Část III. Regresní a korelační analýza. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Podobné dokumenty
KOMPLEXNÍ ČÍSLA (druhá část)

Úvod do zpracování měření

Soustava kapalina + tuhá látka Izobarický fázový diagram pro soustavu obsahující vodu a chlorid sodný

- metody, kterými lze z napozorovaných hodnot NV získat co nejlepší odhady neznámých parametrů jejího rozdělení.

ij m, velikosti n je tvořen (n m) rozměr-ným polem dat x x x 22 x n1 ... x n2 7.1 Druhy korelačních koeficientů

VY_52_INOVACE_J 05 02

2. část: Základy matematického programování, dopravní úloha. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Geometrická posloupnost a její užití, pravidelný růst a pokles, nekonečná geometrická řada. 1 n. r s. [ a)22 ; b)31,5 ; c)-50 ; d)0 ; e)

OPTIMÁLNÍ FILTRACE METALURGICKÝCH SIGNÁLŮ POMOCÍ INFORMAČNÍCH KRITÉRIÍ

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní

Periodicita v časové řadě, její popis a identifikace

Opakování. Metody hodnocení efektivnosti investic. Finanční model. Pravidla pro sestavení CF. Investiční fáze FINANČNÍ MODEL INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU

Gymnázium, Praha 10, Voděradská 2 Projekt OBZORY

Katedra elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava

1.7. Mechanické kmitání

Test dobré shody se používá nejčastěji pro ověřování těchto hypotéz:

Grafické řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic

Definice z = f(x,y) vázané podmínkou g(x,y) = 0 jsou z geometrického hlediska lokálními extrémy prostorové křivky k, Obr Obr. 6.2.

Odhady parametrů základního souboru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA

Doba rozběhu asynchronního motoru.

MODELOVÁNÍ CENOVÉ ELASTICITY POPTÁVKY PO VJEZDU NA AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ MODELLING OF PRICE DEMAND ELASTICITY FOR ENTRY TO BUS TERMINAL

TESTOVÁNÍ STATISTICKÝCH HYPOTÉZ

Statistika ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ. Jiří Volf, Adam Kratochvíl, Kateřina Žáková. Semestrální práce - 0 -

Výrazy lze též zavést v nečíselných oborech, pak konstanty označuji jeden určitý prvek a obor proměnné není množina čísel.

Výsledky této ásti regresní analýzy jsou asto na výstupu z poítae prezentovány ve form tabulky analýzy rozptylu.

Domácí práce z p edm tu D01M6F Statistika

Goniometrie trigonometrie

Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2013.

Fyzikální praktikum 3 - úloha 7

FINANČNÍ MATEMATIKA. Jarmila Radová KBP VŠE Praha

Dopravní stroje a zařízení odborný základ

EKONOMETRIE 8. přednáška Klasický lineární regresní model

Asymptoty grafu funkce

Úvod do metody MonteCarlo. Ing. Michal Dorda, Ph.D. 1

2.1. Pojem funkce a její vlastnosti. Reálná funkce f jedné reálné proměnné x je taková


Ilustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2014.

7.Vybrané aplikace optimalizačních modelů

1 Měření kapacity kondenzátorů

2.2.2 Zlomky I. Předpoklady:

Vyvažování tuhého rotoru v jedné rovině přístrojem Adash Vibrio

PŘÍKLAD NA VÁŽENÝ ARITMETICKÝ PRŮMĚR Z INTERVALOVÉHO ROZDĚLENÍ ČETNOSTI

B Kvantitativní test. Semestrální práce TUR. Novotný Michal

Regresní a korelační analýza Závislost příčinná (kauzální). Závislostí pevnou Volná závislost Regresní analýza Korelační analýza


Testy statistických hypotéz

Regresní analýza. Statistika II. Jiří Neubauer. Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel

V tabulce jsou uvedeny roční náklady na údržbu (v dolarech) a cena domu (v tis. dolarů).

Metodika kontroly naplněnosti pracovních míst


Příloha č. 7. ročník 9. 1h 1x za 14 dní. dotace. nepovinný. povinnost

Lineární Regrese Hašovací Funkce




17 t. Analytická geometrie přímky rovnice přímky, vzájemná poloha přímek, odchylka přímek, průsečík přímek, vzdálenost přímky od roviny

Ohmův zákon pro uzavřený obvod

1.1 Rozdělení pravděpodobnosti dvousložkového náhodného vektoru

Odhady parametrů základního. Ing. Michal Dorda, Ph.D.

