1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková

Transkript

1 1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace PaedDr. Hana Sedláková Obecné pojetí Obecn lze tento termín vysvtlit jako plné zalenní a splynutí jedince se spoleností, což úzce souvisí s pojmem socializace. Nejastji a nejbžnji se s pojmem integrace setkáváme ve spojení integrace postižených. Úžeji se vztahuje na plné splynutí postiženého se spoleností, zalenní se do ní. Znamená to jeho samostatnost a nezávislost bez poteby zvláštních ohled a pístup prostedí, ve kterém žije. Integrace znamená, že se takový lovk se svým postižením vyrovnal, dokázal kompenzovat jeho dsledky a je po celý svj život schopen být rovnoprávným partnerem ve všech bžných oblastech spoleenského života, profesní pípravy i pracovního uplatnní. Úspšnost takto pojímané integrace lze pedpokládat pedevším u opoždných a zanedbaných dtí, u lehích forem postižení nebo u nkterých chronických onemocnní. Integrace a vzdlávání V oblasti školství se pojem integrace vztahuje na vzdlávání dtí, žák a student se speciálními vzdlávacími potebami (s postižením) spolen s tzv. zdravou populací. Hovoí se o integrovaném vzdlávání. To v sob zahrnuje pístupy a zpsoby zapojení tchto dtí, žák a student do hlavních proud vzdlávání a do bžných škol. Cílem je poskytnout jim spolenou zkušenost s jejich zdravými vrstevníky, a pitom respektovat jejich specifické poteby. V této souvislosti je dležité si vyjasnit také pojmy postižený lovk a zdraví. - Postižený znamená, že jedinec trpí nkterým druhem trvalého tlesného, duševního, smyslového nebo eového poškození, které mu bez speciální pomoci více mén znemožuje splovat požadavky bžného vzdlávacího procesu a provozu školy. - Zdraví je stav dokonalé tlesné, duševní a sociální pohody, který je výsledkem souladu ve vzájemném psobení organismu a prostedí. Integrace a inkluze V pístupech jak realizovat proces zalenní (podpoit proces socializace) postižených se zatím hledají neúinnjší zpsoby. - U nás byla a stále pevažuje postup pi integraci tak, že postižené dít nejprve navštvuje speciální školu, a zdá-li se rodin i píslušným odborníkm, že by mohlo zvládnout bžnou školu, je do ní peazeno. Stále se ješt objevuje, že škola není dostaten na píchod takového dítte pipravena. Není to problém pouze materiálního zajištní, ale úspch závisí zejména na vstícnosti kolektivu dtí,

2 houževnatosti integrovaného dítte, nasazení a trplivosti rodiny, konkrétních uitel i vedení školy. astji, než je žádoucí, však souhrn nepíznivých okolností vede k tomu, že se dít vrací do speciální školy. Dsledkem bývá trauma dítte z toho, že neusplo v bžných podmínkách, že nezvládlo bžné nároky. Následky se jen velmi obtížn smazávají a asto vedou k jeho celoživotnímu handicapu. - Stále astji se k nám dostávají informace o zahraniních systémech, které jsou založeny na inkluzi. Hovoí se o tzv. inkluzivních školách, což jsou, voln peloženo, školy pro všechny bez rozdílu. Pro zdravotn postižené dti tento pístup znamená, že každé z nich (až na výjimky, kdy tomu brání velmi tžké postižení) jsou prioritn zaazeny do bžné školy bez ohledu na typ postižení. Není pitom rozhodující, zda dít zvládne vzdlávání v plném rozsahu, ale to, zda pi jeho zaazení pevažují pozitiva (nap. sociální a emoní zisk pro dít i ostatní dti ve tíd) nad pípadnými nedostatky a problémy. Inkluze tedy není uritá výhoda pro snaživjší, schopnjší dít, ale jeho automatické právo, které se nevyužije pouze tehdy, kdy speciální vzdlávání pedstavuje ješt lepší variantu a vtší pínos (resp. když by inkluzivní vzdlávání mohlo dít poškodit). Napomáhá tomu pístup tchto zemí pi zajištní optimálního prostedí. Jsou to bezbariérové budovy, kvalitní kompenzaní i další pomcky, vstícný postoj veejnosti, individualizace pístup, pomoc asistent uiteli, nižší poty žák ve tídách i kvalitní odborný podprný a poradenský servis. Teprve v pípad, když se prokáže, že dít objektivn bžnou školní docházkou trpí, nastupuje další ešení. Spoleenská dimenze integrace Splynutí jedince se spoleností se nám zdá jako naprosto jednoduchá, samozejmá záležitost. Pi bližším zamyšlení a pohledu do minulosti si však musíme uvdomit, že se názory na zpsob soužití s postiženými mnily a vyvíjely, a že dosud ne všichni je pijímají jako rovnoprávné leny souasné spolenosti. Postoj k minoritním skupinám, mezi které postižení patí, je do urité míry formován hodnotami, které daná spolenost uznává. Neblahým ddictvím naší minulosti je skutenost, že lidé s postižením žili v podstat na okraji spoleenského života a náš vztah k nim byl rozpaitý. asto jsme tak znemožovali bžnou vzájemnou sociální komunikaci a u postižených se tím vytváel pocit neúspchu, trpkosti a nedvry. Tvoily se tak bariéry, které petrvávají v rzném rozsahu i dodnes. Bariéry v našem okolí jsou dvojí. - Fyzickými bariérami jsou konkrétní omezení v prostedí, ve kterém žijeme, ve kterém se každý den pohybujeme. Komplikují nebo zcela znemožují pohyb osob s postižením v daném prostedí. Ten, kdo patí mezi zdravé, si neuvdomuje, že prostedí mst, doprava, budovy apod. byly tvoeny pro n, bez ohledu na tuto skupinu lidí. I pes snahu posledních let o nápravu petrvávají výrazná omezení v jejich samostatnosti. - Psychické bariéry jsou jak ve zdravých lidech, tak v samotných postižených. Zdravý lovk se mnohdy postiženému vyhýbá. Dvody mohou být rzné. Jsou lidé, kteí nevdí, jak s postiženou osobou komunikovat, jak jí pomoci. Nkteí mají jakýsi zvláštní pocit viny, že oni jsou zdraví a ten druhý je více i mén bezmocný. Zdraví lidé asto nevdí, jaké zdravotní komplikace postižení pináší a zda je osoba pohybující se nap. na vozíku schopna komunikace. Problematické je v poslední dob také (bezpochyby vedeno dobrým úmyslem) velké zdrazování specifik postižení. Tyto pojmy známe jako speciální poteby, specifické

