Rozpočtový výhled statutárního města Jablonce nad Nisou s analýzou financí a ratingem

Transkript

1 Rozpočtový statutárního města Jablonce nad Nisou s analýzou financí a ratingem Obsahuje: analýzu financí města uzavřenou ratingem dle metody Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) stanovení finančního potenciálu města na 4 roky doporučený strop bezpečné zadluženosti nastavení pravidel rozpočtů pro stabilitu financí doporučení Číslovaná stránka 1 z 38

2 OBSAH ÚVOD... 3 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY... 4 Počet obyvatel... 4 Počet žáků... 4 Počet zaměstnanců... 4 Saldo rozpočtu... 4 Provozní saldo... 4 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ... 5 Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví... 5 EKONOMICKÉ HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING)... 5 Stav financí... 5 Finanční kondice (síla)... 6 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ... 7 ANALÝZA... 9 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY ROZPOČTOVÝ VÝHLED DOPORUČENÍ DEFINICE FINANČNÍHO POTENCIÁLU MĚSTA PŘEDPOKLADY PRO PLNĚNÍ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU PRAVIDLA ROZPOČTŮ PRO STABILITU FINANCÍ MĚSTA DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA... 3 PŘÍLOHA 1. ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST S KOMENTÁŘEM SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY TABULKY GRAFY KONTAKT NA ZPRACOVATELE PROFESNÍ PROFIL ZPRACOVATELE Číslovaná stránka 2 z 38

3 Úvod Statutární město Jablonec nad Nisou (dále jen město nebo Jablonec) tímto dokumentem naplňuje povinnost mít rozpočtový danou mu zákonem č. 25/2 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový se podle zákona vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje minimálně souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Obsahem jde tento dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u uváděné v 3 citovaného zákona. Zejména analyzuje finanční zdraví (rating), trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál se také zabývá silnými stránkami a příležitostmi financí a dává doporučení. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na rekapitulaci hospodaření samosprávy. Výhodou rozpočtového u je značná možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Ve u je nastavena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilizaci a udržení finančního zdraví. Výhled se využívá jako pomocný nástroj zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Ke zpracování rozpočtového u bylo použito zejména těchto zdrojů: rozpočet města na rok 215 a původní s přehledem závazků, účetní a finanční výkazy od roku 1997 (zejména výkazy FIN 2-12M), systém ARIS Web MF ČR (zejména výkaz ARIS 6M), systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M), Monitor státní pokladny ( vyhláška MF ČR č. 213/215 Sb. s účinností ke dni 1. září 215, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů, upravená predikce výnosů daní na roky 216 až 219 využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ. Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby dobře plnil svou roli, měl by být rozpočtový ročně aktualizován. 1 2 až 5 let Číslovaná stránka 3 z 38

4 Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázaný v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Bere se celkový počet zaměstnanců vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Saldo rozpočtu Je rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Pokud jsou plánované vyšší příjmy než výdaje, je saldo kladné, v opačném případě záporné. Ze salda rozpočtu rozhodně nelze odvodit, že obec hospodaří dobře či špatně. Posoudit hospodaření je mnohem složitější a saldo rozpočtu obce/městyse/města je pouze dílčí údaj. POZOR. Splátky úvěrů nejsou vedeny jako rozpočtové výdaje a přebytky rozpočtu mohou být použity jednak na splácení úvěrů z minulosti nebo slouží k vytvoření finanční rezervy do budoucna na realizaci jiných projektů. Proto přebytek rozpočtu se rozhodně nerovná definici to jsou peníze, které zbývají. Záporné saldo rozpočtu znamená, že v rozpočtu je více výdajů než příjmů. Chybějící prostředky pocházejí buď z úvěrů, nebo je ke krytí deficitu využito prostředků uspořených v minulosti. Záporné saldo znamená špatné hospodaření pouze v situaci trvalých deficitů a ty má v ČR hlavně státní rozpočet. Bez přebytků a deficitů nelze zajistit hospodaření, ale platí, že podle zákona by měly být rozpočty dlouhodobě vyrovnané. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Součástí běžných výdajů jsou i opravy, které často působí pocitově jako investice. Podstatné je, aby bylo provozní saldo obce/městyse/města po snížení o splátky dluhů vždy kladné (výjimku může tvořit nárazově řešení problematiky cash flow a velké opravy). Číslovaná stránka 4 z 38

5 Analýza finančního zdraví Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí s citem 2 je znalost stavu financí a finanční kondice. Rozhodující pro budoucnost je vývoj, stav, trendy a potenciál financí. Teprve se znalostí lze smysluplně navrhnout finanční strategii (resp. ). Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí města a SWOT analýzu. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Obrázek 1: Podstata hodnocení finančního zdraví dle Cityfinance Zdroj: Luděk Tesař, Použili jsme vlastní stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv Cityfinance, která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy. Současně hodnotíme stav financí a finanční kondici samosprávy. Hodnocení je odstupňováno známkami jako ve škole. Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 3 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. 2 Číslovaná stránka 5 z 38

