inflace), ale značně též porostou nadále výdaje na platy. 3. Nebát se využít Investiční úvěrový rámec s limitem max. 1 mld. Kč (bezpečný limit je 1,3 mld. Kč) a čerpáním na investice v celém období 219 až 223 k rychlé a komplexní realizaci oprav a investic do majetku města v období 219 až 223. V případě velkých investic (Aquapark apod.). Je třeba dobře a se znalostí nastavit podmínky do poptávkového řízení (využít dobré praxe) a vyhnout se častým chybám, které by finance prodražily. 4. Zachovat a udržet likvidní finanční rezervy ve výši alespoň 5 mil. Kč. 5. Udržet ukazatel provozní saldo + opravy > 22 mil. Kč. 9 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet, sestavuje se na dobu minimálně 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje rozpočet. Číslovaná stránka 27/46

Definice finančního potenciálu Prostějova Finanční potenciál Prostějova je zmapován na období 219 až 223 (5 let). Počítáme se základními zdroji financování, které může město přímo ovlivnit, a jsou předvídatelné. Těmito zdroji jsou: 1. Přebytek provozního rozpočtu včetně oprav (provozní saldo + opravy) 2. Vlastní finanční rezervy 3. Investiční úvěrový rámec Naopak nepočítáme s nejistými, či těžko předpověditelnými zdroji s vysokou nejistotou, které nelze predikovat s dostatečnou přesností nebo vůbec, jako jsou: 4. Dotace investiční povahy (případně nahodilé neinvestiční dotace) 5. Kapitálové příjmy (prodeje majetku, bytů) Dle těchto předpokladů bude moci Prostějov v období 219 až 223 využít celkem až 2 529 mil. Kč (2,5 mld. Kč), a to z těchto zdrojů: A. 1 11 mil. Kč (průměrně cca 222 mil. Kč ročně) provozní saldo včetně financí na opravy po úhradě splátek dluhů (běžné příjmy běžné výdaje + opravy, tj. účet 511 splátky dluhů), s tím, že: Celkem je provozní saldo po přičtení oprav počítáno 1 11 mil. Kč a Kč bude použito na úmor dluhu (město nemá dluh); Alespoň 4 mil. Kč (8 mil. Kč ročně) bude město potřebovat na reprodukci svého majetku. B. 119 mil. Kč, předpokládá rozpočet 218 likvidní finanční rezervu na účtech. Výsledek bude nejspíše bez navýšení výdajů výrazně lepší; C. až 1 3 mil. Kč (1,3 mld. Kč) Investičního úvěrového rámce do limitu bezpečné zadluženosti 1,3 mil. Kč. Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je třeba zajistit splátky každého dluhu nad 525 mil. Kč (ve výši 5 % z rozdílu výše dluhu nad 6 % průměru příjmů za poslední 4 roky). Připomeňme opět, že samospráva generovala po úhradě provozu města částku nejhůře 2 a nejlépe 298 mil. Kč ročně (rok ), viz Graf 17. Vývoj finanční kondice Prostějova bez finančních rezerv) z toho v roce celkem 224 mil. Kč provozní saldo a zbytek v opravách na běžných výdajích (účet 511). Z uvedené částky může samospráva realizovat splátky dluhů, investice, úspory, ale také opravy. Při docílení stropu zadluženosti by směřovalo na splátky cca 65 mil. Kč bez úroků (úrok 39 mil. Kč při 3 % p. a.), cca 14 mil. Kč s úroky a nadále by s rezervou cca 15 až 19 mil. Kč ročně městu zbývalo na další investice a výdaje (po zohlednění úroků ve výši 3 % p. a. z maximální částky, aktuální dosažitelné úroky jsou přitom na trhu cca 1,2 % p. a., tedy pod inflací a jsou pro obce velmi levné). Strop bezpečné zadluženosti je pod hranicí obvykle stanovovanou dle bankovních standardů. Číslovaná stránka 28/46