3 poteby nebo zvláštní poteby. Vzbuzuje se tím pocit, že tito lidé mají njaké jiné, mimoádné poteby než ostatní. Ale oni mají pece stejné základní poteby jako ostatní lidé, tak jak jsou popisovány rznými teoriemi (nap. Maslowovou). Ocitli se však v situaci, kdy pro svoje postižení nemohou nkterou z tchto obecn lidských poteb uspokojovat obvyklým zpsobem. Brání jim v tom tlesná nebo smyslová vada, chronické onemocnní, snížená mentální úrove nebo psychické onemocnní. Dležité je si uvdomit, že osoba s postižením se cítí být vyazena ze spolenosti do té míry, jak se k ní chová její okolí. Pítomnost fyzických, materiálních bariér pitom situaci jenom zhoršuje. Jak tuto situaci ešit? Více i mén mže svým pístupem pomoci každý. Teba tím, že si uvdomí, že již zítra mže být i jeho život zcela jiný. Staí jedna nehoda a každý mže zstat upoután na vozík, mže pijít o zrak nebo sluch. Naprosto bžný by ml být proto postoj, že osoba s postižením se od zdravé liší jen na první pohled pouze nevidí, neslyší i nechodí. Uvnit jsme všichni stejní. Ne nadarmo se íká, že u lovka je rozhodující, jaký je uvnit, a ne, jak vypadá jeho tlesná schránka. Chceme-li umožnit plnohodnotné a spravedlivé zalenní postižených do spolenosti, musíme jim to umožnit i v našich myslích a srdcích. Musíme je poznávat takové, jací jsou, s jejich radostmi i starostmi a umt v nich objevovat to, ím mohou obohacovat náš spolený život. Výrazn pomoci mohou projektanti, architekti, úedníci stavebních úad, sociální pracovníci a pracovníci ve zdravotnictví, zkrátka všichni ti, kteí se spolupodílejí na tvorb našeho životního prostedí a spolenosti. Nezastupitelnou roli pitom sehrává škola a pracovníci zabývající se vzdláváním dtí, žák, student i dosplých. 1/3.2 Školská legislativa a integrace PaedDr. Hana Sedláková Pluralitní demokracie vzniklá zmnou politické situace u nás umožnila vytváet píznivé podmínky pro integraci postižených. Základním dokumentem je Listina základních práv a svobod, podle které se základní práva zaruují všem bez rozdílu. Stávající legislativa v eské republice také akceptuje mezinárodní dokument Úmluvu o právech dítte, která íká: Smluvní strany se shodují, že výchova dítte má smovat k rozvoji osobnosti dítte, jeho nadání a jeho rozumových schopností na nejvyšší možnou míru. V roce 1993 eská republika pijala podobn jako ostatní lenské státy OSN Standardní pravidla pro vyrovnávání píležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Následn byl ve stejném roce pijat Národní plán opatení pro snížení negativních dsledk zdravotního postižení, který se snaží více podporovat aktivitu postižených. Souasné právní pedpisy se opírají o program rozvoje vzdlávací soustavy Kvalita a odpovdnost a dokumentu Národní program rozvoje v eské republice Bílá kniha. Ve svých ustanoveních zajišují právo všech dtí na adekvátní formu pravidelného systematického vzdlávání.

4 Právní pedpisy vztahující se k integraci: Zákon. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon) - 16 se zabývá vzdláváním dtí, žák a student se speciálními vzdlávacími potebami: 1. stanoví, kdo jsou pro úely tohoto zákona dti, žáci a studenti se speciálními vzdlávacími potebami (zdravotn postižení, zdravotn znevýhodnní, sociáln znevýhodnní a s naízenou ústavní výchovou), 2. uruje, kdo zjišuje jejich speciální vzdlávací poteby, 3. vyjmenovává práva dtí žák a student se speciálními vzdlávacími potebami, 4. zavádí možnost a pravidla pro zízení funkce asistent pedagoga; - 18 umožuje zavedení individuálního vzdlávacího plánu; 19 uruje, kdo stanoví pravidla vzdlávání dtí žák a student se speciálními vzdlávacími potebami.zákon. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o zmn nkterých zákon - 3 stanoví pedpoklady pro výkon funkce pedagogického pracovníka; - 5 se zabývá odbornou kvalifikací uitele mateské školy; 20 se zabývá kvalifikací asistenta pedagoga.vyhláška. 73/2005 Sb., o vzdlávání dtí, žák a student se speciálními vzdlávacími potebami a dtí, žák a student mimoádn nadaných - 1 hovoí o podprných opateních pi vzdlávání a stanoví, kdo je považován za žáka s tžkým zdravotním postižením; - 2 se zabývá zásadami a cíli speciálního vzdlávání; - 3 stanoví formy speciálního vzdlávání; - 4 definuje innost škol pi zdravotnických zaízeních; - 5 vyjmenovává typy speciálních škol; - 6 se zabývá individuálním vzdlávacím plánem; - 7 definuje innost asistenta pedagoga a náležitosti žádosti o zízení jeho funkce; - 8 stanoví organizaci speciálního vzdlávání; - 9 uruje zpsob zaazování žák se zdravotním postižením do speciálního vzdlávání; - 10 stanoví poty žák ve tídách; - 11 se zabývá péí o bezpenost a zdraví žák. Dležitou skuteností je, že vyhláška stanoví, že individuální integrace je pouze u dtí se zdravotním postižením, které mají specifické vzdlávací poteby v souladu s ustanovením školského zákona. Vyhláška. 14/2005 Sb., o pedškolním vzdlávání

