ČSN EN OPRAVA 1

Podobné dokumenty
ČSN EN OPRAVA 2

ČSN EN OPRAVA 4

ČSN EN OPRAVA 2

Příloha č. 1. Pevnostní výpočty

ČSN EN OPRAVA 4

ČSN EN OPRAVA 1

Pevnostní výpočet tlakové nádoby podle ČSN

ČSN EN 1917 ( ) Vstupní a revizní šachty z prostého betonu, drátkobetonu a železobetonu ze srpna 2004 se opravuje takto:

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

základní pojmy základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie základní pojmy teorie

Komentovaný vzorový příklad výpočtu suterénní zděné stěny zatížené kombinací normálové síly a ohybového momentu

ČSN EN OPRAVA 1

I. MECHANIKA 8. Pružnost

Měrný náboj elektronu

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

4. Tažené a tlačené pruty, stabilita prutů Tažené pruty, tlačené pruty, stabilita prutů.

L HOSPITALOVO PRAVIDLO

ČSN EN OPRAVA 1

Příloha-výpočet motoru

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče

Výpočet skořepiny tlakové nádoby.

ETAG 001. KOVOVÉ KOTVY DO BETONU (Metal anchors for use in concrete)

STUDIUM DEFORMAČNÍCH ODPORŮ OCELÍ VYSOKORYCHLOSTNÍM VÁLCOVÁNÍM ZA TEPLA

Zjednodušený výpočet tranzistorového zesilovače

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

ČSN EN OPRAVA 1

ε, budeme nazývat okolím bodu (čísla) x

3.3. Derivace základních elementárních a elementárních funkcí

5. Únava Zatížení při únavě, Wöhlerův přístup a lomová mechanika, únosnost, vliv vrubů, kumulace poškození, přístup podle Eurokódu.

ANALÝZA NAPĚTÍ A DEFORMACÍ PRŮTOČNÉ ČOČKY KLAPKOVÉHO RYCHLOUZÁVĚRU DN5400 A POROVNÁNÍ HODNOCENÍ ÚNAVOVÉ ŽIVOTNOSTI DLE NOREM ČSN EN A ASME

MA1: Cvičné příklady funkce: D(f) a vlastnosti, limity

ČSN EN OPRAVA 1

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky

PŘÍKLAD 2 1. STANOVENÍ ÚSPOR TEPLA A ROČNÍ MĚRNÉ POTŘEBY TEPLA 1.1. GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI BUDOVY 1.2. CHARAKTERISTIKA STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Zákazové značky. Název, význam a užití. Zákaz vjezdu všech vozidel v obou směrech. Zákaz vjezdu všech vozidel

ČSN EN OPRAVA 2

ÚLOHY Z ELEKTŘINY A MAGNETIZMU SADA 4

Cvičební texty 2003 programu celoživotního vzdělávání MŠMT ČR Požární odolnost stavebních konstrukcí podle evropských norem

Konstrukci (její části) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

Metody ešení. Metody ešení

Jednoduchá metoda pro návrh ocelobetonového stropu

Stěnové nosníky. Obr. 1 Stěnové nosníky - průběh σ x podle teorie lineární pružnosti.

ELEKTŘINA A MAGNETIZMUS

OTÁZKY VSTUPNÍHO TESTU PP I LS 2010/2011

TENKOSTĚNNÉ A SPŘAŽENÉ KONSTRUKCE

Konstrukci (jejíčásti) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

ρ 490 [lb/ft^3] σ D 133 [ksi] τ D 95 [ksi] Výpočet pružin Informace o projektu ? 1.0 Kapitola vstupních parametrů

Sylabus přednášek OCELOVÉ KONSTRUKCE. Postupná plastifikace I průřezu. Obsah přednášky. Příklad využití klasifikace spojitý nosník.

SPOLUPRÁCE SBĚRAČE S TRAKČNÍM VEDENÍM

1. Okrajové podmínky pro tepeln technické výpo ty

Funkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina

1. Určíme definiční obor funkce, její nulové body a intervaly, v nichž je funkce kladná nebo záporná.

Obsah: 1. Technická zpráva ke statickému výpočtu 2. Seznam použité literatury 3. Návrh a posouzení monolitického věnce nad okenním otvorem

ČSN EN 1340 OPRAVA 1. ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS Prosinec Betonové obrubníky Požadavky a zkušební metody. idt EN 1340:2003/AC:

ČSN EN OPRAVA

část 8. (rough draft version)

pravidla. Konstrukce. Část 5.3: Požadavky na značení Stationary pressure vessels. Technical rules. Design. Requirements for marking

Navazující magisterské studium MATEMATIKA 2016 zadání A str.1 Z uvedených odpovědí je vždy

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Spoje a spojovací součásti. Ing. Magdalena Svobodová Číslo: VY_32_INOVACE_ Anotace:

Prvky betonových konstrukcí BL01 6 přednáška. Dimenzování průřezů namáhaných posouvající silou prvky se smykovou výztuží, Podélný smyk,

Použitelnost. Žádné nesnáze s použitelností u historických staveb

BO004 KOVOVÉ KONSTRUKCE I

φ φ d 3 φ : 5 φ d < 3 φ nebo svary v oblasti zakřivení: 20 φ

, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1

Navrhování konstrukcí z korozivzdorných ocelí

Aplikace VAR ocenění tržních rizik

PŘÍLOHY. návrhu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Část 3: Analýza konstrukce. DIF SEK Část 3: Analýza konstrukce 0/ 43

1. Limita funkce - výpočty, užití

Provedení čerpadel. Materiál V základním provedení pro běžné použití čerpadla na chemicky neaktivní vody s hodnotou ph 6,5 8,5 jsou tělesa vlastního

Uplatnění prostého betonu

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Spoje pery a klíny. Charakteristika (konstrukční znaky)

2 e W/(m2 K) (2 e) = (1 0.85)(1 0.2) = Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami

5. kapitola: Vysokofrekvenční zesilovače (rozšířená osnova)

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ

REGULACE. Rozvětvené regulační obvody. rozvětvené regulační obvody dvoupolohová regulace regulační schémata typických technologických aparátů

Kuličková ložiska s kosoúhlým stykem

Prvky betonových konstrukcí BL01 3. přednáška

5.2. Určitý integrál Definice a vlastnosti

133YPNB Požární návrh betonových a zděných konstrukcí. 4. přednáška. prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc.

PENOS ENERGIE ELEKTROMAGNETICKÝM VLNNÍM

Stanovení požární odolnosti. Přestup tepla do konstrukce v ČSN EN

Betonové a zděné konstrukce 2 (133BK02)

Úvod do fyziky plazmatu

Hodnocení vlastností folií z polyethylenu (PE)

Příklad - opakování 1:

Odborná způsobilost ve stupni 0

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Návrh rozměru čelních ozubených kol je proveden podle ČSN ČÁST 4 PEVNOSTNÍ VÝPOČET ČELNÍCH A OZUBENÝCH KOL.

Statika 2. Vybrané partie z plasticity. Miroslav Vokáč 2. prosince ČVUT v Praze, Fakulta architektury.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Katedra fyziky. Modely atomu. Vypracovala: Berounová Zuzana M-F/SŠ

Svarové spoje. Svařování tavné tlakové. Tlakové svařování. elektrickým obloukem plamenem termitem slévárenské plazmové

Materiálové vlastnosti: Poissonův součinitel ν = 0,3. Nominální mez kluzu (ocel S350GD + Z275): Rozměry průřezu:

PRUŽNOST A PLASTICITA I

Posouzení trapézového plechu - VUT FAST KDK Ondřej Pešek Draft 2017

3 Nosníky, konzoly Nosníky

Transkript:

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 3.00.30 Dubn 005 Ntopné tlakové nádoby Část 3: Konstrukc a výpočt ČSN EN 13445-3 OPRAVA 1 69 545 idt EN 13445-3:00/Cor. :00-06 +Cor. 4:00-11 + Cor. 5:003-0 +Cor. 6:003-6 + Cor. 7: 003-07 +Cor. 8 003-11 +Cor. 9:004-0 Corrigndum Tato oprava ČSN EN 13445-3:003 přjímá modiikac vropské normy EN 13445-3:00 vydávané v souladu s Rsolucí BT C57/00 pod násldujícím označním změnových stran v jjich záhlaví: issu (00-06), issu 4(00-11), issu 5(003-0), issu 6(003-04), issu 7(003-07), issu 8(003-11), issu 9(004-0) This Corrigndum to ČSN EN 13445-3:003 implmnts modiications issud in lin with rsolution BT C57/00 which ar idntiid with ollowing rrncs in th hadr o pags: issu (00-06), issu 4(00-11), issu 5(003-0), issu 6(003-04), issu 7(003-07), issu 8(003-11), issu 9(004-0) Vypracování normy Zpracovatl: Chvss Enginring, s.r.o. Brno, IČ 6883473, Miroslav Patočka, dipl. tch. Tchnická normalizační komis: TNK 91 Tlakové nádoby a zařízní chmického průmyslu Pracovník Čského normalizačního institutu: Ing. Jan Jokš Čský normalizační institut, 005 7014 Podl zákona č. /1997 Sb. smějí být čské tchnické normy rozmnožovány a rozšiřovány jn s souhlasm Čského normalizačního institutu.

