Návrh obnovy roubené stavby

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Návrh obnovy roubené stavby Diplomová práce Brno 2014 Bc. Adam Svoboda

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci na téma: Návrh obnovy roubené stavby vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne: podpis

Poděkování Děkuji tímto za praktické připomínky a rady vedoucí mé diplomové práce, Ing. Veronice Hunkové, Ph.D.. Zároveň bych chtěl poděkovat příbuzným a známým za poskytnutí informací nezbytných k vypracování této diplomové práce a také za jejich ochotu a čas, který mi věnovali. A též všem ostatním, kteří mi pomohli dovést tuto práci ke zdárnému konci.

Bc. Adam Svoboda Návrh obnovy roubené stavby (Log house renovation) ABSTRAKT Práce pojednává o návrhu obnovy roubené stavby v Beskydech, konkrétně v obci Morávka. Její součástí je nashromáždění všech dostupných informací týkajících se rekonstrukcí stavby v průběhu existence objektu. Pro co nejpřesnější výstup byl objekt zaměřen a byla pro něj vypracována základní výkresová dokumentace. V objektu bylo provedeno lokální měření vlhkosti a stanovení výskytu hyf hub ve vytipovaných konstrukcích pomocí Cartwrightovy metody. Stěžejní pro práci je celkové posouzení současného stavu dřevěných prvků stavby včetně popisu poruch a posouzení jejich rozsahu. Všechny předem zmíněné činnosti vedou k výslednému cíli celé práce, což je vypracování návrhů obnovy objektu. Klíčová slova: dřevostavba, Morávka, stavebně technický průzkum, obnova, roubená stavba

ABSTRACT The present thesis deals with a renovation of a log house located in the Beskydy mountains, in the municipality of Morávka. The thesis involved gathering all available information about the previous renovations of the house throughout its existence. In order to provide as accurate output as practically possible, the house was measured and basic drawings were prepared. This included local humidity measurement and determination of fungal hyphae occurrence in identified structures using the Cartwright method. The crucial part of the thesis was the overall evaluation of the current condition of the house wooden elements, incl. the description of the defects and evaluation of their extent. All the activities mentioned above lead to the resulting objective of the thesis, i.e. designs of the log house renovation. Key words: wooden house, Morávka, construction survey, renovation, log house

Obsah 1 Úvod... 10 2 Cíl diplomové práce... 11 3 Literární přehled... 12 3.1 Stavby na bázi dřeva... 12 3.2 Masivní dřevostavby... 13 3.3 Roubené stavby... 13 3.3.1 Spárování... 15 3.3.2 Povrchová úprava... 15 3.3.3 Tesařské vazby v nároží... 16 3.3.4 Deformace srubové stavby... 16 3.4 Škůdci dřeva... 17 3.4.1 Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus)... 17 3.4.2 Červotoč proužkovaný (Anobium striatum)... 18 3.4.3 Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans)... 18 3.4.4 Koniofora sklepní (Coniophora puteana)... 19 3.4.5 Dřevozbarvující houby a plísně... 19 4 Metodika... 20 4.1 Historické zdroje... 20 4.2 Měření... 20 4.3 Smyslové posouzení... 21 4.4 Zpracování dat... 23 5 Výsledky... 24 5.1 Obec Morávka... 24 5.2 Historie obce... 25 5.2.1 Úryvek z kroniky... 25 5.3 Popis objektu... 26

5.4 Historie objektu... 28 5.5 Stavebně technický průzkum... 30 5.5.1 Vlhkost v objektu... 30 5.5.2 Zjišťování přítomnosti hyf hub ve dřevě... 33 5.5.3 Svislé nosné konstrukce... 34 5.5.4 Krov... 53 5.5.5 Stropy... 65 5.5.6 Podlahy... 66 5.5.7 Stavebně truhlářské výrobky... 67 6 Návrhy obnovy... 75 6.1 Historicky věrná varianta obnovy... 75 6.1.1 Svislé konstrukce... 75 6.1.2 Krovová konstrukce... 76 6.1.3 Stropy... 78 6.1.4 Podlahy... 78 6.1.5 Stavebně truhlářské výrobky... 79 6.1.6 Posouzení varianty... 81 6.2 Varianta novodobé rekonstrukce... 83 6.2.1 Svislé konstrukce... 83 6.2.2 Krovová konstrukce... 84 6.2.3 Stavebně truhlářské výrobky... 85 6.2.4 Posouzení varianty... 87 6.3 Kompromisní varianta obnovy... 87 6.3.2 Stavebně truhlářské výrobky... 89 6.3.3 Posouzení varianty... 90 6.4 Stanovení výsledné varianty... 91 7 Diskuse... 92

8 Závěr... 93 9 Summary... 94 10 Seznam použitých zdrojů... 96 10.1 Seznam knih... 96 10.2 Seznam internetových podkladů... 98 10.3 Seznam obrázků... 99 10.4 Seznam tabulek... 101 10.5 Seznam příloh... 102 10.5.1 Výkresová dokumentace... 102 10.5.2 Fotografické přílohy... 102

1 ÚVOD Lidové stavitelství bylo v českých zemích v průběhu staletí ovlivňováno a spoluvytvářeno nejrůznějšími kulturními, etnickými, geografickými, sociálně ekonomickými a civilizačními faktory. České země byly díky své geografické poloze křižovatkou kultur, kde se střetávaly i prostupovaly historicky a kulturně odlišné vlivy Evropy západní, východní, severní i jižní. Prakticky nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím lidovou stavební kulturu jsou bezesporu přírodní podmínky, do značné míry určující stavební materiál k výstavbě obydlí. Převážnou část Čech a Moravy dříve pokrývaly jehličnaté nebo smíšené lesy. Jelikož dřevo jehličnatých dřevin bylo nejvhodnější ke stavbě roubených domů, byly tyto stavby ve zmíněných oblastech nejrozšířenější. Tato práce se bude zabývat roubenou stavbou v Beskydech, a to konkrétně v obci Morávka. I tato stavba je poznamenána různými vlivy lidového stavitelství. Vzhledem k relativně vysokému stáří objektu prošly některé prvky rekonstrukcemi různého rozsahu. Bohužel, na zásadní zásahy do konstrukce se zatím nepřistoupilo, jelikož objekt na první pohled vypadá v pořádku. Při bližším zkoumání a měření byly odhaleny zdánlivě nepatrné problémy, které by mohly v budoucnu nenávratně poškodit celou konstrukci. 10

2 CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE Cílem práce je vypracování různých návrhů obnovy roubeného objektu v obci Morávka v závislosti na provedení stavebně technického průzkumu. Při něm bude také podrobně popsán druh a rozsah poškození jednotlivých konstrukcí. K jednotlivým konstrukcím bude co možná nejpřesněji zaznamenán jejich historický vývoj v objektu ve smyslu rozličných rekonstrukcí a změn jejich funkčních, popřípadě estetických vlastností. Následně budou vytvořeny varianty, které budou mezi sebou porovnány z hlediska specifických kritérií majitele objektu. Dalším důležitým výstupem bude též základní výkresová dokumentace stávajícího objektu, založená na měření objektu ve stávajícím stavu. 11

