Rozpočtový výhled města Nový Jičín s analýzou financí a ratingem

Transkript

1 Rozpočtový města Nový Jičín s analýzou financí a ratingem do roku 219 Obsahuje: analýzu financí města uzavřenou ratingem dle metody Cityfinance uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza) stanovení finančního potenciálu města na 4 roky doporučený strop bezpečné zadluženosti nastavení pravidel rozpočtů pro stabilitu financí doporučení Číslovaná stránka 1 z 39

2 OBSAH Úvod 3 Vybrané použité termíny 4 Počet obyvatel 4 Počet žáků 4 Počet zaměstnanců 4 Saldo rozpočtu 4 Provozní saldo 4 Analýza finančního zdraví 5 Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví 5 Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) 5 Stav financí 5 Finanční kondice (síla) 6 Úvod do finančního hospodaření 7 Analýza 9 Závěr finanční analýzy 25 Doporučení 27 Rozpočtový 28 Definice finančního potenciálu města 28 Předpoklady pro plnění rozpočtového u 28 Pravidla rozpočtů pro stabilitu financí města 29 Dopady rozpočtového u do financí města 3 Příloha 1. Rozpočtový - tabulková část s komentářem 33 Seznam tabulek a grafů 38 Obrázky 38 Tabulky 38 Grafy 38 Kontakt a profil zpracovatele 39 Profesní profil zpracovatele 39 Číslovaná stránka 2 z 39

3 Úvod Město Nový Jičín (dále jen město nebo Nový Jičín) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 25/2 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Rozpočtový se podle zákona vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje minimálně souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Obsahem jde tento dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u uváděné v 3 citovaného zákona. Zejména analyzuje finanční zdraví (rating), trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení k financování cílů a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření. Materiál se také zabývá silnými stránkami a příležitostmi financí a dává doporučení. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a příležitosti financí ve vazbě na rekapitulaci hospodaření samosprávy. Výhodou rozpočtového u je značná možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Ve u je nastavena strategie hospodaření a financí se zaměřením na stabilizaci a udržení finančního zdraví. Výhled se využívá jako pomocný nástroj zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Ke zpracování rozpočtového u bylo použito zejména těchto zdrojů: upravený rozpočet města na rok 215, účetní a finanční výkazy od roku 1997 (zejména výkazy FIN 2-12M), systém ARIS Web MF ČR (zejména výkaz ARIS 6M), systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 1M), Monitor státní pokladny ( vyhláška MF ČR č. 213/215 Sb. s účinností ke dni 1. září 215, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů, upravená predikce výnosů daní na roky 216 až 219 využívající makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ. Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby dobře plnil svou roli, měl by být rozpočtový pravidelně aktualizován. 1 2 až 5 let Číslovaná stránka 3 z 39

4 Vybrané použité termíny Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázaný v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů. Bere se celkový počet zaměstnanců vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Saldo rozpočtu Je rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu. Pokud jsou plánované vyšší příjmy než výdaje, je saldo kladné, v opačném případě záporné. Ze salda rozpočtu rozhodně nelze odvodit, že obec hospodaří dobře či špatně. Posoudit hospodaření je mnohem složitější a saldo rozpočtu obce/městyse/města je pouze dílčí údaj. POZOR. Splátky úvěrů nejsou vedeny jako rozpočtové výdaje a přebytky rozpočtu mohou být použity jednak na splácení úvěrů z minulosti nebo slouží k vytvoření finanční rezervy do budoucna na realizaci jiných projektů. Proto přebytek rozpočtu se rozhodně nerovná definici to jsou peníze, které zbývají. Záporné saldo rozpočtu znamená, že v rozpočtu je více výdajů než příjmů. Chybějící prostředky pocházejí buď z úvěrů, nebo je ke krytí deficitu využito prostředků uspořených v minulosti. Záporné saldo znamená špatné hospodaření pouze v situaci trvalých deficitů a ty má v ČR hlavně státní rozpočet. Bez přebytků a deficitů nelze zajistit hospodaření, ale platí, že podle zákona by měly být rozpočty dlouhodobě vyrovnané. Provozní saldo Běžné příjmy Běžné výdaje = Provozní saldo Součástí běžných výdajů jsou i opravy, které často působí pocitově jako investice. Podstatné je, aby bylo provozní saldo obce/městyse/města po snížení o splátky dluhů vždy kladné (výjimku může tvořit nárazově řešení problematiky cash flow a velké opravy). Číslovaná stránka 4 z 39

5 Analýza finančního zdraví Smysl ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí s citem 2 je znalost stavu financí a finanční kondice. Rozhodující pro budoucnost je vývoj, stav, trendy a potenciál financí. Teprve se znalostí lze smysluplně navrhnout finanční strategii (resp. ). Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry, které vyhodnotíme tím, že stanovíme rating financí města a SWOT analýzu. Ekonomické hodnocení finančního zdraví (rating) Obrázek 1: Podstata hodnocení finančního zdraví dle Cityfinance Stav financí Finanční kondice (síla) rating Zdroj: Luděk Tesař, Použili jsme vlastní stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv Cityfinance, která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy. Současně hodnotíme stav financí a finanční kondici samosprávy. Hodnocení je odstupňováno známkami jako ve škole. Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou 3 zobrazující aktuální stav finančních a účetních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu. 2 Číslovaná stránka 5 z 39

