ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pr předšklní vzdělávání Krteček a jeh čtyřlístek PODZIMNÍ lístek ZIMNÍ lístek LETNÍ lístek JARNÍ lístek MATEŘSKÁ ŠKOLA Valašská Senice, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace tel.: 571 447 566, IČO 70988587 email: ms.valsenice@seznam.cz Zpracval: Bc. Miriam Drzdvá Účinnst: d 1. 9. 2017 Čj.: MS-VAL.SE/152/2017 1
Obsah: 1. Identifikační údaje mateřské škle 3 2. Charakteristika škly 4 3. Pdmínky vzdělávání 5 3.1. Materiální a hygienické pdmínky škly.. 5 3.2. Živtspráva 5 3.3. Psychsciální pdmínky 6 3.4. Organizace 7 3.5. Řízení mateřské škly 7 3.6. Persnální a pedaggické zajištění 8 3.7. Spluúčast rdičů 9 3.8. Pdmínky vzdělávání dětí se speciálními ptřebami 10 3.9. Pdmínky vzdělávání dětí nadaných 10 3.10. Pdmínky vzdělávání dětí d dvu d tří let 11 4. Organizace vzdělávání 17 4.1. Frmy a metdy práce 17 4.2. Překrývání učitelů 18 4.3. Kritéria pr přijímání dětí d MŠ 18 4.4. Organizace dne 18 5. Charakteristika vzdělávacíh prgramu 19 5.1. Cíl prgramu 19 5.2. Vzdělávací blasti 20 6. Vzdělávací bsah integrvané blky 22 6.1. Mentální mapa ŠVP I Pdzimní lístek 24 6.2. Mentální mapa ŠVP II Zimní lístek 29 6.3. Mentální mapa ŠVP III Jarní lístek 34 6.4. Mentální mapa ŠVP IV Zimní lístek 37 7. Evaluační systém 41 2
1. Identifikační údaje mateřské škle Název: Mateřská škla Valašská Senice, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Adresa sídla: Valašská Senice č. p. 135, PSČ: 756 14 Datum zařazení d sítě škl: 1. 1. 2003 Právní frma: Zřizvatel: Odpvědná sba: příspěvkvá rganizace Obec Valašská Senice ředitelka Bc. Miriam Drzdvá Telefn: 571 447 566 E-mail: Typ: ms.valsenice@seznam.cz jedntřídní mateřská škla s celdenním prvzem Kapacita: Prvzní dba: 28 dětí 6:45 hd. - 15:30 hd. (pracvní dny) Identifikační čísl: 70988587 Bankvní spjení: Bankvní spjení pužívané v KB: 867758610277/0100 Bankvní spjení pr platby zasílané z jiné banky d KB: 86-7758610277/0100 Škla sdružuje: 1. Mateřsku šklu kapacita dětí 28 IZO: 120400642 2. Šklní jídelnu kapacita jídel 40 IZO: 120400651 Využití zařízení pr jiné aktivity: Organizvání splečných aktivit dětí a rdičů v rámci vzdělávacíh prgramu (schůzky, besídky, sprtvní akce ) Stravvání cizích strávníků 3
2. Charakteristika škly Mateřská škla Valašská Senice byla zřízena jak příspěvkvá rganizace 1. 1. 2003 Obcí Valašská Senice. Budva škly se nachází u hlavní silnici vedle Obecníh úřadu, cž umžňuje neustálu splupráci se zřizvatelem. Nedalek stjí autbusvá zastávka, která umžňuje dbré spjení s klím. Dminantní je tu blízkst přírdy - ple, luky a lesy, které pedaggvé využívají k vycházkám a plnění cílů stanvených ve ŠVP. Mateřská škla (MŠ) je jedntřídní s kapacitu 28 dětí. Sučástí MŠ je šklní jídelna (ŠJ) s maximální kapacitu 40 jídel. Ve ŠJ jsu připravvána a vydávána i jídla pr cizí strávníky. V účelvě zařízené jednpdlažní budvě se nachází třída s ptřebným zázemím, herna, šklní kuchyně, plynvá ktelna, sklad, ředitelna, místnst pr veducí stravvání, hygienické zařízení pr děti i persnál a dětská šatna. U škly se rzkládá zahrada s chatku a pískvištěm. Za MŠ je dětské hřiště. Interiér šklky se snažíme neustále pstupně vylepšvat (prběhla reknstrukce hygienickéh zařízení pr děti, nvá pdlaha a kberec v herně, reknstrukce skříní ve třídě, nvé světlení v herně a v šatně pr děti, nvá kna a dveře, nvé pracvní stly v kuchyni, atd.). Snažíme se bnvvat i vybavenst škly. 4
3. Pdmínky vzdělávání 3.1. Materiální a hygienické pdmínky škly Její technický stav je dstatečný, d buducna budeme ve splupráci se zřizvatelem usilvat její další vylepšení (fasáda, nvá střecha, reknstrukce pdlah ve třídě a v kuchyni, nvý plt, vylepšení didaktick-herníh materiálu, pravy a mdernizace kuchyně). V přízemí se nachází jedna třída, ke které náleží šatna, hygienické zařízení pr děti se sprchvým kutem a herna. Dále pak kancelář ředitelky, kancelář veducí šklníh stravvání, kuchyň s dvěma sklady, hygienické zařízení pr zaměstnance škly a plynvá ktelna. Ředitelna je vybavena pčítačem, kpírku a scannerem. Veducí stravvání má svůj pčítač. Dále máme 1 ntebk. Vybavení tříd je vhdné, estetické, hraček a pmůcek má MŠ dstatek. Děti se samy se svými výtvry pdílejí na úpravě a výzdbě prstředí MŠ (třída, herna, šatna, chdby). Ve třídě prběhla reknstrukce nábytku, v herně se pravila pdlaha a přídil se nvý kberec. Také se za pmcí nejen rdičů, ale i dbrvlníků a spnzrů zreknstruval hygienické zařízení pr děti. Máme 1 hifi věž, elektrnický klavír, žebřiny, tramplínu, pmůcky na cvičení (kameny, kruhy, šátky, mety, tunel, atd.). 3.2. Živtspráva D MŠ přijímáme děti zdravé, bez zjevné známky nemcnění. Dětem je pskytvána plnhdntná a vyvážená strava. MŠ je zapjena d prjektu Zdravá šklní jídelna. Je zajištěn dstatečný pitný režim v průběhu celéh dne v MŠ. Mezi jedntlivými pkrmy jsu vhdné intervaly. Děti d jídla nenutíme, ale snažíme se, aby všechn alespň chutnaly a naučily se správnému stravvání a stlvání. Dětem předkládáme dstatek vce a zeleniny. 5
3.3. Psychsciální pdmínky Pravidelný denní řád je flexibilní, umžňuje rganizaci činnsti dětí v průběhu dne přizpůsbit ptřebám a přání dětí a aktuální situaci, všechny činnsti jsu prváděny s přiměřeným klidem. Děti jsu každdenně dstatečně dluh venku, výjimku je mráz -10 stupňů, náledí, silný vítr, déšť, inverze pak mají děti zajištěn dstatek phybu i v MŠ. Spací aktivity jsu upraveny dle individuálních ptřeb dítěte. Je jim nabídnut pslech phádky, uklébavky, hádanky, hry na některý hudební nástrj, splečná relaxační cvičení Nvě příchzím dětem je umžněn adaptační režim. Všichni zaměstnanci MŠ vytváří dětem takvé prstředí, aby se zde cítily spkjeně, jistě a bezpečně. Všechny děti mají v naší škle stejná práva, stejné mžnsti i stejné pvinnsti. Osbní svbda a vlnst dětí je respektvána d jistých mezí, hranice je stanvena v ddržvání určitých stanvených pravidel. Převažuje pzitivní hdncení, pchvala, pdprujeme u dětí vlastnsti nebát se, pracvat samstatně a tvřivě, důvěřvat si, být hleduplný a umět nabídnut svji pmc statním. Učitelky se dstatečně věnují vztahům ve třídě, nenásilně je vlivňují (prevence šikany). Mezi šklu, dětmi a rdiči je úzká splupráce. 6