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED Každá historická stavba je určitým způsobem jedinečná, a uchování charakteristických znaků by mělo být prioritním zájmem. Pro lidové stavby je typické to, že na první pohled stavby z téže oblasti vypadají stejně nebo velmi podobně. Stavebník respektoval ověřené zákonitosti, přibližnou velikost stavby, tvary střechy, proporce domu, tvarosloví výzdobných prvků. Jedinečnost daného objektu lze vysledovat až při podrobnějším pozorování. Bylo jí dosahováno drobnými detaily výzdoby, skladbou štítu, pobíjením dveří, řezbou sloupků podstávky nebo pavlače, nebo jednoduše pouze odlišnou vazbou objektu k přiléhajícímu terénu oproti stavbě sousední. Jednou z pozitivních charakteristik lidových staveb je to, že ve svém prostředí nijak neprovokují a svými přírodními materiály a vyváženou kompozicí působí klidným dojmem. I u zcela prostých objektů bez náročné výzdoby lze najít harmonii a jedinečnost. Základním úkolem památkové péče je definice všeho, co je na dané stavbě hodnotné a co tedy nesmí být zanedbáním údržby či nevhodnou opravou zničeno. Například kromě celkového tvaru hmoty či výzdobných prvků fasády jde o řadu třeba nenápadných a vlastníky ani nevnímaných znaků polohu stavby, krásnou dlažbu zápraží, vyřezávaná zhlaví trámů nebo krokví, uspořádání okenních otvorů, zajímavosti v interiéru dveřní portálky, klenbu, starobylá kování dveří, ohlazené stupně a zábradlí schodiště, dochované části mobiliáře a mnoho dalších maličkostí. Péče o lidové stavby nesmí být jejich vyčištěním od známek bývalé chudoby a jednoduchosti, ale musí zahrnovat promyšlené kroky k uchování co největšího množství původních konstrukcí a detailů v kombinaci s nezbytnými úpravami objektu tak, aby mohl být i v dnešní době smysluplně využíván. (Kučová, Bureš, 1999) 3.1 Stavby na bázi dřeva Dřevo se jako stavební materiál používá už od nepaměti. Tato skutečnost je podložena mnoha důvody. Dřeva na území České republiky bylo vždy dostatek v potřebné kvalitě i množství. Pro různé typy konstrukcí byl vhodný různý typ dřeva, tudíž se konstrukční systémy lišily podle lokality objektu. 12

Dalším, neméně důležitým aspektem používání dřeva byla snadná opracovatelnost materiálu za pomoci jednoduchých nástrojů. Podstatným kladem je také jeho působení na člověka, jemuž vytváří velmi příjemné prostředí, ať již svým charakteristickým aroma, či příjemnou povrchovou teplotou. V neposlední řadě je důležité i estetické působení různých kombinací pohledových dřevěných konstrukcí. 3.2 Masivní dřevostavby Pod pojmem masivní stavba ze dřeva rozumíme stavbu, u které je nosná část stěny vytvořena z řeziva masivního průřezu (srubové stavby) nebo z různě opracovaných přířezů, které jsou vzájemně spojeny do masivních desek skládáním, vrstvením nebo lepením do různých tvarů. Tyto stavby se, na rozdíl od ostatních staveb na bázi dřeva, řadí již mezi těžké stavební konstrukce, avšak nesdílí s nimi všechny vlastnosti. Moderní systémy výstavby masivních dřevostaveb umožňují, aby objekt zvenčí působil jako dům zděný, při zachování všech výhod stavby na bázi dřeva. (Kolb, 2011) 3.3 Roubené stavby Tradiční dřevěná konstrukce stěn domů i některých hospodářských staveb se nazývá roubení sestava vodorovně vrstvených trámů, vázaných v nároží tesařskými spoji. Nejjednodušší vazbu, užívanou snad u méně náročných staveb ve středověku, tvoří pouze přesah nárožních konců zhlaví, která navíc nemusela být kolmo ukončena pilou, ale je nepravidelně špičatá po kácení sekerami. Vůbec nejjednodušší způsob zafixování takového rohu s přesahy může být doplnění o svislé zaražené kůly, které zamezí vybočení jednotlivých prvků z vazby. K provedení řádného roubení nicméně patří úpravy takového druhu, které nevyžadují další přídavné prvky, tzn. tvarování konců tak, aby se z vazby nemohly ani pod tlakem vysunout. (Škabrada, 1999) K roubení se nejčastěji využívalo rovné jehličnaté dřevo, přičemž u obytných staveb se preferovala jedle či smrk. Rozhodnutí o druhu dřeva většinou pramenilo z lokálního výskytu jednotlivé dřeviny. Nesouměrnost 13

silnějších a slabších konců kmenů se vyrovnávala jejich střídavým kladením. Pohledové strany trámů byly také opracovávány kvůli rozličným důvodům a různými způsoby. Nejstarší jsou bezesporu trámy nehraněné, pouze zbavené kůry včetně lýka, tzv. kuláče. Tyto se někdy u obytných staveb zčásti přitesávaly zvenčí tak, aby se odstranily více vyčnívající části, a stěna se pokryla izolační vrstvou hliněné mazaniny, která byla následně natřena vápnem. Protože rybinová nárožní vazba se standardně provádí u hraněného prvku, je typický znakem provedení vnější strany nároží staveb z nehraněných kuláčů, tzv. měsíčkový přechod z plného oblého tvaru na hraněnou koncovou část s požadovanou vazbou. Napříč kraji a oblastmi se liší názvosloví jednotlivých trámů roubení, které se u většiny prvků vyznačuje jistou podobností, avšak lehkými nuancemi se různí. Názvosloví trámů roubení v obci Morávka znázorňuje Obr. 1 a Tab. 1. Obr. 1 Názvosloví trámů roubení v obci Morávka (Frolec, 2007) 14

Tab. 1 Legenda názvosloví trámů roubení v obci Morávka (Frolec, 2007) Označení I II, III, IV, V VI, VII VIII IX X XI Krajový název prvku Prutěž, srubové dřevo Dyle Sunik Závěrečný sunik Závěrka Plotev Plotev, konečné dřevo 3.3.1 Spárování Spáry vzniklé mezi jednotlivými trámy bylo zvykem vycpávat mechem, který se vtláčel do otvorů tak, aby je trvale a kvalitně vyplnil. Dále se také přes tyto spáry natahovala hliněná mazanina, která se většinou zabílila vápnem. Pokud šlo o spáry příliš rozměrné, bylo použito subtilní tyčoviny, která zmenšila spárovací otvor. 3.3.2 Povrchová úprava Nejčastěji byly dřevěné roubenky po výstavbě ponechány bez ošetření či zakrývání pohledového roubení. Ovšem po nějakém čase se vždy objevily poskromnu hromádky jemného dřevitého prachu signalizující výskyt tesaříka. Proto se starší roubené stavby začaly natírat olejem, z úsporných důvodů se nejčastěji jednalo o použitý motorový olej. Tento jednak ztížil životní podmínky larvám tesaříka, ale i dřevo povrchově naimpregnoval, což sice z praktického hlediska nemělo valný význam, ale majitel byl většinou přesvědčený o opaku. Toto opatření bylo realizováno výhradně z exteriéru objektu z důvodu nepříjemného zápachu z olejového nátěru. U vesnických roubených staveb, především v Čechách, jsou časté užitkové obklady stěn. Dřevěné obklady byly realizovány již v 19. století a dříve, hlavně jako mechanická ochrana stěny před povětrností, a mají různou podobu. Nejčastější je svislé bednění, které bylo prováděno z co nejširších prken, jejichž 15

spáry byly překrývány lištami. Tyto lišty byly ploché se zkosenými hranami a jejich šířka byla úměrná mohutnosti prken bednění. Mezi rozšířené povrchové úpravy interiéru i exteriéru roubených staveb patřil i tzv. kožuch. Šlo o vrstvu hliněné mazaniny nanesenou na stěny. Aby se mazanina udržela na kolmé stěně, bylo před jejím nanesením nutné provést na trámech tzv. ježkování. Toto jěžkování prakticky znamenalo zatlouci do trámů, relativně hustě, množství zpravidla bukových kolíků. Opatření obvodové stěny kožuchem mělo mnoho opodstatnění. Z těch nejpraktičtějších je nutné zmínit vyšší požární bezpečnost. Pokud byl vnitřní kožich opatřen vápenným nátěrem, byla zvýšena i úroveň hygieny v místnostech. Vnější kožich sloužil především ke zvýšení estetické hodnoty roubenky, která tímto působila dojmem zděné stavby a naoko zvyšovala prestiž majitele objektu. 3.3.3 Tesařské vazby v nároží Za nejstarší způsob řešení nároží roubených staveb považujeme trámové přesahy s jednoduchými, do sebe zapadajícími záseky, případně se zajištěním srubové konstrukce ještě rohovými kůly. Později trámové přesahy téměř zcela ustupují náročnějším tesařským vazbám a spojům, pouze v některých regionech zůstávají nadále charakteristické pro spodní a zejména horní trámové věnce. Zde, při jejich častém stupňovitém vyložení mohou vynášet čelně předsazený štít a z boční strany konstrukci střechy nad zápraží. Obecně jsou však trámové přesahy již v období používání kuláčů nahrazeny rybinovou vazbou, charakteristickou pro jejich zhlaví. U hraněných trámů opracovaných již po celé délce jsou rybinové vazby zcela běžné. Mladší řešení nároží srubových dřevostaveb představuje zámková úprava zcela hraněných trámů. 3.3.4 Deformace srubové stavby Problém roubené stěny představuje zejména stabilita její roviny při svislém tlaku horní části stavby, stropu a střechy (někdy také patra). Ke ztužení se užívaly svislé čepy, propojující v dlabaných nebo vrtaných jamkách sousední 16

