Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ technika ízení utkání v ledním hokeji Ing. Vladimír Mana Brno 2013
Tvorba a tisk tohoto studijního materiálu byly financovány z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovace studijního programu Tělesná výchova a sport se zaměřením na směr Rozhodčí kolektivních sportů CZ1.07/2.2.00/15.0190 Recenzovali: Doc. PaedDr. František Langer, CSc. Milan Jirka 2013 Masarykova univerzita ISBN 978-80-210-6237-5
Obsah 1 ÚVOD... 6 2 PÍPRAVA NA UTKÁNÍ... 7 2.1 Druhy pípravy... 7 2.1.1 Fyzická (kondiní) píprava... 7 2.1.2 Materiální píprava... 8 2.1.3 Informaní píprava... 8 2.1.4 Psychická píprava... 8 2.2 asová a materiální náronost pípravy... 9 2.3 Cíle a vzory... 10 3 VYBAVENÍ A VÝSTROJ ROZHODÍHO... 11 3.1 Brusle... 11 3.2 Pilba a chráni oí... 11 3.3 Další typy chráni... 12 3.4 Dres a kalhoty... 12 3.5 Píšalka... 13 3.6 Ostatní vybavení... 14 3.7 Ostatní pomcky... 14 4 SEMINÁE A ŠKOLENÍ ROZHODÍCH... 16 4.1 Cíl a úel... 16 4.2 Struktura školení a seminá... 16 4.3 Školení III. tídy... 17 4.4 Školení II. tídy... 18 4.5 Školení I. tídy... 18 4.6 Pedsezónní semináe... 19 4.7 Testy a provrky... 19 4.8 Nominaní listiny... 20
4.9 Hodnocení rozhodích... 20 5 ÁDY A PEDPISY SLH... 21 5.1 Soutžní a disciplinární ád... 21 5.2 Registraní a pestupní ád... 22 5.3 Smrnice o licencích rozhodího... 22 5.4 Smrnice o právech, povinnostech a odmování rozhodích... 22 6 POHYB HLAVNÍHO ROZHODÍHO... 24 6.1 Význam správného pohybu... 24 6.2 Zásady pohybu... 24 6.3 Místa a typy pohybu... 25 6.4 Pohyb mezi koncovými pásmy... 26 6.5 Pohyb pi vylouení a pi dosažení branky... 28 6.6 Hlavní chyby v pohybu hlavního rozhodího... 28 7 INNOST A POHYB ÁROVÉHO ROZHODÍHO... 30 7.1 Obecné zásady... 30 7.2 Vhazování... 30 7.3 Ofsajd... 31 7.4 Zakázané uvolnní... 31 7.5 innost po uložení trestu... 32 7.6 innost po vstelení branky... 32 7.7 innost bhem oddechového asu... 33 7.8 Oprava ledu nebo brankové sít... 33 7.9 Posunutá branka... 33 7.10 innost v prbhu šarvátek... 34 7.11 Hlášení incident... 34 7.12 Podpora hlavního rozhodího... 35
7.13 Podpora druhého árového rozhodího... 35 7.14 Informovanost, uvdomlost... 35 7.15 innost pi stídání a vylouení brankáe... 35 7.16 innost pi chybném stídání... 36 7.17 innost pi provádní trestného stílení... 36 7.18 Mení hole a výstroje... 36 7.19 Vysoká hl a pihrávka rukou... 36 7.20 Nkolik dalších zásad innosti árového rozhodího... 37 8 SIGNALIZACE ROZHODÍCH... 38 8.1 Zásady správné signalizace... 38 8.2 Neverbální zpsoby komunikace a e tla... 38 8.3 Signály hlavních a árových rozhodích... 39 9 INNOST POMOCNÝCH ROZHODÍCH... 40 9.1 Význam pomocných rozhodích a boxu asomi... 40 9.2 Složení a povinnosti boxu asomi... 40 9.3 Komunikace rozhodích na led a boxu asomi... 44 10 SYSTÉMY ÍZENÍ UTKÁNÍ A SPOLUPRÁCE ROZHODÍCH... 45 10.1 Systém dvou rozhodích... 45 10.2 Systém tí rozhodích... 45 10.3 Systém ty rozhodích... 45 10.4 Systém brankového videorozhodího... 46 11 ZÁVRY... 47 12 REFERENNÍ SEZNAM... 47
1 ÚVOD Na utkání v ledním hokeji mže být nahlíženo mnoha asto zcela rozdílnými zpsoby. Vedle zažité a široce rozšíené pedstavy, že se jedná o druh sportovní aktivity pinášející vše, co se sportem souvisí, se mžeme setkat s vnímáním hokejového utkání jako s druhem zábavy širokých skupin obyvatel, kteí, aniž by obuli brusle, tráví mnoho hodin svého volného asu na stadionech ve skupinách podobných nadšenc, jako jsou sami. Z tohoto hlediska je hokejové utkání jistým druhem divadla odehrávajícím se v arénách pro nkolik tisíc divák. Zcela jiný pohled pak má na hokejové utkání manažer hokejového klubu, editel zimního stadionu, profesionální hrá nebo rozhodí. Pro n je hokej profesí, která je živí a v rámci které mohou adu vcí vnímat zcela jinak, než jak ji vnímá sportovní fanda i nadšenec. Hokejový rozhodí je v tchto skupinách prvkem specifickým a jeho vnímání hokejového utkání musí být nutn jiné, než je vnímání fanoušk, hrá nebo funkcioná hokejových tým. Stejn tak mohou rzní rozhodí vnímat hokejové utkání odlišn. Pro nkoho to mže být zábava a relaxace, pro jiného pracovní aktivita zabezpeující vedlejší nebo i hlavní zdroj píjm. V každém pípad se jedná o znan specifickou formu seberealizace, která vyžaduje specifické pedpoklady. Slovo technika má koeny v eckém výrazu techné a ve svém pvodním významu je synonymem eským výrazm emeslo a umní. Bylo tedy oznaením pro složku lidské kultury zaruující schopnost i dovednost v rzných oborech lidského konání. Dnes slovem technika oznaujeme soubor postup, pracovních inností a prostedk v pípad konkrétní lidské innosti. Mžeme tímto slovem oznait také odbornou znalost postup. Je vbec nutné hovoit v pípad rozhodích ledního hokeje o technice ízení utkání? Urit ano, a to pedevším vzhledem k vysokým a do znané míry také velmi specifickým nárokm, které práce hokejového rozhodího vyžaduje. Jako o technice pitom hovoíme o souboru doporuených postup, které jsou jedním z pedpoklad kvalitn odvedené práce rozhodího. Je ovšem také poteba pijmout skutenost, že se jedná o pedpoklady nutné, nikoliv však jediné. Kvalitní výkon rozhodího je vedle dobe zvládnuté techniky podmínný také dalšími schopnostmi, které jsou rzným rozhodím dány rznou mrou. O technice ízení ledního hokeje nehovoíme pouze v souvislosti innosti rozhodího na ledové ploše. Mezi souásti techniky je nutné zahrnout další úkony, jako jsou pedzápasová píprava rozhodího, pée o výstroj a výzbroj, fyzická a psychická píprava a další innosti. V souvislosti s technikou ízení ledního hokeje se opakovan zabýváme používáním vyzkoušených postup a prostedk, které umožují rozhodímu ledního hokeje objektivní a dlouhodob vyrovnané rozhodování. Mnoho z tchto postup je možné pravidelným tréninkem zdokonalovat. V pípad prostedk pak musí být hokejový rozhodí schopen používat jak materiální, tak nemateriální prostedky. Rozhodnutí stát se hokejovým rozhodím je v mnoha pípadech rozhodnutím o volb životního stylu se vším, co taková volba pináší. 6
