Profesní rozvoj pedagogických pracovníků MŠ 5. DÍTĚ A svět
Utrhl jsem květinu a ona zvadla, chytil jsem motýla a on zemřel, pochopil jsem, že přírody se mohu dotknout pouze srdcem. John Winston Lennon Záměr Hlavním záměrem je rozšířit pedagogovi teoretické a praktické dovednosti tak, aby mohl utvářet u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí počínaje nejbližším okolím a konče globálními problémy celosvětového dosahu, vytvořit základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte k životnímu prostředí. Maximálně využívat okolní prostředí k poznávání živé i neživé přírody, poznávat zákonitosti přírody a její krásy, rozvíjet své smysly, pracovat s přírodním materiálem a objevovat vlastní možnosti, jak přírodě pomoci. Vzdělávací nabídka Okolní svět město: obchody, doprava (automobilová, vlaková, lodní, letecká, MHD atd.), sportovní a kulturní možnosti (stadiony, muzea, divadla, kina) venkov: zahrada, domácí zvířata, pole, lesy, louky, řeky, rybníky příroda (živá neživá) rostliny: části rostlin, stromy, keře, obiloviny, květiny, pokojové květiny, chráněné rostliny, ovoce zelenina, houby zvířata: hmyz, ryby, plazy, obojživelníci, ptáci, savci; domácí a divoká zvířata; jak se objevila domácí zvířata, exotická zvířata, chráněná zvířata přírodní jevy a děje: slunce, vzduch, voda, roční období, déšť, bouře, blesk, kroupy, duha, rosa, sníh, led, uragán, povodně, požáry; chování v ohrožujících situacích Přístroje a zařízení přístroje a zařízení, které děti běžně znají ze svého okolí: TV, telefon (může sloužit i k přivolání pomoci), domácí spotřebiče pomocníci, nářadí (kladivo, šroubovák, kleště, vrtačka atd.) bezpečnost při zacházení a používání přístrojů a nářadí Životní prostředí na Zemi a jeho změny rozmanitosti a proměny životního prostředí na Zemi: pouště, moře, jezera, pralesy, změny počasí lidské zásahy ovlivňující ráz krajiny: stavby elektráren, přehrad, dálnic, skládky atd. změny v životním prostředí: kácení lesů, nedostatek pitné vody, znečištěné ovzduší, nutnost kontroly a usměrnění 2
důležitost ochrany přírodních zdrojů: les potřebujeme pro obnovu kyslíku, ale také k rekreaci, potřeba parků ve městech, zajištění dostatku pitné vody, čistá voda pro živočichy atd. co můžeš udělat TY pro ochranu přírody: neznečišťovat přírodu odpadky, starat se o rostliny, vysazovat rostliny, pečovat o zvířata, neubližovat živočichům v přírodě (hmyz, ) Očekávané výstupy Posílit teoretické a praktické pedagogické dovednosti tak, aby pomohly dítěti lépe se orientovat v řádu a dění prostředí, ve kterém žije. Praktické ukázky a příklady by měly pedagogům být inspirací a pomocí při práci s dětmi. Pedagogové by měli být schopni zprostředkovat co nejefektivnějším způsobem dětem v mateřské škole osvojování a rozšiřování povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte. Poskytnout dítěti základní vhled, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí nejen chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit. Dítě by mělo svět vnímat v celé jeho rozmanitosti, pozoruhodnosti a pestrosti. Mělo by být schopno aktivně pozorovat, všímat si a zkoumat, co se kolem něj děje, klást otázky a hledat na ně odpovědi. 3
Okolní svět Pro dítě je důležité, aby chápalo, jaký je svět, který jej obklopuje. Právě proto dítě ve věku od tří do šesti let dává dospělým ohromné množství otázek. Úkolem institucionálního předškolního vzdělávání je doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení o světě, ve kterém se pohybuje, vést k optimální úrovni osobního rozvoje a učení, resp. k takové úrovni, která je pro dítě individuálně dosažitelná. Pro seznamování dítěte s okolím je významné, zda jde o město či vesnici, kde žije. Důležité je postupovat od toho, co dítě již zná ze svého okolí, a obohacovat a rozšiřovat jeho obzory novými poznatky a