6 Finanční kondice (síla) Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 4 Je stanoven s ohledem na finanční velikost města, myšleno finanční objemy, tedy běžné obraty na straně příjmů a výdajů. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) 1 Výborný/ná 2 Velmi dobrý/rá 3 Dobrý/rá 4 Dostatečný/ná 5 Nedostatečný/ná Výsledkem hodnocení je zpracování do matice, kde pozice dle svislé osy znázorňuje stav financí a pozice dle základny vyhodnocuje finanční kondici (sílu). Pozice města v matici stanovuje výsledný rating, říkáme mu sluneční rating díky vzhledu výsledného znázornění. Tím naplňujeme naše principy pocitové ekonomie. Cityfinance, finance s citem. Obrázek 2. Matice pro hodnocení finančního zdraví obcí dle Cityfinance Zjednodušeně lze říci, že čím blíže žhnoucímu slunci se obec (město) nachází, tím více jsou jeho finance v ohrožení a zóna života je v modrých polích. 3 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, stavu finanční obnovy majetku 4 Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Číslovaná stránka 6 z 38

7 Úvod do finančního hospodaření Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Běžné výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, provoz příspěvkových organizací, organizačních složek, úřadu apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou nárazové výdaje většinou na rozvoj a větší opravy. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 5 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém. Města, městyse a obce financují opravy a havárie většinou z běžného rozpočtu nahodile a nevytváří odpovídající finanční zdroje (rezervy, fondy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků tak, aby existoval dlouhodobý finanční přehled (bilance) potřeby financí na opravy a investice a skutečně vynaložených prostředků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet další zdroje na další odpisy (opravy a modernizace takto vybudovaného majetku). Výsledkem je často roky vytvořený zbytečně velký objem zanedbaného či zastaralého obecního majetku (včetně infrastruktury), který již dobře neslouží svému účelu. 5 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. Číslovaná stránka 7 z 38

8 Ideální by byl stav, kdyby rozpočet samosprávy pokryl z běžných příjmů základní provozní výdaje 6 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku a jejich čerpání, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 3. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Místní poplatky Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Výnosy z finančních investic Zdroj: Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - výše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia aktiv vč. kapitálu Náklady na dluhy Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a výsledky podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 6 tzn. kladné provozní saldo. Číslovaná stránka 8 z 38

9 Rozpočtový statutárního města Jablonce nad Nisou s analýzou financí a ratingem Analýza Počet obyvatel 7 města, na kterém závisí daňové příjmy, z dlouhodobého hlediska do roku 27 klesal, ale od té doby je stabilizovaný s mírným růstem počtu obyvatel od roku 211. Za poslední 4 roky počet obyvatel stoupl o 238 a městu tento vliv zajistil kladný dopad do daňových příjmů téměř 3 mil. Kč. Co obyvatel, to aktuálně 11,8 tis. Kč daňových příjmů za rok (215). Stabilizace počtu obyvatel působí velice pozitivně na vývoj daňových příjmů města a zajišťuje dobrou pozici v podílech na sdílených daních, kde je kritérium počtu obyvatel dominantní při dělení výnosů se státním rozpočtem. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel, žáků a zaměstnanců pracujících v katastru Jablonce Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců Zdroj: MFČR, ČSÚ a rok Vývoj počtu zaměstnanců, kteří mají v katastru města místo výkonu práce byl od roku 21 pozitivní a stabilní. Na katastru města mělo místo výkonu práce 2,9 tisíc zaměstnanců (214). Podle počtu zaměstnanců se stanovuje část podílu města na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 8. 7 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 8 1,5 % celostátního výnosu daně se dělí mezi obce dle počtu zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, a to k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Číslovaná stránka 9 z 38

10 Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Jablonce a dopady změn počtu obyvatel do daňových příjmů města Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr od 211 Počet obyvatel 1,2 99,6 99,5 1,1 1, 98,4 99,7 99,3 1,4 1,2 1,5 1,5 1,2 1,1 99,7 1,2 1,3 1,3 1,1 Počet zaměstnanců 1, 88,9 95,2 13,3 98,2 11,4 11,7 95,8 93,1 11,3 11,4 17,3 98,3 12, 12,3 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel roční průměr tis.kč za poslední 4 roky POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Rok 211 byl rokem, kdy Český statistický úřad prováděl sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též je užívána zkratka RUD ). Počet žáků 9 v zařízeních města, coby zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Počet žáků rostl a celkem v roce 214 bylo ve školských zařízeních města evidováno 562 žáků. Městu bylo do sdílených daňových příjmů podle počtu žáků v roce 214 převedeno cca 43 mil. Kč ovšem za současného zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i od obcí, ke kterému došlo již v roce 213. Školy jsou značně závislé na dotacích státu. Běžně vychází v ČR, že žák přijde veřejné finance na více než 5 tis. Kč na rok, z toho 4/5 platí stát a přibližně 1/5 obce spolu se školou a rodiči (příjmy z družin, grantů apod.). Otázkou zůstává uplatnění odpisů do nákladů, které se řeší v rámci ČR nejednotně. Existuje vnější finanční riziko dané způsobem dotačního financování školství státem. Vývoj celkové bilance ukazuje, že město za poslední 4 roky hospodařilo s příjmy celkem mil. Kč a výdaji celkem 3 9 mil. Kč (přebytek 128 mil. Kč). Za 1 let dosáhly příjmy města mil. Kč a výdaje 927 mil. Kč (deficit 143 mil. Kč). Město z dlouhodobého zřetelně zlepšilo rozpočtové hospodaření a docílilo přebytků, které zajistí postupné vyrovnání dluhů. 9 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Číslovaná stránka 1 z 38