2 PÍPRAVA NA UTKÁNÍ 2.1 Druhy pípravy Pípravu na utkání mžeme charakterizovat z více úhl pohledu. Rozdíln se mžeme na otázku pípravy dívat napíklad s ohledem na upednostování uritých typ cíl konkrétního rozhodího. Každopádn je poteba úvodem zdraznit, že zanedbání nebo nerespektování nutnosti kvalitní pípravy na utkání mže zpsobit nejenom problémy v jednotlivých utkáních, ale také dlouhodob špatnou výkonnost rozhodího. Pro základní orientaci je možné rozdlit pípravu na utkání na následující roviny: fyzická (kondiní) píprava, materiální píprava, informaní píprava, psychická píprava. 2.1.1 Fyzická (kondiní) píprava Historie ne každého rozhodího ledního hokeje zaíná jeho psobením jako hráe hokejového týmu. Zcela jist najdeme rozhodí, kteí lední hokej výkonnostn nebo dokonce profesionáln nehráli a pesto se mohou stát dobrými rozhodími. Vedle vysoké úrovn bruslaských dovedností je pedpokladem dobrého a stabilního výkonu rozhodího jeho výborná fyzická kondice. Udržování a zdokonalování fyzické kondice rozhodího je cílem jeho systematické fyzické pípravy. Vzhledem k dosti rozdílným výchozím pedpokladm jednotlivých rozhodích nelze stanovovat univerzální formu fyzické pípravy. Pesto musí být tato forma podízena úelu, tedy musí pipravit rozhodího z hlediska jeho fyzické kondice. Nedostatená fyzická kondice rozhodího je velmi asto dvodem jeho špatných rozhodnutí. Dsledkem nedostatené fyzické kondice bývá totiž nezídka nejenom nesprávný pohyb rozhodího po ledové ploše a nesprávné zaujímání postavení ( rozhodí nestíhá a plete se do hry ), ale také neschopnost koncentrace a získání optimálního psychického stavu (pohody) vedoucího ke klidnému a spravedlivému posuzování herních situací. V pípad rozhodích ídících utkání výkonnostního hokeje nelze pedpokládat ani vyžadovat speciální formy fyzické (kondiní) pípravy. V tchto pípadech musí být každý jednotlivý rozhodí schopen posoudit svoji fyzickou kondici a musí zvolit optimální formu udržování i zlepšování své fyzické kondice. Naopak v pípad rozhodích profesionálních soutží je stále více zejmé, že otázka dobré fyzické (kondiní) pípravy rozhodích by nemla být z pohledu ídících orgán tchto soutží ešena pouze formou fyzických test na pedsezónních semináích, ale mla by smovat jednak ke komplexním fyzickým provrkám rozhodích a jednak také k vytváení nástroj pro jejich systematickou fyzickou (kondiní) pípravu. Mezi takové nástroje mohou patit spolené pípravné campy, nové formy krátkodobých i stedndobých pedsezónních seminá apod. Z tohoto pohledu bude nutné pehodnotit, zda stávající systém shodných nárok na fyzickou pipravenost rozhodích pro zcela neporovnatelné typy soutží je správný a zda by 7
nebylo vhodnjší nároky na fyzickou pípravu rozhodích ídících profesionální soutže pimen optimalizovat. 2.1.2 Materiální píprava innost rozhodího ledního hokeje vyžaduje pomrn rozsáhlé materiální vybavení, piemž pi porovnání s jinými druhy kolektivních sport se dá íci, že se jedná o vybavení nejenom objemné, ale také ekonomicky pomrn nákladné. Mezi materiální výbavu pitom musíme poítat nejenom výstroj a výzbroj rozhodího, ale také veškeré další materiální pomcky, které jsou pro práci rozhodího dležité nebo dokonce nezbytné. Jedná se tak o materiální výbavu od drobností typu kanceláských poteb, pes osobní poíta až po osobní automobil, bez kterého se dnes rozhodí ledního hokeje od urité úrovn soutží ledního hokeje prakticky neobejde. Materiální pipravenost rozhodího pak pirozen souvisí nejenom se stavem jeho výstroje a výzbroje (nabroušené brusle, dobrý stav obleení, funkní píšalky apod.), ale také se stavem dalších materiálních pomcek. Cesta na utkání 1. ligy nespolehlivým automobilem mže být stejn závažným problémem, jako špatn nabroušené brusle. Podceování materiální pípravy na utkání je vlastnost rozhodího, který není schopen skuten profesionálního pístupu k práci rozhodího. 2.1.3 Informaní píprava Každé utkání si nese pedpoklad uritých situací, které souvisí s charakteristikou výrazných hrá obou tým, trenér a dalších osob, které se utkání pravideln úastní. Stejn tak typ zimního stadionu, jeho zázemí a zajištní poadatelské služby pináší opakovan situace, které výkon rozhodího pímo i nepímo ovlivuje. Podceovat nelze ani diváckou návštvnost a informace o typu konkrétních skupin fanoušk. Nezanedbatelný vliv na možný vývoj utkání mže mít také konkrétní fáze soutže, ve které se utkání hraje. To všechno jsou informace, které by ml rozhodí znát díve, než se vydá na cestu na zimní stadion. Mnoho z tchto informací pináší osobní zkušenost rozhodího z pedcházejících utkání. Nkteré informace a zkušenosti dalších koleg rozhodích by si však ml rozhodí opatit iniciativn dostupnými cestami, mezi které patí: rozhovory s kolegy, sledování hokejových utkání (pímé sledování nebo sledování TV penos), informace z médií. 2.1.4 Psychická píprava ízení utkání ledního hokeje je bezesporu psychicky nároná innost, která vyžaduje specifické vlastnosti a schopnosti. V pípad ízení profesionálních soutží je pak zcela nezbytné, aby se rozhodí zabýval také otázkou své psychické pípravy. Podobn jako v pípad fyzické pípravy, je i psychická píprava rozhodího ledního hokeje do znané míry individuální záležitostí. V souasné dob existují propracované systémy technik psychických trénink. V pípad rozhodích profesionálních soutží je na míst sledovat nejenom psychickou odolnost a pipravenost konkrétního rozhodího, ale je také na míst vytváet ze strany ídících orgán 8
tchto soutží nástroje na zdokonalování odolnosti vi psychickým tlakm, stresu a dalším faktorm, které mohou v psychické rovin ovlivnit výkon hokejového rozhodího. Mezi takové nástroje patí nejenom propracovaný systém delegací rozhodích na utkání umožující dostatený as na relaxaci mezi jednotlivými utkáními, ale také zabezpeení nadstandardní informovanosti rozhodích o zpsobech psychické relaxace, používání relaxaních cviení nebo poskytování služeb profesionálního psychologa. V pípad konkrétních problém se zvládáním psychicky nároných situací je na míst, aby vas reagovali delegáti utkání nebo lenové komise rozhodích a aby byl konkrétní rozhodí vas upozornn na nutnost zlepšení své psychické pípravy na utkání. Souástí pípravy psychické je také píprava emocionální. Pokud v pípad psychické pípravy pedpokládáme dlouhodobou a systematickou práci na zlepšení schopností odolávat psychickým tlakm, pak se v pípad emocionální pípravy zabýváme schopností vytváet si cílen pocit spokojenosti a pohody. Otázka emocionální pípravy proto úzce souvisí s podobnými prvky inností ped zahájením hokejového utkání, jako je vasný a bezproblémový píjezd na utkání, navození píjemné atmosféry v kabin rozhodích apod. Za ryze individuální (by mnohdy úinné) mžeme považovat nejrznjší osobní rituály, kterým se konkrétní rozhodí v rámci pípravy ped utkáním podrobují. Emocionální pípravu, stejn jako stav emocionálního rozrušení nesmí rozhodí podceovat. Urit mohou nastat pípady, kdy vážná situace v rodin, v partnerských vztazích nebo v práci má natolik silný emoní dopad na rozhodího, že nebude schopen spolehlivídit celé hokejové utkání. Univerzální návod na správné ešení takových situací neexistuje. Úzce souvisí s charakterem osobnosti konkrétního rozhodího, s jeho temperamentem, vkem apod. V takových pípadech musí sám rozhodí situaci správn vyhodnotit a v nezbytném pípad se z ízení utkání radji omluvit, nežli riskovat jeho nezvládnutí. 