5 - 1a) stanoví, že dtem se speciálními vzdlávacími potebami je zabezpeena nezbytná speciáln pedagogická podpora; 2 uruje poet dtí ve tíd, kde jsou zaazeny dti se speciálními vzdlávacími potebami.vyhláška. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zaízeních - 1 stanoví, komu jsou služby ureny; - 2 uruje obsah poradenských služeb. 1/3.3 Integrace v mateské škole (dále MŠ) PaedDr. Hana Sedláková Ustanovení výše citovaných právních pedpis se v plném rozsahu vztahují také na MŠ. Co nejdležitjšího z nich pro MŠ vyplývá: - Dtmi se speciálními vzdlávacími potebami (dále SVP) jsou:dti se zdravotním postižením, což je mentální, tlesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady ei, soubžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy uení nebo chování, - dti se zdravotním znevýhodnním, což je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám uení a chování, které vyžadují zohlednní pi vzdlávání, - dti se sociálním znevýhodnním, což je rodinné prostedí s nízkým sociáln kulturním postavením, ohrožení sociáln patologickými jevy, - dti s naízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, nebo dti s postavením azylanta a úastníka ízení o udlení azylu na území eské republiky. - Formy integrace dtí mohou být: - individuální integrace, ímž se rozumí vzdlávání v bžné MŠ, nebo v pípadech hodných zvláštního zetele ve speciální škole pro dti s jiným druhem postižení, - skupinová integrace, ímž se rozumí ve tíd zízené pro dti se SVP v bžné MŠ nebo speciální škole zízené pro dti s jiným druhem postižení (nejastjší jsou to logopedické tídy nebo tídy pro dti se sociálním znevýhodnním, které se zizují zejména pi základních školách), - vzdlávání ve škole samostatn zízené pro dti se zdravotním postižením (tzv. speciální školy), - kombinace výše uvedených forem. Zaazení dítte do nkteré formy (tedy i individuální integraci) provádí editel školy na základ doporuení školského poradenského zaízení a se souhlasem zákonného zástupce dítte, piemž zaazení mže pedcházet diagnostický pobyt v rozsahu 2 až 6 msíc.individuální vzdlávací plán není povinností pi vzdlávání dtí se SVP, ale

6 zpracovává se, pokud to situace vyžaduje, nejastji v pípadech individuální integrace (pokud bez nho nelze zaruit pizpsobení vzdlávání potebám a možnostem dítte).stanovené poty dtí ve tíd MŠ jsou: 1. bžná tída, do které jsou zaazeny dti se zdravotním postižením, má nejmén 12 dtí a napluje se do potu 19 dtí, - tída zízená pro dti se zdravotním postižením má nejmén 6 a nejvíce 14 dtí s pihlédnutím k vku a jejich speciálním vzdlávacím potebám.v pípad poteby a na základ návrhu školského poradenského zaízení lze požádat o dalšího pedagogického pracovníka zízení funkce asistenta pedagoga.ve tíd samostatn zízené pro dti se zdravotním postižením se zabezpeuje speciáln pedagogická pée nejvýše v rozsahu 3 hodiny denn (nap. logopedická, tyflopedická). Pée o dti se SVP se promítla také do dalších dokument souvisejících s kurikulární reformou. Základním z nich je Rámcový vzdlávací program pro pedškolní vzdlávání j / (dále RVP PV), který v samostatné kapitole podrobnji rozpracovává vzdlávání tchto dtí. Hlavním zámrem je, aby co nejvíce dtí se SVP mlo šanci vzdlávat se se svými zdravými vrstevníky, být nedílnou souástí života spolenosti. Dti se tak stávají sebevdomjšími, odvážnjšími a postupn nezávislými na druhých. Pro ostatní dti je pínos v tom, že se nauí v pirozených podmínkách pijímat rznorodost lidí jako bžnou souást života. Výzkumy bylo prokázáno, že 7 prvních let života lovka je z hlediska utváení základ jeho osobnosti nejdležitjších. Co se v tomto období do dtí vloží, prokazateln tvoí základ jejich chování v dosplosti. Integrace je pirozeným prostedkem pro pokládání základ tolerance a ohleduplnosti. Co je dležité si uvdomit: - Školská reforma nastavila pravidla vzdlávání v souladu s demokratickými principy a novými vdeckými poznatky. MŠ, která dobe pochopila první dv zásady vzdlávání stanovené školským zákonem (rovného pístupu a zohledování vzdlávacích poteb jednotlivc), do svých dlouhodobých zámr i školního vzdlávacího programu (dále ŠVP) zapracovala vytváení nebo zlepšování podmínek pro integraci dtí se SVP. Nejedná se pouze o zámry a cíle v materiálních podmínkách, které se vztahují zejména k vytváení bezbariérového prostedí, ale také v oblasti personální, což úzce souvisí s dalším vzdláváním uitelek ve speciáln pedagogické problematice. - Z hlediska vzdlávacího obsahu ŠVP jsou rámcové cíle i výstupy kompetence pro dti se SVP i ostatní dti spolené. Pi tvorb integrovaných blok se mže MŠ rozhodnout, zda problematiku speciálních poteb (cíle, innosti, postupy) zapracuje do spolených blok, nebo vypracuje samostatné, doplující programy (nap. pro logopedickou péi). - Tídní vzdlávací program se musí ve svém obsahu (cílech i innostech) pizpsobovat situaci, že ve tíd je dít s SVP a ml by odpovídat jeho potebám i možnostem. Pokud je dít vzdláváno pevážn izolovan od ostatních dtí, nedochází k žádoucí sociální integraci, dít se nestává a necítí rovnoprávnou souástí komunity tídy. - Pi integraci se neobejdeme bez systematické spolupráce s odborníky, zejména školských poradenských zaízení (speciáln pedagogických center a pedagogickopsychologických poraden, dále také SPC a PPP).