Zobrazení v rovině je předpis, který každému bodu X roviny připisuje právě jeden bod X roviny. Bod X se nazývá vzor, bod X se nazývá obraz.

Příklad 1.3: Mocnina matice

1.3 Druhy a metody měření

Mezní kalibry. Druhy kalibrů podle přesnosti: - dílenské kalibry - používají ve výrobě, - porovnávací kalibry - pro kontrolu dílenských kalibrů.

Parametry kvality elektrické energie ČÁST 6: OMEZENÍ ZPĚTNÝCH VLIVŮ NA HROMADNÉ DÁLKOVÉ OVLÁDÁNÍ

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

Zákon o veřejných zakázkách

1. Základy měření neelektrických veličin

Fakulta elektrotechniky a informatiky Statistika STATISTIKA

Obsah. Trocha právničiny

ZEMNÍ ODPOR ZEMNIČE REZISTIVITA PŮDY

Í Č Á Í Č Č Ř Á Č Ž Č Á Í Á Ó ň Í

MATEMATIKA I VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ NOVOTNÝ ZÁKLADY LINEÁRNÍ ALGEBRY

Exponenciála matice a její užití. fundamentálních matic. Užití mocninných řad pro rovnice druhého řádu

p 1 n zp p p ,5 z 2,5 1 x x 21 p p ,5 z 7,5 1 x x 24 Obecný vzorec pro výpočet kvantilů sudé n:

Metody zkoumání závislosti numerických proměnných

Posouzení únosnosti svaru se provádí podle zásad pružnosti a pevnosti v nebezpečném průřezu.

Rostislav Horčík. 13. října 2006

MMEE cv Stanovení množství obchodovatelného zboží mezi zákazníkem a dodavatelem

a m1 a m2 a mn zobrazení. Operaci násobení u matic budeme definovat jiným způsobem.

MODEL MOSTU. Ing.Jiřina Strnadová. Evropský sociální fond Praha a EU Investujeme do vaší budoucnosti. Předmět:Fyzika

Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: ŠČERBOVÁ M. PAVELKA V. NOSNÍKY NOSNÍKY

CEFIF Založení a změna s. r. o. Obchodní rejstřík I

Osvětlovací modely v počítačové grafice

METODICKÝ POKYN NÁRODNÍHO ORGÁNU

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU

Příloha Průběžné zprávy. Shrnutí návrhu algoritmu

2.6.4 Lineární lomené funkce s absolutní hodnotou


Přímá úměrnost

ZNAK ČERVENÉHO KŘÍŽE, JEHO OCHRANA A UŽÍVÁNÍ

Shrnující zpráva ze sociologického výzkumu NEJDEK

PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ. Strana


Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Skupina Testování obsahuje následující moduly: Síla a rozsah výběru, Testy a Kontingenční tabulka.

PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Neparametrické testy hypotéz čast 2

MATEMATIKA A BYZNYS. Finanční řízení firmy. Příjmení: Rajská Jméno: Ivana

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

Úvod do korelační a regresní analýzy

Transkript:

Část III. Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D.

Regresí a korelačí aalýza Je zámo že apř. hmotost m homogeího tělesa je dáa jeho ojemem V. V tomto případě hovoříme o fukčí závslost tedy m = f(v). V moha případech je ale třea zkoumat závslost kdy mez sledovaým zaky (áhodým proměým) eestuje jedozačý vztah. V tomto případě hovoříme o statstcké (stochastcké) závslost. Ig. Mchal Dorda Ph.D.

Regresí a korelačí aalýza K posuzováí statstckých závslostí slouží regresí a korelačí aalýza. Úkolem regresí a korelačí aalýzy je: Staoveí závslost mez sledovaým kvattatvím zaky (leárí logartmcká epoecálí ) závslost je vyjádřea fukčím předpsem regresí aalýza. Staoveí síly závslost mez sledovaým kvattatvím zaky korelačí aalýza. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 3

Regresí a korelačí aalýza Sílu leárí závslost mez dvěma proměým můžeme kvatfkovat pomocí Pearsoova (výěrového) korelačího koefcetu: r X X X X X Pearsoův korelačí koefcet aývá hodot z tervalu ;.. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 4