6 Finanční kondice (síla) Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je kondiční. 4 Je stanoven s ohledem na finanční velikost města, myšleno finanční objemy, tedy běžné obraty na straně příjmů a výdajů. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví (rating) 1 Výborný/ná 2 Velmi dobrý/rá 3 Dobrý/rá 4 Dostatečný/ná 5 Nedostatečný/ná Výsledkem hodnocení je zpracování do matice, kde pozice dle svislé osy znázorňuje stav financí a pozice dle základny vyhodnocuje finanční kondici (sílu). Pozice města v matici stanovuje výsledný rating, říkáme mu sluneční rating díky vzhledu výsledného znázornění. Tím naplňujeme naše principy pocitové ekonomie. Cityfinance, finance s citem. Obrázek 2. Matice pro hodnocení finančního zdraví obcí dle Cityfinance Zjednodušeně lze říci, že čím blíže žhnoucímu slunci se obec (město) nachází, tím více jsou jeho finance v ohrožení a zóna života je v modrých polích. 3 Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, stavu finanční obnovy majetku 4 Kondiční veličina představuje schopnost vytvářet finance a měnit stav financí. Vyjadřuje finanční potenciál (sílu, budoucnost). Číslovaná stránka 6 z 39

7 Úvod do finančního hospodaření Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Běžné výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, provoz příspěvkových organizací, organizačních složek, úřadu apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou nárazové výdaje většinou na rozvoj a větší opravy. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy 5 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém. Města, městyse a obce financují opravy a havárie většinou z běžného rozpočtu nahodile a nevytváří odpovídající finanční zdroje (rezervy, fondy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků tak, aby existoval dlouhodobý finanční přehled (bilance) potřeby financí na opravy a investice a skutečně vynaložených prostředků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet další zdroje na další odpisy (opravy a modernizace takto vybudovaného majetku). Výsledkem je často roky vytvořený zbytečně velký objem zanedbaného či zastaralého obecního majetku (včetně infrastruktury), který již dobře neslouží svému účelu. 5 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. Číslovaná stránka 7 z 39

8 Ideální by byl stav, kdyby rozpočet samosprávy pokryl z běžných příjmů základní provozní výdaje 6 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku a jejich čerpání, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 3. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel VÝDAJE Provoz Počet žáků Objem a stav majetku údržba (ODPISY) Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Místní poplatky Vlastní činnost Dotace Podniky, pronájmy majetku atd. Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj: Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Správa dluhu - výše a ceny dluhů Úřad a samospráva lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia aktiv vč. kapitálu Náklady na dluhy Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 6 tzn. kladné provozní saldo. Číslovaná stránka 8 z 39

9 Analýza Počet obyvatel 7 města, na kterém závisí daňové příjmy, z dlouhodobého hlediska od roku 28 výrazně klesal. Výrazný vliv poklesu 1588 obyvatel mělo osamostatnění místní části Libhošť v roce 21. Ale také od roku 21 pokračoval úbytek obyvatel o 495 s negativním dopadem do daňových příjmů ve výši 5,2 mil. Kč. Potvrdil se tedy předpoklad z rozpočtového u z roku 213 a roční negativní dopad změny počtu obyvatel do daňových příjmů města velmi výrazně přesáhl 1 mil. Kč. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel, žáků a zaměstnanců pracujících v katastru Nového Jičína Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě 3 Počet obyvatel Počet žáků Počet zaměstnanců Zdroj: MFČR, ČSÚ a rok Vývoj počtu zaměstnanců, kteří mají v katastru města místo výkonu práce po úpadku od roku 212 vzrostl na zaměstnanců. Podle počtu zaměstnanců se stanovuje část podílu města na výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 8. 7 Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. 8 1,5 % celostátního výnosu daně se dělí mezi obce dle počtu zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti Číslovaná stránka 9 z 39

10 Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Nového Jičína Počet obyvatel Počet zaměstnanců Počet žáků INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr od 211 Počet obyvatel 99, 99,8 99,6 1,7 1, 98,2 99,6 99,2 99,8 99,7 99,6 99,5 99,7 93,3 98,9 99,4 99,8 99,8 99,5 Počet zaměstnanců 1,9 88,5 12,9 97,2 91, 11,5 14,2 94,8 18,3 94,4 1,1 9,7 16,9 111,4 12,3 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel roční průměr tis.kč za poslední 4 roky POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Rok 211 byl rokem, kdy Český statistický úřad prováděl sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též je užívána zkratka RUD ). Počet žáků 9 v zařízeních města, coby zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od záleží část daňových příjmů. Celkem v roce 214 bylo ve školských zařízeních města evidováno 3111 žáků. Městu bylo do daňových příjmů podle počtu žáků v roce 214 převedeno 25 mil. Kč ovšem za současného zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i od obcí, ke kterému došlo již v roce 213. Školy jsou značně závislé na dotacích státu. Běžně vychází v ČR, že žák přijde veřejné finance na více než 5 tis. Kč na rok, z toho 4/5 platí stát a přibližně 1/5 obce spolu se školou a rodiči (příjmy z družin, grantů apod.). Otázkou zůstává uplatnění odpisů do nákladů, které se řeší nejednotně. Z výše uvedeného vyplývá vnější finanční riziko dané způsobem dotačního financování školství státem. a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, a to k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 9 Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 3. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Číslovaná stránka 1 z 39

