Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy
Dti z uprchlických rodin Mgr. Monika Marxtová
Uprchlíci ci x migranti z ekonomických dvodd vod Uprchlíci- jedinci, kteí se kvli svému strachu z pronásledování z dvodu rasy, náboženského pesvdení, národnosti, píslušnosti k urité sociální skupin nebo pro politické názory nacházejí mimo zemi svého pvodu (podle Ženevské úmluvy z roku 1951). Migranti z ekonomických dvod- svoji zemi opustili dobrovoln, pedevším kvli zlepšení své ekonomické situace. Do zem svého pvodu se mohou kdykoli vrátit.
AZYL Azyl získávají uprchlíci nikoli migranti z ekonomických dvod. Výjimku tvoí tzv. humanitární azyl- azyl ze zdravotních dvod. Pokud jedinec získá azyl, mžou jeho rodinní píslušníci (manžel, dít do 18 let) získat azyl za úelem slouení rodiny. Obtížné urit pesnou hranici mezi obma skupinami, dvody se asto pekrývají.
Azylová procedura Oznámení úmyslu požádat o azyl- ihned po pekroení státní hranice. Pijímací stedisko- vstupní zdravotní prohlídka, podání žádosti o azyl. Pobytová stediska- zajištné ubytování, strava, základní hygienické poteby a nárok na bezplatnou zdravotní péi v rozsahu pée hrazené zdravotními pojišovnami. Žadatel mže vzít kdykoli v prbhu ízení svoji žádost zpt a poádat ministerstvo o úhradu náklad spojených s návratem do zem pvodu.
V roce 2005 podalo žádost o udlení azylu 7295 lidí, z toho bylo více než polovina dtí (4021 s doprovodem a 100 bez doprovodu). Oproti tomu azyl byl udlen pouze ve 251 pípadech, což pedstavuje pouze 3,5 %.
Rozdlení žadatel o azyl v roce 2005 podle vku a pohlaví Státní píslušnost Dosplí Dti (0-17 let) Muži Ženy Celkem dosplí Muži Ženy Celkem dti Celkem Blorusko 143 49 192 14 10 24 216 ína 168 89 257 20 10 30 287 Indie 310-310 32-32 342 Mongolsko 64 44 108 9 2 11 119 Rusko 108 80 188 35 37 72 260 Slovensko 167 152 319 207 185 392 711 Ukrajina 573 354 927 32 28 60 987 Vietnam 146 56 202 4 2 6 208 Celkem 2296 978 3274 423 324 747 4021
PROBLÉMY UPRCHLICKÝCH RODIN Odlišnost jazyka a kultury Kultura má svj vlastní systém hodnot, navyklé zpsoby chování a neverbální komunikace, které jsou pro jedince této kultury normální a cizincm mohou pipadat nezvyklé.
Kulturní šok 1. Nadšení - euforie ze všeho nového. Jsou vnímány pouze povrchní znaky. 2. Frustrace Po prvním nadšení pichází vystízlivní. Vyerpání z neustále nových zážitk a zaíná být citlivý na vše negativní v porovnání s pvodní kulturou a zaíná kritizovat a odsuzovat. V této fázi mže frustrace pejít až do deprese a nkteí lidé mohou svj pobyt v nové zemi ukonit a vrátit se zpt dom.
3. Pizpsobení lovk zaíná více pronikat pod povrch vcí, zaíná více komunikovat s místními lidmi a zaíná realisticky vnímat jejich kladné i záporné vlastnosti. 4. Návrat Po návratu do pvodní zem se objevují znova potíže s pizpsobením se domácí kultue. lovk opt mívá tendenci vidt tentokrát svoji kulturu velmi kriticky. Délka trvání pizpsobení závisí na délce pobytu a na síle prožitku.
Faktory ovlivuj ující intenzitu KŠK délka trvání pobytu podobnost nové a pvodní kultury psychické zdraví jedince typ osobnosti pedchozí zkušenost s pobytem v cizí zemi úrove znalosti cizího jazyka sociální status a zázemí jedince v nové zemi
Co pomáhá pekonat KŠ? K Otevenost novým zkušenostem. Nehodnocení odlišné kultury mítky kultury vlastní. Komunikace s místními lidmi, která se neomezuje pouze na úedníky nebo davy spchajících lidí na ulicích. Kontakt s lidmi z vlastní kultury (v zahranií i doma), kteí mohou sloužit jako podpora.