3.4. Organizace Činnsti prbíhají individuálně, skupinvě i frntálně. Děti mají dstatek času i prstru pr vlnu hru. Při řízených činnstech dchází k bměnám, dětem je předkládán pestrý prgram. MŠ je s celdenním prvzem pndělí až pátek d 6.45 d 15.30 hdin. 3.5. Řízení mateřské škly Šklní vzdělávací prgram na téma Krteček a jeh čtyřlístek bsahuje: 1) Identifikační údaje Mateřské škle 2) Charakteristika škly 3) Pdmínky a rganizace vzdělávání 4) Charakteristika vzdělávacíh prgramu 5) Cíl prgramu 6) Vzdělávací blasti 7) Vzdělávací bsah 8) Mentální mapa ŠVP 9) Frmy a metdy práce 10) Šklní vzdělávací prgram pr děti mladších tří let 11) Evaluační činnsti Přílhy: Přílha č. 1 Záznam evaluace pdmínek vzdělávání Přílha č. 2 Autevaluační dtazník učitelky MŠ Přílha č. 3 Záznam evaluace funkčnsti ŠVP a jeh suladu s RVP PV Přílha č. 4 Záznam evaluace integrvanéh blku Přílha č. 5 Záznam evaluace TVP Přílha č. 6 Dtazník pr rdiče Přílha č. 7 Diagnstika dítěte (přilžena v matrice Dkumentace MŠ bsahuje tyt dkumenty a směrnice: Šklní vzdělávací prgram Prvzní řád mateřské škly 7
Organizační řád mateřské škly Šklní řád Pracvní řád Individuální vzdělávací plány Vnitřní platvý předpis Směrnice FKSP Směrnice k zajištění BOZP Zápisy každrčních prvěrkách BOZP Zápisy každrčním šklení pracvníků z blasti BOZP Prvzní řád zahrady Prvzní řád Prvzní řád šklní jídelny Směrnice k pskytvání OOPP Traumatlgický plán a zajištění první pmci Spisvý a skartační řád Pžární knihu Knihu úrazů dětí a dspělých Pžární řád Třídní knihy Matrika s evidenčními listy dětí Přehled dcházky 3.6. Persnální a pedaggické zajištění ve škle pracují pedaggvé, administrativní a prvzní zaměstnanci rzsah pvinnstí zaměstnanců, vymezení jejich práv a dpvědnstí stanví pracvní smluvy, ppisy práce, rganizační a pracvní řád škly přímá pedaggická činnst ve třídě je rzvržena tak, aby byl mžné c největší suběžné půsbení v nárčnějších částech dne. Persnálně může být třída psílena chůvu. Persnální bsazení: viz. přílha č. 1 tht ŠVP PV 8
3.7. Spluúčast rdičů Pedaggvé individuálně s rdiči splupracují, infrmují je pkrcích a prblémech dítěte Něklikrát rčně jsu přádány akce škly s rdiči, např. třídní schůzky, knzultace, besídky, dílničky, karneval, rzsvěcvání vánčníh strmu, apd.) Nejdůležitější splupráce s rdiči je během pčáteční adaptace dítěte. Rdiče s dětmi zveme k návštěvě a prhlídce MŠ. Stejně jak dítě i rdiče musí získat důvěru k celému klektivu MŠ. Předání základních infrmací dítěti, jeh zdravtním stavu a chvání je nezbytné pr dbrý start dcházky dítěte. Učitelky chrání sukrmí rdiny a zachvávají diskrétnst jejich infrmací (infrmace rdině a dětech jsu důvěrné, pracují s nimi puze učitelky ve třídě, ppř. ředitelka škly). Učitelky jednají s rdiči hleduplně a taktně. Také rdiče ptřebují být infrmváni živtě škly. Základní infrmace jsu umístěny na nástěnce, průběžné infrmace a aktuality jsu na infrmační tabuli, vše je zárveň zveřejněn na webu MŠ. Nástěnky v šatně dětí a výzdba v prstru MŠ jsu zase zdrjem infrmací např. tm, c děti vytvřily, na čem splupracvaly. Z akcí přizujeme ftgrafie, které zveřejňujeme na webu MŠ. Na začátku šklníh rku se rdiče setkávají na rdičvské schůzce, kde je seznamujeme se šklním řádem, způsbem přihlašvání a dhlašvání bědů p nemci, se způsbem platby za předšklní vzdělávání a stravvání. Prjednáváme různé návrhy a připmínky všech zúčastněných na živtě škly. Rdiče jsu vždy pžádáni návrhy, nabídku vlastní pmci, využití svých mžnstí na pmc škle. Rdičům nabízíme splupráci s dbrníky ze SPC, PPP, s klinickým lgpedem. Rdiče zveme kdykliv k návštěvě škly. Pvažujeme za přínsné, když se rdiče s učitelku dmluví a pmhu zrganizvat netradiční (méně častu) činnst pr děti, mhu se zapjvat pdle svých zájmů d různých prjektů mateřské škly pečení a zdbení perníků, vyrábění předmětů z keramiky, apd. 9
Rdiče mají mžnst pmáhat při rganizaci akcí škly, účastnit se jich, dprvázet děti na akce škly rzsvěcvání vánčníh strmu, karneval, phádkvý les, šklní výlet, apd. 3.8. Pdmínky vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími ptřebami V naší mateřské škle se jedná integraci dětí se speciálními vzdělávacími ptřebami frmu začlenění dítěte mezi statní zdravé děti. Pr děti se SVP jsu vytvářeny materiální pdmínky s hledem na specifika knkrétníh dítěte (zajištění kmpenzačních pmůcek, didaktických pmůcek, dalšíh materiálníh vybavení ). Jsu zcela respektvány individuální ptřeby dítěte (uzpůsbení jídelníčku, flexibilní denní řád, ptřeba aktivit, dpčinku ). Učitelé vedu statní děti k tmu, že všechny děti mají rvné pstavení, že je třeba navzájem si pmáhat a že i s hledem na knkrétní pstižení jsu si všichni rvni. Organizace dne a plánvání činnstí jde v suladu s míru pstižení a individuálních ptřeb dítěte. Mateřská škla splupracuje s rdiči dítěte zprstředkvává kntakty s pradenským zařízením, učitelky pravidelně kmunikují s rdiči vývji a pkrcích dítěte. Pr děti se SVP je zajištěn asistent pedagga neb sbní asistent, vždy ve splupráci s PPP či SPC. Ředitelka abslvvala kurz lgpedické prevence. V případě ptřeby jsme připraveny vzdělávat se v dané blasti frmu DVPP. 3.9. Pdmínky vzdělávání dětí nadaných Vyhledávání dětí nadaných prbíhá zejména pmcí pzrvání a zpracvávání pedaggické diagnstiky. Při zjištění faktu, že by se mhl jednat nadané dítě, je nejprve vypracván Plán pedaggické pdpry pdle individuálních ptřeb dítěte. Nejdéle p třech měsících je navázána splupráce s PPP či SPC k dalšímu dbrnému psuzení. O všech krcích jsu infrmvání i záknní zástupci dítěte. P stanvení diagnstiky prbíhá stimulace rzvje nadanéh dítěte, a t prstřednictvím didaktických materiálů a různých pmůcek (dpručení pradenskéh zařízení). Mateřská škla vyhdncuje pkrky dítěte a dává zpětnu vazbu rdičům, pkrky knzultuje i nadále s dbrníky. 10
3.10. Pdmínky vzdělávání dětí d dvu d tří let Učitelé se v rámci mžnstí překrývají. Pr psílení pedaggickéh persnálu byla přijata chůva, která splupracuje s učiteli, pmáhá zejména při sebebsluze, se zajištěním sbní hygieny dětí, stravvání a dhledu při hře. Chůva je zaměstnána v rámci prjektu Výzva 22 na MŠ Valašská Senice, registrační čísl: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_022/0001955. Její pracvní dba je d 7.30 d 11.30 hdin. Režim dne je upraven s hledem na ptřeby dětí. Největší prstr je věnván vlné hře, kdy je dětem k dispzici chůva. Pr pbyt venku je využívána zahrada MŠ, jsu vleny krátké prcházky d klí MŠ, zejména p plních cestách. Všechny činnsti jsu vleny s hledem na věk dětí, pkud pracujeme s celu skupinu (třídu), tyt děti se účastní aktivit puze kratší dbu. Děti mají dstatek času na dpčinek. Hračky a pmůcky pr tyt děti jsu ve spdních skříňkách a viditelně umístěné. Pstupně jsu dkupvány hračky a pmůcky, které jsu vhdné pr děti d dvu let. Drbný materiál a pmůcky, které by mhly být nebezpečné, jsu umístěny tak, aby k nim tyt děti neměly přístup (vyšší plice, uzavřené skříňky). Individuální výchvná péče svěřené děti d tří let věku je zaměřená na rzvj rzumvých a řečvých schpnstí, phybvých, pracvních, hudebních, výtvarných schpnstí a kulturně hygienických návyků přiměřených věku dítěte. Zajišťvání bezpečnsti a zdraví dětí, jejich pbytu na čerstvém vzduchu, spánku v dpvídajícím hygienickém prstředí a sbní hygieny dětí, včetně pskytvání první pmci. DÍTĚ A JEHO TĚLO: fyzický vývj dítěte je ve dvu letech stále u svjení dknaléh udržení rvnváhy, chůze je již čistá. Dítě se puští d nebezpečných situací, vědmí nebezpečnsti není ještě na stejné úrvni s jeh fyzickými schpnstmi. Prt je třeba neustálý dhled!!! Pstupně pznává vlastní těl. Dvede pjmenvat jeh jedntlivé části. Zlepšuje se krdinace činnstí mezi čima a rukama. 11
