ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 3.00.30 Dubn 005 Ntopné tlakové nádoby Část 3: Konstrukc a výpočt ČSN EN 13445-3 OPRAVA 1 69 545 idt EN 13445-3:00/Cor. :00-06 +Cor. 4:00-11 + Cor. 5:003-0 +Cor. 6:003-6 + Cor. 7: 003-07 +Cor. 8 003-11 +Cor. 9:004-0 Corrigndum Tato oprava ČSN EN 13445-3:003 přjímá modiikac vropské normy EN 13445-3:00 vydávané v souladu s Rsolucí BT C57/00 pod násldujícím označním změnových stran v jjich záhlaví: issu (00-06), issu 4(00-11), issu 5(003-0), issu 6(003-04), issu 7(003-07), issu 8(003-11), issu 9(004-0) This Corrigndum to ČSN EN 13445-3:003 implmnts modiications issud in lin with rsolution BT C57/00 which ar idntiid with ollowing rrncs in th hadr o pags: issu (00-06), issu 4(00-11), issu 5(003-0), issu 6(003-04), issu 7(003-07), issu 8(003-11), issu 9(004-0) Vypracování normy Zpracovatl: Chvss Enginring, s.r.o. Brno, IČ 6883473, Miroslav Patočka, dipl. tch. Tchnická normalizační komis: TNK 91 Tlakové nádoby a zařízní chmického průmyslu Pracovník Čského normalizačního institutu: Ing. Jan Jokš Čský normalizační institut, 005 7014 Podl zákona č. /1997 Sb. smějí být čské tchnické normy rozmnožovány a rozšiřovány jn s souhlasm Čského normalizačního institutu.
ČSN EN 13445-3:003 (69 5445) Ntopné tlakové nádoby Konstrukc a výpočt z října 003 s opravuj takto: Mění s nbo doplňují násldující články: Podl Issu (00-06) : Článk J.5.1. Vzorc (J.5.1-10) s opravuj: λ S =.b s /d Článk J.7.5.6 Vzorc (J.7.5-7) s opravuj: P R,min = max{p E - [Q c ] ; ( F R - [F t ] )/A R } Obrázk J-10b) s nahrazuj násldujícím: (J.5.1-10) (J.7.5-7) Článk J.8.5 Vzorc (J.8.5-3) s opravuj: d1 PQ M, opt = + PR λr + PD λr ( 1+ λr / 3) (J.8.5-3) 8 ( 1+ λr ) ( + kp ) Podl Issu 4 (00-11) : Obsah: Přílohy B a C s mění z inormativních na normativní. Přdmluva: pátý odstavc s mění: V této normě jsou přílohy A, B, C, E, F, G, J, P a Q normativní a přílohy D, H, I, K, L, M, A a O jsou inormativní. Článk 13.4.4. vzorc pod odstavcm b) s upravuj: = 4 µ D o P P s t ( 0,8 ) Článk 13.6.4. vzorc pod odstavcm c) s upravuj: D = 4 µ o P ( 0,8 ) Změny podl Issu 5 (003-0) jsou zapracovány v dalších vydáních.
Podl Issu 6 (003-04) : Článk 8.5.3.6.3: txt článku včtně vzorců (8.5.3-34) a (8.5.3-36) s mění: Násldující vzorc můž být použit pro získání L, jstliž 0,001095 a /R 0,0346. Když a /R > 0,0346, potom s L získá s použitím vzorc s skutčnou hodnotou L S /R, al s a /R = 0,0346 kd L Y1 a / R / R = (8.5.3-34) Y x + 1+ Y x 3 a x = n R (8.5.3-35) L s u = R (8.5.3-36) a R Článk 11.5.: vzorc (11.5-6) s upravuj: H G = π G b m P (11.5-6) Článk 18.10.6.1: odstavc pod poznámkou s označí 18.10.6.. Pro pracovní tploty nad 100 C j t* dáno: Obrázk 18.1 s nahrazuj násldujícím: Článk 18.11. posldní řádk s upravuj: kd s, a m jsou dány v 18.11.1.1 případně až 18.11.1.3; a t* j dán v 18.10.6.. Článk 18.1..1 Odkaz na vzorc (18.10-11) s mění na (18.11-3). 3
Tabulka P.1: U dtailu 1. s v sloupci Typ spoj doplňuj: nbo na dočasnou ntavitlnou podložku a v sloupci Poznámky s odkaz na článk 18.10.4.1 mění na 18.10.4. Podl Issu 7 (003-07) : Článk 5.1 1. řádk s mění: Požadavky části 3 platí, když: Článk 5.5. v 3. odstavci s z.m mění na m1, v 4. odstavci s pl mění na m, vzorc 5.5-1 s mění: q = a,m1 + a,m ; vzorc (5.5-) s mění: q = a,m1 + a,m m m1 a doplňuj s txt: kd spodní indx m1 j použit pro základní matriál a spodní indx m j použit pro plátování. Článk 6. názv článku s mění: Ocli (s výjimkou odlitků) jiné nž ocli austnitické pokryté v 6.3 a 6.4 s minimální hodnotou tažnosti pod 30 %, jak j uvdna v příslušných tchnických podmínkách pro matriál. Článk 6.3 názv článku s mění: Austnitické ocli (s výjimkou odlitků) s minimální hodnotou tažnosti vyšší nž 30 % do 35 %, jak j uvdna v příslušných tchnických podmínkách pro matriál. Článk 6.4 názv článku s mění: Austnitické ocli (s výjimkou odlitků) s minimální hodnotou tažnosti vyšší nž 35 %, jak j uvdna v příslušných tchnických podmínkách pro matriál. Článk 7.5.3.4 txt druhého odstavc s mění: Všchny válcové lmy musí splňovat požadavky 7..4 pro válc, pokud j jjich délka větší nž 0, Di. Jstliž j jjich délka rovna nbo mnší nž 0, Di,mohou mít stjnou tloušťku jaká j požadovaná pro anuloidový přchod. Txt nad obrázkm 8.5- s mění: na obrázku 8.5- j hodnota L dána vzorci: při α 30 : L = L cyl + 0,4h (8.5.-) při α < 30 : L = L cyl + 0,4h + L con (8.5.-3) Pod vzorc (8.5.-5) s doplňuj txt: kd E j hodnota modulu pružnosti při výpočtové tplotě. POZNÁMKA 1 Výpočtová tplota j dinována v 3.5 a vysvětlna v 5.3.11. POZNÁMKA Hodnoty E jako unkc tploty s nalznou v příloz O.4. ε s buď získá z obrázku 8.5-3 nbo s vypočt z vzorc: (dál s nmění) 4
Článk 8.6. u násldujících značk s mění: škrtá s: viz obrázk (8.6-6) R i mění s: viz obrázk 8.6-6 místo 8.6-4 R max mění s: viz obrázky 8.6-, 8.6-3 a 8.6-6 místo 8.6-a), 8.6-b) a 8.6-3a) R max R n mění s: viz obrázky 8.6-4 a 8.6-5 místo 8.6-3b) mění s: viz obrázky 8.6-, 8.6-3 a 8.6-6 místo a), 8.6-b) a 8.6-3a) R n mění s: viz obrázky 8.6-4 a 8.6-5 místo 8.6-3b) X i škrtá s: viz obrázk 8.6-6 místo 8.6.4 Článk 9.3. Značky U značky d s mění txt: Průměr (nbo maximální šířka) otvoru na skořpině bz hrdla Doplňují s další značky: d b d ib d ip d r d ir d ix Vnější průměr hrdla zabudovaného v skořpině Vnitřní průměr hrdla zabudovaného v skořpině Vnitřní průměr výztužného límc Vnější průměr výztužného kroužku Vnitřní průměr výztužného kroužku Vnitřní průměr vylmovaného otvoru Článk 9.4.5.4 poměr d ib /(r is ) místo d/(r is ) Obrázk 9.4-9 s nahradí násldovně: Txt pod obrázkm s nmění. 5
Obrázky 9.4-14 a 9.4-15 s mění násldovně: Txty pod obrázky s nmění. Článk 9.5.3. Vzorc (9.5-) a txt pod ním s mění násldovně: Ap s As +, 5 d a,s + 0, 5 = 0 d (9.5-) ip p Pro otvory s hrdly s použij značka d ib místo d. Pro otvory bz výztužného límc j p rovno nul. Hodnota A s v vzorci (9.5-) j dána násldujícími vzorci pro různé skořpiny (pro otvory s hrdly s v všch násldujících vzorcích od (9.5-3) do (9.5-8) použij značka d b místo d): Článk 9.5.6 Vzorc (9.5-38.) s upravuj: Ap r = 0,5 d ir. r (9.5-38.) 6