2.2 asová a materiální náronost pípravy Každá úrove soutží ledního hokeje pináší jinou materiální a asovou náronost na pípravu rozhodího ledního hokeje na konkrétní utkání nebo na celou sérii hokejových utkání v dané hokejové sezón. Mezi nejnáronjší patí pochopiteln profesionální hokejové soutže. Nezanedbatelný objem asových a materiálních nárok však pináší také výkonnostní hokejové soutže. Dlouhodobá a pravidelná píprava je pitom možná jak v individuální, tak v kolektivní podob. Tato volba není vždy závislá pouze na vli rozhodího, ale také na konkrétní situaci v míst psobišt rozhodího. Ve velkých mstech má hokejový rozhodí asto možnost nejenom se zúastnit pravidelných schzek len klub rozhodích, kde vtšinou probíhá také spolená fyzická píprava, má také více možností pro navazování individuálních kontakt s kolegy rozhodími. A práv v rámci tchto kontakt mohou probíhat nejenom užitené výmny informací, ale i další spolené aktivity související s pípravou rozhodích na utkání. V zásad by mlo platit, že vedle ízení utkání by ml mít každý rozhodí vylenno týdn nkolik hodin na fyzickou a materiální pípravu na utkání. V pípad profesionálních rozhodích pak pirozen asový rozsah pípravy na utkání pedstavuje více hodin týdn, než as strávený vlastním ízením utkání. Otázka technického zabezpeení rozhodího materiálním vybavením, které využívá pro innost rozhodího, je otázkou individuálního pístupu. Pokud dnes za zcela bžné vybavení považujeme osobní poíta a mobilní telefon, bude zcela jist pouze vcí rozhodího, jaký typ, konfiguraci i ekonomickou náronost tchto zaízení zvolí. V pípad osobního 9
automobilu mže hrát roli nejenom spolehlivost, ale také bezpenost konkrétního typu osobního vozu. Materiální náronost vybavení a pípravy rozhodího mže být tedy velmi rozdílná, každopádn by mla vždy odpovídat typu soutže, kterou konkrétní rozhodí ídí nebo by chtl v nejbližších letech ídit. 2.3 Cíle a vzory Cíle každého lovka jsou velmi individuální, ne-li pímo dvrnou oblastí, do které nelze píliš zasahovat. V pípad rozhodích ledního hokeje je pesto obas dležité hovoit s jednotlivými rozhodími o jejich metách v práci rozhodího ledního hokeje. Je to dležité, abychom nkteré jedince uchránili ped zklamáním z nedosažení oekávaných cíl, které mohou být nereálné vzhledem k jejich dispozicím. Naprosto nezastupitelnou roli zde pitom sehrává nejenom Komise rozhodích SLH, ale prakticky všechny osoby zastávající práci delegát utkání. Tyto osoby by mly mít dostatek schopností i dovedností identifikovat potenciál konkrétních rozhodích a stimulovat tyto rozhodí k profesnímu rstu, nikoliv k depresi z nenaplnných ambicí. By toho nelze dosáhnout vždy, mlo by být jedním z cíl vedení Komise rozhodích SLH hledání a nalezení optimálního zaazení každého jednotlivého rozhodího v rámci celého systému soutží SLH. Vzory jsou pro práci pedevším zaínajících rozhodích nenahraditelnou souástí jejich vzdlávání. Souasn je ale nutné poítat s realitou, že i vzory mohou být jak pozitivní, tak také negativní. Z tohoto hlediska hrají významnou roli krajské a okresní složky SLH, které by mly umt zajistit vzájemnou spolupráci rozhodích. Je chybou, pokud rozhodí nejvyšších soutží SLH nejsou zapojováni do innosti na úrovni kraj a okres. Ztrácí se tak dležitá vazba a dležitý a v jistém smyslu tžko nahraditelný nástroj výchovy nových rozhodích. Komise rozhodích SLH s fenoménem pozitivních vzor doposud nepracovala nebo jej byla schopna používat pouze velmi ojedinle a nesystematicky. Na této úrovni by proto mla vzniknout pedstava a dlouhodobá koncepce, jak prezentovat kvalitní výsledky nejlepších rozhodích a jejich úspchy na mezinárodní scén zpsobem, který osloví potenciální adepty práce rozhodího a který bude souasn motivovat stávající rozhodí všech soutží ledního hokeje ke kvalitnjším výkonm. 10
3 VYBAVENÍ A VÝSTROJ ROZHODÍHO Práce hokejového rozhodího je z hlediska náklad na vybavení pomrn nákladnou inností. Tato skutenost se odvíjí nejenom od množství nezbytného vybavení, ale také od jeho ceny. Z hlediska historie pitom platí, že poet nutných souástí výbavy a výstroje hokejového rozhodího se postupn zvyšuje. Pokud ped ticeti lety poteboval hokejový rozhodí brusle, kalhoty, dres a píšalku, byla by v souasné dob taková výstroj nedostatená i pro ízení nejmladších roník žákovských kategorií. Nákladnost vybavení rozhodího pro jeho innost mže být omezujícím faktorem pi rozhodování mladých adept této innosti. Je však nutné upozornit na skutenost, že kvalitní a dostatená výstroj je dležitá pedevším z hlediska bezpenosti a ochrany zdraví rozhodího. Hokejová hra se neustále vyvíjí, zrychluje a v jistém smyslu se tedy stává pro její úastníky nebezpenjší, než tomu bylo ped ticeti lety. A rozhodí byl a stále je souástí této hry a nemže se proto vyhnout rizikm, které tato kontaktní hra pináší. 3.1 Brusle Rozhodí bez bruslí byl souástí hokejové hry pouze na zaátku jejího vzniku. V souasné dob jsou brusle základní souástí výstroje rozhodího. Pitom výbr typu bruslí, které mže hokejový rozhodí použít, není z hlediska nárok a pedpis nijak zásadn omezován. Platí prakticky stejná pravidla, jako v pípad hrá. Rozhodí musí používat brusle urené pro lední hokej. Vyloueny jsou tedy brusle pro jiné typy sport, jako jsou rychlobruslení nebo krasobruslení. Pedpokládá se rovnž, že rozhodí bude používat hráské, nikoliv brankáské brusle. Zajímavjší, nežli typ bruslí, jsou jejich vzhledové parametry. Celá desetiletí vžitá pedstava, že rozhodí ledního hokeje musí používat pouze erné brusle s bílými tkanikami, byla v posledních letech opuštna. V souasné dob jsou proto pijatelné rzné varianty barevných kombinací bruslí, ideáln pak stídajících erné, šedé i stíbrné odstíny. Nejsou doporuovány barevn výrazné kombinace, které by zbyten upoutávaly pozornost. Úkolem rozhodího ledního hokeje není v žádném pípad vyvolávat obdiv i údiv nad volbou extravagantního vzhledu jeho bruslí. 3.2 Pilba a chráni oí Rozhodí, kteí psobili ped rokem 1990, si jist pamatují, že bžn ídili utkání bez hokejové pilby. Povinnost používat pilbu i pro práci rozhodích pinesla zpoátku rozpaky i jistou formu pobavení, stejn jako pozdji zavedená povinnost používat pi práci rozhodího chráni oí. V souasné dob si už zejm nikdo z rozhodích nedokáže pedstavit vstup na ledovou plochu a ízení utkání bez hokejové pilby. Zvlášt pak tuto souást výstroje oceují ti rozhodí, které pilba ochránila ped závažným poranním hlavy, ke kterému mže v pípad ledního hokeje dojít pomrn snadno. Pilba rozhodího ledního hokeje je standardní hokejovou pilbou vyrobenou podle píslušných norem a certifikát. Z hlediska barvy se v pípad soutží SLH používá hokejová pilba erné barvy. Výjimku pro konkrétní soutž nebo pro konkrétní roník konkrétní soutže mže odsouhlasit ídící orgán soutže. 11