čekávané výstupy: SEBEOSLUHA A SAMOSTATNOST: pužívání WC s pmcí umyje si sam ruce, utře se na upzrnění se vysmrká splupracuje při blékání a svlékání jí sam lžičku napije se sam z hrnečku HRUBÁ MOTORIKA: dbře chdí dbře běhá s pru vystupuje a sestupuje p schdech skáče snžm krátku chvíli se udrží na jedné nze udělá něklik krků p špičkách skáče z malé výšky hraje si s míčem, kpne d míče JEMNÁ MOTORIKA: střídavě pužívá bě ruce hrizntálně řadí předměty k sbě staví věže skládá, rzebírá, ukládá předměty různě manipuluje s předměty zkuší malvání prsty SPONTÁNNÍ KRESBA: čáranice 12
DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA: ve dvu letech má dítě vybudvanu určitu úrveň nezávislsti, učí se mluvit, věnuje tmu mnh času a energie, učí se zachvávat hygienické návyky, t vyžaduje psychicku, intelektvu a citvu vyzrálst dítěte. Obdbí negativismu je na ústupu, dítě je klidnější, přest jsu jeh emce ještě dst labilní. Pstupně se stává velmi citlivé a milé, mnhem lépe mu rzumíme. Velmi rád s něčím pmáhá, má vybudván mnh zvyků a upíná se na drbné rituály, které mu pmáhají rzvíjet sebedůvěru a utvrdit si bezpečnu představu klním světě. Začíná si svjvat pravidla ve skupině, snaží se je ddržvat a jejich ddržvání vyžaduje d statních. Je schpné rzlišvat předměty pdle barvy, tvarů, uspřádat neb vyjmenvat něklik prvků. D svých bjevů zapjuje také schpnst lgickéh myšlení /przkumává nvé věci a místa, rzebírá různé předměty, bjevuje/. Mnh vět začíná slvem JÁ. Věty už mají správnu gramaticku strukturu a jsu mnhem srzumitelnější. Na statních si věřuje jaku má mc. V jednu chvíli je dítě pslušné a milé, ale za chvíli může být panvačné a nepddajné. Nechce rzhdvat jen za sebe, ale také za druhé. Prtže jen btížně přistupuje na vyjednávání neb nasluchání druhému, řeší tyt situace bčas záchvaty vzteku neb vzdrem. Je dbré dítěti důvěřvat respektvat jeh tuhu p svbdě a přání dělat sam t, c je v jeh mžnstech. Pskytnut mu pevné a bezpečné zázemí cení, když dspělí dkážu dlávat jeh rzmarům, nedvlí mu vždycky prsadit svu a stanví mu rzumné hranice. A t je základ, který dítěti pskytne pcit bezpečí a jistty. Je důležité být důsledným. ŘEČ: na začátku tht bdbí se dítě ptá na věci, které nezná, pakuje jejich názvy. Zdknaluje se paměť. Dítě ptřebuje dstatek času, aby se mhl vyjádřit. Pstupně se řeč rychle vyvíjí. Na knci tht bdbí dítě klade mnh tázek. Prtže je dítě v tmt bdbí velmi citlivé na kuzl slv, na jejich zvukmalebnst, je t dba vhdná na čtení pezie, na vymýšlení básniček a říkanek, na hry se slvy. 13
čekávané výstupy: ZRAKOVÉ VNÍMÁNÍ A PAMĚŤ: třídí předměty pdle pkynů řadí předměty pdle pkynů prvnává předměty ŘEČ: pjmenuje některé věci na brázku ukáže na brázku činnst správně pužívá slva an, ne má zájem brázkvé knížky, příběhy SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ A PAMĚŤ: dítě napdbuje hlasy zvířat na brázku dítě pakuje, c slyší dplňuje jedntlivá slva ve verši naučí se krátké říkadl DÍTĚ A TEN DRUHÝ: ve hře batlete je velká prměnlivst, ale silná zaujatst, radst, nechta se svjí hru přestat, tuha se k ní vracet a určité fragmenty z ní neustále pakvat. Z manipulační hry se pstupně stává knstruktivní, z napdbivé námětvá, prtže dítě je schpn pstupně pstihnut a ve hře przkumávat větší celky, začlenit více zkušenstí a dvednstí, naplňvat určitý vnitřní záměr. Hra v tmt věku buduje svět představ a fantazie, který se následně s velku vehemencí uplatňuje v dalším bdbí vývje dítěte. Děti si rády napln hrají převážně samstatně a tent individualismus není dbré mezvat neb se h snažit rychle překlenut. T neznamená, že mu statní děti nejsu přínsem a inspirací. V námětvých hrách je dítě klem třetíh rku schpné reprdukvat řetěz činnstí, které dpzrval, dkáže připisvat předmětům náhradní význam, pužívat určitu symbliku. V knstruktivních hrách v tét dbě pjmenvává p dknčení své výtvry, někdy vyslvuje záměr svých knstruktivních pkusů ještě před zapčetím 14
činnsti, ale čast h něklikrát v průběhu tvrby mění. Sustředěnst na tut činnst je krátká a je závislá i na mnh vnějších klnstech. Před třetím rkem si hraje dítě nejčastěji samstatně a má-li mžnst, pzruje hru druhých. Je v tmt věku plně kncentrvané na sebe, zajímá se druhé, ale nemá ptřebu se s někým prvnávat. čekávané výstupy: HRA: staví si z kstek hraje si s pískem zapjuje se d phybvých her DÍTĚ A SPOLEČNOST v bdbí p dsažení dvu let je dítě p všech stránkách tvrem splečenským. i když si ještě hraje většinu vedle statních dětí než s nimi, začíná se ve splečnsti statních dětí cítit dbře. Ačkli má dítě rád kntakty s vrstevníky a vyhledává je, ještě si neumí pčínat dbře ve vztazích. Dítě si vytváří jen krátkdbé a čast knfliktní vztahy. Stále všem rád vyhledává splečnst dspělých a chce se zapjvat d jejich činnstí. Ke knci tht bdbí se míra knfliktů mezi dětmi snižuje díky tmu, že se zlepšuje vyjadřvání. čekávané výstupy: SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI: dkáže se dlučit d matky napdbuje správné splečenské chvání pzdravit, pděkvat przumí běžným pkynům 15
DÍTĚ A SVĚT dítě přirzeně pzruje blízké prstředí a živt v něm, učí se zacházet s předměty, se kterými se běžně setkává. Je třeba vysvětlvat dítěti, c se děje ve světě, který h bklpuje, pmcí jednduchých vět. Nemezvat se jen na pjmenvání věcí, ale také vyprávět, k čemu služí, jak se s nimi zachází. Říkat dětem přesné názvy zvířat, rstlin apd. čekávané výstupy: rientuje se ve známém prstředí 16
4. Organizace vzdělávání jedntřídní MŠ s kapacitu 28 dětí 4.1. Frmy a metdy práce Frmy práce Organizační frmy, které jsu vnějším uspřádáním prcesu vyučvání a pdmínek, jež využíváme a při kterých realizujeme bsah vzdělávání, jsu následvné. Pdle vztahu k sbnsti žáka Individuální vyučvání. Práce ve dvjicích. Kperativní učení. Hrmadné vyučvání. Týmvá práce. Pdle charakteru výukvéh prstředí Výuka ve třídě. Na vycházkách, kdy využíváme pzrvání činnsti lidí, dějů, zvířat, bjektů. Na šklní zahradě, či jiném praktickém přirzeném prstředí. Metdy práce Každá metda předpkládá stanvení cíle a činnsti směřující k dsažení tmut cíli. Ve výchvně vzdělávacím prcesu využíváme metdy. Pržitkvé, situační, činnstní učení, (nejvhdnější z metd v MŠ). Pzrvání předmětů, jevů. Knkrétní předvádění (činnsti, mdelů, předmětů, brázků). Imprvizace. Demnstrace. Nácvik phybvých a pracvních dvednstí. Výtvarné činnsti aj. 17
