UNIVERZITA PARDUBICE

UNIVERZITA PARDUBICE FILOZOFICKÁ FAKULTA HUMANITNÍ STUDIA BAKALÁSKÁ PRÁCE Vývoj vzeství v eských zemích za posledních 200 let 30. 3. 2010 Hana Šulistová

estné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakaláskou práci vypracovala samostatn. Veškeré použité podklady, ze kterých jsem erpala informace, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a citovány v textu podle normy SN ISO 690. V Praze dne 30. 3. 2010 Podpis:...

Anotace Bakaláská práce Vývoj vzeství v eských zemích za posledních 200 let se zabývá jak název napovídá vývojem. Jedná se zejména o legislativní zmny v Ústavách, které njakým zpsobem ovlivnily vzeský život to kdo a za co bude potrestán a jak to ve vznicích vlastn chodilo a chodí. Mezi nemén podstatnou ást považuji výbr z práv (i jejich omezení) a povinností nejen odsouzeného ale také obvinného. Dalším tématem je také vývoj hygieny a trestání mladistvých delikvent. Jedním z posledních témat je koncepce vývoje eského vzeství do roku 2015, která nám ukazuje, jakým smrem se bude vzeství ubírat. Klíová slova: Zákon vzení historie odsouzený práva a povinnosti - The bachelor thesi The evolution of jailing in Czech countries in the last two hundert years will be about the changes in he jailing, as the titel say. It will be about legislation which changed the every day life in prisons. How was life in prison 200 years ygo and how it change till nowadays.i will write about law and obligation of the prisoners. One part of my thesis will be about hygienic situation now and 200 years ago. One of my ast topic will be the konception of jailing to the year 2015. How it seems to change, what are the opportinities. Key words: Law prison history condemnet law and obligation

OBSAH BAKALÁSKÉ PRÁCE - Vývoj vzeství v eských zemích v za posledních 200 let - Hlavní strana 1 Zadání bakaláské práce 2 estné prohlášení 3 Anotace 5 Obsahová strana 6 Úvod 8 1. Vzeství v Habsburské monarchii od roku 1850 do roku 1918 10 1.1. Vývoj od roku 1852 10 1.2. Vývoj od roku 1865 11 2. Vzeství eskoslovenské republiky (1918 1939) 12 3. Vzeství v Protektorátu echy a Morava (1939-1945) 13 4. Obnova eskoslovenského vzeství (1945 1952) 14 5. Obnova eskoslovenského vzeství (1945 1952) 15 6. Reforma eskoslovenského vzeství (1965 1989) 16 6.1. Charta 77 16 7. Reforma eského vzeství (1990 1992) 18 8. Souasné vzeství 19 8.1. Typy vznic 19 8.2. Nejznámjší eské vznice 19 8.3. Program zacházení 19 8.4. Denní asový rozvrh 20 8.5. Potebné vci 20 9. Výbr z práv a povinností vznných 22 9.1. Práva 22 9.2. Omezení práv po dobu výkonu trestu odntí svobody. 22 9.3. Základní povinnosti odsouzených 23 10. Pravidla výkonu odntí svobody 25 11. Hlavní zákony a vyhlášky upravující soudnictví a vzeství 27 12. innost Vzeské služby R (1993 2009) 28

13. Vzeská služba eské republiky 29 14. Zdravotní služby ve vzení promny v historii 31 15. Mladiství 33 15.1. Devatenácté století 33 15.2. Poátek dvacátého století 33 15.3. Druhá polovina dvacátého století 34 15.4. Výkon trestu 35 16. Hlavní problémy eského vzeství 37 16.1. Peplnnost 37 16.2. Bezpenost 38 16.3. Zamstnávání 38 17. Koncepce rozvoje eského vzeství do roku 2015 39 Závr 40 Seznam citací 41 Seznam použité literatury 42

Úvod Vzeství a trestání lidí je staré jako lidstvo samo. Jen se tomu díve íkalo jinak. Mezi dívjší výrazy patí hladomorna, šatlava a podobn. Také existovaly pracovní a vyhnanecké tábory, vzeské lod a jiné. Zmn v soudnictví a zejména vzeství probhlo za posledních 200 let velice mnoho. eské zem prošly velkým vývojovým skokem (od bytí souásti Rakouska- Uherska po první svtovou válku, vznik samostatného eskoslovenského státu, druhou svtovou válku a následné okupaci a zalenní do východního bloku až po moderní vývoj eské republiky a vstup do Evropské unie) a soudím, že se všechny tyto etapy musely odrazit v odvtví jako je vzeství. Všechny tyto vývojové etapy byly jist provázeny zmnou legislativy a tím rovnž užitím praktik ve vzeství. Také touto problematikou bych se v práci chtla zabývat. Všechny tyto dvody a mnohé další m pimly, pro jsem rozhodla napsat bakaláskou práci na téma Vývoj vzeství v eských zemích za posledních 200 let. Podle odborné literatury je za hlavní úel uvznní njaké osoby považováno její potrestání za spáchaný trestný in, ale také to funguje jako pevýchova njakých špatných návyk, chování, jakkoli to nazveme. Za úel výkonu trestu odntí svobody se také dá brát zabránní pachateli v dalším páchání trestné innosti. Pi výkonu trestu se odsouzený uí tomu, jak mít možnost pracovat, kulturn se rozvíjet a vzdlávat; také aby nalezl uspokojení v práci, v prospšném využívání volného asu a ve slušném soužití se všemi ostatními lidmi. Tyto vlastnosti a sebekáze by ml rozvíjet i po propuštní a žít dále jako ádný oban, aniž by porušoval platné zákony. Malé procento lidi vbec ví, jak to ve vznici dnes vlastn vypadá. Zda mají vznice njaký problém, nebo zda jsou to jen místa, kde pachatelé tráví svj as pemýšlením nad svým zloinem. A jistým zpsobem to je pravda. Také z tohoto dvodu, zejména pro svou vlastní neznalost historie vzeství jsem se rozhodla napsat tuto práci. Nejprve se budu zabývat historií vzeství jako takovou, jaké nastaly vývojové zmny. Další a pro velice podstatnou ást bude tvoit to, jakým zpsobem to vypadá dnes. Co vze smí a co ne, protože i v tomto máme všichni znané mezery a pedstavujeme si, že vze nic nesmí, jen trpt a litovat svého inu.

Dalším tématem bude promny hygienických a zdravotních návyk v dané dob. Je zcela zejmé, že dnešní úrove hygieny (a už dobrá i nikoli) není stejná jako ped sto a více lety. Jednou z posledních kapitol jsou mladiství. A se nám to líbí nebo ne, mladiství (v dnešní dob rozumíme pod pojem mladiství osobu mezi patnáctým a osmnáctým rokem života) také páchají trestné iny. Ale je s nimi jinak zacházeno, mají jiné trestní sazby a podobn. Ale bylo tomu tak vždy? Na tuto otázku se pokusím odpovdt historickým vývojem a promnou vztahu vzeství k mladistvým. Dalším tématem v mé bakaláské práci jsou hlavní problémy souasného vzeství, jak je vidím já. Také se pokusím o lehký nástin nkolika ešení, které by snad mohly pomoci k vyešení daných problém. Jako poslední téma jsem zvolila koncepci rozvoje eského vzeství do roku 2015. Toto téma je, podle mého názoru, velmi aktuální. Pokusím se v nm tedy nastínit trendy, kterými se bude vzeství v následujících letech ubírat. Pojem vzeství vyjaduje institucionalizovanou innost státu v rámci platného trestního práva, která je zamena na zadržování pachatel trestné innosti za úelem trestního ízení (výkon vazby), jejich doasnou isolaci od spolenosti spojenou s nápravou (výkon trestu odntí svobody) nebo na jejich trvalou isolaci od spolenosti (výkon doživotního trestu odntí svobody). ¹ Vtšina z nás neví, co vše si vze mže dovolit. A to považuji za dležité. Zjistit, jak moc se eské vzeství vyvinulo, jaké zmny v prbhu asu probhly a jaké je v dnešní dob.