Regresí a korelačí aalýza Předpokladem je že oě áhodé proměé pro které počítáme Pearsoův korelačí koefcet pocházejí z ormálího rozděleí. Pearsoův korelačí koefcet vychází ze vztahu pro výpočet jedoduchého korelačího koefcetu kde jsou číselé charakterstky áhodého vektoru (ezámé rozptyly a ezámá kovarace) ahrazey jejch odhady. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 5

Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D. 6

Regresí a korelačí aalýza V případech kdy korelačí koefcet r X vypočteý z dat získaých áhodým výěrem je lízký ule má smysl se ptát zda jsou proměé X a leárě ezávslé jým slovy zda je hodota korelačího koefcetu populace X. Testujeme tedy a základě vypočteé hodoty Pearsoova korelačího koefcetu zda je jedoduchý korelačí koefcet celé populace rová ule. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 7

Regresí a korelačí aalýza Nulová hypotéza H : X (čl mez proměým X a eestuje leárí vztah). V případě alteratví hypotézy má smysl uvažovat tř varaty:. H : (ooustraá alteratva tuto možost volíme pokud je vypočteý koefcet korelace lízký ) X Ig. Mchal Dorda Ph.D. 8

Regresí a korelačí aalýza. H : X (pravostraá alteratva tuto možost má smysl volt pokud je vypočteý koefcet korelace větší ež výěrový souor tedy ukazuje a kladou leárí závslost). 3. H : X (levostraá alteratva tuto možost má smysl volt pokud je vypočteý koefcet korelace meší ež výěrový souor tedy ukazuje a záporou leárí závslost). Ig. Mchal Dorda Ph.D. 9

Regresí a korelačí aalýza Za předpokladu že áhodé proměé X a se řídí ormálím rozděleím pravděpodoost platí pro testovou statstku: T r X r X t kde je rozsah výěrového souoru. Ig. Mchal Dorda Ph.D.

Regresí a korelačí aalýza V případě výěru o velkém rozsahu ( > 3) lze příslušé Studetovo rozděleí pravděpodoost apromovat ormovaým rozděleím pravděpodoost N(). Př sestrojováí krtckého ooru a ooru přjetí je uto vzít v potaz zvoleou alteratví hypotézu. Ig. Mchal Dorda Ph.D.

Regresí a korelačí aalýza t ; t ; f(t) H : X Oor přjetí t ; t ; Krtcký oor t ; Ig. Mchal Dorda Ph.D. t

Regresí a korelačí aalýza t ; t ; f(t) H : X Oor přjetí t ; t Krtcký oor Ig. Mchal Dorda Ph.D. 3

Regresí a korelačí aalýza t ; t ; f(t) H : X Oor přjetí t t ; ; t Krtcký oor Ig. Mchal Dorda Ph.D. 4

Regresí a korelačí aalýza Výsledek testu: Leží-l vypočteá hodota testové statstky os v ooru přjetí potom ezamítáme ulovou hypotézu o leárí ezávslost proměých X a. Leží-l vypočteá hodota testové statstky os v krtckém ooru potom zamítáme ulovou hypotézu ve prospěch alteratví hypotézy. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 5

Regresí a korelačí aalýza Př.: V áhodém výěru o rozsahu 5 pozorováí yl vypočítá koefcet korelace. Na hladě výzamost 5 otestujte zda lze a základě tohoto výsledku usuzovat a leárí ezávslost mez proměým X a v celé populac. r X 3 Ig. Mchal Dorda Ph.D. 6

Regresí a korelačí aalýza Nulová hypotéza H : X (čl mez proměým X a eestuje leárí vztah). V případě alteratví hypotézy má smysl uvažovat dvě varaty:. H :. X. H : X. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 7

Regresí a korelačí aalýza Výpočet pozorovaé hodoty testové statstky: os r X r X 3 5 3 33 Příslušé kvatly Studetova rozděleí získáme z taulek: t t ; ; t t 5;5 5;5 t t 975;3 95;3 7 t 7. ; t. ; 7 Ig. Mchal Dorda Ph.D. 8

Ig. Mchal Dorda Ph.D. 9

Regresí a korelačí aalýza f(t) H : X 95 5 975 Oor přjetí t 7 33 7 Krtcký oor Ig. Mchal Dorda Ph.D.

Regresí a korelačí aalýza f(t) H : X 95 5 Oor přjetí 33 Krtcký oor 7 t Ig. Mchal Dorda Ph.D.