ČSN EN 13445-3:003 (69 5445) Ntopné tlakové nádoby Konstrukc a výpočt z října 003 s opravuj takto: Mění s nbo doplňují násldující články: Podl Issu (00-06) : Článk J.5.1. Vzorc (J.5.1-10) s opravuj: λ S =.b s /d Článk J.7.5.6 Vzorc (J.7.5-7) s opravuj: P R,min = max{p E - [Q c ] ; ( F R - [F t ] )/A R } Obrázk J-10b) s nahrazuj násldujícím: (J.5.1-10) (J.7.5-7) Článk J.8.5 Vzorc (J.8.5-3) s opravuj: d1 PQ M, opt = + PR λr + PD λr ( 1+ λr / 3) (J.8.5-3) 8 ( 1+ λr ) ( + kp ) Podl Issu 4 (00-11) : Obsah: Přílohy B a C s mění z inormativních na normativní. Přdmluva: pátý odstavc s mění: V této normě jsou přílohy A, B, C, E, F, G, J, P a Q normativní a přílohy D, H, I, K, L, M, A a O jsou inormativní. Článk 13.4.4. vzorc pod odstavcm b) s upravuj: = 4 µ D o P P s t ( 0,8 ) Článk 13.6.4. vzorc pod odstavcm c) s upravuj: D = 4 µ o P ( 0,8 ) Změny podl Issu 5 (003-0) jsou zapracovány v dalších vydáních.

Podl Issu 6 (003-04) : Článk 8.5.3.6.3: txt článku včtně vzorců (8.5.3-34) a (8.5.3-36) s mění: Násldující vzorc můž být použit pro získání L, jstliž 0,001095 a /R 0,0346. Když a /R > 0,0346, potom s L získá s použitím vzorc s skutčnou hodnotou L S /R, al s a /R = 0,0346 kd L Y1 a / R / R = (8.5.3-34) Y x + 1+ Y x 3 a x = n R (8.5.3-35) L s u = R (8.5.3-36) a R Článk 11.5.: vzorc (11.5-6) s upravuj: H G = π G b m P (11.5-6) Článk 18.10.6.1: odstavc pod poznámkou s označí 18.10.6.. Pro pracovní tploty nad 100 C j t* dáno: Obrázk 18.1 s nahrazuj násldujícím: Článk 18.11. posldní řádk s upravuj: kd s, a m jsou dány v 18.11.1.1 případně až 18.11.1.3; a t* j dán v 18.10.6.. Článk 18.1..1 Odkaz na vzorc (18.10-11) s mění na (18.11-3). 3

Tabulka P.1: U dtailu 1. s v sloupci Typ spoj doplňuj: nbo na dočasnou ntavitlnou podložku a v sloupci Poznámky s odkaz na článk 18.10.4.1 mění na 18.10.4. Podl Issu 7 (003-07) : Článk 5.1 1. řádk s mění: Požadavky části 3 platí, když: Článk 5.5. v 3. odstavci s z.m mění na m1, v 4. odstavci s pl mění na m, vzorc 5.5-1 s mění: q = a,m1 + a,m ; vzorc (5.5-) s mění: q = a,m1 + a,m m m1 a doplňuj s txt: kd spodní indx m1 j použit pro základní matriál a spodní indx m j použit pro plátování. Článk 6. názv článku s mění: Ocli (s výjimkou odlitků) jiné nž ocli austnitické pokryté v 6.3 a 6.4 s minimální hodnotou tažnosti pod 30 %, jak j uvdna v příslušných tchnických podmínkách pro matriál. Článk 6.3 názv článku s mění: Austnitické ocli (s výjimkou odlitků) s minimální hodnotou tažnosti vyšší nž 30 % do 35 %, jak j uvdna v příslušných tchnických podmínkách pro matriál. Článk 6.4 názv článku s mění: Austnitické ocli (s výjimkou odlitků) s minimální hodnotou tažnosti vyšší nž 35 %, jak j uvdna v příslušných tchnických podmínkách pro matriál. Článk 7.5.3.4 txt druhého odstavc s mění: Všchny válcové lmy musí splňovat požadavky 7..4 pro válc, pokud j jjich délka větší nž 0, Di. Jstliž j jjich délka rovna nbo mnší nž 0, Di,mohou mít stjnou tloušťku jaká j požadovaná pro anuloidový přchod. Txt nad obrázkm 8.5- s mění: na obrázku 8.5- j hodnota L dána vzorci: při α 30 : L = L cyl + 0,4h (8.5.-) při α < 30 : L = L cyl + 0,4h + L con (8.5.-3) Pod vzorc (8.5.-5) s doplňuj txt: kd E j hodnota modulu pružnosti při výpočtové tplotě. POZNÁMKA 1 Výpočtová tplota j dinována v 3.5 a vysvětlna v 5.3.11. POZNÁMKA Hodnoty E jako unkc tploty s nalznou v příloz O.4. ε s buď získá z obrázku 8.5-3 nbo s vypočt z vzorc: (dál s nmění) 4

Článk 8.6. u násldujících značk s mění: škrtá s: viz obrázk (8.6-6) R i mění s: viz obrázk 8.6-6 místo 8.6-4 R max mění s: viz obrázky 8.6-, 8.6-3 a 8.6-6 místo 8.6-a), 8.6-b) a 8.6-3a) R max R n mění s: viz obrázky 8.6-4 a 8.6-5 místo 8.6-3b) mění s: viz obrázky 8.6-, 8.6-3 a 8.6-6 místo a), 8.6-b) a 8.6-3a) R n mění s: viz obrázky 8.6-4 a 8.6-5 místo 8.6-3b) X i škrtá s: viz obrázk 8.6-6 místo 8.6.4 Článk 9.3. Značky U značky d s mění txt: Průměr (nbo maximální šířka) otvoru na skořpině bz hrdla Doplňují s další značky: d b d ib d ip d r d ir d ix Vnější průměr hrdla zabudovaného v skořpině Vnitřní průměr hrdla zabudovaného v skořpině Vnitřní průměr výztužného límc Vnější průměr výztužného kroužku Vnitřní průměr výztužného kroužku Vnitřní průměr vylmovaného otvoru Článk 9.4.5.4 poměr d ib /(r is ) místo d/(r is ) Obrázk 9.4-9 s nahradí násldovně: Txt pod obrázkm s nmění. 5

Obrázky 9.4-14 a 9.4-15 s mění násldovně: Txty pod obrázky s nmění. Článk 9.5.3. Vzorc (9.5-) a txt pod ním s mění násldovně: Ap s As +, 5 d a,s + 0, 5 = 0 d (9.5-) ip p Pro otvory s hrdly s použij značka d ib místo d. Pro otvory bz výztužného límc j p rovno nul. Hodnota A s v vzorci (9.5-) j dána násldujícími vzorci pro různé skořpiny (pro otvory s hrdly s v všch násldujících vzorcích od (9.5-3) do (9.5-8) použij značka d b místo d): Článk 9.5.6 Vzorc (9.5-38.) s upravuj: Ap r = 0,5 d ir. r (9.5-38.) 6

Článk 9.5.7.1 Vzorc (9.5-45) s upravuj: Ap b = 0,5 d ib.(ľ b + a,s ) (9.5-45) Článk 9.6.3.4.1 V prvním řádku s značka d i nahrazuj značkou d ib Upravují s vzorc: A Ap Ls c,s ( L d ) = (9.6-1.) b, 5 ib b bo ib = 0 d l (9.6-1.4) P ( Lb dib ) + a,b lbo ( ApLs + dib bo ) (9.6-1.6) ( 0,5 P) c, s l s Článk 10.3 1. značka shora s mění z D na d. Článk 10.5.1.3 Vzorc (10.5-1) s upravuj násldovně a doplňuj s txt: 6 a t B d b + 1, 0,5 + m kd 1a j analyzovaná tloušťka přírubového okraj plochého dna. Článk 10.5..1 Vzorc (10.5-4) s upravuj: p ( 3 + ν ) 3 G = G + 3 + b m 3 4 ( C G) P (10.5-1) (10.5-4) Článk 10.5.3. Txt pod vzorcm (10.5-8) s upravuj: 1 = 0,8 (10.5-8) Zmnšní tloušťky přírubového okraj musí být omzno kruhovou plochou, jjíž vnitřní průměr nní mnší nž 0,7 C. Článk 10.6..1 Třtí odrážka s upravuj: Pro dvojici otvorů (viz obrázk 10.6-): d j (aritmtický) střdní průměr otvorů nbo střdní kvivalntní průměr hrdl podl 10.6..; Článk 11.5.4. Přdposldní řádk nad vzorcm (11.5-38): Jstliž B 000, potom k = 1,333. Článk 11.6. Za vzorc (11.6-7) s doplňuj číslo vzorc (11.6-7a) H D = (C-B-g 1 )/ (11.6-7a) 7