Článk 9.5.7.1 Vzorc (9.5-45) s upravuj: Ap b = 0,5 d ib.(ľ b + a,s ) (9.5-45) Článk 9.6.3.4.1 V prvním řádku s značka d i nahrazuj značkou d ib Upravují s vzorc: A Ap Ls c,s ( L d ) = (9.6-1.) b, 5 ib b bo ib = 0 d l (9.6-1.4) P ( Lb dib ) + a,b lbo ( ApLs + dib bo ) (9.6-1.6) ( 0,5 P) c, s l s Článk 10.3 1. značka shora s mění z D na d. Článk 10.5.1.3 Vzorc (10.5-1) s upravuj násldovně a doplňuj s txt: 6 a t B d b + 1, 0,5 + m kd 1a j analyzovaná tloušťka přírubového okraj plochého dna. Článk 10.5..1 Vzorc (10.5-4) s upravuj: p ( 3 + ν ) 3 G = G + 3 + b m 3 4 ( C G) P (10.5-1) (10.5-4) Článk 10.5.3. Txt pod vzorcm (10.5-8) s upravuj: 1 = 0,8 (10.5-8) Zmnšní tloušťky přírubového okraj musí být omzno kruhovou plochou, jjíž vnitřní průměr nní mnší nž 0,7 C. Článk 10.6..1 Třtí odrážka s upravuj: Pro dvojici otvorů (viz obrázk 10.6-): d j (aritmtický) střdní průměr otvorů nbo střdní kvivalntní průměr hrdl podl 10.6..; Článk 11.5.4. Přdposldní řádk nad vzorcm (11.5-38): Jstliž B 000, potom k = 1,333. Článk 11.6. Za vzorc (11.6-7) s doplňuj číslo vzorc (11.6-7a) H D = (C-B-g 1 )/ (11.6-7a) 7
Článk 11.10.3 Označní tloušťky listu příruby v vzorci (11.10-7) s mění: = 3 ( M1- M ) ( A + B) π B ( A - B) (11.10-7) Článk 13.4.3 Na začátk tohoto článku s doplňuj txt: Všchny momnty v této kapitol jsou momnty na jdnotku délky [N.mm.mm -1 ] Obrázk 13.5.6-1 Záhlaví tabulky v diagramu s upravuj: Článk 16.10.1 Txt článku s upravuj a doplňuj s poznámka: Tnto článk uvádí pravidla pro návrh svislých válcových nbo kužlových skořpin (s polovičním vrcholovým úhlm α 15 ) uložných na patkách. POZNÁMKA O zpracování pravidl pro větší úhly s uvažuj, Článk 16.14.3 Txt prvního odstavc s upravuj násldovně: Uvažovanými zatížními jsou axiální síla (F) a ohybový momnt (M). J třba věnovat pozornost případům zatížní s nulovým tlakm při uvažování tlakových napětí, kdy můž přicházt v úvahu ztráta tlaku běhm provozu. Kapitola 18 Doplňuj s článk 18..17 kritická oblast (critical ara) oblast, kd indx clkového únavového poškozní přkračuj maximální hodnotu D max dinovanou násldovně: D max = 0,8 pro 500 < n q 1 000 D max = 0,5 pro 1 000 < n q 10 000 D max = 0,3 pro n q > 10 000 Článk 18.3 Dinic značky K s upravuj:k kvivalntní součinitl koncntrac napětí uvdný v vzorci (18.7-); 8
Článk 18.4.4 Doplňuj s další článk pod POZNÁMKOU: Co s týká vad svarů: Při používání této kapitoly musí být splněny násldující podmínky (jak to požaduj EN 13445-5:00, příloha G) jako dodatk k všobcným přípustným kritériím pro vady svarů uvdné v EN 13445-5:00: bz zápalů, bz prohloubného kořn, bz nprůvarů u plně provařných svarů, 100% kontrola vizuálně a ndstruktivně s kritérií přípustnosti, jak jsou spciikována v EN 13445-5:00, příloha G, pro všchny kritické oblasti. Článk 18.4.5 Doplňuj s druhý odstavc: Co s týká tolrancí: výrobní tolranc nsmí přkročit hodnoty uvdné v EN 13445-4:00; pro svarové spoj musí výrobc přdpokládat určité tolranc a odvodit odpovídající součinitl napětí pro použití při únavovém hodnocní. Potom musí být přdpokládané tolranc přkontrolovány a po vyrobní zaručny. Článk 18.4.6 Vzorc (18.4-1) a (18.4-) s upravují násldovně: ( q, t ) ( σ q,t ) + 00 ( N/mm ) max op ( ) ( σ ) 600 ( N/mm ) σ (18.4-1) σ (18.4-) q, t min q,t op Článk 18.6... Txt pod vzorcm (18.6-5) s upravuj a doplňuj: J-li cyklování natolik komplikované, ž nní zřjmé, ktré dva stavy zatížní vdou k maximální hodnotě σ q, určí s σ q provdním výš uvdného postupu pro všchny dvojic stavů zatížní. Dva stavy zatížní, ktré vdou k maximální hodnotě σ q, musí být použity jako min a max zatěžovací stavy pro výpočt střdního kvivalntního napětí podl 18.7.1.. s použitím vzorc (18.7-6). POZNÁMKA Tnto postup j stjný jako postup v C.4. pro případ použití Trscova kritéria. Článk 18.6..3. Znění tohoto článku s upravuj násldovně: Tam, kd zůstávají směry hlavních skořpinových napětí stálé, vypočítá s σ násldovně. σ struc1 = σ σ (18.6-6) struc1max struc1min σ = σ struc strucmax σ strucmin (18.6-7) POZNÁMKA Oba rozkmity hlavních napětí můž být nutno uvažovat v závislosti od jjich směrů a tříd únavy aplikovaných na každý z těchto směrů. Článk 18.6..3.3 Odstavc pod POZNÁMKOU s upravuj násldovně: Tam, kd j cyklování tak složité povahy, ž nní zřjmé ktré dva stavy zatížní vdou na njvětší hodnotu σ, určí s σ provdním výš uvdného postupu pro všchny dvojic stavů zatížní. Altrnativně j konzrvativní přdpokládat, ž σ j rozdíl mzi algbraicky njvětšími a njmnšími hlavními napětími vyskytujícími s běhm clého zatěžovacího cyklu bz ohldu na jjich směry a přdpokládat njnižší z klasiikací pro směry dvou hlavních napětí (viz tabulky P.1 P.7). 9
Článk 18.6.3 První věta s doplňuj: σ j maximální rozkmit napětí v nbzpčném průřzu svaru podl dinic v 18..8. Článk 18.7.1.1 Txt tohoto článku s mění násldovně: Hodnocní nsvařovaných komponnt musí být založno na ktivních clkových napětích. Tato ktivní kvivalntní clková napětí mohou být počítána buď z skořpinových napětí nbo z clkových napětích. Při výpočtu z skořpinových napětí j ktivní clkový rozkmit napětí dán vzorcm: σ = K σ (18.7-1a) q,struc Skořpinové napětí použité pro tnto výpočt musí být stanovno z modlu, ktrý zahrnuj plný vliv vlkých konstrukčních diskontinuit, al nikoliv diskontinuit lokálních (tj. vrubů). Při výpočtu z clkových napětí j ktivní clkový rozkmit napětí dán vzorcm: K σ = K t σ q,total (18.7-1b) Clková napětí použitá pro tnto výpočt musí být stanovna z modlu, ktrý zahrnuj plný vliv všch konstrukčních diskontinuit, včtně diskontinuit lokálních (tj. vrubů). V tomto případě j dovolno vyhnout s výpočtu tortického součinitl koncntrac napětí K t za přdpokladu, ž v vzorci (18.7-1b) j přdpokládaný poměr K /K t = 1 jako konzrvativní zjdnodušní. Ektivní součinitl koncntrac napětí K j dán vzorcm: kd K σ D = σ R pro ( K 1) 1,5 t = 1 + (18-7.) σ struc,q 1+ 0,5 max 1; K t σ D 6 N 10 cyklů pro nsvařovaný matriál; σ struc,q j rozkmit skořpinového kvivalntního napětí korigovaný na plasticitu (pokud přichází v úvahu, viz 18.8). Tortický součinitl koncntrac napětí K t j dinován a vypočítá s násldovně: σ K t = (18.7-3) σ total struc J-li tortický součinitl koncntrac dán analytickým vzorcm z litratury, musí být dinován na základě této dinic. J-li clkové napětí počítáno přímo analýzou (např. mtodou končných prvků - MKP) nbo určno xprimntálně (např. tnzomtricky), měla by s skořpinová a špičková napětí oddělit (jak j popsáno v příloz C) tak, aby bylo clkové napětí popsáno násldovně: Potom σ = σ + σ (18.7-4) total struc struc pak σ pak K t = 1 + (18-7.5) σ POZNÁMKA 1 Vzorc (18.7-3) až (18.7-5) jsou pro porozumění podstatě napsány pro jdnoduchý případ stavu jdnoosého napětí. V obcném případu stavu vícosé napjatosti platí vzorc (18.7-4) pro složky napětí (viz C.4.4) a vzorc (18.7-3) platí pro výpočt tortické koncntrac napětí při použití kvivalntních rozkmitů napětí (viz 18.7.1..1). 10
