Metodický materiál k realizaci poradenských programů pro osoby se zdravotním postižením 1

Metodický materiál k realizaci poradenských programů pro osoby se zdravotním postižením Materiál vznikl prostřednictvím spolupráce těchto organizací: Vzdělávací společnost Edost s.r.o. - Chomutov Sociální agentura, o.s. Ústí nad Labem Mesada, o.s - Písek Česká abilympijská asociace, o.s. - Pardubice Alfa i Omega, o.s. Ústí nad Orlicí Poe Educo, spol. s r.o. - Karviná Trinitas, o.s. - Opava Aklub, o.s. - Bruntál 2

Obsah Úvod 4 1. Cíl 5 1.1 Projektové řešení aktivizačně motivační poradenský modul...5 1.2 Obecné cíle aktivizačně poradenského modulu...6 1.3 Metodologické řešení...7 1.4 Struktura aktivizačně poradenského modulu navržená k pilotnímu ověřování v rámci projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce...8 2. Výstup pilotního ověřování z hlediska obsahové struktury aktivizačních poradenských programů pro osoby se zdravotním postižením...9 2.1 Aktivizační poradenský program pro OZP typ A...10 2.2 Poradenský program pro OZP typ B...12 3. Metodické poznámky k realizaci poradenských programů pro osoby se zdravotním postižením...14 3.1 Cíl a cílová skupina...14 3.2 Průběh realizace poradenského programu z pohledu poradenské organizace a jejího kontaktu s klientem i ÚP...15 3.4 Dohoda o účasti v programu mezi klientem a realizátorem programu...19 3.5 Personální zajištění programu...19 3.6 Organizační a technické zajištění programu...20 3.7 Ukončení programu ovědčení, výstupní zprávy...23 3.8 Obecná doporučení a cíle pro realizaci poradenských programů...24 4. Metodické zajištění programu...25 4.1 Základní metodický postup...25 4.2 Základní metody...26 4.3 Metodické listy...28 3

Úvod V rámci projektu Rehabilitace-Aktivace-Práce byl ve 12 regionech realizován kombinovaný poradenský program pro osoby se zdravotním postižením. Tento poradenský program se skládal ze třech typů poradenských aktivit: a) aktivizačně motivační část skupinová forma poradenství zaměřená na motivaci, aktivizaci klientů v oblasti hledání možného pracovního uplatnění b) psychodiagnostická část zaměřená na zhodnocení osobnostních dispozic klientů v oblasti pracovního uplatnění c) ergodiagnostická část zaměřená na komplexní zhodnocení pracovního potenciálu Je nutno poznamenat již v úvodu, že cílem této kombinace nebyla pouze komplexní práce s klienty, avšak takto sestavený poradenský program představoval pro zapojené partnery nástroj ověření hned několika projektem řešených okruhů. Do realizace poradenského programu byly v jednotlivých regionech různou měrou zapojeny různé typy subjektů, to vytvářelo předpoklad pro ověření jednoho z pilířů celého projektu, a to regionálních sítí spolupráce. Dále v rámci diagnostických bloků byly ověřovány metodiky hodnocení pracovního potenciálu. A konečně v bloku aktivizačně motivačním byla ověřována projektem nastavená strukutura poradenského programu pro osoby se zdravotním postižením zaměřená na aktivizaci a motivaci v oblasti hledání pracovního uplatnění, kterou se zabývá právě tento materiál. 4

1. Cíl Cílem tohoto metodického materiálu je aplikovat získané zkušenosti z pilotního ověřování do návrhu strukutury aktivizačního poradenského programu pro osoby se zdravotním postižením, která by měla v podstatě sloužit jako metodický podklad pro realizaci podobných programů v širokém měřítku a dopomoci tak v budoucnosti standardizaci v této oblasti. Materiál pak bude použitelný jak pro odpovědné pracovníky úřadů práce, tak pro organizace, které se realizací poradenských programů pro cílovou skupinu zdravotně postižených zabývají. Pro odpovědné pracovníky úřadů práce může materiál sloužit jako vodítko při posuzování nabídek poradenských programů. Cílem projektu je doporučit navržené postupy ke zpracování do normativní instrukce, jako je např. již zpracována instrukce MPSV pro realizaci JOB klubů. V tomto materiálu bychom chtěli také vymezit některé procedurální kroky, které souvisejí s realizací poradenských programů, např. způsob výběru klientů a administrace výstupů poradenského programu. 1.1 Projektové řešení aktivizačně motivační poradenský modul Metodika aktivzačně-motivačního poradenského modulu byla připravena pracovní skupinou Modulu II za stanovených podmínek: 1) obsahová struktura a forma realizovaného programu bude jednotná a závazná 2) program bude pilotně ověřen ve 12-ti rozdílných regionálních podmínkách 3) realizace programu musí přihlédnout k různé zkušenosti a dovednosti jeho organizátorů a lektorů Pracovní skupina, složená z partnerů projektu, vycházela při tvorbě této metodiky z vlastních zkušeností při realizaci podobných aktivizačně 5

motivačních programů, uskutečňovaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, zvláště potom pro cílovou skupinu osob se zdravotním postižením. Vycházela rovněž z toho, že lektoři i organizátoři, kteří budou tento program realizovat, jsou erudovanými specialisty se zkušenostmi a praktickými dovednostmi, ale i takoví, kteří se zapojují do programů pracovní rehabilitace poprvé. 1.2 Obecné cíle aktivizačně poradenského modulu přispět ke zlepšení orientace klientů v oblasti vyhledávání možného uplatnění na trhu práce přispět k osvojení si dovedností potřebných pro uplatnění se na trhu práce i v osobním životě prostřednitvím modelových situací přispět k lepší orientaci klientů v nabídkách zaměstnání poskytovaných různými formami, přispět k osvojení základních pravidel psaní žádosti, životopisu a přípravy na přijímací pohovor přispěk ke schopnosti klienta interpretovat získané poznatky do aktuálních situací a možností v rámci trhu práce přispět k aktivizaci osobnosti klienta (prezentace, sebevědomí, sociální kontatk, apod.) přispět k lepšímu porozumění klienta sebe sama a svým reakcím a uvědomit si své možnosti a význam zvládání svého aktuálního stavu a reakcí přispět k vyšší motivaci k pracovnímu uplatnění klientů 6

1.3 Metodologické řešení V součinnosti s partnery projektu byl navržen způsob vnitřně diferencovaného aktivizačního modulu k získání klíčových kompetencí pro stanovení dalšího postupu práce s klientem. Za tím účelem byla vytvořena pracovní skupina z relevantních partnerů: AKLUB - Bruntál, Mesada - Písek, Sociální agentura Ústí nad Labem, Česká abilympijská asociace Pardubice, Vzdělávací společnost Edost s.r.o. - Chomutov, POE Educo s.r.o. Karviná, Alfa i Omega Ústí nad Orlicí, Trinitas Opava, aby vytvořila, na podkladě svých zkušeností metodiku Aktivizačně motivačního poradenského modulu, pro účely pilotního ověření. Výstupem této skupiny byla odsouhlasená struktura celého modulu jak z hlediska časového tak obsahového. Dále bylo pro realizi vytvořeno 15 metodických listů, které kopírovaly obsahovou strukturu modulu. Za realizaci aktivizačního modulu byla v každém regionu zodpovědná příslušná organizace. Výsledné zabezpeční bylo následující: Region Sokolov Chomutov Most Teplice Ústí nad Labem Písek Tábor Pardubice Hradec Králové Karviná Opava Bruntál Zodpovědný subjekt Sociální agentura Edost s.r.o. Edost s.r.o. Edost s.r.o Sociální agentura Mesada Koník Česká abylimpijská asociace Alfa i Omega Poe Educo s.r.o. Trinitas Aklub 7