trámy, nebo masivnější krátké latě, vkládané ve spárách do drážek kolmo mezi trámy, zejména poblíž otvorů, které stabilitu stěny zmenšují. (Škabrada, 1999) 3.4 Škůdci dřeva Hlavní příčinou koroze a poškození dřevostaveb jsou škůdci ať již biotičtí či abiotičtí, přičemž první zmínění mají vliv znatelně větší. Biotičtí škůdci působí na dřevo nejčastěji v závislosti na jeho vlhkosti. Různé druhy hub a hmyzu vyžadují rozdílné podmínky. Kromě vlhkosti jsou tyto podmínky ovlivněny teplotou a zejména u hub, mírou proudění vzduchu. Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje napadení dřeva biotickými škůdci, je druh dřeviny. Prakticky každý dřevokazný hmyz i houba má v oblibě jiné části dřevní hmoty. Podstatné je také to, jakým způsobem škůdce na dřevěný dílec působí. Některé druhy hmyzu působí pouze povrchově, přičemž zachovávají dostatečný průřez dílce, který dokáže i takto plnit svou nosnou funkci. Houby nejčastěji působí v celém průřezu, a tudíž jsou problémem opravdu významným. Podstata nebezpečí hub vězí i v tom, že většinou je jejich výskyt patrný až podle plodnic, bohužel v této fázi je houba plně rozvinuta a osud dřeva zpečetěn. Abiotičtí škůdci nemají na dřevostavby tak podstatný vliv, pokud jsou na objektu dodrženy základy konstrukční ochrany dřevěných dílců. Na obvodových konstrukcích neopatřených omítkou může docházet k fotodegradaci, která však nemá vliv na stabilitu stavby a degraduje ji pouze esteticky. Dalším působícím faktorem je déšť a vítr, oba dokážou ze dřeva vymýt měkké dřevní substance a zvýraznit tvrdší letní dřevo. I v tomto případě se jedná vesměs o problémy vizuální. 3.4.1 Tesařík krovový (Hylotrupes bajulus) Tesaříků je nespočet druhů a poddruhů, jejich nejznámější zástupce působící na území České republiky je tesařík krovový. Nebezpečné jsou konkrétně jejich larvy. Napadá v zásadě měkké druhy dřevin, kde se prokousává bělí. Larvy působí těsně pod povrchem a jejich počínání lze často 17

odhalit poslechem a následně po vývinu v brouka, výraznými oválnými výletovými otvory. Jedním z nejúčinnějších opatření proti larvám tesaříka je termosanace. 3.4.2 Červotoč proužkovaný (Anobium striatum) Tento hmyz se vyskytuje jak v přírodě, tak i v obytných staveních. Napadá výhradně dřevo jehličnatých dřevin. Nejčastěji se vyskytuje ve vzduchosuchém dřevě v místnosti například v nábytku, stavebně truhlářských výrobcích, podlahách atd. Pokud dřevo napadnou červotoči a není včas sanováno, je prakticky jisté, že se časem zhroutí. Jeho výskyt je patrný podle drobných kulatých výletových otvorů. 3.4.3 Dřevomorka domácí (Serpula lacrymans) Tato houba patří mezi houby hnědého tlení, rozkládajícího celulosu. Dřevo se časem rozpadá do kostek. Jedná se o nejnebezpečnější houbu působící v mírném podnebném pásu Evropy. Její nebezpečí tkví především v jejím rychlém vývoji a snadnému rozmnožování. Dřevo napadené touto houbou rychle degraduje. Dřevomorka dokáže přežívat i v suchých podmínkách díky tomu, že si dokáže vlhkost přivádět pomocí hyf z velké vzdálenosti. Tyto hyfy mohou navíc prorůstat i kamenným či cihlovým zdivem. Jejich denní přírůstek může v ideálních podmínkách dosahovat až 100 mm za den. Pokud má houba ideální podmínky tak se objeví na povrchu dřeva její plodnice. Tato začne produkovat výtrusy, které se volně vznáší ve vzduchu. Stačí, aby se jediný výtrus nesený větrem, na zvířeti nebo na podrážce od bot dostal do styku s dřevem ideální vlhkosti a začne vývoj a růst mycelia. Jakékoliv sanační metody se jeví vůči dřevomorce neúčinné. Jediné řešení je odstranění napadených dílců a jejich spálení v dostatečné vzdálenosti od objektu, jelikož výtrusy v plodnicích jsou unášeny sloupem teplého vzduchu z ohně a takto dále šířeny do okolí. 18

3.4.4 Koniofora sklepní (Coniophora puteana) Jedná se o houbu hnědého tlení. Průběh degradace je v podstatě stejný jako u dřevomorky. Koniofora je mnohem více závislá na vlhkosti, než její příbuzná dřevomorka, jelikož při nedostatečné vlhkosti naprosto ustává její růst. 3.4.5 Dřevozbarvující houby a plísně Těmto biotickým škůdcům se ve stavebnictví nepřikládá velký význam, jelikož po jejich napadení dřevo neztrácí své mechanické ani fyzikální vlastnosti. Navíc napadají v drtivé většině případů čerstvou kulatinu. Mají schopnost napadat i jiné nedřevěné povrchy, jako jsou barvy, laky, papír, omítky aj. Ideální podmínky pro jejich rozvoj jsou teploty okolo 27-37 C a relativní vlhkost vzduchu 85-99 %. Výskyt plísní muže být také vstupní branou pro rozvoj dřevokazných hub. (Ptáček, 2009) 19

4 METODIKA Pro práci je stěžejní provedení stavebně technického průzkumu (STP). Účelem STP je poskytnout soubor vyčerpávajících informací o stávajícím objektu a jeho vazbách na okolí. Rozsah STP je dán jeho účelem, pro který se průzkum provádí, stavem objektu, časem, který je pro průzkum k dispozici a přístupností objektu. Rozsah průzkumu je vždy omezen cenou průzkumových prací, možností provedení sond, mírou přístupnosti apod. (Beneš a spol., 2001). 4.1 Historické zdroje Pro vypracování diplomové práce byly použity zdroje různého druhu. Základním pramenem informací byla literatura popisující historické konstrukce, metody a zvyklosti. Nezanedbatelným pramenem jsou také zápisky z kroniky, které pomáhají ucelit a spojit informace získané z literatury a informace zjištěné empiricky. K doplnění faktů přispěla nemalou měrou také svědectví pamětníků, kteří byli v minulosti v přímém styku s objektem. Tato svědectví napomohla k přesnějšímu datování jednotlivých událostí, kterými byla stavba svědkem a nedílnou součástí. Většinu těchto cenných informací poskytla ochotně paní J. S., která byla svědkem vývoje stavby již od roku 1969. Díky bezproblémové komunikaci s majiteli objektu bylo získáno i několik fotografických materiálů. Tyto fotografie jsou mnohdy cennější než samotné výpovědi pamětníků, jelikož z nich můžeme vyčíst konstrukci i odhadnout velikost jednotlivých prvků. Očité svědectví nám většinou tyto informace neposkytne. 4.2 Měření Pro měření bylo použito jak klasických mechanických měřidel, tak i moderních elektronických přístrojů. Vzdálenosti byly měřeny pomocí svinovacího metru, popřípadě krátkým pravítkem při zaměřování detailů. Pro ostatní vzdálenosti byl použit elektronický dálkoměr Bosh DLE 40 Professional, který zajistil maximální přesnost měření. Měření vlhkosti konstrukcí a jednotlivých dílců bylo zajištěno odporovým vlhkoměrem Gann Hydromette M 4050. 20