Jsou-li kvivalntní clková napětí určna přímo analýzou (např. FEA), musí modl obsahovat všchny vruby v dostatčně jmném dtailu. Jsou-li určna xprimntálně (např. tnzomtricky), musí být měřní provdno v rozsahu vrubu nbo dostatčně blízko pro umožnění stanovní clkových napětí xtrapolací (viz rrnci []). Poměrné dormac s přpočítají na napětí za přdpokladu platnosti linárnělastického chování. Určí s kvivalntní rozkmit napětí σ q a kvivalntní střdní napětí σ q. Pro tnto účl jsou dány dvě mtody závislé na tom, zda při vícnásobném zatížní zůstanou směry hlavních skořpinových napětí konstantní nbo n. Tahová napětí jsou uvažována kladně a tlaková napětí záporně. Článk 18.7.1..1 Z prvního odstavc zůstává pouz první věta, tj. Když zůstanou směry hlavních napětí konstantní, určí s σ q podl 18.6...1 a vzorc (18.6-4). Zbývající věty v odstavci s škrtají a náslduj POZNÁMKA 1 ktrá s nmění. Dál s číslo vzorc (18.7-4) mění na (18.7-6) Článk 18.7.1.. Znění článku s mění násldovně: Když s směry hlavních napětí mění: kvivalntní rozkmit napětí σ q s vypočt jak j popsáno v 18.6..., kvivalntní střdní napětí σ q s vypočt podl vzorc (18.7-6), v ktrém zatěžovací stavy min a max, ktré mají být uvažovány, musí odpovídat dinicím v 18.6..., (σ total,i + σ total,j ) max musí být součtm dvou hlavních napětí (označných i a j), jjichž rozdíl j njvětší při zatěžovacím stavu max, (σ total,i + σ total,j ) min musí být součtm dvou hlavních napětí (označných i a j), jjichž rozdíl j njvětší při zatěžovacím stavu min. POZNÁMKA Jlikož stavy rozdílného napětí působí v zatěžovacích stavch max a min, dvojic indxů i a j pro zachování každého z nich můž být rozdílná. Tabulka 18-4 s upravuj násldovně: 11
Tabulka 18-4 Třídy dtailů svarů pro použití s kvivalntním rozkmitm skořpinového napětí a) Švové svary Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo 1.1 Plně provařný tupý svar obroušný do roviny, včtně oprav svaru Únavové trhliny obvykl začínají v vadách svarů Svar prokazatlně bz povrchových trhlin a významných podpovrchových vad podl ndstruktivních zkoušk (viz EN 13445-5). Použij s místo w Třída 90 1. Plně provařný tupý svar oboustranný nbo jdnostranný s tavným podložním nbo na ntavitlnou podložku Svar prokazatlně bz významných vad podl ndstruktivního zkoušní (viz EN 13445-5) a pro jdnostranné svary s plným provařním *. 1.3 Svar prokazatlně bz významných vad podl ndstruktivního zkoušní (viz EN 13445-5) *. Vliv přsazní střdnic musí být zahrnut do výpočtu napětí *. 1.4 Svar prokazatlně bz významných vad podl ndstruktivního zkoušní (viz EN 13445-5) α 30 α > 30 1.5 Plně provařný jdnostranný tupý svar bz podložní J-li možné zaručit plné provařní *. Nní-li možná vizuální kontrola a nlz zaručit plné provařní *. * V případě přsazní viz 18.10.4 (pokračování) 1
Dtail čís.. Tabulka 18-4 (pokračování) a) Švové svary Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo 1.6 Plně provařný jdnostranný tupý svar na trvalou podložku Pouz obvodové švy (viz 5.7). Minimální nbzpčný průřz = tloušťka skořpiny. Třída Kořnová housnka kontrolovaná na úplné provařní s podložkou. Jdno-housnkový svar. 1.7 Čpový spoj Pouz obvodové švy (viz 5.7). Minimální nbzpčný průřz = tloušťka skořpiny. Kořnová housnka kontrolovaná na úplné provařní s podložkou. Jdno-housnkový svar. (pokračování) 13
Tabulka 18-4 (pokračování) b) Skořpina s dnm nbo trubkovnicí Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída.1 Přivařné ploché dno Dska dna musí mít adkvátní vlastnosti napříč tloušťkou pro odolání lamlárním trhlinám Oboustranné plně provařné svary (dtail a): tak jak j svařno; upravné přchody housnk svaru (viz 18.10..). Oboustranně částčně provařné svary (dtail b): únavové praskání v svaru únavové praskání v skořpině od špičky svaru *. Jdnostranný plně provařný svar bz podložní svarm (dtail c): j-li možná vizuální kontrola vnitřního svaru a j prokázána npřítomnost přtční nbo vtažní kořn; nní-li možná vnitřní vizuální kontrola a plné provařní nní možné prokázat; 3 3. Přivařné ploché dno s odlhčovací drážkou Svar prokazatlně bz významných vad podl ndstruktivního zkoušní (viz EN 13445-5). Plně provařné svary oboustranné nbo jdnostranné s kořnovou housnkou vybroušnou do roviny. Jdnostranné plně provařné svary: j-li možná vizuální kontrola vnitřního svaru a j prokázána npřítomnost přtční nbo vtažní kořn; nní-li možná vnitřní vizuální kontrola; * J třba brát v úvahu pouz thdy, když nbzpčný průřz svaru < 0,8 násobk tloušťky skořpiny. (pokračování) 14
Tabulka 18-4 (pokračování) b) Skořpina s dnm nbo trubkovnicí Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída Vvařné ploché dno Oboustranné plně nbo částčně provařné svary (dtail a). Vztahuj s na únavovou trhlinu z přchodu housnky v skořpině: tak jak j svařno; upravné přchody housnk svaru (viz 18.10..). Částčně provařné oboustranné svary (dtail b):.3 vztahuj s na únavové trhliny v svaru od rozkmitu napětí v nbzpčném průřzu svaru; 3 3 tloušťka nbzpčného průřzu svaru 0,8 x tloušťka dna. Plně provařný jdnostranný svar bz podložného svaru (dtail c): j-li možná vizuální kontrola vnitřního svaru a j prokázána npřítomnost přtční nbo vtažní kořn; nní-li možná vnitřní vizuální kontrola; (pokračování) 15
Tabulka 18-4 (pokračování) c) Spoj odbočk Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída 3.1 Roh odbočky Posouzní podl mtod pro npřivařné části s normální přístupm. Nicméně j dovolno zjdnodušné posouzní s použitím třídy 100 podl 18.11.. Použij s místo w 100 100 Trhlina vychází z rohu do části, náčrtky znázorňují rovinu trhliny 3. Přchod housnky svaru do skořpiny Plně provařné svary: tak jak j svařno; upravné přchody housnk svaru (viz 18.10..) Částčně provařné svary: tloušťka nbzpčného průřzu svaru 0,8 x tnčí tloušťka spojovaných stěn, tak jak j svařno; tloušťka nbzpčného průřzu svaru < 0,8 x tnčí tloušťka spojovaných stěn 3 3 přchod svaru upravný (viz 18.10..) 3.3 Namáhaný svarový kov Koutové a částčně provařné svary. 3 3 3.4 Přchod housnky svaru do odbočky Tak jak j svařno. Upravné přchody housnk svaru (viz 18.10..). n = tloušťka odbočky v vzorci (18.10-6) (pokračování) 16
Tabulka 18-4 (pokračování) d) Duplikátorové pláště Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída 4.1 Svar připojovacího svaru duplikátorového pláště s tvarovaným přchodm Svar prokazatlně bz významných vad podl ndstruktivního zkoušní (viz EN 13445-5). Jdnostranný svar: víc-housnkový svar, kontrolovaný na plné protavní kořnové housnky; jdno-housnkový svar; Svařováno z obou stran nbo z jdné strany s podložným svarm (pokračování) 17