Regresí a korelačí aalýza V oou případech vdíme že pozorovaá hodota testového krtéra leží v ooru přjetí výsledkem tedy je kostatováí že ezamítáme ulovou hypotézu můžeme tedy předpokládat že áhodé proměé jsou leárě ezávslé. Ig. Mchal Dorda Ph.D.

Regresí a korelačí aalýza V případech kdy eí splěa ormalta oou áhodých výěrů lze místo Pearsoova korelačího koefcetu použít Spearmaův korelačí koefcet. Mějme áhodý výěr z dvourozměrého rozděleí (X ) (X ). Zaveďme yí P P jako pořadí velčy X X a R R jako pořadí velčy. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 3

Regresí a korelačí aalýza V případě že máme ěkolk stejých hodot potom jm přřadíme průměré pořadí. Je zřejmé že pokud s rostoucím X ude růst potom ude stejý vztah platt pro jejch pořadí. Pokud s klesajícím X ude klesat potom ude stejý vztah platt pro jejch pořadí. Budou-l velčy X a ezávslé potom udou hodoty jejch pořadí áhodě přeházeé. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 4

Regresí a korelačí aalýza Spearmaův korelačí koefcet r S je potom defová vztahem: r s 6 P R. Spearmaův korelačí koefcet aývá hodot z tervalu. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 5

Regresí a korelačí aalýza Př shodém pořadí aývá hodota Spearmaova korelačího koefcetu hodoty. Př opačém pořadí aývá hodoty -. V případě ezávslost oou velč X a aývá hodoty. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 6

Regresí a korelačí aalýza Pokud se v áhodém výěru vyskytuje moho shod (tj. stejě velkých pozorováí) potom se doporučuje používat korgovaý Spearmaův koefcet. Zaveďme: Velču t jako počty stejých hodot proměé X. Velču t y jako počty stejých hodot proměé. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 7

Regresí a korelačí aalýza Potom korgovaý Spearmaův koefcet defujeme vztahem: kde a. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 8 6 3 X s R P T T r korg X t t T 3 y y y t t T 3

Regresí a korelačí aalýza Vyjde-l hodota Spearmaova korelačího koefcetu lízká ule může ás zase zajímat odpověď a otázku zda je jeho hodota statstcky výzamá jým slovy zda lze velčy X a považovat za ezávslé. Dostáváme ásledující hypotézy: H velčy X a jsou ezávslé áhodé velčy. H velčy X a jsou závslé áhodé velčy. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 9

Regresí a korelačí aalýza Testovou statstkou je asolutí hodota Spearmaova korelačího koefcetu tedy: os r S Nulovou hypotézu zamítáme v tom případě pokud platí že: os kde r * s. r * s je pro 3 taelovaá hodota. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 3

Regresí a korelačí aalýza α =5 α = α =5 α = 5 9 8 399 564 6 89 943 9 388 549 7 74 893 377 534 8 643 833 368 5 9 6 783 359 58 564 745 3 35 496 53 736 4 343 485 497 73 5 336 475 3 475 673 6 39 465 4 457 646 7 33 456 5 44 63 8 37 448 6 45 6 9 3 44 7 4 58 3 35 43 Ig. Mchal Dorda Ph.D. 3

Regresí a korelačí aalýza Pro >3 se krtcká hodota * r s z staoví: kde v čtatel je příslušý kvatl ormovaého ormálího rozděleí (jeho hodotu apř. alezeme ve statstckých taulkách). r * s Ig. Mchal Dorda Ph.D. 3

Regresí a korelačí aalýza Př.: V ochodě zaývajícím se prodejem áhradích dílů do automolů ylo provedeo měřeí počtu zákazíků přcházejících do ochodu za hodu a odpovídajících trže za hodu vyjádřeých v tsících Kč. Staovte hodotu Spearmaova korelačího koefcetu a pro α=5 otestujte hypotézu zda lze počet přcházejících zákazíků za hodu a hodové tržy považovat za ezávslé velčy. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 33

Trža Regresí a korelačí aalýza Počet zákazíků - X Hodová trža - 3 6 5 3 8 3 9 34 9 36 7 39 6 4 4 45 3 8 6 4 8 6 4 5 5 3 35 4 45 5 Počet zákazíků Ig. Mchal Dorda Ph.D. 34