11 Vývoj celkové bilance ukazuje, že město za poslední 4 roky hospodařilo s příjmy celkem mil. Kč a výdaji celkem 2 17 mil. Kč (přebytek 18 mil. Kč). Za 1 let dosáhly příjmy města 5623 mil. Kč a výdaje 5652 mil. Kč, tedy z dlouhodobého hlediska dosáhlo město dlouhodobě prakticky vyrovnaného hospodaření (resp. velmi mírný deficit 29 mil. Kč). Příjmy se městu za poslední 4 roky vyvinuly lépe než výdaje. Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Nového Jičína tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 1 let průměr za poslední 4 roky 1. Daňové příjmy ,9 2. Nedaňové příjmy , 3. Kapitálové příjmy ,8 4. Přijaté dotace ,8 Příjmy celkem , 5. Běžné výdaje ,4 6. Kapitálové výdaje ,3 Výdaje celkem ,9 POZ: 25 změna financování školství, 23 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/22 Sb.; 212 změna v oblasti sociálních transferů; 213 novela RUD + školství Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, Číslovaná stránka 11 z 39

12 Rozpočty města byly z dlouhodobého hlediska vyrovnané. Podrobný vývoj salda rozpočtu znázorňuje graf. Deficity jsou přirozenou součástí rozpočtu města v situaci zvýšených výdajů například na investice a opravy a přebytky jej vyrovnávají. Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Nového Jičína Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Zdroj: MFČR, Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Nového Jičína Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 8 Výdaje celkem Příjmy celkem Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 12 z 39

13 Celkové příjmy a výdaje Nového Jičína měly od roku 29 stagnační trend. V roce 212 odtekly sociální transfery a svůj vliv měl také úbytek obyvatel a stagnace dotací. Roční obrat celkových příjmů města dosahuje cca,5 mld. Kč. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Nového Jičína Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč Vývoj struktury příjmů v % 1% 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok Zdroj: MFČR, rok Struktura příjmů Nového Jičína potvrdila upevnění stabilní základny. Na celkových příjmech města vzrostla váha daňových příjmů, které po stagnačním období v letech 29 až 212 rostly a poklesl podíl dotací z jiných veřejných rozpočtů a kapitálových příjmů. Můžeme s jistotou hovořit o stabilní struktuře příjmů. Nedaňové příjmy města jsou poměrně vysoké, tvořily cca 12 mil. Kč a pocházely především z pronájmů majetku (86 mil. Kč), zbytek příjmů z poskytování služeb (odpadové hospodářství apod.), přijatých sankcí, vratek transferů, výnosů z finančního majetku apod. Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Nový Jičín po novele RUD účinné od podílí na sdílených daňových příjmech Na čem závisí sdílené daňové příjmy 11,5%,8% 13,4% Prostého počtu obyvatel Počtu obyvatel přepočteného koeficientem Počtu žáků 74,2% Započtené výměře katastrálního území Zdroj: Číslovaná stránka 13 z 39

14 Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Nového Jičína Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč Zdroj:MF ČR, Daňové příjmy Nového Jičína představují za běžné situace více než 5 % veškerých příjmů a jejich váha kolísá především ve vazbě na dotace. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených předchozím koláčovým grafem (u každé obce/města je to jinak) a jejich vývoj negativně ovlivňuje úbytek obyvatel města. Daňové příjmy města měly do roku 28 rostoucí trend s tím, že v roce 29 zaznamenaly hlubokou újmu světovou finanční krizí (negativní dopad cca 5 mil. Kč) a novela RUD v roce 213 situaci města vylepšila o cca 21 mil. Kč čistého (po zohlednění úbytku dotací na žáky). Vysoká vazba města na daňové příjmy způsobuje to, že finance města více podléhají makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu obyvatel. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem. Město dobře plánuje předpověď daňových výnosů, když se drží skeptické verze prognóz, jak je tomu také u rozpočtu na rok 215. Číslovaná stránka 14 z 39

15 Graf 7: Vývoj struktury daňových příjmů Nového Jičína Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč % 8% 6% 4% 2% % Vývoj struktury daňových příjmů DZN Poplatky a ostatní DP DPH DPPO DPFO Použité zkratky: DP - daňové příjmy DZN - daň z nemovitostí DPH - daň z přidané hodnoty DPFO ZČ - daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti DPFO - daň z příjmů fyzických osob DPFOP (OSVČ) - daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti DPPO - daň z příjmů právnických osob Zdroj: *předpoklad Cityfinance ze zdroje MF ČR Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni 43 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města. Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Nového Jičína Mimořádné příjmy v tis. Kč Zdroj: MFČR, Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Mimořádné příjmy Nového Jičína eskalovaly v roce 27 a poté v roce 212. Za poslední 4 roky dosáhly mimořádné příjmy města celkem 235,7 mil. Kč, z toho 216,5 mil. Kč investičních dotací a 19,2 mil. Kč kapitálových příjmů (investice dosáhly za stejné období 436 mil. Kč). Město tedy veškeré mimořádné příjmy za poslední 4 roky investovalo a přidalo dalších 2 mil. Kč. Číslovaná stránka 15 z 39

16 Graf 9. Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje (investice) Nového Jičína Mimořádné příjmy a kapitálové výdaje v tis. Kč Zdroj: MFČR, Mimořádné příjmy Kapitálové výdaje: Výdaje města charakterizovala zvýšená investiční aktivita hodně krytá investičními dotacemi. Ve výdajích má město problém v prudkém rozporu mezi úbytkem obyvatel a růstem provozních výdajů. Vysoký podíl běžných výdajů omezuje schopnost města ve financování investic bez zapojení dotačních investičních titulů a zvyšuje riziko zadlužení. Graf 1. Vývoj struktury výdajů Nového Jičína Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok Zdroj: MFČR, rok Pro Nový Jičín existuje riziko investiční pasti a přebujelosti majetku kladoucího zvýšené nároky na finance. Toto riziko je posíleno situací, kdy obyvatel města ubývá, ale dotace a výdaje na udržení a provoz majetku města rostou. Do budoucna je třeba vnímat, že pro finance města je obecně riskantní strategie budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje 1 1 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, komunikace apod., která je nezbytná. Číslovaná stránka 16 z 39