1. Vzeství v Habsburské monarchii od roku 1850 do roku 1918 1.1 1852 27.kvtna 1852 se podle zákona íslo 117/1852 íšského zákoníku, o zloinech, peinech a pestupcích trest odntí svobody rozdlil na žalá a tžký žalá, tuhé vzení a vzení. Hlavní rozdíl mezi tmito jednotlivými typy žaláe byl zejména ve stravování, odívání, poutání a také zaazování do pracovní innosti. Každý vze strávil uritou dobu výkonu trestu na samostatné cele (v samovazb) a druhou ást strávil ve spolené vazb. Podle závažnosti deliktu byli vzni rozdlování do 3 hlavních disciplinárních tíd. První a druhá tída byly tmi horšími a vzni zde trávili nejdéle ti roky. Pokud se ale chovali vzorn, byla tato doba zkrácena. Naopak recidivisté mohli být do první tídy umístni až na polovinu vlastního trestu. Tyto disciplinární tídy se dlily zejména mírou zvýhodnní, mezi njž patily napíklad návštvy, nákupy, astjší korespondence a jiné. Každý vze byl povinen vykonat pidlenou práci, chodit na bohoslužby (dle svého vyznání) a pokud nebyl dostaten vzdlán také školní vyuování. To se ale týkalo pouze vz muž do 35 let vku a u žen 30 let vku. Za práci, kterou vzni vykonali dostávali odmnu, jejíž uritá ást (dáno zruností vzn a také to bylo dáno disciplinárním zaazením vzn) pipadla státu. Polovina zbytku byla dána vzovi k dispozici na nákupy a zbytek mu byl vyplacen po uplynutí trestu. I na pelomu devatenáctého a dvacátého století se mohl trest vzení zostit. Jako takové zostení se používal pst, tvrdé lžko, bití, samovazba a nebo v pípad cizinc také vypovzení po vykonání trestu. mohou píšt za trest disciplinární do okov dáni býti jen pro chování zvlášt spurné, násilné nebo takové, jimž jiné popuzují, aneb tehda, kdyby chtli utéci nebo by inili pípravy k útku; mže se to však státi jen na as a ne na déle, nežli toho nejvtší poteba vyhledává. ² Trest žaláe byl vykonáván jen v Borech u Plzn, Kartouzích, Mírov, Praze Svatováclavské vznici a v epích. Tžký žalá se od klasického žaláe lišil vykonáváním trestu s okovy na nohou. Tento typ žaláe byl ale zrušen zákonem íslo 131/1867 íšského zákona a také byl tímto zákonem doporuen jiný typ zostení trestu.

1.2 1865 Do roku 1865 podléhaly vtšiny vznic a soudy vrchnostem, ale od toho roku zaaly podléhat výhradn ministerstvu spravedlnosti. V té dob se rozeznával trest žaláe za zloiny a trest vzení za pestupky a peiny. Pokud výše trestu dosáhla výše uvznní nad jeden rok, byl trest vykonán v takzvaných trestnicích. V tehdejší dob existovalo na eském území 3 mužské vznice v Praze, Plzni a Kartouzích a také jedna ženská vznice v epích u Prahy. Zvláštností této ženské vznice bylo to, že byla pod správou ženského eholního ádu. Dohled v mužských trestnicích vykonávali dozorci (vrchní a výpomocní) a také zde byla asto pítomna vzeská stráž. Stále petrvávalo rozdlení do tí disciplinárních skupin. Tídy vyšší kategorie (tedy zejména tetí tída) mly jisté výhody astjší korespondenci, návštvy a podobn. Politití vzni mli v té dob také jisté výhody. Mohli nosit vlastní obleení a také byli oproštni od práce. Jediná vznice pro politické vzn byla v Plzni. V tehdejší dob, na konci devatenáctého století, byla také zízena vznice pro mladistvé. Do tohoto typu byli do výkonu trestu posíláni mladiství, kteí byli uvznni minimáln na jeden rok a ped uplynutím trestu nedovršili dvaceti jedna let. 1867 Roku 1867 bylo ze zákona ustanoveno zrušení tlesných trest.

2. Vzeství eskoslovenské republiky (1918 1939) Po vzniku eskoslovenské republiky v roce 1918 byl pevzat justiní a vzeský systém rakouské monarchie. Základní legislativní úprava, organizace a správa vzeství byla postupn zdokonalována poínaje rokem 1919. Zejména byl prohlubován progresivní systém výkonu trestu, založený na postupném zmírování vzeského režimu v závislosti na prbhu nápravy trestanc, rozdlených zpravidla do 3 disciplinárních tíd. Pevedení do I. tídy bylo pedpokladem k návrhu na podmínné propuštní z výkonu trestu, které bylo uzákonno již v roce 1919. V roce 1928 existovalo v SR 6 mužských trestnic k výkonu trest od 1 roku až po doživotí, z toho 2 trestnice pro prvotrestance a polepšitelné recidivisty (Plze, Leopoldov) a 2 trestnice pro nepolepšitelné trestance (Kartouzy, Ilava), dále trestnice pro choré a invalidní trestance (Mírov) a trestní ústav pro mladistvé do 20 let s trestem nad 6 msíc (Mikulov). Vedle toho existovala samostatná ženská trestnice s oddlením pro mladistvé (epy u Prahy). Tresty žaláe od 6 msíc do 1 roku byly vykonávány v trestniních oddleních krajských soudních vznic. Mužští trestanci s dlouhodobými tresty bez možnosti podmínného propuštní byli po dvou tetinách vykonaného trestu pemisováni do tzv. pechodného ústavu v Leopoldov. Mladiství vykonávali trest zavení v polepšovnách nebo v urených trestních ústavech. Vzeství bylo centráln ízeno píslušným odborem na ministerstvu spravedlnosti, který úzce spolupracoval s Mezinárodní komisí pro trestní právo a vzeství. Dohled nad výkonem trestu provádli domácí komisai (píslušní okresní prokurátoi), obanští kontroloi (poslanci Národního shromáždní) a od roku 1921 povení úedníci ministerstva spravedlnosti.

3. Vzeství v Protektorátu echy a Morava (1939-1945) Po rozpadu eskoslovenské republiky a vzniku tzv. Protektorátu echy a Morava zstal v podstat zachován dosavadní justiní a vzeský systém vetn základní legislativní úpravy, organizace a správy vzeství. Každá norma (vyhlášky, výnosy, obžníky a pokyny) vydávaná protektorátní vládou byla schvalována íšským protektorem. V protektorátním ministerstvu spravedlnosti psobil povenec Úadu íšského protektora, který ml sledovat a koordinovat innost ministerstva s nmeckými úady. Vzeská zaízení (soudní vznice a trestnice) byla využívána zcela nebo zásti pro poteby nmecké justice a tajné státní policie gestapa. Tyto orgány nacistické okupaní správy mly výhradní pravomoc ešit tzv. trestné iny proti Velkonmecké íši a v této souvislosti spadaly pod jejich jurisdikci i obané protektorátu. V jednotlivých soudních vznicích a trestnicích asto existovalo jednak protektorátní vedení (eské), které zpravidla zajišovalo provozní innost, jednak íšské vedení (nmecké), které zajišovalo jejich využívání pro vazební úely nacistických soud a vyšetovací úely gestapa. Personál protektorátní správy ve vzeství na všech stupních byl nucen složit slib vrnosti vdci Velkonmecké íše Adolfu Hitlerovi a zkoušku z nmeckého jazyka. V souvislosti s protinacistickým odporem bylo v letech 1939 1942 vyšetováno gestapem celkem 72 zamstnanc protektorátního vzeství, nejastji dozorci. Dohled nad výkonem trestu nadále vykonávali domácí komisai, zejména však úedníci nov zízené Generální inspekce vzeství pro výkon nejvyššího dozoru nad soudními vznicemi a trestními ústavy. Psobnost dozoru, všeobecná správa a ízení soudních vznic a trestnic se po dobu protektorátu nkolikrát mnila. V roce 1943 pešla na vrchní soudy a v roce 1945 se vrátila zpt do psobnosti ministerstva spravedlnosti.