4.2. Překrývání učitelů Půsbení dvu učitelů je zajištěn následvně: při ranní směně ředitelky, kdy prbíhají spntánní hry, vlné hry, úklid ddělení, řízená činnst dětí, blékání dětí ven při dplední směně ředitelky, kdy prbíhá převlékání dětí z venku, hygiena, stlvání, převlékání dětí při pbytu venku se 2 učitelé překrývají dva dny v týdnu 4.3. Kritéria pr přijímání dětí d MŠ Přijímání dětí d mateřské škly se řídí platnu legislativu a směrnicí ředitelky škly, která nastavuje kritéria pr přijímání dětí. Kritéria pr přijímání dětí d MŠ jsu vyvěšena na úřední desce MŠ a na webvých stránkách www.msvalasskasenice.cz. 4.4. Organizace dne Organizace dne je dstatečně pružná, čas jedntlivých činnstí je puze rientační, umžňuje reagvat aktuální ptřeby a mžnsti dětí. Ddržujeme puze čas jídel. 06.45 08.00 scházení dětí d MŠ (vlné hry, individuální činnsti, spntánní hry, skupinvé hry; pdněcvání dětí k vlastní aktivitě) 08.15 08.30 ranní svačinka (upevňvání hygienických návyků, návyky při stlvání) 08.30 09.00 vlné hry dětí, spntánní činnsti, úklid ddělení 09.00 10.00 řízená činnst, phybvá aktivita, kmunikativní kruh (činnst zaměřená na pržitkvé učení a vzdělávání dětí, vedená učitelku pdle plánu) 10.00 11.15 pbyt venku (spntánní aktivity dětí na zahradě, hřišti, na prcházce, v lese) 11.30 12.00 běd 18
(děti jsu vedeny k sambsluze a správnému stlvání) 12.00 14.00 dpčinek (pslech phádky, relaxace na lehátku, uklébavky, dplední klid) 14.00 14.30 dplední svačinka (hygiena, vedení dětí k samstatnsti, sebebsluze) 14.30 15.30 dplední zájmvá činnst (spntánní hry dětí, zájmvá činnst, rzcházení dětí) 5. Charakteristika vzdělávacíh prgramu Šklní vzdělávací prgram vychází z rámcvých cílů a pěti blastí stanvených Rámcvým vzdělávacím prgramem pr předšklní vzdělávání. Velmi důležitá je vzájemná prpjenst jedntlivých blastí. Priritním cílem předšklníh vzdělávání je rzvíjet celu sbnst dítěte, vést děti ke zdravému živtnímu stylu a uspkjvat jeh tělesné a duševní ptřeby. Pedaggvé se snaží prstřednictvím vzdělávacíh prgramu pdprvat individuální rzvjvé mžnsti dětí a tím vytvářet c nejlepší předpklady pr pkračvání v jejich dalším vzdělávání. Individuální rzdíly u dětí, stejně jak rzdíly v jejich vzdělávacích výknech jsu vnímány jak přirzené. Úklem pedaggů, kteří půsbí na dítě v průběhu předšklníh vzdělávání, není vyrvnávat výkny dětí, ale vyrvnat jejich vzdělávací šance. 5.1. Cíl prgramu Cílem je vychvat dítě c nejvíce samstatné, sebevědmé a sebejisté, schpné dívat se klem sebe, uvažvat, tvřivě přemýšlet a zdpvědně jednat, chtně přijímat, ale také dávat a aktivně čelit prblémům, které živt přináší. Snahu je utváření důležitých kmpetencí ptřebných pr živt, jak jsu: Zdravé sebevědmí a sebejistta Schpnst být sam sebu 19
Schpnst přizpůsbit se kulturní splečnsti Schpnst celživtnímu učení Šklní vzdělávací prgram je sestaven tak, aby respektval hlavní cíle předšklníh vzdělávání: Rzvj dítěte a jeh schpnsti učení. Osvjení si základu hdnt, na nichž je zalžena naše splečnst. Získání sbní samstatnsti, schpnst prjevvat se jak samstatná sbnst půsbící na své klí. 5.2. Vzdělávací blasti Šklní prgram vychází z pěti vzdělávacích blastí rzvje dítěte a jeh kmpetencí. Tyt blasti jsu vzájemně prvázány a vytvářejí kmplexně fungující celek. 5.1.1. Dítě a jeh těl Záměrem v blasti bilgické je stimulvat a pdprvat růst a neursvalvý vývj dítěte, pdprvat jeh fyzicku phdu, zlepšvat jeh tělesnu zdatnst i phybvu a zdravtní kulturu, pdprvat rzvj jeh phybvých i manipulačních dvednstí, učit je sebebslužným dvednstem a vést je k zdravým živtním návykům a pstjům. 5.1.2. Dítě a jeh psychika Záměrem v blasti psychlgické je pdprvat duševní phdu, psychicku zdatnst a dlnst dítěte, rzvj jeh intelektu, řeči a jazyka, pznávacích prcesů a funkcí,jeh citů i vůle, stejně tak i jeh sebepjetí a sebenahlížení, jeh kreativity a sebevyjádření, stimulvat svjvání a rzvj jeh vzdělávacích dvednstí a pvzbuzvat je v dalším rzvji, pznávání a učení. 20
5.1.3. Dítě a ten druhý Záměrem v interpersnální blasti je pdprvat utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dspělému, psilvat, kultivvat a bhacvat jejich vzájemnu kmunikaci a zajišťvat phdu těcht vztahů. 5.1.4. Dítě a splečnst Záměrem v blasti sciálně kulturní je uvést dítě d splečenství statních lidí a d pravidel sužití s statními, uvést je d světa materiálních a i duchvních hdnt, světa kultury a umění, pmci dítěti svjit si ptřebné dvednsti, návyky i pstje a umžnit mu aktivně se pdílet na utváření splečenské phdy ve svém sciálním prstředí. 5.1.5. Dítě a svět Záměrem v envirnmentální blasti je zalžit u dítěte elementární pvědmí klním světě a jeh dění, vlivu člvěka na živtní prstředí pčínaje nejbližším klím p glbální prblémy celsvětvéh dsahu a vytvřit elementární základy prtevřený a dpvědný pstj dítěte (člvěka) k živtnímu prstředí. 21
6. Vzdělávací bsah integrvané blky Šklní vzdělávací prgram naší mateřské škly nese název Krteček a jeh čtyřlístek. Vychází z Rámcvéh vzdělávacíh prgramu pr předšklní vzdělávání, dplněnéh knkretizvané čekávané výstupy, které jsu rvněž přílhu tht vzdělávacíh dkumentu. Vzdělávací prgram je uspřádán d čtyř integrvaných blků v návaznsti na rční bdbí. I. Integrvaný blk Pdzimní lístek II. Integrvaný blk Zimní lístek III. Integrvaný blk Jarní lístek IV. Integrvaný blk - Letní lístek Jedntlivé tematické blky představují lístky. Každý lístek je jedn rční bdbí, a činnsti s ním spjené. Děti prvází příběh krtečka pržívají s ním, jak rste, učí se nvým věcem, c se děje s krtečkem a jeh kamarády v jedntlivých bdbích rku. Krteček jak průvdce učí děti úctě k přírdě, učí je pznávat její krásy a klběh jejíh živta. Krtečkův příběh začíná v mmentě, kdy se d mámy z pelíšku dstane mezi děti ve šklce, splečně s dětmi pznává nvé prstředí, nvé kamarády a režim šklky splu s celu pdzimní tematiku. A na knci rku z něh máme už velkéh silnéh krtečka, který se th hdně naučil, pznal nvé kamarády, zesílil a dělá krtečkvým rdičům jen a jen radst a nehrženě se vydá vstříc prázdninám tak jak děti. Jedntlivé blky jsu pr děti mtivvány, lgicky na sebe navazují, ale jsu na tlik variabilní, že se učiv prlíná. Prgram se zaměřuje na témata dětem blízká, na vše, c mhu vidět, pzrvat, vyzkušet si. Jsu vedeny ke slušnému chvání (pděkvat, pprsit, pzdravit), k lásce k rdičům, surzencům, k pěkným vztahům ke kamarádům, k hleduplnsti, k úctě k dspělým lidem, k práci, k uměleckým hdntám, k 22
