Odhady parametrů základního. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
|
|
- Petra Holubová
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Odhady parametrů základího souboru
2 Úvodí pozámky Základí soubor můžeme popsat jeho parametry, apř. středí hodota μ, rozptyl atd. Př praktckých úlohách ovšem zpravdla elze vyšetřt celou populac, provádíme tzv. áhodý výběr z populace. Náhodý výběr popsujeme rověž jeho parametry, apř. výběrový průměr x, výběrový rozptyl s atd.
3 Úvodí pozámky Parametry populace jsou kostatí, parametry áhodého výběru jsou ovšem áhodé proměé (provedeím jého áhodého výběru získáme jé hodoty parametrů) řídící se výběrovým rozděleím. Záme-l pro kokrétí výběrovou charakterstku její výběrové rozděleí, jsme potom schop odhadout parametr celé populace. 3
4 Úvodí pozámky Rozlšujeme dva typy odhadů: ) Bodový odhad parametr populace aproxmujeme jedím číslem. ) Itervalový odhad parametr populace aproxmujeme tervalem, ve kterém jeho hodota leží s určtou pravděpodobostí. 4
5 Vlastost bodového odhadu Mějme áhodý výběr x, x,, x pocházejícího z rozděleí pravděpodobost defovaého dstrbučí fukcí F(x, θ), kde θ je ezámý parametr. Bodový odhad parametru θbudeme začt θˆ. 5
6 Vlastost bodového odhadu Dobrý bodový odhad musí splňovat určté vlastost: ) Nestraost(evychýleost, ezkresleost). ) Vydatost(efcece). 3) Kozstece. 4) Dostatečost. 6
7 Vlastost bodového odhadu Odhad je estraý, pokud se jeho středí hodota rová hledaému parametru, tedy: ˆ θ. Eθ Slabší formou estraost je asymptotcká estraost, odhad je asymptotcky estraý, pokud: lm E ˆ θ θ. Např. výběrový průměr je estraým odhadem středí hodoty. 7
8 Vlastost bodového odhadu Máme-l dva estraé odhady, potom vybereme te s meším rozptylem, tato vlastost se azývá vydatost. Nestraý odhad, jehož rozptyl je ejmeší ze všech estraých odhadů, se azývá ejlepší estraý odhad. Např. výběrový průměr je ejlepším estraým odhadem středí hodoty. 8
9 Vlastost bodového odhadu Odhad je kozstetí, pokud se s rostoucím rozsahem výběru zpřesňuje, musí tedy platt: lm Eθˆ θ a lm D ˆ θ 0. Např. výběrový průměr je kozstetím odhadem středí hodoty. 9
10 Vlastost bodového odhadu Odhad je dostatečý, pokud obsahuje veškerou formac o sledovaém parametru, kterou výběrový soubor poskytuje. Výběrový průměr je dostatečým odhadem středí hodoty. 0
11 Metody kostrukce bodových odhadů Pro kostrukc bodových odhadů se ejčastěj používají metody: ) Metoda maxmálí věrohodost. ) Metoda mometů.
12 Metoda maxmálí věrohodost Nechť áhodý výběr pochází z dskrétího rozděleí pravděpodobost defovaého pravděpodobostí fukcí s ezámým parametrem θ. Věrohodostí fukce je potom defováa jako sdružeá hustota pravděpodobost ezávslých proměých se stejým dskrétím rozděleím: L ( x,..., x, θ ) p( x, θ )... p( x, θ ) p( x, θ ).
13 Metoda maxmálí věrohodost Pochází-l výběr ze spojtého rozděleí s ezámým parametrem θ, je věrohodostí fukce defováa jako sdružeá hustota pravděpodobost ezávslých proměých se stejým spojtým rozděleím: L ( x,..., x, θ ) f ( x, θ )... f ( x, θ ) f ( x, θ ). 3
14 Metoda maxmálí věrohodost Jelkož je věrohodostí fukce ezámého parametru θ, je yí úkolem ajít θˆ tak, aby se maxmalzovala hodota věrohodostí fukce, tedy: ( x x, ˆ θ ) max L( x,...,, ) L,..., { x θ }. θ Př praktckých výpočtech se místo věrohodostí fukce pracuje s jejím přrozeým algortmem. 4
15 Metoda maxmálí věrohodost Podmíku optmaltymůžeme tedy vyjádřt ve tvaru: L( x,...,, θ ) l x θ 0. Řešeím této rovce (v případě více ezámých parametrů řešeím soustavy rovc) získáme odhady ezámého parametru, resp. parametrů. 5
16 Metoda maxmálí věrohodost Př. : Je dá výběr x, x,, x pocházející z ormálího rozděleí. Metodou maxmálí věrohodost odhaděte parametry μa. Normálí rozděleí je defováo hustotou pravděpodobost ve tvaru: f ( x) e π ( xµ ). 6
17 Metoda maxmálí věrohodost Pro věrohodostí fukc můžeme psát: L ( x x, µ, ) ( x µ ),..., e e π ( π ) ( x µ ). Věrohodostí fukc zlogartmujeme a dále upravujeme: l x l e ( ) π ( x,...,, µ, ) L ( µ ) x 7
18 Metoda maxmálí věrohodost ( ) ( ) ( ) ( ) l l x x e e π π µ µ ( ) ( ) ( ) ( ). l l l l l l l l + x x e x e µ π µ π π µ 8
19 Metoda maxmálí věrohodost Logartmus věrohodostí fukce máme uprave, provedeme parcálí dervace podle μa, které položíme rovy ule a získaou soustavu vyřešíme: l L µ l L ( x µ ) ( ) 0, ( ) ( x µ ) 0. ( ) poz. Je třeba s uvědomt, že druhá parcálí dervace je podle!!! 9
20 Metoda maxmálí věrohodost Z prví rovce úpravam získáme: ( ) ( ) 0 x µ ( x µ ) 0 ˆ µ x x., poz. Pro výběrový průměr platí, že součet odchylek jedotlvých pozorováí od výběrového průměru je rove 0, tedy: ( x x) 0. 0
21 Metoda maxmálí věrohodost Z druhé rovce úpravam a dosazeím získáme: ( ) ( ) ( ), 0 x µ ( ) ( ) ( ) ( ) ( ). ˆ, 4 4 x x x x x µ µ µ
22 Metoda mometů Metoda mometů je založea a porováí výběrových mometů s odpovídajícím teoretckým momety předpokládaého rozděleí pravděpodobost. Výběrový počátečí momet k-téhořádu je defová: M k x k.