4. Obnova eskoslovenského vzeství (1945 1952) Bezprostedn po osvobození od nmecké nacistické okupace rozhodovaly o umisování do vzeských zaízení revoluní národní výbory. Teprve koncem roku 1945 se ízení a správa soudních vznic a trestních ústav vrátila do kompetence ministerstva spravedlnosti. Další vzeská zaízení vetn internaních, sbrných a pracovních tábor k souste ování nmeckého obyvatelstva k odsunu byla v psobnosti ministerstva vnitra a ministerstva národní obrany. Mimoádné lidové soudy odsuzovaly nacistické zloince, zrádce a kolaboranty, kteí byli ve výkonu trestu nazýváni retribuními vzni. Dekretem prezidenta republiky. 126 ze dne 27.101945 byly zízeny zvláštní nucené pracovní oddíly ve všech vznicích krajských soud a v trestních ústavech Plze, Valdice, Mikulov, Mírov a epy k zaazování odsouzených, zejména Nmc s trestem odntí svobody nad 5 let. Tchto oddíl bylo využíváno k odstraování válených škod na komunikacích a veejných budovách a obnov národního hospodáství. V roce 1948 vzniká kategorie tzv. protistátních vz, odsouzených státním soudem na základ zákona. 231/1948 Sb., na ochranu lidov demokratické republiky. Podle vzeského ádu z roku 1951 mli výrazn více omezení než kriminální vzni. Zákonem. 321/1948 Sb., o uniformovaném Sboru vzeské stráže (SVS) došlo k reorganizaci vzeského personálu podle vzoru Sboru národní bezpenosti. V krajských soudních vznicích a trestních ústavech byli jmenováni velitelé oddíl SVS, kterým podléhali. Roku 1951 byl vydán vzeský ád, který zavedl do vznic tak zvaný tídní princip. Jednalo se zejména o znevýhodnní vz, kteí byli z jiné než dlnicko rolnické rodiny. Zavedl pojem tídní nepítel i ve vzení a tmto vzm znan zpísoval podmínky. Následné zmny trestních zákon v letech 1953-1955 tento tídní rozpor ješt prohloubily.

5. eskoslovenské vzeství podle sovtského vzoru (1953 1965) V letech 1953 1955 vrcholil tzv. tídní výkon trestu, uplatující nejtvrdší podmínky u politických vz, nazývaných protistátními. Dnem 1.1.1953 bylo vzeství jako celek pevedeno do psobnosti ministerstva národní bezpenosti, které koncem roku zaniklo a plnní úkol vzeství pevzalo ministerstvo vnitra. V témže roce byl vydán ád nápravných zaízení, který novým zpsobem a podle vzoru Sovtského svazu stanovil strukturu tzv. nápravných zaízení, která byla lenna na 6 typ podle stupn stežení. Do jednotlivých typ nápravných zaízeních byli odsouzení zaazováni podle povahy trestného inu (státn bezpenostní, kriminální) a podle závažnosti provinní. Odsouzení mladiství vykonávali trest ve zvláš urených nápravných zaízeních nebo oddlených ástech nápravných zaízeních. Podmínky výkonu trestu z hlediska stupn omezení nebo zvýhodnní se mnily v závislosti na zaazení odsouzeného do I. až IV. klasifikaní skupiny. Pi nástupu do výkonu trestu byli odsouzení zaazováni do I. nebo II. skupiny, piemž rozhodující byl tídní pvod a povaha trestného inu. K další diferenciaci odsouzených ve výkonu trestu byl v roce 1955 vydán ád pro nápravn pracovní tábory, který rovnž vycházel ze sovtských zkušeností a stanovil 4 typy tábor k využívání vzeské práce. Uvnit nápravn pracovních tábor byly jednotlivé kategorie odsouzených oddlen ubytovány a zamstnávány. Ješt v roce 1961 obsahoval ád pro výkon trestu odntí svobody v nápravných zaízeních kategorii tzv. tídních nepátel, kteí vykonávali trest v nejpísnjších podmínkách a byli zásadn zaazováni na fyzicky namáhavé a mén placené práce. Zvláš nebezpení odsouzení byli umisováni do zvláštního oddlení, které bylo zízeno v nápravn pracovních táborech Leopoldov, Valdice, Plze a Pardubice. Kontrolní a inspekní innost mohli vykonávat jen funkcionái správy NZ a píslušní prokurátoi.

6. Reforma eskoslovenského vzeství (1965 1989) V polovin 60. let se stal dosavadní eskoslovenský vzeský systém již politicky neudržitelným z hlediska mezinárodních požadavk na vzeství. K zásadní úprav výkonu trestu odntí svobody podle Standardních minimálních pravidel pro zacházení s vzni, doporuených OSN již v roce 1957, byl vydán zákon. 59/1965 Sb., o výkonu trestu odntí svobody. V souladu s tímto zákonem zaazovaly soudy odsouzené k výkonu trestu odntí svobody do 3 nápravn výchovných skupin, kterým odpovídaly typy nápravn výchovných ústav. Do ústavu I. nápravn výchovných skupin byli zaazováni prvotrestaní za trestné iny nejmén spoleensky nebezpené. Do II. nápravn výchovných skupin prvotrestaní za závažnjší trestné iny a ti, kteí v posledních 10 letech spáchali úmyslný trestný in. Do III. nápravn výchovných skupin byli zaazováni pachatelé spoleensky nejzávažnjších trestných in vetn tzv. trestných in proti republice (vlastizrada, rozvracení republiky, teror, záškodnictví, sabotáž, vyzvdaství nebo trestný in proti státu svtové socialistické soustavy) a zvláš nebezpení recidivisté. Trest mohl být soudn zpísnn umístním do tzv. zostené izolace. Podle nového zákona mohli do vzeství vstupovat stedoškolsky a vysokoškolsky vzdlaní odborníci jako vychovatelé, sociální pracovníci, pedagogové a psychologové. V roce 1968 bylo vzeství pevedeno z psobnosti ministerstva vnitra do kompetence národních ministerstev spravedlnosti (eského a slovenského). V rámci reformy vzeství zaal rozvíjet svojí innost Výzkumný ústav penologický se sídlem v Praze, který se zabýval studiem osobnosti vznného pachatele a možnostmi jeho nápravy. Na poátku 80. let vyvrcholila ve vzeství normalizaní opatení, což se projevilo zrušením Výzkumného ústavu penologického a úpadkem rozvíjené odbornosti. Kontrolní innost ve vznicích a NVÚ byla svena správ Sboru nápravné výchovy a nadále ji vykonávali okresní a krajští dozoroví prokurátoi. 6.1 Charta 77 Proto vznikla v prostedí Charty 77 myšlenka vytvoit tzv. pozitivní dokumentaci vzeství, tj. vypracovat aspo rámcové návrhy na to, jak by mla vypadat penitenciární i postpenitenciární pée, koncipovaná v duchu zásad moderní