Článk 11.10.3 Označní tloušťky listu příruby v vzorci (11.10-7) s mění: = 3 ( M1- M ) ( A + B) π B ( A - B) (11.10-7) Článk 13.4.3 Na začátk tohoto článku s doplňuj txt: Všchny momnty v této kapitol jsou momnty na jdnotku délky [N.mm.mm -1 ] Obrázk 13.5.6-1 Záhlaví tabulky v diagramu s upravuj: Článk 16.10.1 Txt článku s upravuj a doplňuj s poznámka: Tnto článk uvádí pravidla pro návrh svislých válcových nbo kužlových skořpin (s polovičním vrcholovým úhlm α 15 ) uložných na patkách. POZNÁMKA O zpracování pravidl pro větší úhly s uvažuj, Článk 16.14.3 Txt prvního odstavc s upravuj násldovně: Uvažovanými zatížními jsou axiální síla (F) a ohybový momnt (M). J třba věnovat pozornost případům zatížní s nulovým tlakm při uvažování tlakových napětí, kdy můž přicházt v úvahu ztráta tlaku běhm provozu. Kapitola 18 Doplňuj s článk 18..17 kritická oblast (critical ara) oblast, kd indx clkového únavového poškozní přkračuj maximální hodnotu D max dinovanou násldovně: D max = 0,8 pro 500 < n q 1 000 D max = 0,5 pro 1 000 < n q 10 000 D max = 0,3 pro n q > 10 000 Článk 18.3 Dinic značky K s upravuj:k kvivalntní součinitl koncntrac napětí uvdný v vzorci (18.7-); 8

Článk 18.4.4 Doplňuj s další článk pod POZNÁMKOU: Co s týká vad svarů: Při používání této kapitoly musí být splněny násldující podmínky (jak to požaduj EN 13445-5:00, příloha G) jako dodatk k všobcným přípustným kritériím pro vady svarů uvdné v EN 13445-5:00: bz zápalů, bz prohloubného kořn, bz nprůvarů u plně provařných svarů, 100% kontrola vizuálně a ndstruktivně s kritérií přípustnosti, jak jsou spciikována v EN 13445-5:00, příloha G, pro všchny kritické oblasti. Článk 18.4.5 Doplňuj s druhý odstavc: Co s týká tolrancí: výrobní tolranc nsmí přkročit hodnoty uvdné v EN 13445-4:00; pro svarové spoj musí výrobc přdpokládat určité tolranc a odvodit odpovídající součinitl napětí pro použití při únavovém hodnocní. Potom musí být přdpokládané tolranc přkontrolovány a po vyrobní zaručny. Článk 18.4.6 Vzorc (18.4-1) a (18.4-) s upravují násldovně: ( q, t ) ( σ q,t ) + 00 ( N/mm ) max op ( ) ( σ ) 600 ( N/mm ) σ (18.4-1) σ (18.4-) q, t min q,t op Článk 18.6... Txt pod vzorcm (18.6-5) s upravuj a doplňuj: J-li cyklování natolik komplikované, ž nní zřjmé, ktré dva stavy zatížní vdou k maximální hodnotě σ q, určí s σ q provdním výš uvdného postupu pro všchny dvojic stavů zatížní. Dva stavy zatížní, ktré vdou k maximální hodnotě σ q, musí být použity jako min a max zatěžovací stavy pro výpočt střdního kvivalntního napětí podl 18.7.1.. s použitím vzorc (18.7-6). POZNÁMKA Tnto postup j stjný jako postup v C.4. pro případ použití Trscova kritéria. Článk 18.6..3. Znění tohoto článku s upravuj násldovně: Tam, kd zůstávají směry hlavních skořpinových napětí stálé, vypočítá s σ násldovně. σ struc1 = σ σ (18.6-6) struc1max struc1min σ = σ struc strucmax σ strucmin (18.6-7) POZNÁMKA Oba rozkmity hlavních napětí můž být nutno uvažovat v závislosti od jjich směrů a tříd únavy aplikovaných na každý z těchto směrů. Článk 18.6..3.3 Odstavc pod POZNÁMKOU s upravuj násldovně: Tam, kd j cyklování tak složité povahy, ž nní zřjmé ktré dva stavy zatížní vdou na njvětší hodnotu σ, určí s σ provdním výš uvdného postupu pro všchny dvojic stavů zatížní. Altrnativně j konzrvativní přdpokládat, ž σ j rozdíl mzi algbraicky njvětšími a njmnšími hlavními napětími vyskytujícími s běhm clého zatěžovacího cyklu bz ohldu na jjich směry a přdpokládat njnižší z klasiikací pro směry dvou hlavních napětí (viz tabulky P.1 P.7). 9

Článk 18.6.3 První věta s doplňuj: σ j maximální rozkmit napětí v nbzpčném průřzu svaru podl dinic v 18..8. Článk 18.7.1.1 Txt tohoto článku s mění násldovně: Hodnocní nsvařovaných komponnt musí být založno na ktivních clkových napětích. Tato ktivní kvivalntní clková napětí mohou být počítána buď z skořpinových napětí nbo z clkových napětích. Při výpočtu z skořpinových napětí j ktivní clkový rozkmit napětí dán vzorcm: σ = K σ (18.7-1a) q,struc Skořpinové napětí použité pro tnto výpočt musí být stanovno z modlu, ktrý zahrnuj plný vliv vlkých konstrukčních diskontinuit, al nikoliv diskontinuit lokálních (tj. vrubů). Při výpočtu z clkových napětí j ktivní clkový rozkmit napětí dán vzorcm: K σ = K t σ q,total (18.7-1b) Clková napětí použitá pro tnto výpočt musí být stanovna z modlu, ktrý zahrnuj plný vliv všch konstrukčních diskontinuit, včtně diskontinuit lokálních (tj. vrubů). V tomto případě j dovolno vyhnout s výpočtu tortického součinitl koncntrac napětí K t za přdpokladu, ž v vzorci (18.7-1b) j přdpokládaný poměr K /K t = 1 jako konzrvativní zjdnodušní. Ektivní součinitl koncntrac napětí K j dán vzorcm: kd K σ D = σ R pro ( K 1) 1,5 t = 1 + (18-7.) σ struc,q 1+ 0,5 max 1; K t σ D 6 N 10 cyklů pro nsvařovaný matriál; σ struc,q j rozkmit skořpinového kvivalntního napětí korigovaný na plasticitu (pokud přichází v úvahu, viz 18.8). Tortický součinitl koncntrac napětí K t j dinován a vypočítá s násldovně: σ K t = (18.7-3) σ total struc J-li tortický součinitl koncntrac dán analytickým vzorcm z litratury, musí být dinován na základě této dinic. J-li clkové napětí počítáno přímo analýzou (např. mtodou končných prvků - MKP) nbo určno xprimntálně (např. tnzomtricky), měla by s skořpinová a špičková napětí oddělit (jak j popsáno v příloz C) tak, aby bylo clkové napětí popsáno násldovně: Potom σ = σ + σ (18.7-4) total struc struc pak σ pak K t = 1 + (18-7.5) σ POZNÁMKA 1 Vzorc (18.7-3) až (18.7-5) jsou pro porozumění podstatě napsány pro jdnoduchý případ stavu jdnoosého napětí. V obcném případu stavu vícosé napjatosti platí vzorc (18.7-4) pro složky napětí (viz C.4.4) a vzorc (18.7-3) platí pro výpočt tortické koncntrac napětí při použití kvivalntních rozkmitů napětí (viz 18.7.1..1). 10

Jsou-li kvivalntní clková napětí určna přímo analýzou (např. FEA), musí modl obsahovat všchny vruby v dostatčně jmném dtailu. Jsou-li určna xprimntálně (např. tnzomtricky), musí být měřní provdno v rozsahu vrubu nbo dostatčně blízko pro umožnění stanovní clkových napětí xtrapolací (viz rrnci []). Poměrné dormac s přpočítají na napětí za přdpokladu platnosti linárnělastického chování. Určí s kvivalntní rozkmit napětí σ q a kvivalntní střdní napětí σ q. Pro tnto účl jsou dány dvě mtody závislé na tom, zda při vícnásobném zatížní zůstanou směry hlavních skořpinových napětí konstantní nbo n. Tahová napětí jsou uvažována kladně a tlaková napětí záporně. Článk 18.7.1..1 Z prvního odstavc zůstává pouz první věta, tj. Když zůstanou směry hlavních napětí konstantní, určí s σ q podl 18.6...1 a vzorc (18.6-4). Zbývající věty v odstavci s škrtají a náslduj POZNÁMKA 1 ktrá s nmění. Dál s číslo vzorc (18.7-4) mění na (18.7-6) Článk 18.7.1.. Znění článku s mění násldovně: Když s směry hlavních napětí mění: kvivalntní rozkmit napětí σ q s vypočt jak j popsáno v 18.6..., kvivalntní střdní napětí σ q s vypočt podl vzorc (18.7-6), v ktrém zatěžovací stavy min a max, ktré mají být uvažovány, musí odpovídat dinicím v 18.6..., (σ total,i + σ total,j ) max musí být součtm dvou hlavních napětí (označných i a j), jjichž rozdíl j njvětší při zatěžovacím stavu max, (σ total,i + σ total,j ) min musí být součtm dvou hlavních napětí (označných i a j), jjichž rozdíl j njvětší při zatěžovacím stavu min. POZNÁMKA Jlikož stavy rozdílného napětí působí v zatěžovacích stavch max a min, dvojic indxů i a j pro zachování každého z nich můž být rozdílná. Tabulka 18-4 s upravuj násldovně: 11