7 Je tedy jednoznané, že k integraci dtí se SVP musíme pistupovat s mimoádnou zodpovdností. Aby byla úspšná, je teba, aby jí pedcházelo vytvoení celé ady podmínek, bez jejichž naplnní by bylo nejen zbytené, ale i nezodpovdné dít do bžné MŠ pijmout. 1/3.4 Podmínky pro integraci PaedDr. Hana Sedláková Kdy jsou zajištny podmínky pro vzdlávání dtí s konkrétním druhem postižení, zdravotním nebo sociálním znevýhodnním, podrobn stanoví RVP PV v kapitole Vzdlávání dtí se speciálními vzdlávacími potebami. Není proto nutné je nyní opisovat, vhodnjší je ujasnit si širší souvislosti. Materiální podmínky Postiženému dítti musí být budova školy i tída dostupná bez nadmrné nutnosti pomoci okolím.vybavení tídy musí obsahovat pomcky a materiály odpovídající jeho speciálním potebám (druhu postižení) a umožovat stimulaci v rozvoji jeho osobnosti. - Sociáln personální podmínkydležitým faktorem je pipravenost uitele. Vedení školy by pi rozhodování o integraci mlo vycházet i ze skutenosti, zda konkrétní uitel se zaazením postiženého dítte do své tídy souhlasí. Zda je pesvden, že tuto náronou pedagogickou situaci zvládne. Jeho ochota a vstícnost je velmi dležitá, ale sama o sob bez základních znalostí píslušné oblasti speciální pedagogiky nestaí. Uitelka nemusí být speciální pedagog, ale mla by si být vdoma nutnosti vzdlávat se v problematice daného postižení. Jsou známy pípady, kdy dobrá snaha uitelky, ale neodhadnutí závažnosti postižení a neznalost pístup, vedla: - k nezvládnutí situace a peazení dítte zpt do speciální školy, což vtšinou provázejí negativní dsledky pro dít (pocit selhání, neúspchu apod.), - k situaci, že uitelka zacházela s díttem soucitn, z dvodu ochrany ho svým pístupem oddlovala od dtí, a tím docházelo k jeho izolovanosti a potebná sociální integrace byla minimální, - k extrémní péi uitelky o zdravotn postižené dít, kdy jí na ostatní dti ve tíd zbývalo minimum asu, což je nepípustné. - Naprosto klíovou podmínkou je pijetí postiženého dítte kolektivem ostatních. Ten musí být na píchod dítte, zejména s tžším postižením (neslyšící, nevidomé, tlesn postižené apod.) pipraven a uitelka musí jakékoliv negativní projevy vi nmu s dtmi citliv a okamžit projednávat. Pesto, že je integrace postiženého dítte, jak je zmínno v úvodu, pro ostatní dti pirozeným prostedkem k vyváení pozitivních postoj k odlišnostem mezi lidmi,

8 mže vést již v pedškolním vku také k projevm netolerance, dokonce i vzniku šikany. Formální Pro integraci jsou pesn stanoveny náležitosti, které škola musí naplnit. Souvisí zejména s dokumentací, která je potebná pro její realizaci. S integrací dítte nebo skupiny dti škole také vzniká nárok na další finanní prostedky (související s jinou výší normativu na dít, pípadn se zízením funkce asistenta pedagoga). Zaazení tchto dtí do bžné MŠ s sebou nese také snížení pot dtí ve tídách. V dsledku rostoucího zájmu o pedškolní vzdlávání se tak mže znesnadnit pijetí všech pihlášených dtí. Proto je vždy nejen diplomatické, ale také nutné projednání a získání souhlasu od zizovatele i píslušného odboru školství krajského úadu. Podrobnji se tmito náležitostmi zabýváme v následující ásti. 1/3.5 Postup pi realizaci integrace PaedDr. Hana Sedláková Pokud se po zvážení, nakolik naplujeme materiální a sociáln-personální podmínky, rozhodneme integrovat dít nebo dti se SVP, je teba: - Organizan zabezpeit tídu s nižším potem dtí umožujícím individuální integraci nebo zídit tídu pro dti se zdravotním postižením (skupinová integrace), k emuž je teba: - Mít projednání a souhlas píslušného odboru školství krajského úadu. To zakládá nárok na získání finanních prostedk ze státního rozpotu na pokrytí zvýšených náklad. Musíme si uvdomit, že stávající zpsob financování je založen, zjednodušen eeno, na potu dtí ve tíd. Proto je velmi obtížné snížit jejich poet v souladu s požadavky platných vyhlášek a integrovat postižené dít, aniž bychom mli jistotu, že náklady s tím spojené máme finann zajištny. Nižší poty dtí s sebou totiž vždy nesou snížení limitu pracovník, a tím i délky jejich pedagogického úvazku. Mže se tak výrazn komplikovat provoz školy i zajištní bezpenosti dtí pi vzdlávání. Je samozejm možné získat finanní prostedky i z jiných zdroj (od zizovatele, od obanských sdružení nebo od sponzor). Z praxe však víme, že to bývá velmi obtížné a ne vždy spolehlivé z hlediska dlouhodobosti procesu integrace. - Poty dtí ve tídách i vybavení jejich prostor upravit tak, jak požadují platné vyhlášky a další školské dokumenty (popsáno již výše).rozhodnout o pijetí dítte (vhodné je ped pijetím využít možnosti diagnostického pobytu). K pijetí a následnému vykázání dítte jako integrovaného je teba mít následující dokumenty:

9 1. Neopomenutelným základním dokumentem je vyšetení a doporuení školského poradenského zaízení (píklad. 1). Velký draz je kladen na slovo školským. Stále astji se objevují nejrznjší návrhy a vyšetení od privátních odborník. Vzhledem k tomu, že integrace s sebou nese zvýšené erpání finanních prostedk ze státního rozpotu, stát si stanovil, že pro tyto úely jsou kompetentní pouze poradenská zaízení, která jsou ádn zapsána v rejstíku škol a školských zaízení. Neznamená to, že by rodie nemli možnost absolvovat vyšetení u jiného odborníka. Výsledky vyšetení ale musí posoudit a na jejich základ, pípadn po dovyšetení, dát písemné doporuení mže jen nkteré ze školských poradenských zaízení.žádost zákonného zástupce (píklad. 2) nebo jeho souhlas se zaazením dítte do nkteré formy speciálního vzdlávání (integrace). 2. Rozhodnutí o pijetí dítte, které má stanovené náležitosti a je v souladu se školským zákonem vydáno ve správním ízení (píklad. 3), 3. Vytvoený individuální vzdlávací plán (píklad. 4), pokud ho školské poradenské pracovišt navrhne. Podrobnji je tato problematika ešena v další ásti. - Nástupem dítte do MŠ nastává velmi zodpovdná, ale smysluplná práce, o níž již bylo mnohé eeno v pedchozích kapitolách. Je nutné si uvdomit, že pedpokladem pro dosahování žádoucích pozitivních výsledk je aktivita v sebevzdlávání uitelek a dkladné promýšlení postup pi plánování a píprav vzdlávacích píležitostí pro dti. Je nezbytn nutné si uvdomit, že pedagogické psobení musí být po odborné stránce profesionální, ponvadž tyto dti mají asto odlišné zkušenosti, jiné pedpoklady, jsou v obtížnjší situaci z hlediska samostatnosti a schopnosti pizpsobit se. Mnohdy jsou jejich projevy výrazn odlišné od bžné normy chování dítte pedškolního vku. Nezbytn nutná je proto také citlivá a otevená spolupráce s rodinou dítte a systematická spolupráce s odborníky poradenských pracoviš. 1/3.6 Individuální vzdlávací plán PaedDr. Hana Sedláková Právní problematiku související s individuálním vzdlávacím programem (dále IVP) eší 18 a 19 zákona. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon), které urují, že vzdlávání podle IVP editel mže povolit na základ žádosti zákonného zástupce a doporuení školského poradenského zaízení a podrobnosti jsou stanoveny provádcím pedpisem vyhláškou. 6 vyhlášky. 73/2005 Sb., o vzdlávání dtí, žák a student se speciálními vzdlávacími potebami a dtí, žák a student mimoádn nadaných, z jehož obsahu vyplývá: - IVP nemusí být vypracován vždy, ale stanoví se v pípad poteby. Pokud ho však navrhne nkteré školské poradenské zízení ve svém doporuení, ml by být

10 vytvoen.vypracovává se ve spolupráci se školským poradenským zaízením a zákonným zástupcem dítte, zpravidla nejpozdji do 1 msíce po nástupu dítte do MŠ. Bhem školního roku mže být doplován a upravován.za jeho zpracování zodpovídá editel, který má povinnost seznámit s ním zákonného zástupce dítte. Seznámení potvrdí zákonný zástupce svým podpisem.školské poradenské pracovišt sleduje a 2x ron vyhodnocuje realizaci IVP a MŠ zajišuje poradenskou pomoc. V pípad problém informuje editele. - IVP je souástí dokumentace dítte a obsahuje (píklad. 4) - údaje o obsahu, rozsahu, zpsobu individuální speciáln pedagogické pée, vetn zdvodnní, - údaje o cíli vzdlávání, o volb pedagogických postup, o zpsobu hodnocení a konkrétní asové a obsahové rozvržení vzdlávání, - vyjádení poteby dalšího pedagogického pracovníka nebo osoby vetn jejího rozsahu, - seznam potebných speciálních, kompenzaních, rehabilitaních pomcek a materiál, - jmenovité urení pedagogického pracovníka školského poradenského zaízení, se kterým bude škola spolupracovat, - návrh pípadného snížení potu dtí ve tíd, - pedpokládanou potebu navýšení finanních prostedk, - závry odborných vyšetení. V MŠ se vypracovávají IVP nejastji v pípad individuální integrace. Jeho hlavním smyslem a obsahem je naplánovat kroky vedoucí ke kompenzaci, náprav, zmírnní vlivu postižení a maximálnímu rozvoji osobnosti dítte. Má význam a pínos zejména v tom, že: - umožuje dítti postupovat pi vzdlávání podle jeho schopností, individuálním tempem, bez stresujícího porovnávání se s ostatními dtmi, - umožuje uiteli pracovat s díttem na úrovni, které ono konkrétn dosahuje, - do pípravy se zapojují i rodie, kteí se tak stávají spoluodpovdnými za pokroky dítte. IVP není slohové cviení, ale jasný, struný a konkrétní dokument. Na základ pesn stanovené pedagogické diagnózy by ml vycházet z obsahu vzdlávání (integrovaných blok) platného ŠVP. Ml by být také v souladu s tídním vzdlávacím programem tídy, do které bylo dít integrováno. Tídní plány by mly vždy obsahovat konkrétní vzdlávací cíle a innosti pro integrované dít. Vzdlávací nabídku IVP je teba upravit tak, aby odpovídala jeho individuálním možnostem a schopnostem a volené innosti byly pro dít vhodné a zvládnutelné. Zde se mnohé školy dopouštjí chyby tím, že za pedagogickou diagnózu považují opsání závru z odborného vyšetení. Dobrou pedagogickou diagnózou je však jasn definovaný stav, jak dít zvládá poznatky, dovednosti, jaké úrovn dosahuje v rozvoji kompetencí apod., aby IVP mohl na jeho aktuální stav navazovat a smyslupln a cílen je rozvíjet. Nesmíme také zapomínat, že nedílnou souástí je pravidelné vyhodnocování pokrok dítte

11 a úinnosti pedagogických postup uitelek. Závrem je urit dobré pojmenovat si nejastjší nedostatky pi tvorb IVP, abychom se jich vyvarovali: - povrchní vnímání a pochopení závr odborných vyšetení, které asto souvisí s malou odbornou znalostí problematiky, - formální stanovení vzdlávacích cíl bez vazby na konkrétní poteby dítte, které vyplývají z výsledk odborných vyšetení, - chybí promyšlené zvyšování nárok na dít s ohledem na jeho pedpoklady, - pílišná obecnost IVP, který sice formáln spluje všechny požadavky, ale nedává jasný obraz o tom, do kterých oblastí bude vzdlávání cílen zameno a jak bude realizováno, - nevyváženost jeho zamení, kdy se zabývá pouze nkterými problémy, a již z hlediska výsledk odborných vyšetení, nebo nap. materiálního zajištní, jiné významné opomíjí. 1/3.7 Podpora odborných pracoviš pi integraci PaedDr. Hana Sedláková Z pedcházejících ástí je zejmé, že významnou a nezastupitelnou roli pi integraci a vzdlávání dtí se SVP mají školská poradenská zaízení. Systematická spolupráce s nkterým ze školských poradenských pracoviš je pro úspšnost nezbytn nutná. S nimi MŠ konzultuje a radí se pi problémech souvisejících s konkrétní prací s díttem. Má také možnost na základ souhlasu zákonných zástupc (píklad. 5) požádat o provedení dalšího odborného vyšetení, které mže pomoci zkvalitnit pístupy pi vzdlávání integrovaného dítte. Pro je nutné obracet se práv na školské poradenské zaízení, bylo vysvtleno v ásti zabývající se postupem MŠ pi integraci. Ve vyhlášce. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zaízeních, pak najdeme dležité informace týkající se - komu jsou služby poskytovány dtem, jejich zákonným zástupcm, školám, - podmínek, za kterých se služby poskytují na základ jejich žádosti nebo písemného souhlasu (píloha. 5), - obsahu služeb pro naše úely jsou dležité zejména zajištní speciáln pedagogické pée a diagnostiky pro postižené integrované dti, pomoc pi ešení problém souvisejících s jejich vzdláváním jak rodim, tak i pedagogickým pracovníkm, - spoluúasti na tvorb IVP. Pílohy vyhlášky obsahují podrobný popis všech standardních inností školských poradenských zaízení. MŠ pi své innosti využívají služby dvou z nich pedagogickopsychologických poraden a speciáln pedagogických center.