humanity, zkušeností z nkterých jiných státu, souasných výzkum tedy vzeství budované na úct k lidské bytosti a jejím právm, v aktuálním pojetí tchto slov. Ukázalo se však, že tento úkol je zatím nad naše síly. ³ Nezabiješ i duše zloinc jsou nesmrtelné. Popravy jsou nejábelštjší druhy zabití, ponvadž schvalují je lidé vládnoucí s úplným klidem a rozmyslem, s dostatenou lhtou pro udlení milosti, pod ochranou bodák. Jsou to nejsurovjší zbytky stedovké inkvizice. Statistiky, snažící se dokazovati blahodárné úinky trestu smrti na zmenšení zloinnosti, jsou neúplné, nepravdivé a nevdecké. Koeny a líhn zloinnosti nutno podrobiti bedlivjšímu rozboru, jako jsem se pokusil ve svém spise o sebevražd. Hlavními stedisky zloinnosti jsou koalny, hampejzy, noní místnosti, nespoádané rodiny, peplnné byty. Bohužel, vlády nebojují systematicky proti tmto zjevm a neeší soustavn sociální otázky 4 Toto jsou jedny z myšlenek Charty 77. Charta 77 reagovala na nepíznivou situaci ve vzeském sektoru, na zavírání nevinných a podobn.

7. Reforma eského vzeství (1990 1992) Jedním z hlavních úkol po roce 1989 se stala depolitizace, humanizace, demilitarizace a decentralizace jeho ízení. Vzeství stálo ped tžkým úkolem se v krátkém ase transformovat na evropsky pijatelnou úrove. Prvním dležitým krokem k odstraování dsledk tzv. normalizace ze 70. a 80. let bylo udlení amnestie za tzv. trestné iny proti republice a nkteré další trestné iny, pi které bylo propuštno dne 8.12.1989 celkem 52 vz. K ešení nepokoj ve vtšin nápravn výchovných ústav byly vytvoeny komise eské národní rady, které spolu se zástupci Obanského fóra, Výboru na obranu nespravedliv stíhaných a odborník navštvovaly jednotlivá nápravn výchovné ústavy a prošetovaly stížností vz, související s ústavním režimem. Dnem 1.1.1990 vyhlásil nový prezident Václav Havel velmi širokou amnestii, po které zstalo ve vznicích a nápravn výchovných ústavech pibližn 6000 vz z pedchozího stavu 22 000 vznných osob. I v prbhu amnestie pokraovalo šetení komisí eské národní rady, které se promítlo do prozatímní úpravy práv a povinností vz v ústavních ádech. Se zrušením trestu smrti byl zaveden doživotní trest. V letech 1990 1991 probíhalo ve Sboru nápravné výchovy ovování odborné a morální zpsobilosti na základ zákona.169/1990 Sb., kterého se zúastnilo pibližn 5500 píslušník Sboru nápravné výchovy, z nichž pouze 400 nevyhovlo požadavkm. V roce 1992 byla zpracována nová koncepce eského vzeství v duchu Evropských vzeských pravidel, ale i vlastních humanistických tradic, na jejímž základ byl vydán zákon.555/1992 Sb., o Vzeské služb a justiní stráži, který zásadním zpsobem reformoval organizaci, ízení a výkon eského vzeství. Vznikly 3 skupiny zamstnanc: vzeská stráž a justiní stráž (k ochran výkonu justice), jejichž služební pomr se ídil zákonem.186/1992 Sb., o služebním pomru Policie R a dále správní služba s civilními zamstnanci v pracovním pomru podle zákoníku práce. V reformním období provádlo kontrolní innost ve vzeství editelství Sboru nápravné výchovy a komise pro vzeství eské národní rady. Dozorová innost prokurátor zanikla transformací prokuratury na státní zastupitelství.

8. Souasné vzeství 8.1 Typy vznic V souasné dob máme nkolik typ vznic. Tmito typy jsou Vznice s dohledem Vznice s dozorem Vznice s ostrahou Vznice se zvýšenou ostrahou Tyto typy vznic se liší zejména mírou zabezpeení a samozejm také skladba vz je každém typu jiná. Je zcela patrné, že do vznice se zvýšenou ostrahou se nedostane pachatel njakého malého trestného inu, stejn tak jako, že pachatel nkolikanásobné promyšlené vraždy neskoní ve vznici s dohledem. Je to zcela logické. O umístní do typu vznice rozhoduje soudce na základ verdiktu a také na povaze trestného inu. 8.2 Nejznámjší eské vznice Mezi naše nejznámjší vznice v eské republice patí: Vznice Mírov (doživotní tresty) Vazební vznice na Pankráci Vznice Bory (v Plzni) Vznice Svtlá nad Sázavou (ženská vznice) 8.3 Programy zacházení Programy zacházení jsou takové programy, které umožují vzm získat njaké nové poznatky a zkušenosti prostednictvím specializovaných seminá, kurz, pednášek, terapií a podobn. V tomto programu jde zejména o to, aby se vzové nemu piuili. Program je zcela individuální a záleží zde hlavn na dohod mezi odsouzeným a peovatelem, co je pro nj nejvýhodnjší. Jedná se zejména o innosti, které by po opuštní vznice mohly odsouzenému pomoci reintegrovat se do civilního života.

8.4 asový rozvrh dne ve vznici asový rozvrh dne (RD) se skládá: 1) z pravidelných a nezbytných akcí, které se opakují u všech odsouzených bez rozdílu, zda pracují v denní, noní nebo odpolední smn, ústavní režii, zda jsou nezamstnaní nebo místo práce chodí do školy -jsou to: - budíek, hygiena, 2 hod. vycházky, 3 x denn výdej stravy, 2 sítací provrky; 2) z práce nebo pracovní terapie - celkem 8 hodin denn; 3) z volitelných akcí podle resocializaního programu a osobního volna 4) z nepravidelných celo-ústavních sportovních nebo kulturních akcí. S asovým rozvrhem dne souvisí uplatování nkterých práv, ale i povinností odsouzených, jsou to zejména: právo na 8 hodin spánku; koupání alespo jednou týdn (krom pípadné možnosti koupání na pracovištích) právo na zdravotní péi - kdykoli se mže hlásit k ošetení úrazu, pravidelné ordinaní doby léka jsou vyvšeny na viditelných místech povinnost podrobit se prohlídce (nap. pi odchodu a návratu ze zamstnání). 8.5 Potebné vci Kdo nastupuje do výkonu trestu odntí svobody ml by vdt nkteré základní informace, mezi které rozhodn patí seznam povoleným i nepovolených vcí. Mezi dležité hygienické poteby patí: kartáek na zuby, pasta, mýdlo, šampon, heben, holení a žiletky, kapesní zrcátko, souprava na manikúru, mast na ruce, kartá na šaty, ženy základní kosmetiku a podobn. Dále jsou dležité vci z papíru: v pimeném množství fotografie rodiny (ne tedy celé album), dopisy, spisy o svém trestním ízení, právní pedpisy knihy (pro zaátek asi jednu, až dv), asopisy a noviny, obálky, papíry na psaní, sešit, psací náiní. Z obleení je dležité cca následující: z civilního obleení se zpravidla ponechává odsouzenému omezené množství spodního prádla (triko, trenýrky, ponožky, kapesníky) a jedna souprava obleení na tlovýchovu (triko, trenýrky, sportovní obuv, bavlnné nebo silonové tepláky).