mil. Kč Graf 24. Výhled finančních možností Prostějova na investice a opravy v období 219 až 223 po úhradě provozu bez dotací a kapitálových příjmů v mil. Kč Předpokládané celkové finanční možnosti města na 5 let v mil. Kč (od r. 219 do r. 223) Možný úvěr do bezpečného limitu; 1 3 Čerpaný úvěr dle plánu k 31.12.218; Provozní saldo po úhradě dluhů + opravy; 1 11 Vysvětlivky: ZELENÁ = vlastní finance ORANŽOVÁ = cizí finance k možnému využití (limit dluhu do bezpečného stropu zadluženosti) ČERVENÁ = cizí finance již čerpané (dle rozpočtu) ŠEDÁ = finance spotřebované na splátky dosavadního dluhu Jde na splátky dluhů (možné úpravy splátek); Likvidní rezerva (předpoklad k 31.12.218); 119 25 2 15 1 5 14 12 1 8 6 4 2 Čerpaný úvěr dle plánu k 31.12.218 možnost jistota splátky dluhů 1 11 Provozní saldo s vyčleněním splátek dluhu + opravy (reprodukce majetku) 1 3 Bezpečný limit dluhu 119 Likvidní rezerva (předpoklad k 31.12.218) Provozní saldo s vyčleněním splátek dluhů (zbývá z běžných příjmů po úhradě běžných výdajů bez oprav) dle let v mil. Kč 22 22 22 22 23 219 22 221 222 223 Splátky dluhů Zbývá z provozního salda po úhradě splátek dluhů, ve u + opravy Zdroj: Číslovaná stránka 29/46

Závěr Prostějov má v období 219 až 223 (5 let) finanční potenciál z vlastních zdrojů po zajištění provozu, splátek dosavadních dluhů a po připočtení oprav minimálně cca 1 229 mil. Kč (provozní saldo splátky dluhů (dluh není) + opravy + rezervy na účtech) + až 1 3 mil. Kč může zajistit nové využití Investičního úvěrového rámce do stropu bezpečného zadlužení = 2 529 mil. Kč (2,5 mld. Kč). U vlastních zdrojů je využito široké spektrum rezerv (výčet níže), takže skutečnost bude nejspíše lepší. Předpoklady pro plnění střednědobého u rozpočtu Střednědobý rozpočtu je pojat vzhledem k aktuální ekonomické situaci a prognóze financí ČR konzervativněji na straně příjmů, než jak počítá MF ČR. Střednědobý uvádí výdaje na reprodukci majetku a investice kumulované do přebytků v jednotlivých letech dle aktuálních plánů samosprávy. Výhled v sobě zahrnuje: Dostatečné rezervy: o Výhled nepočítá s kapitálovými příjmy; o Výhled nepočítá s nahodilými dotacemi (ať již investiční nebo neinvestiční povahy); o Výhled nezvyšuje přijaté běžné dotace na provoz (vyjma schválených); o Výhled nezvyšuje nedaňové příjmy z vlastní činnosti města ani místní daně; o Výhled predikuje nižší růst daňových příjmů, než se kterým počítá MF ČR. Výhled počítá s pouze 3 % ročním průměrným růstem daňových příjmů (za uplynulých 17 let byl průměrný růst 5,3 %); o Další rezervy jsou zakomponované na straně výdajů, kde je vytvořena rezerva na ostatních běžných výdajích v celkové výši téměř 42 mil. Kč za celé období (průměrně cca 8 mil. Kč ročně). Dopady novely RUD 218, která městu přispěje cca + 34 mil. Kč dalším navýšením a zlepšením daňového přijmu (zejména z DPH) oproti běžnému vývoji; Růst výdajů na platy o 9 % ročně dle očekávání respektujících vývoj ekonomiky a očekávaná nařízení vlády a růst celkových běžných výdajů průměrně o 3,6 %; Udržení ukazatele (provozní saldo + opravy) > 22 mil. Kč. Číslovaná stránka 3/46

Doporučená pravidla rozpočtů pro stabilitu financí samosprávy Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí samosprávy. 1. PRAVIDLO: Dobrý trend financování provozu - Běžné příjmy volebního období by se měly celkem vyvinout lépe než běžné výdaje (nebo stejně). 2. PRAVIDLO: Dobrý provozní výsledek důrazně doporučujeme zajistit v rozpočtech ukazatel provozní saldo + opravy > alespoň 2 mil. Kč. Běžné příjmy musí až na výjimky let vysokých oprav převyšovat běžné výdaje 1, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem je třeba myslet také na rezervy a finanční požadavky na rekonstrukce majetku. 3. PRAVIDLO: Dluhy pod kontrolou - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů (resp. závazků) je aktuálně 1,3 mld. Kč. Podrobný střednědobý rozpočtu uvádí tabulky a grafy dále. 1 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Číslovaná stránka 31/46

