x + F F x F (x, f(x)).

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "x + F F x F (x, f(x))."

Transkript

1 I. Funkce dvou více reálných proměnných 8. Implicitně dné funkce. Budeme se zbývt úlohou, kdy funkce není zdná přímo předpisem, který vyjdřuje závislost její hodnoty n hodnotách proměnných. Jeden z možných popisů je ten, že funkce je dná jko řešení rovnice či soustvy rovnic. Tkovou funkci nzýváme implicitně zdnou. Uvedeme podmínky, kdy má tková rovnice jediné řešení ukážeme jké vlstnosti tohoto řešení umíme nlézt. Probereme si tři zákldní možnosti pro implicitní zdání funkce. 1. Funkce je řešením rovnice F (x, y) = 0. Hledáme funkci y = f(x), která je řešením rovnice F (x, y) = 0, tedy funkci, která splňuje rovnici ( ) F (x, f(x)) = 0. Je-li bod (, b) D F tkový, že F (, b) = 0 funkce F má spojité prciální derivce v okolí bodu (, b) (, b) 0, pk existují kldná čísl ε, δ tková, že rovnice F (x, y) = 0 má jediné řešení y (b ε, b + ε) pro x ( δ, + δ). Řešení rovnice F (x, y) = 0 je v okolí ( δ, +δ) (b ε, b+ε) funkcí y = f(x), x ( δ, +δ). Funkce y = f(x) má v uvedeném intervlu spojité derivce tkového řádu, jkého řádu má spojité prciální derivce funkce F (x, y). Její derivce spočteme derivováním rovnice ( ) podle proměnné x, kde derivujeme podle vzorce (3) z odstvce 7 pro derivci složené funkce. Ve vzorci volíme g(x) = x, h(x) = f(x) dostneme pro derivci funkce y = f(x) rovnici + f (x) = + f (x) = 0. Odtud dostneme pro hodnotu derivce funkce y = f(x) vzorec ( ) f (x) = (x, f(x)) (x, f(x)). Vzorec pro derivci 2. vyšších řádů dostneme derivováním vzorce ( ). Všimněme si, že vzorec ( ) má jednu neznedbtelnou nevýhodu. Abychom mohli pomocí něj určit derivce funkce y = f(x), musíme ji znát. To ovšem v tomto přípdě není splněno. Známe ovšem hodnotu f() = b neboť F (, b) = 0. Můžeme ze vzorce ( ) určit derivci v bodě tedy lineární proximci funkce y = f(x) v okolí bodu. Je tedy f () = (, b) (, b) f(x). = b + f ()(x ), x ( δ, + δ). Výpočet druhé vyšší derivce proximci funkce f pomocí Tylorov polynomu vyššího stupně ukážeme v úlohách. Řešené úlohy. 58

2 1. Úloh: Určete první druhou derivci funkce y = f(x), která je řešením rovnice x 2 + 2xy y 2 = 4. Funkce F (x, y) = x 2 + 2xy y 2 4 má spojité prciální derivce tk uvžovná rovnice má řešení tvru y = f(x) v okolí kždého bodu, který rovnici splňuje, pokud budeme moci spočítt její derivci. Rovnici pro derivci hledné funkce získáme derivováním zdné rovnice, pokud budeme respektovt postup v odstvci 1, když předpokládáme, že je řešení do rovnice doszeno. Řešení y = f(x) splňuje rovnici ( ) x 2 + 2xf(x) f 2 (x) = 4 jejím derivováním podle proměnné x dostneme vzth Odtud dostneme, že pokud je ovšem f(x) x 0. 2x + 2f(x) + 2xf (x) 2f(x)f (x) = 0. ( ) f (x) = x + f(x) f(x) x, Derivci f (x) dostneme derivováním vzthu ( ) nebo derivujeme rovnici pro první derivci, kde z derivci f (x) dosdíme vyjádření ( ). Dostneme rovnici f (x) = (1 + f (x))(f(x) x) (x + f(x))(f (x) 1) (f(x) x) 2 = 2(x 2 + 2xf(x) f 2 (x)) (x f(x)) 3 = když při poslední úprvě použijeme rovnici ( ). 8 (x f(x)) 3, Poznámk. Zápis je dosti nepřehledný. Při výpočtu volíme obvykle toto zjednodušení. Místo symbolu f(x) používáme pouze písmeno y, le nesmíme při derivování zpomenout, že y je funkce tedy její derivce podle proměnné x jsou y = f (x), y = f (x) td. V této symbolice je tedy y = x + y y x y = 8 (x y) 3. V dlším textu této kpitoly budeme již tento zkrácený zápis používt. 2. Úloh: Určete první dvě derivce funkce y = f(x), která je řešením rovnice x 3 + y 3 3xy 1 = 0 npište proximci tohoto řešení v okolí bodu x 0 = 0 pomocí Tylorov polynomu druhého stupně, je-li y(0) = 1. Funkce F (x, y) = x 3 + y 3 3xy 1 má spojité derivce všech řádů tudíž vzth pro derivci hledného řešení získáme derivováním zdné rovnice, kde respektujeme skutečnost, že y je funkce proměnné x. Dostneme rovnici 3x 2 + 3y 2 y 3y 3xy = 0. 59

3 Odtud získáme, že y = y x2 y 2 x y (0) = 1, když použijeme skutečnosti, že y(0) = 1. Poznmenejme, že sndno ověříme, že bod (0, 1) splňuje dnou rovnici. Pro derivci druhého řádu dostneme y = (y ) = (y 2x)(y 2 x) (y x 2 )(2yy 1) (y 2 x) 2 = 6x 2 y 2 2xy 4 2xy + 2x 3 2x 4 2y 4 (y 2 x) 3 y (0) = 0. Přibližné vyjádření řešení v okolí bodu x 0 = 0 dostneme ze vzorce y(x). = y(0) + y (0)x y (0)x 2 = 1 + x. 3. Úloh: Určete první dvě derivce funkce y = f(x), která je řešením rovnice ln x 2 + y 2 rctg( y x ) = 0 vyčíslete jejich hodnoty v bodě x 0 = 1, je-li y(1) = 0. Derivováním dné rovnice získáme rovnici pro derivci jejího řešení, pokud lze výpočet provést. Dostneme Po úprvě dostneme 1 2x + 2yy x2 + y 2 x2 + y xy y = 0, x 0. 2 x 2 + y2 x + yy xy + y = 0 y = x + y, pro x y. x y Derivováním tohoto vzthu dostneme pro druhou derivci rovnici y = (1 + y )(x y) (x + y)(1 y ) (x y) 2 = Pro x = 1 dostneme doszením hodnoty y(1) = 0, y (0) = 1, y (0) = 2. 2x (x y) 2, x y. 60