majetku svému i statních, k ptimistickému ladění, k lásce k vesnici, ve které bydlí, k naší republice a celé Zemi. Cílem je vštípit dětem tuhu p bjevvání, cž je základ pr vstup d škly a celéh živta. Zaměřujeme se na samstatnst (sebebsluha) a různé ptřebné dvednsti, na grafmtrické cviky, snažíme se navázání pzitivníh vztahu s každým dítětem, zprstředkvávat dětem příjemné citvé pržitky. Seznamují se s mnha phádkami, rzlišují dbr a zl. 23
6. 1. MENTÁLNÍ MAPA ŠVP I - PODZIMNÍ lístek (září, říjen, listpad) ZDRAVÍ ADAPTACE kamarádi ve šklce rdina u lékaře, mje těl ptraviny PODZIMNÍ lístek LES strmy zvířata PLODY PODZIMU vce zelenina POČASÍ, ČAS den, rční bdbí klběh vdy blečení 24
6.1.1. Integrvaný blk PODZIMNÍ lístek Dílčí cíle Pstupná adaptace nvě příchzích dětí v mateřské škle, navazvání dětských přátelství. Seznamvání s místem a prstředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pzitivníh vztahu k němu. Seznamvání s pravidly chvání ve vztahu k druhému. Pznávání pravidel splečenskéh sužití a jejich spluvytváření v rámci přirzenéh scikulturníh prstředí, przumění základním prjevům neverbální kmunikace bvyklým v tmt prstředí Získání relativní citvé samstatnsti Pznávání sebe sama, rzvj pzitivních citů ve vztahu k sbě (uvědmění si vlastní identity, získání sebevědmí, sebedůvěry, sbní spkjensti Osvjení si elementárních pznatků, schpnstí a dvednstí důležitých pr navazvání a rzvíjení vztahů dítěte k druhým lidem Psilvání prsciálníh chvání ve vztahu k statním lidem (v rdině, v mateřské škle, v dětské herní skupině apd.) Rzvj řečvých schpnstí a jazykvých dvednstí receptivních (vnímání, nasluchání, przumění) i prduktivních (výslvnsti, vytváření pjmů, mluvníh prjevu, vyjadřvání). Psilvání přirzených pznávacích citů (zvídavsti, zájmu, radsti z bjevvání, apd.). Osvjení si pznatků těle a jeh zdraví, phybvých činnstech a jejich kvalitě. Uvědmění si vlastníh těla. Rzvj fyzické i psychické zdatnsti. Osvjení si věku přiměřených praktických dvednstí. Vzdělávací nabídka Aktivity vhdné pr přirzenu adaptaci dítěte v prstředí mateřské škly. Spluvytváření přiměřenéh mnžství jasných a smysluplných pravidel sužití ve třídě. Každdenní prvádění pravidelně se pakujících úknů, hygieny, stlvání, sebebsluhy. Pravidelné vyknávání určité pvinnsti (úklid hraček, prstírání, skládání děvů). Různrdé splečenské a skupinvé aktivity (manipulační, knstruktivní hry, výtvarné činnsti). Aktivity přibližující dětem pravidla vzájemnéh styku (zdvřilst, hleduplnst, splupráce, pmc, tlerance) a mravní hdnty (dbr, zl, spravedlnst, pravda, upřímnst). Aktivity pdprující sbližvání dětí, pdprující uvědmvání si vztahů mezi lidmi. Phybvé hry a dramatická cvičení např. na jména. Autprtrét (dle individuálních, rzvjvých a věkvých mžnstí). 25
Hry přirzené i mdelvé situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektvat druhéh. Prhlížení ftgrafií dětí, surzenců, rd. příslušníků. Sledvání phádek, příběhů, bhacujících citvý živt dítěte-cvičení v prjevvání citů, zvláště kladných. Činnsti zaměřené na pznávání sciálníh prstředí, v němž dítě žije - rdina (funkce rdiny, členvé rdiny a vztahy mezi nimi, živt v rdině, rdina ve světě zvířat) - mateřská škla (prstředí, vztahy mezi dětmi i dspělými, kamarádi). Dramatické hry. Hry zaměřené k pznávání splečenských rlí (např. námětvé hry na rdinu). Hudebně phybvé hry. Taneční sestavy. Dechvá cvičení. Lkmční phybvé činnsti (chůze, běh, skky a pskky). Nelkmční phybvé činnsti (změny plh a phybu těla na místě). Zdravtně zaměřené činnsti (vyrvnávací, prtahvací). Obkreslvání pstavy, tisk části těla, prhlížení v zrcadle. Spntánní hra, činnsti zajišťující spkjenst radst, veselí, phdu, úkly s viditelným výsledkem. Dramatická cvičení (např. na vnímání vlastníh těla, sustředění se na těl, phyb na rientaci v prstru). Hry zaměřené na rzvj řeči (jazykvé hry, gymnastika mluvidel, artikulační cvičení, dechvá cvičení, skládání rýmů). Přednes, recitace, dramatizace, zpěv. Smyslvé hry. Prhlížení, čtení knížek, čtení brázků v textu. Hry a činnsti zaměřené rzlišvání, pznávání zvuků, užívání gest. Manipulace s předměty a zkumání vlastnstí. Knkrétní perace s materiálem,(třídění, přiřazvání, uspřádání, dhad, prvnávání). Záměrné pzrvání běžných bjektů a předmětů, určvání a pjmenvání jejich vlastnstí. Činnsti zasvěcující dítě d časvých pjmů a vztahů suvisejících s denním řádem, běžnými prměnami a vývjem a přibližující dítěti přirzené časvé i lgické pslupnsti dějů, příběhů, událstí apd. Kmunitní kruh. Oslavy narzenin, svátků. Knkretizvané výstupy Pečvat sbní hygienu, samstatně zvládat pravidelné běžné denní úkny (např. pužívat taletní papír a splachvací zařízení, mýt si a utírat ruce, umět pužívat kapesník). Přijímat pbyt v mateřské škle jak běžnu sučást živta (vědět, že rdiče chdí d zaměstnání, dítě d MŠ). Respektvat a přijímat přirzenu autritu dspělých. 26
Uvědmvat si, že fungvání skupiny je pstaven na pravidlech sužití, pdílet se na nich a respektvat je. Umět ve styku s dětmi i dspělými pzdravit, pprsit, pžádat, pděkvat, rzlučit se, vyslechnut sdělení, střídat se v kmunikaci. Nebát se pžádat pmc, radu. Přijímat pkyny. Plnit činnsti pdle instrukcí. Chvat se přiměřeně a bezpečně ve známém prstředí (např. ve šklním prstředí, na hřišti, na veřejnsti, v přírdě). Orientvat se v rlích a pravidlech různých splečenských skupin (rdina, třída, mateřská škla, herní skupina apd.) a umět jim přizpůsbit své chvání. Navazvat kntakty s dspělým (např. s nvým učitelem). Splupracvat s dspělým. Respektvat dspěléh, kmunikvat s ním vhdným způsbem (s hledem na situaci a pdmínky). Phybvat se bezpečně ve skupině dětí. Orientvat se v prstru pdle slvních pkynů. Pstarat se své sbní věci, hračky a pmůcky. Udržvat přádek, zvládat jednduché úklidvé práce. Pchpit funkci rdiny a jejich členů. Přizpůsbit či prvést jednduchý phyb pdle vzru či pkynů. Phybvat se dynamicky p delší dbu (např. běhat při hře 2 minuty a více). Phybvat se rytmicky, ddržet rytmus. Pracvat se stavebnicemi, skládankami (stavět z kstek, navlékat králky, skládat mzaiky, zavázat kličku - předškláci). Kreslit, malvat, mdelvat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet bjekty z přírdních i umělých materiálů. Zvládat výtvarné činnsti, prvádět jednduché úkny s výtvarnými pmůckami (např. tužku, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem-překládání, textilem, mdelvací hmtu). Pjmenvat viditelné části těla včetně některých dílčích částí (např. ramen, klen, lket, zápěstí) a některé vnitřní rgány (např. srdce, plíce, mzek, žaludek). Mít pznatky narzení, růstu těla a jeh základních prměnách. Znát většinu slv a výrazů běžně pužívaných v prstředí dítěte (např. sdělit svje jmén a příjmení, adresu, jména rdičů, surzenců, kamarádů, učitelek, rzumět většině pjmenvání, které se týkají dítěti známých předmětů, ppř. znát i některé, které se týkají vzdálenějšíh světa). Ddržvat pravidla knverzace a splečenskéh kntaktu řečvu kázeň (např. dkázat nasluchat druhým, vyčkat, až druhý dknčí myšlenku, sledvat řečníka i bsah, dkázat zfrmulvat tázku, samstatně a smysluplně dpvědět na tázku, umět kmentvat zážitky a aktivity, psuzvat slyšené). Drzumět se verbálně i nnverbálně (např. pužívat gesta, udržet ční kntakt, reagvat správně na neverbální pdněty). Odhalit pdstatné a nepdstatné znaky, charakteristické znaky předmětů, sb, zvířat rzlišit známé chutě a vůně i zápachy (např. slané, sladké, kyselé, hřké, vůni kření, různých pchutin). Zbecňvat vybrat vce, zeleninu, hračky, nábytek, dpravní prstředky atd.), řešit jednduché labyrinty, rébusy a hádanky. 27