Dopady střednědobého u rozpočtu do financí Dodržení u by mělo následující dopad do financí města. Graf 25. Zobrazení vybraných ukazatelů střednědobého u rozpočtu Prostějova Finanční kondice samosprávy tvořená provozním saldem + opravy bez splátek dluhů v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých závazků v tis. Kč POZ. od 219 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR Graf 26. Výhled finančního krytí běžného provozu Prostějova Výhled finančního krytí provozu v tis. Kč 1 2 1 8 6 4 2 215 218 rozpočet 219 22 221 222 223 Běžné výdaje (provozní) 633 512 658 527 698 62 779 83 749 4 778 5 797 822 5 832 5 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 88 191 853 51 923 7 889 93 969 4 998 5 1 17 1 42 5 1 62 5 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 174 679 194 983 224 387 11 1 22 22 22 22 23 POZ. od 219 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: Číslovaná stránka 32/46

Střednědobý rozpočtu statutárního města Prostějova s analýzou financí a ratingem 3.5.218 Tabulka 6. Výhled provozního salda Prostějova tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 215 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 5 Běžné výdaje (provozní) a b c=a-b d e=c+d PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech Uhrazené splátky dlouhodobých půjček Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) 218 rozpočet 219 22 221 222 223 CELKEM 219 až 223 88 191 853 51 923 7 889 93 969 4 998 5 1 17 1 42 5 1 62 5 5 89 9 633 512 658 527 698 62 779 83 749 4 778 5 797 822 5 832 5 3 979 91 174 679 194 983 224 387 11 1 22 22 22 22 23 1 19 999 22% 23% 174 679 194 983 323 553 362 177 24% 12% 23% 22% 224 387 11 1 22 22 316 738 118 914 338 913 558 913 22% 22 778 913 21% 22 998 913 22% 23 1 228 912 1 19 999 463 913 518 536 586 565 426 748 338 913 558 913 778 913 998 913 1 228 912 2% 2% 18 5 18 5 3% 3% 25 5 25 499 2% 1% 2 1 1 4% 1% 29 496 55 691 6% 4% 45 319 25 15 8% 6% 69 497 4 93-4% 12% -33 914 8 463 9% -4% 8 37 3% 4% 29 1 29 1 173 47 83 1 POZ. od 219 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Graf 27: Výhled provozního salda Prostějova 25 tis. Kč 2 15 1 5 215 218 rozpočet 219 22 221 222 223 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 174 679 194 983 224 387 11 1 22 22 22 22 23 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 174 679 194 983 224 387 11 1 22 22 22 22 23 POZ. od 219 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Podrobné informace střednědobého u rozpočtu viz dále tabulková část. Číslovaná stránka 33/46

tis. Kč Graf 28. Dlouhodobý pohled na vývoj provozního salda Prostějova s em 25 3% 2 21% 23% 21% 25% 26% 22% 23% 24% 23% 22% 22% 21% 22% 25% 19% 2% 15 16% 17% 18% 14% 13% 15% 12% 1 9% 1% 5 5% 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213 214 215 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 152 634 23 435 191 936 146 339 175 321 22 37 94 523 144 732 132 145 145 678 192 58 2 874 174 679 194 983 224 387 11 1 22 22 22 22 23 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 152 634 188 135 191 936 146 339 174 39 21 25 93 511 143 72 131 133 144 666 191 496 2 6 174 679 194 983 224 387 11 1 22 22 22 22 23 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 16% 21% 23% 17% 18% 19% 9% 14% 13% 21% 25% 26% 22% 23% 24% 12% 23% 22% 22% 21% 22% 218 rozpoč et 219 22 221 222 223 % POZ. od 219 obsahuje provozní saldo + opravy! Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 34/46