4 4. Úloh: Určete první dvě derivce funkce y = f(x), která je řešením rovnice je-li y(π) = 0. sin y + e x xy 2 = e π, Ověříme, že bod (π, 0) splňuje dnou rovnici. Jejím derivováním získáme vzth pro derivci řešení. Je y cos y + e x y 2 2xyy = 0 odtud plyne y = y2 e x cos y 2xy, cos y 2xy. Doszením x = π, y(π) = 0 dostneme y (π) = e π. Derivováním vzorce pro y dostneme y = (2yy e x )(cos y 2xy) (y 2 e x )( y sin y 2y 2xy ) (cos y 2xy) 2. Po doszení hodnot x = π, y(π) = 0 y (π) = e π dostneme odtud y (π) = 2πe 2π e π. 5. Úloh: Npište rovnici tečny normály v bodě (1, 2) ke křivce popsné rovnicí x 4 + y 4 x 3 y 3 = 9. Pomocí věty o derivci implicitně zdné funkce vypočteme derivci funkce y = f(x), která je řešením dné rovnice v okolí bodu x 0 = 1, pro které je f(1) = 2. Tím zároveň ověříme, že dná rovnice má řešení v předpokládném tvru. Pro derivci dostneme rovnici 4x 3 + 4y 3 y 3x 2 y 3 3x 3 y 2 y = 0. Dosdíme hodnty x = 1, y = 2 dostneme odtud, že y (1) = 1. Rovnice tečny ke grfu funkce v dném bodě je y 2 = x 1 x y + 1 = 0 rovnice normály ke grfu v tomto bodě má tvr y 2 = (x 1) x + y 3 = Úloh: Určete lokální extrémy funkce y = f(x), která je definovná implicitně rovnicí y 3 2xy + x 2 = 0. Hledáme body, ve kterých dná rovnice definuje funkci y = f(x), ve kterých má tto funkce stcionární body, tj. f (x) = 0. Derivci hledné funkce opět získáme derivováním zdné rovnice. Pro derivci dostneme podmínku 3y 2 y 2y 2xy + 2x = 0, 61

5 odtud získáme vzth ( ) y = 2(y x) 3y 2 2x, pokud 3y2 2x 0. Hledáme bod, který splňuje zdnou rovnici v němž je součsně derivce rovn nule. Souřdnice tohoto bodu tedy splňují soustvu rovnic y x = 0, y 3 2xy + x 2 = 0. Tto soustv má dvě řešení x 1 = 1, y 1 = 1 x 2 = y 2 = 0. Druhé řešení nesplňuje podmínku ( ), budeme tudíž uvžovt jediný bod x = y = 1, tedy x = 1, y(1) = 1. O druhu lokálního extrému v tomto bodě rozhodneme podle znménk druhé derivce. Vzth pro druhou derivci získáme opětovným derivováním vzthu pro první derivci. Je tedy 6y(y ) 2 + 3y 2 y 2y 2y 2xy + 2 = 0 odkud vypočteme hodnotu y (1) když do rovnice dosdíme x = 1, y = 1, y = 0. Dostneme, že y (1) = 2 < 0 tudíž má funkce y = f(x) v bodě x = 1 lokální mximum. Neřešené úlohy Úloh: Určete derivci funkce y = f(x), která je řešením dné rovnice vypočtěte její hodnotu v uvedeném bodě. 1. x y + e x+y 2 = 0, x 0 = 1, y(1) = sin (xy) e xy x 2 y + 1 = 0, x 0 = 1, y(1) = 0. [y = ex+y +yx y 1 x y lnx+e x+y, y (1) = 0] [y = 2xy+yexy y cos (xy) x cos (xy) xe xy x 2, y (1) = 0] 3. x 4 y + xy 4 2x 2 y 2 = 32, x 0 = 2, y(2) = 2. [y = y4 +4xy 2 4x 3 y x 4 +4xy 3 4x 2 y, y (2) = 1] 2. Funkce je řešením rovnice F (x, y, z) = 0. Hledáme funkci z = f(x, y), která je řešením uvedené rovnice, tedy pltí ( ) F (x, y, f(x, y)) = 0 v nějkém okolí bodu z definičního oboru funkce F = F (x, y, z). O funkci F = F (x, y, z) předpokládáme, že má spojité prciální derivce v definičním oboru D F dále, že známe bod (, b, c) D F, pro který je splněn rovnice ( ), tedy F (, b, c) = 0 (, b, c) 0. Potom existují kldná čísl ε, δ tková, že pro x ( δ, + δ) y (b δ, b + δ) má rovnice ( ) jediné řešení z (c ε, c + ε). Toto řešení je funkcí z = f(x, y) 62

6 má v uvedeném intervlu spojité derivce tkového řádu jké má spojité derivce funkce F (x, y, z). Prciální derivce funkce z = f(x, y) vypočteme derivováním rovnice ( ), kde prciální derivce počítáme obdobně jko ve vzorci 1 z odstvce 3. Pro prciální derivce řešení dostneme rovnice + + f = + f = f = + f = 0. Odtud získáme jejich vyjádření ve tvru ( ) pro f (x, y, f(x, y)) = (x, y, f(x, y)) (x, y, f(x, y)) x ( δ, + δ), y (b δ, b + δ). f (x, y, f(x, y)) = (x, y, f(x, y)) (x, y, f(x, y)) Řešené úlohy. 1. Úloh : Určete prciální derivce diferenciál prvního řádu funkce z = f(x, y), která je řešením rovnice x 2 + y 2 + z 2 + 4xz = 2 nejdříve v obecném potom v bodě (1, 2), jestliže je f(1, 2) = 1. Jestliže dosdíme bod (1, 2, 1) do dné rovnice, zjistíme, že je rovnice splněn. Derivce hledného řešení získáme derivováním zdné rovnice podle proměnných x y. Pokud můžeme obě derivce vypočítt, jsou splněny předpokldy věty o implicitně dné funkci získáme její derivce v okolí bodu (x, y). Funkce F (x, y, z) = x 2 + y 2 + z 2 + 4xz 2 má spojité prciální derivce všech řádů v R 3 tudíž pro derivce hledné funkce dostneme podmínky: 2x + 2z + 4z + 4x = 0 + 2z = x, z + 2x 0. 2x + z Obdobně dostneme podmínku pro derivci podle druhé proměnné. Je 2y + 2z + 4x = 0 = y, z + 2x 0. 2x + z Protože jsou obě derivce spojité je v obecném bodě dz = 1 ( (x + 2z)dx ydy). 2x + z Po doszení hodnot x = 1, y = 2, z = 1 dostneme (1, 2) = 1, (1, 2) = 2, dz(1, 2) = dx 2dy. 63

7 2. Úloh: Určete prciální derivce diferenciál funkce z = f(x, y), která je řešením rovnice z 3 + 3xyz = 2, v obecném bodě npište lineární proximci této funkce v bodě (1, 1), jestliže f(1, 1) = 2. Postupem, který jsme popsli v odstvci 2 vypočteme derivce hledné funkce zároveň ověříme, zd řešení předepsného tvru existuje. Derivováním zdné rovnice postupně získáme: 3z 2 + 3yz + 3xy = 0 Z těchto rovnic vypočteme, že Je tedy = 3z 2 + 3xz + 3xy = 0. yz z 2 + xy, dz = = xz z 2 + xy, z2 + xy 0. z (ydx + xdy). z 2 + xy Po doszení hodnot x = 1, y = 1, z = 2 dostneme (1, 1) = 2 3, (1, 1) = 2 3, dz(1, 1) = 2 (dx dy). 3 Lineární proximcí funkce z = f(x, y) v okolí bodu (1, 1) je Tylorův polynom prvního stupně v bodě (1, 1). Protože je f(1, 1) = 2 je z = f(x, y). = (1(x 1) 1(y + 1)) = x 2 3 y. 3. Úloh: Určete prciální derivce funkce z = f(x, y), která je řešením rovnice x z ln(z y ) = 0 nejprve v obecném bodě potom v bodě (0, 1), jestliže je f(0, 1) = 1. K výpočtu použijeme nyní vzorce ( ), kde F (x, y, z) = x ln( z ). Dostneme z y 1 = z x y z 2 z 1 y = z x + z, y z z y 2 = x y z 2 z 1 y = z2 x + z, z + x 0. Doszením hodnot x = 0, y = 1, z = 1 dostneme (0, 1) = 1, (0, 1) = 1. 64