23 Metoda mometů Výběrový cetrálí momet k-téhořádu je defová: M k k ( x x). Teoretcké momety jsou defováy odlšě u dskrétí a spojté áhodé proměé. 3
24 Metoda mometů Pro dskrétí áhodou proměou je teoretcký počátečí momet k-téhořádu defová: µ k k x p( x ), teoretcký cetrálí momet k-téhořádu je defová: µ k k ( x EX ) p( x ). 4
25 Metoda mometů Pro spojtou áhodou proměou je teoretcký počátečí momet k-téhořádu defová: µ k x k f ( x) dx, teoretcký cetrálí momet k-téhořádu je defová: µ k k ( x EX ) f ( x) dx. 5
26 Metoda mometů Teoretcký počátečí momet prvího řádu je rove středí hodotě rozděleí EX, teoretcký cetrálí momet druhého řádu je rove rozptylu rozděleí DX. Je třeba získat tolk rovc, kolk odhadujeme ezámých parametrů rozděleí. 6
27 Metoda mometů Př. : Je dá výběr x, x,, x pocházející z ormálího rozděleí. Metodou mometů odhaděte parametry μa. Víme, že parametr μje středí hodota, tedy počátečí momet prvího řádu (teoretcký) a parametr je rozptyl, tedy teoretcký cetrálí momet druhého řádu. 7
28 Metoda mometů Můžeme tedy psát: ˆ µ ˆ x x, ( x x ). Vdíme, že odhady získaé metodou mometů jsou v případě ormálího rozděleí totožé s odhady získaým metodou maxmálí věrohodost. 8
29 Itervalové odhady Hledaý parametr aproxmujeme tervalem (azývá se terval spolehlvost, resp. kofdečíterval), ve kterém jeho hodota leží s určtou pravděpodobostí spolehlvost odhadu. Spolehlvost odhadu ozačujeme, kde se azývá hlada výzamost, zpravdla se volí 0,05 ebo 0,0. S rostoucí spolehlvostí odhadu roste šířka tervalu spolehlvost. 9
30 Itervalové odhady Ozačme dolí mez kofdečího tervalu T d a horí mez T h. Rozlšujeme 3 druhy tervalů spolehlvost: ) Levostraý terval spolehlvost: P ( θ T ), > d ) Pravostraý terval spolehlvost: P ( θ T ), < h 3) Oboustraý terval spolehlvost: P ( θ T ) P( θ > T ) P( T < θ < T ). < d h d h 30
31 Itervalový odhad středí hodoty Předpokladem je, že áhodý výběr pochází z ormálího rozděleí. Mohou vzkout dva případy: ) Záme směrodatou odchylku ormálího rozděleí, ze kterého pochází áhodý výběr. ) Nezáme směrodatou odchylku ormálího rozděleí, ze kterého pochází áhodý výběr. 3
32 Itervalový odhad středí hodoty ad ) Mějme áhodý výběr o rozsahu a s průměrem xpocházející z ormálího rozděleí se zámým rozptylem. Víme, že pro áhodou proměou Z platí: Z x µ N ( 0,), takto defovaá áhodá proměá se tedy řídí ormovaým rozděleím pravděpodobost. 3
33 Itervalový odhad středí hodoty Odvoďme s yí oboustraý terval spolehlvost pro středí hodotu. Ozačme 00 %-í kvatl ormovaého rozděleí jako z 00 a 00 %-í kvatl jako. z 33
34 Itervalový odhad středí hodoty Oboustraý terval spolehlvost f(x) z 0 z x 34
35 Itervalový odhad středí hodoty Na základě obrázku můžeme psát:. < < z Z z P Dosadíme a postupě upravujeme: 35,, µ µ < < < < z x z P z x z P
36 Itervalový odhad středí hodoty,, µ µ < < < < z x z x P x z x z P 36. µ + < < z x z x P poz. Jelkož je ormovaé rozděleí souměré, platí mez kvatly vztah:. z z
37 Itervalový odhad středí hodoty Vdíme tedy, že dolí mez kofdečího tervalu staovíme dle vztahu: T d x z a horí mez podle vztahu: T h x + z. 37
38 Itervalový odhad středí hodoty Příslušou hodotu kvatlu ormovaého rozděleí získáme buď z tabulek ebo s využtím fukce Excelu NORMSINV: z NORMSINV. 38
39 Itervalový odhad středí hodoty V případě levostraého tervalu spolehlvost získáme dolí hrac podle vztahu: T d x z v případě pravostraého tervalu získáme horí hrac podle vzorce: T h x + z. 39
40 Itervalový odhad středí hodoty ad ) Mějme áhodý výběr o rozsahu a s průměrem x pocházející z ormálího rozděleí s ezámým rozptylem. Víme, že platí: T x µ s t, testová statstka se tedy řídí Studetovým rozděleím pravděpodobost s stup volost. 40
41 Itervalový odhad středí hodoty Oboustraý terval spolehlvost f(x) t 0 t ; ; x 4
42 Itervalový odhad středí hodoty Na základě obrázku můžeme psát:. ; ; < < t T t P Dosazeím a aalogckým úpravam (Studetovo rozděleí je rověž souměré) získáme koečý vztah: 4. ; ; µ + < < t s x t s x P
43 Itervalový odhad středí hodoty Vdíme tedy, že dolí mez kofdečího tervalu staovíme dle vztahu: ; d t s x T a horí mez podle vztahu: 43 ; d. ; + h t s x T
44 Itervalový odhad středí hodoty Příslušou hodotu kvatlu Studetova rozděleí získáme buď z tabulek ebo s využtím fukce Excelu TINV: t ; TINV ( ; ). 44
45 Itervalový odhad středí hodoty V případě levostraého tervalu spolehlvost získáme dolí hrac podle vztahu: T d x s t ; v případě pravostraého tervalu získáme horí hrac podle vzorce: T h s x + t ;. Příslušý kvatl pomocí Excelu získáme: t TINV ( ; ). ; 45
46 Itervalový odhad středí hodoty V případě, když ezáme směrodatou odchylku ormálího rozděleí, ze kterého pochází áhodý výběr, ale máme výběr velkého rozsahu (tj. 30), můžeme Studetovo rozděleí aproxmovat ormovaým rozděleím, pro výpočet kofdečího tervalu můžeme použít prví vztahy ( s). 46
