Mkroekonomická nlýz přednášk 0 Intertemporální národní rozpočtové omezení rovnováh reálného směnného kursu. Primární běžný účet z dlouhodobého hledisk árodní intertemporální (mezičsové) rozpočtové omezení nám říká, že si stát nemůže půjčovt nd svoje možnosti. ebo nopk, že nkumulovná ktiv by měl být nkonec utrcen. V rámci nšeho zjednodušení n dvě období tedy musí pltit, že dnešní zítřejší deficit primárního běžného účtu (vyjádřeno v součsné hodnotě) nemůže překročit počáteční stv čistých ktiv dné země (nebo nopk počáteční dluh musí být vyrovnán přebytky). Formálně zpsáno PCA2 PCA + ( + r) F 0 + r kde F 0 je stv čistých ktiv zděděných z minulosti n počátku prvního období (před zplcením úroků). Když je F 0 kldné, je země čistým věřitelem, když je F 0 záporné, je země čistým dlužníkem. PCA je dnešní primární účet, PCA 2 je budoucí primární účet. Ve skutečnosti si země může zvolit stv svého primárního účtu pouze v prvním období. Primární běžný účet konci druhého období (konec svět), musí být tkový, že země spltí nkumulovný dluh, nebo spotřebuje ktiv (jistinu + úrok) zděděná z první periody. ( ) PCA 2 + r F kde F je stv čistých ktiv n konci prvního období. Kldný stv ktiv vyžduje deficit, ztímco počáteční zdluženost vyžduje přebytek. Stv ktiv F zděděných z prvního období je roven počátečnímu stvu F 0, plus úrok rf 0, plus přebytek primárního účtu z prvního (dnešního) období PCA. ( + r) F0 F + PCA 2. Rovnováh reálného směnného kursu primární běžný účet z dlouhodobého hledisk Poždvek konzistence primárního běžného účtu s rozpočtovým omezením dné země definuje rovnovážný, neboli dlouhodobý reálný směnný kurs. Funkce primárního běžného účtu n obrázku ukzuje, jk je rovnovážný směnný kurz determinován.
Mkroekonomická nlýz přednášk 0 2 Rozpočtové omezení ve druhém období nám říká, že primární běžný účet musí být roven záporné hodnotě čistých ktiv plus úrok. oto omezení je zobrzeno jko vertikál -( + r) F n obrázku. Jestliže je země zdlužená ( F < 0 ) bude přímk -( + r ) F bude ležet nprvo od 0. opk, pokud je země čistým věřitelem ( F > 0 ) bude vertikál ležet nlevo od 0. Aby bylo rozpočtové omezení ve druhém období splněno, musí se ekonomik ncházet n průsečíku křivky primárního běžného účtu s vertikální přímkou. Z průsečíku v bodě A můžeme určit rovnovážný reálný směnný kurz. Jednoduše řečeno, rostoucí křivk primárního běžného účtu ukzuje, jk reálný směnný kurz ovlivňuje primární běžný účet, dlouhodobé rozpočtové omezení ukzuje jk poždovný primární běžný účet určí rovnovážný reálný směnný kurz. epředpokládáme, že by byl reálný směnný kurz, který pozorujeme, po celý čs roven rovnovážnému reálnému směnný kurs. Když je reálný směnný kurz více preciován vzhledem ke své rovnovážné hodnotě (nchází se pod ní), mluvíme o ndhodnoceném kurzu, v opčném přípdě mluvíme o podhodnoceném kurzu. V dlouhém období se všk musí vrátit n svou rovnovážnou hodnotu, by zjistil, že rozpočtové omezení nebude porušeno. Ad obrázek ) Bod A odpovídá rovnovážnému směnnému kurzu. Méně příznivý stv ktiv F ' F < znmená, že je potřeb větší přebytek primárního účtu. Vertikální křivk se posune doprv. o vyžduje vyšší více depreciovný reálný směnný kurz, který zjistí větší přebytek primárního běžného účtu k obsluze zhrničního dluhu.