8 4. Úloh: Určete diferenciál funkce z = f(x, y) v bodě (1, 2), je-li x 3 + y 3 + z 4 = x + z + 6 z = f(1, 2) = 2. K výpočtu derivcí funkce z = f(x, y) použijeme opět vzorec ( ), kde F (x, y, z) = x 3 + y 3 + z 4 x z 6. Dostneme = 1 3x2 4z 3 1, = 3y2 4z 3 1, 4z Doszením hodnot x = 1, y = 2, z = 2 získáme hodnoty prciálních derivcí v bodě (1, 2) je dz(1, 2) = 1 ( 2dx 12dy) Úloh: Určete diferenciál prvního druhého řádu funkce z = f(x, y), která je řešením rovnice x yz + e z = 0 v obecném bodě v bodě ( 1, 2), jestliže je f( 1, 2) = 0. K výpočtu derivcí funkce z = f(x, y) použijeme opět vzorec ( ), kde F (x, y, z) = x yz + e z. Dostneme = 1 y e, z = z y e z, y ez 0. Prciální derivce druhého řádu získáme derivováním uvedených vyjádření, kde respektujeme, že z je funkcí proměnných x y z její derivce dosdíme dříve vypočítné vyjádření. Je tedy 2 z 2 = Je tedy ez (y e z ) = e z 2 (y e z ), 2 z 3 = (y ez ) z(1 e z ) = z2 e z 2 (y e z ) 2 (y e z ) 3 d 2 z = 2 z = ez (y e z ) 2 = ze z (y e z ) 3. dz = 1 (dx + zdy) y ez e z (y e z ) 3 (dx2 + 2zdxdy + z 2 dy 2 ). Dosdíme do obecného vyjádření hodnoty x = 1, y = 2, z = 0 dostneme dz( 1, 2) = dx, d 2 z( 1, 2) = dx 2. 65

9 6. Úloh: Určete rovnici tečné roviny ke grfu funkce z = f(x, y), která je definovná jko řešení rovnice 6xy x 2 + 4y 2 4zx 1 = 0 která je kolmá n přímku p : X = (2, 3, 4) + t(2, 1, 2). Hledáme bod, který je řešením dné rovnice v němž je normálový vektor ke grfu funkce násobkem směrového vektoru zdné přímky, tedy pltí (,, 1) = k(2, 1, 2), kde k je nějké číslo prciální derivce jsou dány vzorcem ( ), kde F (x, y, z) = 6xy x 2 + 4y 2 4xz 1. Odtud plyne, že ( ) 6y 2x 4z 4x = 2k, 6x + 8y 4x 6xy x 2 + 4y 2 4xz 1 = 0. = k, 1 = 2k. Jestliže dosdíme hodnotu k = 1 do prvních dvou rovnic v soustvě, dostneme 2 rovnice x + 3y 2z = 0, x + y = 0 y = x, z = x. Dosdíme tyto podmínky do poslední rovnice dostneme podmínku Získli jsme dvě řešení celé soustvy, x 2 = 1 x = 1, nebo x = 1. (x, y, z) = (1, 1, 1) (x, y, z) = ( 1, 1, 1), to znmená, že grf funkce, která je implicitně definovná rovnicí má tečné roviny poždovných vlstností v bodech (1, 1), ( 1, 1) f(1, 1) = 1, f( 1, 1) = 1. Rovnice tečných rovin tedy jsou τ 1 : 2(x 1) + (y + 1) + 2(z + 1) = 0 2x + y + 2z + 1 = 0 τ 2 : 2(x + 1) + (y 1) + 2(z 1) = 0 2x + y + 2z 1 = 0. Neřešené úlohy. 1. Úloh: Určete prciální derivce funkce z = f(x, y), která je řešením rovnice x 2 + z 2 zx + xy 4 9 = 0 v obecném bodě v bodě (2, 1), jestliže je f(2, 1) = 3. [ = z 2x y4 2z x, = 4xy3 2z x, 2z x 0, (2, 1) = 1 2, (2, 1) = 2.] 66

10 2. Úloh: Určete prciální derivce funkce z = f(x, y), která je řešením rovnice e z xyz = e v obecném bodě v bodě (1, 1), jestliže je f(1, 1) = 2. [ = yz e z xy, = xz, e z xy ez xy 0, (1, 1) = 2 e 2 +1, 2 (1, 1) =.] e Úloh: Určete diferenciál funkce z = f(x, y), která je řešením rovnice v bodě (0, 2), jestliže je f(0, 2) = 1. [ = yz(x+z) z 3 z 2 (x+z)ln(x+z)+z 3 +xy(x+z), zln(x + z) xy z = 0 = xz(x+z) z 2 (x+z)ln(x+z)+z 3 +xy(x+z), dz(0, 2) = dx] 3. Funkce je řešením soustvy rovnic F (x, y, z) = 0, G(x, y, z) = 0. Hledáme funkce y = f(x), z = g(x), které jsou řešením uvedené soustvy, tedy pltí ( ) F (x, f(x), g(x)) = 0 G(x, f(x), g(x)) = 0 v nějkém okolí bodu z definičního oboru funkcí F (x, y, z) G(x, y, z). Předpokládáme, že funkce F G mjí spojité prciální derivce v okolí bodu (, b, c), který je řešením soustvy ( ). Jestliže je determint G (, b, c), G (, b, c), (, b, c) (, b, c) různý od nuly, pk v okolí bodu (, b, c) má soustv ( ) jediné řešení poždovného tvru y = f(x), z = g(x), x ( ε, + ε) pro nějké číslo ε > 0. Toto řešení má spojité derivce tkového řádu, jkého řádu mjí spojité prciální derivce funkce F G. Tyto derivce vypočteme z derivovné soustvy ( ). Pro derivce prvního řádu tedy pltí + f (x) + g (x) = 0 G + Gf (x) + G g (x) = 0. Vyjádření pro derivce f (x) g (x) získáme jko řešení uvedené soustvy. Podmínk poždující nenulovost determinntu zručuje, že tto soustv má jediné řešení. Derivce vyšších řádů dostneme opětovným derivováním této soustvy, nebo derivujeme vzth pro derivce prvního řádu. Pro ilustrci uvedeme příkld tkového výpočtu. Pro jednoduchost budeme opět znčit f(x) = y(x) g(x) = z(x). Řešené úlohy. 67