11 Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Jablonce tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr za poslední 4 roky 1. Daňové ,5 2. Nedaňové ,3 3. Kapitálové ,9 4. Přijaté ,9 Příjmy celkem ,4 5. Běžné výdaje ,4 6. Kapitálové ,5 Výdaje celkem ,6 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Podrobný vývoj salda rozpočtu znázorňuje graf. Deficity jsou přirozenou součástí rozpočtu města v situaci zvýšených výdajů například na investice a opravy a přebytky jej vyrovnávají. Stabilnější saldo rozpočtu města v posledních letech než tomu bylo dříve je pozitivním ukazatelem hovořící ku prospěchu stability financí města. Číslovaná stránka 11 z 38

12 Rozpočtový statutárního města Jablonce nad Nisou s analýzou financí a ratingem Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Jablonce Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Jablonce Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 1 4 Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, Celkové příjmy a výdaje ovlivnila v delší minulosti vedle dotací následující fakta. Rok 23 byl poznamenán vznikem obcí s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem (nárůst), v roce 25 se změnilo financování školství (odliv) a značný pokles příjmů i výdajů v roce 212 byl dál odlivem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce. Celkové příjmy a výdaje Číslovaná stránka 12 z 38

13 Rozpočtový statutárního města Jablonce nad Nisou s analýzou financí a ratingem města měly od roku 29 stagnační trend daný především změnou financování sociálních transferů v roce 212. Obrat přinesla především novela tzv. RUD v roce 213 a lepší ekonomika státu, která městu navýšila daňové příjmy. Roční obrat celkových příjmů města přesahuje 8 mil. Kč. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Jablonce Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů Jablonce potvrdila upevnění stabilní základny. Na celkových příjmech města vzrostla váha daňových příjmů, které po stagnačním období v letech 29 až 211 rostly a poklesl podíl dotací z jiných veřejných rozpočtů. Struktura příjmů města se stabilizovala především přesunem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce (rok 212) a v neposlední řadě přesunem dotací na žáky do daňových příjmů (rok 213), kdy vzrostl podíl daňových příjmů města, což spolu s dobrým vývoje daňových příjmů naplnilo očekávání. Můžeme s jistotou hovořit o velice stabilní struktuře příjmů. Nedaňové příjmy města tvořily cca necelých 13 mil. Kč a pocházely především z pronájmů majetku, zbytek příjmů z poskytování služeb (odpadové hospodářství apod.), prodeje nekapitálového majetku, vratek transferů, výnosů z finančního majetku apod. Tato část příjmů je málo citlivá na vývoj ekonomiky a reaguje se zpožděním. Změnou nájmů lze měnit výši příjmů, je třeba ale počítat s reakcí trhu mezi poptávkou a nabídkou. Číslovaná stránka 13 z 38

14 Rozpočtový statutárního města Jablonce nad Nisou s analýzou financí a ratingem Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Jablonec po novele RUD účinné od podílí na sdílených daňových příjmech Na čem závisí sdílené daňové příjmy 9,3%,4% 13,1% Prostého počtu obyvatel Počtu obyvatel přepočteného koeficientem Počtu žáků 77,2% Započtené výměře katastrálního území Zdroj: Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Jablonce Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj:MF ČR, Daňové příjmy Jablonce představují za běžné situace 2/3 veškerých příjmů a jejich váha kolísá především ve vazbě na dotace. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených předchozím koláčovým grafem (u každé obce/města je to jinak). Daňové příjmy města měly do roku 28 rostoucí trend s tím, že v roce 29 zaznamenaly hlubokou újmu světovou finanční krizí (negativní dopad Číslovaná stránka 14 z 38

15 Rozpočtový statutárního města Jablonce nad Nisou s analýzou financí a ratingem cca 114 mil. Kč). Od té doby byl vývoj stagnační až do roku 212. Od roku 212 se daňové příjmy opět vyvíjely dobře a vedle daňových změn v RUD (213) reagují na ekonomický vývoj ČR. Vysoká vazba města na daňové příjmy způsobuje to, že finance města více podléhají makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu obyvatel. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem. Graf 7: Vývoj struktury daňových příjmů Jablonce Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč 6 1% Vývoj struktury daňových příjmů DZN % 6% 4% 2% % Poplatky a ostatní DP DPH DPPO DPFO Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde nad úrovní 72 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města a pokrývá to běžné výdaje města ve výši 617 (skutečnost roku 215). Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Jablonce Mimořádné příjmy v tis. Kč Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 15 z 38

16 Rozpočtový statutárního města Jablonce nad Nisou s analýzou financí a ratingem Mimořádné příjmy Jablonce celkem za poslední 4 roky dosáhly výše 16 mil. Kč investiční dotace a 23 mil. Kč kapitálových příjmů. Město tedy získalo za poslední 4 roky celkem 39 mil. Kč mimořádných příjmů. Graf 9. Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje (investice) Jablonce Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč Mimořádné příjmy Kapitálové výdaje: Zdroj: MFČR, Výdaje města charakterizovala zvýšená investiční aktivita částečně krytá investičními dotacemi. Investice v minulosti putovaly jednak do budování nových zařízení a také do projektů modernizace či získávání majetků. Graf 1. Vývoj struktury výdajů Jablonce Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok Zdroj: MFČR, rok Pro Jablonec, díky existující dobré finanční strategii nastavené v minulosti zastupitelstvem ve ech, existuje pouze malé riziko investiční pasti a bujení majetku kladoucího zvýšené nároky na finance. Přesto je do budoucna nadále nepolevující úsilí záhodno věnovat strategii budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje 1 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená a nezodpovědně řízená investiční aktivita se může někdy projevit následným zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména 1 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, komunikace apod., která je nezbytná. Číslovaná stránka 16 z 38