Pro posouzení míry napadení dřevěných prvků dřevokaznými houbami byla použita Cartwrightova metoda. K experimentu bylo potřeba z jednotlivých vzorků odříznout co nejtenčí plátek za pomocí žiletky. Dále se tyto plátky dřeva vložily do 0,5% roztoku safraninu rozpuštěného v destilované vodě. Posléze se vzorky opláchly destilovanou vodou a vložily do roztoku anilinové modři. Následovalo další opláchnutí v destilované vodě. V této fázi byly vzorky připraveny na vložení mezi krycí sklíčka a zkoumání pod mikroskopem. Při posuzování jednotlivých vzorků se hledaly hyfy hub, které se díky výše uvedenému postupu zbarvily a byly tímto lépe viditelné. Následně byly vzorky vyhodnoceny podle tabulky Tab. 2. Experiment byl realizován v laboratoři Výzkumného a vývojového ústavu dřevařského v Březnici, pod odborným dozorem. Tab. 2 Legenda napadení Cartwrightovou metodou (VVÚD, 2013) Stupeň napadení Rozsah napadení 0 0% 1 0 10% 2 10 30% 3 30 60% 4 60 100% 4.3 Smyslové posouzení Při posouzení poškození bylo použito metod smyslových tzn. za pomoci zraku, čichu a sluchu. Vizuálně lze posoudit většinu průvodních jevů napadení dřeva. Ať jsou to již různé druhy trhlin, tvarové deformace, změny barvy, výletové otvory po hmyzu či plodnice hub. Při posuzování se dá upotřebit i čichový vjem. Pokud je místnost cítit zatuchlinou, je to důsledkem zvýšené vzdušné vlhkosti a nedostatečné výměny vzduchu, tudíž ideálním místem pro vývin hub. I ohořelé dřevo má svůj specifický pach a bezpečně napoví, že někde v místnosti či v objektu došlo k požáru. 21

Sluch se upotřebí nejčastěji při posuzování stavu různých dřevěných dílců pomocí poklepání tvrdým předmětem, správnou zvukovou odezvu dřeva musí pozorovatel znát z praxe. Dále také lze pouhým uchem zachytit zvuk larev tesaříka, kterak se prokousávají dřevní hmotou. Samotným stanovením míry poškození dílců je porovnání jejich stavu zjištěného smyslovými vjemy s předem definovanými podmínkami. Zároveň byla narýsována dokumentace a graficky znázorněna místa a míra poškození dílců. Legendu značek znázorňuje Tab. 3. Tab. 3 Legenda značek pro posuzování poškození prvků (vlastní, 2014) Stupeň poškození 0 Žádné poškození 1 Slabé poškození 2 Střední poškození 3 Silné poškození 4 Totální destrukce prvku Druh poškození T Č H Opatření Ch Vc Vč Tesařík krovový Červotoč proužkovaný Napadení houbou Chemické ošetření Výměna celého prvku Výměna části prvku Barevné označení ve schématu Nenapadené prvky / prvky nevykazující poškození Napadené prvky bez vlivu na funkci prvku Napadené prvky určené k sanaci Napadené prvky určené k výměně 22

Kritéria posouzení poškození jednotlivých dílců byla stanovena tak, aby co nejpřesněji vystihovala současný stav. Značky kritérií byly zvoleny s přihlédnutím na maximální přehlednost ve schématech a tabulkách vyhodnocujících poškození jednotlivých částí objektu. Výše uvedené značení platí jak pro prvky svislých konstrukcí, tak i pro jednotlivé prvky krovu. 4.4 Zpracování dat Data získaná zaměřením objektu byla zpracována do elektronické podoby pomocí softwaru AutoCAD 2007. Kompletací těchto dat vznikla základní výkresová dokumentace. Dokumentace se opírá o ČSN-01-3420. Data nabytá měřením vlhkosti a informace získané smyslovým posouzením, byly zpracovány do přehledných tabulek a zjednodušených, barevně označených, schémat. 23

5 VÝSLEDKY 5.1 Obec Morávka Morávka je podhorská obec s roztroušenou slezskou zástavbou, vklíněná mezi masívy Travného a Slavíče, s největším katastrem v Beskydech. Morávka se rozkládá na obou březích stejnojmenné řeky. Svou rozlohou 87 km 2 je jednou z největších obcí v České republice. V letech 1960-1966 byla na Morávce postavena údolní přehrada, sloužící jako zdroj pitné vody pro obyvatele okolních měst. V současné době má Morávka 1093 obyvatel. Pro své vzácné a neobvyklé přírodní krásy je zařazena do CHKO Beskydy. Je zde zaznamenán výskyt vlků, medvědů i rysů. Morávka měla možnost darovat Strom pro Vatikán - v Mileniu 1999/2000. Nabízí se zde velmi dobré podmínky pro letní i zimní rekreaci, turistiku i sběr lesních plodů. Roubenka Obr. 2 Lokace roubeného objektu (www.mapy.cz, 2014) 24

5.2 Historie obce Obec Morávka byla založena na počátku 17. století a je jednou z nejmladších vsí na Frýdecku. V 17.-18. století se uvádí v pramenech jako valašská ves. Ves byla součástí frýdeckého panství, které bylo majetkem hraběcích rodů Bruntálských z Vrbna, Oppersdorfů a Pražmů. Obyvatelé se věnovali horskému zemědělství a pastevectví valašského dobytka. V horách se nacházel značný počet salaší ještě na počátku 20. století. O valašských tradicích vypovídá i symbol na obecním znaku (kozel). Rozsáhlé oblasti lesů na Morávce patřily až do roku 1918 habsburskému rodu a byly intenzivně hospodářsky využívány. Na počátku 20. století dosáhl počet obyvatel Morávky svého maxima 3839 obyvatel a v obci fungovalo 6 malotřídních obecných škol. Dramaticky zasáhla do dějin Morávky doba druhé světové války. Roku 1938 byla část obce zabrána Polskem a po okupaci českých zemí zde bylo organizováno převádění přes lesní hranici z Protektorátu do Polska. Po roce 1943 zesílila na Morávce partyzánská činnost a došlo i k vysazení parašutistů z Anglie (skupina Wolfram). Po vypálení usedlosti Zajčorka, jejíž obyvatelé ukrývali partyzány, přepadlo německé jagdkomando partyzánský bunkr na Malém Travném. Nacistický stanný soud z Brna odsoudil v prosinci roku 1944 čtrnáct občanů Morávky k trestu smrti. Po druhé světové válce začal výrazný pokles počtu obyvatel Morávky způsobený stěhováním do pohraničí (Bruntálsko), stavbou údolní přehrady a zatopením části údolí, ale hlavně vystěhovalectvím za prací na Ostravsko. Na prvorepublikovou tradici víkendů a letních bytů navázalo chataření a chalupaření, doplněné o stavby velkých rekreačních středisek. Morávka se tak stala významnou rekreační obcí pro oblast ostravské aglomerace. 5.2.1 Úryvek z kroniky Obytné budovy jsou tu většinou ze dřeva a jsou kryté šindelem. Zděných budov jest jen malý počet a patří zámožnějším rolníkům a obchodníkům. Jsou kryty taškami (křidlicí). V jednoduchých chalupách nemají kuchyně. Ze síně vkročíme hned do veliké jizby, kde stojí stůl, v koutě na obě strany podél stěny s lavicemi (lavkami), z jedné strany stolice se židlí a několik stolků. Nad stolem v koutě zavěšen je kříž Krista Pána a podél něho na obě strany visí obrazy. Pod obrazy na stěně bývají klínky na zavěšení šatův a klobouků. V druhém koutě 25