Tabulka 18-4 (pokračování) ) Připojné části Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky skupiny 1, nbo 3 5.1 Připojná část libovolného tvaru s okraji koutově nbo zkosně tupě přivařnými k povrchu části pod napětím s svarm po na koncích nbo bz nich Pro dtaily s plynulými svary okolo okrajů, o jdnu třídu výš po úpravě přchodu svaru do základního matriálu (viz 18.10..). L 160 mm, t 55 mm Třída skupiny 1, nbo 3 L > 160 mm 50 5. Připojná část libovolného tvaru s kontaktm na část pod napětím s svarm po na koncích nbo bz nich Pro dtaily s plynulými svary okolo okrajů, o jdnu třídu výš po úpravě přchodu svaru do základního matriálu (viz 18.10..). L 160 mm, W 55 mm L > 160 mm, W 55 mm L > 160 mm, W 55 mm 5.3 Plynulá výztuha Pro dtaily s plynulými svary okolo okrajů, o jdnu třídu výš po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). t 55 mm t > 55 mm 50 45 50 (pokračování) 18
Tabulka 18-4 (pokračování) ) Podpěry Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída 6.1 Podpěra buď na horizontální nbo vrtikální nádobě Tak jak j svařno. Upravné přchody housnk svaru skořpiny (viz 18.10..) 6. Závěsný čp Tak jak j svařno. Upravné přchody housnk svaru skořpiny (viz 18.10..). 6.3 Sdlová podpěra Tak jak j svařno. Upravné přchody housnk svaru skořpiny (viz 18.10..). 6.4 Podstavc nádoby Oboustranný svar: tak jak j svařno; upravné přchody housnk svaru skořpiny (viz 18.10..); jdnostranný svar. 6.5 Opěrná noha (s nbo bz podložného plchu), s npřrušovaným koutovým svarm na nádobě po clém obvodu (pokračování) 19
Tabulka 18-4 (pokračování) g) Příruby a špalíkové příruby Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída 7.1 Plně provařný tupý svar příruby s krkm nbo špalíkové příruby s návarkm Svar prokazatlně bz povrchových vad a významných podpovrchových vad podl ndstruktivního zkoušní (viz EN 13445-5). Oboustranný svar nbo jdnostranný svar s podložným svarm nbo s tavným podložním nbo ntavitlnou podložkou. 7. Přivařná příruba Jdnostranný svar: j-li zaručno plné provařní; nní-li možná vnitřní vizuální kontrola; Plně provařné svary: tak jak j svařno; upravný přchod housnky (viz 18.10..). Částčně provařné svary: tloušťka nbzpčného průřzu svaru 0,8 x tloušťka skořpiny; tloušťka nbzpčného průřzu svaru < 0,8 x tloušťka skořpiny 3 3 (pokračování) 0
Dtail čís.. 7.3 Vsazná nbo špalíková příruba 7.4 Nasazná nbo špalíková příruba přivařná z obou stran Tabulka 18-4 (dokonční) g) Příruby a špalíkové příruby Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Plně provařný svar: tak jak j svařno; upravný přchod housnky (viz 18.10..). Jdnostranné svary j-li možno plný průvar ověřit jstliž vnitřní strana nmůž být vizuálně zkontrolována Oboustranné koutové svary: - tloušťka nbzpčného průřzu svaru 0,8 x tloušťka skořpiny; - tloušťka nbzpčného průřzu svaru < 0,8 x tloušťka skořpiny. Tloušťka nbzpčného průřzu svaru 0,8 x tloušťka skořpiny; Tloušťka nbzpčného průřzu svaru < 0,8 x tloušťka skořpiny. 3 3 Třída 3 3 3 Článk 18.11.3 Txt nad vzorcm (18.11-14) a dál s upravuj a doplňuj násldovně: Pro získání dovolného počtu zatěžovacích cyklů A při spciikovaném rozkmitu napětí σ platí násldující: σ Jstliž σ D : u Jstliž 46 000 N = σ - 0,Rm + 11,5 u σ σ cut < u < σ D : (18.11-14) v případě konstantní amplitudy zatížní, kd pouz aplikovaný rozkmit napětí σ / σ u j < σ D, potom N = nkončno (tj. podíl únavového poškozní n/n v vzorci (18.5-1) j nulový, 1
v všch ostatních případch s proměnnou amplitudou zatěžování (kumulativní poškozní):,69rm + 89, 7 N = σ u 10 (18.11-15) J-li σ σ u Cut : N = nkončno (tj. podíl únavového poškozní n/n v vzorci (18.5-1) j nulový). Altrnativně platí pro použití jako únavové křivky pro získání dovolného rozkmitu napětí pro spciikovaný počt zatěžovacích cyklů, což j horní hranic pro působící rozkmit σ pro n.10 6 : 46 000 σ, all = σ R u = 0, Rm 11, 5 + u (18.11-16) n Tabulka A-7 U odkazů F, F3 a F4 s v kolonc Únavová třída mění odkaz na dtail č. 7.3 na č. 7-4. Odkaz F5 s upravuj a doplňuj násldovně: F5 g + g 1 3, 4 jstliž Viz tabulku 18.4 dtail č.7. A N 5.1.1 g g 0, 5 1 < d > 150 mm 1,, 3, 4 jstliž d 150 mm U odkazu F7 s odkaz na dtail č. 7.3 mění na č. 7.. Článk B.8.3.4 Txt prvního řádku v odstavcích b)1), b)), b)3) s doplňuj: RM j dáno hodnotou R H nbo R p0,/t při výpočtové tplotě (závislé na čas a prostoru) nbo při tplotě na čas nzávislé, ktrá nsmí být mnší.. (dál zůstává původní txt). Článk G.7.5 Vzorc (G.7-5) s upravuj násldovně: Φ F F = max F B B h h G G + F + F Q Q 3 (1 ρ ) d 3 (1 ρ ) d G G 6 + F / 6 ; R (1 ρ) d F R G (1 ρ) d ; 1 W G F 1,0 (G.7-5) Článk G.8 Vzorc (G.8-1) s mění: F 3 E Gm E F b G G p b F B 1 ( Φ ) 10 G0 (G.8-1)
Článk J.6.3 Vzorc (J.6.3-) s mění 1 κ P ϕp P P η = min 1; (J.6.3-) PD d1 Článk J.7.6.3.1 Vzorc (J.7.6-5) s mění P 1 P 1 κ P ϕp η min = (J.7.6-5) P d A 3
Tabulka P.5 s upravuj a doplňuj: Tabulka P.5 Připojné části Třída pro použití Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 5.1 Připojná část libovolného tvaru s okraji koutově nbo zkosně tupě přivařnými k povrchu části pod napětím s plynulými svary kolm konců nbo bz nich. Napětí působící v podstatě rovnoběžně s svarm: Napětí působící v podstatě kolmo na svar: Pro dtaily s plynulými svary okolo konců. O jdnu třídu výš po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). L 160 mm L > 160 mm w = 1 O jdnu třídu výš po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). s rozkmitm kvivalntního skořpinového napětí 1 nbo s rozkmitm jmnovitého kvivalntního napětí 1 nbo 50 50 t 55 mm t > 55 mm 50 50 w = 1 5. Připojná část libovolného tvaru s kontaktm na část pod napětím s plynulými svary kolm konců nbo bz nich. Pro dtaily s plynulými svary okolo konců. O jdnu třídu výš po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..) L 160 mm, w 55 mm L > 160 mm, w 55 mm 50 50 L > 160 mm, w > 55 mm 45 45 (pokračování) 4
Dtail čís. Tabulka P.5 (dokonční) Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky s rozkmitm kvivalntního skořpinového napětí Třída pro použití s rozkmitm jmnovitého kvivalntního napětí 1 nbo 1 nbo 5.3 Plynulá výztuha Napětí působící v podstatě rovnoběžně s svarm: Založno na rozkmitu napětí rovnoběžným s svarm výztuhy w = 1 Plně provařný svar. Částčně provařný svar. Napětí působící v podstatě kolmo na svar: Pro plně provařné svary o jdnu třídu výš po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). t 55 mm t > 55 mm 50 50 Podl Issu 8 (003-11) : Článk 8.3 U vličiny P g s odkaz na vzorc (8.6.4-7) mění na (8.6.4-1) Článk 8.5.3.5 Pod obrázky 8.5-11 a 8.5-1 s doplňuj txt Obrázk 8.5-11 Topné/chladicí kanály (závitové) Obrázk 8.5-1 Topné/chladicí kanály (přkrývané konstrukc) 5