11 1. Úloh : Určete derivce prvního druhého řádu funkcí y = y(x), z = z(x) která jsou řešením soustvy rovnic x 2 + 2xy 4y 2 + z + 16 = 0, x + y 2z + 1 = 0 nejdříve v obecném bodě potom v bodě ( 1), jestliže je y( 1) = 2 z( 1) = 1. Uvžujeme soustvu tvru ( ) x 2 + 2xy 4y 2 + z + 6 = 0, x + y 2z + 1 = 0. Funkce mjí spojité prciální derivce všech řádů v R 3 jejím derivováním podle proměnné x získáme vzthy pro drivce hledných funkcí. Je tedy Tto soustv má jediné řešení 2x + 2y + 2xy 4yy + z = 0, 1 + y 2z = 0. ( ) y (x) = 4x 4y 1 4x 16y + 1 z (x) = 10y 4x 16y + 1, pokud je 4x 16y Dosdíme hodnoty x = 1, y = 2, z = 1 dostneme y ( 1) = 1 7, z ( 1) = 4 7. Pro derivce druhého řádu získáme derivováním vzthů ( ) vzorce y (x) = ( 4 4y )(4x 16y + 1) + (4x + 4y + 1)(4 16y ) (4x 16y + 1) 2, z (x) = 10y (4x 16y + 1) + 10y(4 16y ) (4x 16y + 1) 2. Po doszení odpovídjících hodnot v bodě x = 1 dostneme y ( 1) = = 0, 138 z ( 1) = = Úloh: Určete derivce funkcí y = y(x), z = z(x), které jsou řešením soustvy rovnic x 2 + y 2 + z 2 = 3, x 2 + y 2 2z = 0 v obecném bodě v bodě x = 1, jestliže je y(1) = 1 z(1) = 1. Derivováním soustvy dostneme pro derivce řešení soustvu rovnic Tto soustv má řešení 2x + 2yy + 2zz = 0, 2x + 2yy 2z = 0. y (x) = x y, z (x) = 0, y 0. Pro derivce řešení v zdném bodě dostneme hodnoty y (1) = 1, z (1) = 0. 68

12 3. Úloh: Určete první druhou derivci funkcí y = y(x), z = z(x), které jsou řešením soustvy rovnic x 2 + y 2 + z 2 = 169, 2x + y z + 2 = 0 v obecném bodě v bodě x = 3, jestliže je y(3) = 4 z(3) = 12. Derivováním řešené soustvy získáme podmínky pro derivce řešení ve tvru soustvy 2x + 2yy + 2zz = 0, 2 + y z = 0. Tto soustv má řešení pokud je y + z 0. ( ) y (x) = x 2z y + z, z (x) = 2y x y + z, Po doszení souřdnic dného bodu dostneme, že y (3) = 27 16, z (3) = Derivováním vzthů z ( ) dostneme vyjádření pro druhé derivce řešení. Je y (x) = ( 1 2z )(y + z) + (x + 2z)(y + z ) (y + z) 2, z (x) = (2y 1)(y + z) (2y x)(y + z ) (y + z) 2. Po doszení z ( ) úprvě získáme, že y (x) = z (x) = 2x2 5y 2 5z 2 + 4xy 4xz 2yz (y + z) 3. Po doszení souřdnic dného bodu dostneme, že y (3) = z (3) = = 0,

je parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné

je parciální derivace funkce f v bodě a podle druhé proměnné (obvykle říkáme proměnné 1. Prciální derivce funkce více proměnných. Prciální derivce funkce dvou proměnných. Je-li funkce f f(, ) definován v množině D f R 2 bod ( 1, 2 ) je vnitřním bodem množin D f, pk funkce g 1 (t) f(t, 2

Více

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU ZDENĚK ŠIBRAVA 1. Obecné řešení lin. dif. rovnice 2.řádu s konstntními koeficienty 1.1. Vrice konstnt. Příkld 1.1. Njděme obecné řešení diferenciální rovnice (1) y

Více

ZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x.

ZÁKLADY. y 1 + y 2 dx a. kde y je hledanou funkcí proměnné x. VARIAČNÍ POČET ZÁKLADY V prxi se čsto hledjí křivky nebo plochy, které minimlizují nebo mximlizují jisté hodnoty. Npř. se hledá nejkrtší spojnice dvou bodů n dné ploše, nebo tvr zvěšeného ln (má minimální

Více

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné . Definiční obor a hladiny funkce více proměnných Nalezněte a graficky znázorněte definiční obor D funkce f = f(x, y), kde a) f(x, y) = x y, b) f(x, y) = log(xy + ), c) f(x, y) = xy, d) f(x, y) = log(x

Více

Definice. Nechť k 0 celé, a < b R. Definujeme. x < 1. ϕ(x) 0 v R. Lemma [Slabá formulace diferenciální rovnice.] x 2 1

Definice. Nechť k 0 celé, a < b R. Definujeme. x < 1. ϕ(x) 0 v R. Lemma [Slabá formulace diferenciální rovnice.] x 2 1 9. Vriční počet. Definice. Nechť k 0 celé, < b R. Definujeme C k ([, b]) = { ỹ [,b] : ỹ C k (R) } ; C 0 ([, b]) = { y C ([, b]) : y() = y(b) = 0 }. Důležitá konstrukce. Shlzovcí funkce (molifiér, bump

Více

má spojité parciální derivace druhého řádu ve všech bodech této množiny. Výpočtem postupně dostaneme: y = 9xy2 + 2,

má spojité parciální derivace druhého řádu ve všech bodech této množiny. Výpočtem postupně dostaneme: y = 9xy2 + 2, 4. Parciální derivace a diferenciál. řádu 0-a3b/4dvr.tex Příklad. Určete parciální derivace druhého řádu funkce f v obecném bodě a v daných bodech. Napište obecný tvar. diferenciálu, jeho hodnotu v daných

Více

8. cvičení z Matematiky 2

8. cvičení z Matematiky 2 8. cvičení z Mtemtiky 2 11.-1. dubn 2016 8.1 Njděte tři pozitivní čísl jejichž součin je mximální, jejichž součet je roven 100. Zdání příkldu lze interpretovt tké tk, že hledáme mximální objem kvádru,

Více

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE

DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE DOPLŇKOVÉ TEXTY BB0 PAVEL SCHAUER INTERNÍ MATERIÁL FAST VUT V BRNĚ DERIVACE A INTEGRÁLY VE FYZICE Obsh Derivce... Definice derivce... Prciální derivce... Derivce vektorů... Výpočt derivcí... 3 Algebrická

Více

4. cvičení z Matematiky 2

4. cvičení z Matematiky 2 4. cvičení z Mtemtiky 2 14.-18. březn 2016 4.1 Njděte ity (i (ii (iii (iv 2 +(y 1 2 +1 1 2 +(y 1 2 z 2 y 2 z yz 1 2 y 2 (,y (0,0 2 +y 2 2 y 2 (,y (0,0 2 +y 3 (i Pro funkci f(, y = 2 +(y 1 2 +1 1 2 +(y

Více

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby:

Jak již bylo uvedeno v předcházející kapitole, můžeme při výpočtu určitých integrálů ze složitějších funkcí postupovat v zásadě dvěma způsoby: .. Substituční metod pro určité integrály.. Substituční metod pro určité integrály Cíle Seznámíte se s použitím substituční metody při výpočtu určitých integrálů. Zákldní typy integrálů, které lze touto

Více

II. 5. Aplikace integrálního počtu

II. 5. Aplikace integrálního počtu 494 II Integrální počet funkcí jedné proměnné II 5 Aplikce integrálního počtu Geometrické plikce Určitý integrál S b fx) dx lze geometricky interpretovt jko obsh plochy vymezené grfem funkce f v intervlu

Více

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa. .. Ojem rotčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí určitého integrálu výpočtem ojemu rotčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si prostudovli zvedení pojmu určitý integrál (kpitol.).

