ZPRÁVA O TRHU S MLÉKEM A MLÉKÁRENSKÝMI VÝROBKY

Ročník VIII., měsíčník, 7. 9. Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 544, fax: 222 871 591 e-mail: tis.mleko@szif.cz ZPRÁVA O TRHU S MLÉKEM A MLÉKÁRENSKÝMI VÝROBKY Vývoj cen: Cena zemědělských výrobců ČR CZV mléko (červenec)... Cena průmyslových výrobců ČR 7,37 Kč/l CPV SOM ()... 56,67 Kč/kg CPV SPM ()... 69,46 Kč/kg CPV máslo blok ()... 86,89 Kč/kg Světová tržní cena západní Evropa FOB máslo ()..... 4 500 USD/t FOB SPM ()...... 3 300 USD/t FOB SOM ()...... 2 825 USD/t Obsah: Situace na domácím trhu. SZIF Charakteristika a průběh programů v rámci společné organizace trhu (SOT) s mlékem a mlékárenskými výrobky Situace v zahraničí;kurzy ČNB.... Vývoj cen FOB a NC, nákup mléka graf... CPV mlékárenských výrobků;... Plnění kvót; ceny Slovensko... Aktuality. 1-3 3 4 5-7 8-9 10 11-12 Situace na domácím trhu Ceny zemědělských výrobců podle ČSÚ V červenci pokračoval nárůst ceny placené zemědělcům (CZV) za mléko kravské třídy Q, který započal v říjnu 2009 poprvé po 19-ti měsících. Předchozí trend poklesu ceny započal v únoru 2008. Rekordní cena z ledna roku 2008 (10,10 Kč/l) nebyla dosud překonána a letošní červencová cena byla 2,73 Kč pod její úrovní (v lednu 2008 dosáhla cena nejvyšší hodnoty minimálně za posledních 14 let). V červenci se od prvovýrobců nakupovalo kravské mléko třídy Q. za 7,37 Kč/l, což je proti červnu nárůst o 6 haléřů na litr (0,8 %) a meziroční nárůst o 1,38 Kč (23 %) proti červenci 2009. Mlékárny podle výkazu MZe 6-12 nakupovaly v červenci mléko (všechny třídy jakosti) průměrně za 7,37 Kč/l (případný rozdíl proti CZV je způsoben rozdílnou metodikou, nákupem ze zahraničí a také počtem respondentů). Ceny placené zemědělcům podle krajů se v červenci pohybovaly v rozmezí od 6,54 Kč/l do 8,81 Kč/l. Nejvyšší cena byla zaplacena v Plzeňském kraji a nejnižší cena byla zaplacena v Olomouckém kraji. Nejnižší průměrná cena byla placena v Moravskoslezském kraji 7,17 Kč/l a nejvyšší průměrná cena byla placena v Jihočeském kraji, kde dosáhla hodnoty 7,68 Kč/l. Nákup mléka podle MZe 6-12 V červenci mlékárny nakoupily (v ČR i zahraničí) 195 354 tis. litrů mléka o tučnosti 3,72 % s průměrným obsahem bílkovin 3,30 %, za průměrnou cenu 7,37 Kč/l. Červencový nákup mléka byl ve srovnání s průměrným měsíčním nákupem ve druhém čtvrtletí roku mírně nadprůměrný (průměrný měsíční nákup ve druhém čtvrtletí činil 195 159,3 tis. litrů). Průměrný měsíční nákup v roce 2009 byl 190 972,5 tis. litrů, což je o 6 411,5 tis. litrů méně, než byl průměrný měsíční nákup v roce 2008. Ten byl 197 384 tis. litrů mléka. Při porovnání červencového nákupu mléka s nákupem v červnu došlo ke zvýšení nákupu o 3 778 tis. litrů. To znamená nárůst o 2 %. Při meziročním srovnání došlo letos v červenci ke snížení nákupu o 2 %, tedy o 3 975 tis. litrů mléka. Každoroční trendy nákupu mléka jsou patrné z grafu na straně č. 7. Z celkového nákupu mléka v červenci bylo 95,9 % mléka nakoupeno ve třídě I. a vyšší za cenu 7,41 Kč/l. V červnu to bylo 96,5 % za 7,35 Kč/l. V červenci se nákup mléka mlékárnami v zahraničí snížil. Došlo k poklesu nákupu proti červnu o 92 tis. litrů (7,4 %) na 1 142 tis. litrů. To je zatím nejnižší hodnota v letošním roce a zároveň i nejnižší nákup za poslední tři roky. Zatím nejvyšší nákup mléka v zahraničí byl uskutečněn v dubnu 2008, kdy mlékárny nakoupily 5 166 tis. litrů mléka (tento údaj se sleduje od roku 2005). Celkem za rok 2009 nakoupily mlékárny v zahraničí 31 210 tis. litrů mléka, v roce 2008 to bylo o 19 999 tis. litrů více (51 209 tis. litrů). 1