podle stěny stojí lože pro hospodáře a pro děti. V třetím koutě stojí pec. Na stěně blízko pece jest dlouhá lištef s malým zábradlím a pod ní v té lištfě klínky. Na lištfě jsou rozestaveny talíře porculánové, pod nimi visí hrnečky. Pec je na vaření i pečení. Na předku pod kachlama se vaří, vzadu je pekařský pec. Ve čtvrtém koutě při dveřích jest veliká police, též někde almara, na mísy a hrnce a různé nádoby. Tu stojí též džber a putynky. V koutě bývá tu též umístěný ruční mlýnek žerna. Naproti jizby je komora. Do ní je vchod ze síně. Tam jsou uschovány bečky na zelí, mléko, motyky, pily a jiné věci. Vedle komory bývá světnice pro výměnkáře. Pod komorou nebo pod jizbou jest sklep na kobzole, mrkve, řepu a kvačky. Ze síně jsou schody na hůru (půdu). Na půdě je schrána na šaty, dřívko na slaninu (špek), necky, almara pro uzené maso a jiné. Vnitřek chalup bývá tu a tam obílen, jen povalový strop postrádá natření. Za stavením stojí stodola, chlév, maštal (konírna), chlívky a šopa (kůlna). Všecko to jest pod jednou střechou. Z přístěnku u stavení vede chodníček do chléva. Jest vyložený kamením. Uvnitř stodoly je humno, kde se obilí mlátí. Po obou stranách humna jsou sušeky. Nad humnem jest pjatro. Přístup na pjatro jest po žebříku. (Kronika Morávky 1926, Karel Macura kronikář-učitel) 5.3 Popis objektu Objekt je umístěn na strmém severním svahu údolí Velkého Lipového v obci Morávka. Od hlavní silnice v údolí je vzdálen asi 1 km, po nezpevněné strmé cestě. Stavba je zasazena doprostřed louky o ploše asi jeden hektar. Louka je uzavřena dvěma roklemi, které ji tvarují do písmene V. K objektu patří také necelý hektar smíšeného lesa na jihovýchodě. Kolem stavení roste nespočet velmi starých planých ovocných stromů, jako odkaz po původních majitelích, kteří zde museli žít po celý rok. K objektu přiléhá rozměrná stodola, v jejímž přízemí je kamenný chlév, který zároveň stodole slouží jako základ. Na východ od stavby je malá samostatně stojící kůlna. Zobrazení objektu na historické katastrální mapě viz Obr. 3. 26

Obr. 3 Katastrální mapa z roku 1942 (katastrální úřad, 1969) Samotný objekt je roubená chalupa s bílou omítkou a renovovanou střechou viz Obr. 4. Roubenka prošla za dobu své existence nespočtem menších i větších rekonstrukcí. Některé úpravy způsobily podstatné změny v původním rázu stavení. Všechny tyto zásahy byly uskutečněny za účelem přestavby této roubenky, typické pro tuto oblast, na víkendovou rekreační chatu. Úpravy byly zaměřeny především k zajištění maximálního pohodlí. Proto byly některé zásahy opravdu necitlivé k původní konstrukci a to jednoduše proto, že nevyhovovala požadavkům současných majitelů. Další opravy a rekonstrukce byly uskutečněny pouze za účelem zvýšení životnosti stavby. I přesto si stavba zachovala svůj původní ráz a osobité kouzlo. V současné době není stavení v ideálním stavu a vyžaduje několik oprav různého rozsahu. Celkovou situaci objektu komplikuje i fakt, že je vlastněn třemi majiteli. 27

Obr. 4 Pohled na objekt ze severní strany (vlastní, 2014) 5.4 Historie objektu První zmínky o objektu se objevují v roce 1903. Původním majitelem objektu byl pan Blahuta, který byl nešťastnou náhodou zabit při střetu s vlakem. Další majitel byl železničář František Kuboš, který objekt koupil v roce 1962. Avšak kvůli obtížnému přístupu k objektu, byl nucen jej relativně záhy opět prodat. V roce 1969 byl objekt včetně pozemků zakoupen společně Janem Svobodou a Jindřichem Sedláčkem za 35 000 Kčs, k ceně se připočítalo i řezivo v hodnotě 10 000 Kčs. Dohromady tedy 45 000 Kčs. V roce 1994 byla roubenka přepsána na Jiřího Svobodu, Vojtěcha Svobodu a Martina Sedláčka. Objekt byl již v roce 1969 obložen heraklitovými deskami a na nich nahozena omítka nabílená vápnem. S malými opravami se tato zachovala dodnes. Krov byl v roce 1969 jednoduché smíšené konstrukce krokvové a vaznicové s hambalky. Ve zmíněném roce byla krytina tvořena starými šindeli a na nich dodatečně pokladenými betonovými taškami. V roce 1975 byly tašky nahrazeny zinkovými plechy, při opětovném zachování šindelů. V roce 2005 byly odstraněny zinkové plechy, šindele a některé krokve. Krokve byly 28

nahrazeny smrkovým hraněným řezivem, jako nová krytina byla zvolena plechová střecha s imitací taškových krytin. Okna byla do poloviny roku 1971 deštěná menších rozměrů, poté byla vyměněna za nová okna deštěná o větší ploše. Okna na východní straně byla zaslepena z důvodu rozšiřování a rekonstrukce dřevníku přiléhajícího k východní stěně. Podkroví sloužilo původně jako seník přístupný po žebříku ze síně. V roce 1973 bylo podkroví zobytněno dvěma jednoduchými pokoji a opatřeno strmými dřevěnými schodnicovými žebříkovými schody. V roce 1969 byl západní pokoj rozdělen příčkou na dva menší. Jedna místnost sloužila jako kuchyně, v níž stál kovový sporák na vaření. Druhá místnost byla určena ke spaní. Východní pokoj byl menší a sloužil jako víceúčelová místnost. V roce 1971 došlo k odstranění kovového sporáku ze západního pokoje, tento byl nahrazen vysokými litinovými kamny s horním plněním. Dále také byla odstraněna dělící příčka a funkce místnosti se změnila na obývací pokoj. Z východní místnosti se vytvořila samostatná kuchyně s kachlovými kamny a sporákem. Další výměna otopných těles byla v roce 1999, kdy se ve východní místnosti, která sloužila jako kuchyně, vyměnila kachlová kamna se sporákem za tytéž modernějšího designu. V západním pokoji byla litinová kamna nahrazena kachlovými kamny se zabudovaným otopným systémem na teplou vodu, který měl vytápět i pokoje v podkroví. Dům byl již v roce 1969 elektrifikován, avšak v roce 1977 bylo nutné rozvody opravit. Další generální oprava elektrických rozvodů byla v roce 2009, kdy byly vyměněny původní rozvody z hliníku za rozvody měděné. V domě byly též původně instalovány rozvody studené vody. Voda byla do objektu přiváděna cca 100 m dlouhým potrubím z blízké rokle samospádem. Toaleta prakticky chyběla, její náhradou byla samostatná místnost s lavorem, jenž bylo nutné pravidelně vynášet. V roce 1970 byla zbudována jímka a zároveň suchá toaleta na tomtéž místě. Přilehlá stodola postrádala schody a místo nich byla pouze ušlapaná hliněná plocha o značně vysokém sklonu. Stodola sloužila zčásti jako dílna, stáj pro ovce a ve zděném základu byl zřízen chlév pro krávy. V roce 1972 byl ve štítovém prostoru stodoly vybudován provizorní pokoj. 29

Šopa stojící opodál se zde nacházela již v roce 1969. Kromě výměny jednoho páru krokví a několika betonových tašek krytiny, zde stojí beze změny dodnes. 5.5 Stavebně technický průzkum V objektu byl proveden STP ve dnech 16.7.2013 až 12.3.2014. Tento průzkum zajistil cenné informace o objektu a jeho dílčích součástech. Data získaná tímto průzkumem jsou stěžejní pro vyhodnocení současného stavu objektu a především k dosažení cíle této práce, jenž spočívá ve stanovení tří variant rekonstrukce. 5.5.1 Vlhkost v objektu Měření vlhkosti konstrukcí a jednotlivých dílců bylo zajištěno odporovým vlhkoměrem Gann Hydromette M 4050. Stavba byla podrobena velkému množství měření za účelem zjištění výskytu vlhkosti napříč všemi konstrukcemi a jednotlivými stavebními dílci. Samotné měření probíhalo v různých teplotních podmínkách, které byly zohledněny teplotní korekcí přímo na přístroji. Místa jednotlivých měření byla zanesena do zjednodušeného výkresu půdorysu stavby Obr. 5, Obr. 6, Obr. 7 a doplněna vyhodnocením v Tab. 4. Obr. 5 Místa měření vlhkosti v 1.NP (vlastní, 2014) 30