1.4 Struktura aktivizačně poradenského programu navržená k pilotnímu ověřování v rámci projektu Rehabilitace-Aktivace- Práce Téma Cíl Časová dotace 1. Vstupní seznamovací rozhovor 2.Sebepoznání 3. Pocit vlastní hodnoty 4. Motivace účastníků 5. Zátěž a stres Seznámit účastníky s programem a vzájemně se poznat Uvědomit si sám sebe, své schopnosti, temperament, osobnostní rysy, stanovení osobních cílů, výklad osobnosti, pozitivní myšlení Uvědomit si pojem vlastní hodnoty, roli uznání a akceptace Uvědomit si význam a roli motivace, poznat strukturu motivačního procesu Získání informací o zátěži a stresu. Uvědomění si svých stresových faktorů, pocitu ohrožení, významu obranných mechanismů, strategie zvládání 3 hodiny 5 hodin 3 hodiny 3 hodiny 4 hodiny 6. Sociální dovednosti a sociální chování 7. Komunikace Zvládat a řešit vliv sociálních jevů na osobnost; znalost asertivity a mezilidských transakcí, řešení konfliktů Umění komunikace a sebeprezentace, utváření mezilidských vztahů, zvládání komunikační strategie při získávání zaměstnání 5 hodin 5 hodin 8. Kontakt s firmou 9. Inzerát úloha a význam 10. Telefonování struktura a strategie průběhu rozhovoru Umět se orientovat v nabídce pracovních možností, navázat kontakt s potenciálním zaměstnavatelem a získat pozvání k vlastní prezentaci Poznat strukturu inzerátu, umět vyhodnotit inzerát. Vytvořit vlastní inzerát Účelné použití telefonu při získávání pracovního místa 5 hodin 2 hodiny 3 hodiny 11. Žádost o místo Příprava zpracování efektivní žádosti o místo 2 hodiny 12. Životopis Sestavení funkčního životopisu 3 hodiny 13. Přijímací pohovor Zvládnutí přijímacího pohovoru 5 hodin 14. Právní oblast pro OZP Účastníci se seznámi s vybranými ustanoveními Zákona o zaměstnanosti, Zákoníku práce atd. Uvědomí si práva a povinnosti, které jim z platné legislativy plynoul 5 hodin 15. Závěr programu Zhodnocení (očekávní vs. naplnění očekávání) 2 hodiny 8

2. Výstup pilotního ověřování z hlediska obsahové struktury aktivizačních poradenských programů pro osoby se zdravotním postižením Aktivizačně poradenský blok je založen na vzájemném působení lektora a posluchače. Neslouží k pouhému předání informací, postupů, forem a kriterií pro prosazení se na trhu práce, ale k jejich praktickému osvojení. Toho lze dosáhnout interakčním výcvikem, který umožňuje osvojování dovedností až do úrovně žádoucích návyků a adekvátních postojů. Zásadním výstupem pilotního ověřování z hlediska struktury aktivizačních poradenských programů jsou následující zjištění: navrhovaná struktura aktivizačního poradenského programu z obsahového hlediska vyhovuje pro cílovou skupinu, ovšem s výjimkou osob s mentálním postižením z hlediska časového se touto strukturou lze řídit, avšak z pilotního ověřování jasně vyplynulo, že je zapotřebí více času věnovat modelovým situacím na trhu práce z výše uvedeného vyplývá, že časové dotace jsou orientační a lze tyto časy upravovat dle potřeb klientů a úřadu práce v projektu se rovněž osvědčila kombinace této formy poradenské činnosti s diagnostickými metodami 9

Opatření: Na základě výše zmíněné problematiky s použitím metodiky pro osoby s mentálním postižením, doporučují autoři tohoto materiálu 2 základní typy aktivizačního poradenského programu pro osoby se zdravotním postižením: Typ A - Aktivizační poradenský program pro osoby se zdravotním postižením Typ B Aktivizační poradenský program pro osoby s mentálním postižením 2.1 Aktivizační poradenský program pro OZP typ A Úvod Aktivizační poradenský program pro OZP je forma poradenské činnosti, která probíhá skupinově. ÚP ji může realizovat z interních nebo externích zdrojů dle svých finančních a personálních možností. Důležitou roli zde hraje výběr klientů, kteří budou takovým programem procházet. Odpovědný úředník ÚP nabízí osobám se zdravotním postižením možnost účasti v takovém programu. To představuje jakési první kolo výběru. Následovat by měla informační výběrová schůzka, kam jsou pozváni úřadem práce všichni oslovení. Účelem této schůzky je seznámení s obsahem programu a motivace k účasti na něm to je její první část. Následovat by měly individuální pohovory odborníků - realizátorů s klienty, jejichž cílem je zjistit postoj klientů k účasti na programu a na základě těcho pohovorů je vybrat skupinu, která by měla programem projít. Ideální počet skupinového poradenství se pohybuje v rozmezí 8-12 osob. Není od věci si na těchto schůzkách vytipovat i případné náhradníky. 10

Cíle aktivizačního poradenského programu pro OZP přispět ke zlepšení orientace klientů v oblasti vyhledávání možného uplatnění na trhu práce přispět k osvojení si dovedností potřebných pro uplatnění se na trhu práce i v osobním životě prostřednitvím modelových situací přispět k lepší orientaci klientů v nabídkách zaměstnání poskytovaných různými formami přispět k osvojení základních pravidel psaní žádosti, životopisu a přípravy na přijímací pohovor přispět ke schopnosti klienta interpretovat získané poznatky do aktuálních situací a možností v rámci trhu práce přispět k aktivizaci osobnosti klienta (prezentace, sebevědomí, sociální kontakt, apod.) přispět k lepšímu porozumění klienta sebe sama a svým reakcím a uvědomit si své možnosti a význam zvládání svého aktuálního stavu a reakcí přispět k vyšší motivaci k pracovnímu uplatnění klientů Metodologické řešení - Struktura programu Zde záměrně neuvádíme časový rozvrh z již výše uvedených důvodů, v praxi tyto programy mohou trvat 30 80 hodin, pokud jsou programy kratší většinou se věnují tématům 6-14 a soustředí se tedy především na dovednosti směřující k lepší orientaci na trhu práce a praktickému nácviku. 11