zkušenostmi. Životní podmínky mohou významně ovlivňovat znalosti a dovednosti dítěte. Městská aglomerace skýtá velké množství podnětů, se kterými se dítě setkává, a je nutné přiměřenou formou, nejlépe zážitkovou, dítě seznamovat s různými charakteristikami. Jako vhodné se jeví obeznámit dítě především s tím, co se nachází v nebližším okolí od mateřské školy obchody, sportovní hřiště atd. A postupně začleňovat do struktury poznávání vzdálenější oblasti park, stadion apod. Seznamování s jednotlivými typy obchodů (potraviny, elektrospotřebiče, knihy, lékárna atd.) a služeb (kadeřník, malíř, autoopravář...) dítěti přináší nejen nové znalosti, ale i zábavu (hra na obchod, cukrárnu). Další zajímavou oblastí je pro děti doprava a její druhy pozemní (automobilová, železniční, podzemní), ale také letecká, vodní. Děti mohou formou různých aktivit (kreslení, obrázky z časopisů atd.) samy dávat podněty, co vše se přepravuje osoby (auto, vlak, letadlo..), náklady. Děti mohou např. do mateřské školy donést různé hračky dopravní prostředky a bavit se o tom, jak se jmenují, k čemu slouží atd. Při vycházce je možné zaznamenávat různá speciální vozidla sanitka, taxík, buldozer, autojeřáb, hasičské auto apod., které už viděly. Širokou možnost poskytuje tematika městské hromadné dopravy (možnost využít různé formy her, individuální i skupinovou kresbu apod.). Zde je možné děti seznámit i s tím, že dříve se jezdilo v kočárech tažených koňmi, které dnes už slouží jen jako zpestření pro turisty při projížďce městem. Pro některé děti bude nové a zajímavé, že tramvaje jezdí po kolejích, trolejbusy mají, na rozdíl od autobusu, elektrickou trolej. Děti mají v této souvislosti možnost dozvědět se, že jsou pravidelné linky, které jezdí stále stejné trasy, jízdní řády, aby každý věděl, kdy autobus či tramvaj pojede. Jak mají nastupovat a vystupovat, aby to pro ně bylo bezpečné. Pro děti je zábavné, když si mohou udělat malý kvíz na začátku a na konci tematického bloku o dopravě (možnost zpětné vazby co se děti dozvěděly nového): pojmenovat různé dopravní prostředky dle obrázků zakroužkovat na obrázcích vozidla a stroje, které nepatří k prostředkům hromadné dopravy dle rozdaných hraček a obrázků se dělit na jednotlivé skupinky dle daných parametrů (k oknu půjdou všichni, kdo se pohybují po kolech, přepravují náklady.) odpovídat na otázky typu: čím je možné létat vzduchem?; který dopravní prostředek jezdí po vodní hladině?; co vše má kola?; vyjmenuj druhy městské hromadné dopravy; vysvětli, čím se liší autobus od tramvaje a trolejbusu?; jaká auta se využívají při zemědělské výrobě? atd. Dalšími velmi zajímavými objekty se pro děti mohou stát muzea, divadla, kina, výstavy. Pokud je v blízkosti mateřské školy muzeum či výstava se zajímavou expozicí, která by děti zaujala, je velmi přínosná návštěva. 4
Následné povídání je možné zážitkově podpořit vlastní výstavou obrázků dětí (na různá témata), vytvořit si v prostorách mateřské školy např. i malé muzeum s danou tematikou. Využít lze např. knihy (pohádky, strašidla, moje oblíbená pohádková bytost či pohádka atd.). Nebo mohou děti vytvářet na daná témata objekty (např. víly, vodníci, dopravní prostředky atd.). Možné je využít, případně kombinovat jak individuální, tak i skupinovou práci. Návštěva dětského divadelního představení bude jistě pro malé diváky velkým zážitkem. Venkovské prostředí poskytuje velké množství podnětných impulzů, kterých lze opět interaktivně využít k seznamování se s novými informacemi: domácí zvířata (jak zdomácněla, krmení, ochrana stáje, chlévy, užitek, rybníky chov ryb), volně žijící zvířata, polní práce, chov dobytka atd. Jedinečná příležitost se nabízí s propojením dodávání potravin do obchodů. Využít lze při práci s dětmi např. celý řetězec od zasetí obilí přes obdělávání, sklizeň až po pomletí mouky