Orientvat se v časvých údajích v rámci dne (např. dpledne, pledne, dpledne). Rzlišvat základní časvé údaje, uvědmit si plynutí v čase (např. nc, den, rán, večer, dnes, zítra, včera, dny v týdnu). Rzlišvat rční bdbí - pdzim a jeh charakteristické znaky. Tvřivě využívat přírdní i statní materiály při pracvních a výtvarných činnstech, experimentvat s materiály, pznávat a využívat výrazvé mžnsti (vytvářet různé plšné a prstrvé útvary, mísit barvy, zapuštět barvy d klvatiny). Rzvíjet a bhacvat hru pdle své představivsti a fantazie. Spntánně vyprávět zážitky ze svéh klí, z různých vyprávění, či c dítě pržil příjemnéh i nepříjemnéh. Rzlišit některé jednduché brazné symbly, piktgramy a značky, umět je pužívat (např. číst piktgramy, pchpit brázkvé čtení). Prvnat a uspřádat předměty dle stanvenéh pravidla (např. d nejmenšíh k největšímu; pznat, c d skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle jednh kritéria (např. rztřídit knflíky na hrmádky dle barvy, tvaru, veliksti). Umět řešit labyrinty (sledvat cestu). Prjevvat zájem nvé věci, dtazvat se při neprzumění, zkušet, experimentvat. Verbalizvat myšlenkvé pchdy, přemýšlet nahlas, ppsat, jak prblém či situaci řešit (např. jak staví stavbu, skládá puzzle). Jednduchý prblém vyřešit samstatně i ve splupráci s kamarády, při slžitějších se pradit, pstupvat pdle pkynů a instrukcí. Přiměřeně reagvat ve známých situacích, umět se zklidnit, vládnut se, ptlačit prjev agrese. Přirzeně prjevvat radst z pznanéh a zvládnutéh (radvat se, že umí píseň, básničku, ukazuje brázek, předvádí taneček, výrbek). Všímat si, c si druhý přeje či ptřebuje (např. dělit se s druhým dítětem hračky, pmůcky, pamlsky, pdělit se s jiným dítětem činnst, pčkat, vystřídat se). Przumět běžným prjevům emcí a nálad (např. vnímat, že je jiné dítě smutné, zklamané neb napak něčím nadšené, že má radst). Zacházet šetrně s vlastními a cizími pmůckami, hračkami, s knížkami, věcmi denní ptřeby. Vyjadřvat se zpěvem, hru na jednduché rytmické či hudební nástrje, hudebně phybvu činnstí (viz výše). Orientvat se ve šklním prstředí, vyznat se v blízkém klí (vědět, c se kde v blízksti mateřské škly nachází, např. bchd, zastávka, hřiště, becní úřad, knihvna, hasiči, kupaliště, Severka). Zvládat běžné činnsti, pžadavky i jednduché praktické situace, které se v mateřské škle pakují. Zajímat se, c se v klí děje, všímat si dění změn ve svém klí (např. v přírdě), Prměny kmentvat, přizpůsbit blečení rzlišení pcitu chladu a tepla, chvání. Znát, c je škdlivé a nebezpečné (různé nástrahy a rizika ve spjení s přírdu) i nevlivnitelné vítr, déšť záplavy, tepl, such, mrazy), c může hržvat zdravé živtní prstředí. Spluvytvářet phdu prstředí (cítit se spkjeně a bezpečně). Ctít slavy narzenin, svátků, slavnstí. 28
6.2. MENTÁLNÍ MAPA ŠVP II ZIMNÍ lístek (prsinec, leden, únr) PŘÍRODA V ZIMĚ SVÁTKY A TRADICE Mikuláš Vánce Tři Králvé zima stpy ve sněhu zimní sprty ZIMNÍ lístek DÍVEJ, CO UŽ VŠECHNO ZNÁM ŘEMESLA A POVOLÁNÍ příprava dětí k zápisu d škly tvary, barvy třídění dpadu Z POHÁDKY DO POHÁDKY phádky karneval 29
6.2.1. Integrvaný blk ZIMNÍ lístek Dílčí cíle Rzvj phybvých schpnstí a zdknalvání dvednstí v blasti hrubé i jemné mtriky (krdinace a rzsah phybu, dýchání, krdinace ruky a ka apd.), vládání phybvéh aparátu a tělesných funkcí. Osvjení si některých pznatků a dvednstí, které předcházejí čtení i psaní, rzvj zájmu psanu pdbu jazyka i další frmy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, phybvé, dramatické). Osvjení si elementárních pznatků znakvých systémech a jejich funkci (abeceda, čísla). Osvjení si pznatků a dvednstí důležitých k pdpře zdraví, bezpečí, sbní phdy i phdy prstředí. Vytváření pzitivníh vztahu k intelektuálním činnstem a k učení, pdpra a rzvj zájmu učení. Rzvj schpnsti sebevládání. Rzvj a kultivace mravníh i estetickéh vnímání, cítění a pržívání. Vytváření prsciálních pstjů (rzvj sciální citlivsti, tlerance, respektu, přizpůsbivsti apd.). Rzvj základních kulturně splečenských pstjů, návyků a dvednstí dítěte, rzvj schpnsti prjevvat se autenticky, chvat se autnmně, prsciálně a aktivně se přizpůsbvat splečenskému prstředí a zvládat jeh změny. Seznamvání se světem lidí, kultury a umění, svjení si základních pznatků prstředí, v němž dítě žije. Rzvj splečenskéh i estetickéh vkusu. Vytváření elementárníh pvědmí širším přírdním, kulturním i technickém prstředí, jejich rzmanitsti, vývji a neustálých prměnách. Vzdělávací nabídka Sledvání, čtení phádek a příběhů bhacujících citvý živt. Hry nejrůznějšíh zaměření pdprující tvřivst, představivst a fantazii (kgnitivní, imaginativní, výtvarné, knstruktivní, hudební, taneční či dramatické aktivity). Samstatný slvní prjev na určité téma. Návštěva divadelních představení. Vyprávění th, c dítě slyšel neb c shlédl. Hry se svým stínem. Přednes, recitace, dramatizace, zpěv. 30