17 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují často pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti, aniž by si toho byly vědomy, ale často ví pouze, že jejich rozvoj závisí na dotacích a dluzích. Graf 11. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Nového Jičína Běžné příjmy a běžné výdaje v tis. Kč Zdroj: MFČR, Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Nový Jičín měl velmi špatný poměr mezi běžnými příjmy a výdaji v letech 29 až 211. Velké zlepšení nastalo v roce 212. Pro finance města může být oslabující každá situace, při které se trvale běžné příjmy vyvinou hůře než běžné výdaje a tato situace přetrvá, proto je třeba bedlivě posuzovat růsty trvalých provozních výdajů (mandatorních), ke kterým v Novém Jičíně docházelo. Číslovaná stránka 17 z 39

18 Graf 12. Podrobnější vývoj běžných výdajů Nového Jičína Neinvestiční nákupy v tis. Kč Platy, pojistné a výdaje za práci v tis. Kč rok Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům v tis. Kč rok Neinvestiční transfery obyvatelstvu v tis. Kč rok Zdroj: MFČR, rok Riziko růstu běžných výdajů je pro Nový Jičín především na straně neinvestičních nákupů a dynamického nárůstu transferů spolkům. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy města označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku města) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu města, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které městu ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku města, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku města, pokud jím město neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu města a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku města (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Nový Jičín byl velmi tvrdě zasažen finanční krizí a po roce 29 nebyla finanční kondice města dobrá a již tak dlouhodobě podprůměrné provozní saldo se v porovnání s průměrem kriticky zhoršilo. Nejhorší výsledek byl docílen v roce 21. Obrat k lepšímu přinesl až rok 211 a 212. Bohužel, přesto, že novela RUD v roce 213 městu přinesla s jistotou více než 2 mil. Kč čistého, na provozním saldu se to neprojevilo. Město propáslo v roce 213 svou šanci Číslovaná stránka 18 z 39

19 zlepšit si finanční kondici alespoň na průměr v ČR. Nový Jičín má trvalý dlouhodobý problém s provozním saldem. Finanční kondice města je v porovnání s ostatními městy slabá a trvale podprůměrná (viz graf). Přes všechna tato negativní sdělení je tu však jedno velmi podstatné pozitivní sdělení. Pozitivní sdělení je v trendu, který byl od roku 21 nepřetržitě dobrý. Provozní saldo se zlepšilo z -6 mil. Kč v roce 21 na 71 mil. Kč v roce 214 a dosáhlo 15% běžných příjmů (průměr v ČR byl 22%, kritická výše je pod 15% běžných příjmů). Město tedy překonalo kritickou hranici a bylo na dobré cestě, která byla (vyjma roku 212) vylepšena hlavně vnějšími vlivy, ale město je přesto dosud nedostatečně využilo a příliš vysoký podíl provozních výdajů polykající příliš velký objem běžných příjmů je trvalý problém. Graf 13. Porovnání provozního salda Nového Jičína k průměru v ČR Vývoj podílu provozního salda v porovnání s průměrem v ČR 13% 14% 14% 15% 8% 11% 13% 7% 7% 2% -1% 3% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech % Podíl provozního salda na běžných příjmech Zdroj: MFČR, Graf 14. Vývoj provozního salda Nového Jičína % 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% 8% 11% 13% 7% 7% 13% 2% -1% 3% 14% 14% 15% Provozní saldo v tis. Kč Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 19 z 39

20 Tabulka 4. Vývoj provozního salda Nového Jičína tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Běžné příjmy (včetně neinvestičních 1 dotací) Běžné výdaje (provozní) Uhrazené splátky půjček PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 8% 11% 13% 7% 7% 13% 2% -1% 3% 14% 14% 15% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 16% 17% 24% 2% 23% 24% 17% 22% 18% 2% 24% 22% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) tis. Kč Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů Suma od + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) Změna běžných příjmů (tis. Kč) Změna běžných výdajů (tis. Kč) Zdroj: MFČR, propočty Stabilizace finanční kondice města za poslední 3 roky je naprosto zřetelná, přesto je finanční kondice města nízká a trvá hrozba úbytku obyvatel města, která zvyšuje riziko zhoršení finanční kondice. Majetek Nového Jičína, přesněji jen stavby, představují z rozvahy 1,3 mld. Kč (r. 214). Velmi orientačně město potřebuje na údržbu dlouhodobého majetku typu staveb alespoň 33 mil. Kč ročně 11 (z účetnictví za 214). Skutečná potřeba bude zřejmě vyšší neb účetnictví v těchto případech neodráží skutečný stav majetku a skutečné finanční nároky staveb, včetně technologických celků bývají vyšší. Pozitivní je, že město dosud mělo finance na údržbu a rekonstrukce svého majetku, takže problém financí není v objemu majetku, ale bude v provozním charakteru majetku (nákladnosti provozu) a také ostatních provozních výdajích, jako jsou dotace a příspěvky města na provoz. Graf 15: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Nového Jičína Zdroj: MFČR, 11 Odpisy - obce od roku 212 povinně odpisují a odpisy mají sloužit k financování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z účetního výkazu zisku a ztrát (tzv. výsledovka, účet 551). Číslovaná stránka 2 z 39