1. Vstupní seznamovací rozhovor 2. Sebepoznání 3. Pocit vlastní hodnoty 4. Motivace účastníků 5. Zátěž a stres 6. Sociální dovednosti a sociální chování 7. Komunikace 8. Kontakt s firmou 9. Inzerát úloha a význam Telefonování struktura a strategie 10. průběhu rozhovoru 11. Žádost o místo 12. Životopis 13. Přijímací pohovor 14. Právní oblast pro OZP 15. Závěr programu 2.2 Poradenský program pro OZP typ B Úvod Projektovým poradenským programem procházeli klienti bez dalšího rozčleňování vzhledem k jejich postižení ať již fyzického či mentálního. V průběhu realizace se potvrdilo, že struktura programu nastavená projektem je nevhodná pro osoby s mentálním postižením, a proto pracovní skupina Modulu II navrhla typ zkráceného aktivizačního programu pro tuto cílovou skupinu předvším z obsahového hlediska. Pro osoby s mentálním postižením jsou velmi náročná témata vyžadující vyšší míru abstraktního myšlení. Proto v níže navrhované struktuře je jistý odklon od osobnostních témat a dále opakování některých témat pro účely 12

zpevnění získávaných komeptencí. Pro tuto skupinu jsou také velmi vhodná témata jako je např. společenské chování, efektivní organizace času apod. Níže uvedená struktura vychází z dlouhodobých zkušeností partnerských organizací, které s cílovou skupinou osob s mentálním postižení pracují, především České abylimpijské asociace a Mesady. Cíl poradenského programu pro OZP přispět ke zlepšení orientace klientů v oblasti vyhledávání možného uplatnění na trhu práce přispět k osvojení si dovedností potřebných pro uplatnění se na trhu práce i v osobním životě prostřednitvím modelových situací přispět k lepší orientaci klientů v nabídkách zaměstnání poskytovaných různými formami přispět k osvojení základních pravidel psaní žádosti, životopisu a přípravy na přijímací pohovor přispět k lepšímu porozumění klienta sebe sama a svým reakcím a uvědomit si své možnosti a význam zvládání svého aktuálního stavu a reakcí přispět k vyšší motivaci k pracovnímu uplatnění klientů 13

Metodologické řešení 1. den 2. den 3. den 4. den 5. den Vzájemné představení účastníků (sociální hry ledolamy ) Péče o vzhled, hygiena a úroveň Společenského chování Průvodní (motivační) Dopis Pohovor se zaměstnavatelem PC zpracování životopisu Metody hledání práce Efektivní organizace času Pracovně Právní Aspekty, Povinnosti vůči zaměstnavateli Jak se vyrovnat s kritikou na pracovišti Internet email vyhledávání a zadávání inzerátů Lidská komunikace (slyšení a naslouchání, komunikace Konflikty, stres, asertivita, relaxace) Reálný pohled na vlastní schopnosti Pohovor se Zaměstnavatelem (modelové situacetelefonicky 15 PC Word úprava texu Závěrečné shrnutí a opakování Životopis Životopis (obsah, způsob sdělení informací v případě zdravotních omezení) Vyplňování dotazníků 3. Metodické poznámky k realizaci poradenských programů pro osoby se zdravotním postižením 3.1 Cíl a cílová skupina Cílem programu je předat koncovým uživatelům informace a zkušenosti potřebné k co možná nejsamostatnějšímu hledání zaměstnání na otevřeném trhu práce. Absolventi poradenského programu budou po jeho ukončení vybaveni potřebnými informacemi po stránce teoretické i praktické natolik, aby si již práci mohli hledat zcela sami, popřípadě s částečnou pomocí profesionálů. Sníží se tak prodleva mezi jednotlivými zaměstnáními, popř. klient bude předcházet konfliktům či jiným překážkám na pracovišti (konzultace s právníkem ohledně smlouvy, řešení konfliktů na pracovišti, 14

schopnost obrany proti nežádoucímu chování zaměstnanců nebo zaměstnavatele apod.). Cílovou skupinou jsou osoby se zdravotním omezením, které jsou znevýhodněny na otevřeném trhu práce, jsou omezeny svým zdravotním postižením při výběru povolání. Opakované selhávání v pokusu hledat si práci je pro ně demotivující, časová prodleva mezi stálými pracovními místy snižuje jejich kvalifikační připravenost, základní sociální dovednosti a oddaluje tak reálný nástup do zaměstnání. Opakovaná státní pomoc při ztrátě zaměstnání (evidence na úřadu práce, vyplácení dávek v nezaměstnanosti a dalších sociálních dávek) bez individuální analýzy příčin neúspěchu při hledání, popř. setrvání v zaměstnání je velmi nákladná jak finančně, tak časově, přitom však procentuelně poměrně neúspěšná. 3.2 Průběh realizace poradenského programu z pohledu poradenské organizace a jejího kontaktu s klientem i ÚP Následující struktura se pokouší stručně a jasně popsat průběh poradenského programu z pohledu poradenské organizace a jejího kontaktu s klientem i ÚP. Jednotlivé kroky na sebe logicky navazují, jejich konkrétní realizace se samozřejmě v regionálním měřítku může v určitých aspektech lišit, avšak tento průběh se ze zkušeností jeví jako standradní průběh. K jednotlivým fázím se pak vyjadřují další subkapitoly. 15

Úvodní Zájem ÚP o realizaci poradenského programu + oslovení realizátora fáze Příprava Realizace Předložení nabídky a sepsání dohody o zabezpečení poradenského programu Zpracování informačního materiálu pro cílovou skupinu získání informací OZP o programu od zprostředkovatelů/ek ÚP (ústně/písemně) od odborných pracovníků ÚP od poradců z poradenských organizací informační výběrová schůzka veřejná část individuální rozhovory výběr klidentů dle dohody + 2 3 náhradníků sepsání dohody o vstupu do poradenského programu zahájení programu vyplnění osobního dotazníku (osobní data + očekávání + pracovní historie) realizace programu práce s klienty ukončení programu získání zpětné vazby výstupní dotazník (splnění očekávání + zpětná vazba k personálnímu i organizačnímu zajištění) pro potřeby poradenské organizace předání osvědčení, příp. jiných výstupních dokumentů předání výstupní zprávy ÚP nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení poradenskéh programu, pokud není v dohodě stanoveno jinak 3.3 Výběr klientů Způsob výběru klientů do skupiny poradenského programu se liší region od regionu. Lze však doporučit určité kroky, které se praxí ověřily a jejich realizace může dopomoci vyšší efektivitě a úspěšnosti programu. 16