Regresí a korelačí aalýza Nejdříve musíme jedotlvým hodotám velč X a přřadt pořadí. Počet zákazíků - X Hodová trža - Pořadí P Pořadí R (P -R ) 3 6 5 3 5 4 3 8 4 8 6 3 9 5 95 5 34 9 6 95 5 36 7 7 7 39 6 8 6 4 4 4 9 4 5 45 3 3 49 35 Ig. Mchal Dorda Ph.D. 35

Regresí a korelačí aalýza Nyí můžeme dosadt do vztahu pro výpočet Spearmaova korelačího koefcetu: r s 6. Nyí udeme testovat hypotézu o ezávslost oou velč. 6 P 35 R Ig. Mchal Dorda Ph.D. 36

Regresí a korelačí aalýza H Počet přcházejících zákazíků za hodu a hodové tržy ochodu jsou ezávslé velčy. H Počet přcházejících zákazíků za hodu a hodové tržy ochodu jsou závslé velčy. Z taulky odečteme krtckou hodotu testu pro = (máme pozorováí) a hladu výzamost α=5) která je rova 564. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 37

Regresí a korelačí aalýza Porováím pozorovaého hodoty testové statstky (asolutí hodota Spearmaova korelačího koefcetu) s krtckou hodotou testu vdíme že ezamítáme ulovou hypotézu o ezávslost oou velč. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 38

Regresí a korelačí aalýza Leárí regrese závslost proměých je vyjádřea fukcí leárí v parametrech (resp. se dá a fukc leárí v parametrech převést vhodou trasformací) apř.. Neleárí regrese závslost proměých je vyjádřea fukcí eleárí v parametrech (a a elze a fukc leárí v parametrech převést pomocí žádé trasformace) apř.. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 39

Regresí a korelačí aalýza Jedoduchá regrese studuje závslost jedé proměé a druhé proměé. Víceásoá regrese studuje závslost jedé proměé a ěkolka proměých. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 4

Regresí a korelačí aalýza Vysvětlovaá (závsle) proměá proměá jejíž chováí se sažíme vysvětlt tedy popsat vyrovávací křvkou. Vysvětlující (ezávsle) proměá proměá jejíž chováí vysvětluje chováí závsle proměé. Tato proměá je příčou proměou v důsledku její změy se měí vysvětlovaá proměá. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 4

Regresí a korelačí aalýza Zajímá ás zda estuje ějaká závslost mez výkoem motoru automolu a jeho mamálí rychlostí. Výko motoru je v tomto případě vysvětlující proměá a mamálí rychlost je vysvětlovaá proměá. Výko motoru [kw] Mamálí rychlost [km/h] 43 6 55 6 55 75 58 65 65 8 7 75 7 85 79 7 8 87 8 9 3 9 5 4 55 3 55 3 96 44 35 36 448 3 736 47 754 34 Ig. Mchal Dorda Ph.D. 4

Regresí a korelačí aalýza Oretačě ( podle oka ) lze druh a sílu závslost mez vysvětlující a vysvětlovaou proměou posoudt a základě odového grafu [ ] korelačí pole. Dále se udeme podroě zaývat pouze jedoduchou leárí regresí vyrovávací křvka má tvar přímky. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 43

Mamálí rychlost [km/h] Regresí a korelačí aalýza 45 4 35 3 5 5 5 3 4 5 6 7 8 Výko motoru [kw] Ig. Mchal Dorda Ph.D. 44

Mamálí rychlost [km/h] Regresí a korelačí aalýza Otázkou je jak jedotlvým ody proložt vyrovávací křvku. 45 4 35 3 5 5 5 3 4 5 6 7 8 Výko motoru [kw] Ig. Mchal Dorda Ph.D. 45

Regresí a korelačí aalýza Regresí fukce skutečá regrese populace v pra ezámá proto regresí fukc pouze odhadujeme zapsujeme tedy. ˆ E E ˆ Ig. Mchal Dorda Ph.D. 46

Regresí a korelačí aalýza Rezduum (chya predkce) odchylka aměřeé hodoty od hodoty předpovídaé vyrovávací křvkou. e ˆ ˆ e ˆ Ig. Mchal Dorda Ph.D. 47

Regresí a korelačí aalýza Úkolem je ajít vyrovávací křvku takovou aychom získal co ejméě rozptýleý souor rezduí. Můžeme tedy mmalzovat: ˆ Součet rezduí. Součet asolutích odchylek rezduí. Součet druhých moc rezduí. ˆ ˆ ˆ Ig. Mchal Dorda Ph.D. 48