Obr. 6 Místa měření vlhkosti ve stodole (vlastní, 2014) Obr. 7 Místa měření vlhkosti ve 2.NP (vlastní, 2014) 31

číslo měření vlhkost (%) teplota ( C) poznámka číslo měření vlhkost (%) teplota ( C) poznámka Tab. 4 Výsledky měření vlhkosti (vlastní, 2014) 1 18,6 10 podlaha 43 22,4 0 trám II 2 57,7 10 podlaha 44 20,1 0 stropní trám 3 43,4 10 podlaha 45 19,6 0 stropní trám 4 21,9 10 podlaha 46 18,8 0 stropní trám 5 17,3 10 podlaha 47 20,2 0 trám II 6 22,6 0 podlaha 48 20,5-2 I 7 23,7 0 podlaha 49 18,1-2 II 8 23,2 0 podlaha 50 18,2-2 III 9 30,3 0 podlaha 51 18,1-2 stropní trám 10 20,1 5 podlaha 52 17,1-2 trám II 11 22,2 5 podlaha 53 18,2-2 stropní trám 12 17,7 5 podlaha 54 17,5-2 trám II 13 18,3 5 podlaha 55 19-2 stropní trám 14 20,1-2 pod oknem 56 18,5-2 trám II 15 17,7-2 I 57 18,5-2 stropní trám 16 18,3-2 II 58 18,7-2 stropní trám 17 18,1-2 bok 59 18,2-2 stropní trám 18 54 0 I trám 60 18,3-2 stropní trám 19 46,8 0 I trám 61 18,3-2 trám II 20 22 0 II trám 62 19,1-2 stropní trám 21 21,8 0 II 63 17,6-2 trám II 22 32,9 0 z koupelny na WC 64 16-2 stropní trám 23 24,3 0 I zadní stěna 65 16,2-2 trám II 24 25,3 0 Stropní trám WC 66 17,8-2 přesah roubení 25 21,8 0 chodba schody I 67 18,2 0 krov 26 18,9 0 chodba schody II 68 17,5 0 pravý pod krovem 27 17,9 0 chodba schody II 69 17,6 0 podélný trám horní 28 20,2 0 trám 70 17,3 0 krov 29 19,3 0 kolmý trám 71 16,3 0 krov pod I pravý 30 17,5 0 roh 72 17 0 krov 31 17,9 0 roh 73 18,2 0 krov 32 18,4 0 roh 74 15,5 0 hambalek 33 18,1 0 strop 75 15,7 0 hambalek 34 17,5 0 strop 76 15,9 0 krov 35 23,2 0 I trám 77 17,6 0 krov pod pravý 36 21,5 0 I trám 78 17,3 0 krov 37 25,5 0 I trám 79 17 0 krov pod pravý 38 19,4 0 IV trám 80 15 0 krov 39 19,5 0 IV trám 81 17,3 0 krov 32

číslo měření vlhkost (%) teplota ( C) poznámka číslo měření vlhkost (%) teplota ( C) poznámka 40 18,8 0 IV trám 82 19,7 0 pozednice 41 18,6 0 VI trám 83 18 0 pozednice 42 21,6 0 stropní trám 84 18,1 0 vazný trám 85 18 0 vazný trám 5.5.2 Zjišťování přítomnosti hyf hub ve dřevě Za účelem stanovení napadení vybraných prvků objektu dřevokaznými houbami byla provedena zkouška Cartwrightovou metodou. Tabulka stupně poškození Tab. 2 stanovuje kritéria pro vyhodnocení skutečného poškození prvků objektu. Tabulka výsledků posouzení Tab. 5 zobrazuje prvky a míru výskytu hyf hub. Číslo prvku koresponduje s pořadovým číslem prvků zmíněných níže v tabulkách průzkumu poškození jednotlivých konstrukcí. Tab. 5 Výsledky posouzení podle Cartwrightovy metody (vlastní, 8.8.2013) Č. vzorku Název prvku Č. prvku Stupeň napadení 1 Trám 40 0 2 Trám 91 1 3 Trám 64 2 4 Trámek 23 1 5 Krokev - 0 6 Podlaha v síni - 2 7 8 Přečnívající zhlaví trámu Stropní trámek ve stodole 2 1-1 9 Trám 46 2 10 11 Podlaha v západním pokoji Podlaha ve východním pokoji - 3-3 33

5.5.3 Svislé nosné konstrukce Obvodové konstrukce objektu jsou roubené z polohraněných trámů o průměru kolem 200 mm. Trámy jsou ze smrkového a jedlového dřeva. Kombinace použití obou dřevin je způsobena nejspíše lokální dostupností obou dřevin, které se obě vyskytují v blízkosti objektu. Nárožní spojení je realizováno tzv. na rybinu. Kromě horních dvou trámů je nárožní spojení realizováno bez přesahu zhlaví. Podélné napojení prvků obvodové konstrukce je provedeno jednoduchým plátováním. Ze severní a západní strany jsou stěny lehce vybočené přibližně o 10. Tuto deformaci způsobily nejspíše změny krytiny v průběhu času, jelikož byl v jejich hmotnosti propastný rozdíl. Z exteriéru je roubení opatřeno z jižní, západní i východní strany heraklitovými deskami, na kterých je nanesena písková omítka. Spáry mezi trámy roubení jsou ucpány napěchovaným mechem a zamazány hlínou. Omítka je nabílena vápnem. V současné době je však velmi zanedbána. Ze severní strany objekt kryje stěna sbitá z desek. Z interiérové strany je roubení opatřeno rákosovou rohoží připevněnou drátkem, na níž je nanesena omítka nabílená taktéž vápnem. Celková tloušťka stěnové konstrukce se na různých místech liší, v průměru však dosahuje 280 mm. Vnitřní nosné konstrukce jsou též roubené avšak lehce odlišné povrchové úpravy a tloušťky. Použité trámy jsou subtilnějšího průřezu. Z obou stran roubení jsou stěny opatřeny rákosovou rohoží připevněnou drátkem, na níž je nanesena omítka nabílená vápnem. K původnímu objektu byla z jižní strany doplněna samostatná roubená stěna z dvoustraně hraněných trámů bez omítnutí. Jako způsob napojení v nároží byla zvolena drážková konstrukce viz Obr. 8. 34

Obr. 8 Dřážková konstrukce roubení (vlastní, 2014) V podkroví jsou stěny obou pokojů řešeny nabíjením palubek na sloupky stojící na vazných trámech. Ložnice na východě je po svém obvodě opatřena izolačními deskami skládajícími se z dvou vrstev perforované dřevovláknité desky, dřevěného rámu a izolační vrstvy v podobě skelné vaty. Pokoj na západě byl opatřen parozábranou a minerální vlnou. Bohužel, tato izolace byla využívána místními hlodavci jako útočiště a mimoto se svezla ze šikmých ploch podkrovního pokoje. Tímto byla zcela zničena, a tudíž v současném stavu neplní svou funkci tepelné izolace viz Obr. 9. 35

Obr. 9 Zničená izolace (vlastní, 2014) Napadení stěn dřevokaznými škůdci je patrné pouze na konstrukcích stěny, které nejsou kryty omítkou. Tyto nekryté části jsou povětšinou napadeny v různé míře tesaříkem krovovým (Hylotrupes bajulus) a červotočem proužkovaným (Anobium striatum). Aktivní napadení tesaříkem v obvodových a vnitřních nosných konstrukcích nebylo nalezeno. V letních měsících se zřídkakdy aktivně projeví červotoč proužkovaný. Stěny, které jsou opatřeny omítkou, nebyly podrobně prozkoumány, jelikož majitel nesouhlasil s destruktivními zásahy do konstrukce. Z tohoto důvodu považujeme všechny zakryté stěny za nepoškozené. Toto prohlášení se opírá o fakt, že prakticky v žádné konstrukci nebyla naměřena zvýšená vlhkost a poklepem na omítku nebyly nalezeny žádné zvláštnosti. Napadení jednotlivých prvků konstrukcí je znázorněno v tabulkách a přehledných schématech uvedených níže. Pro rychlou orientaci byla vyhotovena legenda značek pro posuzování poškození prvků, která zjednodušuje a urychluje orientaci mezi jednotlivými prvky stavby viz Tab. 3. 36