Ačkoliv poradenské organizace mohou mít ve své evidenci dostatek osob, které by byly vhodnými účastníky poradenského programu, většinou záleží na úřadu práce, který řeší v rámci své působnosti otázky spojené s aktivní politikou zaměstnanosti vůči naší cílové skupině. Pokud tedy ÚP bude mít zájem o externí zajištění programu a osloví konkrétní organizaci, následovat by mělo oslovení potencitálních účastníků. Zde tedy mohou být využity různé zdroje, avšak pro vstup do poradenského programu musí účastníci splnit podmínku evidence uchazeče nebo zájemce o zaměstnání (tato podmínka neplatí pro pracovní rehabilitaci). Konkrétní informace o programu by měly být obsaženy v informačním materiálu - letáku, který bude distribuován zprostředkovateli/kami ÚP mezi OZP, které současně s jeho předáním budou pozvány na informační výběrovou schůzku. Ta by měla mít veřejnou část, kde jsou všichni zúčastnění seznámeni s cíli a obsahem poradenského programu. Po této části jsou účastníci vyzváni k individuálním rozhovorům, jejichž cílem je výběr skutečně vhodných účastníků. Tyto rozhovory jsou řízené odborníky z poradenských organizací a představují jakýsi screening motivace a možností klientů do programu vstoupit. Účelem je samozřejmě vybrat alespoň minimální dohodnutý počet. Z praxe je ověřeno v této fázi vytipovat i náhradníky. O konečném složení skupiny tedy rozhodují odborníci z řad lektorů a ostatních odborných pracovníků organizace, která bude zodpovědná za realizaci poradenského programu. Při rozhovorech se odborníci soustředí na určité skutečnosti: a) Typologie klientů Pokud je to možné, měla by vybraná skupina mít společný podstatný bod (to naše skupina splňuje již minimálně kritériem zdravotního postižení) pak se její členové mohou sehrát, porozumět si a být ochotni spolupracovat, radit si a hovořit o osobních záležitostech (s pocitem, že ostatní členové skupiny 17

porozumí). Pokud není možné nalézt takový styčný bod, je nutné s diverzitou skupiny pracovat jako s faktorem, který lze použít pro přenos vzájemných zkušeností a pochopení, to samozřejmě vyžaduje práci lektora profesionála. Heterogenní skupina tedy není negativním vstupním faktorem, pouze klade vyšší nároky na profesionální zajištění programu z personálního hlediska. Upozornění pro realizaci poradenských programů pro osoby se zravotním postižením a) není vhodné kombinovat v rámci jedné skupiny osoby s různým smyslovým postižením b) je vždy velmi důležité zvážit případné zařazení osoby s psychickou poruchou, její schopnost pracovat ve skupině apod., pokud není osoba psychicky stabilizovaná, není vhodným kandidátem pro takový program c) pokud je zařazena osoba se smyslovým postižením, je nutné mít na paměti zvýšené nároky na personální i technické zajištění (překladatel do znakové řeči, lupa, materiály v brailově písmu aj.), při zařazení osoby se smyslovým postižením bude rovněž vhodné v případě potřeby spolupracovat s rodinnými příslušníky příp. specializovaným pracovištěm, které je zaměřeno na práci výhradně s takovou skupinou osob d) v praxi se velmi osvědčilo do realizace programu včlenit prvky individuálních konzultací např. formou konzultačních dní, klientům poskytují důležitý individuální prostor v případě citlivých osobních záležitostí, které nechtějí řešit se skupinou Minimální kritéria, která by měl zájemce o program splňovat: a) minimální vzdělání ukončené základní se schopností číst a psát, 18

pokud nesplňuje tuto podmínku, měl by být klient doporučen do skupiny B viz dále Poradenský program pro osoby s mentálním postižením. b) osobní motivace ke změně b) Velikost skupiny Výběr klientů souvisí s velikostí skupiny, se kterou chceme pracovat. Ideální počet se pohybuje mezi 8 12 klienty. 8 klientů představuje minimální hranici pro efektivní skupinovou práci. Počet mezi 8 12 klienty umožňuje dobrou práci ve skupině (rozdělení rolí, rozehrání skupinové dynamiky apod.), i prostor pro jednotlivé členy (individuálně se vyjádřit, účastnit se přehrávání situací, nebýt pasivním členem skupiny). Výše uvedené platí pro osoby se zdravotním postižením bez mentálního postižení. Doporučená velikost skupiny u osob s mentálním postižením je 6 8 osob vzhledem k vyšším nárokům na lektorský tým. 3.4 Dohoda o účasti v programu mezi klientem a realizátorem programu Klient podepisuje vždy dohodu o vstupu do poradenské činnosti s úřadem práce. Realizátor poradenského programu by však měl mít vztah s klientem nějakým způsobem ošetřen za účelem ochrany klienta i realizátora. Tento vztah může řešit Dohoda o účasti či vstupu do poradenského programu, která vymezuje základní role realizátora a účastníka a obsahuje i ustanovení o ochraně osobních dat klienta získaných v průběhu programu. 3.5 Personální zajištění programu Za účelem kvalitního a profesionálního zajištění poradenského porgamu je zapotřebí počítat s personálními nároky na lektory a poradce a také na administrativní pracovníky. Tyto personální nároky se odrážejí v kalkulaci 19

předkládané ÚP před realizací programu. Zde je samozřejmě zásadní kvalitní lektorské zajištění. Samozřejmě záleží na možnostech poradenské organizace, avšak vhodné je zajištění výuky dvěma lektory, a to pro jejich zastupitelnost v případě absence jednoho z lektorů, vzájemné doplňování informací a přístupů ke klientům, rozdělení pozornosti a požadavků klientů na dvě osoby lektorů, vnímání dění ve skupině a zpětné vazby od klientů atd. Vhodné je určit jednoho z lektorů jako kontaktní osobu a organizátora kurzu a druhého jako pomocného lektora. Je nutné, aby nedocházelo k častému střídání více lektorů u dané skupiny. Podmínkou je zkušenost lektorů se skupinovou prací, znalost problematiky a vzdělání v oboru. (vhodnými lektory jsou osoby se vzděláními či praxí v oblasti sociální práce, sociální pedagogiky, pedagogiky, andragogiky, psychologie popř. jiné příbuzné obory ). 3.6 Organizační a technické zajištění programu a) Základní vybavení: Nábytek odpovídající počet stolů a židlí Meotar / dataprojektor/plátno Flipchart s papíry a fixy Tužky pro klienty / studijní podklady pro účastníky ( pracovní sešity ) Metodické listy pro lektora Třídnice, protokol BOZP, protokol o převzetí pomůcek Přístup k počítači, internetu Videokamera, videopřehrávač/dvd-přehrávač (vhodné je místnost vybavit rychlovarnou konvicí a dovolit klientům, aby si přinesly své hrníčky, kávu a čaj) b) Uspořádání místnosti Místnost pro pořádání programu by měla minimálně splňovat tato kritéria: 20

dostatečný počet stolů a židlí dle počtu účastníků, lektorů a případných hostů nerušenost od okolí (zabránit vstupům jiných osob, hluku z okolí apod.) potřebné technické zázemí viz výše místnost lze větrat a WC jsou v dosahu vstup je bezbariérový Uspořádání místnosti pro přednášení je pak tzv. podkovovitého tvaru (Jan L. Wage Strategie a taktika vyjednávání, Montanex 2000): tedy že stoly jsou uspořádány do tvaru písmene U, přednášející má samostatný stolek rohem navazující na jedno ukončení U (viz obrázek). Uspořádání podkova Výhody takového uspořádání: všichni členové skupiny na sebe vidí všichni členové skupiny mají od lektora stejnou míru pozornosti obrací se ke všem z nich všichni členové skupiny dobře vidí na vizuální pomůcky (fólie promítané na zeď, poznámky na flipchartu apod.) lektor může sedět, stát, chodit má dostatek prostoru a bude vždy viděn uspořádání stolů umožňuje i přehrávání situací díky prostoru uvnitř U 21