12 - Pedagogicko-psychologické poradny poskytují MŠ poradenství zejména pi zjištní problém souvisejících s pipraveností dtí na základní vzdlávání. - Speciáln pedagogická centra jsou odbornými poradenskými centry zamenými na poradenství v pípad vzdlávání zdravotn postižených dtí a také jejich integrace do bžných škol. Zizovány jsou podle druhu postižení a v souasnosti mají MŠ možnost využít odborných služeb poskytovaných: - speciáln pedagogickým centrem pro dti s vadami ei, - speciáln pedagogickým centrem pro dti se zrakovým postižením, - speciáln pedagogickým centrem pro dti se sluchovým postižením, - speciáln pedagogickým centrem pro dti s mentálním postižením, - speciáln pedagogickým centrem pro dti s tlesným postižením, - speciáln pedagogickým centrem pro dti s poruchami autistického spektra. Centra vznikají zpravidla pi školách zízených pro dti s konkrétním druhem postižení. To je velmi dobrým vodítkem, kam se mže MŠ obrátit v pípad rozhodování se o integraci. Práv v centru MŠ získá nejvíce potebných informací. Pokud dít integruje, pak práv s centrem podle druhu postižení bude nejvíce spolupracovat. Co je dležité si uvdomit: - Spolupráce MŠ s tmito zaízeními by mla být systematická, ne pouze nárazová v pípad krizových situací.pokud se MŠ obrací na poradenské pracovišt, mla by svj dotaz, požadavek formulovat konkrétn. Nestaí pouze máme s tímto díttem problémy, vyšetete ho. Zaízení potom obvykle vypracuje na základ vyšetení zprávu, obsahující jen diagnózu. MŠ pak asto kritizují, že se ze zprávy nedozví, jak s díttem pracovat. Dležité je proto jasn formulovat svoje oekávání. Nejlepší je popsat, jak se dít chová, projevuje, reaguje v MŠ konkrétn popsaným zpsobem a MŠ by potebovala vdt, co mže být píinou, a hlavn, jakým zpsobem postupovat pi vzdlávání dítte, jaké metody a formy používat.mnohdy MŠ poukazují na to, že pece nemohou bez souhlasu rodi žádat o vyšetení dítte, nebo že výsledky vyšetení od rodi nezískají. To je pochopitelné, jedná se o citlivé informace a o jejich použití mají právo rozhodovat pouze rodie. Nic však MŠ nebrání konzultovat s poradenským pracovištm tím zpsobem, že v obecné rovin požádá o radu, jak postupovat, když je ve tíd dít, které se projevuje zpsobem, který podrobn popíše. Pak by mla škola získat konkrétní odpov. I tak lze získat metodickou pomoc, která pispje ke zkvalitnní vzdlávací práce ve prospch dtí. 1/3.8 Spolupráce rodiny a MŠ PaedDr. Hana Sedláková Spolupráce rodiny a MŠ pi vzdlávání dtí je jednou ze základních podmínek úspšnosti. RVP PV jí proto vnuje velkou pozornost. Klade draz na spolupodílení se rodi na

13 tvorb programu a dokument MŠ i jejím život. Vymezuje, že pedškolní vzdlávání dopluje rodinnou výchovu, tedy to, eho se dítti z nejrznjších dvod v rodin nedostává. MŠ by proto mla promýšlet a zavádt nové formy spolupráce, které tyto požadavky umožní naplnit. Rodie dtí se SVP, zejména se zdravotním postižením, tvoí skupinu, která navíc vyžaduje velmi citlivý a empatický pístup od pedagog. Tyto rodiny se obvykle musejí vyrovnávat s velmi obtížnými situacemi, které si pedagogové musí uvdomovat, respektovat je a pochopit. Problémy, které život rodiny s postiženým díttem ovlivují, jsou zejména: Osobní Narození postiženého dítte zásadním zpsobem zasáhne život všech len rodiny. Odborníci uvádjí, že mnohdy, zejména v prvních letech, více odborné podpory potebují rodie než postižené dít. Je pro n nesmírn obtížné vyrovnat se se skuteností, že se stalo to, o em byli pesvdeni, že se jich netýká. Jejich dít není dokonalé. Nastupují u nich pochybnosti, pocity viny, mnohdy sebeobviování, nebo hledání viníka. asto dlouhodob petrvává postoj, který se dá vyjádit slovy pro zrovna nám. Všechny tyto okolnosti narušují soužití v rodin. Nkteré rodiny se spojí k ešení problém a její lenové se vzájemn dlí o povinnosti a spolupodílí se na péi o dít. astjším jevem však zatím je, že se rodina rozpadne a na vše zstává obvykle sama matka. Spoleenské Dsledky vtší zátže se projevují také ve vztahu ke komunit, ve které rodina žije. Stává se, že okolí neví, jak s rodinou a díttem komunikovat, jak se k nim chovat. Zaínají se jim proto vyhýbat. Rodina se tak mže dostat tém do izolace a velmi trpt nedostatkem kontakt s ostatními. Pispívá k tomu také skutenost, že na rozdíl od bžných rodin, kde se dít velmi rychle osamostatuje, jejich dít obvykle vyžaduje pomoc a péi mnohem déle. Nkdy i po celý život. Matky velmi asto opouštjí zamstnání a soustedí se na poskytování nutné pée. Pestože se situace v zajištní sociální pomoci zlepšuje, píležitostí pro spoleenský život proto mají mnohem mén. Finanní Rodiny se asto dostávají do obtížné finanní situace. Je to obvykle dsledkem rozpadu rodiny nebo nutnosti opustit zamstnání a peovat o dít. asto situaci ovlivuje také poteba zajistit dítti finann nároné pomcky, lébu nebo léky. I pes zvyšující se vstícnost sociální politiky to mnohdy znamená velkou zátž pro rodinný rozpoet. Pedagogové by mli mít tyto problémy na pamti, když rodie picházejí mnohdy i s nereálnými požadavky, názory nebo neobjektivním pohledem na možnosti a schopnosti svých dtí. Dležité je mít pochopení pro nkdy až pecitlivlost a neodsuzovat postoje, hraniící až s pocitem nepochopení a ublíženosti. Mli by citliv a s trplivostí psobit ve smru sjednocení pohled a dohody na postupu rozvoje dítte. Rodie by mli být pesvdeni, že MŠ jde skuten o prospch jejich dítte. Jen tak mže získat jejich plnou dvru, kterou provází také otevenost a ochota sdlovat i dvrnjší