a upečení chleba, který si můžeme zakoupit v obchodě. Tímto způsobem lze zábavnou formou seznámit děti i s cestou některých dalších produktů mléčné výrobky, marmelády, cukr a další. V době předškolního věku odhaluje dítě také široký svět přírody. Mělo by umět rozlišovat, co patří do přírody živé a neživé. Pozitivní vztah dítěte k přírodě se rodí v podmínkách těsného kontaktu s rostlinami či zvířaty. Postoj k přírodě je závislý také od schopnosti vidět a prožívat její krásu. Nestačí jen dítěti o rostlinách a zvířatech číst, ale je potřeba upozorňovat je na procházkách na okolní přírodní jevy. Ukazovat mu rostliny v nejbližším okolí bydliště a následně rozšiřovat jeho znalosti. Dítě by mělo umět rozlišovat listnaté a jehličnaté stromy (vědět, jaké jsou rozdíly), základní kvetoucí lesní, luční a zahradní rostliny, rozlišovat obiloviny (alespoň ječmen a oves), zeleninu, ovoce a lesní plody. Pozornost je dobré zaměřit také na pokojové rostliny, které jsou součástí nejbližšího okolí dítěte. Seznamovat dítě se stavbou rostlin a funkcí jejich jednotlivých částí. Vysvětlovat, že i rostliny potřebují péči a potravu k životu, že kořeny nasávají vodu a živiny, které se stonky, stvoly, stébly a větvemi dostávají do listů, květů a plodů. Potřebují světlo a vláhu. Pokud jsou v mateřské škole pokojové květiny, je dobré vést děti, aby se o ně staraly, sledovaly jejich růst a rozvíjely tím svůj zájem o přírodu a učily se k rostlinám chovat starostlivě. Mnohé rostliny je stále obtížnější v přírodě najít. Některých druhů již zůstalo tak málo, že v zájmu jejich záchrany jsou chráněné. Zde je dobré dětem zdůraznit, že se nesmí trhat, a uvést rostlinu, kterou znají nebo si ji mají možnost v době květu prohlédnout např. v zahrádce sněženka. K posilování znalostí dětí lze využít např. i skupinovou soutěž s otázkami: čím se jehličnaté stromy liší od listnatých?; jmenuj dva listnaté a dva jehličnaté stromy; co to jsou obiloviny?; vyjmenuj tři polní (luční, zahradní) květiny; jak se lidé starají o pokojové rostliny?; jaké rostliny se zapisují mezi chráněné rostliny?; podle obrázků najdi jedovaté houby... Děti zaujmou různé zajímavosti, např. to, že vědci se dlouho přeli, co jsou houby: živočichové nebo rostliny? Mají znaky jak rostlin, tak i živočichů. Nakonec pro ně vytvořili zvláštní skupinu organismů. Houby jsou jedlé a nejedlé. Děti je dobré upozornit také na houby jedovaté. Pro posílení dovednosti rozlišování hub je možné využít např. hru, kdy jsou na zahradě rozmístěny obrázky hub a dětí sbírají a rozlišují houby jedlé a nejedlé (využít lze práci ve dvojicích). Velmi širokou oblastí je svět zvířat. Zemi obývají miliony druhů zvířat. Děti z každodenního života velmi dobře znají různé druhy zvířat. Zábavnou formou je možné je seznamovat s dalšími druhy, vnášet řád do různých členění: hmyz, ryby, obojživelníci, plazy, ptáci, savci. Ryby můžeme dále členit na sladkovodní (kapr, pstruh, štika ) a mořské (delfín, žralok, rejnok ). Různé zástupce hmyzu i obojživelníků a ptáků je možné pozorovat například na vycházkách. Některé děti mají doma své zvířecí mazlíčky a mohou ostatním sdělit, jak se o ně starají. Dá se využít kreslení na témata jako: co jsem viděl v zoologické zahradě, které zvíře mám nejraději, které zvíře bych si přál. Skupinovou činnost je možné využít ke společné kresbě ZOO. Hrát různé 5