Přílohy Příloha 1. Střednědobý rozpočtu - tabulková část Pro střednědobý rozpočtu je výchozím rokem rok 219 11. Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let a případně aktuální rozpočet. Důležité upozornění! Objem příjmů bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace a kapitálové příjmy. Ve u není s investičními dotacemi a neschválenými kapitálovými příjmy počítáno. Kapitálové výdaje obsahují ve u nulové hodnoty s tím, že střednědobý počítá s jejich krytím z limitu provozního salda, rezerv (alternativně je otevřena cesta krytí dotacemi, kapitálovými příjmy a případně dluhy) ve vazbě na schválené projekty samosprávy v rozpočtu a budoucí uzavřené smluvní vztahy. Běžný finanční potenciál (bez úvěrů) je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což znamená, že tyto prostředky mohou být a budou využity na investice a opravy majetku ve vazbě na požadavky samosprávy v rozpočtu. Možnost čerpání úvěrů je stanoveno bezpečným limitem, který je kryt běžnými příjmy, potažmo dostatečným provozním saldem. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. 11 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Číslovaná stránka 35/46

Střednědobý rozpočtu statutárního města Prostějova s analýzou financí a ratingem 3.5.218 Tabulka 7. Podrobný střednědobý rozpočtu Prostějova Rozpočtový ř. Druhové třídění dle rozp. skladby 718 398 141 517 3 84 11 89 127 919 23 285 34 74 77 22 491 28 113 126 94 141 6 355 12 664 12 47 7 636 99 174 89 631 9 543 16 22 63 57 57 57 57 6 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) 23 15 16 17 18 2 24 3 4 41 42 21 22 23 1+2+3+4 5 5 24 51 25 26 52 53 27 54 až 58 28 59 3 31 32 34 35 36 37 38 39 4 41 43 77 77 77 77 77 77 62 7 62 7 1,7 77 77 4,,,, 54 353 57 7 62 7 62 7 62 7 94 185 698 62 195 126 911 696 779 83 212 512 969 4 749 4 229 513 998 5 1 17 1 42 5 778 5 797 822 5 247 874 267 74 289 121 1 62 5 832 5 312 25 328 114 348 967 26 267 275 283 291 3, 31 944 133 86 12 775 139 37 15 14 15 144 15 148 15 151 15 154, 2,4 2,8 9, 2,5 Suma 219 až 223 5 5 55 25 257 5 33 437 955 625-15 44 923 7 1 19 52-197 824 889 93 749 4 22 969 4 778 5 797 822 5 22 22 22 998 5 1 17 1 42 5 832 5 23 1 62 5 3,3 6,6 2,4 698 62 779 83 749 4 778 5 797 822 5 832 5 3, Suma 219 až 223 224 387 11 1 22 22 22 22 23 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) Příjmy veškeré (včetně dluhů) Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) Kontrolní saldo úplné (včetně financování) -15 44 15 44 94 185 94 185-197 824 197 824 911 696 911 696 22-22 969 4 969 4 22 22 22-22 -22-22 998 5 1 17 1 42 5 998 5 1 17 1 42 5 23-23 1 62 5 1 62 5 Bankovní účty 316 738 118 914 338 913 558 913 778 913 998 913 224 387 11 1 22 22 22 22 23 887 729 888 593 955 1 984 2 1 2 7 1 28 2 1 48 2,%,%,%,%,%,%,% 8 8 tis. Kč Suma 219 až 23 8 8 8 8 8 4 14 14 14 14 15 79 999 Dluhová základna Dluhová služba Ukazatel dluhové služby Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) 49 rozvaha Stavby (účet 21) 33 762 3,5 3, 79 379 ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* Zbývá na cíle, bez reprodukce majetku (bez přijatých úvěrů, investičních dotací a kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" *ve u včetně oprav DOPORUČENÝ ÚDAJ STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 875 645 525 387 je 6% 42 438 2,8 1,1 1 19 999 Suma 219 až 223 1 228 912 2 295 598 Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) **bez 511 Oprav 77 77, 3 15 15 5 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.43-ř5 86 5 187 3 11 5 15 23 354 8 22 3 15 15 86 296 48 51 835 18 5 3 11 5 143 23 342 8 22 3 15 15 5 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 5 816 5 173 3 11 5 14 23 334 8 22 3 15 15 99 626 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) ř.1+ř.11+pol. 4112 a 4212 ř.36+leasing pol. 45 5178 +úroky pol. 5141 ř.45/ř.44 *% 46 rozvaha 47 787 4 165 9 3 5 11 5 135 23 32 5 76 22 3 15 15 roční změny roční průměr roční průměr % % změna změna 2 až 223/219 5,3 3, 88 5 4,4 195-3,6 3, 11 5 3, 151, 23 3,5 365 1,3 8, 22 5 5 Běžné výdaje (provozní)* 44 222 99 887 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 42 221 4 328 5+6 VÝDAJE CELKEM ř.31+ř.35-ř.36 8 ř.21+ř.35 ř.3+ř.36+ř.37 ř.39-ř.4 22 61 464 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ 33 712 548 14 919 3 669 12 54 128 357 19 655 26 245 96 818 21 32 29 529 12 828 98 39 14 29 Údaj 219 218 rozpočet Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH Místní poplatky (od roku včetně hazardu) Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. příjmy Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje ve u bez oprav (účet 511) Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům.. Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org., půjčky obyv Rezerva na běžné výdaje a ostatní neinvestiční výdaje 1 1 1111 2 1112 3 1113 4 1121 5 1122 6 1211 7 8 133 až 138 +1381 1361 9 1511 1 2 11 21 12 22 13 tis.kč 223 * tis. Kč 1 3 1 19 999 993 653 příjmů za 4 roky Zdroj: Číslovaná stránka 36/46 198 731