21 tis. Kč Graf 16. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Nového Jičína Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Investice Běžné výdaje * 213* 214 *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD Zdroj: MFČR, Graf 17: Základní finanční aktiva a provozní saldo Nového Jičína Zdroj: MFČR, * 213* 214 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stav na bankovních účtech (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) Město mělo ke konci roku 214 finanční rezervu 71 mil. Kč 12, ale tu v rozpočtu 215 město rozpouští, lze sice čekat lepší výsledek skutečnosti daný nevyčerpáním plánovaných výdajů, ale také se zřejmě nenaplní veškeré příjmy. Finance na řízení cash flow jsou bezpečně zajištěny. 215 rozpoč et 12 Základní běžný účet (syntetický účet 231) a účty fondů. Celkem je možné kalkulovat se součty účtů z účetního výkazu rozvahy. Číslovaná stránka 21 z 39

22 Graf 18. Vývoj okamžitého finančního potenciálu Nového Jičína Provozní saldo (tis. Kč) Zdroj: MFČR, propočty * 213* rozpočet PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Finančním potenciálem města lze velmi hrubě a pouze pro orientaci vnímat hodnoty zůstatku na účtech k počátku předchozího roku a další likvidní finanční aktiva jako likvidní cenné papíry, zůstatky fondů spolu s provozním saldem daného roku po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně řečeno určitá finanční akceschopnost města bez využití případných nových dluhů v daném roce. Finanční potenciál města ovlivňoval tok dotací a splátky dluhů. Celkově došlo od roku 21 ke zlepšení finančního potenciálu města. Nový Jičín má velmi nízký dluh. Město mělo k zůstatek 3,4 mil. Kč dlouhodobého bankovního úvěru s tím, že v roce 215 přibylo 6 mil. Kč za kanalizaci v DSO (kanalizace Žilina a Loučka) a město má na bedrech také závazek cca 6 mil. Kč za Zimní stadion. Strop bezpečné výše zadlužení je 2 mil. Kč 13. Bezpečný limit dluhu se zvýšil stabilizací provozního salda. Přesto jsou rozpočty vždy sestaveny s velmi černým scénářem. Město je aktuálně prakticky s minimem dluhu a má tu v případě nejvyšší nutnosti či nouze velký polštář finančních možností k dosažení limitu bezpečné zadluženosti. 13 Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z výše a trendu provozního salda, trendu běžných příjmů, u daňových příjmů a zohledňujeme vnější i vnitřní rizika. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládám, že obec by měla být schopná během pěti let vytvořit finance na většinové, ne-li úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do max. 15 let bezpečně splatit. Dále zohledňujeme limit dle rozpočtové zodpovědnosti plánované státem, což je 6% průměru ročních příjmů za 4 roky. Číslovaná stránka 22 z 39

23 Graf 19. Zůstatky dlouhodobých úvěrových závazků a vývoj splátek Nového Jičína Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč * 213* 214 Zdroj: MFČR, * 213* 214 Tabulka 5. Přehled dlouhodobých závazků Nového Jičína Dlouhodobé úvěry a půjčky , v tom: ČOV Žilina bezúročná půjčka města NJ u ČMZRB k splátky: 1. rok rok 217 (má být splaceno) Kanalizace Žilina a Loučka (podíl města NJ na půjčce DSO regionu Novojičínska ze SFŽP) dluh města NJ k splátky: 3. ročně , , , , 65., Ostatní dlouhodobé závazky ,65 v tom: Halla Visteon Autopal, s.r.o., - dluh města k (bezúročná půjčka městu NJ na bytové nástavby na ul. Bulharská) splátky: 1. rok rok 217 (má být splaceno) Zimní stadión (vzájemný zápočet nájemného na technické zhodnocení na objektu města provedeného nájemci) - závazek města k Rustys, s.r.o., - k nájemní smlouva ukončena k , nebytové prostory se prozatím nepodařilo opět pronajmout, vede se právní spor o reálnou výši doplatku za technické zhodnocení provedené nájemcem (na objektu města NJ) 3. HC 2, s.r.o., zápočet na nájemné: , /rok 5. Milan Pecha, velkoobchod květin zápočet na nájemné: 74.16, /rok -45., 22.5, 22.5, , , , , Zdroj: MFČR, Číslovaná stránka 23 z 39

24 Dlouhodobé pohledávky 14 Nového Jičína jsou zanedbatelné a navíc se vyvíjely dobře. Klesly a celkem v roce 214 nepřesáhly,9 mil. Kč. Graf 2. Dlouhodobé pohledávky za dlužníky Nového Jičína Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč * 213* 214 Zdroj: MFČR, 14 účty 462 až 471 z účetního výkazu rozvahy. Číslovaná stránka 24 z 39

25 Závěr finanční analýzy Finanční zdraví Nového Jičína hodnotím aktuálně jako velmi dobré s tím, že: finanční kondice je dobrá s dobrým trendem zlepšení provozního salda za poslední 4 roky 15 na 15 % běžných příjmů (71 mil. Kč), což je však stále na hraně kritické výše (průměr v ČR byl 22 %) a ideál pro město by byl alespoň 9 mil. Kč. Pozitivní je dosažená stabilizace provozního salda za poslední 3 roky. Negativem je, že se nezlepšilo v době, kdy zákon městu 2 mil. Kč čistého přidal (rok 213 novelou tzv. RUD). Vysoký podíl provozních výdajů polykající příliš velký objem běžných příjmů a úbytek obyvatel jsou trvalými problémy města. Pozitivní je, že město má dostatek financí na obnovu svého majetku; a stav financí je výborný s mínusem za malý dluh a rozpouštění finanční rezervy v rozpočtu. Tabulka 6. Rating - hodnocení finančního zdraví města Rizika vidím v tom, že finanční kondice města je v porovnání s ostatními městy slabá a trvale podprůměrná. Jelikož město dosud mělo finance na údržbu a rekonstrukce svého majetku, tak problém financí zřejmě není ve vysokém objemu majetku, ale bude nejspíše v provozním charakteru majetku (vysoké nákladnosti provozu) a také v ostatních provozních výdajích, jako jsou dotace a příspěvky města na provoz (nárůst dotací spolkům např.). Dále uvádíme pro rekapitulaci SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). 15 zejména velký vliv novely RUD v roce 213. Číslovaná stránka 25 z 39