hry dle členění zvířat do skupin (ryby, savci atd., nebo mořské x sladkovodní ryby apod.). Společný kvíz může obsahovat např. tyto otázky: jaký hmyz znáš?, jaké ryby a obyvatele moří znáš? znáš nějaké plazy?, vyjmenuj nějaké obojživelníky, které stěhovavé ptáky znáš?, kteří ptáci u nás přezimují?, vyjmenuj domácí zvířata, která znáš, vyjmenuj divoká zvířata, vyjmenuj zvířata severu a horkých krajů, kdo má na těle šupiny?, kdo má zobák a peří? Příroda je nejdůležitější prostředek vzdělávání a rozvoje dětí předškolního věku. Děti velmi brzy začínají projevovat svůj zájem o přírodní jevy. Každý předškolák je malý průzkumník, který neustále něco objevuje. Proto je velmi důležité, abychom s dítětem cíleně pozorovali přírodu, učili ho všímat si různých přírodních jevů a učili ho pojmenovávat je. Procházka je skvělou příležitostí, kdy se dítě může seznamovat s celou řadou přírodních jevů. Má zájem o seznamování s tím, proč taje sníh, proč žloutnou a opadávají listy ze stromů, jak se tvoří mraky před bouřkou atd. Pro dítě by neměly zůstat záhadou takové přírodní jevy, jako je sněžení, mlha, rosa, mraky, jinovatka. Je velmi přínosné pokusit se většinu přírodních jevů pozorovat spolu s dítětem přímo. Samozřejmě, že dítě nesmíme vystavit nějakému nebezpečí, a proto bouřku budeme raději pozorovat z bezpečí mateřské školy. Ze sněhu si postavíme sněhuláka a co může způsobit lavina, dítěti pouze vysvětlíme. Dítě by mělo poznávat přírodní jevy i podle obrázků a ústního popisu. Vyprávějte dítěti o tom, jak se příroda mění během jednotlivých ročních období a jak jdou za sebou. Jeho znalosti můžeme podpořit různými básničkami a říkankami s danou tematikou a činnostmi, které jsou pro jednotlivá roční období charakteristická. Podrobněji dítěti charakterizujeme srozumitelnou formou, podle čeho může jednotlivá roční období rozlišit. Na jaře se dny prodlužují a otepluje se, stromy začínají rašit, vracejí se ptáci a rodí se mláďata. Léto je nejteplejší roční období, dny jsou dlouhé, všechno roste, květiny rozkvétají a tvoří semena, dozrávají plody různého ovoce. Podzim má již kratší dny, bývá deštivěji a ochlazuje se. Stromům a keřům žloutnou a opadávají listy, tráva usychá. V sadech se sklízí ovoce, na polích sbírají brambory. Ptáci odlétají do teplých krajů a zvířata se připravují na příchod zimy. Zima je nejchladnější období roku, dny jsou krátké, rostliny přestávají růst, stromy stojí bez listů, jen jehličnaté stromy jsou stále zelené. Zvířatům narostla hustá srst, aby jim bylo tepleji. Mnohá zvířata se uložila k zimnímu spánku. Dítě učíme také rozlišovat a pojmenovávat různé druhy počasí chladno, teplo, větrno, deštivo, mlhavo atd. Seznamujeme dítě s tím, že rok má dvanáct měsíců, proč se střídá noc a den. Co je to déšť, kroupy, sníh, led. Vysvětleme dítěti, co je to duha, rosa, ale také povodně a záplavy, uragán, tornádo, bouře, blesk a jak vznikají. Seznamíme je také se základními pravidly bezpečného chování při bouřce (doma i v přírodě), při požáru či povodni. 6
Přístroje a zařízení Již pračlověk se naučil používat jednoduché kamenné nástroje. Od těch dob lidé postupně získávali další znalosti a dovednosti. Dodnes se využívá mnoha vynálezů, které změnily náš lidský život. Počet vynálezů výrazně stoupl během posledních sta let. Naše babičky a dědečkové ještě neznali takové přístroje, jako je automatická pračka, počítač nebo mobilní telefon. Dříve nebylo možné ani cestovat jako dnes. Přeprava lidí a věcí byla pomalá, nepohodlná a často i nebezpečná. Postupně se začaly budovat cesty, což umožnilo lepší cestování v kočárech. Lidé vymysleli první lokomotivu a automobil. Později také letadlo. Stejně tak se vyvíjelo předávání zpráv, aby se lidé mohli mezi sebou dobře dorozumět. Byl vynalezen papír, na který bylo možné zprávy zapisovat. Do vzniku knihtisku se knihy musely ručně přepisovat. Vznikl telefon a také rozhlas a televize, takže bylo možné o různých událostech informovat velké množství lidí najednou. V dnešní době jsme zvyklí, že za nás spoustu práce udělají stroje a různá zařízení. A to při různých činnostech při práci na poli, při stavbě domů a silnic, při výrobě různých věcí atd. Jsme také obklopeni spoustou pomocníků, kteří nám usnadňují každý den. Ráno, než odejdeme z domu, tak si můžeme v rychlovarné konvici připravit