17 neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Tento růst musí být vyvážen potenciálem růstu běžných příjmů, jinak se zhorší finanční kondice a finanční možnosti města se výrazně zúží. Jablonce se to netýká, ale mohlo by a my to sdělujeme pouze jako podporu dosavadní finanční rozpočtové politiky města. Mnohá města i obce si totiž neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují často pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti, aniž by si toho byly vědomy a často ví pouze, že jejich rozvoj závisí na dotacích a dluzích. Graf 11. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Jablonce a saldo Běžné příjmy a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje (provozní) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Zdroj: MFČR, Jablonec zažíval nejhorší časy z hlediska financí od roku 28 do roku 211 a vše urychlily dopady krize v roce 29. V těchto letech nemělo město dostatek prostředků ani na krytí provozu, natož na splátky dluhů. Od té doby se situace zásadně zlepšila a výrazně stabilizovala. Podstata změny spočívá v bedlivém posuzování růstu trvalých provozních výdajů (mandatorních) a úsilí jejich redukce či krocení růstu. To, že se podařilo výrazně zkrotit běžné výdaje, ukazují oba předchozí grafy dostatečně. Číslovaná stránka 17 z 38

18 Rozpočtový statutárního města Jablonce nad Nisou s analýzou financí a ratingem Graf 12. Podrobnější vývoj běžných výdajů Jablonce Neinvestiční nákupy v tis. Kč Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč rok Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč rok Neinvestiční transfery obyvatelstvu v tis. Kč rok Zdroj: MFČR, rok Riziko růstu běžných výdajů je pro Jablonec především na straně neinvestičních transferů veřejnoprávním subjektům. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy města označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku města) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu města, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které městu ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku města, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku města, pokud jím město neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu města a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku města (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Číslovaná stránka 18 z 38

19 Finanční kondice Jablonce je v porovnání s ostatními městy již pouze malinko slabší než je průměr obcí a měst v ČR (viz graf). Je však třeba sdělit, že větší města mají většinou údaje mírně pod průměrem, protože na jejich bedrech spočívá většina služeb spadajících do působnosti municipalit a to přináší zvýšené požadavky na provozní výdaje (resp. běžné výdaje). Nicméně provozní saldo města se stabilizovalo a vezmeme-li v úvahu, že město zvládá vydávat dostatek prostředků na obnovu majetku (opravy převyšují odpisy) v běžných výdajích a ještě tvoří velmi dobré provozní saldo, které bohatě dostačuje nejen na úhradu splátek dluhů, je možné bez nadsázky říci, že dosažená finanční pozice města je skvělá. Tento fakt dokládají též následující grafy a tabulka. Graf 13. Porovnání provozního salda Jablonce k průměru v ČR Vývoj podílu provozního salda v porovnání s průměrem v ČR 6% 7% 14% 12% 17% 12% 5% 9% 13% 17% 16% 17% -2% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech % Podíl provozního salda na běžných příjmech Zdroj: MFČR, Graf 14. Vývoj provozního salda Jablonce % 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 6% 7% 14% 12% 17% 12% -2% 5% 9% 13% 17% 16% 17% Provozní saldo v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 19 z 38

20 Graf 15. Vývoj provozního salda Jablonce po odpočtu úhrady splátek jistin dluhů Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Tabulka 4. Vývoj provozního salda Jablonce tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 7% 14% 12% 17% 12% -2% 5% 9% 13% 17% 16% 17% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) Suma od 213 Změna běžných příjmů (tis. Kč) Změna běžných výdajů (tis. Kč) Zdroj: MFČR, propočty Majetek Jablonce, přesněji jen stavby, představují z rozvahy 2,5 mld. Kč (r. 214). Velmi orientačně město potřebuje na údržbu dlouhodobého majetku typu staveb alespoň 6 mil. Kč ročně 11 (z účetnictví odpisy za 215 byly předběžně 59 mil. Kč). Skutečná potřeba bude s jistotou mnohem vyšší neb účetnictví v případě veřejné správy bohužel neodráží skutečnou hodnotu a stav majetku. Město však vynakládalo na opravy každý rok pravidelně více než 62 mil. Kč ročně, a to současně s ozdravováním financí. Posílení finanční kondice města se odehrálo bez šizení výdajů na obnovu majetku. Posun finanční kondice k lepšímu, kterého dosáhlo město zároveň při zachování výdajů na obnovu majetku, je opravdu ojedinělý a vzácný, avšak správný postup. 11 Odpisy - obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka, účet 551). Číslovaná stránka 2 z 38