Regresí a korelačí aalýza K alezeí koefcetů vyrovávací přímky tedy použjeme metodu ejmeších čtverců. Pro zjedodušeí ejdříve upravme vztah pro do vhodější formy tzv. odchylková forma:. Potom můžeme psát: 49 Ig. Mchal Dorda Ph.D. ˆ * ˆ. ˆ *

Regresí a korelačí aalýza Jelkož hledáme mmum fukce s proměým položíme parcálí dervace fukce rovy ule. 5 Ig. Mchal Dorda Ph.D. * a * * * d d d d

Regresí a korelačí aalýza Vyřešme yí prví rovc. 5 Ig. Mchal Dorda Ph.D. * * * * *

Regresí a korelačí aalýza Nyí upravme druhou rovc. 5 Ig. Mchal Dorda Ph.D. * *

Regresí a korelačí aalýza Odvodl jsme tedy vztahy pro koefcety vyrovávací přímky ve tvaru:. Vyrovávací přímka je potom ve tvaru: prochází tedy vždy odem. 53 Ig. Mchal Dorda Ph.D. a ˆ ;

Regresí a korelačí aalýza - p ( - p ) ( - p ) 43 6-485 -37 9786 55 6-365 -75 85646 55 75-365 -384375 85646 58 65-335 -9865 775556 65 8-65 -9775 59396 7 75-5 -875 4756 7 85-95 -65 456 79 7-5 -985 66 8 87-5 -8375 37656 8 9-5 -9475 556 3 9-885 -67675 77886-75 -4965 57656 5 4-45 -9985 756 55 3-365 -83375 346 55 3-365 -83375 346 96 44 475 59 56 35 36 5875 485775 556 448 3 5675 86735 65956 736 47 54475 735 967556 754 34 5675 9465 3668756 p p 95 37 69485 8863375 36 6576 ˆ 6576 36 Poz. p p Ig. Mchal Dorda Ph.D. 54

Mamálí rychlost [km/h] Regresí a korelačí aalýza 5 4 y = 36 + 658 R² = 978 3 3 4 5 6 7 8 Výko motoru [kw] ˆ 6576 36 Ig. Mchal Dorda Ph.D. 55

Regresí a korelačí aalýza Pro účely ověřeí správost zvoleého regresího modelu slouží de determace. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 56 ˆ ˆ R SS SS SS ˆ ˆ ˆ

Regresí a korelačí aalýza Ozačme: Celkový součet čtverců Součet čtverců modelu Rezduálí součet čtverců. Platí: SS SS ˆ SS. R SS SS ˆ SS R ˆ ˆ Ig. Mchal Dorda Ph.D. 57

Regresí a korelačí aalýza Zaveďme SS SS ˆ SS SS. Je zřejmé že čím lepší model ude tím více se ude prví zlomek lížt k a aopak. Zaveďme de determace R Ide determace aývá hodot z tervalu Velké hodoty (cca ad 8) zameají že použtý regresí model se hodí pro pops závslost. R SS SS ˆ ˆ. ;. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 58

Regresí a korelačí aalýza Ŷ (Ŷ - p ) ( - p ) 7833 587 45769 8 73838 38689 8 73838 3769 89 6667 344569 857 4957 73889 866 37668 3769 87 3364 49769 8935 7989 88369 8966 5897 34689 8996 38 3569 9669 799 3569 9 47538 8769 8 5934 33489 6 35 3969 6 35 3969 55 49 78 3599 67739 37 6793 96689 394 778849 3359889 3959 96554 399489 84647 9836 R 98 Ig. Mchal Dorda Ph.D. 59

Regresí a korelačí aalýza Odhad regresí fukce ám umožňuje predkovat hodotu př lovolé hodotě : Je-l potom hovoříme o terpolac. ; Je-l ; potom se jedá o etrapolac. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 6

Regresí a korelačí aalýza My jsme se zatím zaýval pouze případem kdy vyrovávací křvkou yla přímka. V pra se používají jé regresí modely:. Paraolcká regrese: E. Polyomcká regrese -tého stupě: E 3. Hyperolcká regrese: E...... Ig. Mchal Dorda Ph.D. 6

Regresí a korelačí aalýza 4. Logartmcká regrese: E log. 5. Epoecálí regrese: E. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 6