Chráni oí, podobn jako pilba, musí být standardizovaným a certifikovaným výrobkem a není možné používat jakékoliv necertifikované náhrady. Je to dležité vzhledem k bezpenostní funkci tchto výrobk. Vedle používání certifikovaných výrobk je rozhodí povinen dbát také na správné používání (nošení) pilby a chránie oí. Zpsob správného nasazení a upevnní pilby definují Pravidla ledního hokeje (konkrétn pravidla 223 a 224). Povinností rozhodího je dodržování tchto pravidel nejenom kontrolovat a vyžadovat. Rozhodí je povinen tato pravidla sám dodržovat v pípad používání vlastní ochranné výstroje. Jedin v takovém pípad mže jako autorita vyžadovat dodržování pravidel u tým a jednotlivých hrá. 3.3 Další typy chráni S výjimkou pilby a chránie oí nemá rozhodí ledního hokeje povinnost používat další typy chráni. Pesto je nutné používání chráni doporuit, a to již od kategorií žákovského hokeje 6. tídy. Nepoužívání chráni v kategoriích dorostu a junior nebo dokonce v kategorii muž je nutné oznait za nepimený hazard s vlastním zdravím. Na rozdíl od období ped rokem 1990 dnes existuje široká nabídka chráni urených pímo pro práci hokejového rozhodího. V zásad je možné koupit tyto základní typy chráni: chránie holení a kolen, chránie lokt, chránie stehen a kyelních kloub, chránie genitálií. Pro práci rozhodího je nutné jednoznan doporuit používání všech uvedených typ chráni. Není pitom poteba zdrazovat, že podceování ochrany tzv. velkých kloub, mže vést ke zranním s trvalými následky, které rozhodího prakticky vylouí nejenom z innosti rozhodího ledního hokeje, ale obecn ze sportovních nebo v horším pípad i z pohybových aktivit, a které zásadním zpsobem ovlivní jeho další život. V praxi se asto setkáváme s podceováním ochrany lokt a kylí. Všichni, kteí tato rizika podceují, by si pitom mli uvdomit, jak dležitá pro jejich osobní a pracovní život je pohyblivost horních i dolních konetin. Souasná široká nabídka typ i znaek ochranné výstroje pro rozhodí ledního hokeje dává rozhodímu možnost rozhodnout se pouze o výši investovaných prostedk. Rozhodí dnes nejsou nuceni složit shánt ochrannou výstroj v zahranií nebo ji nahrazovat ne píliš vhodnými hráskými typy chráni. Této skutenosti by mla odpovídat i míra zodpovdnosti jednotlivých rozhodích vi svému zdraví. 3.4 Dres a kalhoty Dres rozhodího definují mezinárodn platná pravidla ledního hokeje. Jeho podoba mže být upravena nejen národními pedpisy hokejových svaz, mže být upravena také pro jednotlivé soutže v rámci tchto národních svaz. V souasné dob se setkáváme s mírn modifikovanou podobou dres rozhodích ledního hokeje napíklad v NHL nebo KHL. 12
Není-li podoba dresu upravena národními pedpisy, platí, že árový rozhodí používá ernobíle svisle pruhovaný dres doplnný odznakem rozhodího, který má pipevnn na prsou v levé ásti dresu. Dres hlavního rozhodího je stejný jako v pípad árového rozhodího, je navíc doplnn ervenými nebo oranžovými ern lemovanými pruhy na obou rukávech. Dalšími pípustnými souástmi dresu rozhodího jsou reklamy, jejichž umístní na dresu rozhodího musí být schváleno ídícím orgánem soutže. V praxi to znamená, že dres s našitými reklamami mže rozhodí používat pouze v soutžích, kde bylo použití takového dresu schváleno pro danou hokejovou sezónu ídícím orgánem soutže. Ve všech ostatních soutžích musí rozhodí používat dres bez reklam, který je v souladu s mezinárodními pravidly ledního hokeje. Kalhoty rozhodího ledního hokeje mají ernou barvu a v souasné dob jsou nejastji vyrobeny z umlých a dobe udržovatelných materiál. Souástí kalhot, stejn jako souástí nkterých dres, mohou být výraznjší znaky výrobc tohoto obleení, jejichž umístní na dresech a kalhotách rozhodích není považováno za nepípustnou reklamu. Vzhled rozhodího je vedle jeho postavy do znané míry ovlivnn správnou volbou velikosti a typu obleení, tedy dresu a kalhot. Dobe obleený rozhodí psobí dvryhodnji a je pijímán s vtším respektem, nežli rozhodí, jehož obleení budí údiv nebo dokonce posmch. Rozhodí by proto neml podceovat pelivý výbr dresu a kalhot, které by mu mly padnout a souasn by mu mly zajišovat dostatenou volnost pro pohyb po ledové ploše. Podceovat nelze ani péi o obleení. Zanedbaný, špinavý nebo dokonce roztrhaný dres nebo kalhoty vytváejí podvdom negativní názor na osobu rozhodího a v dsledku mohou také snižovat jeho dvryhodnost. Nejenom v pípad chování a vystupování, ale také v pípad volby a pée o obleení by se ml rozhodí ídit zásadou, že nikdy nebude mít druhou píležitost udlat první dojem. 3.5 Píšalka Malá, nenápadná a pitom zcela nenahraditelná souást výbavy rozhodího. V poátku historie hokejové hry se píšalky nepoužívaly a objevují se jako souást výstroje rozhodího ledního hokeje teprve v první polovin 20. století. V souasné dob se v zásad používají píšalky kovové nebo plastové. Pitom je nutné si uvdomit, že plastová píšalka je na rozdíl od píšalky kovové náchylnjší k poškození v prbhu hokejového utkání. Od píšalek urených pro jiné sporty se píšalka hokejového rozhodího odlišuje tím, že je vybavena speciálními prstenovými úchyty, pomocí kterých je navlékána na dva prsty tzv. neaktivní ruky. V souasné dob dodávají výrobci píšalek spolen s píšalkou také speciální návleky na prstenové úchyty, jejichž úelem je ochrana prst rozhodího ped zranním, které by si mohl zpsobit kovovými úchyty. Na rozdíl od období ped rokem 1989 mají v souasné dob rozhodí v eské republice možnost výbru nejenom z více znaek, ale také z více velikostí hokejových píšalek. Vtšina výrobc nabízí minimáln 3 velikosti píšalek. Záleží pitom v zásad pedevším na pocitu rozhodího, který typ píšalky zvolí. Pro ízení ledního hokeje pitom nelze píliš doporuit tzv. bezkulikové píšalky a také píšalky s píliš vysokou frekvencí zvuku, který je nedostaten výrazný v pípad použití v uzavených hokejových arénách. 13