21 Graf 16. Vývoj financování obnovy majetku Jablonce v tis. Kč Výdaje na opravy a udržování Potřeba výdajů na obnovu majetku (odpisy)* Rozdíl Zdroj: MFČR, město, *předběžný údaj Skutečné finanční nároky staveb, zejména infrastruktury, včetně technologických celků bývají mnohdy i násobně vyšší, a to s ohledem na skutečný stav majetku. Pozitivní je, že město nejen zajistilo pravidelné finance na obnovu svého majetku (dokonce za 4 roky více než 2 mil Kč nad odpisy, viz tabulka nahoře), ale po úhradě splátek dluhů (úmoru) mu zbývalo jen v roce 215 z provozního salda dalších 69 mil. Kč na investice. Město je i bez dotací proto schopné finančně zajistit obnovu svého majetku, i když ne tak rychle a rozsáhle jako s využitím dotačních titulů. Graf 17. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Jablonce Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Investice Běžné výdaje *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 21 z 38

22 Graf 18: Základní finanční aktiva a provozní saldo Jablonce Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Město nedisponuje významnější peněžní finanční rezervou. Na běžném účtu bylo ke konci roku 215 pouze 8 mil. Kč 12, a po přidání portfolia cenných papírů to bylo celkem cca 23 mil. Kč a tuto rezervu město zapojí z větší části do realizovaných investic v roce 215. Jablonec má dluh. Město mělo k zůstatek 165 mil. Kč dlouhodobých bankovních úvěrů. Strop bezpečné výše zadlužení města se zvýšil díky výraznému zlepšení a stabilizaci finanční kondice na 4 mil. Kč 13 (limit podle návrhu ústavního zákona o rozpočtové zodpovědnosti je dokonce 499 mil. Kč). 12 Základní běžný účet (syntetický účet 231), eventuálně krátkodobá likvidní finanční aktiva. 13 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z výše a trendu provozního salda, trendu běžných příjmů, u daňových příjmů a zohledňujeme vnější i vnitřní rizika. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládám, že obec by měla být schopná během pěti let vytvořit finance na většinové, ne-li úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do max. 15 let bezpečně splatit. Dále zohledňujeme limit dle rozpočtové zodpovědnosti plánované státem, což je 6% průměru ročních příjmů za poslední 4 roky. Číslovaná stránka 22 z 38

23 Město trvale splácelo své dluhy a ke konci roku 216 je plánován zůstatek již pouze 18 mil. Kč z původní 455 mil. Kč v roce 21. Graf 19. Zůstatky dlouhodobých úvěrových závazků a vývoj splátek Jablonce Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Zdroj: MFČR, Tabulka 5. Přehled dlouhodobých úvěrových závazků Jablonce datum věřitel částka uzavření úroková sazba účel splátka splatnost ORG ČS , smlouvy M PRIBOR +,4% p.a. výstavba a opravy čtvrtletně od 27 do nemovitostí J HB , ,72% od výkup domu měs. k let 511 ul. Rybářská 143 5,7 - J+Ú KB , M PRIBOR +,2% p.a. výstavba a opravy čtvrtletně od 28 do majetku města J ČSOB , M PRIBOR +,45% p.a. oprava objektu čtvrtletně od 21 do Lipová J KB 5 5, O/N PRIBOR +,29 % p.a. kontokorentní úvěr KB , M PRIBOR + 1,5% p.a. dlouhodobý úvěr čtvrtletně od 211 do na investice J Zdroj: město do Podmínky na finančním trhu se za poslední roky výrazně změnily a úroky úvěrů pro města se snížily. Výše je vyznačen jeden úvěr (pomineme-li hypotéku), u kterého je sazba vzhledem k tržním nabídkám stále vysoká. Přesto, že město již jednou s KB po oboustranné dohodě podmínky upravilo, je třeba reagovat a sladit úrokovou sazbu ještě blíže k tržnímu prostředí ve vazbě na vývoj sazeb, jak ukazuje graf níže s tím, že k byla sazba 3M PRIBOR 14,29 % a města mohou docílit nabídky až PRIBOR +,1 % -,4% ve vazbě na rizika a podmínky úvěru. Vzhledem k tomu, že aktuálně jsou peníze levné a úroky 14 Prague InterBank Offered Rate (zkráceně PRIBOR) je průměrná sazba, za kterou si banky navzájem jsou ochotny půjčit na českém mezibankovním trhu peníze. Číslovaná stránka 23 z 38

24 z úvěrů pro města jsou pod inflací, bylo by dobře také ve vazbě na cíle města v rámci likvidity při financování projektů situaci řešit (viz dále doporučení ve u). Graf 2. Vývoj úrokových sazeb PRIBOR Zdroj: Zdroj: ČNB, *, graf Dlouhodobé pohledávky 15 Jablonce jsou velmi nízké, navíc s dobrým trendem a nemají proto význam ve finančním plánování u. Graf 21. Dlouhodobé pohledávky za dlužníky Jablonce Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč * 213* Zdroj: MFČR, 15 účty 462 až 471 z účetního výkazu rozvahy. Číslovaná stránka 24 z 38