Tabulka 18-4 Třídy dtailů svarů pro použití s kvivalntním rozkmitm skořpinového napětí a) Švové svary Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo 1.1 Plně provařný tupý svar obroušný do roviny, včtně oprav svaru Únavové trhliny obvykl začínají v vadách svarů Svar prokazatlně bz povrchových trhlin a významných podpovrchových vad podl ndstruktivních zkoušk (viz EN 13445-5). Použij s místo w Třída 90 1. Plně provařný tupý svar oboustranný nbo jdnostranný s tavným podložním nbo na ntavitlnou podložku Svar prokazatlně bz významných vad podl ndstruktivního zkoušní (viz EN 13445-5) a pro jdnostranné svary s plným provařním *. 1.3 Svar prokazatlně bz významných vad podl ndstruktivního zkoušní (viz EN 13445-5) *. Vliv přsazní střdnic musí být zahrnut do výpočtu napětí *. 1.4 Svar prokazatlně bz významných vad podl ndstruktivního zkoušní (viz EN 13445-5) α 30 α > 30 1.5 Plně provařný jdnostranný tupý svar bz podložní J-li možné zaručit plné provařní *. Nní-li možná vizuální kontrola a nlz zaručit plné provařní *. * V případě přsazní viz 18.10.4 (pokračování) 1

Dtail čís.. Tabulka 18-4 (pokračování) a) Švové svary Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo 1.6 Plně provařný jdnostranný tupý svar na trvalou podložku Pouz obvodové švy (viz 5.7). Minimální nbzpčný průřz = tloušťka skořpiny. Třída Kořnová housnka kontrolovaná na úplné provařní s podložkou. Jdno-housnkový svar. 1.7 Čpový spoj Pouz obvodové švy (viz 5.7). Minimální nbzpčný průřz = tloušťka skořpiny. Kořnová housnka kontrolovaná na úplné provařní s podložkou. Jdno-housnkový svar. (pokračování) 13

Tabulka 18-4 (pokračování) b) Skořpina s dnm nbo trubkovnicí Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída.1 Přivařné ploché dno Dska dna musí mít adkvátní vlastnosti napříč tloušťkou pro odolání lamlárním trhlinám Oboustranné plně provařné svary (dtail a): tak jak j svařno; upravné přchody housnk svaru (viz 18.10..). Oboustranně částčně provařné svary (dtail b): únavové praskání v svaru únavové praskání v skořpině od špičky svaru *. Jdnostranný plně provařný svar bz podložní svarm (dtail c): j-li možná vizuální kontrola vnitřního svaru a j prokázána npřítomnost přtční nbo vtažní kořn; nní-li možná vnitřní vizuální kontrola a plné provařní nní možné prokázat; 3 3. Přivařné ploché dno s odlhčovací drážkou Svar prokazatlně bz významných vad podl ndstruktivního zkoušní (viz EN 13445-5). Plně provařné svary oboustranné nbo jdnostranné s kořnovou housnkou vybroušnou do roviny. Jdnostranné plně provařné svary: j-li možná vizuální kontrola vnitřního svaru a j prokázána npřítomnost přtční nbo vtažní kořn; nní-li možná vnitřní vizuální kontrola; * J třba brát v úvahu pouz thdy, když nbzpčný průřz svaru < 0,8 násobk tloušťky skořpiny. (pokračování) 14

Tabulka 18-4 (pokračování) b) Skořpina s dnm nbo trubkovnicí Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída Vvařné ploché dno Oboustranné plně nbo částčně provařné svary (dtail a). Vztahuj s na únavovou trhlinu z přchodu housnky v skořpině: tak jak j svařno; upravné přchody housnk svaru (viz 18.10..). Částčně provařné oboustranné svary (dtail b):.3 vztahuj s na únavové trhliny v svaru od rozkmitu napětí v nbzpčném průřzu svaru; 3 3 tloušťka nbzpčného průřzu svaru 0,8 x tloušťka dna. Plně provařný jdnostranný svar bz podložného svaru (dtail c): j-li možná vizuální kontrola vnitřního svaru a j prokázána npřítomnost přtční nbo vtažní kořn; nní-li možná vnitřní vizuální kontrola; (pokračování) 15

Tabulka 18-4 (pokračování) c) Spoj odbočk Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída 3.1 Roh odbočky Posouzní podl mtod pro npřivařné části s normální přístupm. Nicméně j dovolno zjdnodušné posouzní s použitím třídy 100 podl 18.11.. Použij s místo w 100 100 Trhlina vychází z rohu do části, náčrtky znázorňují rovinu trhliny 3. Přchod housnky svaru do skořpiny Plně provařné svary: tak jak j svařno; upravné přchody housnk svaru (viz 18.10..) Částčně provařné svary: tloušťka nbzpčného průřzu svaru 0,8 x tnčí tloušťka spojovaných stěn, tak jak j svařno; tloušťka nbzpčného průřzu svaru < 0,8 x tnčí tloušťka spojovaných stěn 3 3 přchod svaru upravný (viz 18.10..) 3.3 Namáhaný svarový kov Koutové a částčně provařné svary. 3 3 3.4 Přchod housnky svaru do odbočky Tak jak j svařno. Upravné přchody housnk svaru (viz 18.10..). n = tloušťka odbočky v vzorci (18.10-6) (pokračování) 16

Tabulka 18-4 (pokračování) d) Duplikátorové pláště Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída 4.1 Svar připojovacího svaru duplikátorového pláště s tvarovaným přchodm Svar prokazatlně bz významných vad podl ndstruktivního zkoušní (viz EN 13445-5). Jdnostranný svar: víc-housnkový svar, kontrolovaný na plné protavní kořnové housnky; jdno-housnkový svar; Svařováno z obou stran nbo z jdné strany s podložným svarm (pokračování) 17

Tabulka 18-4 (pokračování) ) Připojné části Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky skupiny 1, nbo 3 5.1 Připojná část libovolného tvaru s okraji koutově nbo zkosně tupě přivařnými k povrchu části pod napětím s svarm po na koncích nbo bz nich Pro dtaily s plynulými svary okolo okrajů, o jdnu třídu výš po úpravě přchodu svaru do základního matriálu (viz 18.10..). L 160 mm, t 55 mm Třída skupiny 1, nbo 3 L > 160 mm 50 5. Připojná část libovolného tvaru s kontaktm na část pod napětím s svarm po na koncích nbo bz nich Pro dtaily s plynulými svary okolo okrajů, o jdnu třídu výš po úpravě přchodu svaru do základního matriálu (viz 18.10..). L 160 mm, W 55 mm L > 160 mm, W 55 mm L > 160 mm, W 55 mm 5.3 Plynulá výztuha Pro dtaily s plynulými svary okolo okrajů, o jdnu třídu výš po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). t 55 mm t > 55 mm 50 45 50 (pokračování) 18

Tabulka 18-4 (pokračování) ) Podpěry Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída 6.1 Podpěra buď na horizontální nbo vrtikální nádobě Tak jak j svařno. Upravné přchody housnk svaru skořpiny (viz 18.10..) 6. Závěsný čp Tak jak j svařno. Upravné přchody housnk svaru skořpiny (viz 18.10..). 6.3 Sdlová podpěra Tak jak j svařno. Upravné přchody housnk svaru skořpiny (viz 18.10..). 6.4 Podstavc nádoby Oboustranný svar: tak jak j svařno; upravné přchody housnk svaru skořpiny (viz 18.10..); jdnostranný svar. 6.5 Opěrná noha (s nbo bz podložného plchu), s npřrušovaným koutovým svarm na nádobě po clém obvodu (pokračování) 19

Tabulka 18-4 (pokračování) g) Příruby a špalíkové příruby Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída 7.1 Plně provařný tupý svar příruby s krkm nbo špalíkové příruby s návarkm Svar prokazatlně bz povrchových vad a významných podpovrchových vad podl ndstruktivního zkoušní (viz EN 13445-5). Oboustranný svar nbo jdnostranný svar s podložným svarm nbo s tavným podložním nbo ntavitlnou podložkou. 7. Přivařná příruba Jdnostranný svar: j-li zaručno plné provařní; nní-li možná vnitřní vizuální kontrola; Plně provařné svary: tak jak j svařno; upravný přchod housnky (viz 18.10..). Částčně provařné svary: tloušťka nbzpčného průřzu svaru 0,8 x tloušťka skořpiny; tloušťka nbzpčného průřzu svaru < 0,8 x tloušťka skořpiny 3 3 (pokračování) 0