Každý rozhodí by ml být vybaven pro ízení utkání minimáln dvma funkními exemplái píšalek. Stává se totiž, že v prbhu utkání dojde k poškození píšalky a je nutné ji bezprostedn nahradit. Píšalka slouží primárn jako zvukový nástroj, kterým rozhodí dává pokyn k perušení hry. V uritých pípadech píšalka slouží také jako nástroj, kterým rozhodí dává pokyn ke konkrétní aktivit (píprava na buly) nebo kdy rozhodí varuje nebo upozoruje hráe (šarvátka). Umístní píšalky na tzv. neaktivní ruce rozhodího (v pípad pravák levá ruka, v pípad levák pravá ruka) mu umožuje metodicky správné provádní signalizace v souladu s Pravidly ledního hokeje. V pípad árových rozhodích je dležité upozornit na nutnost vytvoení návyku sejmutí píšalky z prst ped vstupem do šarvátky. ároví rozhodí tak pedejdou nejenom riziku poškození píšalky, ale pedevším pedejdou riziku vlastního zranní nebo zranní hrá, se kterými pijdou v prbhu šarvátky do fyzického kontaktu. 3.6 Ostatní vybavení Vedle popsaných základních souástí vybavení rozhodího ledního hokeje je nutné zmínit další nezbytné nástroje, které rozhodí pro svoji práci potebuje. Ostatní vybavení mžeme rozdlit podle toho, zda je sebou rozhodí bere v prbhu utkání na hišt nebo zda je má pouze k dispozici v šatn rozhodího. Na hišt si vedle výše popsaného základního vybavení rozhodí ledního hokeje bere: malý zápisník a funkní tužku, svinovací metr. V šatn hokejového rozhodího má dále k dispozici: Pravidla ledního hokeje (v platném znní), Soutžní ád SLH. 3.7 Ostatní pomcky Nejenom vývoj hokejové hry, ale pedevším dynamicky se vyvíjející spolenost pinášejí další nároky na vybavení rozhodího. V souasné dob je samozejmostí komunikace prostednictvím mobilních telefon a internetu. Obsazování rozhodích ledního hokeje v pípad vtšiny soutží a komunikace se sekretariáty hokejových svaz probíhá již mnoho let prakticky výhradn prostednictvím elektronické pošty, v nkterých pípadech prostednictvím speciálních internetových aplikací. Mobilní telefon a dostupné internetové pipojení lze proto považovat nikoliv za vhodný, ale prakticky nezbytný nástroj pro práci rozhodího ledního hokeje. Samostatnou kapitolu tvoí otázka dopravy na utkání. Pokud bylo ped ticeti lety bžné, že rozhodí cestovali na hokejová utkání veejnou hromadnou dopravou a pouze výjimen osobními automobily, dnes je naopak výjimkou cestování na utkání vlakem i autobusem. Za dležitou pomcku i nástroj pro práci rozhodího proto musíme v posledních letech považovat také osobní automobil. Pochopiteln bude záležet na typu soutže, kterou konkrétní rozhodí ídí. V posledních letech vynakládá Komise rozhodích SLH zvýšené úsilí v oblasti metodické práce s rozhodími v nejvyšších soutžích. Užiteným nástrojem jsou pitom video 14
zábry poizované v prbhu konkrétních utkání pímo kluby nebo eskou televizí. Již nkolik let tak vzniká zajímavá video banka situací, na základ kterých je možné ukazovat a uit správné postupy v práci hokejových rozhodích. Aby mohl konkrétní rozhodí s video zábry pracovat, musí být pochopiteln vybaven osobním poítaem. Profesní rst každého jednotlivého rozhodího souvisí nejenom s potem utkání, které ml možnost osobn ídit, ale také s dalšími zkušenostmi získanými nap. sledováním jiných hokejových utkání. Tato utkání mže hokejový rozhodí sledovat nejenom pímo v hledišti hokejových arén a zimních stadion, ale také prostednictvím televizních penos. Televizní pijímae a rzné typy videorekordér je proto nutné také považovat za vhodné pomcky pro pípravu a profesní rst hokejového rozhodího. Dobrá fyzická píprava je nutnou podmínkou kvalitních a stabilních výkon pi ízení hokejových utkání. Forma fyzické pípravy a kondiního tréninku jsou doposud ryze individuální záležitostí každého rozhodího. Proto jsou v tomto pípad individuální záležitostí také sportovní pomcky, které konkrétní rozhodí používá pro udržení i zlepšení své fyzické kondice. Obecn lze ale také tyto sportovní pomcky oznait za pomcky pro práci hokejového rozhodího. 15
4 SEMINÁE A ŠKOLENÍ ROZHODÍCH 4.1 Cíl a úel Kvalita výkonu rozhodích je dána nejen jejich individuálními dovednostmi a pístupem, ale ovlivují ji také další faktory. Mezi n mj. patí kvalita systému pípravy celého sboru rozhodích, a to jak na celostátní, tak na regionálních úrovních. Komu a za jakých podmínek mže být udlena licence hokejového rozhodího, uruje platná smrnice SLH (konkrétn Vnitní smrnice SLH. 60 upravující licence rozhodích ). Mezi základní aktivity organizované píslušnými orgány SLH (vtšinou se jedná o místn píslušné Komise rozhodích) patí semináe a školení. Cílem školení je umožnit skupin zájemc získat píslušnou licenci rozhodího ledního hokeje. Cílem seminá je jednak provení dovedností a pipravenosti rozhodích na nadcházející sezónu nebo ást sezóny, jednak metodické sjednocení aplikace pravidel a postup rozhodího pi ízení utkáni. Nezanedbatelným výstupem seminá rozhodích na všech úrovních je udržování osobních i profesních kontakt, které jsou pi týmové práci, mezi které práce rozhodího urit patí, velmi dležité. 4.2 Struktura školení a seminá Smrnice SLH popisuje ti úrovn školení rozhodích ledního hokeje, jejichž úspšným absolvováním získá frekventant píslušnou licenci rozhodího ledního hokeje. Licence je nutnou, nikoliv však jedinou podmínkou pro zaazení rozhodího na nominaní listinu pro ízení konkrétních soutží organizovaných SLH. Struktura školení má logickou vazbu na možné zaazení konkrétního rozhodího na funkce v systému soutží SLH. Tyto vazby jsou zobrazeny v Tabulce 1 a ukazují, jaké licence rozhodího ledního hokeje jsou nezbytné pro nominaci na konkrétní funkci rozhodího podle jednotlivých soutží: Tabulka 1. Pedepsané licence pro výkon funkce rozhodího LH podle typu utkání (SLH, 2012) Soutž hlavní R ároví R brankoví video R brankoví R a vedoucí boxu ostatní pomocní R Mezistátní utkání podle pedpis IIHF I., T. I., T. I., II., T. Mezinárodní utkání I., T. I., T. I., II., T. Extraliga I. I. I., T. I., II., T. I., II., III., T. I. liga I. I. I., T. I., II., T. I., II., III., T. II. liga I. I. I., II., III., T. I., II., III., T. Extraliga junior I. I. Extraliga staršího dorostu I. I. Extraliga mladšího dorostu I. I., II. 16