SITUACE NA TRHU V ČR Od počátku roku nakoupily mlékárny celkem 1 333 523 tis. litrů mléka. Za celý rok 2009, mlékárny nakoupily 2 291 670 tis. litrů mléka, v roce 2008 to bylo o 76 932 tis. litrů více, tedy 2 368 602 tis. litrů mléka. Sušené odtučněné mléko (SOM) V červenci mlékárny vyrobily 1 424 tun SOM. Je to o 55 tun (3,7 %) méně než v červnu a o 415,8 tun (22,6 %) méně než v červenci 2009. Měsíční průměrná výroba ve druhém čtvrtletí byla 1 349,5 t, což znamená, že červencová výroba byla ve srovnání s průměrem ve druhém čtvrtletí nadprůměrná. Od počátku roku mlékárny vyrobily 9 026,5 tun SOM. V roce 2009 vyrobily mlékárny celkem 19 420,4 tun SOM, což je o 3 097,8 tun méně než v roce 2008. V červenci měly mlékárny na skladech 1 554 tun SOM. Ve srovnání s červnem se zvýšila zásoba o 255 tun. Při meziročním srovnání zásob došlo letos v červenci ke snížení stavu zásob o 488,8 tun. Cena průmyslových výrobců v červenci se při srovnání s předchozím měsícem snížila, a to o 4,05 Kč na 54,33 Kč/kg. Meziročně se cena zvýšila o 9,81 Kč/kg (22 %). V prodeji SOM došlo v červenci k poklesu, a to o 48,85 t (5,5 %) proti předchozímu měsíci. V červenci mlékárny prodaly 835,56 tun SOM. Meziročně byl v červenci prodej o 819,73 tun nižší než ve stejném měsíci roku 2009. Od počátku roku prodaly mlékárny 5 585,32 tun SOM. Průměrný měsíční prodej ve druhém čtvrtletí roku byl 848,13 tun. Za celý rok 2009 prodaly mlékárny 14 608,49 tun SOM, což je o 1 301,10 tun více než v roce 2008. Máslo Výroba másla se v červenci zvýšila, a to na 3 444,3 t. Při srovnání s červnem je to nárůst o 384,4 tun (12,6 %) a při srovnání s červencem 2009 se snížila letošní výroba o 215,5 tun (5,9 %). Průměrná měsíční výroba ve druhém čtvrtletí činila 3 029,3 tun, z čehož vyplývá, že červnová výroba byla ve srovnání s tímto čtvrtletím nadprůměrná. Od počátku roku bylo vyrobeno 23 274,5 tun másla. V roce 2009 vyrobily mlékárny celkem 45 775,9 tun másla, což je o 2 858,70 tun (5,9 %) méně než v roce 2008. Zásoba másla se v červenci zvýšila. Na skladech měly mlékárny zásobu 1 257,5 tun másla, a to je o 182,40 tun více než v červnu a o 227,2 tun méně než v červenci 2009. Prodej másla ve spotřebitelském 250 g balení se v červenci zvýšil. Bylo prodáno 960,78 tun másla, a to je o 4,17 tun více než v červnu. Při meziročním srovnání došlo letos k poklesu proti červenci 2009 o 471,20 tun. Od počátku roku bylo prodáno 7 537,94 tun másla ve spotřebitelském balení. Za celý rok 2009 prodaly mlékárny 17 378,87 tun másla ve spotřebitelském balení, a to je o 1 930,59 tun (10 %) méně než v roce 2008. Průměrná cena, za kterou mlékárny prodávaly kilogram másla ve spotřebitelském 250 g balení, v červenci vzrostla na 92,18 Kč/kg. To je ve srovnání s červnovou cenou 88,48 Kč/kg nárůst o 3,70 Kč/kg a při srovnání s červencem 2009 vzrostla letos jeho cena o 24,40 Kč/kg, tedy o 36 %. V listopadu 2007 dosáhla cena másla zatím historicky nejvyšší hodnoty 120,27 Kč/kg. Sýry a tvaroh V červenci došlo k nárůstu výroby sýrů. Ve srovnání s červnem došlo ke zvýšení výroby o 178,20 tun (2,6 %) a proti červenci 2009 se výroba sýrů snížila o 252 tun. V červenci bylo vyrobeno 7 132,6 tun přírodních sýrů, což je více než měsíční průměr ve druhém čtvrtletí roku, který činil 6 864,50 t/měsíc. Od počátku roku bylo vyrobeno 47 501,1 tun přírodních sýrů. Celkem bylo v roce 2009 vyrobeno 82 858,2 tun přírodních sýrů, což je o 1 228,10 tun (1,5 %) méně než v roce 2008. Zásoba sýrů přírodních se u mlékáren snížila v červenci ve srovnání s červnem o 118,20 tun (2,8 %) na 4 058,5 tun. Kilogram eidamské cihly s obsahem tuku v sušině 30 % prodávaly mlékárny v červenci za 86,84 Kč, což je o 2,46 Kč/kg více než v červnu a o 19,98 Kč více než v červenci 2009. Prodej 30 % eidamu se v červenci zvýšil na 986,07 tun, což je proti červnu nárůst o 20,33 tun a proti červenci 2009 se prodej snížil o 60,81 t. Kilogram eidamské cihly s obsahem tuku v sušině 45 % prodávaly mlékárny v červenci za 91,59 Kč, což je o 0,34 Kč/kg více než v červnu. Prodej 45 % eidamu, se v červenci snížil na 151,69 tun, což je proti červnu pokles o 56,99 tun. Cena měkkého tvarohu (v balení 250 g, sušina 23 %) se v červenci zvýšila na 36,87 Kč/kg. Proti červnu je to nárůst o 1,62 Kč na kilogram. Prodej naopak klesl, a to na 223,07 tun, což je ve srovnání s červnem o 112,94 tun více. 2