47 Itervalový odhad středí hodoty Př. 3: Př smulac světelé křžovatky bylo sledováo zdržeí vozdel čekáím ve frotě. Byl získá statstcký soubor o rozsahu 50 pozorováí. Výpočtem bylo zjštěo, že průměré zdržeí je rovo 3 s se směrodatou odchylkou 0 s. Za předpokladu, že se zdržeí vozdel řídí ormálím rozděleím, staovte 95%-í oboustraý terval spolehlvost pro středí dobu zdržeí. 47
48 Itervalový odhad středí hodoty V tomto případě sce ezáme směrodatou odchylku celé populace, ale máme výběr velkého rozsahu, proto můžeme Studetovo rozděleí aproxmovat ormálím rozděleím (výběrová směrodatá odchylka bude odhadem směrodaté odchylky populace). 48
49 Itervalový odhad středí hodoty Pro meze oboustraého tervalu spolehlvost platí: s T x z s d a T h x + z. Potřebou hodotu kvatlu alezeme pomocí tabulek: z z 0,05 z 0,975 &,96. 49
50 Itervalový odhad středí hodoty Nyí jž můžeme přstoupt k výpočtu obou mezí: T d T h 0 3,96 & 9,3s, ,96 & 34,77 s. 50 Středí doba zdržeí tedy s pravděpodobostí 0,95 leží v tervalu (9,3; 34,77). 50
51 Staoveí rozsahu výběru S rostoucím rozsahem výběru se zužuje šířka kofdečího tervalu, proto má smysl se zabývat otázkou, jaký rozsah áhodého výběru zvolt, abychom dosáhl požadovaou přesost odhadu. Přesost odhadu vyjadřujeme pomocí tzv. maxmálí přípusté chyby odhadu Δ, hodota přípusté chyby odhadu je rova polově oboustraého tervalu spolehlvost. 5
52 Staoveí rozsahu výběru př odhadu středí hodoty Př staoveí rozsahu výběru př odhadu středí hodoty musíme rozlšovat případy: ) Záme směrodatou odchylku (resp. máme výběr velkého rozsahu). ) Nezáme směrodatou odchylku a máme výběr malého rozsahu. 5
53 Staoveí rozsahu výběru př odhadu středí hodoty ad ) Oboustraý tervalový odhad můžeme vyjádřt ve tvaru: x ± z. Polova šíře tervalového odhadu (tedy maxmálí přípustá chyba odhadu) je potom rova: z. 53
54 Staoveí rozsahu výběru př odhadu středí hodoty Potřebý rozsah souboru potom staovíme z podmíky:, z postupým úpravam získáme: 54., z z
55 Staoveí rozsahu výběru př odhadu středí hodoty ad ) Maxmálí přípustou chybu odhadu můžeme v tomto případě odvodt aalogcky: s t ;. Vdíme, že v tomto případě chyba závsí a výběrové směrodaté odchylce, jejíž hodotu potřebujeme odhadout. Postupuje se tak, že se ejprve provede předvýběr o rozsahu a s výběrovou směrodatou odchylkou s, jež se považuje za odhad s. 55
56 Staoveí rozsahu výběru př odhadu středí hodoty Aalogcky jako v předchozím případě dostaeme: s t ;. Po staoveí potřebého rozsahu potom doplíme předvýběr o potřebý počet prvků a odhad potom provedeme z doplěého výběru. 56
Odhady parametrů základního souboru. Ing. Michal Dorda, Ph.D.
Odhady parametrů základího souboru Ig. Mchal Dorda, Ph.D. Úvodí pozámky Základí soubor můžeme popsat jeho parametry, apř. středí hodota μ, rozptyl σ atd. Př praktckých úlohách ovšem zpravdla elze vyšetřt
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA
PRAVDĚPODOBNOT A TATITIKA Přpomeutí pojmů,, P m θ, R θ R - pravděpodobostí prostor - parametrcký prostor - parametrcká fukce,, T - áhodý vektor defovaý a pravděpodobostím prostoru,, P θ s hustotou f x,
Více14. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů
4. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů Na základě hodot áhodého výběru z rozděleí určitého typu odhadujeme parametry tohoto rozděleí, tak aby co ejlépe odpovídaly hodotám výběru. Formulujme tudíž
VíceOdhady parametrů 1. Odhady parametrů
Odhady parametrů 1 Odhady parametrů Na statistický soubor (x 1,..., x, který dostaeme statistickým šetřeím, se můžeme dívat jako a výběrový soubor získaý realizací áhodého výběru z áhodé veličiy X. Obdobě:
VíceTento odhad má rozptyl ( ) σ 2 /, kde σ 2 je rozptyl souboru, ze kterého výběr pochází. Má-li každý prvek i. σ 2 ( i. ( i
: ometové míry polohy zahrují růzé druhy průměrů pomocí kterých můžeme charakterzovat cetrálí tedec dat ometové míry polohy jsou jedoduché číselé charakterstky které se vyčíslují ze všech prvků výběru
VíceIntervalové odhady parametrů některých rozdělení.
4. Itervalové odhady parametrů rozděleí. Jedou ze základích úloh mtematické statistiky je staoveí hodot parametrů rozděleí, ze kterého máme k dispozici áhodý výběr. Nejčastěji hledáme odhady dvou druhů:
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA
PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA Bodové a itervalové odhady Nechť X je áhodá proměá, která má distribučí fukci F(x, ϑ). Předpokládejme, že záme tvar distribučí fukce (víme jaké má rozděleí) a ezáme parametr
VíceV. Normální rozdělení
V. Normálí rozděleí 1. Náhodá veličia X má ormovaé ormálí rozděleí N(0; 1). Určete: a) P (X < 1, 5); P (X > 0, 3); P ( 1, 135 < x ); P (X < 3X + ). c) číslo ε takové, že P ( X < ε) = 0,
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Bodové a intervalové odhady
SP Bodové a tervalové odhady PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA Bodové a tervalové odhady Lbor Žák SP Bodové a tervalové odhady Lbor Žák Bodové a tervalové odhady Nechť je áhodá proměá, která má dstrbučí fukc
Více6 Intervalové odhady. spočteme aritmetický průměr, pak tyto průměry se budou chovat jako by pocházely z normálního. nekonečna.