Dtail čís.. 7.3 Vsazná nbo špalíková příruba 7.4 Nasazná nbo špalíková příruba přivařná z obou stran Tabulka 18-4 (dokonční) g) Příruby a špalíkové příruby Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Plně provařný svar: tak jak j svařno; upravný přchod housnky (viz 18.10..). Jdnostranné svary j-li možno plný průvar ověřit jstliž vnitřní strana nmůž být vizuálně zkontrolována Oboustranné koutové svary: - tloušťka nbzpčného průřzu svaru 0,8 x tloušťka skořpiny; - tloušťka nbzpčného průřzu svaru < 0,8 x tloušťka skořpiny. Tloušťka nbzpčného průřzu svaru 0,8 x tloušťka skořpiny; Tloušťka nbzpčného průřzu svaru < 0,8 x tloušťka skořpiny. 3 3 Třída 3 3 3 Článk 18.11.3 Txt nad vzorcm (18.11-14) a dál s upravuj a doplňuj násldovně: Pro získání dovolného počtu zatěžovacích cyklů A při spciikovaném rozkmitu napětí σ platí násldující: σ Jstliž σ D : u Jstliž 46 000 N = σ - 0,Rm + 11,5 u σ σ cut < u < σ D : (18.11-14) v případě konstantní amplitudy zatížní, kd pouz aplikovaný rozkmit napětí σ / σ u j < σ D, potom N = nkončno (tj. podíl únavového poškozní n/n v vzorci (18.5-1) j nulový, 1

v všch ostatních případch s proměnnou amplitudou zatěžování (kumulativní poškozní):,69rm + 89, 7 N = σ u 10 (18.11-15) J-li σ σ u Cut : N = nkončno (tj. podíl únavového poškozní n/n v vzorci (18.5-1) j nulový). Altrnativně platí pro použití jako únavové křivky pro získání dovolného rozkmitu napětí pro spciikovaný počt zatěžovacích cyklů, což j horní hranic pro působící rozkmit σ pro n.10 6 : 46 000 σ, all = σ R u = 0, Rm 11, 5 + u (18.11-16) n Tabulka A-7 U odkazů F, F3 a F4 s v kolonc Únavová třída mění odkaz na dtail č. 7.3 na č. 7-4. Odkaz F5 s upravuj a doplňuj násldovně: F5 g + g 1 3, 4 jstliž Viz tabulku 18.4 dtail č.7. A N 5.1.1 g g 0, 5 1 < d > 150 mm 1,, 3, 4 jstliž d 150 mm U odkazu F7 s odkaz na dtail č. 7.3 mění na č. 7.. Článk B.8.3.4 Txt prvního řádku v odstavcích b)1), b)), b)3) s doplňuj: RM j dáno hodnotou R H nbo R p0,/t při výpočtové tplotě (závislé na čas a prostoru) nbo při tplotě na čas nzávislé, ktrá nsmí být mnší.. (dál zůstává původní txt). Článk G.7.5 Vzorc (G.7-5) s upravuj násldovně: Φ F F = max F B B h h G G + F + F Q Q 3 (1 ρ ) d 3 (1 ρ ) d G G 6 + F / 6 ; R (1 ρ) d F R G (1 ρ) d ; 1 W G F 1,0 (G.7-5) Článk G.8 Vzorc (G.8-1) s mění: F 3 E Gm E F b G G p b F B 1 ( Φ ) 10 G0 (G.8-1)

Článk J.6.3 Vzorc (J.6.3-) s mění 1 κ P ϕp P P η = min 1; (J.6.3-) PD d1 Článk J.7.6.3.1 Vzorc (J.7.6-5) s mění P 1 P 1 κ P ϕp η min = (J.7.6-5) P d A 3

Tabulka P.5 s upravuj a doplňuj: Tabulka P.5 Připojné části Třída pro použití Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 5.1 Připojná část libovolného tvaru s okraji koutově nbo zkosně tupě přivařnými k povrchu části pod napětím s plynulými svary kolm konců nbo bz nich. Napětí působící v podstatě rovnoběžně s svarm: Napětí působící v podstatě kolmo na svar: Pro dtaily s plynulými svary okolo konců. O jdnu třídu výš po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). L 160 mm L > 160 mm w = 1 O jdnu třídu výš po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). s rozkmitm kvivalntního skořpinového napětí 1 nbo s rozkmitm jmnovitého kvivalntního napětí 1 nbo 50 50 t 55 mm t > 55 mm 50 50 w = 1 5. Připojná část libovolného tvaru s kontaktm na část pod napětím s plynulými svary kolm konců nbo bz nich. Pro dtaily s plynulými svary okolo konců. O jdnu třídu výš po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..) L 160 mm, w 55 mm L > 160 mm, w 55 mm 50 50 L > 160 mm, w > 55 mm 45 45 (pokračování) 4

Dtail čís. Tabulka P.5 (dokonční) Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky s rozkmitm kvivalntního skořpinového napětí Třída pro použití s rozkmitm jmnovitého kvivalntního napětí 1 nbo 1 nbo 5.3 Plynulá výztuha Napětí působící v podstatě rovnoběžně s svarm: Založno na rozkmitu napětí rovnoběžným s svarm výztuhy w = 1 Plně provařný svar. Částčně provařný svar. Napětí působící v podstatě kolmo na svar: Pro plně provařné svary o jdnu třídu výš po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). t 55 mm t > 55 mm 50 50 Podl Issu 8 (003-11) : Článk 8.3 U vličiny P g s odkaz na vzorc (8.6.4-7) mění na (8.6.4-1) Článk 8.5.3.5 Pod obrázky 8.5-11 a 8.5-1 s doplňuj txt Obrázk 8.5-11 Topné/chladicí kanály (závitové) Obrázk 8.5-1 Topné/chladicí kanály (přkrývané konstrukc) 5

Článk 8.5.3.6.3 První odstavc s mění: Násldující vzorc s použij pro urční L, když platí 0,001095 a / R 0, 0346. Když / R > 0,346, potom s L určí s použitím vzorc s skutčnou hodnotou L s /R, al s a /R = 0,0346. Y1 a / R L / R = (8.5.3-34) Y x + 1+ Y x Vzorc (8.5.3-36) s mění: L s 3 u = R (8.5.3-36) a R Článk 8.5.3.6.4 Vzorc (8.5.3-47) s upravuj: σ s a R Am p ys = 1 + ν N a R 1 w i a + δ (8.5.3-47) Vzorc (8.5.3-48) s mění: w = w + w (8.5.3-48) i i Článk 8.5.3.7.1 Vzorc (8.5.3-51) s upravuj: P H i 3 = E I 3 H (8.5.3-51) R L sh a Článk 8.6.3 Odstavc b) a c) s upravují: b) Vypočítá s P m n 3 E a ε cos α = (8.6.3-) R kd s hodnota ε určí z obrázku 8.5-3 při použití L R n cosα místo L R a Rn cosα místo a R. a Hodnoty R n a R max s brou tak, jak jsou dinovány v obrázcích 8.6- až 8.6-6. POZNÁMKA Vzorc (8.6.3-) pro P m j stjný jako vzorc (8.5.-5) při dosazní cosα za a, R cos α za 4 R; ε cos α za ε ; a L cosα za L. a n c) Vypočítá s P m a určí s P r z křivky 1 v obrázku 8.5-5. Výpočtový tlak musí vyhovovat podmínc Pr P (8.6.3-5) S 6

Článk 8.6.4.1 Txt pod vzorcm (8.6.4.1) s upravuj: kd s β určí z obrázku 8.5-13 s L H místo R cosα n L H nbo z vzorc (8.5.3-5) s R Rn cos α. místo R. Hodnoty R n a R max jsou dinovány v obrázcích 8.6-4 a 8.6-5. Dál s vzorc (8.6.4-5) a (8.6.4-6) upravují: kd ( n 1) P S s E d 0,005 P S S s S S σ = + P ys R (8.6.4-5) max ( Pg P S S ) σ s a cosα R Am P ys = 1+ (8.6.4-6) ν w N i Rmax 1 a cosα + cosα δ Článk 8.6.4. První a třtí odstavc s upravují: Minimální tloušťka stěny skořpiny pro každou délku mzi robustními podpěrami s určí s použitím postupu uvdného v 8.6.3. Pro výpočt lhkých výztuh buď různé vlikosti, nbo různě vzdálných nbo kužlových plášťů různých tlouštěk, jak j ukázáno na obrázku 8.6-6, s připouští použít postup pro posouzní vyztužných válců s vzorci v 8.6.3 s násldujícím. Txt pod vzorcm (8.6.4-9) s mění: kd s hodnota β určí z obrázku 8.5-13 s místo R. L H místo R cosα n L H nbo z vzorc (8.5.3-5) s R Rn cos α. Článk 8.6.5.1 V. odstavci v 1. řádku s n = nahrazuj n cyl =. Článk 10.3 Dinic vličiny h s upravuj: h njmnší vzdálnost mzi střdm otvoru a vnitřkm skořpiny, viz obrázk 10.6-1; Obrázk 10.4-4 POZNÁMKA pod obrázkm s upravuj: POZNÁMKA Když čára pro konstantu P/ nprotíná příslušnou křivku s/d i, C 1 j dáno průsčíkm s spodní křivkou. Článk 10.5.1.3 Vzorc (10.5-1) s upravuj a doplňuj s txt: 6 a t B d b + 1, 0,5 + m kd 1a j analyzovaná tloušťka přírubového okraj plochého dna (10.5-1) 7

Článk 10.5..1 Vzorc (10.5-4) s upravuj: ( 3 + υ) 3 G P p = G + 3 + b m( C G) (10.5-4) 3 4 Článk 10.5.. Znění POZNÁMKY pod vzorcm (10.5-6) s upravuj: POZNÁMKA Vzorc (10.5-5) a (10.5-6) platí příslušně pro podmínky montáž a provozu. Obrázk 10.5-1 Stávající obrázk s nahrazuj násldujícím: rovná tě snicí plocha tě snicí lišta pro drážka Obrázk 10.5-1 Přišroubovaná kruhová plochá dna s úzkým těsněním 8