Článk 8.5.3.6.3 První odstavc s mění: Násldující vzorc s použij pro urční L, když platí 0,001095 a / R 0, 0346. Když / R > 0,346, potom s L určí s použitím vzorc s skutčnou hodnotou L s /R, al s a /R = 0,0346. Y1 a / R L / R = (8.5.3-34) Y x + 1+ Y x Vzorc (8.5.3-36) s mění: L s 3 u = R (8.5.3-36) a R Článk 8.5.3.6.4 Vzorc (8.5.3-47) s upravuj: σ s a R Am p ys = 1 + ν N a R 1 w i a + δ (8.5.3-47) Vzorc (8.5.3-48) s mění: w = w + w (8.5.3-48) i i Článk 8.5.3.7.1 Vzorc (8.5.3-51) s upravuj: P H i 3 = E I 3 H (8.5.3-51) R L sh a Článk 8.6.3 Odstavc b) a c) s upravují: b) Vypočítá s P m n 3 E a ε cos α = (8.6.3-) R kd s hodnota ε určí z obrázku 8.5-3 při použití L R n cosα místo L R a Rn cosα místo a R. a Hodnoty R n a R max s brou tak, jak jsou dinovány v obrázcích 8.6- až 8.6-6. POZNÁMKA Vzorc (8.6.3-) pro P m j stjný jako vzorc (8.5.-5) při dosazní cosα za a, R cos α za 4 R; ε cos α za ε ; a L cosα za L. a n c) Vypočítá s P m a určí s P r z křivky 1 v obrázku 8.5-5. Výpočtový tlak musí vyhovovat podmínc Pr P (8.6.3-5) S 6
Článk 8.6.4.1 Txt pod vzorcm (8.6.4.1) s upravuj: kd s β určí z obrázku 8.5-13 s L H místo R cosα n L H nbo z vzorc (8.5.3-5) s R Rn cos α. místo R. Hodnoty R n a R max jsou dinovány v obrázcích 8.6-4 a 8.6-5. Dál s vzorc (8.6.4-5) a (8.6.4-6) upravují: kd ( n 1) P S s E d 0,005 P S S s S S σ = + P ys R (8.6.4-5) max ( Pg P S S ) σ s a cosα R Am P ys = 1+ (8.6.4-6) ν w N i Rmax 1 a cosα + cosα δ Článk 8.6.4. První a třtí odstavc s upravují: Minimální tloušťka stěny skořpiny pro každou délku mzi robustními podpěrami s určí s použitím postupu uvdného v 8.6.3. Pro výpočt lhkých výztuh buď různé vlikosti, nbo různě vzdálných nbo kužlových plášťů různých tlouštěk, jak j ukázáno na obrázku 8.6-6, s připouští použít postup pro posouzní vyztužných válců s vzorci v 8.6.3 s násldujícím. Txt pod vzorcm (8.6.4-9) s mění: kd s hodnota β určí z obrázku 8.5-13 s místo R. L H místo R cosα n L H nbo z vzorc (8.5.3-5) s R Rn cos α. Článk 8.6.5.1 V. odstavci v 1. řádku s n = nahrazuj n cyl =. Článk 10.3 Dinic vličiny h s upravuj: h njmnší vzdálnost mzi střdm otvoru a vnitřkm skořpiny, viz obrázk 10.6-1; Obrázk 10.4-4 POZNÁMKA pod obrázkm s upravuj: POZNÁMKA Když čára pro konstantu P/ nprotíná příslušnou křivku s/d i, C 1 j dáno průsčíkm s spodní křivkou. Článk 10.5.1.3 Vzorc (10.5-1) s upravuj a doplňuj s txt: 6 a t B d b + 1, 0,5 + m kd 1a j analyzovaná tloušťka přírubového okraj plochého dna (10.5-1) 7
Článk 10.5..1 Vzorc (10.5-4) s upravuj: ( 3 + υ) 3 G P p = G + 3 + b m( C G) (10.5-4) 3 4 Článk 10.5.. Znění POZNÁMKY pod vzorcm (10.5-6) s upravuj: POZNÁMKA Vzorc (10.5-5) a (10.5-6) platí příslušně pro podmínky montáž a provozu. Obrázk 10.5-1 Stávající obrázk s nahrazuj násldujícím: rovná tě snicí plocha tě snicí lišta pro drážka Obrázk 10.5-1 Přišroubovaná kruhová plochá dna s úzkým těsněním 8
Článk 10.5.3. Txt pod vzorcm (10.5-8) s upravuj: Zmnšní tloušťky přírubového okraj musí být omzno kruhovou plochou, jjíž vnitřní průměr nní mnší nž 0,7 C. Článk 10.6..1 Txt pod vzorcm (10.6-4) s mění: Pro jdnotlivý osamocný otvor (viz obrázk 10.6-1): d j průměr otvoru nbo kvivalntní průměr hrdla podl 10.6..; j s rovná: h pro vzorc (10.6-3), D i pro vzorc (10.6-4) pro přivařovací dno bz krku, D q pro vzorc (10.6-4) pro přivařovací dno s krkm, G pro vzorc (10.6-4) pro přišroubované dno. Pro dvojici otvorů (viz obrázk 10.6-): d j střdní (aritmtický) průměr otvorů nbo střdní kvivalntní průměr hrdl podl 10.6..; Článk 11.3 Dinic M s mění: M momnt působící na jdnotku délky příruby dinovaný v 11.5.4.1; Článk 11.5.4.1 Vzorc (11.5-3) až (11.5.5) s upravují: ( 1+ 8,5546 log ( K )) K 1 10 β = (11.5-3) T ( 1,047 + 1,9448K )( K 1) ( 1+ 8,5546 log ) 10 ( K) 1,36136( K 1 )( K 1) K 1 β = (11.5-4) U 1 K log ( K ) 10 β = + Y 0,66845 5,69 (11.5-5) 1 K K 1 Článk 13.4.3 Pod nadpis s doplní věta: Všchny momnty v této kapitol jsou momnty na jdnotku délky [N.mm.mm -1 ] Za dinici s doplní: přdpokládaná tloušťka trubkovnic (viz obrázk 13.7.3-3); Článk 13.6.3 V dinicích d t,, t s mění odkaz na obrázk 13.7.- na 13.7.3-3. Článk 13.7.3 Dinic d t,, t s doplní: d t jmnovitý vnější průměr trubk (viz obrázk 13.7.3-3); tloušťka trubkovnic (viz obrázk 13.7.3-3); t jmnovitá tloušťka stěny trubky (viz obrázk 13.7.3-3); 9
Dinic S s mění: S clková plocha notrubkovaných pásm (viz obrázk 13.7.3-5); Obrázk 13.7.3-3 Stávající obrázk s nahradí násldujícím: Článk 14.4.1.3 Txt článku s upravuj a doplňuj: Vlnovc včtně válcového styku o délc L t s límcm nbo bz něho (viz obrázk 14.1-1): jstliž tloušťka styku j mnší nž tloušťka válcové skořpiny, k ktré j vlnovc přivařn, musí být délka L t taková, aby platilo: L t Lc 0, 5 Di V tomto vzorci j pro vlnovc bz límc L c = 0. Článk 16.6.7 Pod vzorc (16.6-9) a (16.6-10) s doplňuj: kd F j dinováno v 16.3. Článk 18.4.4 Pod stávající článk s doplňuj: Při použití této kapitoly musí být splněny násldující podmínky (jak jsou požadovány v EN 13445-5:00, příloha G) jako doplněk k všobcným přjímacím kritériím uvdným v EN 13445-5:00: žádné zápaly, žádný prohloubný kořn, žádný nprovařný kořn u plně provařných svarů, 100% kontrola všch kritických oblastí vizuální a NDT s přjímacími kritérií spciikovanými v EN 13445-5:00, příloha G. Článk 18.4.5 Pod stávající txt článku s doplní: Pokud s týká tolrancí: výrobní tolranc nsmí přkročit hodnoty uvdné v EN 13445-4:00; pro svarové spoj musí výrobc odhadnout spolhlivé tolranc a odvodit odpovídající součinitl napětí pro použití pro hodnocní únavy. Pak musí být odhadnuté tolranc přkontrolovány a zaručny po vyrobní. 30
Článk 18.4.6 Tnto článk s upravuj: 18.4.6 Pro části, ktré vdou vodu a jsou provdné z naustnitických oclí pracujících při tplotách přkračujících 00 C, musí být zajištěno zachování ochranné magntitové vrstvy. Toho s dosáhn, jstliž napětí v libovolném místě na povrchu v kontaktu s vodou zůstan vždy v rozsahu násldujících mzí: ( ) ( σ ) + 00 ( N/mm ) σ (18.4-1) q, t max q,t ( ) ( σ ) 600 ( N/mm ) q, t min q,t op σ (18.4-) op POZNÁMKA Přdpokládá s, ž při provozních podmínkách, při ktrých s tvoří magntitová vrstva, s nvyskytuj v této vrstvě napětí. Článk 18.6.1 Druhý odstavc s upravuj: Při únavové kontrol kořnové oblasti přímo zatížných koutových nbo částčně provařných svarů, jak jsou znázorněny v 18.6.3, musí být použitý rozkmit napětí založn na napětí v nbzpčném průřzu svaru, viz 18..8. Článk 18.6.3 První věta s doplňuj: σ j maximální rozkmit napětí v nbzpčném průřzu svaru, jak j dinován v 18..8. Článk 18.9.3 s mění násldovně: 18.9.3 Rzrvoárová mtoda sčítání cyklů 18.9.3.1 Jako altrnativa k zjdnodušné mtodě sčítání uvdné v 18.9. můž být použit přsnější rzrvoárový postup sčítaní cyklů za přdpokladu, ž směr hlavního napětí zůstává konstantní v čas. POZNÁMKA 1 Tato mtoda j založna na analýz aplikované histori napětí. Proto j nutné, aby histori zatížní byla dinována v spciikaci nádoby nbo mohla být konzrvativně přdpověděna v stadiu konstrukc. Jstliž nní známo přsné pořadí zatížní, měly by být přkontrolovány altrnativy pro stanovní těch njpřísnějších z hldiska únavy, to j dávající njvyšší hodnoty D v rovnici 18.5-1. POZNÁMKA Když s směry hlavního napětí mění v čas (např. když vícnásobná zatížní působí mimo ázi), nní zd žádné konkrétní napětí, ktré by mohlo být použito pro sčítání cyklů. V takových případch by měla být použita zjdnodušná histori napětí, ktrá vd k pvným směrům hlavního napětí, když j konzrvativní nbo by měla být použita zjdnodušná mtoda sčítání cyklů podl 18.9. 