vodu na čaj. V toustovači opéct chléb nebo si v mikrovlnné troubě ohřát mléko. I mamince pomáhají přístroje s úklidem domácnosti vysavač, pračka, kuchyňský robot, atd. Ale stále používáme také velkou spoustu jednoduchého nářadí, které má doma určitě každý tatínek nebo dědeček kleště, šroubovák, kladivo, sekeru,... Děti by měly umět vyjmenovat různé přístroje a nářadí, které se běžně používají. Měly by získat základní informace, k čemu všemu se dají využít, jak se s nimi má bezpečně zacházet. Měly by vědět, že telefonem je možné si přivolat v případě potřeby pomoc. Ale také to, že některé přístroje a nářadí dětem do rukou nepatří, protože by si mohly ublížit. Jiné, které běžně používají, musí používat opatrně např. nůžky. K seznamování se světem techniky je možné využít vycházky po okolí, práci s obrázky (děti poznávají, co to je a k čemu to slouží), dělení do skupin dle různých kritérií (ruční nářadí, elektrické přístroje atd.), hračky jako mikroskop, dětské nářadí. 7
Životní prostředí na Zemi a jeho změny Země vznikala v prahorách, kdy se začaly vyvíjet drobné a jednoduché organismy bakterie a malé zelené řasy. Postupně se objevili první živočichové v moři. Země tehdy byla pokryta močály a objevili se na ní velké rostliny, obojživelníci a plazy. Dále se vyvinulo mnoho živočichů, včetně velkých ještěrů dinosaurů a také první ptáci a savci. Podle zkamenělin dnes vědci poznají, jak vypadali v minulosti živočichové a rostliny (je možné využít pomůcek jako mikroskop, sádrové odlitky stop zvířat atd.). Dinosauři patřili k největším suchozemským živočichům, které známe. Byli to plazi se šupinatou kůží. Vymřeli, víme proč? Hory se utvářely miliony let. Sopky a zemětřesení stále mění zemský povrch. V oceánech se nachází většina vody na naší planetě. Počasí na Zemi je různé od žhavého slunečního žáru na pouštích až po místa, kde je celý rok led. Dnešní podoba planety Země je velmi různorodá a pestrá. Na povrchu je souš kontinenty a oceány (pro lepší pochopení u dětí je vhodné využít názorné pomůcky, jako je velký atlas světa pro děti nebo globus). Velkou část zemského povrchu tvoří hory. V horách pramení řeky, které stékají do moře. Velice zajímavé je seznámit dítě například s koloběhem vody v přírodě: Slunce ohřívá oceány a řeky. Voda se tím odpařuje a vodní pára stoupá vzhůru, kde se ochlazuje a mění na kapičky vody, které vznikají kolem částeček prachu ve vzduchu. Velké množství kapiček vytváří oblak. Kapičky se zvětšují, dokud nejsou tak velké, že už se ve vzduchu neudrží a jako déšť se vracejí zpět na zemský povrch. Když se velmi ochladí, vzniknou sněhové vločky nebo kroupy. Děti často znají přírodu z krásných knih s cizokrajnými zvířaty a málokdy tuší, že mnoho z nich člověk skoro vyhubil. Aby skutečný vztah a lásku k přírodě prožily, musíme jim přírodní zážitky zprostředkovat. Ukažme jim krásu celku i jednotlivé podrobnosti přírody, ale ukažme jim i opačnou stránku jak přírodě ubližujeme, obojí se musí doplňovat. Budeme-li pořádat jen nádherné výlety, unikne dětem zodpovědnost lidí za ničení přírody. Proto je nutné obě složky udržet v rovnováze a vést děti k tomu, že aby příroda zůstala příjemným a zdravým prostředím, musíme se o ni starat a chránit ji. Lidé budují přehrady a elektrárny, aby měli dostatek energie na výrobu elektrické energie k osvětlení, tepla pro vytápění budov a další činnosti. Také stavíme silnice, továrny, stadiony, nové domy a další stavby, které potřebujeme, aby se nám dobře žilo. Tím ale také velice výrazně zasahujeme do podoby krajiny a ovlivňujeme životní prostředí na Zemi. Naše hlavní zdroje tepla a energie pocházejí z podzemí Země. Ropa, zemní plyn a uhlí se využívají především jako zdroj energie. Tohle, ale i další naše potřeby s sebou nesou velké zásahy do přírodního prostředí. Řeky, moře a půda jsou vážně ohroženy znečištěním. Znečištění postihuje dokonce čím dál tím více vzduch, který dýcháme. Vědci zjistili, že znečištění se neustále zvyšuje a že by mohlo dojít k poškození celé naší planety, pokud nebudou učiněny patřičné kroky k omezení těchto škod. Nutná je ochrana podnebí, lidé se snaží snížit globální oteplování např. těmito kroky: filtry na průmyslové komíny, katalyzátory do automobilů pro odstranění kouřových zplodin, recyklují co nejvíce výrobků (sklo, papír, plasty), vyvíjejí nová paliva jako náhradu za benzín, snaží se zabránit dalšímu ničení světových lesů. 8