26 Tabulka 7. SWOT analýza financí města (řazeno sestupně dle významu) Silné stránky financí Velmi nízký dluh (ve svém objemu prakticky bezdlužnost). Dostatek zdrojů pro udržování a obnovu majetku města (rekonstrukce v podobě oprav i investic). Stabilní provozní saldo s trvale dobrým trendem od roku 21. Slabé stránky financí Nízké provozní saldo = slabá finanční kondice (trvale příliš vysoké provozní výdaje). Růst běžných výdajů kontrastující s úbytkem obyvatel a rostoucími riziky. Úbytek počtu obyvatel. Stabilní běžné příjmy. Příležitosti financí Uvážlivé využití dotací nového období. Zavádění nových technologií snižujících provozní výdaje (zateplování, alternativní zdroje energie apod.) a nástrojů snižujících výdaje a zvyšujících efektivitu. Ohrožení (rizika) financí Riziko neúměrného tlaku na provozní výdaje z budov a organizací a spolků ve městě. Stagnace běžných příjmů města (pravidelných) vlivem stagnace ekonomiky, daňovými změnami a úbytkem obyvatel města 16. Rizika plynoucí z dotací. Riziko zadlužení města na provoz. Zdroj: 16 Aktuálně existuje nestabilní vývoj ekonomik zejména EU, Asie a Ruska a neustálé změny daní v ČR s trvale rozpačitým stavem a vývojem české ekonomiky a společnosti, který způsobuje zaostávání za vývojem ekonomik např. Polska, Litvy, Lotyšska, Slovenska, ale také Německa a Rakouska atd. Míněno zejména nestabilní prostředí pro podnikání a práci zatížené častými změnami daňových zákonů a růstem administrativní zátěže podnikatelů. Špatný stav a vývoj dopravní infrastruktury ČR (v porovnání s okolními vyspělými státy, zejm. Rakouskem, Německem); Zhoršování podmínek pro živnostníky (např. omezení uplatnění nákladových paušálů, zrušení schválených záměrů na snížení základní sazby DPH a byrokratizací podnikání), snižování přímých daní méně produktivním skupinám obyvatel na úkor střední vrstvy, finanční znevýhodnění a příliš vysoké zdanění práce, omezení obratů v podnikání a růst byrokracie (např. kontrolní hlášení k DPH od ), progresivní zdaňování, příliš vysoká jistota daná zaměstnancům ku vysoké nejistotě pro zaměstnavatele, vysoké náklady sociálního pojištění pro střední a mladší generaci v kombinaci s rostoucí nejistotou jejich důchodu, zvyšování nepřímých daní spotřebních, na kterých obce neparticipují, i když daňové poplatníky zatíží, zvyšování přerozdělování státu a nákupů z dotací, které probíhají na dluh a výsledně zatíží provozní výdaje, i když užitek pro podnikání přinesou pouze sporadicky. Trvalá existence strukturálního deficitu státního rozpočtu a růst státního dluhu a převádění povinností na obce a další subjekty, zejména v sociální politice, i když obce nejsou příjemci podílu ze sociálního pojištění a v přenesené daňové povinnosti Číslovaná stránka 26 z 39

27 Doporučení 1. Zlepšit finanční kondici města zlepšením provozního salda z kritické úrovně alespoň na 2% běžných příjmů a současně vyřešit problém s vysokou nákladovostí provozu města. Toto doporučení nabude na aktuálnosti, pokud bude pokračovat úbytek počtu obyvatel, který je v kontrastu k růstu běžných výdajů a pokud by se zmírnil nárůst běžných příjmů. a. Optimálně bych doporučoval přistoupit k projektu konsolidace výdajů se stanovením možností ozdravení finanční kondice města. b. Minimálně bych doporučoval zastavit růst běžných výdajů provozního charakteru vyjma platů a oprav (zejména příspěvků, dotací města apod.) 2. Zpracovat plán obnovy majetku a strategii města s důrazem na zlepšení provozního rámce (snížení provozních výdajů), ozdravení financí a zlepšení stavu majetku. Mít na zřeteli v procesu obnovy majetku města jeho poslání spočívající ve vytváření podmínek pro podnikání a bydlení. Provést zároveň konsolidaci majetku města s cílem zbavit se nepotřebného majetku. 3. Urychlit proces prodejů domů a nepotřebného majetku a zdroje využít k modernizaci infrastruktury dle doporučení číslo Mít pojistky ve finančních opatřeních, které není nutné realizovat, ale je třeba je evidovat s ohledem na pokles počtu obyvatel a finanční rizika. Jako další možnosti v případě horšího vývoje financí města např.: 1.1. Redukce majetku a služeb, tam, kde lze očekávat pokles poptávky 1.2. Redukce vybraných příspěvků a dotací. 5. Sestavovat rozpočty vždy s dodržením pravidel pro stabilitu financí města nastavených tímto em (viz dále). Číslovaná stránka 27 z 39