Mkroekonomická nlýz přednášk 0 3 3. Determinnty reálného směnného kurzu Stv čistých ktiv (čistá zhrniční pozice) Z výše uvedeného vyplývá, že stv čistých ktiv určuje rovnovážný reálný směnný kurz. Čím kldnější je stv zhrničních ktiv, tím nižší (preciovný) je rovnovážný směnný kurz. opk zdlužené země budou potřebovt vyšší (depreciovný) rovnovážný směnný kurz, který zjistí zdroje k obsluze dluhu (viz obrázek ). Země, která si půjčovl, musí vytvořit přebytek primárního běžného účtu uhrzení dluhu. Zdroje musí být směřovány do sektoru obchodovtelného zboží domácí poptávk musí být omezen. Deprecice reálného směnného kurzu poskytuje motivci pro tuto změnu (zvýší se reltivní cen obchodovtelného neobchodovtelného zboží, λ P / P ). Produkce: zdroje struktur Hrnice produkčních možností zchycuje vybvení země zdroji, její výrobní kpcity strukturu výroby v jednotlivých sektorech. yto chrkteristiky se liší mezi jednotlivými zeměmi i v rámci jedné země v čse. V relitě můžeme pozorovt obecnou tendenci: země s větší výrobou obchodovtelného zboží má nížší (více preciovný) rovnovážný směnný kurz. Vysvětlení je následující: čím více obchodovtelného zboží země produkuje (n úkor neobchodovtelného), tím méně neobchodovtelného zboží zbývá pro domácí spotřebu. to spotřeb le musí být uspokojen domácí výrobou. Aby ekonomik produkovl spotřebovávl tímto způsobem, musí reltivní cen neobchodovtelného zboží vůči obchodovtelnému vzrůst. (reálný směnný kurz tkto definovný: λ P / P tedy musí klesnout - preciovt). K lepšímu pochopení (snd) pomůže následující přípd: Co se stne, jestliže se sektor obchodovtelného zboží náhle stne produktivnějším? Hrnice produkčních možností se posune doprv (obrázek 2), tkže pro dné množství neobchodovtelného zboží je dostupné větší množství obchodovtelného zboží. Abychom udrželi výrobu neobchodovtelného zboží konstntní nebyl porušen vnější rovnováhu, musí reálný směnný kurz preciovt, tkže sklon cenové linie bude menší (linie bude pozvolnější); nová rovnováh nstne v bodě B. Obrázek 2: Posun PPF
Mkroekonomická nlýz přednášk 0 4 Dobrým empirickým příkldem je objevení nových přírodních zdrojů, které jsou vysoce obchodovtelné. Když byl objeven nová nleziště ropy v britské částí Severního moře v 70. letech, reálný směnný kurz libry brzy preciovl o více než 30 %. o všk prdoxně způsobilo snížení konkurenceschopnosti země poškodilo domácí výrobce obchodovtelného zboží, kteří byly před objevem konkurenceschopní. Výsledkem byl odklon od trdičního průmyslu (obchodovtelné zboží, kromě ropy) směrem ke službám, což doprovázelo msivní zvírání továren nezměstnost. (Změstnnci průmyslu nemohli být dosttečně rychle bsorbováni v ropném průmyslu nebo v sektorech neobchodovtelného zboží.) ento proces de-industrilizce se nzývá Dutch disese (izozemská nemoc), protože byl poprvé zznmenán v 60. letech, když byl objeven zemní plyn v nizozemské části Severního moře. ento fenomén vysvětluje, proč je pro země bohté n přírodní zdroje obtížné rozvíjet udržet průmyslový sektor (což můžeme vidět npř. v součsném v Rusku). Absorbce: preference bohtství Změny ve spotřebitelských zvyklostech tké mění rovnovážný směnný kurz. př. pokud zbohtneme, budeme utrácet více z neobchodovtelné sttky. eobchodovtelné sttky jko je npř. trávení volného čsu (kino, resturce), vzdělání, zdrvotnické služby td. tk mohou nbýt n význmu v nšem rozpočtu. Protože neobchodovtelné zboží musí být produkováno dom, růst poptávky musí být doprovázen vyšší reltivní cenou neobchodovtelného zboží (precicí reálného směnného kurzu), která vyvolá zvýšení produkce. Cokoliv, co zvýší bohtství domácností získání nemovitostí, boom n kciovém trhu, zhrniční pomoc má podobný efekt. Shrnutí: Jkákoliv strukturální změn může ovlivnit běžný účet tím pádem i rovnovážný reálný směnný kurz. Poruchy, které by byly ntolik veliké, by by ovlivnily rovnovážný směnný kurz, se v relitě nevyskytují příliš čsto. Je proto jkýmsi prvidlem, že rovnovážný směnný kurz zůstává přibližně nezměněn. Přípdem strukturální změny, která má podsttné dopdy n kurz může být tzv. ctch-up efekt, kdy. chudší země dohánějí vyspělejší země. Postupně kumulují kpitál, importují pokročilé technologie, stávjí se produktivnějšími jejich ekonomik prochází procesem systemtické trnsformce. Výsledkem je déletrvjící precice reálného směnného kurzu. ento proces můžeme vysvětlit pomocí tzv. Blss-Smuelsonov efektu. Blss-Smuelson efekt Cenová hldin v bohtších zemích je systemticky vyšší než v chudších zemích. to skutečnost je dokumentován čísli v následující tbulce:
Mkroekonomická nlýz přednášk 0 5 Srovnání úrovně cen v roce 985 (USA00%) Evrop Severní Amerik ocieánie Asie Rkousko 77.5 Knd 92.6 Bngldéš 22. Belgie 69.3 USA 00.0 Indie 27.2 Dnsko 84.3 Austrálie 93.2 Izrel 67.7 Frncie 74.0 ový Zélnd 7.7 Jponsko 96.6 ěmecko 80.0 Afrik Pkistn 26.2 Řecko 58.9 Čd 3.0 Sud.Aráie 04.4 Islnd 87.4 Egypt 84.6 iwn 68.5 Irsko 74.5 Etiopie 30. Itálie 68.0 Senegl 40.2 Holndsko 78.0 Jižní merik orsko 89.8 Argentin 5.9 Portulsko 43.8 Brzílie 43.6 Špnělsko 55. Chile 32.8 Švédsko 98.8 Mexiko 47.4 Švýcrsko 07. Peru 34.0 Venezuel 67.4 Deflátor HDP v různých zemích je váženým průměrem cen obchodovtelného neobchodovtelného zboží. Jestliže jsou ceny mezinárodně obchodovtelného zboží přibližně vyrovnány (vyjádřeno ve stejné měně), potom rozdíly v průměrných cenových hldinách odrážejí rozdíly v cenách neobchodovtelného zboží. o nznčuje, že neobchodovtelné zboží je v chudších zemích levnější. Je to způsobeno : Poptávk Ztímco ceny obchodovtelného zboží závisí n podmínkách globálního trhu, ceny neobchodovtelného zboží jsou určeny podmínkmi n domácím trhu. Když země je méně bohtá, rovněž méně utrácí. ízká poptávk po neobchodovtelném zboží v chudších zemích způsobuje snížení jejich ceny (reltivně vůči bohtším zemím.) bídk Chudší země jsou chrkteristické nízkou zásobou fyzického /nebo lidského kpitálu, což má z následek nízkou produktivitu v sektoru obchodovtelného zboží. Jestliže je produktivit nízká, musí být i mzdy nízké, by tento sektor byl konkurenceschopný n světových trzích. Mzdy v neobchodovtelném sektoru budou rovněž nízké, protože mobilit prcovníků ktivit odborů zbrňují, by se mzdy v jednotlivých sektorech příliš lišily. S nižšími mzdmi souvisejí i ceny v neobchodovtelném sektoru, které tedy budou v chudších zemích nižší Odvození Index spotřebitelských cen (CPI) je (geometricky) vážený průměr cen obchodovtelného neobchodovtelného zboží s vhou ( ), která odráží zstoupení zboží ve spotřebitelském koši. ( P ) ( P ) P () Mezinárodní konkurence v sektoru obchodovtelného zboží vyrovnává cenu domácího obchodovtelného zboží P s cenou obchodovtelného zboží v zhrničí P (oboje vyjádřeno v domácí měně). P EP (2)
Mkroekonomická nlýz přednášk 0 6 Dále předpokládáme, že reálné mzdy jsou rovny meznímu produktu práce kde W W P je mzd v sektoru obchodovtelného zboží. Kombincí předchozích výrzů dostneme podmínku W (3) P W, (4) EW která propojuje mzdy v obchodovtelném sektoru dom v zhrničí. Pokud uvžujeme směnný kurz konstntní, můžeme vidět, že domácí mzdy jsou tím vyšší, čím vyšší je reltivní domácí produktivit práce v obchodovtelném sektoru (vůči zbytku svět). V dlším kroku připustíme, že výrobní fktor práce se v zemi přesouvá tk, by mzdy v obchodovtelném neobchodovtelném sektoru byly vyrovnány. W W W W W W. (5) Ale reálná mzd v neobchodovtelném sektoru je rovn meznímu produktu práce () v neobchodovtelném sektoru W P W P. (6) Produktivit v neobchodovtelném sektoru dom ve světě se příliš neliší, tkže přijmeme proximci (7) Čsto uváděným důvodem pro tento fkt je, že při výrobě neobchodovtelného zboží není kpitál tk důležitý (oproti výrobě obchodovtelného zboží). ento výrz zkombinujeme s definicí cenové hldiny () podmínkou mezního produktu práce (6). Vyjádřeno pro reltivní cenové hldiny dom v zhrničí dostneme: W P ( P ) ( P ) P P P W EP E( P ) ( P ) EP EP EP EW EW Když si uvědomíme, že podle (5) pltí W W W W získáme nkonec vzth: EW W W W podle (4)
Mkroekonomická nlýz přednášk 0 7 EW W EW W Z toho výrzu vyplývá, že země s vyšší produktivitou v obchodovtelném sektoru mjí vyšší cenovou hldinu (měřeno ve stejné měně.)