18.9.3. Stanoví s histori napětí, tj. napětí plynoucí z všch aplikovaných zatížní v každé době histori zatížní. 18.9.3.3 Odvodí s změna v čas buď hlavních konstrukčních napětí σ struc,1 a σ struc, pro hodnocní založné na hlavních napětích podl přílohy P (viz obrázk 18-4a) nbo na rozdílch hlavního napětí S 1, S 3 a S 31 pro hodnocní založné na kvivalntních napětích (viz obrázk 18-4b). Hlavní napětí nbo rozdíly napětí použité pro hodnocní musí být takové, ktré vdou k njvětším hodnotám D v vzorci 18.5-1 pro cykly postavné na jjí variaci. POZNÁMKA 1 Konzrvatizmus této mtody j dobř vžitý pro histori zatížní, kd s změny napětí týkají hlavně stjného hlavního napětí nbo rozdílu napětí. To nbylo vyzkoušno pro obcnější případy. Pro histori zatížní, kd j situac zcla odlišná s doporučuj použití zjdnodušné mtody sčítání cyklů podl18.9. pro vylouční možného ndostatku konzrvatizmu. POZNÁMKA Když s v čas mění pouz jdno zatížní, můž být sčítání cyklů rovněž provdno na základě změny tohoto zatížní a rozkmit napětí každého cyklu potom odvozn z rozkmitu zatížní odpovídajícího cyklu zatížní. 18.9.3.4 Nakrslí s vrcholy a údolí pro dvě události zatížní jak j ukázáno na obrázku 18-8. 31
18.9.3.5 Označí s njvyšší špičkové napětí v každém cyklu a přímkou s spojí spolu dva vrcholy. Jsou-li dvě nbo víc stjných výšk vrcholů v cyklu, označí s jnom první takovýto vrchol v události. 18.9.3.6 Spojí s dva označné body a uvažuj s pouz ta část křivky, ktrá spadá pod tuto čáru, jako část plného rzrvoáru. 18.9.3.7 Rzrvoár s odvodní z njnižšího bodu při ponchání vody, ktrá nmůž uniknout. Existují-li dva nbo víc njnižších bodů, odvodnění s můž provést z libovolného z nich. 18.9.3.8 Do sznamu s zařadí jdn cyklus, tn má rozkmit σ V1 rovný svislé výšc odvodněné vody. 18.9.3.9 Postupně s zopakuj krok v 18.9.3.7 s každou zbývající vodou, dokud nní rzrvoár vyprázdněn. Při každé odvodňovací opraci s zaznamná jdn cyklus. 18.9.3.10 Sstaví s sznam jdnotlivých rozkmitů napětí v klsajícím pořadí podl vlikosti σ V1, σ V, σ V3, σ V4 atd. Tam, kd s vyskytují dva nbo víc cyklů stjného rozkmitu napětí, zaznamnají s oddělně. Takto s stanoví výpočtové spktrum rozkmitů napětí. Článk 18.10.5 První tři řádky pododstavc b) s upravují: b) úrovň přípustnosti pro vnitřní nplošné vady a gomtrické imprkc kritických zón jsou uvdny v EN 13445-5:00, příloha G. Kritické zóny jsou ty, pro ktré indx clkového únavového poškozní D (viz 18.5.6) j větší nž D max : POZNÁMKA na konci článku s upravuj: POZNÁMKA Všchny jiné vady mohou být posouzny použitím tradiční mtody posuzování vad vhodné pro takové použití *), jako j v rrnci [8]. Únavová únosnost svarů obsahujících vady můž být vyjádřna pojmy klasiikačního systému v 18.10.1.3 Tak můž být snadno srovnána s únavovou únosností jiných dtailů svarů. Článk 18.11.1.1 Za vzorc (18.11-) s pod dinici R doplňuj poznámka: POZNÁMKA Hodnota F S daná vzorcm 18.11- nplatí pro hluboc tažné komponnty a pro výkovky. Článk 18.11.1.3.1 Názv článku s mění: 18.11.1.3.1 Úplná korkc střdního napětí (čistě lastické chování) V prvním odstavci s opravuj nrovnost: Pro σ q R p0,/t* (dál s nmění) Článk 18.11.1.3. Názv článku s mění: 18.11.1.3. Rdukovaná korkc střdního napětí (částčně plastické chování) V prvním odstavci s opravuj nrovnost: Pro σ q R p0,/t* (dál s nmění) Pod vzorc (18.11-9) s doplňuj článk 18.11.1.3.3 18.11.1.3.3 Bz korkc střdního napětí (plastické cyklování) Pro σ q R p0,/t*, potom σ 0 a m = 1. V tomto případě j požadována plastická korkc rozkmitu q = napětí (viz 18.8). Posldní věta tohoto odstavc s vypouští. NÁRODNÍ POZNÁMKY *) Fitnss-or-purpos. 3
Článk 18.11. Věta pod vzorcm (18.11-10) s doplňuj a opravuj: u = (18.11-10) s m t* kd s,, a m jsou dány v 18.11.1.1 až 18.11.1.3 a t* j dán v 18.10.6.. Článk J.7.4 Pod vzorc (J.7.4-5) s doplní: POZNÁMKA Jstliž P R = 0 a Q l = -P E, potom Q A stjně jako P l a P A (viz J.7.6.1) njsou požadovány, nboť vždy platí: ζ = η = 1 a P Q = 0 (viz J.7.6 pojdnávající o těchto trmínch). S použitím těchto výsldků j splněna podmínka (J.7.6-4) pro minimální požadavky pvnosti trubkového svazku a zbytk v odstavci J.7.6 můž být zandbán. Článk J.7.6.3.1 Vzorc (J.7.6-5) s upravuj: 1 κ P ϕp P P η min = (J.7.6-5) P d Článk J.7.6. s přčísluj na J.7.6.3.. A 1 Článk J.7.6.3 s přčísluj na J.7.6.3.3 Txt pod POZNÁMKOU s upraví: Jstliž η < 1,0 potom s použij η jak bylo stanovno a vypočt s P Q = (P A - P I ) {1-3 ζ + ζ 3 /η + ζ lnη } + P I Jinak (η 1,0) dosadí s η = 1,0 Podl Issu 9 (004-0) : (J.7.6-13) (J.7.6-14) Článk 7.5.3. Txt pod vzorcm (7.5-) s doplní: kd β s určí z obrázku 7.5-1 nbo postupm v 7.5.3.5, kd s nahradí y. Článk 7.6.9 K obrázku 7.6-5 s doplní: Lgnda 1 Přsazní os Článk 8.5.3.1 POZNÁMKA V druhé větě s doplní: Lhká výztuha j obvykl prstnc (plocháč), (dál s nmění). Článk 8.5.3.8.1 Vzorc (8.5.3-6) s upravuj: w 4 d w + 3w C = (8.5.3-6) r d w + 3w i [ 6 d + 6 w ( d + )] w 3 33
34 Článk 8.6.4.1 Txt pod vzorcm (8.6.4-1) a vzorc (8.6.4-) s mění násldovně: kd s β určí z obrázku 8.5-1 s cosα n H R L místo R L H nbo z vzorc (8.5.3-5) s n R cos α. místo R. n R a max R jsou dinovány v obrázcích 8.6-4 a 8.6-5. + + + + + + + + + + = L L L L l l X L X L X A X A I cos 1 sin 1 3 a 3 3 a w s a s a w w α α (8.6.4-) Vzorc (8.6.4-5) a (8.6.4-6) s upravují násldovně: ( ) ( ) g max ys s s 1 0,005 S S P P S S P n R d E P P S S + = σ σ (8.6.4-5) kd + + = N w A R R P δ α α ν α σ cos cos 1 1 cos i a m max a s ys (8.6.4-6) Článk 9.5.6 V vzorci (9.5-38.) s d i nahrazuj d ir. V vzorci (9.5-) s vypouští slova platí násldující podmínka. V vzorci (9.5-45) s d i nahrazuj d ib. Článk 10.4.4 Článk s mění: Pro normální případy provozního zatěžování j požadovaná tloušťka dna dána větší z násldujících hodnot: = max min i i 1, P D C P D C (10.4-7) kd: min = min { } ; s (10.4-8) C 1 j dáno obrázkm 10.4-4 při použití min místo C j dáno obrázkm 10.4-5. Když j C mnší nž 0,30, bud s v vzorci (10.4-7) uvažovat pouz první výraz. POZNÁMKA Jstliž paramtry P/ a S/D i jsou mimo limity dané v diagramch pro C 1 nbo C, nmůž být tato mtoda použita. V takových případch s doporučuj použít návrh analýzou, viz přílohu B nbo C. Pro mimořádné případy zatěžování a pro případy zkušbního zatížní s musí brát v úvahu při stanovní požadované tloušťky dna pouz první výraz v vzorci (10.4-7): = C 1. D i P (10.4-9a)