Tabulka 8. Podrobný střednědobý rozpočtu Prostějova s pohledem na finance od r. 212 Rozpočtový * * * tis.kč Druhové třídění dle 218 219 22 221 222 223 ř. rozp. skladby Údaj 212 213 214 215 rozpočet 1 1 Daňové příjmy 515 389 569 861 591 193 63 971 653 96 712 548 718 398 787 4 816 5 835 86 5 88 5 2 1111 DPFO ze závislé činnosti 96 186 11 836 13 892 14 321 123 82 14 919 141 517 165 9 173 18 5 187 195 3 1112 DPFO OSVČ 4 673 7 346 6 654 9 782 8 881 3 669 3 84 3 5 3 3 3 3 4 1113 DPFO zvláštní sazba (srážková) 9 471 9 881 11 23 11 975 12 152 12 54 11 89 11 5 11 5 11 5 11 5 11 5 5 1121 DPPO 91 53 97 9 17 417 111 154 125 578 128 357 127 919 135 14 143 15 151 6 1122 DPPO za obce 21 36 22 167 2 156 23 825 22 787 19 655 23 23 23 23 23 23 7 1211 DPH 184 639 27 484 218 549 217 849 23 162 26 245 285 34 32 5 334 342 354 365 8 133 až 138 +1381 Místní poplatky (od roku včetně hazardu) 66 34 78 843 76 319 77 293 82 447 96 818 74 77 76 8 8 8 8 9 1361 Správní poplatky 14 247 18 271 18 985 19 185 19 942 21 32 22 491 22 22 22 22 22 1 1511 Daň z nemovitostí 26 978 27 23 27 991 28 586 28 875 29 529 28 3 3 3 3 3 11 2 Nedaňové příjmy 11 196 116 999 116 382 128 439 126 823 12 828 113 126 15 15 15 15 15 12 21 Příjmy z vlastní činnosti a odvody 88 547 95 136 93 771 16 218 19 72 98 39 94 141 15 15 15 15 15 13 22 Přijaté sankční platby a vratky 6 355 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy 13 332 14 38 13 737 13 629 8 477 12 664 12 47 15 24 Přijaté splátky půjček 16 16 3 Kapitálové příjmy 29 685 12 223 31 166 11 793 2 424 7 636 22 63 17 4 Přijaté dotace (transfery) 111 882 93 481 113 172 19 74 73 383 99 174 57 57 77 77 77 77 77 18 41 Neinvestiční přijaté dotace (transfery) 81 473 72 579 71 12 75 78 72 781 89 631 57 57 77 77 77 77 77 2 42 Investiční přijaté dotace (transfery) 3 49 2 93 42 52 33 96 62 9 543 z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu 57 679 5 143 5 94 5 77 5 783 54 353 57 7 62 7 62 7 62 7 62 7 62 7 21 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 767 151 792 564 851 912 853 944 856 536 94 185 911 696 969 4 998 5 1 17 1 42 5 1 62 5 22 5 Běžné výdaje 561 38 566 93 577 821 633 512 658 527 698 62 779 83 749 4 778 5 797 822 5 832 5 23 5 Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné 159 717 164 119 166 33 169 359 181 773 195 126 212 512 229 513 247 874 267 74 289 121 312 25 24 Neinvestiční nákupy a související výdaje ve u bez oprav 51 (účet 511) 263 325 276 658 278 311 39 411 32 323 328 114 348 967 26 267 275 283 291 25 52 Neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům 28 57 25 66 28 355 32 364 32 898 31 944 12 775 15 15 15 15 15 26 53 Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům.. 11 986 91 952 94 486 115 236 111 935 133 86 139 37 14 144 148 151 154 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org., půjčky 54 až 58 obyv 8 295 8 596 1 338 7 142 11 598 33 762 4 328 5 5 5 5 5 28 59 Rezerva na běžné výdaje a ostatní neinvestiční výdaje 61 464 99 887 99 626 86 296 79 379 55 25 29 6 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) 14 961 222 273 186 42 186 114 159 385 257 5 33 437 3 5+6 VÝDAJE CELKEM 72 341 789 23 764 223 819 626 817 912 955 625 1 19 52 749 4 778 5 797 822 5 832 5 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ 64 81 3 361 87 689 34 318 38 625-15 44-197 824 22 22 22 22 23 32 1+2+41 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 77 58 759 439 778 695 88 191 853 51 923 7 889 93 969 4 998 5 1 17 1 42 5 1 62 5 33 5 Běžné výdaje (provozní)* 561 38 566 93 577 821 633 512 658 527 698 62 779 83 749 4 778 5 797 822 5 832 5 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) 145 678 192 58 2 874 174 679 194 983 224 387 11 1 22 22 22 22 23 35 8123 Přijaté dlouhodobé půjčky 36 8124 Uhrazené splátky dlouhodobých půjček 1 12 1 12 868 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku 63 798 2 349 86 821 34 318 38 625-15 44-197 824 22 22 22 22 23 38 8 FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) -64 81-3 361-87 689-34 318-38 625 15 44 197 824-22 -22-22 -22-23 39 ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) 767 151 792 564 851 912 853 944 856 536 94 185 911 696 969 4 998 5 1 17 1 42 5 1 62 5 4 ř.3+ř.36+ř.37 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) 767 151 792 564 851 912 853 944 856 536 94 185 911 696 969 4 998 5 1 17 1 42 5 1 62 5 41 ř.39-ř.4 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Bankovní účty 199 78 21 427 289 235 323 553 362 177 316 738 118 914 338 913 558 913 778 913 998 913 1 228 912 43 ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* 144 666 191 496 2 6 174 679 194 983 224 387 11 1 22 22 22 22 23 ř.1+ř.11+pol. 4112 44 Dluhová základna a 4212 683 263 737 3 757 669 782 487 831 512 887 729 888 593 955 1 984 2 1 2 7 1 28 2 1 48 2 ř.36+leasing pol. 45 5178 +úroky pol. Dluhová služba 1 12 1 12 868 5141 46 ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby,15%,14%,11%,%,%,%,%,%,%,%,%,% 47 rozvaha Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) 48 rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) 2 3 663 1 21 13 8 8 49 rozvaha Stavby (účet 21) 2 57 357 2 669 72 2 76 731 2 334 892 2 229 189 2 295 598 5 Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) 8 8 8 8 8 Zbývá na cíle, bez reprodukce majetku (bez přijatých 51 ř.43-ř5 úvěrů, investičních dotací a kapitálových příjmů) 14 14 14 14 15 Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 1 3 **bez 511 Oprav *ve u včetně oprav 875 645 525 387 je 6% příjmů za 4 roky Zdroj: Číslovaná stránka 37/46