SOT KVÓTY; PODPORA SPOTŘEBY MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŮ Státní zemědělský intervenční fond Mléčné kvóty Plnění dodávek referenčního množství mléka pro kvótový rok /2011 V období od 1.7. do 31.7. dodali producenti odběratelům 223 218,1 tun mléka, přímý prodej byl 576,3 tun mléka. Plnění referenčního množství pro dodávky za kvótový rok /2011, od 1.4. do 31.7. činí celkem 894 555,4 tun, tj. 31,85 % vnitrostátního referenčního množství mléka pro dodávky (2 808 528 tun). Plnění referenčního množství pro přímý prodej v kvótovém roce /2011, od 1.4. do 31.7., činí celkem 2 394,5 tun, tj. 19,81 % vnitrostátního referenčního množství mléka pro přímý prodej (12 089 tun). K 31.7. bylo v systému mléčných kvót evidováno celkem 2 159 producentů, kteří byli držiteli individuální kvóty pro dodávky, dále 244 držitelů IK pro přímý prodej a 84 schválených odběratelů. V měsíci červenci byly provedeny 3 změny IK. Z IK pro dodávky na IK pro přímý prodej ve výši 11 tun a z IK pro přímý prodej na IK pro dodávky ve výši 0,7 tun. V červenci byly potvrzeny 3 převody a 2 přechody IK v celkové výši 1 660 tun pro dodávky a 1 tuna pro přímý prodej, přičemž 0,2 tun mléka bylo odejmuto do rezervy. Na základě převodu IK zahájil produkci mléka jeden nový subjekt (s IK pro dodávky). Podpora spotřeby školního mléka V srpnu SZIF dokončil kontrolu posledních dvou žádostí o poskytnutí podpory a národní podpory za druhé období školního roku 2009/ (leden březen ) a vystavil mlékárenským subjektům rozhodnutí. Jedné mlékárně již byla vyplacena podpora ve výši 1 474 tis. Kč a národní podpora ve výši 4 716 tis. Kč. Druhé mlékárně budou přiznané podpory vyplaceny počátkem září. Koncem srpna obdržel Fond první dvě žádosti o podpory za třetí období výše uvedeného školního roku, tj. za duben červen. Žádosti se v současné době zpracovávají. SZIF dokončil zpracování dvou žádostí o schválení změny sortimentu mléčných výrobků a vystavil subjektům rozhodnutí o schválení nových výrobků od 01.09.. Údaje o výrobě školního mléka za červenec nelze zveřejnit z důvodu ochrany dat. Za kalendářní rok 2009 bylo vyrobeno 1 855,3 tis. litrů školního mléka, z toho bylo 1 647,4 tis. litrů mléka ochuceného. Použití kaseinu a kaseinátů při výrobě sýrů V srpnu zaslali 4 výrobci souhrnný výkaz o výrobě sýrů za I. pololetí. Čtyřem mlékárnám byla zaslána výzva na doručení výše uvedeného souhrnného výkazu. V současné době SZIF připravuje požadavek na kontrolu na místě (leden květen ) u držitele povolení používat kasein a kaseináty při výrobě sýrů v daném roce. Vývoz sýrů do USA v rámci kvót na rok 2011 Nařízením Komise (ES) č. 1187/2009 a nařízením Komise (EU) č. 635/ se stanovuje termín pro podávání žádostí o licence pro sýry vyvážené v rámci kvót do Spojených států amerických. Žádosti o licence pro vývozní rok 2011 lze podávat od 1. do 10. září. Tento režim je určen vývozcům, kteří hodlají v roce 2011 vyvážet sýry do Spojených států amerických v rámci doplňkových kvót vyplývajících z dohod o zemědělství a v rámci celních kvót vyplývajících z Uruguayského a Tokijského kola. Žádost o vývozní licenci Obecné principy pro podávání žádostí se budou uplatňovat i v tomto režimu. Žádost lze podat v období od 1. do 10. září 2011. Žádost se podává na formuláři AGREX, kde je uvedeno: - v kolonce 16 osmimístný kód podle kombinované nomenklatury - v kolonce 20 žádosti o licenci text: Určeno pro vývoz do Spojených států amerických: Kvóta pro rok 2011 kapitola III, oddíl 2 nařízení (ES) č. 1187/2009. Spolu s žádostí žadatel předloží tabulku uvedenou v příloze II Nařízení komise (ES) č. 635/ (viz.také níže), která obsahuje následující informace: a) označení skupiny produktů, na kterou se vztahuje kvóta Spojených států amerických v souladu s doplňkovými poznámkami 16 až 23 a 25 v kapitole 4 Harmonized Tariff Schedule of the United States of America 3