Regresí a korelačí aalýza ) Uvažujme paraolckou regres vyrovávací křvka (její odhad) je tedy vyjádřea ve tvaru:. Jelkož se jedá o regresí model leárí v parametrech můžeme pro odhad koefcetů použít metodu ejmeších čtverců. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 63

Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D. 64. ule : rovy dervace položíme parcálí mmum Hledáme m. Tedy d d d d d d

Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D. 65. Získaou soustavu upravíme: 4 3 3

Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D. 66. dostaeme : úpravam Dalším 4 3 3 Získal jsme soustavu tří rovc se třem ezámým řešeím získáme odhady koefcetů regresího modelu.

Mamálí rychlost [km/h] Regresí a korelačí aalýza 5 4 y = -4 + 643 + 36 R² = 964 3 3 4 5 6 7 8 Výko motoru [kw] Ig. Mchal Dorda Ph.D. 67

Regresí a korelačí aalýza ) Uvažujme polyomckou regres vyrovávací křvka (její odhad) je vyjádřea ve tvaru:... Jelkož se opět jedá o regresí model leárí v parametrech můžeme pro odhad koefcetů použít metodu ejmeších čtverců.. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 68

Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D. 69............. ule : rovy dervace položíme parcálí mmum Hledáme m.... Tedy d d d d d d d d

Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D. 7............. Po úpravách dostaeme : 4 3 3 Získal jsme soustavu (+) rovc s (+) ezámým řešeím získáme odhady koefcetů regresího modelu.

Mamálí rychlost [km/h] Regresí a korelačí aalýza 6 5 4 y = -E-3 6 + E- 5 - E-7 4 + 4E-5 3-54 + 38 + 83 R² = 99 3 3 4 5 6 7 8 Výko motoru [kw] Ig. Mchal Dorda Ph.D. 7

Regresí a korelačí aalýza 3) Uvažujme hyperolckou regres vyrovávací křvka (její odhad) je vyjádřea ve tvaru:. Jelkož se opět jedá o regresí model leárí v parametrech můžeme pro odhad koefcetů použít metodu ejmeších čtverců. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 7

Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D. 73. ule : rovy dervace položíme parcálí mmum Hledáme m. Tedy d d d d

Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D. 74. ) ) upravíme: Rovce

Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D. 75. a z ) a z) Postupě vyjádříme:

Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D. 76. dostaeme poúpravách : platt: musí Jelkož. potom: Také platí:

Regresí a korelačí aalýza 4) Uvažujme logartmckou regres vyrovávací křvka (její odhad) je vyjádřea ve tvaru: log. Jelkož se opět jedá o regresí model leárí v parametrech můžeme pro odhad koefcetů použít metodu ejmeších čtverců. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 77

Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D. 78. log log log ule : rovy dervace položíme parcálí mmum Hledáme m. log Tedy d d d d

Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D. 79. log log log ) log ) Úpravam dostaeme:

Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D. 8 Postupě vyjádříme: log a log z). log log log a log log log z )

Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D. 8. log log log log získáme : log log log log platí: Jelkož

Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D. 8. log log log log log získáme : log log log log Dále platí:

Mamálí rychlost [km/h] Regresí a korelačí aalýza 5 y = 786l() - 536 R² = 956 4 3 3 4 5 6 7 8 Výko motoru [kw] Ig. Mchal Dorda Ph.D. 83

Regresí a korelačí aalýza 5) Uvažujme epoecálí regres vyrovávací křvka (její odhad) je vyjádřea ve tvaru:. Teto model eí leárí v parametrech použtí metody ejmeších čtverců je prolematcké výstupem jsou eleárí rovce. V tomto případě užjeme learzující trasformac. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 84

Regresí a korelačí aalýza Postupě upravíme: / log log log log log log. Pokud A log B log A B. log potomlze psát: Nyí jž můžeme použít metodu ejmeších čtverců ale v logartmckém tvaru: log. log log A B m Ig. Mchal Dorda Ph.D. 85

Regresí a korelačí aalýza Hledáme mmum položíme parcálí d da d db Upravíme: ) ) log log A B log A B A B log A B.. dervace rovy ule : Ig. Mchal Dorda Ph.D. 86

Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D. 87. log a log z ) log a log z) A B B A A B B A Postupě vyjádříme:

Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D. 88. log log log dostaeme : log log platt: musí Jelkož B B B