V vzorcích (10.4-7) až (10.4-9a) j třba, s a P rozumět jako druhovým symbolům platným pro všchny typy zatěžovacích podmínk (normálních, mimořádných, zkušbních) a majících násldující význam: pro normální provozní případ j d, S j ( d ) S a P j P d ; pro mimořádný provozní případ j xp, S j ( xp ) S a P j P xp ; pro případ hydraulické zkoušky j tst, S j ( tst ) S a P j P tst ; Článk 10.6.. Vzorc (10.6-8) a (10.6-9) s upravují: Článk 1.3 ( di ab ) ab l = 0,8 + (10.6-8) ( d i ab ) ab l = 0,8 + (10.6-9) Za dinici h r s doplňuj: jak j dána vzorcm (1.5-3); Článk 1.6.1 Znění pododstavc b) s doplňuj: vypočt s vzorc (11.6-7a) s použitím g 1 = 0; Znění pododstavc ) s doplňuj: vypočt s vzorc (11.6-17) s použitím g 1 = 0; Článk 13.10.5 Vzorc (13.10.5-1) a (13.10.5-3) s upravují: l, A = π A 1 ( 1+ ν ) + ( 1 ν ) D A x M A A (13.10.5-1) l,op = π A 1 ( 1+ ν ) + ( 1 ν ) D A x M op (13.10.5-3) Článk 16.14.3 1. odstavc článku s upravuj: Uvažovanými zatížními jsou axiální síla (F) a ohybový momnt (M). J třba věnovat pozornost případům zatěžování s nulovým tlakm při uvažování napětí v tlaku pro vysvětlní možné tlakové ztráty běhm provozu. 3. odstavc s upravuj: 1) Konc válcové skořpiny j volný, posuv nní omzn.(dál s nmění) Odstavc označný jako ) s upravuj (pouz první věta): ) Posuv konc válcové skořpiny j omzn (např. trubky výměníku tpla, stěny duplikátorového pláště). (dál s nmění) Článk C.7.3 1. odrážka pod druhým odstavcm: pro ocli jiné nž austnitické podl 6.: R p0,/t Článk J.3.3 V dinici pro r o s odkaz na obrázk J.13.7.-1 mění na 13.7.3-1 35
Článk J.5.1.1. Znění tohoto článku s mění násldovně: Spočítá s počt trubk N I, ktré v uvažované kompaktně otrubkované oblasti nxistují, al (I = idálně) by tam mohly být vložny a rovnoměrně rozmístěny. V oblastch notrubkovaných vzhldm k přpážkám chodů a rozpěrným tyčím, kd rovnoměrné rozmístění nní možné, vloží s tolik trubk N I, až hustota trubk (= počt trubk na plochu) j stjná jako v otrubkované oblasti. Njdřív s stanoví minimální počt N min, ktrý udává njmnší kompaktní oblast s konvxní hranicí, al nobsahuj žádné dodatčné trubky vně této hranic. Potom s zvýší N I na maximální počt N max, ktrý j dinován omzním v vzorci (J.5.1-), tj. výš zmíněná kompaktní oblast j kruh, mající průměr d 1 max d 1(0) Na obrázku J-7 jsou ukázány dva malé příklady, jak můž být počítáno. (J.5.1-) 36
Dtail čís. Tabulka P.1 Svarové švy Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo 1.1 Plně provařný tupý svar obroušný do roviny, včtně oprav svaru Svar prokazatlně bz povrchových trhlin a významných podpovrchových vad (viz EN 13445-5) podl ndstruktivních zkoušk. 90 a) 90 Třída a) Únavové trhliny obvykl začínají v vadách svarů 1. Plně provařný tupý svar oboustranný nbo jdnostranný s tavným podložním nbo na dočasnou ntavitlnou podložku Svar prokazatlně bz významných vad (viz EN 13445-5) podl ndstruktivního zkoušní. b) b).b b) 1.3 Svar prokazatlně bz významných vad (viz EN 13445-5) podl ndstruktivního zkoušní. b) b) 1.4 Svar prokazatlně bz významných vad (viz EN 13445-5) podl ndstruktivního zkoušní. α 30 α > 30 a) b) Použij s místo w Vliv přsazní s zahrn do vypočtného napětí, viz 18.10.4 (pokračování) 37
Dtail čís. Tabulka P.1 (dokonční) Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo 1.5 Plně provařný tupý jdnostranný svar bz podložní Svar prokazatlně plně provařný a bz významných vad (viz EN 13445-5) podl ndstruktivního zkoušní. Třída J-li jisté plné provařní. b) b) Nní-li možná vizuální kontrola zvnitř. V případě přsazní viz 18.10.4. b) b) 1.6 Plně provařný tupý jdnostranný svar na trvalou podložku. (1.6a) Pouz obvodové švy (viz 5.7). Souvislá podložka, jstliž j připojná svarm. Příchytné svary musí být odbroušny nbo skryty hlavním tupým svarm, nbo jsou přípustné souvislé koutové svary. Minimální nbzpčný průřz = tloušťka skořpiny. Kořnová housnka musí být kontrolována pro zajištění plného natavní podložky. Jdno-housnkový svar. (1.6b) Pouz obvodové švy (viz 5.7). Podložka připojna nspojitým koutovým svarm. a) a) 1.7 Čpový spoj Pouz obvodové švy (viz 5.7). Minimální nbzpčný průřz = tloušťka skořpiny a) a) Kořnová housnka musí být kontrolována pro zajištění plného natavní podložky. Jdno-housnkový svar. a) Použij s místo w b) Vliv přsazní s zahrn do vypočtného napětí, viz 18.10.4 38
Tabulka P. Skořpina s dnm nbo trubkovnicí Pro hlavní napětí působící v podstatě kolmo k svaru Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída.1 Přivařné ploché dno Dska dna musí mít adkvátní vlastnosti napříč tloušťkou pro odolání lamlárním trhlinám. Oboustranné plně provařné svary: v stavu po svařování upravné přchody housnk svaru (viz 18.10..). Oboustranné částčně provařné svary: vztahuj s na únavovou trhlinu v skořpině z přchodové housnky svaru; vztahuj s na únavovou trhlinu v svaru založnou na rozkmitu napětí v nbzpčném průřzu svaru. 3 3 Plně provařné jdnostranné svary bz podložného svaru: můž-li být svar zvnitř vizuálně kontrolován a j prokazatlně bz přtční a hubného kořn; nmůž-li být zvnitř vizuálně kontrolován.. Přivařné ploché dno s odlhčovací drážkou Plně provařné svary Jdnostranné zvnitř vybroušné do roviny. Jdnostranné: můž-li být svar zvnitř vizuálně kontrolován a j prokazatlně bz přtční a hubného kořn; nmůž-li být zvnitř vizuálně kontrolován. (pokračování) 39
Tabulka P. (dokonční) Pro hlavní napětí působící v podstatě kolmo k svaru Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída.3 Vvařné ploché dno Oboustranný plně provařný svar: vztahuj s na únavovou trhlinu z přchodové housnky svaru do skořpiny: v stavu po svařování; upravné přchody housnk svaru (viz 18.10..). Oboustranné částčně provařné svary: vztahuj s na únavovou trhlinu v svaru založnou n rozkmitu napětí v nbzpčném průřzu svaru; 3 3 vztahuj s na únavové slhání v skořpině; vztahuj s na únavové slhání v dně. Jdnostranný plně provařný svar.