SOT PODPORA SPOTŘEBY MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŮ; SITUACE V ZAHRANIČÍ; KURZY ČNB b) názvy produktů podle Harmonized Tariff Schedule of the United States of America c) množství produktu, na které je žádáno o vývozní licence. Žádané množství nesmí být nižší než 10 tun pro kvóty 22-Tokio, 22-Uruguay, 25-Tokio a 25- Uruguay a nejvýše množství dostupné v rámci příslušné kvóty. U ostatních kvót nesmí být žádané množství nižší než 10 tun a zároveň vyšší než 40% množství dostupného pro příslušnou kvótu. V případě, kdy pro stejnou skupinu výrobků je dostupné množství rozděleno mezi kvótu Uruguayského kola a kvótu Tokijského kola, se žádosti o licenci mohou týkat pouze jedné z těchto kvót s uvedením dotyčné kvóty a s přesným označením skupiny a kvóty. d) jméno a adresu dovozce ve Spojených státech amerických určeného žadatelem. K žádosti je nutné přiložit: 1)Osvědčení od určeného dovozce dokládající skutečnost, že v souladu s platnými právními předpisy Spojených států amerických splňuje podmínky pro to, aby mu byla vydána dovozní licence pro dovoz produktů v rámci tohoto režimu. 2)Písemné prohlášení, že žadatel nepodal a ani nepodá více žádostí pro stejnou skupinu produktů a pro stejnou kvótu ve více členských státech. 3)Žadatelé o vývozní licence na skupiny produktů a kvóty, které jsou označeny jako 16-, 22-Tokio, 16-, 17-, 18-, 20- a 21-, 22-Uruguay, 25-Tokio a 25- Uruguay, musejí doložit, že v průběhu alespoň jednoho roku ze tří předchozích let vyváželi do Spojených států amerických produkty dotyčné kvóty a že jejich označený dovozce je dceřinou společností žadatele. Doklad o obchodu se předkládá v souladu s čl. 5 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1301/2006 (vývozní celní doklad). Záruka Záruka na vývozní licenci se skládá ve výši 5 EUR/100kg. Rozhodnutí Komise Pokud požadovaná množství v žádostech o vývozní licence na skupinu produktů nebo kvótu přesáhnou dostupné množství pro dotyčný rok, použije Komise k množstvím uvedeným v žádosti jednotný přídělový koeficient. Množství získané použitím přídělového koeficientu se zaokrouhlí na nejbližší kilogram směrem dolů. Vydání licence Vývozní licence se vydává do 15. prosince. Platnost licence Licence jsou platné od 1. ledna od 31. prosince 2011. Doklad o vývozu Vývoz je nutné doložit v souladu s čl. 32 odst. 2 nařízení (ES) č. 376/2008 (předložením dokumentu T5) společně s přepravním dokladem, na který odkazuje čl. 17 odst. 3 nařízení (ES) č. 612/2009, který jako místo určení uvádí Spojené státy americké. Dostupná množství na příští kvótový rok jsou uvedena v tabulce pod textem současně s tabulkou dle přílohy II. nařízení Komise (ES) č. 635/. Situace v zahraničí Světová tržní cena v paritě vyplaceně loď (FOB) v západní Evropě v srpnu se u sušeného plnotučného mléka snížila, u sušeného odtučněného mléka stagnovala a u másla vzrostla. U másla vzrostla cena na 4 500 USD/t, tedy o 75 USD/t. U SPM se cena snížila o 200 USD/t na 3 300 USD/t a u SOM cena zůstala na hodnotě 2 825 USD/t. Zdroj: Dairy Markets Tab.: č.2 Kurzy devizového trhu - měsíční průměry za rok 2009 a měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. USD09 20,535 22,261 20,886 20,293 19,571 18,938 18,293 17,975 17,415 17,435 17,315 17,839 USD10 18,313 18,981 18,822 18,873 20,435 21,119 19,789 19,243 EUR09 27,169 28,459 27,229 26,760 26,738 26,545 25,787 25,649 25,349 25,836 25,827 26,076 EUR10 26,136 25,976 25,540 25,313 25,666 25,780 25,305 24,807 Zdroj: ČNB 4