Co je dále povoleno: jeden smaltovaný nebo porcelánový hrneek na nápoje, kapesní nebo náramkové hodinky (není špatné, když mají budíek), bateriový radiopijíma, psací náiní, 2 visací patentní zámky (zamknete si skíky na svtnici a v práci, jeden klí si necháte v zalepené obálce u vychovatele, aby vám nemuseli pi kontrole v nepítomnosti zámek uíznout). Mezi vci, které nejsou výslovn povoleny, ale nemli by nastupujícím výkon odntí svobody vzít, patí nerez píbor lžiku na kávu, karton cigaret, zapalova, vtší balíek sypaného erného silného aje, pípadn kížek, rženec, ikonu nebo jiné drobné náboženské pedmty. Ostatní nevyjmenované nepovolené pedmty se na náklady odsouzeného posílají na urenou adresu nebo ukládají ve skladu k jeho civilním svrškm. Všechny vci, které si s sebou vze pináší se mu musí vejít do skíky na cele. Není pípustné skladovat vci mimo skíku. Úložná skíka má rozmry pibližn 40 x 30 x 15 cm.

9. Výbr z práv odsouzených a povinností odsouzených Chce-li zákon, aby odsouzený respektoval práva ostatních lidí, institucí a státu, musí být respektována jeho práva. 9.1 Práva: Právo na ochranu práv odsouzeného: odsouzený smí k uplatnní svých práv a oprávnných zájm podávat stížnosti a žádosti orgánm píslušným k jejich vyízení; na žádost odsouzeného se uskutení rozhovor s editelem vznice zpravidla ve lht do jednoho msíce od jejího podání; mže se podílet na ešení otázek souvisejících s jejich životem ve vznici pedkládáním návrh a pipomínek pracovníkm VS. Právo volit a být volen do samosprávy odsouzených, podílet se v souladu s úelem výkonu trestu odntí svobody na zabezpeování sociálních a kulturních poteb odsouzených Právo na vyrozumní blízkých píbuzných odsouzeného o jeho vážném onemocnní, pemístní i úmrtí, a naopak vyrozumní odsouzeného o nemoci nebo úmrtí jeho píbuzných. Právo na uspokojování základních sociálních poteb mezi které patí: o strava odpovídající jejich zdraví a pípadným pracovním výkonm, o ubytování v hygienickém prostedí na jeho udržení se ale sami musí podílet (ubytovací plocha na jednoho vzn má být alespo 3,5 m².), o vystrojení odpovídající poasí a ronímu období, o zdravotní pée odpovídající péi o jiné obany R. Právo na informace a vzdlávání - mže si objednat noviny, knihy. Právo na duchovní péi a svobodné vyznávání náboženství. Právo na poskytování právní pomoci advokátem. Právo volit poslance zákonodárných sbor R.( Parlamentních voleb ve dnech 1. - 2.ervna 1 se zúastnilo 11 252 vz z celkového stavu 22 12 obvinných.) 9.2 Omezení práv po dobu výkonu trestu odntí svobody V souvislosti s výkonem trestu odntí svobody mže být svoboda lovka omezena uložením povinnosti nco strpt, neho se zdržet a povinností nco konat. Po dobu výkonu trestu jsou odsouzení povinni podrobit se omezením nkterých práv

a svobod, jejichž výkon by byl v rozporu s úelem výkonu trestu nebo která nemohou být vzhledem k trestu uplatnna, jako nap.: Právo na stávku Právo sdružovat se ve spolcích - kdo jíž je lenem existujícího sdružení nebo spolku, politické strany, církve nebo náboženské spolenosti, nemže spolkovou innost rozvíjet ve vznici bez omezení Právo zakládat odborové organizace Není možné pokraovat v podnikání uvnit vznice. Vydávat základní dispozice o nakládání se svým majetkem odsouzený mže, ale jen prostednictvím svého advokáta, kterého poví správou majetku. Kancelá, faxy apod. si do vznice vzít nemže Listina práv a svobod sice nezná právo svobodné volby lékae, ale i takové právo by odsouzený ve vzníci nemohl uplatnit. Právo vykonávat volené a jiné veejné funkce je také omezeno. Omezeno je zejména právo nedotknutelnosti osoby a jejího soukromí, svoboda pohybu a pobytu, listovní tajemství, právo svobodné volby povolání, právo peovat o dti a vychovávat je. 9.3 Základní povinnosti odsouzených dodržovat stanovený poádek a káze plnit pokyny a píkazy pracovník vzeské služby ádn plnit pracovní úkoly v pípad zaazení do zamstnání (odsouzení mají podle zákona povinnost pracovat) šetrn zacházet se svenými vcmi dodržovat zásady slušného chování vi všem lidem, s nimiž pichází do styku zachovávat ustanovení vnitního ádu nesmí, vyrábt, pechovávat a konzumovat alkoholické nápoje a jiné návykové látky nesmí vyrábt a pechovávat pedmty, jimž by byla ohrožena bezpenost osob a majetku, popípad by mohly být použity pi útku nesmí hromadit pedmty, které by svým množstvím nebo povahou mohly narušovat poádek nebo škodit zdraví musí dodržovat pravidla bezpenosti pi práci

je povinen se padle poteby podrobit osobní prohlídce Odsouzený, který neoprávnn odmítá plnit své povinností, musí poítat s tím, že po napomenutí a výzv mže být donucen k jejich plnní zákonem povolenými donucovacími prostedky. Donucovacími prostedky jsou mimo jiné: hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, pedvádcí etízky, pouta, poutací popruhy, slzotvorné prostedky, obušek, zásahová výbuška, úder stelnou zbraní, hrozba stelnou zbraní, varovný výstel.

10. Pravidla výkonu odntí svobody pravidla telefonního styku odsouzených (odsouzený má právo v odvodnných pípadech kontaktovat osobu blízkou, ve výjimených pípadech i osobu neblízkou; náklady spojené s telefonáty si hradí odsouzený; telefonní hovor je kontrolován a zaznamenávám vzeskou službou; jediným pípadem kdy nesmí být hovor odposloucháván je pi hovoru se svým advokátem) pravidlo pijímání návštv (za jeden kalendání msíc smí odsouzený pijmout ti hodiny návštv; souasn mohou odsouzeného navštívit maximáln tyi osoby najednou; osoba do patnácti let vku smí pijít na návštvu pouze v doprovodu osoby starší osmnácti let; pokud je odsouzený ve zdravotnické ásti vznice rozhoduje o jeho návštvách léka; bhem návštvy nesmjí odsouzení od návštv pijímat nic co je nepovolené tedy peníze a podobn) pravidlo pijímání balík balík smít být pouze do pti kilogram a nesmí obsahovat: cennosti, peníze, zbran, alkoholické nápoje (vetn piva), rzné nápoje vetn rozpustných, výrobky obsahující 1íh, holaviny a jiné tkavé látky, léky, prášky na spaní, vitamínové výrobky typu lék a další léiva, potraviny podléhající rychlé zkáze, potraviny a jejich polotovary vyžadující další tepelné zpracování, konzervy, nápoje a potraviny ve sklenném obalu a umlohmotných láhvích, sl, cukr, tuky, oleje, koení, masné výrobky (s výjimkou trvanlivého salámu), prášky na praní, výrobky v tlakových nádobách (spreje), fixy, píbory, magnetofony, tiskoviny nebo materiály propagující národnostní, etnickou, rasovou nebo náboženskou nesnášenlivost, fašismus a podobná hnutí, násilí a krutost nebo obsahující popis výroby a použití psychotropních látek,jed a výbušnin. Výrobky s huspeninou a rosolem (masové, lahdkáské, rybí), majonéza a veškeré výrobky, které ji obsahují (saláty, tatarská omáka, obložená vejce apod.), tepeln nezpracovaná vejce, mletá a sekaná masa (jitrnice, prejty, tlaenky apod.) rybí výrobky (zavináe, uzené makrely apod.), houby, mkké cukráské výrobky (dorty, ezy), šlehaka, zmrzlina, tvarohové pomazánky, játrový sýr, játrovky, ajovky, mkké salámy a uzeniny bez tepelného zpracování. Balík smí obsahovat: dopisní papíry, obálky, poštovní známky, fotografie, tranzistorové rádio nebo televizi na baterie, baterie, noviny a asopisy vydávané v R, knihy, právní