Znečištění vody se lidé snaží snížit: zákazem vypouštění znečištěného odpadu do vody, zákazem používání nebezpečných chemikálií pro zemědělce, hledáním způsobů odstraňování ropných skvrn. Deštné lesy se lidé pokoušejí zachránit zákazy kácení a ničení. Dětem můžeme zprostředkovat propojení teorie a praxe např. tím, že dle umístění mateřské školy naplánujeme výlet tak, aby se dostaly do styku s povrchovou vodu. Někde bude možné navštívit nádrž s pitnou vodou, pramen nebo čistící stanici, aby děti viděly, odkud se voda v našich vodovodech bere. Jinde je možné sledovat např. potok, rybník či řeku, pozorovat živočichy, hlavně ptáky, a všimnout si i rostlin u vody. Děti by měly umět poznat nejběžnější druhy a dokázat o nich říci nějakou zajímavost. Dítě si k prostředí, které zná, vytvoří bližší vztah. Nasbírané vědomosti a dojmy by měly být u dítěte zpracovány a prohloubeny. K tomu je vhodné využít tvořivé formy vyjadřování, jako je malování, modelování, hry a scénky. Při činnostech jsou děti přiváděny k dalšímu přemítání o tématu a ke kladení otázek. Ze vzniklých výtvorů je možné udělat např. výstavku a tím se k tématu vracet. Když děti získaly určité znalosti pomocí vyprávění i přímého kontaktu, připomeneme si pojem ekologické zodpovědnosti. Vedeme děti k přemýšlení o tom, jak je třeba se chovat a jaké chování vhodné není. Děti nemají obtíže své chování změnit, ale důležitý je trvalý vliv a pozitivní příklad jejich přímého okolí. Proto je dobré je osobním příkladem cíleně vést k šetření vodou a energie, třídění odpadu, péči o rostliny a živočichy v blízkém okolí. Tipy a praktické náměty pro práci s dětmi Rozvojové předpoklady a možnosti dětí vyžadují uplatňovat v předškolním vzdělávání odpovídající metody a formy práce. Vhodné jsou metody prožitkového a kooperativního učení hrou a činnostmi dětí, které jsou založeny na přímých zážitcích dítěte, podporují dětskou zvídavost a potřebu objevovat, podněcují radost dítěte z učení, jeho zájem poznávat nové, získávat zkušenosti a ovládat další dovednosti. Ve vzdělávání je třeba využívat přirozeného toku dětských myšlenek a spontánních nápadů a poskytovat dítěti dostatek prostoru pro spontánní aktivity a jeho vlastní plány. Učební aktivity by proto měly probíhat především formou nezávazné dětské hry, kterou se dítě zabývá na základě svého zájmu a vlastní volby. V předškolním vzdělávání by mělo být v dostatečné míře uplatňováno situační učení, založené na vytváření a využívání situací, které poskytují dítěti srozumitelné praktické ukázky životních souvislostí tak, aby se dítě učilo dovednostem a poznatkům v okamžiku, kdy je potřebuje, a lépe tak chápalo jejich smysl. Významnou roli v procesu učení sehrává spontánní sociální učení, založené na principu přirozené nápodoby. Proto je třeba ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne v mateřské škole vyskytnou, nejen v didakticky zaměřených činnostech, poskytovat dítěti vzory chování a postojů, které jsou k nápodobě a přejímání vhodné. 9