6 Itervalové odhady parametrů základího souboru V předchozích kapitolách jsme se zabývali ejprve základím zpracováím experimetálích dat: grafické zobrazeí dat, výpočty výběrových charakteristik kapitola
Více12. N á h o d n ý v ý b ě r
12. N á h o d ý v ý b ě r Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých
VíceIlustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2013.
Ilustratví příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 0. Jsou dáa data výběrového souboru výšky že vz IS/ Učebí materály/ Témata 8, M. Kvaszová. č. výška č. výška 89 5 90 7 57 8 5 58 5 8 9 58 0 8 0 8 8 9 8 8 95
VíceIlustrativní příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 2014.
Ilustratví příklad ke zkoušce z B_PS_A léto 0. Jsou dáa data výběrového souboru výšky že vz IS/ Učebí materály/ Témata 8, M. Kvaszová. č. výška č. výška 89 5 90 7 57 8 5 58 5 8 9 58 0 8 0 8 8 9 8 8 95
Více4. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů
4. B o d o v é o d h a d y p a r a m e t r ů Na základě hodot áhodého výběru z rozděleí určitého typu odhadujeme parametry tohoto rozděleí, tak aby co ejlépe odpovídaly hodotám výběru. Formulujme tudíž
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA
SP4 Přpomeutí pojmů PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA SP4 Přpomeutí pojmů SP4 Přpomeutí pojmů Pravděpodobost Náhodý jev: - základí prostor - elemetárí áhodý jev A - áhodý jev, - emožý jev, jstý jev podjev opačý
VíceIntervalové odhady parametrů
Itervalové odhady parametrů Petr Pošík Části dokumetu jsou převzaty (i doslově) z Mirko Navara: Pravděpodobost a matematická statistika, https://cw.felk.cvut.cz/lib/ee/fetch.php/courses/a6m33ssl/pms_prit.pdf
Více8. Odhady parametrů rozdělení pravděpodobnosti
Pozámky k předmětu Aplikovaá statistika, 8 téma 8 Odhady parametrů rozděleí pravděpodobosti Zaměříme se a odhad středí hodoty a rozptylu a to dvěma způsoby Předpokládejme, že máme áhodý výběr X 1,, X z
Vícea další charakteristikou je četnost výběrového souboru n.
Předáška č. 8 Testováí rozptylu, testy relatví četost, testy dobré shody, test ezávslost kvaltatvích zaků Testy rozptylu Testy se používají k ověřeí hypotézy o určté velkost rozptylu a k ověřeí vztahu
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA
Matematka IV PRAVDĚPODOBNOT A TATITIKA Lbor Žák Matematka IV Lbor Žák Regresí aalýza Regresí aalýza zkoumá závslost mez ezávslým proměým X ( X,, X k a závsle proměou Y. Tato závslost se vjadřuje ve tvaru
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA
SP Záko velkých čísel, cetrálí lmtí věta PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA Lbor Žák SP Záko velkých čísel, cetrálí lmtí věta Lbor Žák Kovergece podle pravděpodobost Posloupost áhodých proměých,,,, koverguje
VíceTestování statistických hypotéz
Testováí statstckých hypotéz - Testováí hypotéz je postup, sloužící k ověřeí předpokladů o ZS (hypotéz a základě výběrových dat (tj. hodot z výběrového souboru. - ypotéza = určtý předpoklad o základím
VíceMetody zkoumání závislosti numerických proměnných
Metody zkoumáí závslost umerckých proměých závslost pevá (fukčí) změě jedoho zaku jedozačě odpovídá změa druhého zaku (podle ějakého fukčího vztahu) (matematka, fyzka... statstcká (volá) změám jedé velčy
VíceNáhodný výběr 1. Náhodný výběr
Náhodý výběr 1 Náhodý výběr Matematická statistika poskytuje metody pro popis veliči áhodého charakteru pomocí jejich pozorovaých hodot, přesěji řečeo jde o určeí důležitých vlastostí rozděleí pravděpodobosti
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Neparametrické testy hypotéz čast 2
SP3 Neparametrcké testy hypotéz PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA Neparametrcké testy hypotéz čast Lbor Žák SP3 Neparametrcké testy hypotéz Lbor Žák Neparametrcké testy hypotéz - úvod Neparametrcké testy statstckých
Více, jsou naměřené a vypočtené hodnoty závisle
Měřeí závslostí. Průběh závslost spojtá křvka s jedoduchou rovcí ( jedoduchým průběhem), s malým počtem parametrů, která v rozmezí aměřeých hodot vsthuje průběh závslost, určeí kokrétího tpu křvk (přímka,
VíceCvičení 6.: Bodové a intervalové odhady střední hodnoty, rozptylu a koeficientu korelace, test hypotézy o střední hodnotě při známém rozptylu
Cvičeí 6: Bodové a itervalové odhady středí hodoty, rozptylu a koeficietu korelace, test hypotézy o středí hodotě při zámém rozptylu Příklad : Bylo zkoumáo 9 vzorků půdy s růzým obsahem fosforu (veličia
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor
SP Náhodý vektor PRAVDĚPODOBNOS A SAISIKA Náhodý vektor SP Náhodý vektor Náhodý vektor Náhodý vektor slouží k popsu výsledku pokusu kdy měříme více údaů o procesu. Před provedeím pokusu eho výsledek a
VíceZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU)
ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ VÝPOČTY (S VYUŽITÍM EXCELU) Základy teorie pravděpodobosti měřeí chyba měřeí Provádíme kvalifikovaý odhad áhodá systematická výsledek ejistota výsledku Základy teorie pravděpodobosti
VícePři sledování a studiu vlastností náhodných výsledků poznáme charakter. podmínek různé výsledky. Ty odpovídají hodnotám jednotlivých realizací
3. Náhodý výběr Při sledováí a studiu vlastostí áhodých výsledků pozáme charakter rozděleí z toho, že opakovaý áhodý pokus ám dává za stejých podmíek růzé výsledky. Ty odpovídají hodotám jedotlivých realizací
VíceNejistoty měření. Aritmetický průměr. Odhad směrodatné odchylky výběrového průměru = nejistota typu A
Nejstoty měřeí Pro každé přesé měřeí potřebujeme formac s jakou přesostí bylo měřeí provedeo. Nejstota měřeí vyjadřuje terval ve kterém se achází skutečá hodota měřeé velčy s určtou pravděpodobostí. Nejstota
VíceSpolehlivost a diagnostika
Spolehlvost a dagostka Složté systémy a jejch spolehlvost: Co je spolehlvost? Vlv spolehlvost kompoetů systému Návrh systému z hledska spolehlvost Aplkace - žvotě důležté systémy - vojeské aplkace Teore
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA. Náhodný vektor
SP Náhodý vektor PRAVDĚPODOBNOS A SAISIKA Náhodý vektor Lbor Žák SP Náhodý vektor Lbor Žák Náhodý vektor Náhodý vektor slouží k popsu výsledku pokusu kdy měříme více údaů o procesu. Před provedeím pokusu
VíceCvičení 6.: Výpočet střední hodnoty a rozptylu, bodové a intervalové odhady střední hodnoty a rozptylu
Cvičeí 6: Výpočet středí hodoty a rozptylu, bodové a itervalové odhady středí hodoty a rozptylu Příklad 1: Postupě se zkouší spolehlivost čtyř přístrojů Další se zkouší je tehdy, když předchozí je spolehlivý
VíceMendelova univerzita v Brně Statistika projekt
Medelova uverzta v Brě Statstka projekt Vypracoval: Marek Hučík Obsah 1. Úvod... 3. Skupové tříděí... 3 o Data:... 3 o Počet hodot:... 3 o Varačí rozpětí:... 3 o Počet tříd:... 4 o Šířka tervalu:... 4
VícePravděpodobnost a aplikovaná statistika
Pravděpodobost a aplikovaá statistika MGR. JANA SEKNIČKOVÁ, PH.D. 4. KAPITOLA STATISTICKÉ CHARAKTERISTIKY 16.10.2017 23.10.2017 Přehled témat 1. Pravděpodobost (defiice, využití, výpočet pravděpodobostí
Víceodhady parametrů. Jednostranné a oboustranné odhady. Intervalový odhad střední hodnoty, rozptylu, relativní četnosti.
10 Cvičeí 10 Statistický soubor. Náhodý výběr a výběrové statistiky aritmetický průměr, geometrický průměr, výběrový rozptyl,...). Bodové odhady parametrů. Itervalové odhady parametrů. Jedostraé a oboustraé
Více5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC
5.5. KOMPLEXNÍ ODMOCNINA A ŘEŠENÍ KVADRATICKÝCH A BINOMICKÝCH ROVNIC V této kaptole se dozvíte: jak je defováa fukce přrozeá odmoca v kompleím oboru a jaké má vlastost včetě odlšostí od odmocy v reálém
VícePřednáška V. Úvod do teorie odhadu. Pojmy a principy teorie odhadu Nestranné odhady Metoda maximální věrohodnosti Průměr vs.
Předáška V. Úvod do teore odhadu Pojmy a prcpy teore odhadu Nestraé odhady Metoda mamálí věrohodost Průměr vs. medá Opakováí výběrová dstrbučí fukce Sestrojíme výběrovou dstrbučí fukc pro výšku a váhu
Více3. Hodnocení přesnosti měření a vytyčování. Odchylky a tolerance ve výstavbě.
3. Hodoceí přesost měřeí a vytyčováí. Odchylky a tolerace ve výstavbě. 3.1 Úvod o měřeí obecě 3.2 Chyby měřeí a jejch děleí 3.2.1 Omyly a hrubé chyby 3.2.2 Systematcké chyby 3.2.3 Náhodé chyby 3.3 Výpočet
Více7. Odhady populačních průměrů a ostatních parametrů populace
7. Odhady populačích průměrů a ostatích parametrů populace Jak sme zišťovali v kapitole. e možé pro každou populaci sestroit možství parametrů, které i charakterizue. Pro účely základího pozáí e evýzaměší
VíceGenerování dvojrozměrných rozdělení pomocí copulí
Pravděpodobost a matematcká statstka eerováí dvojrozměrých rozděleí pomocí copulí umbelova copule PRAHA 005 Vpracoval: JAN ZÁRUBA OBSAH: CÍL PRÁCE TEORIE Metoda verzí trasformace O copulích Sklarova věta
VíceOdhady parametrů polohy a rozptýlení pro často se vyskytující rozdělení dat v laboratoři se vyčíslují podle následujících vztahů:
Odhady parametrů polohy a rozptýleí pro často se vyskytující rozděleí dat v laboratoři se vyčíslují podle ásledujících vztahů: a : Laplaceovo (oboustraé expoeciálí rozděleí se vyskytuje v případech, kdy
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA
SP esty dobré shody PRAVDĚPODOBNOS A SAISIKA Lbor Žá SP esty dobré shody Lbor Žá Přpomeutí - estováí hypotéz o rozděleí Ch-vadrát test Chí-vadrát testem terý e založe a tříděém statstcém souboru. SP esty
Více8. Zákony velkých čísel
8 Zákoy velkých čísel V této část budeme studovat velm často užívaá tvrzeí o součtech posloupost áhodých velč Nedříve budeme vyšetřovat tvrzeí azývaá souhrě ako slabé zákoy velkých čísel Veškeré úvahy
VíceSprávnost vztahu plyne z věty o rovnosti úhlů s rameny na sebe kolmými (obr. 13).