pedpisy, hygienické poteby, spoleenské hry, potraviny nepodléhající zkáze, aj a kávu v originálních obalech, tabákové výrobky; balíky jsou samozejm kontrolovány vzeskou službou) pravidla pijímání korespondence (korespondenci mže odsouzený pijímat neomezen, vzeská služba má právo se seznámit s obsahem korespondence, jedinou výjimku tvoí korespondence s advokátem)

11. Hlavní zákony a vyhlášky upravující soudnictví a vzeství zákon íslo 117/1852 íšského zákoníku, o zloinech, peinech a pestupcích Ústava roku 1919 zákon íslo 231/1948 Sb., na ochranu lidov demokratické republiky zákon íslo 40/2009 Sb., ve znní zákona íslo 306/2009 Sb. Trestní zákoník, zákon íslo 141/1961 Sb., o trestním ízení soudním, zákon íslo 555/1992 Sb., o Vzeské a justiní stráži eské republiky, ve znní pozdjších pedpis, zákon íslo 169/1999 Sb., o výkonu trestu odntí svobody a o zmn nkterých souvisejících zákon, ve znní pozdjších pedpis, zákon íslo 106/1999 Sb., o svobodném pístupu k informacím, ve znní pozdjších pedpis, zákon íslo 101/2000 Sb., o ochran osobních údaj a o zmn nkterých zákon, ve znní pozdjších pedpis, zákon íslo 262/2006 Sb., zákoník práce ve znní pozdjších pedpis, zákon íslo 361/2003 Sb., o služebním pomru píslušník ozbrojených sbor, vyhláška íslo 345/1999 Sb., kterou se vydává ád výkonu trestu odntí svobody, ve znní pozdjších pedpis, naízení vlády. 365/1999 Sb., o výši a podmínkách odmování odsouzených osob zaazených do zamstnání ve výkonu trestu odntí svobody, ve znní pozdjších pedpis, vyhláška íslo 10/2000 Sb., o srážkách z odmny osob, které jsou ve výkonu trestu odntí svobody zamstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odmny tchto osob a chovanc zvláštních výchovných zaízení a o úhrad dalších náklad

12. innost Vzeské služby R (1993 2009) Dnem 1.1.1993 zanikl Sbor nápravné výchovy a k plnní úkol státní správy ve vzeství byla zízena Vzeská služba R, zbavená pímého vlivu politických stran, neúmrné centralizace a byrokracie. Odpovdnost za její innost byla svena generálnímu editeli, který byl jmenován ministrem spravedlnosti. Byly posíleny pravomoci editel vazebních vznic a vznic, zejména v oblasti personální a ekonomické. V souladu s požadavky na dodržování základních lidských práv a obanských svobod byl vydán zákon íslo 293/1993 Sbírky, o výkonu vazby, který stanovil, že obvinní mohou být podrobeni jen tm omezením, která jsou nutná pro trestní ízení. K prohloubení humanizace a odborného zacházení s odsouzenými byl vydán zákon íslo 294/1994 Sbírky, který pozmnil a doplnil zákon íslo 59/1956 Sbírky, o výkonu trestu odntí svobody. Podle této úpravy došlo k novém pojmenování a lenní zaízení pro výkon trestu na vznice s dohledem, dozorem, ostrahou a zvýšenou ostrahou. O umisování odsouzených do jednotlivých typ a peazování rozhodoval soud. Odsouzení mladiství byli zaazováni do zvláš vylenné vznice. K systémové a tvrí aplikaci požadavk Evropských vzeských pravidel na základ nových poznatk a zahraniních zkušeností byl vydán zákon.169/1999 Sb., o výkonu trestu odntí svobody, avšak základní typy vznic se nezmnily. Vnitní kontrolní innost ve vzeství se stala jedním z dležitých úkol generálního editelství Vzeské služby R a odboru generální inspekce ministerstva spravedlnosti. Dohled nad výkonem vazby a trestu zaali vykonávat píslušní státní zástupci, poslanci a inspekní instituce pi Rad Evropy a Organizaci spojených národ.

13. Vzeská služba eské republiky Organizaními jednotkami Vzeské služby jsou: generální editelství, vazební vznice, vznice, Institut vzdlávání, Ústav pro výkon zabezpeovací detence (ÚpVZD). Vzeskou službu ídí generální editel, kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti, jemuž také odpovídá za innost Vzeské služby. Generální editelství zabezpeuje plnní spolených úkol ostatních organizaních jednotek, které metodicky ídí a kontroluje. V ele vazebních vznic, vznic, Institutu vzdlávání a ÚpVZD jsou editelé, které jmenuje a odvolává generální editel. Vzeská služba se lení na: 1. vzeskou stráž, která steží, pedvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odntí svobody, steží vazební vznice a vznice, 2. justiní stráž, která zajišuje poádek a bezpenost v budovách soud, státních zastupitelství, Ministerstva spravedlnosti a v jiných místech jejich innosti, 3. správní službu, která rozhoduje ve správním ízení a zabezpeuje organizaní, ekonomickou, vzdlávací, výchovnou, zdravotnickou a další odbornou innost, 4. povené orgány Vzeské služby, které mají postavení a plní úkoly policejního orgánu v ízení o trestných inech píslušník Vzeské služby. Úkoly Vzeské služby spravuje a steží vazební vznice a vznice, odpovídá za dodržování zákonem stanovených podmínek výkonu vazby a výkonu trestu odntí svobody, steží, pedvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odntí svobody, prostednictvím program zacházení soustavn psobí na osoby ve výkonu trestu odntí svobody s cílem vytvoit pedpoklady pro jejich ádný zpsob života po propuštní,

provádí výzkum v oboru penologie a jeho výsledky využívá pi své innosti, zajišuje poádek a bezpenost v budovách soud, státních zastupitelství, Ministerstva spravedlnosti a v jiných místech jejich innosti, vytváí podmínky pro pracovní a jinou úelnou innost osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odntí svobody, piemž za úelem zamstnávání tchto osob provozuje hospodáskou innost, prošetuje trestnou innost píslušník Vzeské služby a ve spolupráci s Policií R se podílí na pedcházení a odhalování trestné innosti osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odntí svobody. Úkoly Vzeské služby plní jednak její píslušníci, kteí jsou ve služebním pomru, a jednak obanští zamstnanci, kteí jsou zamstnání v pracovním pomru. Poetní stavy Vzeské služby uruje vláda. Píslušníci Vzeské služby mohou být vládou na dobu nezbytn nutnou povoláni k plnní úkol služby poádkové policie anebo ochranné služby Policie eské republiky, pokud síly a prostedky Policie eské republiky nejsou dostatené k zajištní vnitního poádku a bezpenosti. Naopak v pípad vzniku mimoádné situace ve vazební vznici nebo vznici, kdy Vzeská služba není schopna zajistit poádek a bezpenost vlastními prostedky, mže Vzeská služba požádat o zásah Policii eské republiky