Střednědobý rozpočtu statutárního města Prostějova s analýzou financí a ratingem 3.5.218 Tabulka 9. Kumulovaný střednědobý rozpočtu Prostějova Kumulovaný rozpočtový ř. Druhové třídění dle rozp. skladby 1 11 16 17 18 2 1 2 3 4 41 42 21 22 29 3 31 32 1+2+3+4 5 6 5+6 ř.21 - ř.3 1+2+41 33 Údaj Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a 4212 - neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 5 Běžné výdaje (provozní)* 34 35 36 42 43 47 48 5 ř.32-ř.33 8123 8124 ř.34-ř.36 rozvaha rozvaha 51 ř.43-ř5 PROVOZNÍ SALDO (ve u + opravy) Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček Bankovní účty Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů* Dlouhodobé úvěry (splatné dlouhodobé závazky) Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) Reprodukce dlouhodobého majetku (doporučený údaj) tis.kč *ve u včetně oprav 22 221 222 223 653 96 126 823 2 424 73 383 72 781 62 712 548 12 828 7 636 99 174 89 631 9 543 787 4 15 77 77 816 5 15 77 77 835 15 77 77 86 5 15 77 77 88 5 15 77 77 5 783 54 353 62 7 62 7 62 7 62 7 62 7 856 536 658 527 159 385 817 912 38 625 853 51 94 185 698 62 257 5 955 625-15 44 923 7 969 4 749 4 749 4 22 969 4 998 5 778 5 778 5 22 998 5 1 17 797 797 22 1 17 1 42 5 822 5 822 5 22 1 42 5 1 62 5 832 5 832 5 23 1 62 5 tis.kč Suma 219 832 5 až 223 658 527 698 62 749 4 778 5 797 822 5 194 983 362 177 194 983 13 224 387 316 738 224 387 8 22 338 913 22 8 22 558 913 22 8 22 778 913 22 8 22 998 913 22 8 23 1 228 912 23 8 1 19 999 14 14 14 14 15 79 999 Zbývá na cíle, bez reprodukce majetku (bez přijatých úvěrů, investičních dotací a kapitálových příjmů) Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) 219 DOPORUČENÝ ÚDAJ STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 875 645 525 387 1 19 999 4 tis. Kč 1 3 příjmů za 4 roky Zdroj: Číslovaná stránka 38/46