Více

Diferenciální počet funkcí více proměnných

Diferenciální počet funkcí více proměnných Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Diferenciální počet funkcí více proměnných Doc RNDr Miroslav Doupovec, CSc Neřešené příklady Matematika II OBSAH Obsah I Diferenciální počet

Více

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4)

Obecně: K dané funkci f hledáme funkci ϕ z dané množiny funkcí M, pro kterou v daných bodech x 0 < x 1 <... < x n. (δ ij... Kroneckerovo delta) (4) KAPITOLA 13: Numerická integrce interpolce [MA1-18:P13.1] 13.1 Interpolce Obecně: K dné funkci f hledáme funkci ϕ z dné množiny funkcí M, pro kterou v dných bodech x 0 < x 1

Více

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 25. leden 2018

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 25. leden 2018 Jednotlivé kroky při výpočtech stručně, le co nejpřesněji odůvodněte. Pokud používáte nějké tvrzení, nezpomeňte ověřit splnění předpokldů. Jméno příjmení: Skupin: Příkld 3 4 5 6 Celkem bodů Bodů 6 6 4

Více

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem

2. Funkční řady Studijní text. V předcházející kapitole jsme uvažovali řady, jejichž členy byla reálná čísla. Nyní se budeme zabývat studiem 2. Funkční řd Studijní text 2. Funkční řd V předcházející kpitole jsme uvžovli řd, jejichž člen bl reálná čísl. Nní se budeme zbývt studiem obecnějšího přípdu, kd člen řd tvoří reálné funkce. Definice

Více

Matematika II: Testy

Matematika II: Testy Mtemtik II: Testy Petr Schreiberová Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie VŠB - Technická univerzit Ostrv Mtemtik II - testy 69. Řy 9 - Test Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie, VŠB - Technická univerzit

Více

Diferenciální počet. Spojitost funkce

Diferenciální počet. Spojitost funkce Dierenciální počet Spojitost unkce Co to znmená, že unkce je spojitá? Jký je mtemtický význm tvrzení, že gr unkce je spojitý? Jké jsou vlstnosti unkce v bodě? Jké jsou vlstnosti unkce v intervlu I? Vlstnosti

Více

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci)

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci) 2. Diferenciál funkce, tečná rovina. Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci) df(a, h) = x (a)h + (a)h 2, h = (h, h

Více

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu

Při výpočtu obsahu takto omezených rovinných oblastí mohou nastat následující základní případy : , osou x a přímkami. spojitá na intervalu Geometrické plikce určitého integrálu Osh rovinné olsti Je-li ploch ohrničen křivkou f () osou Při výpočtu oshu tkto omezených rovinných olstí mohou nstt následující zákldní přípd : Nechť funkce f () je

Více

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU

ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU ANALYTICKÁ GEOMETRIE V PROSTORU 3. přednášk Vektorová lger Prvoúhlé souřdnice odu v prostoru Poloh odu v prostoru je vzhledem ke třem osám k soě kolmým určen třemi souřdnicemi, které tvoří uspořádnou trojici

Více

5.3. Implicitní funkce a její derivace

5.3. Implicitní funkce a její derivace Výklad Podívejme se na následující problém. Uvažujme množinu M bodů [x,y] R 2, které splňují rovnici F(x, y) = 0, M = {[x,y] D F F(x,y) = 0}, kde z = F(x,y) je nějaká funkce dvou proměnných. Je-li F(x,y)

Více

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí 202-m3b2/cvic/7slf.tex 7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = fg, kde některá z jejich součástí může být funkcí více proměnných. Předpokládáme, že uvažujeme funkce, které mají

Více

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x.

6. a 7. března Úloha 1.1. Vypočtěte obsah obrazce ohraničeného parabolou y = 1 x 2 a osou x. KMA/MAT Přednášk cvičení č. 4, Určitý integrál 6. 7. březn 17 1 Aplikce určitého integrálu 1.1 Počáteční úvhy o výpočtu obshu geometrických útvrů v rovině Úloh 1.1. Vypočtěte obsh obrzce ohrničeného prbolou

Více

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2.

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2. 7 Komplexní čísl 71 Komplexní číslo je uspořádná dvojice reálných čísel Komplexní číslo = 1, ) zprvidl zpisujeme v tzv lgebrickém tvru = 1 + i, kde i je imginární jednotk, pro kterou pltí i = 1 Číslo 1

Více

= 2x + y, = 2y + x 3. 2x + y = 0, x + 2y = 3,

= 2x + y, = 2y + x 3. 2x + y = 0, x + 2y = 3, V. Lokální extrémy. Příklad 1: Určete lokální extrémy zadané funkce. 1. f(x, y) = x 2 + y 2 + xy 3y 2. Definičním oborem funkce je množina Df = R 2 a funkce f má spojité parciální = 2x + y, = 2y + x 3.

Více

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál

VIII. Primitivní funkce a Riemannův integrál VIII. Primitivní funkce Riemnnův integrál VIII.2. Riemnnův integrál opkování Vět. Nechť f je spojitá funkce n intervlu, b nechť c, b. Oznčíme-li F (x) = x (, b), pk F (x) = f(x) pro kždé x (, b). VIII.3.

Více

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0

Křivkový integrál prvního druhu verze 1.0 Křivkový integrál prvního druhu verze. Úvod Následující text popisuje výpočet křivkového integrálu prvního druhu. Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT k příprvě n zkoušku. Mohou se v něm

Více

Napište rovnici tečné roviny ke grafu funkce f(x, y) = xy, která je kolmá na přímku. x = y + 2 = 1 z

Napište rovnici tečné roviny ke grafu funkce f(x, y) = xy, která je kolmá na přímku. x = y + 2 = 1 z Diferenciální počet příklad Napište rovnici tečné roviny ke grafu funkce fx, y) = xy, která je kolmá na přímku x + = y + = 1 z Řešení: Směrový vektor dané přímky je n p =, 1, 1). Na ploše dané rovnicí

Více

5. cvičení z Matematiky 2

5. cvičení z Matematiky 2 5. cvičení z Matematiky 2 21.-25. března 2016 5.1 Nalezněte úhel, který v bodě 1, 0, 0 svírají grafy funkcí fx, y ln x 2 + y 2 a gx, y sinxy. Úhel, který svírají grafy funkcí je dán jako úhel mezi jednotlivými

Více

14. cvičení z Matematické analýzy 2

14. cvičení z Matematické analýzy 2 4. cvičení z temtické nlýzy 2 22. - 26. květn 27 4. Greenov vět) Použijte Greenovu větu k nlezení práce síly F x, y) 2xy, 4x 2 y 2 ) vykonné n částici podél křivky, která je hrnicí oblsti ohrničené křivkmi

Více

4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje.