14. Zdravotní služby ve vzení - promny v historii Hygien a zdravotním potebám ve vzení se díve vnovala jen pramalá pozornost. Souvisí to samozejm s vývojem nejen lékaské vdy, ale také s tím, že lékaské ošetení nebylo zcela dostupné. Ve stedovku se setkáme s tím, že veškerou zdravotní péi poskytovala církev. Organizovaná zdravotní pée zaala ve vzení být na denním poádku až na konci osmnáctého století. Jakési nemocnice se staly souástí jednotlivých vzení. Ovšem s hygienou to nebylo nijak slavné ani na poátku dvacátého století. Jak zaznamenaly soudobé ády, vzni mli právo se umývat pouze jednou za msíc a to tak, že jeden msíc se vze umyl celý a následující msíc pouze nohy. A takto se to opakovala dokola. Každý vze ml oproti tomu denní povinnost si každé ráno umýt obliej a ruce a hladce si uesat vlasy. V nkterých vznicích se ale koupel provozovala teba jen jednou za ti msíce. Veliké slovo v tchto pípadech ml vzeský léka. Ten mohl editeli vznice doporuit astjší koupání vzn. V dívjších dobách se vnovala pozornost zejména hygien/úprav vous a vlas než celého tla. Vousy se holily jednou za týden a vlasy se stíhaly pibližn jednou až dvakrát za msíc. Tato procedura zapoala pi nástupu vzn do výkonu trestu. Za jakousi odmnu pro vzorné vzn bylo považováno, pokud si mohl vze nechat narst delší vlasy a vousy ti msíce ped uplynutím celé doby výkonu odntí svobody. Na konci dvacátého století se situace zaala vylepšovat. Po vstupní lékaské a hygienické prohlídce byli muži nuceni se nechat oholit ostíhat na 2 cm a ženy se musely nechat ostíhat tak, aby délka jejich vlas nepesahovala délku krku. Ženám bylo zcela zakázáno si vlasy barvit, vyesávat je, lakovat a podobn. Také mly jasný zákaz jakéhokoli líení se. Vzni mli možnost se dvakrát za den vykoupat ve studené vod, koupel v teplé vod byla povolena jen jednou za deset dní. To byl konec dvacátého století. V souasné dob mají odsouzení možnost koupat se v teplé vod dvakrát za týden a hovoí o zvýšení teplé koupele za týden. To však neplatí pro pracující a také pro sportovce. Každá cela je opatena umyvadlem a tekoucí vodou (ovšem pouze studenou). V souasné dob jsou odsouzeni stíháni tak, jak vypadají na prkazu totožnosti. Je ovšem na dohod a pedstav vzn,jak by chtl vypadat. Není ovšem možné mu vždy pln vyhovt. Pokud má vze na spisu poznámku Nemnit vzhled

je nutné, aby razantn nezmnil úes. (Tato poznámka se uvádí zejména pi možné identifikaci pachatele svdkem a v podobných pípadech, kdy vzhled vzn hraje dležitou roli). Ženy mají v souasné dob ve vznicích jisté výhody. Je jim napíklad umožnno astjší se koupání (zejména pi gynekologických obtížích, obezit a podobn). Vtšina žen také i za mížemi dbá o svj vzhled. Co se stíhání žen týe, nechodí za vzeským holiem, ale vtšinou se stíhají samy navzájem zapjenými nžkami. V souasné dob již také mají možnost si vlasy barvit a udržovat. Stav hygieny ve vznicích v podstat odráží napjatou, ne-li zoufalou ekonomickou a kapacitní situaci. Nedostatek WC a jejich špatná vybavenost, mnohdy bez možnosti soukromí, je na pokraji lidské dstojnosti. Vzni nemají dostatený pístup k teplé vod na mytí; mnozí se pro nevhodn ešenou organizaci dostanou k teplé vod jen jedenkrát týdn (to je zvláš znepokojivé u odsouzených a obvinných žen, které jist musí mít vyšší nároky na hygienu). Praní obleení bývá ve vznicích vtšinou zakázáno a za porušení zákazu mže být udlen kázeský trest. Dovoleno není ani nošení civilního obleení. Vzni proto asto chodí nkolik msíc v páchnoucích špinavých odvech. Potrhané prádlo, staré "sintry" (teplákové soupravy, kabáty), nedostatek základních hygienických poteb (1 role toaletního papíru na msíc), vše prostupující zápach, plíse na zdech, vlhko, chladno, šero, zdravotn závadné hliníkové nádobí atp., to vše jsou jevy, se kterými se v našich vznicích lze bžn setkat. Mnoho nekuák je z kapacitních dvod nuceno bydlet s kuáky. Tento zdánliv malicherný problém mže mít vážný dopad na zdraví odsouzených. Píiny tohoto stavu nelze bohužel vidt pouze v nedostatku financí, ale mnohdy i v nevhodn ešené, popípad špatn provedené stavb, nekvalitním vybavení, nebo i jako následek nedbalosti i úmyslného niení zaízení nkterými vzni. Stav hygieny v nkterých vznicích doslova volá po uzavení objekt hygienikem.

15. Mladiství Mladiství jsou v dnešní dob osoby, mezi patnáctým a osmnáctým rokem. Hranice trestní odpovdnosti je v souasné stanovena na trnáct let. Dlouho dobu tomu ovšem tak nebývalo. Hranice trestní odpovdnosti byla ješt více než ped rokem na patnáctém roku. Trestné iny páchané mladistvými a zejména jejich brutálnost ovšem donutila eské zákonodárce tuto hranici snížit. Zda je to dobré, i nikoli. nám ukáže jen as. 15.1 Devatenácté století V devatenáctém století byly tresty za spáchání trestného inu mladistvých do deseti let nechávány v kompetenci rodi. Pokud však mladému delikventovi bylo mezi deseti a trnácti lety, byl jeho trestný in posuzován jako pestupek. Trestem poté bylo zavení na oddleném míst ve výme od jednoho do šesti msíc. Bhem výkonu svého trestu byli povinni se vzdlávat a vykonávat zadanou práci, která byla pimená jejich vku. Od 14 let vku do 18 let vku byli mladí delikventi trestáni jako dosplí. Výše jejich trestu závisela velice na tom, jak jsou vkov blízko k dovršení osmnácti let vku tedy k dosplosti. Podle zákona íslo 89 íšského zákona a zákona íslo 90 íšského zákona roku 1885 mohli být mladiství delikventi umístní do tak zvaných polepšovacích ústav. 15.2 Poátek dvacátého století Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku eskoslovenské republiky byl pevzat trestn-právní ád Habsburk. Tím se tedy zachovalo vzeství ve své podob které bylo ale upravováno. Jednou z úprav byl zákon íslo 562/1919 Sbírky o podmínném odsouzení a podmínném propuštní. První svtová válka zapíinila nárst kriminality, mladistvých nevyjímaje. Podle statistik bylo roku 1928 odsouzeno za pestupek, zloin nebo pein 15 876 mladistvích od trnácti do osmnácti let vku (což inilo 8,56% z celkového potu právoplatn odsouzených) a 688 mladistvých od deseti do trnácti let vku (což inilo 3,60% z celkového potu právoplatn odsouzených). Nejvíce právoplatn odsouzených bylo odsouzeno za spáchání trestného inu proti majetku, vetn 11 707 mladistvých o osmnácti let vku (což inilo 31,38% z celkového potu