VÝVOJ CEN FOB USD/t 3845 3760 3675 3590 3505 3420 3335 3250 3165 3080 2995 2910 2825 2740 2655 2570 2485 2400 2315 2230 2145 2060 1975 1890 1805 1720 1635 1550 Vývoj ceny FOB u SOM v letech 2008 - USD/t Kč/t 68055 63055 58055 53055 48055 43055 38055 33055 28055 Kč/t měsíc Pozn.: Ceny v Kč jsou přepočteny průměrným měsíčním kurzem ČNB k danému měsíci. Zdroj: Dairy Markets a ČNB USD/t 4520 4385 4250 4115 3980 3845 3710 3575 3440 3305 3170 3035 2900 2765 2630 2495 2360 2225 2090 1955 1820 1685 1550 Vývoj ceny FOB u SPM v letech 2008 - USD/t Kč/t 80705 78755 76805 74855 72905 70955 69005 67055 65105 63155 61205 59255 57305 55355 53405 51455 49505 47555 45605 43655 41705 39755 37805 35855 33905 31955 30005 28055 Kč/t měsíc Pozn.: Ceny v Kč jsou přepočteny průměrným měsíčním kurzem ČNB k danému měsíci. Zdroj: Dairy Markets a ČNB 5

VÝVOJ CEN FOB; NÁKUPNÍ CENY USD/t 4595 4490 4385 4280 4175 4070 3965 3860 3755 3650 3545 3440 3335 3230 3125 3020 2915 2810 2705 2600 2495 2390 2285 2180 2075 1970 1865 1760 1655 1550 Vývoj ceny FOB u másla v letech 2008 - USD/t Kč/t 94755 91855 88955 86055 83155 80255 77355 74455 71555 68655 65755 62855 59955 57055 54155 51255 48355 45455 42555 39655 36755 33855 30955 28055 Kč/t měsíc Pozn.: Ceny v Kč jsou přepočteny průměrným měsíčním kurzem ČNB k danému měsíci. Zdroj: Dairy Markets a ČNB Tab.: č.1 Nákupní ceny za mléko (placené mlékárnami) průměr nákupů celkem Kč/l rok/měsíc I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. 1999 7,78 7,75 7,69 7,11 6,28 6,20 6,79 7,02 6,95 2000 7,44 7,45 7,45 7,45 7,43 7,42 7,41 7,41 7,45 2001 7,67 7,70 7,69 7,73 7,75 7,75 7,74 7,73 7,81 2002 8,25 8,23 8,22 8,20 8,15 8,08 8,04 8,01 8,04 2003 8,02 7,99 7,93 7,82 7,72 7,69 7,65 7,64 7,69 2004 7,90 7,89 7,96 7,94 7,99 7,99 8,03 8,03 8,11 2005 8,42 8,43 8,44 8,37 8,32 8,28 8,17 8,17 8,19 2006 8,13 8,06 8,05 7,95 7,84 7,76 7,60 7,59 7,61 2007 7,81 7,80 7,79 7,79 7,80 7,79 7,88 8,08 8,48 2008 10,04 9,98 9,69 9,19 8,74 8,44 8,07 7,89 7,73 2009 6,43 6,17 6,08 6,06 6,02 5,95 5,89 5,91 5,99 6,90 7,08 7,16 7,23 7,30 7,34 7,37 X. XI. XII. 7,23 7,44 7,46 7,49 7,49-7,95 8,07 8,13 8,05 8,08 8,08 7,74 7,77 7,82 8,24 8,31 8,34 8,20 8,20 8,18 7,67 7,72 7,76 9,37 9,98 9,99 7,46 7,13 6,83 6,17 6,39 6,67 Zdroj:Mlék(MZe) 6-12 6

NÁKUPNÍ CENY; VÝVOJ NÁKUPŮ MLÉKA Vývoj nákupních cen placených mlékárnami za mléko kravské Kč/l rok 2003 10,40 10,20 10,00 9,80 9,60 9,40 9,20 9,00 8,80 8,60 8,40 8,20 8,00 7,80 7,60 7,40 7,20 7,00 6,80 6,60 6,40 6,20 6,00 5,80 rok 2004 rok 2005 rok 2006 rok 2007 rok 2008 rok 2009 rok Zdroj:Mlék(MZe) 6-12 Nákup mléka po měsících rok 230 000 225 000 rok 2009 220 000 215 000 rok 2008 210 000 tis.litrů 9 205 000 200 000 rok 2007 195 000 190 000 rok 2006 185 000 180 000 rok 2005 175 000 170 000 rok 2004 rok 2003 Pozn.: V grafu jsou uvedeny nákupy mléka tuzemskými mlékárnami včetně nákupů ze zahraničí, v grafu není zohledněn vývoz mléka z ČR a hodnoty tudíž není možné zaměňovat s produkcí mléka v ČR. Údaje v grafu proto není možné použít k vyhodnocení plnění mléčné kvóty, této problematice je věnována samostatná kapitola v textu. Zdroj: Mlék (MZe)6-12 7

VÝVOJ CPV MLÉKÁRENSKÝCH VÝROBKŮ Tab.: č.3 Ceny mlékárenských výrobků při prodeji z mlékárny Kurz ECB (EVROPSKÁ CENTRÁLNÍ BANKA) za 24,804 Kč/ Název výrobku Cena v Kč/kg, průměr za Změna k červenci v % Sušená syrovátka bez přidaného cukru, baleno v pytlích po 25 kg Sušené odtučněné mléko tuk do 1,5 %, baleno v pytlích po 25 kg Sušené plnotučné mléko tuk 26%, baleno v pytlích po 25 kg Máslo ve spotřebitelském balení 250 g tuk minimálně 82 %, voda max. 16 % Máslo v blocích 25 kg tuk minimálně 82 %, voda max. 16 % Máslo v blocích 25 kg + dopravní náklady včetně dopravních nákladů 2,5 /100 kg Sýr ementálského typu Primátor tuk minimálně 45 % Eidam 45 tuk minimálně 45 % Eidam 30 tuk minimálně 30 % 19,27-2,20 56,67-0,03 69,46 0,62 94,10 3,46 86,89-12,56 87,51-12,50 128,03-3,62 92,99 1,07 86,04 0,89 Ceny zjišťuje SZIF na základě nařízení Komise 562/2005, zákona