37 Metrické vlastosti lieárích útvarů v E 3 Výklad Mějme v E 3 přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým vektorem v Zvolme libovolý bod M a veďme jím přímky p se směrovým vektorem u a q se směrovým
Více1. Základy měření neelektrických veličin
. Základ měřeí eelektrckých velč.. Měřcí řetězec Měřcí řetězec (měřcí soustava) je soubor měřcích čleů (jedotek) účelě uspořádaých tak, ab blo ožě splt požadovaý úkol měřeí, tj. získat formac o velkost
VícePřednáška VI. Intervalové odhady. Motivace Směrodatná odchylka a směrodatná chyba Centrální limitní věta Intervaly spolehlivosti
Předáška VI. Itervalové odhady Motivace Směrodatá odchylka a směrodatá chyba Cetrálí limití věta Itervaly spolehlivosti Opakováí estraé a MLE Jaký je pricip estraých odhadů? Jaký je pricip odhadů metodou
Více0,063 0,937 0,063 0, P 0,048 0,078 0,95. = funkce CONFIDENCE.NORM(2α; p(1 p)
. Příklad Při průzkumu trhu projevilo 63 z dotázaých zákazíků zájem o iovovaý výrobek, který má být uvede a trh se zákazíky. Odvoďte a odhaděte proceto a počet zájemců v populaci s 95% spolehlivostí. Následě
Vícei 1 n 1 výběrový rozptyl, pro libovolné, ale pevně dané x Roznačme n 1 Téma 6.: Základní pojmy matematické statistiky
Téma 6.: Základí pojmy matematické statistiky Vlastosti důležitých statistik odvozeých z jedorozměrého áhodého výběru: Nechť X,..., X je áhodý výběr z rozložeí se středí hodotou μ, rozptylem σ a distribučí
VícePřednáška č. 2 náhodné veličiny
Předáša č. áhodé velčy Pozámy záladím pojmům z počtu pravděpodobost Pozáma 1: Př výpočtu pravděpodobost áhodého jevu dle lascé defce je uté věovat pozorost způsobu formulace vybraého jevu. V ásledující
Více[ jednotky ] Chyby měření
Chyby měřeí Provedeme-l určté měřeí za stejých podmíek vícekrát, jedotlvá měřeí se mohou odlšovat (z důvodu koečé rozlšovací schopost měř. přístrojů, áhodých vlvů apod.). Chyba měřeí: e = x x x...přesá
Více11. Popisná statistika
. Popsá statstka.. Pozámka: Př statstckém zkoumáí ás zajímají hromadé jevy a procesy, u kterých zkoumáme zákotost, které se projevují u velkého počtu prvků. Prvky zkoumáí azýváme statstcké jedotky. Př
VíceIntervalový odhad. nazveme levostranným intervalem pro odhad parametru Θ. Statistiku. , kde číslo α je blízké nule, nazveme horním
Lekce Itervalový odhad Itervalový odhad je jedou ze stadardích statistických techik Cílem je sestrojit iterval (kofidečí iterval, iterval spolehlivosti, který s vysokou a avíc předem daou pravděpodobostí
Více1.1 Rozdělení pravděpodobnosti dvousložkového náhodného vektoru
Lekce Normálí rozděleí v rově V této lekc se udeme věovat měřeí korelačí závslost dvojce áhodých velč (dvousložkového áhodého vektoru) Vcházet udeme z ormálího rozděleí pravděpodoost áhodého vektoru v
VíceLineární regrese ( ) 2
Leárí regrese Častým úolem je staoveí vzájemé závslost dvou (č více) fzálích velč a její matematcé vjádřeí. K tomuto účelu se používají růzé regresí metod, pomocí chž hledáme vhodou fuc f (), apromující
VíceDeskriptivní statistika 1
Deskriptiví statistika 1 1 Tyto materiály byly vytvořey za pomoci gratu FRVŠ číslo 1145/2004. Základí charakteristiky souboru Pro lepší představu používáme k popisu vlastostí zkoumaého jevu určité charakteristiky
Více14. Testování statistických hypotéz Úvod statistické hypotézy Definice 14.1 Statistickou hypotézou parametrickou neparametrickou. nulovou testovanou
4. Testováí statistických hypotéz Úvod Při práci s daty se mohdy spokojujeme s itervalovým či bodovým odhadem parametrů populace. V mohých případech se však uchylujeme k jiému postupu, většiou jde o případy,
Více12. Neparametrické hypotézy
. Neparametrcké hypotézy V této část se budeme zabývat specálí částí teore statstckých hypotéz tzv. eparametrckým hypotézam ebo jak řečeo eparametrckým statstckým testy. Neparametrcké se azývají proto,
Více11. INDUKTIVNÍ STATISTIKA
Pravděodobost a statstka. INDUKTIVNÍ STATISTIKA Iduktví statstka Průvodce studem Navážeme a katolu 7 a ukážeme, jak racovat se soubory, jejchž všechy rvky ejsou zámy. Předokládaé zalost Pojmy z ředchozích
VíceTest dobré shody se používá nejčastěji pro ověřování těchto hypotéz:
Ig. Marta Ltschmaová Statstka I., cvčeí 1 TESTOVÁNÍ NEPARAMETRICKÝCH HYPOTÉZ Dosud jsme se zabýval testováím parametrcký hypotéz, což jsou hypotézy o parametrech rozděleí (populace). Statstckým hypotézám
VíceVYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta strojího ižeýrství Ústav strojíreské techologie ISBN 978-80-214-4352-5 VYSOCE PŘESNÉ METODY OBRÁBĚNÍ doc. Ig. Jaroslav PROKOP, CSc. 1 1 Fakulta strojího ižeýrství,
VíceMezní stavy konstrukcí a jejich porušov. Hru IV. Milan RůžR. zbynek.hruby.
ováí - Hru IV /6 ováí Hru IV Mila RůžR ůžička, Josef Jureka,, Zbyěk k Hrubý zbyek.hruby hruby@fs.cvut.cz ováí - Hru IV /6 ravděpodobostí úavové diagramy s uvažováím předpětí R - plocha ve čtyřrozměrém
Víceveličiny má stejný řád jako je řád poslední číslice nejistoty. Nejistotu píšeme obvykle jenom jednou
1 Zápis číselých hodot a ejistoty měřeí Zápis číselých hodot Naměřeé hodoty zapisujeme jako číselý údaj s určitým koečým počtem číslic. Očekáváme, že všechy zapsaé číslice jsou správé a vyjadřují tak i
VíceTESTOVÁNÍ STATISTICKÝCH HYPOTÉZ
TESTOVÁNÍ STATISTICKÝC YPOTÉZ je postup, pomocí ěhož a základě áhodého výběru ověřujeme určité předpoklady (hypotézy) o základím souboru STATISTICKÁ YPOTÉZA předpoklad (tvrzeí) o parametru G základího
VíceÚvod do korelační a regresní analýzy
Úvod do korelačí a regresí aalýz Bude ás zajímat, jak těsě spolu souvsí dva sledovaé jev Příklad: vztah mez rchlostí auta a brzdou dráhou vztah mez věkem žáka a rchlostí v běhu a 60 m vztah mez spotřebou
Více8. Analýza rozptylu.