sezení za stolem poskytuje klientům větší pocit jistoty a soukromí (jsou za stolem schovaní, mohou se o něj opřít) a také pohodlí při psaní Projektové doporučení Pro uspořádání místnosti ke skupinové práci, především v oblasti témat, která se týkají osobnosti, kde je potřebný přímý kontakt lektora s účastníky a odstranění bariér je vhodnější zvolit uspořádání v kruhu, kde na sebe všichni rovněž vidí. Někteří účastníci mohou sice mít potíže s neexistující stolní bariérou, avšak je v kompetenci zkušeného lektora tyto rozpory vyladit. Uspořádání v kruhu rovněž umožňuje přehrávání modelových situaci a dalších dramatereapeutických technik. Uspořádání v kruhu c) Organizační zajištění kurzu Ve vztahu ke účastníkům je důležité, aby byly zřejmé a všem jasné následující informace: termíny a časy jednotlivých lekcí kurzu forma občerstvení a jeho hrazení (např. během kurzu máte kávu zdarma, během lekcí nebudeme jíst, kouřit smíte jen na chodbě apod.) délka a množství přestávek, možnost požádat o další/dřívější přestávku apod. 22

způsob komunikace (účastníků jsou vysvětlena základní pravidla komunikace např. jak se hlásit o slovo, opouštění místnosti bez udání důvodů apod.) způsob podávání návrhů a stížností atd. 3.7 Ukončení programu ovědčení, výstupní zprávy Klient by měla vždy obdržet písemné potvrzení o své účasti v programu, většinou se volí forma osvědčení nebo certifikátu apod. Při zahájení programu by mělo být účastníkům sděleno, jaká kritéria je zapotřebí splnit pro obdržení osvědčení. Pokud je aktivizačně motivační program kombinován např. s diagnostickými poradenskými činnostmi, je velmi důležité, aby klient obdržel písemný výstup i z těchto aktivit. Projektové doporučení Vycházet z metodického materiálu MPSV Informace o možnostech využití bilanční diagnostiky pro potřeby úřadu práce Ustanovení o závěrečné zprávě z bilanční diagnostiky lze jednoduše aplikovat i na ostatní diagnostické aktivity: Závěrečná zpráva by se měla stát dokumentem pro klienta, který mu usnadní orientaci v jeho předpokladech, silných stránkách, vhodných postupech k nalezení pracovních příležitostí, klient zprávu může využít pro eventuální doložení jeho vhodnosti pro poptávanou profesi Komplexní zpráva je vlastnictvím pouze a jenom klienta Pokud zpráva obsahuje objektivní nález o klientovi (např. jeho 23

osobnostní charakteristiky, které nesouvisejí s pracovním uplatněním a jiné citlivé informace) měl by odpovědný pracovník ÚP obdržet redukovanou závěrečnou zprávu, která obsahuje anamnestické a profesní údaje, rámcově zdravotní stav, vzdělání a kvalifikaci + závěrečná doporučení směry, kterými se má klient, ale i poradenský pracovník ÚP řídit. Pokud účastník programu využívá ve vzdělávací nebo poradenské organizaci následné služby, může výstupní zprávu po dohodě a souhlasu účastníka obdržet rovněž odpovědný pracovník, který s klientem nadále spolupracuje a pomáhá mu v jeho pracovním uplatnění. Tato část velice významně souvisí s etikou práce odborníků, kteří v této oblasti zajišťují diagnostické činnosti. Tito odborníci se dostávají k velmi citlivým až intimním údajům. Proto je naprosto nezbytné, aby klient byl již v úvodu jakéhokoliv diagnostického procesu ubezpečen o důvěrnosti, dodržování odborné tajnosti všech údajů, které by mohly klientovi uškodit či naopak. Je třeba, aby klient věděl, že výstupní zpráva z diagnostického procesu bude v kompletní podobě předána pouze do jeho rukou, objednavatel (zadavatel), tzn. ÚP dostane k dispozici pouze zredukovanou verzi zprávy obsahující jen závěry a konkrétní doporučení. (převzato s Metodického pokynu pro bilanční diagnostiku). 3.8 Obecná doporučení a cíle pro realizaci poradenských programů Vytvořit pro výuku přátelské, bezpečné a příjemné prostředí. Zaměřit se na překonání počátečních obav účastníků ze selhání. Pečlivě zmapovat očekávání jednotlivých účastníků. Pozvolna a nenásilně překonat adaptační potíže v novém prostředí. 24

Zformulovat reálné cíle každého účastníka, kterých chce účastí v kurzu dosáhnout. Zapojit každého jednotlivce do skupinového dění a pracovat se skupinovou dynamikou. Podpořit motivaci účastníků učit se novým věcem. Cíleně pracovat se sebedůvěrou každého účastníka. Prakticky nacvičovat reálné situace, především se zaměřením na sebeprosazení, např. při přijímacím pohovoru. Zprostředkovat bezpečný náhled účastníka na stávající překážky při řešení vlastní situace a podpořit chuť ke změně situace. Připravit se na případné negativní reakce účastníků, verbální agresi, mlčení, slzy, osobní krize. Spolupracovat s dalšími odborníky, např. s psychologem 4. Metodické zajištění programu 4.1 Základní metodický postup Před realizací každého poradenského programu se dá shrnout do následujících okruhů či otázek, které je zapotřebí před zahájení vyřešit či zodpovědět: se kterými částmi tématu budu pracovat a v jakém rozsahu které principy a jaká fakta mají účastníci přijmout za svá jak mám začít program jaký je charakter dané skupiny lektor by měl znát specifika práce s různými cílovými skupinami, pokud chce pracovat s lidmi se zdravotním postižením jak a na co navázat, jaké jsou zkušenosti a co již účastníci znají jak budu postupovat 25

využití znalostí a postojů účastníků vytvoření rovnováhy mezi poznatkovou a výcvikovou složkou vedení modulu co použiji - pomůcky, texty, modelová cvičení, příklady co musím vědět: jak zacházet s důvěrnými informacemi které kroky je potřeba provést, v případě že jsou v kurzu přítomni účastníci s různými variantami postižení jak zavést ve výuce příslušné didaktické metody, tak aby umožňovaly aktivní podíl všech účastníků ve výuce (výcviku) jaké provést změny ve výukových materiálech, aby průběh výuky(výcviku) byl bezbariérový 4.2 Základní metody Při realizaci motivačních kurzů jsou používány následující metody a techniky: Výcvikový styl výuky Modelové situace Zážitkové aktivity Interakční hry a cvičení Psychologické testy a dotazníky Diskuse, oboustranná komunikace mezi účastníky a lektorem Lektoři musí ovládat tyto metody, stejně tak, jako vyspělé komunikační dovednosti (techniky aktivního naslouchání, asertivity, vedení rozhovoru, empatie atd.). Výcvikový styl výuky využívá techniky výcviku sociálně-psychologických schopností, aktivuje sociální učení. Tento styl výuky představuje pro účastníky vzdělávání zajímavou a zábavnou formu učení, klade důraz na praktický nácvik nových dovedností, zážitkové učení, pestrost výuky, kombinaci různorodých typů aktivit, oboustrannou komunikaci mezi lektorem 26