14 informace, které mohou výrazn pomoci v pochopení problém dítte a hledání optimálnho pístupu k nmu. 1/3.9 Asistent pedagoga PaedDr. Hana Sedláková Reforma školství ve svých právních dokumentech v souvislosti s podporou integrace dtí se SPV a na základ zkušeností s jejich vzdláváním nastavila pesnji a optimálnji možnosti pro vytvoení žádoucího prostedí pro jejich rozvoj a úspšnost integrace. Umožnila pi zajištní vzdlávání psobení další osoby krom uitelky. Byla zavedena funkce asistenta pedagoga. Péi o postižené dti nezajišuje pouze školství, ale výrazn se na ní podílí také rezort práce a sociálních vcí. Ten má pro rodinu zavedenu možnost v pípad poteby využít osobního asistenta. V praxi se pak setkáváme se zamováním tchto funkcí. Mnohdy rodie na základ nepesných informací picházejí do školy s požadavkem na osobního asistenta pro svoje dít. Pedagog by ml být schopen fundovan odpovdt, proto je nutné si ob funkce ujasnit: Osobní asistent je v užším slova smyslu zamstnanec poskytovatele sociálních služeb, který je registrován na službu osobní asistence podle zákona o sociálních službách. V širším slova smyslu je to osoba, která poskytuje dobrovoln nebo za dohodnutou finanní odmnu péi klientovi v jeho pirozeném prostedí. Rodie se proto musí obrátit na píslušný odbor sociální pée v míst jejich bydlišt. Funkci asistenta pedagoga eší pedpisy platné v rámci resortu ministerstva práce a sociálních vcí. Jsou to: - Zákon. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který v 39 definuje, že osobní asistence je terénní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou sobstanost z dvodu vku, chronického onemocnní nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba se poskytuje bez asového omezení, v pirozeném sociálním prostedí osob a pi innostech, které osoba potebuje. Dále tyto služby definuje. Pro naše úely jsou dležité zejména tyto: - pomoc pi zvládání bžných úkon pée o vlastní osobu, - pomoc pi osobní hygien, - pomoc pi zajištní stravy, - výchovné, vzdlávací a aktivizaní innosti, - zprostedkování kontaktu se spoleenským prostedím.vyhláška MPSV. 505/2006 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona o sociálních službách, která v 5 podrobnji stanoví, co patí do základních služeb poskytovaných osobním asistentem. Vybíráme ty, které mají vztah k integraci dtí: - pomoc a podpora pi podávání jídla a pití, - pomoc pi oblékání a svlékání, vetn speciálních pomcek,

15 - pomoc pi prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitním i vnjším prostoru, - pomoc pi úkonech osobní hygieny a použití WC, - pomoc a podpora rodin v péi o dít, - pomoc s nácvikem a upevováním motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, - doprovázení do školy, školského zaízení, k lékai, na zájmové a volnoasové aktivity. - Funkci asistenta pedagoga eší pedpisy platné v resortu školství. Jsou to: - Zákon. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání. V 16 odst. 9 stanoví, že editel mateské školy, základní školy mže se souhlasem odboru školství krajského úadu ve tíd, ve které se vzdlává dít se speciálními vzdlávacími potebami, zídit funkci asistenta pedagoga. V pípad dtí se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodnním je nezbytn vyjádení školského poradenského pracovišt. - Zákon. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a zmn nkterých zákon. V 2 stanoví, že asistent pedagoga je pedagogický pracovník, který vykonává pímou pedagogickou innost a v 20 vymezuje požadavky na jeho odbornou kvalifikaci. - Vyhláška. 73/2005 Sb., o vzdlávání dtí, žák a student se speciálními vzdlávacími potebami a dtí, žák a student mimoádn nadaných. - 7 odst. 1 stanoví podrobnosti o innosti asistenta pedagoga. Jsou to pomoc pi pizpsobování se prostedí školy, pomoc uiteli pi vzdlávání, pi komunikaci dítte s ostatními dtmi i spolupráci s rodii a komunitou, ze které dít pochází. - Stejný 7 v odst. 2 vymezuje náležitosti žádosti o souhlas se zízením této funkce. Souhlas vydává odbor školství píslušného krajského úadu a ten si obvykle vytváí podrobnjší vnitní pedpis. Ten obvykle eší také zpsob financování. Pro pehlednost uvádíme píklady. 6 a 7, kterými je podrobn ešena problematika zízení této funkce samostatn pro zdravotn postižené a znevýhodnné dít a pro dti ze sociáln znevýhodnného prostedí. - 8 odst. 6 umožuje, že ve tídách urených pro dti s tžkým zdravotním postižením mohou zabezpeovat výchovn vzdlávací innost soubžn 3 pedagogití pracovníci, z nichž 1 je asistent pedagoga. - Naízení vlády. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu pímé vyuovací, pímé výchovné, pímé speciáln pedagogické a pímé pedagogicko-psychologické innosti pedagogických pracovník. V píloze. 1 stanoví týdenní rozsah hodin pímé pedagogické innosti asistenta pedagoga. Je to v rozsahu hodin. 1/3.10 Píloha s píklady PaedDr. Hana Sedláková