25 Závěr finanční analýzy Finanční zdraví Jablonce hodnotím aktuálně jako výborné s mínusem s tím, že posun a výsledky v rozpočtovém hospodaření, kterých město dosáhlo od roku 211, jsou bez přehánění úctyhodné. Konkrétně svůj závěr opírám o: finanční kondici, která je výborná, zejména díky trendu a stabilitě provozního salda při zachování výdajů na obnovu majetku města. Město za 4 roky zlepšilo provozní saldo hospodaření z -2 % (29) na 17 %, 127 mil. Kč (215) navíc výsledek je 3 roky stabilní pouze s nepatrným rozptylem. Město současně s obnovou majetku (výdajů na odpisy) zajistilo s přehledem vlastní finance na splátky dluhů a zbylo mu po úhradě 57 mil. Kč splátek ještě 69 mil. Kč (215). Takový posun a stabilita se u takto velkého města vidí vzácně, až ojediněle. Město má navíc výrazně stabilizovanou základnu příjmů, ze kterých 2/3 činí daňové příjmy s dobrým vývojem a běžné výdaje jsou stabilní již od roku 212, kdy se do roku 215 pohybovaly v rozmezí od 66 mil. Kč do 617 mil. Kč; a stavu financí, který je velmi dobrý s + a známka je udělena za dluh, který město splácelo a snížilo svou zadluženost s původních 455 mil. Kč v roce 21 na 166 (215) až k plánovaným 18 mil. Kč (ke konci roku 216). Je zde možno ještě dosáhnout posunu a zlepšit způsob a míru krytí rozvojových projektů a mírně snížit náklady dosavadních dluhů (úroky) s posílením likvidity a akceschopnosti při přijímání projektů s dotacemi. Obrázek 4. Rating - hodnocení finančního zdraví města se znázorněním posunu od roku 211 do roku 215 Číslovaná stránka 25 z 38

26 Rizika financí města spočívají v zajištění likvidity v nejbližším období ve vazbě na investiční projekty. Další hrozby, vedle vývoje ekonomiky ČR, na které město závisí, spočívají ve schopnosti udržet docílený stav, což je výzva. Město je to hlavní, které tu může být, vedle vnějších rizik, sobě samo hrozbou pokud by změnilo dobře nastavenou finanční rozpočtovou politiku. Dále uvádíme pro rekapitulaci SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 6. SWOT analýza financí města (řazeno sestupně dle významu) Silné stránky financí Slabé stránky financí Trend, výše a stabilita provozního salda. Dluh. Stabilní běžné příjmy a stabilní počet obyvatel s dobrou a lepšící se zaměstnaností na katastru města. Dostatek financí na obnovu majetku a potenciál k investicím. Stabilní běžné (mandatorní) výdaje. Příležitosti financí Ohrožení (rizika) financí Uvážlivé využití dotací nového období. Riziko neúměrného tlaku na provozní výdaje z nových budov, organizací a spolků ve městě. Zavádění nových technologií snižujících provozní výdaje (zateplování, alternativní zdroje energie apod.) a nástrojů snižujících výdaje a zvyšujících efektivitu. Stagnace běžných příjmů města (pravidelných) vlivem stagnace ekonomiky 16, případně úbytkem počtu obyvatel. Rizika plynoucí z dotací. 16 Dle názoru zpracovatele: Aktuálně existuje nestabilní vývoj ekonomik zejména EU, Asie a Ruska a neustálé změny daní v ČR s trvale rozpačitým stavem a vývojem české ekonomiky a společnosti, který způsobovalo dlouhodobě zaostávání za vývojem ekonomik např. Polska, Litvy, Lotyšska, Slovenska, ale také Německa a Rakouska atd. Míněno zejména nestabilní prostředí pro podnikání a práci zatížené častými změnami daňových zákonů a růstem administrativní zátěže podnikatelů. Špatný stav a vývoj dopravní infrastruktury ČR (v porovnání s okolními vyspělými státy, zejm. Rakouskem, Německem); Zhoršování podmínek pro živnostníky (např. omezení uplatnění nákladových paušálů, zrušení schválených záměrů na snížení základní sazby DPH a byrokratizací podnikání), snižování přímých daní méně produktivním skupinám obyvatel na úkor střední vrstvy, finanční znevýhodnění a příliš vysoké zdanění práce, omezení obratů v podnikání a růst byrokracie (např. kontrolní hlášení k DPH od ), progresivní zdaňování, příliš vysoká jistota daná zaměstnancům ku vysoké nejistotě pro zaměstnavatele, vysoké náklady sociálního pojištění pro střední a mladší generaci v kombinaci s rostoucí nejistotou jejich důchodu, zvyšování nepřímých daní spotřebních, na kterých obce neparticipují, i když daňové poplatníky zatíží, zvyšování přerozdělování státu a nákupů z dotací, které probíhají na dluh a výsledně zatíží provozní výdaje, i když užitek pro podnikání přinesou pouze sporadicky. Trvalá existence strukturálního deficitu státního rozpočtu a růst státního dluhu a převádění povinností na obce a další subjekty, zejména v sociální politice, i když obce nejsou příjemci podílu ze sociálního pojištění a v přenesené daňové povinnosti Číslovaná stránka 26 z 38