a účastníky. Cílem tohoto stylu výuky je poskytnout účastníkům vzdělávání praktický zážitek, zkušenost a umožnit jim transformovat tuto zkušenost na reálné situace v životě, umožnit jim rozhodnout se pro jiný typ chování v budoucnosti, uvědomit si chyby a najít alternativní fungující řešení. Interakční hry a cvičení představují možnost, jak bez velkých nároků uvést do pohybu proces učení. Nabízejí otevřené systémy, které umožňují účastníkům hry, aby získali mnohostranné zážitky sami se sebou i s druhými. Mohou své pocity a potřeby vnášet do herní situace, mohou sami projevit aktivitu a beze strachu prožívat důsledky svého jednání. V interakčních hrách, jejichž tématem je například sebejistota, se účastníci dostávají do situací, které jsou pro ně zpravidla spojeny s nejistotou. Díky tomu, že navozené situace mají charakter hry a jsou pod sociální kontrolou, dochází ke zmenšení pocitu nejistoty. Hry ve skupině poskytují základnu k rozhovorům o tématech, při nichž všichni vycházejí ze stejných nebo podobných zkušeností všichni totiž právě něco společného zažili. I když se jedná o cvičení a aktivity ve skupině, jsou založeny na individuálních a zčásti velmi odlišných schopnostech jednotlivých účastníků. Vzájemné sdílení jejich zkušeností z interakčních her a cvičení umožňuje: Získávat více realistických poznatků o vlastních možnostech, schopnostech a přáních. Rozvíjet své sebevědomí a vyjadřovat svá přání, své zájmy a záměry jasně a přitom tak, aby to neublížilo ostatním. Cvičit se v získávání sociálně přiměřené pozice ve skupině. Prostřednictvím tvořivých metod v kladně naladěném sociálním prostředí prožívat emocionální pocit spokojenosti a radosti. Zlepšování vědomí vlastní hodnoty a sebejistoty. 27

4. 3 Metodické listy Uvedené metodické listy a jejich přílohy mohou být základním portfoliem pro realizaci poradenského programu. Technicky jsou listy řešeny šanonovou formou pro účely vkládání praktických a metodických materiálů. 28

Metodický list č. 1 VSTUPNÍ SEZNAMOVACÍ ROZHOVOR Cíl: seznámit účastníky s programem a vzájemně se poznat Klíčové pojmy: poradenský program, lektor, účastník, pomůcky, protokol BP a PO, očekávání, stanovení vnitřních pravidel aktivizačního programu, osobnostní dotazník Organizace a metody práce: výklad lektora práce ve skupině individuální prezentace účastníků diskuse, poznámky protokol BP a PO, vedení třídní knihy, protokol o předání pomůcek osobnostní dotazník Metodický postup: Lektor Účastníci Pomůcky - zahájí program - organizuje vzájemné seznámení účastníků - seznamuje účastníky s náplní poradenského programu a jeho časovým režimem - zajišťuje organizační věci - zaměřuje se na tvorbu vnitřních vztahů, vzájemnou spolupráci skupiny a vytvoření pozitivní a přátelské atmosféry - vypisuje očekávání jednotlivých účastníků na flipchart - společnou diskusí formuje pravidel práce ve skupině - vzájemné představování a seznamování - prezentace svých očekávání - podílí se na vypracování pravidel - blok - tužka - protokoly BO,PO - dotazníky - flipchart - třídní kniha 29

Metodický list č. 2 SEBEPOZNÁNÍ Cíl: uvědomit si sám sebe, své schopnosti, temperament, osobnostní rysy, stanovení osobních cílů; výklad osobnosti; pozitivní myšlení Klíčové pojmy: osobnost, temperament, osobnostní rysy, extrovert, introvert, stabilita, labilita, dominance, submise, afiliace, hostilita, sebevědomí, sebedůvěra, sebepodceňování, sebeovládání, charakter, struktura osobnosti, chování, vystupování Organizace a metody práce: výklad lektora psaní na flipchart zadání orientačních testů a jejich vyhodnocení samotnými účastníky vedení třídní knihy práce ve skupině diskuse, poznámky Metodický postup: Lektor Účastníci Pomůcky - vyloží pojmy: osobnost, sebepoznání, charakter, individuální a typologické rozdíly osobnosti, osobnostní rysy, struktura osobnosti, temperament, sociální zdatnost, kultivace osobnosti - Interpretuje výsledky použitých testů - vyplňují testy - vyhodnocují testy - diskutují o výsledcích - blok - tužka - orientační testy * - flipchart - třídní kniha *např. nakladatelství Repronis Ostrava, Portál Praha (extroverze introverze, labilita, dominance submise) stabilita 30

Metodický list č. 3 POCIT VLASTNÍ HODNOTY Cíl: uvědomit si pojem vlastní hodnoty, roli uznání a akceptace Klíčové pojmy: Pocit vlastní hodnoty PVH, sebevědomí, ideální obraz, empatie, aspirace, ambice, frustrace, ocenění, uznání, vztahy, pyramida potřeb, akceptace Organizace a metody práce: výklad lektora psaní na flipchart individuální práce účastníků vedení třídní knihy diskuse, poznámky Metodický postup: Lektor Účastníci Pomůcky - vyloží pojem PVH - pracuje s obsahem 5 faktorů pocitu vlastní hodnoty (sebevědomí, ideální sebeobraz, osobní uznání, ocenění výsledků, vztahy) - zdůrazní roli kladných a záporných vlastností osobnosti - objasní význam potřeb (pyramida potřeb - Maslow) - učí se vyjádřit PVH - vytváří svůj vlastní erb, osobnostní lgo - vypracovávájí seznam svých kladných a záporných vlastností - papír - tužka - pastelky - testy k PVH - nabídka osobních vlastností* - třídní kniha - * např. publikace z nakladatelství IKAR Praha, Grada Praha, Repronis Ostrava 31

Metodický list č. 4 MOTIVACE ÚČASTNÍKŮ Cíl: Uvědomit si význam a roli motivace, poznat strukturu motivačního procesu Klíčové pojmy: motivace, potřeby, poznávací a sociální potřeby, potřeby aktivity, aspirace, životní cíle, negativní a pozitivní motivace Organizace a metody práce: výklad lektora psaní na flipchart skupinová prezentace vlastních zkušeností vedení třídní knihy diskuse, poznámky Metodický postup: Lektor Účastníci Pomůcky - vede účastníky k tomu, aby pochopili strukturu motivačního procesu - navazuje na výklad k PVH - výklad - co je motivace, jak najít svou motivaci, formy motivace (strach, pobídka, motivace změny nebo růstu), potřeby (primární, sekundární), cíle (krátkodobé, střední, dlouhodobé) - předkládají své dosavadní zkušenosti - reagují na výklad lektora - diskutují k danému tématu - papír - tužka - testy k motivaci* - třídní kniha * např. z nakladatelství Grada Praha, Portál Praha, Management Press Praha, aj 32