16 Píklad. 1 DOPORUENÍ K INDIVIDUÁLNÍ/SKUPINOVÉ INTEGRACI / K ZAAZENÍ DO ŠKOLY SAMOSTATN ZÍZENÉ PRO DTI, ŽÁKY, STUDENTY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (ponechte konkrétní typ doporuené formy) Speciáln pedagogické centrum Píloha ke zpráv z vyšetení MATESKÁ / ZÁKLADNÍ / STEDNÍ / VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA Roník / školní rok (v dob vyšetení): (ponechte pouze druh školy, pro kterou je doporuení ureno) Jméno a píjmení dítte/žáka: Narozen: Bydlišt: Typy zdravotního postižení dítte, žáka, studenta se speciálními vzdlávacími potebami jsou specifikovány v 16 odst. 2 zákona. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školského zákona) Typ zdravotního postižení: (ponechte jediné oznaení) Mentální (lehké, stedn tžké, tžké, hluboké) doplte doporuený vzdlávací program Tlesné Zrakové Sluchové Vady ei Soubžné postižení více vadami (napište jakými) Autismus Vývojové poruchy uení Vývojové poruchy chování Doporuujeme (dle vyhlášky o vzdlávání dtí, žák a student se speciálními vzdlávacími potebami a dtí, žák a student mimoádn nadaných. 73/2005 Sb.): - individuální integraci (dle 3 odst. 1 písmeno a) - skupinovou integraci (dle 3 odst. 2 písmeno b) - zaazení ve škole samostatn zízené pro žáky se zdravotním postižením ( 3 odst.1, písmeno d) - kombinaci výše uvedených forem jakou ( 3 odst. 1, písmeno d) Ponechte jedinou formu integrace poteba asistenta pedagoga: (specifikujte jeho innost a poet hodin) NE ANO - jiná doporuení: viz zpráva z vyšetení

17 Úinnost doporuení pro poteby statistického výkaznictví od do: KONZULTANT NA SPC: Doporuení vypracoval: editel: Datum: UPOZORN NÍ! ped uplynutím doby platnosti doporuení (2 3 msíce) škola požádá o kontrolní vyšetení (vyplnní školního dotazníku a souhlas rodi) Píklad. 2 ŽÁDOST O POVOLENÍ VZDLÁVÁNÍ PODLE INDIVIDUÁLNÍHO VZDLÁVACÍHO PLÁNU 1. Zákonný zástupce dítte Jméno a píjmení: Datum narození:.. Místo trvalého pobytu: 2. editelka školy Jméno a píjmení: Název školy: Sídlo školy:.. Žádám o povolení vzdlávání podle individuálního vzdlávacího plánu pro... Pílohou k žádosti je doporuení pedagogicko-psychologické poradny k integraci dítte se zdravotním postižením ze dne.., íslo spisu v PPP. V.dne.. podpis zákonného zástupce dítte

18 Píklad. 3 Do vlastních rukou Hlavika píslušné školy V.dne.. Vážený pan... ROZHODNUTÍ editel/ka mateské školy, jejíž innost vykonává Mateská škola,, rozhodla podle ustanovení 18, 165 odst. 2 písm. a) a 183 odst. 1 zákona. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon), ustanovení 6 vyhlášky. 73/2005 Sb., o vzdlávání dtí, žák a student se speciálními vzdlávacími potebami a dtí, žák a student mimoádn nadaných, a v souladu se zákonem. 500/2004 Sb., správní ád, takto: Dítti, nar., bytem, se na období školního roku 2005/2006 povoluje vzdlávání v základní škole, jejíž innost vykonává Mateská škola, podle individuálního vzdlávacího plánu. Od vodnní: Dít, nar bytem,, podalo prostednictvím svého zákonného zástupce, bytem, podle ustanovení 18 školského zákona dne žádost o povolení vzdlávání podle individuálního vzdlávacího plánu. Dít je jako dít se zdravotním postižením vzdláváno podle ustanovení 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky. 73/2005 Sb. formou individuální integrace v bžné tíd výše uvedené mateské školy. Vzdlávání bylo doporueno pedagogicko-psychologickou poradnou dne. Individuální vzdlávací plán zpracuje editel základní školy ve spolupráci s pedagogickopsychologickou poradnou a zákonnými zástupci žáka. Pouení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lht 15 dn od jeho doruení. Odvolání se podává u editele/editelky mateské školy, jejíž innosti vykonává Mateská škola,, a rozhoduje o nm Krajský úad. editelka mateské školy. Úastník ízení:..(jméno a píjmení)

19 Píklad. 4

20 HLAVIKA PÍSLUŠNÉ ŠKOLY INDIVIDUÁLNÍ VZD LÁVACÍ PLÁN šk.rok. Jméno a píjmení dítte: Mateská škola, Tída: Datum narození: Poslední vyšetení a pedagogicko psychologická diagnostika ze dne: Pedagogická diagnóza: Cíl vzdlávání: Uební dokumenty: - nap. Školní vzdlávací program MŠ...j., s názvem Vzdlávací oblasti: - viz OPR (nutno doložit) Poet žák ve tíd: Snížení potu žák ve tíd: ano x ne; doporuený poet žák ve tíd: Pom cky, vybavení: Pedpokládaná poteba navýšení finanních prostedk : Speciáln pedagogická a psychologická pée: - podklad osobního vzdlávacího plánu viz zpráva ze dne. - psychologická a speciáln pedagogická diagnostika dítte dle požadavk rodiny i školy - metodicko poradenská intervence ve vzdlávání dívky/chlapce na podklad požadavk školy i rodiny - terapie - individuální konzultace k problematice vzdlávání dítte pro rodie dítte a školu dle poteby a požadavk Pedagogický asistent: ano x ne; rozsah pée: Osobní asistent: ano x ne; rozsah pée: Poet hodin plné individuální výuky: a) v rámci školy hodin/týden b) v rámci SPC hodin/týden Dohoda o spolupráci s rodii: Pracovník SPC spolupracující se ZŠ: Kontrolní vyšetení SPC: Podpisy: editel MŠ:. Uitel:. Rodie:..