č. 256/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády ČR č. 225/2004 Sb. Zdroj: TIS ČR Bez kvót produkce mléka vyšší nebude Ještě není možné přesně určit, jak se bude vyvíjet produkce mléka v EU po skončení platnosti kvót. V jednom novém odhadu odborníci z nizozemské univerzity ve Wageningenu došli k závěru, že by neměla navzdory mnoha obavám být nijak významně ovlivněna. Ve svém odhadu se opírali o informace z prognóz OECD a FAO. Evropská komise však predikuje 5% nárůst produkce mléka. Nezávisle na absolutní výši produkce se počítá s přerozdělením výroby mezi jednotlivými regiony EU. Na základě očekávaného tlaku na přemístění produkce do regionů s příznivými podmínkami, doporučují vědci zavedené přechodného období podle vzoru reformy trhu s cukrem, v jehož rámci by byl možný přeshraniční kvótovaný obchod. Zajímavé by byly takové možnosti zejména pro země jako je Nizozemsko, kde náklady na mléčnou kvótu na konci uplynulého roku EK vyčíslila ještě na přibližně 96 ct/kg. Pro srovnání: v Německu a Dánsku ve stejném období činily náklady na kvótu pouze méně než 20 ct/kg. Ve Velké Británii, která v uplynulém hospodářském roce vyprodukovala pouze 90 % kvótovaného mléka, jsou produkční oprávnění jsou naproti tomu tak dobrá jak dosud ještě nikdy. Současně tam jsou podle výpočtů vědců nejnižší celkové výrobní náklady z celé EU 29,1 ct/kg. Podle odhadu v průměru stále ještě činí náklady na kvótu 25 % z aktiv prvovýrobců mléka. Jako jednu z možností redukce nákladů u evropských chovatelů dojeného skotu navrhují nizozemští vědci snížení super dávky u mléka vyrobeného nad úroveň zaručeného množství. Zdroj: ÚZEI 8

VÝVOJ CEN CPV ZA SOM A MÁSLO Vývoj cen SOM v ČR (pytle 25 kg) vůči intervenční ceně SOM 10 SOM 09 Intervenční cena od září 08 /100kg 360 350 340 330 320 310 300 290 280 270 260 250 240 230 220 210 200 190 180 170 160 150 140 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 51 týden Vývoj CPV másla v ČR (blok 25 kg) vůči intervenční ceně 425 405 385 365 345 /100kg 325 305 285 265 245 225 205 185 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47 49 51 53 týden Cena másla 10 Cena másla 09 Ref. cena od 27.týdne08 Int. cena od 27. týdne 08 Pozn. Cena másla je včetně dopravních nákladů 2,5 /100 kg. Zdroj: TIS ČR 9

PLNĚNÍ KVÓT; CENY NA SLOVENSKU Plnění mléčné kvóty pro dodávky v kvótovém roce 10/11 tuny nárůstově 2900000 2750000 2600000 2450000 2300000 2150000 2000000 1850000 1700000 1550000 1400000 1250000 1100000 950000 800000 650000 500000 350000 200000 Kvóta dodávky Dodávky nárůstově 10/11 Dodávky měsíčně 10/11 250000 245000 240000 235000 230000 225000 220000 215000 210000 205000 200000 195000 190000 tuny měsíčně IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. měsíc Poznámka: Výše kvóty je pro kvótový rok 2009/10 2 808 528 tun Zdroj: SZIF Odbytové ceny mlékárenských výrobků na Slovensku ve 34. týdnu Výrobek Cena /kg Prodané množství v t Změna ceny k 33. týdnu v % Změna ceny k 34. týdnu 2009 v % Polotučné mléko trvanlivé, tuk 1,5% 0,38 4 580,52-3,2 22,7 Jogurt smet. ovocný, 150 g, tuk 7,5-10% 1,59 135,97-3,9 Smetana zakysaná 150 250g, tuk 12-14% 1,27 72,52-1,1-0,6 Smetana zakysaná 150 250g, tuk 16% 1,45 17,15-5,8-1,6 Máslo čerstvé spotř. balení 4,18 72,40 0,6 28,0 Máslo bloky 16% vody 3,82 3,53-2,9 31,4 Tvaroh měkký, 250 g 2,44 33,86 0,2 8,2 Tvaroh tučný, 250g, tuk 38% a více 2,77 9,38 1,8 3,7 Eidamská cihla 45% tuku v sušině 3,71 60,06-12,5 24,8 Parenica neuzená 5,41 6,37 0,2 - Parenica uzená 4,91 26,15-3,1 - Oštěpek uzený 40 50 % tuku v sušině 5,47 3,54 6,2 - Polooštěpek uzený 5,10 4,08 5,3 - Bryndza letní, sýr v balení 125 250 g 4,40 23,38 3,2 4,3 Bryndza letní, sýr volně ložená (5 10 kg) 4,30 15,28 1,6 6,8 Sušené plnotučné mléko - - - - Sušené odtučněné mléko - - - - Poznámka : Uváděné ceny jsou bez DPH; - Údaje nejsou k dispozici. Zdroj : PPA ATIS 10