28 Rozpočtový Nový Jičín dostojí svým dosavadním závazkům. Definice finančního potenciálu města Nový Jičín při dodržení rozpočtového u bude schopný následující 4 roky počínaje rokem 216 vygenerovat cca 297 mil. Kč z provozního salda (běžných příjmů po úhradě běžných výdajů), z toho bude město potřebovat: 5 mil. Kč na úhradu splátek dosavadních dluhů; alespoň 132 mil. Kč bychom doporučili využít na rekonstrukce majetku (město potřebuje alespoň 33 mil. Kč ročně, ale již nyní určitou část na opravy v běžných výdajích vydává, takže tato suma by výrazně urychlila opravy a investice); Na ostatní cíle tedy bezpečně zbývá 16 mil. Kč. V případě nejvyšší potřeby či nouze může město sáhnout k dlouhodobému úvěru až do bezpečné výše 2 mil. Kč. Samospráva bude tedy moci pracovat ve svém rozhodování na následující 4 roky bez dotací, kapitálových příjmů a finančních rezerv minimálně s celkem 292 mil. Kč (plus dosavadní finanční rezervy) a při maximálním zadlužení až s 477 mil. Kč při maximálním zadlužení (bez dotací, kapitálových příjmů a dosavadních finančních rezerv). Předpoklady pro plnění rozpočtového u Rozpočtový je pojat, vzhledem k aktuální ekonomické situaci ČR a zákonným změnám k obcím, konzervativněji na straně příjmů. Rozpočtový už v sobě zahrnuje v období let 216 až 219: 1. Konzervativní růst běžných příjmů oproti dosavadnímu trendu, ale tak, aby se běžné příjmy rozpočtů vyvíjely lépe než běžné výdaje, vyjma oprav a rekonstrukcí, které je třeba posuzovat zvlášť; 2. Postupná redukce běžných výdajů o 39 mil. Kč oproti rozpočtu 215 minimálně bude nutné jejich zmrazení, vyjma výdajů na platy. 3. Zlepšení provozního salda na 1 mil. Kč a jeho udržení alespoň nad 4 mil. Kč; 4. Splácení dlouhodobých závazků města. Číslovaná stránka 28 z 39

29 Pravidla rozpočtů pro stabilitu financí města Následující ukazatele a pravidla pro sestavování rozpočtů vedou k udržení a stabilizaci plnění řízení financí. Dodržování ukazatelů finančního zdraví se projeví v zajištění stability a dobrého trendu financí města. 1. PRAVIDLO: Dobrý trend financování provozu - Běžné příjmy rozpočtu by se měly vyvinout lépe než běžné výdaje a měly by tak být sestavovány také rozpočty. 2. PRAVIDLO: Dobrý provozní výsledek za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 4 mil. Kč (krizová výše), ideální provozní saldo je alespoň 11 mil. Kč (22% běžných příjmů, což je průměr v ČR 17 ). Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 18, s jistotou je třeba mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem je třeba myslet také na rezervy a finanční požadavky na rekonstrukce majetku, které provozní saldo krátkodobě snižují. 3. PRAVIDLO: Dluhy pod kontrolou - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je aktuálně 2 mil. Kč. Podrobný rozpočtový uvádí tabulky a grafy dále. 17 skutečnost Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. Číslovaná stránka 29 z 39

30 Dopady rozpočtového u do financí města Dodržení u by mělo následující dopad do financí města. Graf 21. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového u Nového Jičína Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč * 213* rozpočet Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Zdroj: POZ. *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD Graf 22. Výhled finančního krytí běžného provozu Nového Jičína Výhled finančního krytí provozu v tis. Kč * 213* rozpočet Zdroj: POZ. *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD Běžné výdaje (provozní) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Číslovaná stránka 3 z 39

31 tis. Kč Tabulka 8. Výhled provozního salda Nového Jičína tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) * 213* rozpočet CELKEM 216 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 3% 14% 14% 15% 3% 8% 14% 16% 19% b Uhrazené splátky půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech předchozího roku (tis. Kč) f Stavby (tis. Kč) ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě f/5 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb NE ANO ANO ANO % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -4% -15% 4% 3% 3% -1% 4% 3% 3% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -8% -25% 3% 3% 17% -6% -2% % % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: POZ. *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD Graf 23: Výhled provozního salda Nového Jičína 12 19% 2% % 14% 15% 14% 16% 18% 16% 14% 12% 6 4 8% 1% 8% 6% 2 3% 3% 4% 2% * 213* rozpočet Zdroj: POZ. *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD 219 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 3% 14% 14% 15% 3% 8% 14% 16% 19% % Číslovaná stránka 31 z 39

32 Graf 24. Výhled okamžitého finančního potenciálu Nového Jičína Okamžitý finanční potenciál samosprávy v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech ke konci předchozího roku) Zdroj: POZ. *212 přesun agendy sociální na úřady práce, *213 novela RUD Finanční potenciál zahrnuje od 216 kumulativně výdaje, o kterých bude volně rozhodovat samospráva (bez přijatých úvěrů, finančních výpomocí, bez dotací a bez kapitálových příjmů), včetně dosavadního zůstatků na základním účtu. Město o těchto financích rozhodne v rámci své strategie. Podrobné informace rozpočtového u uvádí dále tabulky. Číslovaná stránka 32 z 39