Liga junior I. I. Liga staršího dorostu I. I. Liga mladšího dorostu I., II. I., II., T. Liga žen I., T. I., II., T. Ligy žák 7. a 8. tíd I., T. I., II., T. Ligy žák 6. tíd a nižších I., II., III., T. I., II., III., T. Liga starších a mladších žák I., II., T. I., II., III., T. Krajské soutže dosplých, junior a dorostu I., II., T. I., II., T. Krajské soutže mládeže I., II., III., T. I., II., III., T. Okresní soutže I., II., III., T. I., II., III., T. Semináe rozhodích mají rzný charakter. Bu se jedná o semináe ped zahájením nového roníku hokejových soutží, nebo se jedná o tematické, specializované i hodnotící semináe v prbhu hokejové sezóny. Pro úspšnou práci celého kolektivu rozhodích na celostátní úrovni jsou nezbytné všechny typy seminá. V pípad regionální úrovn se setkáváme vtšinou pouze s pedsezónním typem seminá rozhodích. 4.3 Školení III. tídy Školení rozhodích III. tídy probíhá formou vícedenního soustední. Souásti školení jsou jednak pednášky a výklad pravidel ledního hokeje, Soutžního ádu SLH a dalších pedpis SLH, které pímo souvisí s prací rozhodího. Z hlediska obsahu a rozsahu musí tato úrove školení obsahovat minimáln následující body: pravidla ledního hokeje pednášky (12 hod.), ády a pedpisy SLH, povinnosti rozhodího pednášky (3 hod.), pohyb rozhodích, signalizace, spolupráce teoretická ást (2 hod.), praktická ást na led (3 hod.), sledování nebo ízení utkání praktická ást (2 hod.), první pomoc pi úrazech v ledním hokeji (1 hod.), bruslaské testy (3 cviky rychlost, obratnost, vytrvalost), test z pravidel ledního hokeje a ádslh (1 hod.). Školení III. tídy organizují komise rozhodích KVV SLH. Podmínkou udlení licence je úspšné absolvování školení, což znamená nejenom fyzickou pítomnost uchazee na všech lekcích školení, ale také splnní limit stanovených pro bruslaské testy a test znalosti 17
pravidel ledního hokeje. Limity pro splnní tchto test uruje komise rozhodích poádající konkrétní školení. Podmínkou pro pijetí uchazee na školení III. tídy je zaplacení úastnického poplatku. Licence III. tídy je rozhodímu udlena na 5 let a absolvováním pedsezónních seminá rozhodích se její platnost automaticky prodlužuje. Licenci III. tídy obdrží na dobu 5 let také rozhodí, kterému skonila platnost licence I. nebo II. tídy. 4.4 Školení II. tídy Školení rozhodích II. tídy je ze všech typ školení rozhodích ledního hokeje nejkratší a trvá jeden den. Vtšinou bývá organizováno jako souást pedsezónního semináe ped zahájením nového roníku hokejových soutží. Souástí školení jsou pednášky zabývající se výkladem zmn pravidel a metodickým upesnním výkladu pravidel a jednotného postupu rozhodích pi ízení utkáni. Pravidelnou souástí školení jsou bruslaské testy rozhodích a testy znalosti pravidel ledního hokeje. Výbrov mohou být souástí školení také testy fyzické pipravenosti rozhodích (atletické testy). Školení rozhodích II. tídy organizují komise rozhodích KVV SLH. Také tyto komise stanovují limity pro splnní test z pravidel, bruslaských i atletických test. Komise mohou stanovit rozdílné limity pro udlení licence II. tídy a limit pro zaazení na nominaní listinu nejvyšších hokejových soutží ízených KVV SLH. Školení rozhodích II. tídy se mže zúastnit uchaze s platnou licencí III. tídy. Dalšími podmínkami k pijetí uchazee ke školení jsou jeho aktivní psobení ve funkci rozhodího ledního hokeje po dobu minimáln jedné sezóny a zaplacení úastnického poplatku. Licence II. tídy je udlována na 3 roky a je automaticky prodlužována na 3 roky na základ úspšného absolvování test v rámci pedsezónního semináe. 4.5 Školení I. tídy Školení rozhodích I. tídy je vedle základního školení III. tídy asov i obsahov nejnáronjším typem školení. Jeho obsah i rozsah opt uruje smrnice SLH. Jedná se o vícedenní (3 4 denní) typ školení, které musí splovat následující minimální obsahové parametry: výklad a aplikace pravidel ledního hokeje teoretický seminá (10 hod.), ády a pedpisy SLH, povinnosti rozhodího pednášky (3 hod.), pohyb rozhodích, signalizace, spolupráce teoretická ást (2 hod.), praktická ást na led (2 hod.), bruslaské testy (3 cviky rychlost, obratnost, vytrvalost), test z pravidel ledního hokeje a ádslh (1 hod.), atletické provrky. Školení rozhodích I. tídy organizuje zpravidla jednou ron Komise rozhodích SLH. Tato komise také stanovuje limity pro splnní všech test (bruslení, pravidla LH, atletika), které jsou povinnou souástí školení. 18
Návrhy uchaze o zaazení na školení rozhodích I. tídy schvalují a pedkládají komise rozhodích KVV SLH. Podmínkou pro zaazení rozhodího do návrhu na pijetí na školení rozhodích I. tídy je platná licence II. tídy a minimáln 1 rok praxe v ízení utkání nejvyšší soutže ízené KVV SLH (vtšinou krajská liga nebo krajský pebor muž). Platnost licence I. tídy trvá 3 roky a je automaticky prodlužována na základ úspšného absolvování pedsezónního semináe nebo doškolení poádaného Komisí rozhodích SLH. 4.6 Pedsezónní semináe Pedsezónní semináe rozhodích ledního hokeje jsou dležitým nástrojem teoretické pípravy a metodického sjednocování práce rozhodích. Souástí pedsezónních seminá bývají také provrky pipravenosti rozhodích a v nkterých pípadech jsou pedsezónní semináe souasn školením rozhodích II. tídy (viz výše). Spolený výklad nov zavádných nebo problematických ástí pravidel spojený s diskuzí pomáhá lépe zvládat hokejová utkání v prbhu nadcházející sezóny. Zvlášt užitené se v tchto pípadech jeví použití video ukázek s komentovaným výkladem správnosti nebo naopak nesprávnosti postupu rozhodího. Názorná komentovaná ukázka má zcela jist vtší efektivitu pro pochopení správného postupu, nežli pouhý slovní popis a výklad pravidel ledního hokeje. Souástí pedsezónních seminá bývají rovnž organizaní informace a pokyny a prostor pro jednání dostávají pravideln rozhodí zapojení do práce v rámci Asociace rozhodích ledního hokeje (ARLH). Význam pedsezónních seminá spoívá také v jejich jisté spoleenské funkci, kdy mají možnost setkání a vzájemného poznání kolegové rozhodí, kteí se v prbhu sezóny nemají možnost vzájemn potkat pi ízení hokejových utkání. Výmna informací, poznatk a spoleenský kontakt hrají v tchto pípadech stejn významnou roli, jako je tomu v jiných oborech lidské innosti. 4.7 Testy a provrky Testování a provrky nejsou ze strany testovaných oblíbenou inností snad v žádné profesi. Pesto je nutné trvat na ovování pipravenosti rozhodích ledního hokeje na nadcházející sezónu. V pípad vtšiny soutží ízených SLH jsou rozhodí testováni pouze ped zahájením hokejové sezóny. Pouze v pípad profesionálních soutží (Extraliga a I. liga R) je stav pipravenosti rozhodích nepravideln testován také v prbhu sezóny. Testování rozhodích ledního hokeje má ti základní ásti: testy znalosti Pravidel ledního hokeje, testy bruslaských dovedností, testy fyzické pipravenosti. Dlouhodob je nastaven pomr významu jednotlivých oblastí testování následujícím zpsobem: bruslaské dovednosti 3, znalost Pravidel LH 2 a fyzická pipravenost (kondice) 1. 19