Posttraumatická stresová reakce Opoždná reakce na traumatizující událost, která by pravdpodobn zpsobila hluboké rozrušení tém u kohokoli. Nkdy se mže objevit až pl roce po události. Znovuprožívání traumatu v podob vzpomínek, sn a noních mr. Odtažení od ostatních lidí, neschopnost prožívat radost, deprese nebo vyhýbání se situacím pipomínajících trauma, problémy s usínáním, podráždnost, návaly hnvu nebo poruchy soustední.
Zmna rodinného systému Zpetrhání vazeb se širší rodinou. Zmna rolí v rodin- pedevším v pobytových stediscích. Jiné využití volného asu.
Jak staré dti picházejí? Všechny vkové kategorie. Pée o dti rozdílného vku se liší, mohou se u nich vyskytnout rozdílné problémy.
Dtské problémy Problémy chování: pílišné samotáství a stažení do sebe, problémy v kolektivu, agresivita. Úzkostnost a poruchy spánku, noní mry. Po traumatizující události si dti mohou hrát hry, které znázorují trauma.
Pomoc dtem d uprchlík Pímá pomoc dtem ve škole i mimo školu (dobrovolnické programy, vytvoení prostedí pro setkávání dtí a pro hry. Pomoc dtem prostednictvím jejich rodin. Pomoc dtem i rodinám skrze jejich komunity - komunita pedstavuje pro jedince kontakt s pvodní zemí a zvlášt v pípad neúplné rodiny bývá pro jedince velkou oporou
Úmluva o právech dítted te Pijata 20. listopadu 1989 v New Yorku, R 30. záí 1990. Práva stanovená touto úmluvou mají být zabezpeena každému dítti nacházejícímu se na území naší republiky, vztahuje se tedy i na dti uprchlík.
lánek 22. Každé dít žádající o statut uprchlíka nebo se statutem uprchlíka má právo na ochranu a humanitární pomoc pi využívání práv stanovených touto úmluvou úmluva stanoví nejen ochranu a pomoc, ale i vyhledávání rodi nebo jiných len rodiny dítteuprchlíka s cílem získat informace potebné k jeho optnému spojení s rodinou.
lánek 14. Dti mají právo na svobodu myšlení, svdomí a náboženství.
lánek 19. Dti mají být chránny ped jakýmkoli tlesným i duševním násilím, urážením nebo zneužíváním, vetn sexuálního zneužívání, zanedbáváním nebo nedbalým zacházením, trýznním nebo vykoisováním bhem doby, kdy jsou v péi jednoho nebo obou rodi, zákonných zástupc nebo jakýchkoli jiných osob starajících se o dít.
Uprchlické dti mají právo na stejnou ochranu ped zneužíváním jako eské dti. Rzné výchovné styly, rzné náboženství ani velmi zátžová situace jakou uprchlictví je, nemže být omluvou pro tlesné ani psychické týrání dtí. V pípad zjištní takového chování by se mlo postupovat stejn jako v pípad týráníeských dtí. Podle zákona o sociáln-právní ochran dtí státní orgány, povené osoby, školy, zdravotní zaízení a další zaízení urené pro dti, které zjistí, že je dít psychicky nebo fyzicky týráno i jinak zanedbáváno, mají oznamovací povinnost vi obecnímu úadu obce s rozšíenou psobností (orgánu sociáln-právní ochrany dtí).
Škola Uprchlické dti musejí vechách absolvovat povinnou školní docházku. Školní prostedí je výhodné v tom, že se dti nauíesky, pijdou do kontaktu s ostatními dtmi a na chvíli se vzdálí z rodinného prostedí, kde mže být napjatá atmosféra. Ve škole dtem usnaduje situaci to, že v uprchlických zaízení bývá více dtí uprchlík a ve tíd nejsou sami cizinci. Velmi dležitý bývá citlivý pístup uitel a užití multikulturní výchovy ve vzdlávání.
Hra Dležitou funkcí hry je odreagování, které je práv u uprchlických dtí velmi potebné. Pi he se dti navíc mají možnost vzájemn poznat a vytváet tak vztahy mimo pvodní rodinu. V uprchlických zaízeních je proto teba vytvoit prostor, ve kterém by se mohly dti poznávat a hrát si.
Dobrovolnické programy Dobrovolníci se podílejí na naplnní volného asu dtí, vymýšlejí nejrznjší aktivity sportovní, výtvarné, poznávací a další. Pi rzných píležitostech na Vánoce, Mikuláše nebo Velikonoce poádají kulturní programy. V letních msících pak organizují letní tábory. Dti se mohou navzájem lépe poznat, mohou se nauit nové dovednosti, ale i prožít píjemné a radostné zážitky. Dosplí z program mohou také profitovat zapojováním do program i do jejich pípravy.