Grafické napdbvání symblů, tvarů, čísel, písmen. Činnsti zaměřené k seznamvání se s elementárními číselnými a matematickými pjmy a jejich symbliku (číselná řada, číslice, základní gemetrické tvary, mnžství apd.) a jejich smysluplné praktické aplikaci. Knkrétní perace s materiálem (třídění, přiřazvání, uspřádání, dhad, prvnávání apd.). Smyslvé hry, nejrůznější činnsti zaměřené na rzvj a cvičení pstřehu a vnímání, zrakvé a sluchvé paměti, kncentrace pzrnsti apd. Činnsti zaměřené na pznávání jednduchých brazně znakvých systémů (písmena, číslice, piktgramy, značky, symbly, brazce). Hry a praktické úkny prcvičující rientaci v prstru i v rvině. Phybvé hry k rzvji krdinace phybu a rzvji hrubé mtriky. Hry pr rzvj vůle, vytrvalsti a sebevládání. Rzhvr, diskuse, mnlg, dialg. Estetické a tvůrčí aktivity (slvesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, phybvé a další). Dramatické činnsti (předvádění a napdbvání různých typů chvání člvěka v různých situacích), mimické vyjadřvání nálad (úsměv, pláč, hněv, zlbu, údiv, vážnst apd.). Splečenské hry, splečné aktivity nejrůznějšíh zaměření. Phybvé hry mtivvané říkankami. Spntánní hra, vlné hry a experimenty s materiálem a předměty. Přípravy a realizace splečných zábav a slavnstí (slavy výrčí, slavnsti v rámci zvyků a tradic, sprtvní akce, kulturní prgramy). Pečení vánčních perníčků, cukrví, zdbení. Oslavy narzenin. Praktické užívání technických přístrjů, hraček a dalších předmětů a pmůcek, se kterými se dítě běžně setkává. Sáňkvání, bbvání. Návštěva Betlému v Hrní Lidči Knkretizvané výstupy Zvládat nižší překážky, zvládat různé druhy lezení. Phybvat se krdinvaně a jistě, a t i v různém přírdním terénu (např. v lese, na sněhu). Upřednstňvat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnstech, kde se preference ruky uplatňuje. Tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí pdlžený, s uvlněným zápěstím. Vést stpu tužky při kresbě, apd. Napdbit základní gemetrické brazce, různé tvary, ppř. písmena. 31
Pečvat sbní hygienu, samstatně zvládat pravidelné běžné denní úkny (např. pužívat taletní papír a splachvací zařízení, mýt si a utírat ruce, umět pužívat kapesník). Samstatně se blékat, svlékat, buvat, zapnut knflíky, zipy, zavázat tkaničky- předškláci. Vědět, jak se vyhnut nebezpečí (být patrné, bezřetné, kam se v případě ptřeby brátit pmc, kh přivlat). Spntánně vyprávět zážitky ze sledvání filmvých phádek neb phádek z médií. Rzkládat slva na slabiky. Chápat jednduché hádanky a vtipy. Pznat a najít k sbě slva, která se rýmují, dplnit chybějící slv rýmu. Sledvat a zachytit hlavní myšlenku příběhu, vyslechnutý příběh převyprávět samstatně, věcně správně, ppř. dkázat dhadnut, jak by mhl příběh pkračvat. Předat vzkaz. Rzlišit tvary předmětů, základní gemetrické tvary, základní barvy (červená, mdrá, žlutá), barvy slžené (ranžvá, zelená, fialvá), další barevné kvality (dstíny aj.) a vlastnsti bjektů např. lesk, hladkst a jiné specifické znaky. Rzpznat dlišnsti v detailech (např. vyhledat a dplnit chybějící část v brázku, jedntlivé části slžit v celek, nalézt cestu v jednduchém labyrintu, slžit puzzle, hrát pexes, dmin, lt). Sustředěně psluchat phádku, hudební skladbu, divadelní hru (např. sledvat pzrně divadelní představení a následně h reprdukvat), nenechat se vyrušit nedbíhat d činnsti, pracvat v klidu (např. vyřešit labyrint). Udržet pzrnst i při méně atraktivních činnstech. Vyčlenit hlásku na pčátku a na knci slva. Pamatvat si pstup řešení (např. pstup jednduché stavby, pstup řešení labyrintu, určitý algritmus, zapamatvat si umístění brázku na knkrétním místě - Pexes) Dknčit příběh, phádku (např. vymyslet knec, jinu variantu). Vyprávět příběh s vizuální či akusticku pru (pdle brázků, s dpmcí tázek atd.). Vyjádřit vlastní jednduché phybvé představy, rytmický dprvd neb meldii (např. vymýšlet krátké dramatické scénky, naznačit, vyjádřit pmcí pantmimy knkrétní činnst, phybem ztvárnit slyšenu meldii). Experimentvat s výtvarně netradičními materiály. Využívat tvůrčí a výtvarné techniky k výzdbě prstředí. Pznat napsané své jmén, pdepsat se tiskacím písmem svým jménem, ppř. graficky značit své výtvry (např. pužít nějaký symbl). Napdbit základní gemetrické znaky a tvary (čára svislá, čára vdrvná, křížek, vlnvka, kruh, čtverec, bdélník, trjúhelník atd.). Napdbit některá písmena, číslice. Rzlišvat vprav vlev na vlastním těle, v prstru s pru nějaký předmět. Rzlišvat a pužívat základní prstrvé pjmy (např. dle, nahře, uprstřed, před, za, pd, nad, uvnitř, vně, u, vedle, mezi, nízk, vysk, na knci, na kraji, vpředu, vzadu, blízk, dalek, dpředu, dzadu, nahru, dlů) a těcht pjmů běžně užívat. Rzpznat gemetrické tvary - čtverec, kruh, trjúhelník, bdélník. 32
Rzumět a pužívat základní pjmy značující velikst (malý - velký, větší menší, nejmenší největší, dluhý- krátký, vyský - nízký, stejný). Rzumět a pužívat základní pjmy značující hmtnst (lehký těžký, lehčí těžší, nejlehčí nejtěžší, stejně těžký). Rzlišvat vzájemnu plhu dvu bjektů. Orientvat se v řadě (např. první, pslední, uprstřed. Orientvat se v číselné řadě 1 10, vyjmenvat ji, prvnat, že 5 je více než 4, chápat čísl jak pčet prvků. Psudit pčetnst dvu subrů a určit pčet d 6 (např. klik je více a klik je méně, kde je stejně). Chápat, že číslvka značuje pčet (např. 5 je prstů na ruce, 5 je kuliček). Rzlišvat rční bdbí zimu a její charakteristické znaky. 33
6.3. MENTÁLNÍ MAPA ŠVP III JARNÍ lístek (březen, duben, květen) ZVÍŘATA JARNÍ ZAHRADA rstliny, květiny růst rstlin, praktické činnsti strmy, keře mláďata extická zvířata hmyz ptáci JARNÍ lístek VELIKONOCE KNIHA zdrj pznání DOPRAVA MAMINKA svátek matek 34
6.3.1. Integrvaný blk JARNÍ lístek Dílčí cíle Rzvj a užívání všech smyslů. Rzvj interaktivních a kmunikativních dvednstí (verbálních i neverbálních) a kultivvanéh prjevu. Rzvj, zpřesňvání a kultivace smyslvéh vnímání, přechd d knkrétně názrnéh myšlení k myšlení slvně-lgickému (pjmvému), rzvj paměti a pzrnsti, přechd d bezděčných frem těcht funkcí k úmyslným, rzvj a kultivace představivsti a fantazie. Rzvj schpnsti citvé vztahy vytvářet, rzvíjet je a city plně pržívat. Rzvj pznatků, schpnstí a dvednstí umžňujících pcity, získané djmy a pržitky vyjádřit. Rzvj schpnsti žít ve splečenství statních lidí (splupracvat, splupdílet se), přináležet k tmut splečenství (ke třídě, k rdině, k statním dětem) a vnímat a přijímat základní hdnty v tmt splečenství uznávané. Vzdělávací nabídka Lkmční phybvé činnsti (chůze, běh, skky a pskky, lezení), nelkmční phybvé činnsti (změny plh a phybů těla na místě) a jiné činnsti (základní gymnastika, turistika, sezónní činnsti, míčvé hry apd.) Smyslvé a psychmtrické hry. Knstruktivní a grafické činnsti. Výtvarné činnsti, práce s mdelínu. Práce s didaktickými brázky (dpravní prstředky, květiny apd). Hudební a hudebně phybvé hry a činnsti. Činnsti a příležitsti seznamující děti s různými sdělvacími prstředky (nviny, časpisy, knihy, audivizuální technika). Záměrné pzrvání běžných bjektů a předmětů, určvání a pjmenvávání jejich vlastnstí (velikst, barva, tvar, materiál, dtek, chuť, vůně, zvuky), jejich charakteristických znaků a funkcí. Hry na dpravním kberci. Knstruktivní hry. Zkumání vlastnstí a experimenty. Příležitsti a činnsti směřující k chraně zdraví a sbníh bezpečí. Příležitsti a činnsti směřující k prevenci úrazů (hrzících při hrách, phybvých činnstech a dpravních situacích, při setkávání s cizími lidmi). 35