33 Příloha 1. Rozpočtový - tabulková část s komentářem Pro rozpočtový je výchozím rokem rok , ale uvádíme i předpoklad pro plánování roku 216. Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. Důležité upozornění! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u není s investičními dotacemi počítáno. Finanční potenciál je kumulován z přebytku provozního salda do finančních rezerv, což znamená, že tyto mohou a budou využity na investice a opravy majetku. Provozní dotace na straně příjmů a výdajů působí neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo s výjimkou řízení cash flow v letech. Zpracovatel plánoval kapitálové příjmy i výdaje do výše uvedené v úvodu u. Každý prodej dalšího majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. 19 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje rozpočet Číslovaná stránka 33 z 39

34 Tabulka 9. Rozpočtový Nového Jičína ř. Rozpočtový Druhové třídění dle rozp. skladby Údaje 213* 214 Zdroj: rozpočet tis.kč INDEXY průměr 2 až průměrná % změna 219/ Daňové příjmy , 4, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , až 135 Místní poplatky , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , Nedaňové příjmy , Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy , 17 4 Přijaté dotace (transfery) , Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM ,4, Běžné výdaje ,1 1, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné , Neinvestiční nákupy a související výdaje** , Neinvestiční trans. soukr. subj , Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům ,2 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv , Ostatní neinvestiční výdaje ,1 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ,8-3,5 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,8 2, Běžné výdaje (provozní) Suma 216 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.39 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.38-ř.39 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a od 214 také účty fondů Suma 216 až ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby,31%,3%,31%,44%,4%,13%,12% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od rozvaha 21 účet 451 ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 1M) není rozvaha návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (účet 21 ÚFIS 1M) Suma 216 až 19 FOND OBNOVY MAJETKU vychází z odpisů 5 výsledovka dlouhodobého majetku (doporučený údaj) ř.43 - ř.5 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 2 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., je 6% příjmů za 4 roky *25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *213 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD) Číslovaná stránka 34 z 39

35 Tabulka 1. Rozpočtový Nového Jičína s pohledem na finance od roku 21 ř. Rozpočtový Druhové třídění dle rozp. skladby Údaje * 213* rozpočet tis.kč Daňové příjmy DPFO ze závislé činnosti DPFO OSVČ DPFO zvláštní sazba (srážková) DPPO DPPO za obce DPH až 135 Místní poplatky Správní poplatky Daň z nemovitostí Nedaňové příjmy Příjmy z vlastní činnosti a odvody Přijaté sankční platby a vratky Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaň. 23 příjmy Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM Běžné výdaje Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné Neinvestiční nákupy a související výdaje** Neinvestiční trans. soukr. subj Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a půjčky 54 až 56 obyv Ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ř.21+ř.35 Příjmy veškeré (včetně dluhů) ř.3+ř.36+ř.39 Výdaje veškeré (včetně splátek a úspor) ř.38-ř.39 Kontrolní saldo úplné (včetně financování) 42 Základní běžný účet a od 214 také účty fondů ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ř.36+leasing pol úroky pol. Dluhová služba ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby,74%,76%,67%,31%,3%,31%,44%,4%,13%,12% 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od rozvaha 21 účet 451 ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 1M) není rozvaha návaznost rozvaha Stavby (účet 21 ÚFIS 1M) FOND OBNOVY MAJETKU vychází z odpisů 5 výsledovka dlouhodobého majetku (doporučený údaj) ř.43 - ř.5 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 2 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., je 6% příjmů za 4 roky *25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *213 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD) Zdroj: Číslovaná stránka 35 z 39

36 Tabulka 11. Kumulovaný rozpočtový Nového Jičína ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Kumulovaný rozpočtový Údaje rozpočet 216 *21 velká novela RUD *23 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/22 Sb., *25 změna financování školství, *212 přesun agendy sociální na úřady práce a zahájení odepisování majetku, *213 novela RUD (příspěvky na žáka v RUD) Zdroj: tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy , 4, Nedaňové příjmy ,8-2, Kapitálové příjmy Přijaté dotace (transfery) , Neinvestiční přijaté dotace (transfery) Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu průměr 2 až 214 průměrná % změna 219/ PŘÍJMY CELKEM ,4, Běžné výdaje ,1 1, Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH DOTACÍ!) VÝDAJE CELKEM ,8-3,5 31 ř.21 - ř.3 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Suma 216 až ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček Základní běžný účet a od 214 také účty fondů Suma 216 až ř.34-ř.36 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek úvěrů Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 19 ARIS - 6M, od 21 rozvaha účet 451 ÚFIS 1M) Pohledávky dlouhodobé (účet 462 až 471 ÚFIS 1M) není rozvaha návaznost 21 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (účet 21 ÚFIS 1M) Suma 216 až 19 5 FOND OBNOVY MAJETKU vychází z odpisů dlouhodobého výsledovka majetku (doporučený údaj) ř.43 - ř.5 ZBÝVÁ PRO DALŠÍ CÍLE Vysvětlivky: RUD = rozpočtové určení daní (zákon č. 243/2 Sb.) DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ 2 POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" je 6% příjmů za 4 roky Číslovaná stránka 36 z 39

37 tis. Kč Graf 25. Dlouhodobý pohled na vývoj provozního salda Nového Jičína 12 19% 2% % 13% 13% 14% 14% 15% 14% 16% 15% 6 8% 8% 1% 7% 7% 4 3% 3% 5% 2 2% -1% % PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 8% 11% 13% 7% 7% 13% 2% -1% 3% 14% 14% 15% 3% 8% 14% 16% 19% 212 * 213 * rozpo čet 216 výhle d 217 výhle d 218 výhle d 219 výhle d -5% Zdroj: Číslovaná stránka 37 z 39