Při práci s dětmi je možné využít např. tyto aktivity a formy práce Přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm: okolní příroda, kulturní a technické objekty (stadiony, muzea, divadla atd.), vycházky do okolí, výlety, tematické dny. Aktivity zaměřené k získávání praktické orientace ve městě/obci: vycházky do ulic, návštěva obchodů, návštěva důležitých institucí, budov a dalších pro dítě významných objektů, sledování událostí v místě bydliště a účast na akcích, které jsou pro děti zajímavé. Poznávání přírodních jevů: sledování změn a rozmanitostí v přírodě živá a neživá příroda, přírodní jevy a děje (roční období, měsíce, týdny, dny, déšť, kroupy, sníh, led, vánice, vítr, bouře, duha, mlha, rosa, blesk, hrom, povodně, záplavy, uragán atd.), rostliny, živočichové, krajina a její ráz. Na základě praktických činností seznamovat dítě s různými přírodními i umělými látkami a materiály, využít praktických pokusů a zkoumání (využít např. dětských badatelských setů), manipulace s různými materiály a surovinami. Pozorování životních podmínek, poznávání ekosystémů: les, louka, rybník, pole atd. Poučení o možných nebezpečných situacích, jak se chránit: dopravní situace, kontakt se zvířaty, kontakt s léky, jedovaté rostliny, chemické látky, technické přístroje a nástroje, nebezpečné předměty (nůž, nůžky atd.), požár povodeň, blesky a další nebezpečné situace a přírodní a povětrnostní jevy. Vést dítě ke zdravým životním návykům a postojům. Práce s literárními texty, četba, práce s obrazovým materiálem, využívání encyklopedií, pracovních listů, kladení otázek a hledání odpovědí, diskuze nad problémem, vyprávění, poslech. Smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí: pracovní činnosti, pěstitelské a chovatelské činnosti, činnosti zaměřené k péči o školní prostředí, zahradu. Výtvarná činnost: malba, techniky s přírodními materiály, práce s papírem a dalšími materiály (možnost využívat skupinové práce). Ekohry V přírodě se pohybujeme za každého počasí a po různém terénu (písek, sníh, led, ), překonáváme různé překážky. Třídění odpadu, sběr papíru, plastových víček apod. 10
Dítě ukončující předškolní vzdělávání by mělo získat tyto kompetence a dovednosti Osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro něj smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi. Vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý jak svět přírody, tak i svět lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi apod.). Zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují. Chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod. Mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí. Mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte. Porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat a přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem. Pomáhat pečovat o okolní životní prostředí: dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, chránit přírodu v okolí, živé tvory apod. Uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit. Vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc. 11
Použitá a doporučená literatura Leblová, E. Environmentální výchova v mateřské škole. Praha: Portál 2012. ISBN 978-80-262-0094-9. Hederer, J. Životní prostředí a výchova. Praha: Portál 1994. ISBN 80-85282-88-7. Pike, G. Selby, D. Cvičení a hry pro globální výchovu 1. Praha: Portál 2009. ISBN 978-80-7367-629-2. Pike, G. Selby, D. Cvičení a hry pro globální výchovu 2. Praha: Portál 2009. ISBN 978-80-7367-630-8. Nadeau, M. Relaxační hry s dětmi. Praha: Portál 2003. ISBN 80-7178-712-4. Šimanovský, Z. Mertin, V. Hry pomáhají s problémy. Praha: Portál 1996. ISBN 80-85282-93-3. Vítejte v kvítečkově. Kroměříž: Barevné kamínky s.r.o. pro realizaci RVP (pouze internetový obchod: www.hrajeme-si.cz). Praktické náměty pro konkretizované očekávané výstupy RVP PV Dítě a svět Kroměříž, Barevné kamínky s.r.o. pro realizaci RVP. (pouze internetový obchod: www.hrajeme-si.cz). Autor - zodpovědná osoba: Mgr. Vlasta Recová Korektorské úpravy: Mgr. Josef Švábenický Grafické úpravy: Radek Váňa 12