Výsledky provrek a test rozhodích se stávají souástí komplexního hodnocení rozhodích, se kterým pracuje píslušná komise rozhodích pi sestavování nominaních listin a pi obsazování rozhodích v rámci jednotlivých soutží SLH. 4.8 Nominaní listiny Nominaní listina je seznam rozhodích, kteí dostali na základ návrhu komise rozhodích schváleného píslušným výkonným výborem oprávnní ídit v konkrétní sezón konkrétní soutž v rámci SLH. Nikoliv tedy sama licence rozhodího ledního hokeje, ale schválená nominaní listina dává konkrétnímu rozhodímu oprávnní být delegován k ízení konkrétních utkání ledního hokeje. V rámci smrnice o licencích neexistuje automatický nárok držitele licence na zaazení na nominaní listinu urité soutže. Licence rozhodího ledního hokeje jsou z tohoto hlediska pouze nutnou (nikoli jedinou) podmínkou pro ízení urité soutže ledního hokeje v rámci SLH. Návrhy nominaní listiny sestavují píslušné komise rozhodích na základ komplexního hodnocení rozhodích a také na základ struktury jednotlivých soutží a z ní vyplývající územní potebnosti rozhodích v jednotlivých místech i regionech. 4.9 Hodnocení rozhodích Hodnocení rozhodích metodicky i organizan zajišuje píslušná komise rozhodích. Cílem hodnocení rozhodích je získat vrohodné informace o výkonnosti konkrétních rozhodích, které pak umožní komisi rozhodích zaadit tyto rozhodí na nominaní listinu podle jejich aktuální výkonnosti. Hodnocení rozhodích se proto skládá z více ástí. Vtšinou se jedná: o souhrnné hodnocení výkonu rozhodích na základ posudk delegát utkání, o hodnocení výsledk testování pipravenosti na pedsezónních semináích, o hodnocení výkon rozhodích na základ informací klub. Metodika hodnocení rozhodích byla v posledních desetiletích opakovan mnna, upravována a modifikována. Jako velmi problematický se opakovan projevil systém hodnocení postavený na základ prostého známkování i bodování výkon rozhodích a následného sestavování žebík. Problémem pi hodnocení výkon rozhodích v celorepublikov ízených soutžích (pedevším v pípadech II. ligy a soutží junior a dorostu) mže být nedostatené metodické sjednocení práce pístupu delegát utkání. Zde je nutné, aby Komise rozhodích SLH vnovala trvalou pozornost zpsobu hodnocení rozhodích. Nekvalitní práce delegát a hodnocení rozhodích na této úrovni mže mít za následek jak nepodchycení skuten talentovaných rozhodích, tak pokles kvality rozhodích v nejvyšších soutžích SLH. 20
5 ÁDY A PEDPISY SLH 5.1 Soutžní a disciplinární ád Soutžní a disciplinární ád SLH je závazný pro SLH, tedy pro všechny kluby, oddíly, hráe, hráky, trenéry funkcionáe a pochopiteln také pro všechny rozhodí ledního hokeje. Soutžní a disciplinární ád (dále jen SD) je, jak vyplývá z názvu, lenn na ást týkající se organizace soutží (Soutžní ád) a na ást týkající se ešení disciplinárních provinní (Disciplinární ád). Z hlediska hokejových rozhodích se jejich profese dotýká pouze nkolik lánk SD. Pesto je zcela nezbytné, aby v pípad tchto lánk disponovali rozhodí jejich velmi dobrou znalostí. Jedná se v první ad lánk týkajících se práv a povinností rozhodího ukonit nebo nezahájit utkání, k jehož ízení byl delegován. Jedná se o lánky 310, 311, 339, 340 a 341. SD také upravuje povinnosti rozhodího a dává komisím rozhodích právo delegovat rozhodí na jednotlivá utkání. Další lánky SD eší situace, kdy se k utkání nedostaví ádn delegovaný rozhodí nebo kdy dojde v prbhu utkání ke zranní rozhodího. Dležitou souástí soutžního ádu je ešení postupu v pípad tzv. kontroly totožnosti (lánky 328 až 330). Jedná se o situaci, ve které rozhodí opakovan chybují a nepostupují v souladu se SD. SD rovnž upravuje záležitosti týkající se hrací doby a ekací doby. Konkrétn se jedná o ustanovení lánk 342 až 346. Dležitou souástí SD jsou také ustanovení týkající se postupu rozhodího v pípad prodloužení utkání hraného v tzv. tíbodovém herním systému (lánky 403 až 406) a v pípad utkání hraných do rozhodnutí (lánek 407). Je žádoucí, aby rozhodí znal tyto postupy naprosto pesn a aby v nich nechyboval. Chyby v postupu rozhodích v pípad situací, které upravuje SD, jsou chyby, které je možné ve vtšin pípad považovat za disciplinární provinní ze strany rozhodího. Disciplinární tresty lze podle SD ukládat jak jednotlivcm, tak kolektivm. Jednotlivcm (hrám, trenérm, rozhodím a funkcionám) lze uložit následující druhy disciplinárních trest: napomenutí, finanní pokutu, zastavení innosti, vylouení z innosti v ledním hokeji. Kolektivm (družstvm a klubm) lze uložit následující druhy trest: napomenutí, finanní pokutu, zastavení innosti, uzavení hišt nebo hiš, vylouení ze soutže nebo soutží. 21
V rámci disciplinárního ízení lze ukládat také podmínné tresty. SD upravuje nejenom možné výše trest podle jednotlivých typ disciplinárních provinní, upravuje také postup pi vedení disciplinárního jednání, odvolání proti disciplinárním rozhodnutím, evidenci trest, postup v rámci opravných ízení atd. 5.2 Registraní a pestupní ád Registraní ád eší problematiku píslušnosti hrá k jednotlivým klubm, otázky vlastního postupu registrace, pestup hrá z jednoho klubu do druhého, zmn, rušení a obnov registrací. Z pohledu práce rozhodího je možné konstatovat, že otázka registrace a pestup hrá se jej píliš netýká a že se s ní setká pouze v rámci plnní povinností stanovených Soutžním a disciplinárním ádem. Pestupní ády SLH eší podmínky, podle kterých se uskuteují pestupy a hostování všech hrá v soutžích SLH. Existuje samostatný vnitní pedpis (ád) SLH upravující tyto podmínky pro profesionální soutže (Extraliga a I. liga R) a samostatný vnitní pedpis pro všechny ostatní typy soutží. Rozhodímu ledního hokeje nepísluší ešení jakýchkoli pochybností souvisejících s pestupy hrá a nelze kterémukoli rozhodímu doporuit, aby se o vlastní vli stavl do role arbitra v tchto záležitostech. Nastanou-li jakékoli pochybnosti nebo spory na téma oprávnné registrace kteréhokoli z hrá, je povinností rozhodího upozornit na tento spor ídící orgán soutže a ponechat na tomto orgánu rozhodnutí, zda je registrace hráe v souladu s vnitními pedpisy SLH. 5.3 Smrnice o licencích rozhodího Otázku licencí rozhodího upravuje Vnitní smrnice SLH. 60 upravující licence rozhodích. Tato smrnice definuje podmínky udlení licencí rozhodího ledního hokeje, jejich evidenci, charakteristiku doklad potvrzujících udlení licence a pehled kvalifikaních pedpoklad pro ízení utkání ledního hokeje podle jednotlivých soutží. Tato smrnice definuje a charakterizuje následující druhy licencí rozhodího ledního hokeje v rámci soutží SLH: Studium Diplomovaný rozhodí (nejvyšší kvalifikace) lze získat studiem na vysoké škole, Licence rozhodího I. tídy (druhá nejvyšší kvalifikace), Licence rozhodího II. tídy (stední kvalifikace), Licence rozhodího III. tídy (základní kvalifikace), Trvale platná licence rozhodího ( licence T ). 5.4 Smrnice o právech, povinnostech a odmování rozhodích Povinnosti rozhodího ledního hokeje související s delegací na konkrétní utkání jsou upraveny Soutžním a disciplinárním ádem. Práva a povinnosti rozhodích ledního hokeje dále upravuje Vnitní smrnice SLH. 59 upravující povinnosti a odmování rozhodích. 22