Článk 10.5.3. Txt pod vzorcm (10.5-8) s upravuj: Zmnšní tloušťky přírubového okraj musí být omzno kruhovou plochou, jjíž vnitřní průměr nní mnší nž 0,7 C. Článk 10.6..1 Txt pod vzorcm (10.6-4) s mění: Pro jdnotlivý osamocný otvor (viz obrázk 10.6-1): d j průměr otvoru nbo kvivalntní průměr hrdla podl 10.6..; j s rovná: h pro vzorc (10.6-3), D i pro vzorc (10.6-4) pro přivařovací dno bz krku, D q pro vzorc (10.6-4) pro přivařovací dno s krkm, G pro vzorc (10.6-4) pro přišroubované dno. Pro dvojici otvorů (viz obrázk 10.6-): d j střdní (aritmtický) průměr otvorů nbo střdní kvivalntní průměr hrdl podl 10.6..; Článk 11.3 Dinic M s mění: M momnt působící na jdnotku délky příruby dinovaný v 11.5.4.1; Článk 11.5.4.1 Vzorc (11.5-3) až (11.5.5) s upravují: ( 1+ 8,5546 log ( K )) K 1 10 β = (11.5-3) T ( 1,047 + 1,9448K )( K 1) ( 1+ 8,5546 log ) 10 ( K) 1,36136( K 1 )( K 1) K 1 β = (11.5-4) U 1 K log ( K ) 10 β = + Y 0,66845 5,69 (11.5-5) 1 K K 1 Článk 13.4.3 Pod nadpis s doplní věta: Všchny momnty v této kapitol jsou momnty na jdnotku délky [N.mm.mm -1 ] Za dinici s doplní: přdpokládaná tloušťka trubkovnic (viz obrázk 13.7.3-3); Článk 13.6.3 V dinicích d t,, t s mění odkaz na obrázk 13.7.- na 13.7.3-3. Článk 13.7.3 Dinic d t,, t s doplní: d t jmnovitý vnější průměr trubk (viz obrázk 13.7.3-3); tloušťka trubkovnic (viz obrázk 13.7.3-3); t jmnovitá tloušťka stěny trubky (viz obrázk 13.7.3-3); 9

Dinic S s mění: S clková plocha notrubkovaných pásm (viz obrázk 13.7.3-5); Obrázk 13.7.3-3 Stávající obrázk s nahradí násldujícím: Článk 14.4.1.3 Txt článku s upravuj a doplňuj: Vlnovc včtně válcového styku o délc L t s límcm nbo bz něho (viz obrázk 14.1-1): jstliž tloušťka styku j mnší nž tloušťka válcové skořpiny, k ktré j vlnovc přivařn, musí být délka L t taková, aby platilo: L t Lc 0, 5 Di V tomto vzorci j pro vlnovc bz límc L c = 0. Článk 16.6.7 Pod vzorc (16.6-9) a (16.6-10) s doplňuj: kd F j dinováno v 16.3. Článk 18.4.4 Pod stávající článk s doplňuj: Při použití této kapitoly musí být splněny násldující podmínky (jak jsou požadovány v EN 13445-5:00, příloha G) jako doplněk k všobcným přjímacím kritériím uvdným v EN 13445-5:00: žádné zápaly, žádný prohloubný kořn, žádný nprovařný kořn u plně provařných svarů, 100% kontrola všch kritických oblastí vizuální a NDT s přjímacími kritérií spciikovanými v EN 13445-5:00, příloha G. Článk 18.4.5 Pod stávající txt článku s doplní: Pokud s týká tolrancí: výrobní tolranc nsmí přkročit hodnoty uvdné v EN 13445-4:00; pro svarové spoj musí výrobc odhadnout spolhlivé tolranc a odvodit odpovídající součinitl napětí pro použití pro hodnocní únavy. Pak musí být odhadnuté tolranc přkontrolovány a zaručny po vyrobní. 30

Článk 18.4.6 Tnto článk s upravuj: 18.4.6 Pro části, ktré vdou vodu a jsou provdné z naustnitických oclí pracujících při tplotách přkračujících 00 C, musí být zajištěno zachování ochranné magntitové vrstvy. Toho s dosáhn, jstliž napětí v libovolném místě na povrchu v kontaktu s vodou zůstan vždy v rozsahu násldujících mzí: ( ) ( σ ) + 00 ( N/mm ) σ (18.4-1) q, t max q,t ( ) ( σ ) 600 ( N/mm ) q, t min q,t op σ (18.4-) op POZNÁMKA Přdpokládá s, ž při provozních podmínkách, při ktrých s tvoří magntitová vrstva, s nvyskytuj v této vrstvě napětí. Článk 18.6.1 Druhý odstavc s upravuj: Při únavové kontrol kořnové oblasti přímo zatížných koutových nbo částčně provařných svarů, jak jsou znázorněny v 18.6.3, musí být použitý rozkmit napětí založn na napětí v nbzpčném průřzu svaru, viz 18..8. Článk 18.6.3 První věta s doplňuj: σ j maximální rozkmit napětí v nbzpčném průřzu svaru, jak j dinován v 18..8. Článk 18.9.3 s mění násldovně: 18.9.3 Rzrvoárová mtoda sčítání cyklů 18.9.3.1 Jako altrnativa k zjdnodušné mtodě sčítání uvdné v 18.9. můž být použit přsnější rzrvoárový postup sčítaní cyklů za přdpokladu, ž směr hlavního napětí zůstává konstantní v čas. POZNÁMKA 1 Tato mtoda j založna na analýz aplikované histori napětí. Proto j nutné, aby histori zatížní byla dinována v spciikaci nádoby nbo mohla být konzrvativně přdpověděna v stadiu konstrukc. Jstliž nní známo přsné pořadí zatížní, měly by být přkontrolovány altrnativy pro stanovní těch njpřísnějších z hldiska únavy, to j dávající njvyšší hodnoty D v rovnici 18.5-1. POZNÁMKA Když s směry hlavního napětí mění v čas (např. když vícnásobná zatížní působí mimo ázi), nní zd žádné konkrétní napětí, ktré by mohlo být použito pro sčítání cyklů. V takových případch by měla být použita zjdnodušná histori napětí, ktrá vd k pvným směrům hlavního napětí, když j konzrvativní nbo by měla být použita zjdnodušná mtoda sčítání cyklů podl 18.9. 18.9.3. Stanoví s histori napětí, tj. napětí plynoucí z všch aplikovaných zatížní v každé době histori zatížní. 18.9.3.3 Odvodí s změna v čas buď hlavních konstrukčních napětí σ struc,1 a σ struc, pro hodnocní založné na hlavních napětích podl přílohy P (viz obrázk 18-4a) nbo na rozdílch hlavního napětí S 1, S 3 a S 31 pro hodnocní založné na kvivalntních napětích (viz obrázk 18-4b). Hlavní napětí nbo rozdíly napětí použité pro hodnocní musí být takové, ktré vdou k njvětším hodnotám D v vzorci 18.5-1 pro cykly postavné na jjí variaci. POZNÁMKA 1 Konzrvatizmus této mtody j dobř vžitý pro histori zatížní, kd s změny napětí týkají hlavně stjného hlavního napětí nbo rozdílu napětí. To nbylo vyzkoušno pro obcnější případy. Pro histori zatížní, kd j situac zcla odlišná s doporučuj použití zjdnodušné mtody sčítání cyklů podl18.9. pro vylouční možného ndostatku konzrvatizmu. POZNÁMKA Když s v čas mění pouz jdno zatížní, můž být sčítání cyklů rovněž provdno na základě změny tohoto zatížní a rozkmit napětí každého cyklu potom odvozn z rozkmitu zatížní odpovídajícího cyklu zatížní. 18.9.3.4 Nakrslí s vrcholy a údolí pro dvě události zatížní jak j ukázáno na obrázku 18-8. 31

18.9.3.5 Označí s njvyšší špičkové napětí v každém cyklu a přímkou s spojí spolu dva vrcholy. Jsou-li dvě nbo víc stjných výšk vrcholů v cyklu, označí s jnom první takovýto vrchol v události. 18.9.3.6 Spojí s dva označné body a uvažuj s pouz ta část křivky, ktrá spadá pod tuto čáru, jako část plného rzrvoáru. 18.9.3.7 Rzrvoár s odvodní z njnižšího bodu při ponchání vody, ktrá nmůž uniknout. Existují-li dva nbo víc njnižších bodů, odvodnění s můž provést z libovolného z nich. 18.9.3.8 Do sznamu s zařadí jdn cyklus, tn má rozkmit σ V1 rovný svislé výšc odvodněné vody. 18.9.3.9 Postupně s zopakuj krok v 18.9.3.7 s každou zbývající vodou, dokud nní rzrvoár vyprázdněn. Při každé odvodňovací opraci s zaznamná jdn cyklus. 18.9.3.10 Sstaví s sznam jdnotlivých rozkmitů napětí v klsajícím pořadí podl vlikosti σ V1, σ V, σ V3, σ V4 atd. Tam, kd s vyskytují dva nbo víc cyklů stjného rozkmitu napětí, zaznamnají s oddělně. Takto s stanoví výpočtové spktrum rozkmitů napětí. Článk 18.10.5 První tři řádky pododstavc b) s upravují: b) úrovň přípustnosti pro vnitřní nplošné vady a gomtrické imprkc kritických zón jsou uvdny v EN 13445-5:00, příloha G. Kritické zóny jsou ty, pro ktré indx clkového únavového poškozní D (viz 18.5.6) j větší nž D max : POZNÁMKA na konci článku s upravuj: POZNÁMKA Všchny jiné vady mohou být posouzny použitím tradiční mtody posuzování vad vhodné pro takové použití *), jako j v rrnci [8]. Únavová únosnost svarů obsahujících vady můž být vyjádřna pojmy klasiikačního systému v 18.10.1.3 Tak můž být snadno srovnána s únavovou únosností jiných dtailů svarů. Článk 18.11.1.1 Za vzorc (18.11-) s pod dinici R doplňuj poznámka: POZNÁMKA Hodnota F S daná vzorcm 18.11- nplatí pro hluboc tažné komponnty a pro výkovky. Článk 18.11.1.3.1 Názv článku s mění: 18.11.1.3.1 Úplná korkc střdního napětí (čistě lastické chování) V prvním odstavci s opravuj nrovnost: Pro σ q R p0,/t* (dál s nmění) Článk 18.11.1.3. Názv článku s mění: 18.11.1.3. Rdukovaná korkc střdního napětí (částčně plastické chování) V prvním odstavci s opravuj nrovnost: Pro σ q R p0,/t* (dál s nmění) Pod vzorc (18.11-9) s doplňuj článk 18.11.1.3.3 18.11.1.3.3 Bz korkc střdního napětí (plastické cyklování) Pro σ q R p0,/t*, potom σ 0 a m = 1. V tomto případě j požadována plastická korkc rozkmitu q = napětí (viz 18.8). Posldní věta tohoto odstavc s vypouští. NÁRODNÍ POZNÁMKY *) Fitnss-or-purpos. 3