Metodický list č. 5 ZÁTĚŽ A STRES Cíl: Získání informací o zátěži a stresu. Uvědomění si svých stresových faktorů, pocitu ohrožení, významu obranných mechanismů, strategie zvládání Klíčové pojmy: zátěž, stres, adaptační proces, stresory, riziko, sociologie a psychologie stresu, fyziologické a behaviorální příznaky stresu, distres, eustres, pozitivní a negativní myšlení automatické myšlenky, emoce (emoční reakce a chování, zvládání emocí) Organizace a metody práce: výklad lektora tematické testy skupinová prezentace vlastních zkušeností vedení třídní knihy diskuse, poznámky Metodický postup: Lektor Účastníci Pomůcky - výklad co je to stres, fáze stresu, jak stres funguje, co podmiňuje vznik stresu - stresory podle jejich povahy, důsledky stresu, výhody, nevýhody a rizika, přehled příznaků stresu (fyziologické, emocionální, behaviorální) - jak zvládat stres (pozitivní přeznačkování, pochvala, odměňování, relaxace) - distres, eustres, automatické myšlenky - pracují s tematickými testy - diskutují k výsledkům - tužka, papír - tematické testy (např. test zranitelnosti stresem nebo test zátěžových životních situací) * - třídní kniha * např. knihy z nakladatelství Portál Praha, Repronis Ostrava, Computer Press Brno 33

Stres Co to je? Stres je naším každodenním společníkem, který nás provází od narození až do smrti. Co vlastně pod slovem stres rozumíme? Stres je slovo přejaté z angličtiny a jeho význam je tíseň, nesnáz a tlak. Souhrnně je stres jakákoliv zátěž organismu. Co vyvolává stres? Činitel, který stres vyvolává se nazývá stresorem. Ten může být pozitivní sňatek, narození dítěte, získání vytouženého zaměstnání, dovolená,..., tak negativní ztráta zaměstnání, úmrtí blízké osoby, onemocnění,... Rozdělení stresorů fyzikální a chemické vnímáme je smyslovými orgány kvalita ovzduší, potravy, nadměrný hluk, prašnost prostředí, elektromagnetické záření TV, PC, mobilů,... ve vlastní životosprávě špatné stravovací návyky, nedostatek pohybu, spěch, nedostatek spánku, nemoc, tělesné bolesti, nepořádek, nedostatek peněz, mnoho drobných úkolů, náročnost práce,... v mezilidských vztazích vztahy v rodině, na pracovišti, konflikty,... ve vlastním duševním životě připouštění starostí, nesoustředěnost, silné uvědomování vlastních chyb a nedostatků, stavy beznaděje, strachu,... Jak se se stresem vypořádat? Preventivní protistresová opatření Přestože stres člověku značně komplikuje život, existuje řada způsobů, jak se se stresem vypořádat. Účinné techniky obsahují postupy, které zahrnují: snahu o změnu příčin, které stres vyvolaly snahu o osvojení si účinných protistresových postupů způsoby hodnocení úspěšnosti použitých technik nevystavovat se příliš silným podnětům vyhýbat se velkému množství vnějších podnětů vzdálit se z ohrožující situace (např. vyhýbat se konfliktnímu člověku) omezit intenzitu negativního působení (sledovat hokej jen s vypnutým zvukem) 34

změna osobních postojů vůči stresující situaci přehodnocení svých hodnot, zbavit se závislostí psychické otužování postupné vystavování stále tvrdším podmínkám (sport, sociální otužování) překonání některých negativních charakterových vlastností (závist, žárlivost, hněvivost, nespokojenost, úzkostlivost,...) zvládání emoční únavy rozmanitostí, změnou První pomoc v situaci akutního stresu: Protistresová opatření v pracovních podmínkách: Akutní stres se nás dotýká především v situacích jako jsou zkoušky, konflikty, konkurzy,... S nácvikem těchto technik je vhodné začít dříve než se v nich ocitneme. Protistresové dýchání zaměřit svou pozornost na vlastní dech, pomalu nadechnout a co nejhlouběji a volně vydechnout. Chvilková tělesná relaxace snížení svalového napětí Koncentrace na nějaký předmět člověk není schopen mít v centru pozornosti najednou dvě či více skutečností. Odejít a zůstat chvíli sám. Změna činnosti. Tělesnou aktivitou se odbourávají bojové hormony. Poslech relaxační hudby. Rozhovor s někým třetím osoba, která nemá s daným stresem nic společného. Počítání převedení pozornosti k jednoduché činnosti, ve které nemají místo emoce. Tělesné cvičení odvedení pozornosti V krizových situacích si v heslech napsat všechna možná řešení a z nich pak volit (ne z paměti). Velké problémy se pokusit rozdělit na řadu menších (opět napsat). Naučit se hledat kompromisy, když optimální řešení je nemožné. Sebepoznání a ovládání vlastních agresivních sklonů při řešení problémů. Schopnost rozvrhnout si čas tak, aby zbyly chvilky oddechu a nevznikaly časové tísně. Schopnost krátkodobých relaxací ve chvílích klidu. 35

Autogenní trénink Relaxace Umění pracovat spočívá ve zvládnutí umění odpočívat Goethe Jedná se o sérii duševních cvičení, při nichž si člověk sám dává slovní pokyny k relaxaci. Je možno sedět nebo ležet v pohodlné pozici se zavřenýma očima. Přitom je nutné si potichu opakovat řadu slovních povelů. Klíčová slova (např. těžký, teplý, klidný) mohou navodit relaxaci. Jde o nácvik 6 základních tělesných pocitů provázející stav uvolnění: tíha, teplo, činnost srdce, klidný dech, teplo v břiše, chlad na čele. Podrobný nácvik trvá několik týdnů, cvičí se 3x denně 5 minut, každému pocitu se cvičenec věnuje 1 2 týdny. Pro tuto relaxační techniku jsou k dostání instruktážní kazety nebo se ji lze naučit u odborného relaxačního pracovníka. Meditace Využívá se tiché a klidné místo. Je nutné zabezpečit, aby meditující nebyl rušen. Provádí se v sedě nebo vleže a to za pomocí hudby nebi i bez ní. Použití vhodné hudby je zpočátku prospěšné a napomáhá k úspěšnému naučení se meditace. Prodávají se rovněž hudební nosiče s návodem k meditacím. Klidný hlas uvádí meditujícího do stavu relaxace a poté jej zase přivádí zpět do všedního života, přičemž si přináší příjemné pocity z meditace. Jednou z mnoha variant je soustředění se na své dýchání a při každém výdechu se opakuje libozvučné slovo nebo slabika, například óm. Aby bylo možné dosáhnout maximální účinnosti, je třeba používat tuto techniku pravidelně každý den. Zastavení myšlenek Tato technika je vhodná pro jedince, kteří jsou pronásledováni negativními i myšlenkami (např. Nejsem k ničemu. Nikdy to nezvládnu. ), nebo kteří i ze sebemenšího neúspěchu vyvozují hrozné a neskutečné důsledky. Když člověk zjistí, že se stále zabývá jednou nebo více negativními myšlenkami, řekne si STOP a pokračuje nějakou větou, která je pro danou situaci nejvhodnější a má za úkol ji zlehčit. Třeba: Stojí tohle vůbec za to, abych si kvůli tomu dělal hlavu? Nebo: Jak důležité mi to bude připadat za půl roku? Nejdříve si povely řekněte nahlas. Postupem doby už budete schopni dosáhnout stejných výsledků i když si povel STOP řeknete potichu. 36