4. přednáška 22. října Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když každá cauchyovská posloupnost bodů v M konverguje. 4. přednášk 22. říjn 2007 Úplné metrické prostory. Metrický prostor (M, d) je úplný, když kždá cuchyovská posloupnost bodů v M konverguje. Příkldy. 1. Euklidovský prostor R je úplný, kždá cuchyovská posloupnost

Více

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná

Hyperbola, jejíž střed S je totožný s počátkem soustavy souřadnic a jejíž hlavní osa je totožná Hyperol Hyperol je množin odů, které mjí tu vlstnost, že solutní hodnot rozdílu jejich vzdáleností od dvou dných různých odů E, F je rovn kldné konstntě. Zkráceně: Hyperol = {X ; EX FX = }; kde symolem

Více

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Určitý integrál ZVMT lesnictví 1 / 26

LDF MENDELU. Simona Fišnarová (MENDELU) Určitý integrál ZVMT lesnictví 1 / 26 Určitý integrál Zákldy vyšší mtemtiky LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovce studijních progrmů Lesnické dřevřské fkulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem n discipĺıny společného zákldu http://kdemie.ldf.mendelu.cz/cz

Více

26. listopadu a 10.prosince 2016

26. listopadu a 10.prosince 2016 Integrální počet Přednášk 4 5 26. listopdu 10.prosince 2016 Obsh 1 Neurčitý integrál Tbulkové integrály Substituční metod Metod per-prtes 2 Určitý integrál Geometrické plikce Fyzikální plikce K čemu integrální

Více

Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky

Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky 6. Vázané a absolutní extrémy. 01-a3b/6abs.tex Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky jednoduché, vyřešíme

Více

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c

+ c. n x ( ) ( ) f x dx ln f x c ) a. x x. dx = cotgx + c. A x. A x A arctgx + A x A c ) INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ ) Pojem neurčitého integrálu Je dán funkce Pltí všk tké F tk, y pltilo F ( ) f ( ) Zřejmě F ( ), protože pltí, 5,, oecně c, kde c je liovolná kon- stnt f ( ) nším

Více

Riemannův určitý integrál.

Riemannův určitý integrál. Riemnnův určitý integrál. Definice 1. Budiž

Více

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce.

Jsou to rovnice, které obsahují neznámou nebo výraz s neznámou jako argument logaritmické funkce. Logritmické rovnice Jsou to rovnice, které oshují neznámou neo výrz s neznámou jko rgument ritmické funkce. Zákldní rovnice, 0 řešíme pomocí vzthu. Složitější uprvit n f g potom f g (protože ritmická funkce

Více

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 16. leden 2018

NMAF061, ZS Písemná část zkoušky 16. leden 2018 Jednotlivé kroky při výpočtech stručně, le co nejpřesněji odůvodněte. Pokud používáte nějké tvrzení, nezpomeňte ověřit splnění předpokldů. Jméno příjmení: Skupin: Příkld 1 3 4 5 6 Celkem bodů Bodů 7 6

Více

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k),

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k), Definice 5.2.1. Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo má v tomto bodě totální diferenciál, jestliže je možné její přírůstek z na nějakém okolí bodu A vyjádřit jako

Více

Výpočet obsahu rovinného obrazce

Výpočet obsahu rovinného obrazce Výpočet oshu rovinného orzce Pro výpočet oshu čtverce, odélník, trojúhelník, kružnice, dlších útvrů, se kterými se můžeme setkt v elementární geometrii, máme k dispozici vzorce Kdchom chtěli vpočítt osh

Více

Integrální počet - II. část (určitý integrál a jeho aplikace)

Integrální počet - II. část (určitý integrál a jeho aplikace) Integrální počet - II. část (určitý integrál jeho plikce) Michl Fusek Ústv mtemtiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 7. přednášk z ESMAT Michl Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) 1 / 23 Obsh 1 Určitý vlstní (Riemnnův)

Více

Funkce zadané implicitně

Funkce zadané implicitně Kapitola 8 Funkce zadané implicitně Začneme několika příklady. Prvním je známá rovnice pro jednotkovou kružnici x 2 + y 2 1 = 0. Tato rovnice popisuje křivku, kterou si však nelze představit jako graf

Více

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic ..9 Grfické řešení rovnic nerovnic Předpokldy: 0, 06 Př. : Řeš početně i grficky rovnici x + = x. Početně: Už umíme. x + = x x = x = K = { } Grficky: Kždá ze strn rovnice je výrzem pro lineární funkci

Více

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na

R n výběr reprezentantů. Řekneme, že funkce f je Riemannovsky integrovatelná na Mtemtik II. Určitý integrál.1. Pojem Riemnnov určitého integrálu Definice.1.1. Říkáme, že funkce f( x ) je n intervlu integrovtelná (schopná integrce), je-li n něm ohrničená spoň po částech spojitá.

Více

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A

Souhrn základních výpočetních postupů v Excelu probíraných v AVT 04-05 listopad 2004. r r. . b = A Souhrn zákldních výpočetních postupů v Ecelu probírných v AVT 04-05 listopd 2004. Řešení soustv lineárních rovnic Soustv lineárních rovnic ve tvru r r A. = b tj. npř. pro 3 rovnice o 3 neznámých 2 3 Hodnoty

Více

Matematické metody v kartografii

Matematické metody v kartografii Mtemtické metody v krtogrfii. Přednášk Referenční elipsoid zákldní vzthy. Poloměry křivosti. Délky poledníkového rovnoběžkového oblouku. 1. Zákldní vzthy n rotčním elipoidu Rotční elipsoid dán následujícími

Více

Kapitola Křivkový integrál 1. druhu Délka oblouku

Kapitola Křivkový integrál 1. druhu Délka oblouku x 5 x 6 x 7 x 8 pitol 3 řivkové integrály 3. řivkový integrál. druhu líčová slov: délk oblouku, délk křivky, křivkový integrál. druhu po oblouku, křivkový integrál. druhu po křivce, neorientovný křivkový

Více

integrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu.

integrovat. Obecně lze ale říct, že pokud existuje určitý integrál funkce podle různých definic, má pro všechny takové definice stejnou hodnotu. Přednášk 1 Určitý integrál V této přednášce se budeme zbývt určitým integrálem. Eistuje několik definic určitého integrálu funkce jedné reálné proměnné. Jednotlivé integrály se liší v tom, jké funkce lze

Více

17 Křivky v rovině a prostoru

17 Křivky v rovině a prostoru 17 Křivky v rovině prostoru Definice 17.1 (rovinné křivky souvisejících pojmů). 1. Nechť F (t) [ϕ(t), ψ(t)] je 2-funkce spojitá n, b. Rovinnou křivkou nzveme množinu : {F (t) : t, b } R 2. 2-funkce F [ϕ,

Více

Matematika II: Listy k přednáškám

Matematika II: Listy k přednáškám Mtemtik II: Listy k přednáškám Rdomír Pláček, Petr Schreiberová, Petr Volný Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie VŠB - Technická univerzit Ostrv Kpitol 1 Integrální počet funkcí jedné proměnné 1.Řy 11

Více

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL

INTEGRACE KOMPLEXNÍ FUNKCE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL INTEGRAE KOMPLEXNÍ FUNKE KŘIVKOVÝ INTEGRÁL N konci kpitoly o derivci je uveden souvislost existence derivce s potenciálním polem. Existuje dlší chrkterizce potenciálného pole, která nebyl v kpitole o derivci

Více

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené 28. 2. 2017 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které

Více

EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH ÚLOHY ŘEŠITELNÉ BEZ VĚTY O MULTIPLIKÁTORECH Nalezněte absolutní extrémy funkce f na množině M. 1. f(x y) = x + y; M = {x y R 2 ; x 2 + y 2 1} 2. f(x y) = e x ; M = {x y R

Více

VI. Derivace složené funkce.

VI. Derivace složené funkce. VI. Derivace složené funkce. 17. Parciální derivace složené funkce Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g, kde některá z jejich součástí může být funkcí více proměnných. Předpokládáme, že uvažujeme funkce,

Více

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží. NEWTONŮV INTEGRÁL V předchozích kpitolách byl popsán inverzní operce k derivování Ztím nebylo jsné, k čemu tento nástroj slouží Uvžujme trmvj, která je poháněn elektřinou při brždění vyrábí dynmem elektřinu:

Více

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}. VIII. Náhodný vektor. Náhodný vektor (X, Y má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde p(x, y a(x + y +, x, y {,, }. a Určete číslo a a napište tabulku pravděpodobnostní funkce p. Řešení:

Více

Až dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním

Až dosud jsme se zabývali většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrazeními s definičním Limit funkce. Zákldní pojmy Až dosud jsme se zbývli většinou reálnými posloupnostmi, tedy zobrzeními s definičním oborem N. Nyní obrátíme svou pozornost n širší třídu zobrzení. Definice.. Zobrzení f, jehož

Více

Funkce jedné proměnné

Funkce jedné proměnné Funkce jedné proměnné Lineární funkce f: y = kx + q, D f = R, H f = R, grf je přímk množin odů [x, y], x D f, y = f(x) q úsek n ose y, tj. od [0, q], k směrnice, k = tn φ = 2 2 1 1, A[ 1, 2 ], B[ 1, 2

Více

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1

Přehled základních vzorců pro Matematiku 2 1 Přehled zákldních vzorců pro Mtemtiku 1 1. Limity funkcí definice Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, δ > 0 tk, že pro : ( δ, δ), pltí f() ( ɛ, ɛ) Vlstní it v bodě = : f() = ɛ > 0, c > 0 tk, že pro : > c,

Více

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE

URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE URČITÝ INTEGRÁL FUNKCE Formulce: Nším cílem je určit přibližnou hodnotu určitého integrálu I() = () d, kde předpokládáme, že unkce je n intervlu, b integrovtelná. Poznámk: Geometrický význm integrálu I()

Více

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží.

NEWTONŮV INTEGRÁL. V předchozích kapitolách byla popsána inverzní operace k derivování. Zatím nebylo jasné, k čemu tento nástroj slouží. NEWTONŮV INTEGRÁL V předchozích kpitolách byl popsán inverzní operce k derivování. Ztím nebylo jsné, k čemu tento nástroj slouží. Uvžujme trmvj, která je poháněn elektřinou při brždění vyrábí dynmem elektřinu:

Více

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené 22. 2. 2016 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které

Více

Úvodní informace. 17. února 2018

Úvodní informace. 17. února 2018 Úvodní informace Funkce více proměnných Přednáška první 17. února 2018 Obsah 1 Úvodní informace. 2 Funkce více proměnných Definiční obor Limita a spojitost Derivace, diferencovatelnost, diferenciál Úvodní

Více

Matematika II: Listy k přednáškám

Matematika II: Listy k přednáškám Mtemtik II: Listy k přednáškám Rdomír Pláček, Petr Schreiberová, Petr Volný Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie VŠB - Technická univerzit Ostrv Kpitol 1 Integrální počet funkcí jedné proměnné 1.Řy 11

Více

je jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5.

je jedna z orientací určena jeho parametrizací. Je to ta, pro kterou je počátečním bodem bod ϕ(a). Im k.b.(c ) ( C ) (C ) Obr Obr. 3.5. 10. Komplexní funkce reálné proměnné. Křivky. Je-li f : (, b) C, pk lze funkci f povžovt z dvojici (u, v), kde u = Re f v = Im f. Rozdíl proti vektorovému poli je v tom, že jsou pro komplexní čísl definovány

Více

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ. Ukázka 1 Necht má funkce z = f(x, y) spojité parciální derivace. Napište rovnici tečné roviny ke grafu této funkce v bodě A = [ x 0, y 0, z 0 ]. Transformujte diferenciální výraz x f x + y f y do polárních

Více

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti Určitý intgrál Dfinic vlstnosti Má-li spojitá funkc f() n otvřném intrvlu I primitivní funkci F(), pk pro čísl, I j dfinován určitý intgrál funkc f() od do vzthm [,, 7: [ F( ) = F( ) F( ) f ( ) d = (6)

Více

Integrální počet - III. část (určitý vlastní integrál)

Integrální počet - III. část (určitý vlastní integrál) Integrální počet - III. část (určitý vlstní integrál) Michl Fusek Ústv mtemtiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 8. přednášk z AMA1 Michl Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) 1 / 18 Obsh 1 Určitý vlstní (Riemnnův)

Více

Extrémy funkce dvou proměnných

Extrémy funkce dvou proměnných Extrémy funkce dvou proměnných 1. Stanovte rozměry pravoúhlé vodní nádrže o objemu 32 m 3 tak, aby dno a stěny měly nejmenší povrch. Označme rozměry pravoúhlé nádrže x, y, z (viz obr.). ak objem této nádrže

Více

Logaritmická funkce teorie

Logaritmická funkce teorie Výukový mteriál pro předmět: MATEMATIKA reg. č. projektu CZ..07/..0/0.0007 Logritmická funkce teorie Eponenciální funkce je funkce prostá, proto k ní eistuje inverzní funkce. Tto inverzní funkce se nzývá

Více

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené 2. 3. 2018 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které

Více

KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Křivka v prostoru je popsána spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [a, b] R jako množina bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t

KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY. Křivka v prostoru je popsána spojitými funkcemi ϕ, ψ, τ : [a, b] R jako množina bodů {(ϕ(t), ψ(t), τ(t)); t KŘIVKOVÉ INTEGRÁLY Má-li se spočítt npř. spotřeb betonu n rovný plot s měnící se výškou, stčí spočítt integrál z této výšky podle zákldny plotu. o když je le zákldnou plotu nikoli rovná úsečk, le křivá

Více

Integrál a jeho aplikace Tomáš Matoušek

Integrál a jeho aplikace Tomáš Matoušek Integrál jeho plikce Tomáš Mtoušek Křivk Definice.(Vektorováfunkce) Funkci ϕ:r R n,kteráreálnémučíslupřiřzuje n-tici reálných čísel(vektor), nzýváme funkcí vektorovou. Lze ji tké popst po složkáchjko ϕ(t)=(ϕ

Více

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ MATEMATIKA K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM NA PEF

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ MATEMATIKA K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM NA PEF MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ MATEMATIKA K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM NA PEF RNDr. Petr Rádl RNDr. Bohumil Černá RNDr. Ludmil Strá 0 Petr Rádl, 0 ISBN 97-0-77-9- OBSAH Předmluv... Poždvky k přijímcí zkoušce z mtemtiky..

Více

Matematika II: Pracovní listy Integrální počet funkce jedné reálné proměnné

Matematika II: Pracovní listy Integrální počet funkce jedné reálné proměnné Mtemtik II: Prcovní listy Integrální počet funkce jedné reálné proměnné Petr Schreiberová, Petr Volný Ktedr mtemtiky deskriptivní geometrie VŠB - Technická univerzit Ostrv Ostrv 8 Obsh Neurčitý integrál.

Více

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa.

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem obsahu pláště rotačního tělesa. .4. Obsh pláště otčního těles.4. Obsh pláště otčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí učitého integálu výpočtem obshu pláště otčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si postudovli

Více

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C

Úlohy školní klauzurní části I. kola kategorie C 52. ročník mtemtické olympiády Úlohy školní kluzurní části I. kol ktegorie 1. Odtrhneme-li od libovolného lespoň dvojmístného přirozeného čísl číslici n místě jednotek, dostneme číslo o jednu číslici krtší.