AKTUALITY AKTUALITY Choceňská mlékárna míří na ruský trh Choceňská mlékárna začala do Moskvy a Petrohradu vyvážet své pomazánkové máslo. Pokud se na trhu uchytí, plánuje i založení českoruské firmy, která by tuzemskou specialitu vyráběla přímo v Rusku. Trh je to velký, možnosti jsou velké. Půjde o to, jak do toho můžou vstoupit antiimportní opatření z ruské strany, uvedl v rozhovoru pro deník E15 ředitel mlékárny Petr Marek. Pro nás je to cesta, abychom nemuseli řešit logistiku a nebyli závislí na rozhodnutích ruské vlády. Pokud by takový závod vznikl, byla by firma první tuzemskou firmou, která by mléčné výrobky v Rusku vyráběla. O tom, že firma zkusí do Ruska proniknout s pomazánkovým máslem, a ne třeba s jogurty, rozhodla delší trvanlivost výrobku umožňující časově náročnější export. Uvedení na trh nás bude něco stát, ale stále to vidím jako nadějnější než jít s výrobkem do západní Evropy, uvedl Marek. Pomazánkové máslo prodává mlékárna pod odlišným názvem než v Česku, nese značku obchodního partnera firmy Cesare. V minulosti se firma snažila uvést výrobky například do Německa či Polska, ale neúspěšně. V Německu jsou podle Marka vztahy mezi řetězci a dodavateli velmi stabilní, a dostat nový výrobek do tamních regálů je proto těžké. Navíc by daný produkt potřeboval velmi drahou reklamní kampaň, kterou si středně velká firma jako Choceňská mlékárna s půlmiliardovými tržbami nemůže dovolit. V Polsku jsou zase obecně nižší ceny, takže se tam prodej příliš nevyplácí. V současné době určitě v Rusku žádná tuzemská mlékárna svou filiálku nemá a přímo tam nevyrábí, řekl deníku E15 předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Povolení ruské veterinární správy vyvážet do Ruska mléčné výrobky má nyní dvanáct společností včetně Choceňské mlékárny a hlavních hráčů na trhu, jako jsou Madeta a Olma. I přes povolení k exportu se však firmy potýkají s potížemi. Trpí jimi nejen firmy z Česka, ale obecně z celé EU. Loni v Rusku vydali nový federální zákon o mléce, který je podle Kopáčka v mnoha ohledech zbytečně přísný. Ruský trh má obrovský potenciál. Existují tam ale právní bariéry, které jsou spíše politickou záležitostí. Zájem o výrobky by totiž byl. Jsou to spíše antiimportní opatření Ruska, míní. Firmy z jiných regionů, například z Nového Zélandu, totiž v Rusku působí. Zdroj: E15 on line Francouzům vadí český ementál na jejich pultech Francouzským zemědělcům vadí český ementál na pultech francouzských obchodů. Podle deníku Ouest France v uplynulých dnech zhruba šedesátka mlékařů vtrhla do supermarketů v okolí francouzského města Rennes, kde k vlastní nelibosti na pultech nalezla strouhaný ementál z Česka a Nizozemska. "To je naprosto nepřípustné a nelegální," řekl novinářům Marcel Denieul, zemědělec z francouzského Janzé a zároveň předseda asociace pro výrobu francouzského Gruyéru, tedy sýru podobného právě ementálu. Ementál je původem švýcarský sýr, jehož název je odvozený od regionu Emmental v kantonu Bern. Sýr se vyrábí zpravidla v létě a spotřebovává se nejdříve za dva měsíce, ale spíše později. Výroba ementálu je možná kdekoliv na světě, ale při produkci je nutné dodržet postupy uvedené v mezinárodním kodexu. Ty jsou poměrně pružné, mimo jiné je možné využívat kravské i buvolí mléko a charakteristické otvory v sýru mohou mít velikost třešně až ořechu. Ve Francii existují dvě ochranné známky pro sýry typu ementálu. První z nich je ementál z oblasti kolem Savojských Alp a druhý z nich sýr z oblasti středovýchodní Francie. Prodávat se mohou i další s tím, že budou náležitě označeny a budou dodržovat stanovenou výrobní proceduru. Prodej českého ementálu ve Francii je podle deníku nelegální, což tvrdí i další asociace výrobců sýru SFPP. Češi si ale údajně svoji chybu uvědomují. "Češi jsou podle Švýcarů odhodlaní lisovaný sýr přestat prodávat pod názvem ementál," tvrdí šéf SFPP Michel Roche. K Nizozemcům Francouzi tolik striktní nejsou, jejich sýr je podle Rocheho skutečně ementálem, tamní výrobci nicméně některá pravidla porušují. "Nizozemci nerespektují pravidla. Blok sýra musí mít minimálně 40 kilogramů, ale v tomto případě má jen 15. Je to sice ekonomičtější, ale není to čestné," doplnil Roche. Zdroj: FinančníNoviny.cz 11