Tato smrnice vymezuje základní povinnosti, práva a výši odmn rozhodích v soutžích poádaných SLH, lenskými kluby SLH a kluby v soutžích SLH na všech úrovních ízení. Smrnice uruje, že pevzetí delegace na utkání ze strany rozhodího znamená pevzetí všech povinností podle této smrnice a pokládá se za uzavení obanskoprávní dohody ve smyslu 51 Obanského zákoníku za podmínek daných touto smrnicí a sportovn technickými pedpisy (Pravidla LH a SD). Smrnice dále podrobn definuje povinnosti i práva rozhodího ledního hokeje v soutžích SLH a stanovuje odmnu za ízení utkání a za dopravu na utkání. 23
6 POHYB HLAVNÍHO ROZHODÍHO Správný a efektivní pohyb hlavního rozhodího je jednou ze základních podmínek správného rozhodování. Správný a efektivní pohyb je pitom poteba spatovat nejenom ve schopnosti rozhodího provádt rychlé pesuny podle aktuálního vývoje. Mnohdy se jako významnjší ukazuje schopnost obratných manévr v koncových tetinách, kde se mén obratní rozhodí nezídka dostávají do kolizního postavení s pukem nebo pímo s hrái. Jako pohyb hlavního rozhodího proto považujeme soubor jeho bruslaských a pohybových dovedností, které mu umožují zaujímat v každém okamžiku optimální postavení pro posuzování herních situací a chování úastník utkání. 6.1 Význam správného pohybu Význam správného pohybu hlavního rozhodího je možné vyjádit následujícími pti body. A: Co nejlepší pohled na hru je to základní pedpoklad objektivního a vyrovnaného posuzování herních situací po celou dobu utkání. Rozhodí, který není schopen zaujímat postavení, ze kterých má co nejlepší pohled na hru, se díve nebo pozdji dopouští chyb a vytváí tak sám na sebe zbytený psychický tlak. B: Co nejlepší pohled na branku a na brankovou áru v hokeji rozhodují o výsledku góly a rozhodnutí související se vstelením gólu patí ze své podstaty k tm nejdležitjším, která rozhodí v prbhu utkání dlá. Je proto v jeho zájmu, aby herní situace v prostoru branky a brankovišt vnímal zvlášt peliv, pozorn a pesn. C: Nezaostávání za hrou a plynulost bruslení rozhodí na první pohled nestíhající tempu utkání ztrácí pirozenou autoritu a sám sebe díve i pozdji vystaví do situace, kdy pehlédne nebo špatn posoudí dležitou herní situaci. Trénink bruslaských dovedností (vetn správné techniky bruslení) a dobrá fyzická píprava jsou základními pilíi pípravy rozhodího na jeho profesi. D: Bezpenost rozhodího nesprávný pohyb rozhodího jej mže astji vystavit do situací, kdy bude ohroženo jeho zdraví, a už z dvodu nastelení pukem nebo neoekávanou srážkou s hráem. E: Vnímání pítomnosti rozhodího ze strany hrá vlastní psychologický efekt pítomnosti rozhodího dává hrám pocit, že rozhodí vidí a vnímá jejich pípadné pestupky. Podvdom tak dochází ke korekci chování hrá v oblasti nedovolené hry. 6.2 Zásady pohybu V pípad pohybu hlavního rozhodího považujeme za dležité upozornit na tyi hlavní zásady správného pohybu. A: Být u branky, je-li to teba tato zásada vyplývá z výše popsaného významu situací v okolí branky a brankovišt pro vývoj prakticky každého hokejového utkání. V tomto prostoru také asto vznikají zárodky nadmrných emocí a pítomnost hlavního rozhodího dokáže alespo ásten tyto emoce mírnit. B: Zdržovat se mimo hru výše popsaný význam správného pohybu hlavního rozhodího charakterizuje tuto základní zásadu, jejíž dodržování umožuje nejenom správné 24
posuzování herních situací, ale zajišuje také lepší bezpenost hlavního rozhodího v prbhu hry. V žádném pípad tato zásada neznamená být od hry co nejdále. C: Mít celou hru v zorném poli dodržování této zásady dává rozhodímu lepší pedpoklad vnímat herní situace v maximálním rozsahu. Záleží pochopiteln na jeho zkušenostech, jak dokáže vyhodnotit situace vnímané v rámci tzv. periferního pohledu. D: Pohybovat se pouze ve vhodném okamžiku celá ada pedevším zaínajících rozhodích má pocit, že hodnocení jejich výkonu bude pímo úmrné potu nabruslených kilometr v prbhu utkání. To pochopiteln není pravda. Pohyb rozhodího musí být pizpsoben tempu, rytmu i charakteru utkání. 6.3 Místa a typy pohybu Pro pohyb hlavního rozhodího lze definovat základní místa i základní typy manévr i zpsob pohybu v koncových pásmech. V pípad základních míst pro pohyb hlavního rozhodího mžeme definovat tyi zóny i místa pohybu, které jsou graficky zobrazeny na Obrázku 1. A: Zakázaná zóna (ZZ) oblast tvaru nepravidelného osmiúhelníku vymezená spojnicemi brankových tyí a bod na vhazování v koncových pásmech. Do této zóny by se neml dostat hlavní rozhodí v prbhu hry v pípad ízení utkání systémem tí rozhodích. V pípad for man systému se do této zóny mže dostat hlavní rozhodí nacházející se ve stedním pásmu v okamžiku, kdy jeho kolega v koncovém pásmu pejíždí do postavení na druhou podélnou polovinu hišt. B: Základna (ZKL) ást koncového pásma mezi koncovým bodem na vhazování a brankovou arou, dále od hrazení a ne zcela u branky i brankovišt. Jedná se o prostor, kde by ml hlavní rozhodí zaujímat nejastji postavení v pípad pohybu v koncovém pásmu. C: Branka (B) postavení v blízkosti branky a brankovišt, které umožuje hlavnímu rozhodímu optimální posouzení herních situací v okolí branky. Ve specifických situacích je vhodné zaujmout postavení pímo za brankou. D: Mantinel (M) postaveni velmi blízko u hrazení (mantinelu), pokud možno ne v prostoru za brankovou arou. Tímto postavením dává hlavní rozhodí prostor hrám pro sehrání herních situací na stejné podélné polovin hišt, na které se sám nachází. Prostor v koncovém pásmu za brankovou arou by ml hlavní rozhodí využívat minimáln. Je chybou, pokud práv tento prostor hlavní rozhodí považuje za svoji Základnu. 25