Příloha 2. Střednědobý rozpočtu Prostějova povinně zveřejňované informace Tabulka 1. Informace podle zákona č. 25/2 ke zveřejnění na úřední desce a schvalované zastupitelstvem Střednědobý rozpočtu - informace podle zákona č. 25/2 Sb. tis.kč ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Údaj 219 22 221 222 223 1 1+2+3+4 PŘÍJMY CELKEM 969 4 998 5 1 17 1 42 5 1 62 5 2 5+6 VÝDAJE CELKEM 749 4 778 5 797 822 5 832 5 3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ 22 22 22 22 23 5 rozvaha Dlouhodobé závazky (úvěry) 6 rozvaha Dlouhodobé pohledávky (účet 462 až 471) 7 * Zbývá na cíle, včetně reprodukce majetku, po úhradě přijatých závazků (bez rezerv, přijatých úvěrů, investičních dotací a kapitálových příjmů) 22 22 22 22 23 8 Rezervy 118 914 * finanční zdroje a potřeby dlouhodobě realizovaných záměrů (Vypočte se = provozní saldo - splátky dluhů + opravy) Číslovaná stránka 39/46

Příloha 3. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Předpokladem pro řízení financí s citem 12 je znalost stavu financí a finanční kondice. Rozhodující pro budoucnost je vývoj, stav, trendy a potenciál financí. Teprve se znalostí finančního zdraví lze smysluplně navrhnout finanční strategii. Samospráva může získat ucelený pohled na finance pouze tehdy, má-li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí samosprávy. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí samosprávy a SWOT analýzu. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Obrázek 2: Podstata hodnocení finančního zdraví dle Cityfinance Zdroj: Luděk Tesař, Použili jsme vlastní stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv, která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy. Současně hodnotíme stav financí a finanční kondici samosprávy. Hodnocení u ratingu je odstupňováno obdobně jako na vysokých školách na škále od A (výborný) až po E (nedostatečný). Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 13 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. 12 13 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, finanční obnovy majetku Číslovaná stránka 4/46

Finanční kondice (síla) Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 14 Je stanoven s ohledem na finanční velikost samosprávy, myšleno finanční objemy, tedy běžné obraty na straně příjmů a výdajů. Tabulka 11. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) Výsledkem hodnocení je zpracování do matice, kde pozice dle svislé osy znázorňuje stav financí a pozice dle základny vyhodnocuje finanční kondici (sílu). Pozice města v matici stanovuje výsledný rating, říkáme mu sluneční rating díky vzhledu výsledného znázornění. Obrázek 3. Matice pro hodnocení finančního zdraví obcí dle Cityfinance Zjednodušeně lze říci, že čím blíže žhnoucímu slunci se město/městys/obec nachází, tím více jsou její (jeho) finance v ohrožení a zóna života je v modrých polích. 14 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Číslovaná stránka 41/46