Pučení mžných nebezpečných situacích a dítěti dstupných způsbech, jak se chránit (dpravní situace, manipulace s některými předměty a přístrji, kntakt se zvířaty, léky, jedvaté rstliny, běžné chemické látky, technické přístrje, bjekty a jevy, pžár, pvdeň a jiné nebezpečné situace a další nepříznivé přírdní a pvětrnstní jevy), využívání praktických ukázek varujících dítě před nebezpečím. Hry a aktivity na téma dpravy, cvičení bezpečnéh chvání v dpravních situacích, kterých se dítě běžně účastní, praktický nácvik bezpečnéh chvání v některých dalších situacích, které mhu nastat. Předplavecký výcvik. Knkretizvané výstupy Být phybvě aktivní p delší dbu (10 minut a více) v řízené i spntánní aktivitě. Phybvat se rytmicky, ddržet rytmus. Dprvázet phyb zpěvem (např. při phybvých hrách, při chůzi, při rytmických činnstech. Znát a ddržvat základní pravidla chvání na chdníku a na ulici (dávat pzr při přecházení, rzumět světelné signalizaci). Vyslvvat všechny hlásky správně a mluvit zřetelně, gramaticky správně, v přiměřeném tempu, vládat sílu a intnaci hlasu. Mít přiměřeně bhatu slvní zásbu, dkázat svjená slva aktivně uplatnit v řeči, pužívat větší mnžství slvních bratů, správně určvat a pjmenvávat věci a jevy ve svém klí. Pužívat jednduchá suvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, mínění, ppsat situaci, událst, vyjádřit svje pcity, pržitky. Dkreslit chybějící části na brázku, sestavit části v celek, vytvřit jednduchý mdel, stavbu, prvést bměnu, tvřit dle vlastní představy, např. stavby z kstek. Navrhnut další varianty řešení (c by se stal, kdyby ). Rzlišit některé jednduché brazné symbly, piktgramy a značky, umět je pužívat (např. číst piktgramy, pchpit brázkvé čtení). Chápat základní pravidla chvání pr chdce. Odlišit hru d systematické pvinnsti. Umět kpervat, dhdnut se s statními. Přijmut rli ve hře (např. jak rganizátr, jak pzrvatel, jak spluhráč). Odhadnut, na c stačí, uvědmvat si, c mu nejde, c je pr ně btížné. Plánvat přiměřeně věku (ví, čeh chce dsáhnut a prč). Prjevvat se citlivě k živým bytstem, přírdě i věcem, pmáhat druhým (např. kamarádům, mladším, slabším, aj.). Obracet se na dspěléh pmc, radu atd. Rzlišvat vhdnst slvvání i tykání a vykání. Ctít slavy narzenin, svátků, slavnstí. Rzlišvat rční bdbí jar a jeh charakteristické znaky. 36
6.4. MENTÁLNÍ MAPA ŠVP IV LETNÍ lístek (červen, červenec, srpen) ROZLOUČENÍ S PŘEDŠKOLÁKY MEZINÁRODNÍ DEN DĚTÍ HUDEBNÍ NÁSTROJE LETNÍ lístek PRÁZDNINOVÁ TÉMATA SVĚT vesmír; planeta Země světadíly, státy naše vlast, státní symbly, naše vesnice pramen, řeka, mře, ceán 37
6.4.1. Integrvaný blk LETNÍ lístek Dílčí cíle Vytváření zdravých živtních návyků a pstjů jak základů zdravéh živtníh stylu. Rzvj kmunikativních dvednstí (verbálních i neverbálních) a kultivvanéh prjevu. Vytváření základů pr práci s infrmacemi. Získání schpnsti záměrně řídit svje chvání a vlivňvat vlastní situaci. Ochrana sbníh sukrmí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dspělými. Vytvření základů aktivních pstjů ke světu, k živtu, pzitivních vztahů ke kultuře a umění, rzvj dvednstí umžňujících tyt vztahy a pstje vyjadřvat a prjevvat. Vytvření pvědmí mezilidských mrálních hdntách. Vzdělávací nabídka Příležitsti a činnsti směřující k chraně zdraví, sbníh bezpečí a vytváření zdravých živtních návyků. Činnsti relaxační a dpčinkvé, zajišťující zdravu atmsféru a phdu prstředí. Hry na rientaci v prstru (panák, guma). Řazení brázků pdle děje. Práce s encyklpedií, mapu, prhlížení ftgrafií z cest. Seznámení s cizími (slvanskými jazyky), krátké texty, překlad. Záměrné pzrvání běžných bjektů a předmětů, určvání a pjmenvávání jejich vlastnstí (velikst, barva, tvar, materiál, dtek, chuť, vůně, zvuky), jejich charakteristických znaků a funkcí. Hry a situace, kde se dítě učí chránit sukrmí a bezpečí své i druhých Aktivity zaměřené k získávání praktické rientace v bci (vycházky d ulic, návštěvy bchdů, návštěvy důležitých institucí, budv a dalších pr dítě významných bjektů). Sledvání událstí v bci a účast na akcích, které jsu pr dítě zajímavé. Smyslvé hry, nejrůznější činnsti zaměřené na rzvj a cvičení pstřehu a vnímání, zrakvé a sluchvé paměti, kncentrace pzrnsti apd. Hry a činnsti zaměřené ke cvičení různých frem paměti (mechanické a lgické, brazné a pjmvé). 38
Činnsti zasvěcující dítě d vztahů suvisejících s denním řádem, běžnými prměnami a vývjem a přibližující dítěti přirzené časvé i lgické pslupnsti dějů, příběhů, událstí apd. Rzlišvat rční bdbí lét a jeh charakteristické znaky. Výlet. Knkretizvané výstupy Pstavit se zpříma a udržet správné držení těla p dbu vnější kntrly. Běhat, skákat, udržvat rvnváhu na jedné nze. Vyrvnávat svalvé dysbalance v běžném phybu. Otčit se čelem vzad bez ztráty rvnváhy a rientace. Házet a chytat míč, užívat různé náčiní, nářadí. Užívat různé pmůcky k phybu (tříklky, klběžky, drážedla). Pchpit význam piktgramu (např. pravidla chvání ve skupině, v hrmadném dpravním prstředku, znát význam elementárních dpravních značek a značení nebezpečí (elektřina, zákaz rzdělávání hně, kupání, skákání d vdy atd.). Prjevvat zájem pznávání písmen a číslic, prhlížet si knihy (atlasy, encyklpedie, brázkvé knihy, leprela), znát některé dětské knihy a vyprávět nich, infrmace vyhledat v encyklpediích. Pznat a vyhledat slva prtikladnéh významu (antnyma), pdbnéh významu (synnyma), stejně znějící a slva různéh významu (hmnyma). Zacházet správně s jednduchými rytmickými a hudebními nástrji (např. trianglem, bubínkem, chřestidly). Pznat některé hudební znaky. Znát, že lidé se drzumívají i jinými jazyky a že je mžn se jim učit. Vnímat jednduché písně, rýmy, ppěvky v cizím jazyce. Zvládnut samstatně blékání, svlékání, buvání, umět zapnut knflíky, zipy, zavázat tkaničky předškláci. Samstatně jíst, pužívat příbr, nalít si nápj, ppř. plévku, pužívat ubrusek. Znát základní zásady zdravéh živtníh stylu (např. pzitivních účincích phybu a sprtu, hygieny, zdravé výživy, činnsti a dpčinku, pbytu v přírdě, tužvání) a faktrech pškzujících zdraví včetně návykvých látek. Uvědmvat si, c je nebezpečné. Prjevvat bezpečný dstup vůči cizím sbám. Zapamatvat si různé zvuky zvířat, běžně užívaných předmětů skl, papír, kv, dřev, ale i událstí krky, dveře, tekucí vda, vítr, déšť, buřka apd., meldii (zvuky hudebních nástrjů), jednduché taneční krky, přadí cviků neb úknů (např. skákání panáka), krátký rytmický celek. Uplatňvat pstřeh a rychlst. Mít pznatky existenci jiných zemí, nárdů a kultur (znát typické znaky některých významných nárdů - přírdní pdmínky, blečení, zvyky, strava, stavby, kde c rste, neb se pěstuje, žijí zvířata apd.). 39