právoplatn odsouzených). Podle dobových poznatk byla této vysoká míra kriminality mladistvých zpsobena úpadkem hospodáství a rodinného života bhem války. Na základ tchto poznatk se zaalo na kriminalitu mládeže pohlížet jako na specifický jev. Následovalo pijetí opatení a tím se tedy zmnil i zákon. Jedná se o zákon íslo 48/1931 Sbírky o trestním soudnictví nad mládeží. Hranice trestní odpovdnosti byl stanovena na 14 let vku. Pokud tedy osoba mladší 14 let spáchala trestný in, zstalo rozhodnutí o potrestání na rodin, pípadn škole. Pokud byl ale trestný in závažný, byl mladistvý umístn do jiné rodiny, pípadn do nápravného zaízení, ve kterém však zstal pouze do dovršení 21 let. Již v této dob se soudy zaobírali duševním vývojem pachatele. To znamená, že pokud soud zjistil, že mladiství nerozeznává protiprávní jednání, byl zbaven trestní odpovdnosti. Pokud mladiství do šestnácti let vku spáchal trestný in, za který by dosplý dostal trest smrt nebo doživotí, pak mladiství dostal trest ve výši od 1 do 10 let. Pokud ovšem pekroil hranici šestnácti let, dostal trest o výme mezi 2 a 15 lety vzení. 15.3 Druhá polovina dvacátého století Zákon íslo 48/1931 Sbírky o trestním soudnictví nad mládeží byl zrušen v polovin dvacátého století zákonem íslo 86/1950 Sbírky. V tomto zákon byli mladiství opt peazeni do kategorie dosplých, tedy do obecných trestn-právních pepis. Tento zákon stanovil hranici trestní odpovdnosti na patnáct let vku. Za mladistvé delikventy se považovaly ty osoby, které v dob spáchání trestného inu dovršili patnácti let, ale nepesáhli hranici osmnácti let. Tento zákon si kladl za cíl, vychovat z mladého delikventa ádn pracujícího obana s ohledem na jeho rodinu, prostedí a sob samému. Tento zákon také umožoval upuštní od potrestání, pokud se soud rozhodl, že trestný in byl spáchán na popud další osoby, nebo také za nepíznivých rodinných a sociálních podmínek a podobn. U mladistvého bylo vyloueno uložení trestu smrti, uveejnní rozsudku, ztráty obanství a podobn. Trest odntí svobody byl u mladistvých vykonáván bu v samostatných ústavech pro mladistvé, nebo ve speciálním oddlení pro mladistvé u stávajících vznic. Další úpravou zákona o trestání mladistvých byl zákon íslo 140/1961 Sbírky. Tento zákon ovšem žádným zásadním zpsobem nemnil status quo. Jako hlavní cíl stále vidl trest jako výchovu mladistvého delikventa v ádn pracujícího obana.

Trestní sazba byla stejn v pedchozím zákon snížena na polovinu, nejmén však od 1 roku do 5 let odntí svobody. Tato nedostatená úprava trestního zákona u mladistvých se ukázala v sedmdesátých letech jako zcela neúinná. V roce 1970 bylo za zloin, pestupek i pein stíháno 7 627 mladistvých, z ehož 8,39% tvoily dívky (tedy 640 dívek). Nejastjším proheškem bylo rozkrádání socialistického majetku a ublížení na zdraví. V roce 1980 bylo již za spáchání trestného inu stíháno 7 698 mladistvých, z toho dívky tvoily 17,78% (tedy 1 369 dívek). Zmnily se však dvody jejich stíhání. Mladiství byli stíháni pedevším za spáchání trestného inu proti lidskosti a také trestné iny hrub narušující lidské soužití. 15.4 Výkon trestu u mladistvých Roku 1853 byla zásluhou vzeského kaplana Františka Josefa ezáe prosazena povinná školní docházka v nápravných zaízeních. Od poloviny devatenáctého století byly nápravné ústavy pro mladistvé pod správou náboženských organizacích (zejména šlo o ád sv. Karla Boromejského). Do samostatných oddlených vznic byli umisováni mladiství do dvaceti let vku s trestem nad šest msíc. Hlavní draz se kladl na vzdlání vz, výchovu v budoucí ádn pracující obany a také na vojenskou káze. Mezi hlavní vzdlávací obory patil truhlá, zámeník, alouník, obuvník a podobné manuální práce. Hlavní smyslem byla pevýchova. as byl vyplnn studiem, etbou a podobnou vzdlávací inností (mimo jiné i promítání povolených film). Výjimkou bývalo nedlní odpoledne, které bylo vyplnno zejména sportovní aktivitou (fotbal, lehká atletika, odbíjená a podobn). V dnešní dob se klade draz zejména na uvdomní si vlastní viny za spáchání trestného inu a také se klade draz na pípravu mladistvého vzn na pechod z vzeského prostedí do civilního života. Toto vše se odráží v tak zvaném Programu zacházení. Bhem tohoto programu se mladiství uí a léí pomocí muzikoterapie, psychoterapie, relaxace a podobn. Samozejm se ale také nezapomnlo na další vzdlávání odsouzených. Jedná se zejména o rekvalifikaní a dovedností kurzy. Dále se velice rozvinuly zájmové volno-asové kroužky jako vaení, práce na PC, zahrádkaení, modeláství a jiné. Zamstnání zcela rozhodn nepatí mezi

hlavní cíle ve výkonu odntí svobody. Pokud dostanou mladiství njakou práci, tak se vtšinou jedná o úklid i pomoc pi chodu ústavu.

16. Hlavní problémy eského souasného vzeství Na základ popsaného vývoje bych v této ásti práce chtl vypíchnout hlavní problémy eského vzeství. Bohužel se mi nepodailo spojit se s vznicemi jako takovými a tak jsem se na základ jejich výroních zpráv alespo pokusila zjistit jejich hlavní problémy. Mezi ty patí:peplnnost/ubytovací kapacita na jednoho vznného, bezpenost ve vznicích a v neposlední ad zamstnávání vz. A k tmto hlavním problémm bych se ráda vyjádila a pokusila se nestínit jejich možná ešení. 16.1 Peplnnost Podle zákona a práv má mít vze alespo 4m² plochy v obytném prostorech pro sebe. Souasná kapacita podle tohoto výmru je tedy 14 849 míst. V eských vznicích je ale mnohem více odsouzených a tudíž tuto právní normu nesplujeme. Velkou píležitost vidím v alternativních trestech u lehích zloin. Píkladem takového alternativního trestu by mohlo být domácí vzení, které bylo v eské republice zavedeno 1.1.2010. Podle zákona je možné takovýto trest uložit místo trestu odntí svobody vykonaného ve vzení a to maximáln na dva roky. Další výhodou takového typu uvznní je zajisté ušetené finanní prostedky spojené s náklady na ubytování a stravování vz. Další variantou by mohlo být vtší využívání dalších alternativních trest jako veejn prospšné práce. Problémem tchto prací je, že nejsou vynutitelné. Pokud se tedy odsouzený rozhodne je nevykonat nastoupí do výkonu trestu odntí svobody ve vzení. ímž se náš problém neeší. Jednou z další možnosti je také výstavba nových vznic, nebo alespo rozšíení tch stávajících. Jako nejlepší a nejvýhodnjší se mi stále jeví domácí vzení. Ano, dalo by se namítnout, že ušetené prostedky na ubytování a stravu za vzn stejn vynaložíme za dohled a namátkové kontroly uvznných doma, ale jsem si jistá, že tchto financí bude mnohem mén.