Článk 18.11. Věta pod vzorcm (18.11-10) s doplňuj a opravuj: u = (18.11-10) s m t* kd s,, a m jsou dány v 18.11.1.1 až 18.11.1.3 a t* j dán v 18.10.6.. Článk J.7.4 Pod vzorc (J.7.4-5) s doplní: POZNÁMKA Jstliž P R = 0 a Q l = -P E, potom Q A stjně jako P l a P A (viz J.7.6.1) njsou požadovány, nboť vždy platí: ζ = η = 1 a P Q = 0 (viz J.7.6 pojdnávající o těchto trmínch). S použitím těchto výsldků j splněna podmínka (J.7.6-4) pro minimální požadavky pvnosti trubkového svazku a zbytk v odstavci J.7.6 můž být zandbán. Článk J.7.6.3.1 Vzorc (J.7.6-5) s upravuj: 1 κ P ϕp P P η min = (J.7.6-5) P d Článk J.7.6. s přčísluj na J.7.6.3.. A 1 Článk J.7.6.3 s přčísluj na J.7.6.3.3 Txt pod POZNÁMKOU s upraví: Jstliž η < 1,0 potom s použij η jak bylo stanovno a vypočt s P Q = (P A - P I ) {1-3 ζ + ζ 3 /η + ζ lnη } + P I Jinak (η 1,0) dosadí s η = 1,0 Podl Issu 9 (004-0) : (J.7.6-13) (J.7.6-14) Článk 7.5.3. Txt pod vzorcm (7.5-) s doplní: kd β s určí z obrázku 7.5-1 nbo postupm v 7.5.3.5, kd s nahradí y. Článk 7.6.9 K obrázku 7.6-5 s doplní: Lgnda 1 Přsazní os Článk 8.5.3.1 POZNÁMKA V druhé větě s doplní: Lhká výztuha j obvykl prstnc (plocháč), (dál s nmění). Článk 8.5.3.8.1 Vzorc (8.5.3-6) s upravuj: w 4 d w + 3w C = (8.5.3-6) r d w + 3w i [ 6 d + 6 w ( d + )] w 3 33

34 Článk 8.6.4.1 Txt pod vzorcm (8.6.4-1) a vzorc (8.6.4-) s mění násldovně: kd s β určí z obrázku 8.5-1 s cosα n H R L místo R L H nbo z vzorc (8.5.3-5) s n R cos α. místo R. n R a max R jsou dinovány v obrázcích 8.6-4 a 8.6-5. + + + + + + + + + + = L L L L l l X L X L X A X A I cos 1 sin 1 3 a 3 3 a w s a s a w w α α (8.6.4-) Vzorc (8.6.4-5) a (8.6.4-6) s upravují násldovně: ( ) ( ) g max ys s s 1 0,005 S S P P S S P n R d E P P S S + = σ σ (8.6.4-5) kd + + = N w A R R P δ α α ν α σ cos cos 1 1 cos i a m max a s ys (8.6.4-6) Článk 9.5.6 V vzorci (9.5-38.) s d i nahrazuj d ir. V vzorci (9.5-) s vypouští slova platí násldující podmínka. V vzorci (9.5-45) s d i nahrazuj d ib. Článk 10.4.4 Článk s mění: Pro normální případy provozního zatěžování j požadovaná tloušťka dna dána větší z násldujících hodnot: = max min i i 1, P D C P D C (10.4-7) kd: min = min { } ; s (10.4-8) C 1 j dáno obrázkm 10.4-4 při použití min místo C j dáno obrázkm 10.4-5. Když j C mnší nž 0,30, bud s v vzorci (10.4-7) uvažovat pouz první výraz. POZNÁMKA Jstliž paramtry P/ a S/D i jsou mimo limity dané v diagramch pro C 1 nbo C, nmůž být tato mtoda použita. V takových případch s doporučuj použít návrh analýzou, viz přílohu B nbo C. Pro mimořádné případy zatěžování a pro případy zkušbního zatížní s musí brát v úvahu při stanovní požadované tloušťky dna pouz první výraz v vzorci (10.4-7): = C 1. D i P (10.4-9a)

V vzorcích (10.4-7) až (10.4-9a) j třba, s a P rozumět jako druhovým symbolům platným pro všchny typy zatěžovacích podmínk (normálních, mimořádných, zkušbních) a majících násldující význam: pro normální provozní případ j d, S j ( d ) S a P j P d ; pro mimořádný provozní případ j xp, S j ( xp ) S a P j P xp ; pro případ hydraulické zkoušky j tst, S j ( tst ) S a P j P tst ; Článk 10.6.. Vzorc (10.6-8) a (10.6-9) s upravují: Článk 1.3 ( di ab ) ab l = 0,8 + (10.6-8) ( d i ab ) ab l = 0,8 + (10.6-9) Za dinici h r s doplňuj: jak j dána vzorcm (1.5-3); Článk 1.6.1 Znění pododstavc b) s doplňuj: vypočt s vzorc (11.6-7a) s použitím g 1 = 0; Znění pododstavc ) s doplňuj: vypočt s vzorc (11.6-17) s použitím g 1 = 0; Článk 13.10.5 Vzorc (13.10.5-1) a (13.10.5-3) s upravují: l, A = π A 1 ( 1+ ν ) + ( 1 ν ) D A x M A A (13.10.5-1) l,op = π A 1 ( 1+ ν ) + ( 1 ν ) D A x M op (13.10.5-3) Článk 16.14.3 1. odstavc článku s upravuj: Uvažovanými zatížními jsou axiální síla (F) a ohybový momnt (M). J třba věnovat pozornost případům zatěžování s nulovým tlakm při uvažování napětí v tlaku pro vysvětlní možné tlakové ztráty běhm provozu. 3. odstavc s upravuj: 1) Konc válcové skořpiny j volný, posuv nní omzn.(dál s nmění) Odstavc označný jako ) s upravuj (pouz první věta): ) Posuv konc válcové skořpiny j omzn (např. trubky výměníku tpla, stěny duplikátorového pláště). (dál s nmění) Článk C.7.3 1. odrážka pod druhým odstavcm: pro ocli jiné nž austnitické podl 6.: R p0,/t Článk J.3.3 V dinici pro r o s odkaz na obrázk J.13.7.-1 mění na 13.7.3-1 35

Článk J.5.1.1. Znění tohoto článku s mění násldovně: Spočítá s počt trubk N I, ktré v uvažované kompaktně otrubkované oblasti nxistují, al (I = idálně) by tam mohly být vložny a rovnoměrně rozmístěny. V oblastch notrubkovaných vzhldm k přpážkám chodů a rozpěrným tyčím, kd rovnoměrné rozmístění nní možné, vloží s tolik trubk N I, až hustota trubk (= počt trubk na plochu) j stjná jako v otrubkované oblasti. Njdřív s stanoví minimální počt N min, ktrý udává njmnší kompaktní oblast s konvxní hranicí, al nobsahuj žádné dodatčné trubky vně této hranic. Potom s zvýší N I na maximální počt N max, ktrý j dinován omzním v vzorci (J.5.1-), tj. výš zmíněná kompaktní oblast j kruh, mající průměr d 1 max d 1(0) Na obrázku J-7 jsou ukázány dva malé příklady, jak můž být počítáno. (J.5.1-) 36

Dtail čís. Tabulka P.1 Svarové švy Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo 1.1 Plně provařný tupý svar obroušný do roviny, včtně oprav svaru Svar prokazatlně bz povrchových trhlin a významných podpovrchových vad (viz EN 13445-5) podl ndstruktivních zkoušk. 90 a) 90 Třída a) Únavové trhliny obvykl začínají v vadách svarů 1. Plně provařný tupý svar oboustranný nbo jdnostranný s tavným podložním nbo na dočasnou ntavitlnou podložku Svar prokazatlně bz významných vad (viz EN 13445-5) podl ndstruktivního zkoušní. b) b).b b) 1.3 Svar prokazatlně bz významných vad (viz EN 13445-5) podl ndstruktivního zkoušní. b) b) 1.4 Svar prokazatlně bz významných vad (viz EN 13445-5) podl ndstruktivního zkoušní. α 30 α > 30 a) b) Použij s místo w Vliv přsazní s zahrn do vypočtného napětí, viz 18.10.4 (pokračování) 37