Regresí a korelačí aalýza Ig. Mchal Dorda Ph.D. 89. log log log tedy: log log platt : Dále musí A A A

Regresí a korelačí aalýza Jelkož jsme použl metodu ejmeších čtverců v logartmcké formě je uto přstoupt ke staoveí deu determace rověž v logartmcké formě: R SS SS ˆ log ˆ log. log log Ig. Mchal Dorda Ph.D. 9

Regresí a korelačí aalýza Ecel používá př epoecálí regres jý záps regresí fukce: e Ozačme můžeme psát: l.. e. Jelkož platí a y log y a Ig. Mchal Dorda Ph.D. 9

Mamálí rychlost [km/h] Regresí a korelačí aalýza 5 y = 783e R² = 8554 4 3 3 4 5 6 7 8 Výko motoru [kw] Ig. Mchal Dorda Ph.D. 9

Regresí a korelačí aalýza Doposud jsme se zaýval vystžeím závslost vysvětlovaé proměé a jedé vysvětlující proměé tedy jedoduchou regresí. Podívejme se yí a víceásoou regres vysvětlovaá proměá závsí a ěkolka vysvětlujících proměých.... Pro jedoduchost se zaměřme pouze a závslost a dvou vysvětlujících proměých. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 93

Regresí a korelačí aalýza Odhad regresí fukce můžeme zapsat ve tvaru: kde parametry a se azývají dílčí regresí koefcety a udávají jak se průměrě změí vysvětlovaá proměá př jedotkové změě příslušé vysvětlující proměé. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 94

Regresí a korelačí aalýza Jelkož se jedá o model leárí v parametrech lze použít metodu ejmeších čtverců tedy: Ig. Mchal Dorda Ph.D. 95. m d d d d d d

Regresí a korelačí aalýza Po úpravách získáme: Řešeím této soustavy získáme odhady regresích koefcetů. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 96.

Regresí a korelačí aalýza Pro posouzeí a srováí dvduálího vlvu jedotlvých vysvětlujících proměých a vysvětlovaou proměou zavádíme ormalzovaé regresí koefcety B-koefcety: B s B s s s kde jsou výěrové směrodaté odchylky jedotlvých proměých. s s a s Ig. Mchal Dorda Ph.D. 97

Regresí a korelačí aalýza Záme-l jedoduché korelačí koefcety můžeme psát:. B-koefcety zavádíme aychom mohl srovat tezty vlvu jedotlvých vysvětlujících proměých a vysvětlovaou proměou. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 98 r r r r B r r r r B

Regresí a korelačí aalýza Př. Uvažujme závslost mamálí rychlost osoího automolu v [km/h] a výkou motoru [kw] a točvém mometu [Nm]. Výpočtem jsme zjstl dílčí regresí koefcety: km/h 78 a kw 47 km/h Nm Zajímá ás vlv které vysvětlující proměé je větší.. Ig. Mchal Dorda Ph.D. 99

Regresí a korelačí aalýza Dílčí koefcety elze přímo srovat protože jsou v jých jedotkách. Proto je pro srováí uto provést výpočet B-koefcetů. Uvažujme že záme výěrové směrodaté odchylky jedotlvých proměých tedy: s 874 km/h s 8 kw s 699 Nm. Ig. Mchal Dorda Ph.D.

Regresí a korelačí aalýza Dosazeím a výpočtem dostaeme: B B s s 8 78 874 699 874 47 9 9. Z výsledků vdíme že vlv oou vysvětlujících proměých a mamálí rychlost je zhrua stejý. Ig. Mchal Dorda Ph.D.

Regresí a korelačí aalýza Pro staoveí síly závslostí užíváme koefcety dílčí korelace eo koefcety víceásoé korelace. Koefcety dílčí korelace vyjadřují sílu závslost mez vysvětlovaou proměou a příslušou vysvětlující proměou oproštěou od vlvu druhé vysvětlující proměé. Ig. Mchal Dorda Ph.D.

Regresí a korelačí aalýza Příslušé dílčí korelačí koefcety staovíme dle vztahů: Ig. Mchal Dorda Ph.D. 3. r r r r r r r r r r r r

Regresí a korelačí aalýza Koefcet víceásoé korelace vyjadřuje sílu závslost vysvětlovaé proměé a všech vysvětlujících proměých. Určíme ho podle vztahu: Ig. Mchal Dorda Ph.D. 4. r r r r r r r