Více

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306

( t) ( t) ( t) Nerovnice pro polorovinu. Předpoklady: 7306 7.3.8 Nerovnice pro polorovinu Předpokldy: 736 Pedgogická poznámk: Příkld 1 není pro dlší průěh hodiny důležitý, má smysl pouze jko opkování zplnění čsu při zpisování do třídnice. Nemá smysl kvůli němu

Více

Hyperbola a přímka

Hyperbola a přímka 7.5.8 Hperol přímk Předpokld: 75, 75, 755, 756 N orázku je nkreslen hperol = se středem v počátku soustv souřdnic. Jká je vzájemná poloh této hperol přímk, která prochází počátkem soustv souřdnic? E B

Více

Pružnost a plasticita II

Pružnost a plasticita II Pružnost plsticit II. ročník klářského studi doc. In. Mrtin Krejs, Ph.D. Ktedr stvení mechnik Řešení nosných stěn pomocí Airho funkce npětí inverzní metod Stěnová rovnice ΔΔ(, ) Stěnová rovnice, nzývná

Více

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2)

M A = M k1 + M k2 = 3M k1 = 2400 Nm. (2) 5.3 Řešené příkldy Příkld 1: U prutu kruhového průřezu o průměrech d d b, který je ztížen kroutícími momenty M k1 M k2 (M k2 = 2M k1 ), viz obr. 1, vypočítejte rekční účinek v uložení prutu, vyšetřete

Více

1 Funkce dvou a tří proměnných

1 Funkce dvou a tří proměnných 1 Funkce dvou a tří proměnných 1.1 Pojem funkce více proměnných Definice Funkce dvou proměnných je předpis, který každému bodu z R 2 (tj. z roviny) přiřazuje jediné reálné číslo. z = f(x, y), D(f) R 2

Více

8. Elementární funkce

8. Elementární funkce Historie přírodních věd potvrzuje, že většinu reálně eistujících dějů lze reprezentovt mtemtickými model, které jsou popsán tzv. elementárními funkcemi. Elementární funkce je kždá funkce, která vznikne

Více

11. cvičení z Matematické analýzy 2

11. cvičení z Matematické analýzy 2 11. cvičení z Mtemtické nlýzy 1. - 1. prosince 18 11.1 (cylindrické souřdnice) Zpište integrály pomocí cylindrických souřdnic pk je spočítejte: () x x x +y (x + y ) dz dy dx. (b) 1 1 x 1 1 x x y (x + y

Více

8.1. Určete všechny lokální extrémy funkce f(x, y) = x 2 + arctg 2 x + y 3 + y, x, y R.

8.1. Určete všechny lokální extrémy funkce f(x, y) = x 2 + arctg 2 x + y 3 + y, x, y R. Řešené příklady k extrémům funkcí více proměnných 8 Určete všechny lokální extrémy funkce fx y x + arctg x + y + y x y R Řešení Funkci f si vyjádříme jako součet f + f kde f x x + arctg x x R f y y + y

Více

FI: JARO 2017 Verze: 9. února 2017

FI: JARO 2017 Verze: 9. února 2017 FI: JARO 7 Verze: 9. únor 7 Přednášky k předmětu MB Autor: Romn Šimon Hilscher Přednášející: Petr Hsil Obsh Přehled přednášek podle strny ukončení iii. Polynomy interpolce.. Interpolce.. Lgrngeův interpolční

Více

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v

1. a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z 3 3xy 8 = 0 v . a) Určete parciální derivace prvního řádu funkce z = z(x, y) dané rovnicí z xy 8 = v bodě A =, ]. b) e grafu funkce f najděte tečnou rovinu, která je rovnoběžná s rovinou ϱ. f(x, y) = x + y x, ϱ : x

Více

1. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny 1., 2. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.

1. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny 1., 2. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g. . Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny.,. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.. Spočtěte všechny první parciální derivace funkcí: a) f(x, y) = x 4 + y 4 4x y, b) f(x,

Více

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a Úloh č. 3 Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček 1) Pomůcky: optická lvice, předmět s průhledným milimetrovým měřítkem, milimetrové měřítko, stínítko, tenká spojk, tenká rozptylk, zdroj světl. ) Teorie:

Více

M - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D

M - Příprava na 3. zápočtový test pro třídu 2D M - Příprv n. ápočtový test pro třídu D Autor: Mgr. Jromír JUŘEK Kopírování jkékoliv dlší využití výukového mteriálu je povoleno poue s uvedením odku n www.jrjurek.c. VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně

Více

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU V mtemtice, le zejmén v přírodních technických vědách, eistuje nepřeerné množství prolémů, při jejichž řešení je nutno tím či oním způsoem použít

Více

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y 9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y Při popisu procesů zpracováváme vstupní údaj, hodnotu x tak, že výstupní hodnota y závisí nějakým způsobem na vstupní, je její funkcí y = f(x).

Více

I. Diferenciální rovnice. 3. Rovnici y = x+y+1. převeďte vhodnou transformací na rovnici homogenní (vzniklou

I. Diferenciální rovnice. 3. Rovnici y = x+y+1. převeďte vhodnou transformací na rovnici homogenní (vzniklou Typy příkladů pro I. část písemky ke zkoušce z MA II I. Diferenciální rovnice. 1. Určete obecné řešení rovnice y = y sin x.. Určete řešení rovnice y = y x splňující počáteční podmínku y(1) = 0. 3. Rovnici

Více

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)

Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) Určitý integrál Petr Hsil Přednášk z mtemtiky Podpořeno projektem Průřezová inovce studijních progrmů Lesnické dřevřské fkulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem n discipĺıny společného zákldu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0021)

Více

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze

MATEMATIKA III. Olga Majlingová. Učební text pro prezenční studium. Předběžná verze Fakulta strojního inženýrství Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Pasteurova 7 Tel.: 475 285 511 400 96 Ústí nad Labem Fax: 475 285 566 Internet: www.ujep.cz E-mail: kontakt@ujep.cz MATEMATIKA III

Více

18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34.

18. x x 5 dx subst. t = 2 + x x 1 + e2x x subst. t = e x ln 2 x. x ln 2 x dx 34. I. Určete integrály proved te zkoušku. Určete intervl(y), kde integrál eistuje... 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 0... 3. 4. 5. 6. 7. e d substituce t = ln ln(ln ) d substituce t = ln(ln ), dt = ln 3 e 4 d substituce

Více

A DIRACOVA DISTRIBUCE 1. δ(x) dx = 1, δ(x) = 0 pro x 0. (1) Graficky znázorňujeme Diracovu distribuci šipkou jednotkové velikosti (viz obr. 1).

A DIRACOVA DISTRIBUCE 1. δ(x) dx = 1, δ(x) = 0 pro x 0. (1) Graficky znázorňujeme Diracovu distribuci šipkou jednotkové velikosti (viz obr. 1). A DIRACOVA DISTRIBUCE A Dircov distribuce A Definice Dircovy distribuce Dircovu distribuci δx) lze zvést třemi ekvivlentními způsoby ) Dirc [] ji zvedl vzthy δx) dx, δx) pro x ) Grficky znázorňujeme Dircovu

Více

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y

9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n y 9. T r a n s f o r m a c e n á h o d n é v e l i č i n Při popisu procesů zpracováváme vstupní údaj, hodnotu x tak, že výstupní hodnota závisí nějakým způsobem na vstupní, je její funkcí = f(x). Pokud

Více