27 Rozpočtový Jablonec dostojí svým dosavadním závazkům. Doporučení Město realizuje dosud velmi dobrou finanční politiku, ale objevují se problémy s finanční likviditou dané z vnějšku, které způsobilo saldo příjmů a výdajů roku 215 ( tis. Kč) a je ovlivněno neobdržením dotací k dokončeným investičním akcím IPRM lokality Žižkův Vrch a okolí a Azylového domu v celkové výši 38 5 tis. Kč (v rozpočtu r. 215 bylo s těmito prostředky počítáno). Investiční akce byly finančně vypořádány v r Je s nimi tedy počítáno v návrhu rozpočtu 216. Pro podobné případy a zajištění finanční bezpečnosti (likvidity) Jablonce doporučujeme níže realizovat bod Konsolidovat největší úvěr a zvýšit zároveň finanční likviditu zdvojnásobením úvěrového rámce ze 1 na 2 mil. Kč bez růstu úrokových nákladů na úvěr konsolidací dosavadního největšího úvěru, který má sazbu 3M PRIBOR +1,5% město ušetří cca 3 mil. Kč na úrocích, které může (ale nemusí) využít soutěžením nového úvěrového rámce se zdvojnásobením limitu ze 1 mil. Kč (zůstatek úvěru na konci roku 216) na 2 mil. Kč aniž by výdaje na úroky městu vzrostly. Město za stejné peníze získá finance a vyřeší v roce 216 díky investicím krátkodobě poměrně napjatou finanční likviditu. Město docílí jedním krokem dva efekty, zlepšení likvidity ve financování investic a poměrně nikoliv nevýznamné úspory úroků, která sníží dosavadní dluhovou službu, resp. při čerpání nových 1 mil. Kč na projekty ji zachová. Toto opatření město musí učinit ve vazbě na vyhodnocení podmínek úvěru ve smlouvě o úvěru a po dohodě s bankou také ve vazbě na zákon o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů a ve vazbě na zákon o obcích, kde je definováno pravidlo účelnosti efektivity a hospodárnosti. Toto doporučení je možné udělit díky posunu (změně) podmínek na finančním trhu. Není výjimkou, že města na tzv. floatingové 17 sazby (odvozené od PRIBOR) docílí úroků i PRIBOR +,1 % p.a. 18, my v propočtech odhadu dopadů očekáváme PRIBOR +,21%. Cesta floatingových sazeb je nadále správná. 17 tzv. režim volně pohyblivého kurzu (tzv. floating) vázaného na PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate), což je pražská mezibankovní nabídková úroková sazba, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. 18 Per annum (lat.) ročně nebo za rok. Číslovaná stránka 27 z 38

28 2. Pokračovat v nastavené finanční politice tedy nadále sledovat provozní saldo (musí pokrýt i splátky úvěrů a nemělo by klesat); Realizovat projekty, které přispívají ke snížení běžných výdajů, např. zateplení objektů přináší úspory energií a lze spočítat návratnost investice; Nerealizovat projekty, které generují nároky na provozní rozpočet. Definice finančního potenciálu města Město Jablonec při dodržení rozpočtového u bude schopné následující 4 roky počínaje rokem 216 (do 219) vygenerovat cca 421 mil. Kč z provozního salda (běžných příjmů po úhradě běžných výdajů), z toho bude město potřebovat: 141 mil. Kč na úhradu splátek dosavadních dluhů; na ostatní cíle tedy bezpečně zbývá 28 mil. Kč bez růstu dluhů a dotací a zároveň při zachování dosavadní výše výdajů na obnovu majetku (opravy a udržování). V případě nejvyšší potřeby či nouze může město sáhnout k dlouhodobému úvěru až do bezpečné výše 4 mil. Kč. Samospráva bude tedy moci pracovat ve svém rozhodování na následující 4 roky bez dotací, kapitálových příjmů a finančních rezerv minimálně s celkem 28 mil. Kč (po úhradě splátek dluhů plus dosavadní finanční rezervy) a při maximálním zadlužení až s 58 mil. Kč (nových 3 mil. Kč dluhu k zůstatku 18 mil. Kč na konci roku 216), a to vše bez dotací, kapitálových příjmů a dosavadních finančních rezerv, k prostředky ve správě aktiv ve výši tis. Kč (jsou však vyčerpány rozpočtem 216). Předpoklady pro plnění rozpočtového u Rozpočtový je pojat, vzhledem k aktuální ekonomické situaci ČR a zákonným změnám k obcím, mírně konzervativněji na straně příjmů než jak počítá MF ČR. Rozpočtový už v sobě zahrnuje v období let 216 až 219: 1. Zakonzervování provozních výdajů na objemech pod 64 mil. Kč; 2. Novelu RUD účinnou od (bere obcím 3% daně z podnikání a vrací DPH na původní úroveň 21,4 %) a konzervativní vývoj běžných příjmů, zejména daňových oproti predikci MFČR 3. Udržení provozního salda alespoň na 1 mil. Kč, což dostačuje; 4. Splácení dlouhodobých závazků města s tím, že doporučujeme navýšit úvěrový limit ze 1 mil. Kč. Číslovaná stránka 28 z 38

29 Pravidla rozpočtů pro stabilitu financí města Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí města. 1. PRAVIDLO: Dobrý trend financování provozu - Běžné příjmy rozpočtu by se měly vyvinout lépe než běžné výdaje a měly by tak být sestavovány také rozpočty. 2. PRAVIDLO: Dobrý provozní výsledek za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 1 mil. Kč, ideální provozní saldo je 16 mil. Kč (cca 22% běžných příjmů, což je průměr v ČR 19 ). Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 2, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem je třeba myslet také na rezervy a finanční požadavky na rekonstrukce majetku, které provozní saldo krátkodobě snižují. 3. PRAVIDLO: Dluhy pod kontrolou - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je aktuálně 4 mil. Kč. Podrobný rozpočtový uvádí tabulky a grafy dále. 19 skutečnost Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Číslovaná stránka 29 z 38