Obr. 10 Schéma poškození prvků severní strany objektu (vlastní, 2014) 37

Číslo Prvek Viditelná délka prvku (m) Délka napadení (m) Objem prvku (m 3 ) Typ poškození Stupeň poškození Sanace Foto Tab. 6 Výsledky průzkumu poškození severní strany objektu (vlastní, 2014) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu Přečnívající průvlak Přesah průvlaku Přesah průvlaku Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu 0,85 1,00 0,040 T,Č,R 2 Ch 0,25 0,25 0,010 T,Č 2 Ch 0,86 - - Č 1-0,37 0,50 0,020 Č 2 Ch 0,86 1,00 0,040 T,Č 2-3 Vč, Ch 0,42 0,5 0,019 T,Č 2-3 Vč, Ch 0,87 1,00 0,012 T,Č 2 Ch 0,86 1,00 0,012 T,Č 2 Ch 0,87 - - T,Č 1-0,90 1,00 0,037 Č 2 Ch 0,38 0,50 0,017 T 2-3 Vč, Ch Obr. 11 0,62 0,62 - - 0-0,30 1,00 0,040 T,H 4 Vc Obr. 12 14 Podbití 0,50 0,50 0,005 T,Č,H 4 Vc Obr. 13 15 Sloupek 1,90 - - T 1-16 Sloupek 1,80 - - T 1-17 Podpěrný trámek 0,90 0,90 0,13 T,Č 3 Vc 18 Podbití 3,80 3,80 0,090 Č 2 Ch 19 Krycí lišta 0,87 - - Č 1-38

Obr. 11 Detail napadení prvku 11 (vlastní, 2014) Obr. 12 Detail napadení prvku 13 (vlastní, 2014) Obr. 13 Detail napadení prvku 14 (vlastní, 2013) 39

Číslo Prvek Viditelná délka prvku (m) Délka napadení (m) Objem prvku (m 3 ) Typ poškození Stupeň poškození Sanace Foto Obr. 14 Schéma poškození prvků západní strany objektu (vlastní, 2014) Tab. 7 Výsledky průzkumu poškození západní strany objektu (vlastní, 2014) 20 21 Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu 0,85 1,00 0,040 T,Č 2 Ch 0,40 0,50 0,019 T,Č 2 Ch 22 Krycí lišta 1,55 - - Č 1-23 Trámek 5,94 2,00 0,020 Č 2 Ch 24 Podbití 5,12 5,12 0,103 T,Č 2-3 Vc 25 26 Přesah zhlaví trámu Přesah průvlaku 0,84 1,00 0,040 T,Č 2-3 Vč, Ch 0,40 0,50 0,020 T,Č 2 Ch 27 Krycí lišta 1,39 0,50 0,003 T 2 Ch 40

Číslo Prvek Viditelná délka prvku (m) Délka napadení (m) Objem prvku (m 3 ) Typ poškození Stupeň poškození Sanace Foto Obr. 15 Schéma poškození východní strany objektu (vlastní, 2014) Tab. 8 Výsledky průzkumu poškození východní strany objektu (vlastní, 2014) 28 Krycí bednění 4,00 - - T 1-29 Výztužné břevno 3,80 1,00 0,003 T 2 Ch 30 Sloupek 1,85 - - T 1-31 Sloupek 1,80 - - T 1-32 Trám 1,60 - - T 1-33 Trám 1,60 - - T 1-34 Trám 1,60 - - T 1-35 Trám 1,60 0,50 0,020 T,Č 2 Ch 36 Trám 1,60 - - Tr 1-37 Trám 1,60 1,00 0,040 T,Č 2 Ch 38 Trám 1,60 - - T,Č 1-39 Trám 1,60 1,00 0,040 T,Č 2 Ch 41

Číslo Prvek Viditelná délka prvku (m) Délka napadení (m) Objem prvku (m 3 ) Typ poškození Stupeň poškození Sanace Foto Obr. 16 Schéma poškození stěny dřevníku (vlastní, 2014) Tab. 9 Výsledky průzkumu poškození stěny dřevníku (vlastní, 2014) 40 Trám 4,00 1,50 0,100 T,Č 2 Ch 41 Trám 4,00 3,00 0,200 T,Č 2 Ch 42 Trám 4,00 4,00 0,255 T,Č 2-3 Vc Obr. 17 43 Zkrácený trám 0,78 - - T,Č 1 - Obr. 17 44 Zkrácený trám 0,78 0,78 0,023 T,Č 3-4 Vc Obr. 18 45 Zkrácený trám 0,78 0,78 0,023 T,Č 3-4 Vc Obr. 17 46 Trám 4,00 2,50 0,165 T,Č 2-3 Vc 47 Trám 4,00 - - T,Č 1-2 Ch 48 Výplň otvoru 0,66 0,66 0,028 T,Č 2 Ch Obr. 17 49 Výplň otvoru 0,66 0,66 0,028 T,Č 2 Ch Obr. 17 50 Výplň otvoru 0,66 0,66 0,028 T,Č 2 Ch Obr. 17 51 Výplň otvoru 0,66 0,66 0,028 T,Č 2 Ch Obr. 17 52 Parapet 0,78 0,78 0,019 T,Č 2-3 Vc Obr. 17 53 Zkrácený trám 0,64 0,64 0,039 T,Č 3 Vc Obr. 17 54 Zkrácený trám 0,64 - - T 1 - Obr. 17 42

55 Zkrácený trám 0,64 0,64 0,039 T,Č 3 Vc Obr. 17 56 Zkrácený trám 0,64 0,64 0,039 T,Č 2 Ch Obr. 17 57 Výplň otvoru 0,66 0,66 0,028 T,Č 2 Ch Obr. 17 58 Výplň otvoru 0,66 0,66 0,028 T,Č 2 Ch Obr. 17 59 Výplň otvoru 0,66 0,66 0,028 T,Č 3 Vc Obr. 17 60 Zkrácený trám 1,28 1,28 0,085 T,Č 2 Ch Obr. 17 61 Zkrácený trám 1,28 1,28 0,085 T,Č 2 Ch Obr. 17 62 Parapet 0,77 0,77 0,015 T,Č 2 Ch Obr. 17 Obr. 17 Pohled na zaslepená okna ve dřevníku (vlastní, 2014) Obr. 18 Detail prvku 44 (vlastní, 2014) 43

Číslo Prvek Délka prvku (m) Délka napadení (m) Objem prvku (m 3 ) Typ poškození Stupeň poškození Sanace Foto Obr. 19 Schéma poškození části jižní strany objektu (vlastní, 2014) Tab. 10 Výsledky průzkumu poškození části jižní strany objektu (vlastní, 2014) 63 Krycí lišta 2,00 - - Č 1-64 Trám 2,00 2,00 0,085 Č 2 Ch 65 Trám 2,00 0,50 0,022 Č 1-2 Ch 66 Trám 2,00 1,00 0,045 T,Č 1-2 Ch 67 Trám 2,00 2,00 0,085 Č 2 Ch 68 Trám 2,00 - - Č 1-69 Trám 2,00 2,00 0,085 Č 2 Ch 70 Trám 2,00 1,00 0,045 Č 1-2 Ch 71 Trám 2,00 - - T,Č 1-72 Trám 2,00 - - Č 1-73 74 Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu 0,30 - - Č 1-0,20 0,50 0,014 T,Č 2-3 Vč, Ch 75 Sloupek 1,60 1,60 0,010 T,Č 2 Ch 76 Zhlaví prahu - - 0,010 T,Č 3-4 Vc 44