Metodický list č. 6 SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI A SOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ Cíl: Zvládat a řešit vliv sociálních jevů na osobnost; znalost asertivity a mezilidských transakcí, řešení konfliktů Klíčové pojmy: sociální prostředí, sociální dovednost, asertivita (typy asertivity, asertivní prezentace, asertivní chování, asertivní techniky), pasivita, agresivita, submise, mezilidské transakce (aspekty a stavy osobnosti - dítě, dospělý, rodič), konflikt principy, zásady, pravidla vyrovnávání se s kritikou Organizace a metody práce: výklad lektora modelové činnosti práce ve skupině vedení třídní knihy diskuse, poznámky Metodický postup: Lektor Účastníci Pomůcky - objasní pojem sociální dovednosti a chování, rozdíly mezi pasivním, asertivním a agresivním chováním - vysvětlí příčiny mezilidských konfliktů, a způsobů jejich řešení - cvičí s účastníky základní použití asertivity jako způsobu sociální komunikace (techniky asertivního chování, asertivního řešení konfliktů a problémů) - vysvětlí principy transakční analýzy (Berne) a stavy ega (rodič, dospělý, dítě), a pracuje s testem transakcí. Objasní pozice a role jedince ve skupině. - Pracují s testy asertivity, transakce ve skupinách - Prosazují a obhajují své názory a postoje - Účastní se modelových činností * např. z nakladatelství Grada Praha, Portál Praha, Management Press Praha, - papír - tužka - tematické testy (asertivita, transakce) - modelové hry * - třídní kniha 37

Asertivita Co to je? Asertivní práva Asertivní povinnosti Asertivita by se dala do češtiny přeložit jako sebeprosazení, umění jasně argumentovat, stát na svém slovu, využít přiměřený projev emocí, umění dát najevo svá přání a požadavky. Kompromis je často největším vítězstvím. Asertivita vyžaduje, aby se člověk rozhodoval sám za sebe a za svoje rozhodnutí nesl plnou zodpovědnost. K tomu by měl znát a respektovat určité zásady neboli asertivní lidská práva. Tato práva vycházejí ze zásady, že nikdo s námi nemůže úspěšně manipulovat, pokud mu to sami nedovolíme. Máme právo sami posuzovat své chování, myšlenky a emoce a nést za ně i za jejich důsledky sami zodpovědnost. Máme právo nenabízet žádné výmluvy či omluvy ospravedlňující naše chování. Máme právo sami posoudit, zda a nakolik jsme odpovědni za problémy druhých lidí. Máme právo změnit svůj názor (pokud se změnou názoru dostaneme blíže k pravdě, ale i proto, že se nám nějaká věc jednoduše přestala líbit). Máme právo dělat chyby a být za ně odpovědní (kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale také nic nevytvoří). Máme právo říct: Já nevím. Máme právo být nezávislí na dobré vůli ostatních (nejde se zavděčit všem). Máme právo dělat nelogická rozhodnutí. Máme právo říci: Já ti nerozumím. Není naší povinností číst druhým jejich přání přímo z očí a nevyřčené představy plnit na počkání. Máme právo říct: Je mi to jedno. To znamená, že máme právo nebýt perfektní podle definic někoho jiného. Vědět, co chci. Nést odpovědnost za své chování. Nenalhávat si do vlastní kapsy. Nenalhávat si o druhých. Nestydět se říci, co chci a jak situaci prožívám. Nesnažit se s druhým manipulovat. Naučit se pozorně naslouchat a slyšet. 38

Konflikty Úvod Reakce na konflikt můžeme rozdělit do tří kategorií: Druhy konfliktů, do kterých se dostáváme: Několik zkušeností o úspěšném řešení těchto situací: Jak se vyrovnat s kritikou na pracovišti? Většina lidí se v konfliktních situacích necítí dobře. Snaha se jim vyhnout však není možná. V každodenním kontaktu s ostatními lidmi nastává řada situací, které jsou konfliktní. Musíme si proto položit otázku, jak tyto situace zvládat. Konfrontace dochází k uvolnění napětí, sebeotevření, může také způsobit nárůst agresivity a vyústit v násilné střetnutí. Únik, vyhnutí se řešení je pohodlné, jednoduché, vyjadřuje také ohled na okolí. Vždy však poznamenává psychiku. Jak pravil klasik: Kdo hází problémy za hlavu, tomu na ni dříve či později spadnou. Řešení, dohoda situace probíhá na základě vstřícnosti, informovanosti, otevřenosti. Je však náročná na čas. Tento přístup je nejpřínosnější, protože nám pomůže přiblížit se k realitě. Vnitřní člověk má na výběr několik možností a jednu si musí zvolit. Většinou se nejedná o situaci, kdy jedno řešení je dobré a jedno špatné, ale nabízejí se dvě dobrá či dvě špatná řešení. Ve druhém případě volíme prostě menší zlo. Mezilidské člověk je v konfliktu s druhými lidmi. Skupinové stojí proti sobě dvě či více skupin lidí, kteří obhajují své zájmy (např. ekologové proti ekonomům). Mezinárodní střetávají se protichůdné zájmy národů. Řešení konfliktů je především o umění kompromisu. Každý má právo říci svůj názor. Nezvyšovat hlas, neskákat do řeči. Neurážet, logicky argumentovat, nadhled, neponižovat. Nevytahovat staré věci. Neútočit na lidi, věci, které má člověk rád. Pro vyjádření svého postoje používáme formu Já. To znamená, že řeknu: Já se cítím.(nepříjemně, stísněně,.), když ty (chodíš pozdě domů, neuklízíš si věci, kritizuješ mě,.), protože..(např. mě to uráží, bojím se,...). Potřeboval/a bych..(např. dohodnout se na pravidlech.). v klidu problém si vyříkat, řešit ho s odpovědnou osobou vědět na koho se můžu obrátit mluvit o problému, ale neobtěžovat tím spolupracovníky mluvit pouze o podstatných věcech neurážet se naučit se kritiku přijmout, nemít pocit, že jsem kritizován pouze já kritika může pomoci vyjasní se mnoho problematických věcí s kritikou se setká každý 39