30 Dopady rozpočtového u do financí města Dodržení u by mělo následující dopad do financí města. Graf 22. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového u Jablonce Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč * 213* rozpočet Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Zdroj: POZ. *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD Graf 23. Výhled finančního krytí běžného provozu Jablonce Výhled finančního krytí provozu v tis. Kč * 213* rozpoč et Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zdroj: POZ. *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD 219 Číslovaná stránka 3 z 38

31 tis. Kč Rozpočtový statutárního města Jablonce nad Nisou s analýzou financí a ratingem Tabulka 7. Výhled provozního salda Jablonce tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 212* 213* rozpočet CELKEM 216 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 13% 17% 16% 17% 9% 14% 16% 17% b Uhrazené splátky půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) f Stavby (tis. Kč) ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě f/5 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb NE ANO ANO % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -16% 4% -1% 3% -3% 1% 3% 1% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -2% -1% % 1% 7% -3% % % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: POZ. *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD POZ. rok 216 v sobě zahrnuje rezervu běžných výdajů Graf 24: Výhled provozního salda Jablonce 25 2% 2 17% 16% 17% 16% 17% 18% 16% 15 13% 14% 14% 1 12% 9% 1% 5 8% -5 6% 4% 2% * 213* rozpočet PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 13% 17% 16% 17% 9% 14% 16% 17% Zdroj: POZ. *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD % Podrobné informace rozpočtového u uvádí dále tabulky. Číslovaná stránka 31 z 38

32 Příloha 1. Rozpočtový - tabulková část s komentářem Pro rozpočtový je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let a případně aktuální rozpočet. Důležité upozornění! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u není s investičními dotacemi počítáno. Finanční potenciál je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což znamená, že tyto mohou a budou využity na investice a opravy majetku. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo s výjimkou řízení cash flow v letech. Každý prodej dalšího majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. Kapitálové výdaje obsahují nulové hodnoty s tím, že se stanoven jejich limit krytý z vlastních příjmů. Čerpání limitu kapitálových výdajů dle projektů a dotací stanoví samospráva v rozpočtu. 21 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Číslovaná stránka 32 z 38

33 Tabulka 8. Rozpočtový Jablonce ř. Rozpočtový Druhové třídění dle rozp. skladby Údaje rozpočet tis.kč INDEXY průměr až 215 průměrná % změna 219/ Daňové příjmy ,6 2, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , až 135 Místní poplatky , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , Nedaňové příjmy , Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy , 17 4 Přijaté dotace (transfery) , Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM ,2-2, Běžné výdaje ,6, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné , Neinvestiční nákupy a související výdaje** , Neinvestiční trans. soukr. subj , Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům ,1 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv , Ostatní neinvestiční výdaje ,3 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ,5-3,3 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,7 1, Běžné výdaje (provozní) ,6 Suma 216 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.39 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.38-ř.39 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a od 214 také účty fondů Suma 216 až ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od 47 rozvaha 21 účet 451 ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 1M) není rozvaha návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (účet 21 ÚFIS 1M) Suma 216 až 19 OBNOVA MAJETKU vychází z odpisů dlouhodobého majetku 5 výsledovka (doporučený údaj) ř.43 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 4 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., je 6% příjmů za 4 roky *25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *213 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD) Zdroj: Číslovaná stránka 33 z 38

34 Tabulka 9. Rozpočtový Jablonce s pohledem na finance od roku 21 ř. Rozpočtový Druhové třídění dle rozp. skladby Údaje * 213* rozpočet tis.kč Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH až 135 Místní poplatky Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje** Neinvestiční trans. soukr. subj Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv Ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.39 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.38-ř.39 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a od 214 také účty fondů ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od 47 rozvaha 21 účet 451 ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 1M) není rozvaha návaznost rozvaha Stavby (účet 21 ÚFIS 1M) OBNOVA MAJETKU vychází z odpisů dlouhodobého majetku 5 výsledovka (doporučený údaj) ř.43 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 4 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., je 6% příjmů za 4 roky *25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *213 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD) Zdroj: Číslovaná stránka 34 z 38

35 Tabulka 1. Kumulovaný rozpočtový Jablonce ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Kumulovaný rozpočtový Údaje rozpočet tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy ,6 2, Nedaňové příjmy ,7-4, Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) , Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu průměr 2 až 215 průměrná % změna 219/ PŘÍJMY CELKEM ,2-2, Běžné výdaje ,6, Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ,7-3,3 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) ,6 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček Základní běžný účet a od 214 také účty fondů , 43 ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od 21 rozvaha účet 451 ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 1M) není rozvaha návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (účet 21 ÚFIS 1M) Suma 216 až 19 5 OBNOVA MAJETKU vychází z odpisů dlouhodobého výsledovka majetku (doporučený údaj) ř.43 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 4 POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" je 6% příjmů za 4 roky *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., *25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *213 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD) Zdroj: Číslovaná stránka 35 z 38

36 tis. Kč Rozpočtový statutárního města Jablonce nad Nisou s analýzou financí a ratingem Graf 25. Dlouhodobý pohled na vývoj provozního salda Jablonce 3 2% 25 17% 17% 16% 17% 16% 17% % 12% 12% 13% 14% 15% 9% 9% 1% 1 6% 7% 5 5% 5% -5 % -1-2% * 213* PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 6% 7% 14% 12% 17% 12% -2% 5% 9% 13% 17% 16% 17% 9% 14% 16% 17% Zdroj: rozpočet % Číslovaná stránka 36 z 38