8. Aalýza rozptylu. Lieárí model je popis závislosti, který je využívá v řadě disciplí matematické statistiky. Uvedeme jeho popis a tvrzeí, která budeme využívat. Setkáme se s ím jedak v aalýze rozptylu,
Více7 LIMITNÍ VĚTY. Čas ke studiu kapitoly: 70 minut. Cíl:
7 LIMITNÍ VĚTY Čas ke studu kaptoly: 70 mut Cíl: o prostudováí tohoto odstavce budete umět formulovat a používat lmtí věty aproxmovat já rozděleí rozděleím ormálím - 96 - Výklad: V této kaptole adefujeme
VíceNáhodu bychom mohli definovat jako součet velkého počtu drobných nepoznaných vlivů.
Náhodu bychom mohli defiovat jako součet velkého počtu drobých epozaých vlivů. V rámci přírodích věd se setkáváme s pokusy typu za určitých podmíek vždy astae určitý důsledek. Např. jestliže za ormálího
VíceNáhodný výběr, statistiky a bodový odhad
Lekce Náhodý výběr, statistiky a bodový odhad Parametr rozděleí pravděpodobosti je ezámá kostata, jejíž přímé určeí eí možé. Nástrojem pro odhad ezámých parametrů je áhodý výběr a jeho charakteristiky
Vícejako konstanta nula. Obsahem centrálních limitních vět je tvrzení, že distribuční funkce i=1 X i konvergují za určitých
9 Limití věty. V aplikacích teorie pravděpodobosti (matematická statistika, metody Mote Carlo se užívají tvrzeí vět o kovergeci posloupostí áhodých veliči. Podle povahy kovergece se limití věty teorie
VíceRegrese. Aproximace metodou nejmenších čtverců ( ) 1 ( ) v n. v i. v 1. v 2. y i. y n. y 1 y 2. x 1 x 2 x i. x n
Regrese Aproxmace metodou ejmeších čtverců v v ( ) = f x v v x x x x Je dáo bodů [x, ], =,,, předpoládáme závslost a x a chceme ajít fuc, terá vsthuje teto tred - Sažíme se proložt fuc = f x ta, ab v =
VíceUPLATNĚNÍ ZKOUŠEK PŘI PROHLÍDKÁCH MOSTŮ
3..- 4.. 2009 DIVYP Bro, s.r.o., Filipova, 635 00 Bro, http://www.divypbro.cz UPLATNĚNÍ ZKOUŠEK PŘI PROHLÍDKÁCH MOSTŮ autoři: prof. Ig. Mila Holický, PhD., DrSc., Ig. Karel Jug, Ph.D., doc. Ig. Jaa Marková,
Vícevají statistické metody v biomedicíně
Statistika v biomedicísk ském m výzkumu a ve zdravotictví Prof. RNDr. Jaa Zvárov rová,, DrSc. EuroMISE Cetrum Ústav iformatiky AV ČR R v.v.i. Proč se používaj vají statistické metody v biomedicíě Biomedicísk
VíceÚloha II.S... odhadnutelná
Úloha II.S... odhadutelá 10 bodů; průměr 7,17; řešilo 35 studetů a) Zkuste vlastími slovy popsat, k čemu slouží itervalový odhad středí hodoty v ormálím rozděleí a uveďte jeho fyzikálí iterpretaci (postačí
VíceS1P Popisná statistika. Popisná statistika. Libor Žák
SP Popsá statstka Popsá statstka Lbor Žák SP Popsá statstka Lbor Žák Základí zdroje : skrpta Mateatka IV - doc. RNDr. Z. Karpíšek, CSc. ateatka o le - http://athole.fe.vutbr.cz/ Základ ateatcké statstk
VícePravděpodobnost a aplikovaná statistika
Pravděpodobost a aplikovaá statistika MGR. JANA SEKNIČKOVÁ, PH.D. 6. KAPITOLA CENTRÁLNÍ LIMITNÍ VĚTA 6.11.2017 Opakováí: Čebyševova erovost příklad Pravděpodobost vyrobeí zmetku je 0,5. Odhaděte pravděpodobost,
Vícevají statistické metody v biomedicíně Literatura Statistika v biomedicínsk nském výzkumu a ve zdravotnictví
Statistika v biomedicísk ském výzkumu a ve zdravotictví Prof. RNDr. Jaa Zvárov rová,, DrSc. EuroMISE Cetrum Ústav iformatiky AV ČR R v.v.i. Literatura Edice Biomedicísk ská statistika vydáva vaá a Uiverzitě
VíceFUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL
Difereciálí počet fukcí jedé reálé proměé - 6. - PRVNÍ DIFERENCIÁL TAYLORŮV ROZVOJ FUNKCÍ JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ PRVNÍ DIFERENCIÁL PŘÍKLAD Pomocí věty o prvím difereciálu ukažte že platí přibližá rovost
VíceOdhady a testy hypotéz o regresních přímkách
Lekce 3 Odhad a tet hpotéz o regreích přímkách Ve druhé lekc jme kotruoval kofdečí terval a formuloval tet hpotéz o korelačím koefcetu Korelačí koefcet je metrckou charaktertkou tezt závlot, u které ezáleží
Více1 Tyto materiály byly vytvořeny za pomoci grantu FRVŠ číslo 1145/2004.
Náhodá veličia Tyto materiály byly vytvořey za pomoci gratu FRVŠ číslo 45/004. Náhodá veličia Většia áhodých pokusů má jako výsledky reálá čísla. Budeme tedy dále áhodou veličiou rozumět proměou, která
VíceStatistická rozdělení
Úvod Statstcá rozděleí Václav Adamec vadamec@medelu.cz Náhodá proměá: matematcá velča, jejíž hodot osclují. Produt áhodého procesu lze charaterzovat fucí Hodot proměé v oboru přípustých hodot Rozděleí
Více3. Lineární diferenciální rovnice úvod do teorie
3 338 8: Josef Hekrdla lieárí difereciálí rovice úvod do teorie 3 Lieárí difereciálí rovice úvod do teorie Defiice 3 (lieárí difereciálí rovice) Lieárí difereciálí rovice -tého řádu je rovice, která se
VíceInterval spolehlivosti pro podíl
Iterval polehlivoti pro podíl http://www.caueweb.org/repoitory/tatjava/cofitapplet.html Náhodý výběr Zkoumaý proce chápeme jako áhodou veličiu určitým ám eámým roděleím a měřeá data jako realiace této
VíceChyby přímých měření. Úvod
Chyby přímých měřeí Úvod Př zjšťováí velkost sledovaé velčy dochází k růzým chybám, které ovlvňují celkový výsledek. V pra eestuje žádá metoda měřeí a měřcí zařízeí, které by bylo absolutě přesé, což zameá,
VíceDoc. Ing. Dagmar Blatná, CSc.
PRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA Doc. Ig. Dagmar Blatá, CSc. Statsta statstcé údaje o hromadých jevech čost, terá vede zísáí statstcých údajů a jejch zpracováí teore statsty - věda o stavu, vztazích a vývoj
Více3. Charakteristiky a parametry náhodných veličin
3. Charateristiy a parametry áhodých veliči Úolem této apitoly je zavést pomocý aparát, terým budeme dále popisovat pomocí jedoduchých prostředů áhodé veličiy. Taovýmto aparátem jsou tzv. parametry ebo
VíceÚvod do teorie měření
Uverzta Jaa Evagelsty Purkyě v Ústí ad Labem Přírodovědecká fakulta Úvod do teore měřeí Prof. Chlář emář 0 Průměr, rozptyl a směrodatá odchylka X = X = ( X X ) = = = Výpočty pomocí vzorců a pomocí statstckých
VícePRAVDĚPODOBNOST A STATISTIKA
SP Náhodý vektor PRAVĚPOOBNOS A SAISIKA Lbor Žák SP Náhodý vektor Lbor Žák Náhodý vektor přpomeutí pomů z SP V prví část kurzu SP s rozšíříme pomy o áhodém vektoru z SP: Nechť e áhodý vektor eho složky:
VíceP1: Úvod do experimentálních metod
P1: Úvod do epermetálích metod Chyby a ejstoty měřeí - Každé měřeí je zatížeo určtou epřesostí, která je způsobea ejrůzějším egatvím vlvy, vyskytujícím se v procesu měřeí. - Výsledek měřeí se díky tomu
VíceSP2 Korelační analýza. Korelační analýza. Libor Žák
Korelačí aalýza Přpomeutí pojmů áhodá proměá áhodý vetor áhodý vetor Náhodý výběr: pro áhodou proměou : pro áhodý vetor : pro áhodý vetor : Přpomeutí pojmů - ovarace Kovarace áhodých proměých ovaračí oefcet
VíceSTATISTIKA. Statistika se těší pochybnému vyznamenání tím, že je nejvíce nepochopeným vědním oborem. H. Levinson
STATISTIKA Statistika se těší pochybému vyzameáí tím, že je ejvíce epochopeým vědím oborem. H. Leviso Charakterizace statistického souboru Statistický soubor Prvek souboru Zak prvku kvatitativí teplota,
Více2. Náhodná veličina. je konečná nebo spočetná množina;
. Náhodá veličia Většia áhodých pokusů koaých v přírodích ebo společeských vědách má iterpretaci pomocí reálé hodoty. Při takovýchto dějích přiřazujeme tedy reálá čísla áhodým jevům. Proto je důležité
VíceInterpolační křivky. Interpolace pomocí spline křivky. f 1. f 2. f n. x... x 2
Iterpolace pomocí sple křvky dáo: bodů v rově úkol: alézt takovou křvku, která daým body prochází y f f 2 f 0 f x0 x... x 2 x x Iterpolace pomocí sple křvky evýhodou polyomálí terpolace změa ěkterého z
Více4.2 Elementární statistické zpracování. 4.2.1 Rozdělení četností
4.2 Elemetárí statstcké zpracováí Výsledkem statstckého zjšťováí (. etapa statstcké čost) jsou euspořádaá, epřehledá data. Proto 2. etapa statstcké čost zpracováí, začíá většou jejch utříděím, zpřehleděím.
VícePravděpodobnostní model doby setrvání ministra školství ve funkci
Pravděpodobostí model doby setrváí miistra školství ve fukci Základí statistická iferece Data Zdro: http://www.msmt.cz/miisterstvo/miistri-skolstvi-od-roku-848. Ke statistickému zpracováí byla vzata pozorováí
Více1 POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL
Elea Mielcová, Radmila Stoklasová a Jaroslav Ramík; Statistické programy POPISNÁ STATISTIKA V PROGRAMU MS EXCEL RYCHLÝ NÁHLED KAPITOLY Žádý výzkum se v deší době evyhe statistickému zpracováí dat. Je jedo,
VíceIV. MKP vynucené kmitání
Jří Máca - katedra mechaky - B35 - tel. 435 4500 maca@fsv.cvut.cz IV. MKP vyuceé kmtáí. Rovce vyuceého kmtáí. Modálí aalýza rozklad do vlastích tvarů 3. Přímá tegrace pohybových rovc 3. Metoda cetrálích
VíceNáhodné jevy, jevové pole, pravděpodobnost
S Náhodé jevy pravděpodobost Náhodé jevy jevové pole pravděpodobost Lbor Žák S Náhodé jevy pravděpodobost Lbor Žák Základí pojmy Expermet česky též vědecký pokus je soubor jedáí a pozorováí jehož účelem
VíceBudeme pokračovat v nahrazování funkce f(x) v okolí bodu a polynomy, tj. hledat vhodné konstanty c n tak, aby bylo pro malá x a. = f (a), f(x) f(a)
Předáša 7 Derivace a difereciály vyšších řádů Budeme poračovat v ahrazováí fuce f(x v oolí bodu a polyomy, tj hledat vhodé ostaty c ta, aby bylo pro malá x a f(x c 0 + c 1 (x a + c 2 (x a 2 + c 3 (x a
VíceBc. Barbora Šimková. Odhady parametrů rozdělení náhodných veličin
Uiverzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Bc. Barbora Šimková Odhady parametrů rozděleí áhodých veliči Katedra matematiky a didaktiky matematiky Vedoucí bakalářské práce: Studijí program:
Více