Tabulka P.3 Spoj odbočk Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída 3.1 Roh odbočky Posouzní podl mtody pro nsvařované části založné na kvivalntním napětí j normálním přístupm. Nicméně j povolno zjdnodušné posouzní s použitím třídy 100 podl přílohy Q stál založné na kvivalntním napětí w = 1. 100 100 Trhlina vychází z rohu. Náčrtky znázorňují rovinu trhliny. 3. Přchod svaru do skořpiny Plně provařné svary: v stavu po svařování; upravné přchody housnk svaru (viz 18.10..). Částčně provařné svary. 3.3 Namáhaný svarový kov Plynulý svar namáhaný podél své délky. Založno na rozkmitu napětí v průřzu svaru rovnoběžného s svarm. w = 1. Plně provařný svar. Částčně provařný svar. Svarový kov namáhaný kolmo k své délc. Založno na rozkmitu napětí v nbzpčném průřzu svaru w = 1. 3 3 3.4 Přchod svaru do odbočky V stavu po svařování Upravné přchody housnk svaru (viz 18.10..). n = tloušťka odbočky v vzorci (18.10-6) 41
Tabulka P.4 Duplikátorové pláště Pro hlavní napětí působící v podstatě kolmo k svaru Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída 4.1 Připojovací svar duplikátorového pláště s tvarovým přchodm Plně provařný svar prokazatlně bz významných vad (viz EN 13445-5) podl ndstruktivního zkoušní Jdnostranný svar: víc-housnkový svar kontrolovaný na plné protavní kořnové housnky; jdno-housnkový svar; v ostatních případch. Oboustranný svar nbo jdnostranný s podložným svarm. 4
Tabulka P.5 Připojné části Třída pro použití Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky s rozkmitm kvivalntního skořpinového napětí s rozkmitm jmnovitého kvivalntního napětí 1 nbo 1 nbo 5.1 Připojná část libovolného tvaru s okraji koutově nbo zkosně tupě přivařnými k povrchu části pod napětím s plynulými svary kolm konců nbo bz nich. Napětí působící v podstatě rovnoběžně s svarm: Napětí působící v podstatě kolmo na svar: Pro dtaily s plynulými svary okolo konců. O jdnu třídu výš po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). L 160 mm L > 160 mm w = 1 O jdnu třídu výš po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). 50 50 t 55 mm 50 50 t > 55 mm w = 1 5. Připojná část libovolného tvaru s kontaktm na část pod napětím s plynulými svary kolm konců nbo bz nich. Pro dtaily s plynulými svary okolo konců. O jdnu třídu výš po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..) L 160 mm, w 55 mm L > 160 mm, w 55 mm 50 50 L > 160 mm, w > 55 mm 45 45 (pokračování) 43
Tabulka P.5 (dokonční) Třída pro použití Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky s rozkmitm kvivalntního skořpinového napětí s rozkmitm jmnovitého kvivalntního napětí 1 nbo 1 nbo 5.3 Plynulá výztuha Napětí působící v podstatě rovnoběžně s svarm: Založno na rozkmitu napětí rovnoběžným s svarm výztuhy w = 1 Plně provařný svar. Částčně provařný svar. Napětí působící v podstatě kolmo na svar: Pro plně provařné svary o jdnu třídu výš po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). t 55 mm t > 55 mm 50 50 44
Tabulka P.6 Podpěry Pro hlavní napětí působící v podstatě kolmo k svaru Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída 6.1 Podpěra buď na horizontální nbo vrtikální nádobě V stavu po svařování Po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). 6. Závěsný čp V stavu po svařování Po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). 6.3 Sdlová podpěra V stavu po svařování Po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). 6.4 Podstavc nádoby Oboustranný svar: V stavu po svařování Po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). Jdnostranný svar. 6.5 Opěrná noha (s nbo bz podložného plchu) s npřrušovaným koutovým svarm na nádobě po clém obvodu. a) Vztahuj s na únavovou trhlinu v skořpině. b) Vztahuj s na únavovou trhlinu v noz. 45
Tabulka P.7 Příruby a špalíkové příruby Pro hlavní napětí působící v podstatě kolmo k svaru Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída 7.1 Plně provařný tupý svar přivařné příruby s krkm nbo špalíkové příruby s návarkm. Svar prokazatlně bz povrchových vad a významných podpovrchových vad (viz EN 13445-5) podl ndstruktivního zkoušní. Oboustranný svar nbo jdnostranný s podložným svarm nbo s tavným podložním nbo s dočasnou podložkou. Jdnostranný svar: můž-li být zaručno plné provařní; nní-li možná vnitřní vizuální kontrola. 7. Přívařovací příruba Plně provařné svary: a) v stavu po svařování; b) po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). Částčně provařné svary: a) vztahuj s k únavové trhlině z přchodové housnky svaru; b) vztahuj s k únavové trhlině v svaru založné na rozkmitu napětí nbzpčném průřzu svaru. 3 3 (pokračování) 46
Tabulka P.7 (dokonční) Pro hlavní napětí působící v podstatě kolmo k svaru Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída 7.3 Vsazná příruba nbo špalíková příruba Plně provařný svar: v stavu po svařování; po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). Oboustranné koutové svary: -vztahuj s k únavové trhlině z přchodové housnky svaru; -vztahuj s k únavové trhlině v svaru založné na rozkmitu napětí nbzpčném průřzu svaru. 3 3 7.4 Vsazná příruba *) nbo oboustranně přivařná špalíková příruba a) Vztahuj s k únavové trhlině z přchodové housnky svaru. a) **) Vztahuj s k únavové trhlině v svaru založné na rozkmitu napětí nbzpčném průřzu svaru. 3 3 b) ***) Založné na obvodovém napětí v skořpině u kořn svaru. w = 1. NÁRODNÍ POZNÁMKY *) Místo vsazná příruba má být správně uvdno nasazná příruba. **) Místo označní a) má být správně označní b). ***) Místo označní b) má být správně označní c). 47