77 78 Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu 0,30 0,50 0,020 Č 2 Ch 0,20 0,50 0,015 T,Č 3 Vč, Ch Obr. 20 79 Zhlaví trámu - - - Č 1-80 Zhlaví trámu - - - Č 1-81 Zhlaví trámu - - - Č 1-82 Zhlaví trámu - - - Č 1-83 Zhlaví trámu - - - Č 1-84 Zhlaví trámu - - - Č 1-85 Zhlaví trámu - - - Č 1-86 Zhlaví trámu - 0,50 0,020 Č,H 2-3 Vč, Ch 87 Trám 1,70 - - T,Č 1-88 Přesah zhlaví trámu 0,30 0,50 0,018 T,Č 2 Ch Obr. 20 Detail napadení prvku 78 (vlastní, 2014) 45

Obr. 21 Schéma poškození jižní stěny západní místnosti (vlastní, 2014) 46

Číslo Prvek Délka prvku (m) Délka napadení (m) Objem prvku (m 3 ) Typ poškození Stupeň poškození Sanace Foto Tab. 11 Výsledky průzkumu poškození jižní stěny západní místnosti (vlastní, 2014) 89 Sloupek 0,95 0,95 0,059 H 3 Vc 90 Sloupek 0,68 0,68 0,041 H 2-3 Vc 91 Trám 4,59 - - T,Č 1-92 Trám 4,34 - - T,Č 1-93 Trám 4,34 - - T,Č 1-94 Trám 6,40 4,00 0,220 T,Č 2 Ch Obr. 22 95 Trám 6,40 - - T,Č 1-96 Trám 6,40 3,50 0,195 T,Č 2 Ch Obr. 22 97 Trám 6,40 - - T,Č 1-98 Trám 6,40 - - T,Č 1-99 Sloupek 1,40 1,40 0,014 T,Č 1-2 Ch 100 101 102 103 104 105 106 Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu Přesah průvlaku Přesah průvlaku Přesah průvlaku Přesah zhlaví trámu Přesah zhlaví trámu 0,30 0,50 0,018 T,Č 1-2 Ch 0,40 1,0 0 0,050 T,Č,H 4 Vč, Ch Obr. 23 0,80 1,00 0,010 T,Č 2 Ch 0,80 1,00 0,010 Č 1-2 Ch 0,80 1,00 0,010 T,Č 3 Vč, Ch 0,75 - - Č 1-0,40 - - Č 1-107 Zhlaví trámu - - - Č 1-47

Obr. 22 Napojení zděné části na roubení jižní stěny (vlastní, 2014) Obr. 23 Detail napadení prvku 101 (vlastní, 2014) 48

Číslo Prvek Délka prvku (m) Délka napadení (m) Objem prvku (m 3 ) Typ poškození Stupeň poškození Sanace Foto Obr. 24 Schéma poškození jižní stěny východní místnosti (vlastní, 2014) Tab. 12 Výsledky průzkumu poškození jižní stěny východní místnosti (vlastní, 2014) 108 Sloupek 0,60 0,60 0,033 T,Č 3 Vc 109 Trám 1,85 1,85 0,093 T,Č 3-4 Vc Obr. 25 110 Trám 1,95 1,95 0,039 T,Č 2 Ch 111 Trám 1,95 1,95 0,039 T,Č 2 Ch 112 Trám 1,95 - - T,Č 1-113 Trám 1,95 1,95 0,039 T,Č 2 Ch 114 Zhlaví trámu - - - T,Č 1-2 Ch 115 Zhlaví trámu - - - Č 1-2 Ch 116 Zhlaví trámu - - - T,Č 1-2 Ch 117 Zhlaví trámu - - - T,Č 1-2 Ch 118 Sloupek 0,80 0,80 0,008 T,Č 1-2 Ch 119 Prahový trám 1,85 - - Č 1-120 Trám 2,40 1,50 0,060 T,Č 2 Ch 49

121 Trám 1,85 1,00 0,040 T,Č 1-2 Ch 122 Trám 1,85 - - T,Č 1-123 Trám 1,50 1,50 0,060 T,Č 2 Ch Obr. 26 124 Napojovací trámek 0,40 - - Č 1 - Obr. 26 125 Sloupek 2,10 - - Č 1 - Obr. 25 Detail napadení prvku 109 (vlastní, 2014) Obr. 26 Přeplátování mezi prvky 123 a 124 (vlastní, 2014) 50

Číslo Prvek Délka prvku (m) Délka napadení (m) Objem prvku (m 3 ) Typ poškození Stupeň poškození Sanace Foto Obr. 27 Schéma poškození západní stěny místnosti WC (vlastní, 2014) Tab. 13 Výsledky průzkumu poškození západní stěny místnosti WC (vlastní, 2014) 126 Prkno 1,95 - - - 0-127 Trám 1,10 1,00 0,040 Č 1-2 Ch 128 Trám 1,10 - - Č 1-129 Trám 1,10 1,10 0,044 Č,Tr 2 Ch 130 Trám 1,10 1,00 0,040 Č,T 1-2 Ch 131 Trám 1,10 1,10 0,044 Č 2 V 132 Trám 1,10 1,10 0,044 Č 2 Ch 133 Trám 1,10 1,10 0,044 Č,T 3 Vc 134 Trám 1,10 1,00 0,040 Č 1-2 Ch 135 Prkno 1,25 - - - 0-136 Sloupek 1,84 1,84 0,042 Č,T 3 Vc 137 Lišta 1,59 - - - 0-138 Práh 0,90 0,90 0,004 H 2 Ch 51

Číslo prvku Název prvku Č. schématu s prvkem Dimenze prvku (m) Objem prvku (m 3 ) Materiál prvku Typ výměny Tab. 14 Tabulka prvků svislých konstrukcí určených k výměně (vlastní, 2014) 5 Přesah zhlaví trámu 0,20x0,20x1,00 0,040 smrk Vč 6 Přesah zhlaví trámu 0,20x0,19x0,50 0,019 smrk Vč 11 Přesah zhlaví trámu Obr. 9 0,20x0,17x0,50 0,017 smrk Vč 13 Přesah zhlaví trámu 0,20x0,20x1,00 0,040 smrk Vc 14 Podbití 0,02x0,50x0,50 0,005 smrk Vc 24 Podbití 0,02x1,00x5,12 0,103 smrk Vc Obr. 13 25 Přesah zhlaví trámu 0,20x0,20x1,00 0,040 smrk Vč 42 Trám 0,29x0,22x4,00 0,255 smrk Vc 44 Zkrácený trám 0,15x0,20x0,78 0,023 smrk Vc 45 Zkrácený trám 0,15x0,20x0,78 0,023 smrk Vc 46 Trám 0,26x0,25x2,50 0,165 smrk Vc Obr. 15 52 Parapet 0,20x0,12x0,78 0,019 smrk Vc 53 Zkrácený trám 0,28x0,22x0,64 0,039 smrk Vc 55 Zkrácený trám 0,28x0,22x0,64 0,039 smrk Vc 59 Výplň otvoru 0,21x0,20x0,66 0,028 smrk Vc 74 Přesah zhlaví trámu 0,18x0,15x0,50 0,014 smrk Vč 76 Zhlaví prahu 0,10x0,10x1,00 0,010 modřín Vc Obr. 18 78 Přesah zhlaví trámu 0,18x0,16x0,50 0,015 smrk Vč 86 Zhlaví trámu 0,20x0,20x0,50 0,020 smrk Vč 89 Sloupek 0,25x0,25x0,95 0,059 modřín Vc 90 Sloupek 0,23x0,25x0,68 0,041 smrk Vc 101 Přečnívající zhlaví Obr. 20 trámu 0,25x0,20x1,00 0,050 smrk Vč 104 Přečnívající průvlak 0,10x0,10x1,00 0,010 smrk Vč 108 Sloupek 0,22x0,25x0,60 0,033 modřín Vc Obr. 23 109 Trám 0,20x0,25x1,85 0,093 modřín Vc 133 Trám 0,20x0,20x1,10 0,044 smrk Vc Obr. 26 136 Sloupek 0,15x0,15x1,84 0,042 smrk Vc Počet prvků 27 ks Celkový objem 1,286 m 3 52