Dtail čís. Tabulka P.1 (dokonční) Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo 1.5 Plně provařný tupý jdnostranný svar bz podložní Svar prokazatlně plně provařný a bz významných vad (viz EN 13445-5) podl ndstruktivního zkoušní. Třída J-li jisté plné provařní. b) b) Nní-li možná vizuální kontrola zvnitř. V případě přsazní viz 18.10.4. b) b) 1.6 Plně provařný tupý jdnostranný svar na trvalou podložku. (1.6a) Pouz obvodové švy (viz 5.7). Souvislá podložka, jstliž j připojná svarm. Příchytné svary musí být odbroušny nbo skryty hlavním tupým svarm, nbo jsou přípustné souvislé koutové svary. Minimální nbzpčný průřz = tloušťka skořpiny. Kořnová housnka musí být kontrolována pro zajištění plného natavní podložky. Jdno-housnkový svar. (1.6b) Pouz obvodové švy (viz 5.7). Podložka připojna nspojitým koutovým svarm. a) a) 1.7 Čpový spoj Pouz obvodové švy (viz 5.7). Minimální nbzpčný průřz = tloušťka skořpiny a) a) Kořnová housnka musí být kontrolována pro zajištění plného natavní podložky. Jdno-housnkový svar. a) Použij s místo w b) Vliv přsazní s zahrn do vypočtného napětí, viz 18.10.4 38

Tabulka P. Skořpina s dnm nbo trubkovnicí Pro hlavní napětí působící v podstatě kolmo k svaru Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída.1 Přivařné ploché dno Dska dna musí mít adkvátní vlastnosti napříč tloušťkou pro odolání lamlárním trhlinám. Oboustranné plně provařné svary: v stavu po svařování upravné přchody housnk svaru (viz 18.10..). Oboustranné částčně provařné svary: vztahuj s na únavovou trhlinu v skořpině z přchodové housnky svaru; vztahuj s na únavovou trhlinu v svaru založnou na rozkmitu napětí v nbzpčném průřzu svaru. 3 3 Plně provařné jdnostranné svary bz podložného svaru: můž-li být svar zvnitř vizuálně kontrolován a j prokazatlně bz přtční a hubného kořn; nmůž-li být zvnitř vizuálně kontrolován.. Přivařné ploché dno s odlhčovací drážkou Plně provařné svary Jdnostranné zvnitř vybroušné do roviny. Jdnostranné: můž-li být svar zvnitř vizuálně kontrolován a j prokazatlně bz přtční a hubného kořn; nmůž-li být zvnitř vizuálně kontrolován. (pokračování) 39

Tabulka P. (dokonční) Pro hlavní napětí působící v podstatě kolmo k svaru Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída.3 Vvařné ploché dno Oboustranný plně provařný svar: vztahuj s na únavovou trhlinu z přchodové housnky svaru do skořpiny: v stavu po svařování; upravné přchody housnk svaru (viz 18.10..). Oboustranné částčně provařné svary: vztahuj s na únavovou trhlinu v svaru založnou n rozkmitu napětí v nbzpčném průřzu svaru; 3 3 vztahuj s na únavové slhání v skořpině; vztahuj s na únavové slhání v dně. Jdnostranný plně provařný svar.

Tabulka P.3 Spoj odbočk Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída 3.1 Roh odbočky Posouzní podl mtody pro nsvařované části založné na kvivalntním napětí j normálním přístupm. Nicméně j povolno zjdnodušné posouzní s použitím třídy 100 podl přílohy Q stál založné na kvivalntním napětí w = 1. 100 100 Trhlina vychází z rohu. Náčrtky znázorňují rovinu trhliny. 3. Přchod svaru do skořpiny Plně provařné svary: v stavu po svařování; upravné přchody housnk svaru (viz 18.10..). Částčně provařné svary. 3.3 Namáhaný svarový kov Plynulý svar namáhaný podél své délky. Založno na rozkmitu napětí v průřzu svaru rovnoběžného s svarm. w = 1. Plně provařný svar. Částčně provařný svar. Svarový kov namáhaný kolmo k své délc. Založno na rozkmitu napětí v nbzpčném průřzu svaru w = 1. 3 3 3.4 Přchod svaru do odbočky V stavu po svařování Upravné přchody housnk svaru (viz 18.10..). n = tloušťka odbočky v vzorci (18.10-6) 41

Tabulka P.4 Duplikátorové pláště Pro hlavní napětí působící v podstatě kolmo k svaru Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída 4.1 Připojovací svar duplikátorového pláště s tvarovým přchodm Plně provařný svar prokazatlně bz významných vad (viz EN 13445-5) podl ndstruktivního zkoušní Jdnostranný svar: víc-housnkový svar kontrolovaný na plné protavní kořnové housnky; jdno-housnkový svar; v ostatních případch. Oboustranný svar nbo jdnostranný s podložným svarm. 4

Tabulka P.5 Připojné části Třída pro použití Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky s rozkmitm kvivalntního skořpinového napětí s rozkmitm jmnovitého kvivalntního napětí 1 nbo 1 nbo 5.1 Připojná část libovolného tvaru s okraji koutově nbo zkosně tupě přivařnými k povrchu části pod napětím s plynulými svary kolm konců nbo bz nich. Napětí působící v podstatě rovnoběžně s svarm: Napětí působící v podstatě kolmo na svar: Pro dtaily s plynulými svary okolo konců. O jdnu třídu výš po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). L 160 mm L > 160 mm w = 1 O jdnu třídu výš po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). 50 50 t 55 mm 50 50 t > 55 mm w = 1 5. Připojná část libovolného tvaru s kontaktm na část pod napětím s plynulými svary kolm konců nbo bz nich. Pro dtaily s plynulými svary okolo konců. O jdnu třídu výš po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..) L 160 mm, w 55 mm L > 160 mm, w 55 mm 50 50 L > 160 mm, w > 55 mm 45 45 (pokračování) 43

Tabulka P.5 (dokonční) Třída pro použití Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky s rozkmitm kvivalntního skořpinového napětí s rozkmitm jmnovitého kvivalntního napětí 1 nbo 1 nbo 5.3 Plynulá výztuha Napětí působící v podstatě rovnoběžně s svarm: Založno na rozkmitu napětí rovnoběžným s svarm výztuhy w = 1 Plně provařný svar. Částčně provařný svar. Napětí působící v podstatě kolmo na svar: Pro plně provařné svary o jdnu třídu výš po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). t 55 mm t > 55 mm 50 50 44

Tabulka P.6 Podpěry Pro hlavní napětí působící v podstatě kolmo k svaru Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída 6.1 Podpěra buď na horizontální nbo vrtikální nádobě V stavu po svařování Po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). 6. Závěsný čp V stavu po svařování Po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). 6.3 Sdlová podpěra V stavu po svařování Po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). 6.4 Podstavc nádoby Oboustranný svar: V stavu po svařování Po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). Jdnostranný svar. 6.5 Opěrná noha (s nbo bz podložného plchu) s npřrušovaným koutovým svarm na nádobě po clém obvodu. a) Vztahuj s na únavovou trhlinu v skořpině. b) Vztahuj s na únavovou trhlinu v noz. 45

Tabulka P.7 Příruby a špalíkové příruby Pro hlavní napětí působící v podstatě kolmo k svaru Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída 7.1 Plně provařný tupý svar přivařné příruby s krkm nbo špalíkové příruby s návarkm. Svar prokazatlně bz povrchových vad a významných podpovrchových vad (viz EN 13445-5) podl ndstruktivního zkoušní. Oboustranný svar nbo jdnostranný s podložným svarm nbo s tavným podložním nbo s dočasnou podložkou. Jdnostranný svar: můž-li být zaručno plné provařní; nní-li možná vnitřní vizuální kontrola. 7. Přívařovací příruba Plně provařné svary: a) v stavu po svařování; b) po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). Částčně provařné svary: a) vztahuj s k únavové trhlině z přchodové housnky svaru; b) vztahuj s k únavové trhlině v svaru založné na rozkmitu napětí nbzpčném průřzu svaru. 3 3 (pokračování) 46

Tabulka P.7 (dokonční) Pro hlavní napětí působící v podstatě kolmo k svaru Dtail čís. Typ spoj Náčrtk dtailu Poznámky 1 nbo Třída 7.3 Vsazná příruba nbo špalíková příruba Plně provařný svar: v stavu po svařování; po úpravě přchodů housnk svaru (viz 18.10..). Oboustranné koutové svary: -vztahuj s k únavové trhlině z přchodové housnky svaru; -vztahuj s k únavové trhlině v svaru založné na rozkmitu napětí nbzpčném průřzu svaru. 3 3 7.4 Vsazná příruba *) nbo oboustranně přivařná špalíková příruba a) Vztahuj s k únavové trhlině z přchodové housnky svaru. a) **) Vztahuj s k únavové trhlině v svaru založné na rozkmitu napětí nbzpčném průřzu svaru. 3 3 b) ***) Založné na obvodovém napětí v skořpině u kořn svaru. w = 1. NÁRODNÍ POZNÁMKY *) Místo vsazná příruba má být správně uvdno nasazná příruba. **) Místo označní a) má být správně označní b). ***) Místo označní b) má být správně označní c). 47