AKTUALITY AKTUALITY Rentabilita prodejů z mlékomatů na jižní Moravě klesla Pokles odběrů mléka z mléčných automatů zaznamenali v letních měsících zemědělci na jižní Moravě. Podle agrární komory zatím žádný z nich svůj automat nezrušil. Rentabilita je ale prakticky nulová, zjistila v anketě ČTK. Podle ředitele Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Jaromíra Musila je v regionu instalováno asi 25 automatů. "Boom jsme zaznamenali především na jaře kolem potravinářského veletrhu Salima," uvedl Musil. Podle něj pak klesl zájem o čerstvé mléko od zemědělců. Negativní vliv mělo zejména varování hygieniků před zdravotními riziky po vypití mléka. "U mléka si všichni zvykli, že je tvrdě pasterizováno a že snese i horší zacházení," uvedl Musil. Podle něj agrární komora na jižní Moravě zatím nezaznamenala žádný případ, kdy by některý ze zemědělců od projektu upustil. Jiná věc je podle něj rentabilita provozu. "Automaty jsou věc nová, která se teprve rozbíhá," dodal. Jeden z automatů na jižní Moravě provozuje Agronet Nesovice. Podle předsedy společnosti Josefa Veselého je hlavním zájmem firmy nabídnout lidem v blízkých Bučovicích čerstvé kravské mléko. "Jsme rádi, že jsou lidé spokojení a nemusí pít ty patoky z krabic," uvedl Veselý. Otázku rentability provozu nechtěl komentovat. "Rentabilita nás nezajímá," dodal. Podle něj Agronet v průběhu roku hodlá spustit další automat na mléko v Koryčanech. Čtyři automaty provozuje společnost Agros Vyškov-Dědice, a to v Brně, Slavkově u Brna a dva ve Vyškově. Podle předsedy představenstva firmy Cyrila Sigmunda počáteční boom vystřídal útlum, který způsobila antireklama v médiích a vyjádření hlavního hygienika ČR Michaela Víta, jenž dal do souvislostí průjmová onemocnění na počátku roku s prodejem mléka z automatů. Snížení prodejů provázejí také letní měsíce, mléko z automatů má totiž minimální trvanlivost. "V jednom automatu jsme původně prodávali 550 litrů mléka denně, sedm dní v týdnu. Dnes prodáme stejné množství ve všech čtyřech dohromady," uvedl Sigmund. Jeho společnost už možnou rentabilitu přestala počítat. Současný provoz se nevyplácí. "Pokud bychom stále prodávali kolem 500 litrů na automat denně, vrátily by se nám investované peníze do dvou let. Zatím to ještě nechci hodnotit, musíme mít s provozem celoroční zkušenost," dodal Sigmund. Někteří ze zemědělců při spouštění automatů na mléko využívají i dotačního programu Jihomoravského kraje, který pro tento účel vyčlenil 1,5 milionu korun. Podle mluvčího kraje Jana Chmelíčka bylo dosud z programu vyčerpáno 480.000 Kč. Peníze byly vyplaceny pěti subjektům. Dotace dostala společnost ZEMAX Šitbořice (44.000 Kč), Agronet Nesovice (100.000 Kč), Zdeněk Plocek (100.000 Kč), Agros Vyškov-Dědice a.s. (100.000 Kč) a Vojtěch Marek Mutěnice (100.000 Kč). Zdroj: ČTK Vydavatel TIS ČR, SZIF Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 www.szif.cz Odpovědný pracovník Ing. Tomáš Materna vedoucí samostatného oddělení agrární informatiky tel.: 222 871 577 fax: 222 871 591 e-mail: materna@szif.cz Komoditní manager Bc. Petr Šup tel.: 222 871 544 fax: 222 871 591 e-mail: sup@szif.cz Rozmnožování anebo rozšiřování tohoto zpravodaje nebo jeho části jakýmkoliv způsobem je zakázáno, s výjimkou případů povolených autorským zákonem nebo předchozího písemného souhlasu TIS ČR SZIF. Údaje obsažené v tomto zpravodaji jsou pouze informativního charakteru a nemají závaznou povahu. Jejich citace je možná pouze s uvedením zdroje TIS ČR SZIF. 12