Přehled základních metod georeferencování starých map

Podobné dokumenty
Přehled vhodných metod georeferencování starých map

Porovnání metod při georeferencování vícelistového mapového díla Müllerovy mapy Moravy

PROBLEMATICKÉ ASPEKTY GEOREFERENCOVÁNÍ MAP

2D transformací. červen Odvození transformačního klíče vybraných 2D transformací Metody vyrovnání... 2

OBSAH 1 Úvod Fyzikální charakteristiky Zem Referen ní plochy a soustavy... 21

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník SOUŘADNICOVÉ SOUSTAVY VE FOTOGRAMMETRII

GEOREFERENCOVÁNÍ VÍCELISTOVÝCH MAPOVÝCH

JAK GEOREFERENCOVAT STARÉ MAPY?

Kartometrická analýza starých map část 2

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE

Tvorba rastrovej mapy III. vojenského mapovania územia Slovenska

Transformace dat mezi různými datovými zdroji

Kartometrická analýza starých map II. KGI/KAMET Alžběta Brychtová

Algoritmizace prostorových úloh

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Digitalizace starých glóbů

Popis metod CLIDATA-GIS. Martin Stříž

Regresní a korelační analýza

Digitální fotoaparáty a digitalizace map

Aplikovaná matematika I

Geometrické vidění světa KMA/GVS ak. rok 2013/2014 letní semestr

MĚŘENÍ STATISTICKÝCH ZÁVISLOSTÍ

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR

APROXIMACE KŘOVÁKOVA ZOBRAZENÍ PRO GEOGRAFICKÉ ÚČELY

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník RELATIVNÍ A ABSOLUTNÍ ORIENTACE AAT ANALYTICKÁ AEROTRIANGULACE

Slajdy k přednášce Lineární algebra I

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA STAVEBNÍ

3. Souřadnicové výpočty

Matematika vzorce. Ing. Petr Šídlo. verze

Interpolace pomocí splajnu

Pro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů:

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 9

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

DZDDPZ3 Digitální zpracování obrazových dat DPZ. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava

Ověřená technologie georeferencování map III. vojenského mapování


+ 2y y = nf ; x 0. závisí pouze na vzdálenosti bodu (x, y) od počátku, vyhovuje rovnici. y F x x F y = 0. x y. x x + y F. y = F

KMA/GPM Barycentrické souřadnice a

Tvorba souvislé mapy I. vojenského mapování Habsburské monarchie testovací oblast Ústecký kraj

Česká republika - ŽENY

2016 Česká republika ŽENY (aktuální k )

Nová realizace ETRS89 v ČR Digitalizace katastrálních map

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 3. ročník S3G

Shodnostní Helmertova transformace

Odhad stavu matematického modelu křižovatek

BUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK

MODERNÍ GLOBÁLNÍ GEODETICKÝ REFERENČNÍ GEOCENTRICKÝ SYSTÉM

Kapitola 8: Dvojný integrál 1/26

Geometrické vidění světa KMA/GVS ak. rok 2013/2014 letní semestr

Měření a vyhodnocení srážek

Definice 13.1 Kvadratická forma v n proměnných s koeficienty z tělesa T je výraz tvaru. Kvadratická forma v n proměnných je tak polynom n proměnných s

Staré mapy TEMAP - elearning

Geometrické transformace pomocí matic

Kombinatorická minimalizace

4. Matematická kartografie

Úvod do GIS. Karel Jedlička. Zpracování dat I. Pouze podkladová prezentace k přednáškám, nejedná se o studijní materiál pro samostatné studium.

1 Mnohočleny a algebraické rovnice

Diferenciál a Taylorův polynom

Matematické metody v kartografii. Volba a identifikace zobrazení. Zobrazení použitá v ČR. Kritéria pro hodnocení kartografických zobrazení(13)

6.16. Geodetické výpočty - GEV

pouze u některých typů rovnic a v tomto textu se jím nebudeme až na

Polynomy a interpolace text neobsahuje přesné matematické definice, pouze jejich vysvětlení

Fakulta stavební Katedra mapování a kartografie

Co byste měl/a zvládnout po 6. týdnu

Technologie digitalizace a zpřístupnění starých map - pohled kartografa a uživatele

Detekce kartografického zobrazení z množiny

Geodézie a pozemková evidence

ROZ1 CVIČENÍ VI. Geometrická registrace (matching) obrazů

Matematika pro geometrickou morfometrii

Ověřená technologie tvorby 3D modelů glóbů z poledníkových pásů

Digitalizace starých kartografických děl

Aplikovaná numerická matematika

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

8.4. Shrnutí ke kapitolám 7 a 8

Výsledek testování firemních software pro transformaci souřadnic mezi ETRF2000 a S-JTSK testovaných v r. 2015

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Definice globální minimum (absolutní minimum) v bodě A D f, jestliže X D f

Použití splinů pro popis tvarové křivky kmene

Předloha č. 2 podrobné měření

VIDEOSBÍRKA DERIVACE

FAKULTA STAVEBNÍ KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

III. Diferenciál funkce a tečná rovina 8. Diferenciál funkce. Přírůstek funkce. a = (x 0, y 0 ), h = (h 1, h 2 ).

OBECNÉ METODY VYROVNÁNÍ

0.1 Obyčejné diferenciální rovnice prvního řádu

4. OBYČEJNÉ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE

Metodika převodu mezi ETRF2000 a S-JTSK varianta 2

GEOREFERENCOVÁNÍ RASTROVÝCH DAT

Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky

12 Trojný integrál - Transformace integrálů

Stereofotogrammetrie

Podklad bez georeference, jako podklad možnosti řešení

Vojenské mapy. Určování souřadnic na mapách. Encyklopedie vojenské geografie. Zpracovali: Ing. Libor Laža, Ing. Petr Janus. GeoSl AČR.

Jméno... Cvičení den... hodina... Datum...rok... Počet listů... Varianta A

Digitální kartografie 7

Transformujte diferenciální výraz x f x + y f do polárních souřadnic r a ϕ, které jsou definovány vztahy x = r cos ϕ a y = r sin ϕ.

Transkript:

Přehled základních metod georeferencování starých map ČVUT v Praze, Fakulta stavební, katedra mapování a kartografie 4. listopadu 2011

Obsah prezentace 1 2 3 4 5

Zhlediska georeferencování jsou důležité zejména následující vstupní parametry starých map: počet mapových listů (jeden nebo více) znalost použitého souřadnicového systému geodetické datum (elipsoid, nultý poledník) kartografické zobrazení včetně všech parametrů znalost originálních rozměrů mapových listů

globální transformační metody jednotný transformační klíč pro celou mapu podobnostní transformace 5-ti prvková afinní transformace afinní transformace projektivní transformace polynomické transformace (2. a 3. stupně)

lokální transformační metody transformační klíč se mění v ploše většinou založeno na vzdálenosti od identických bodů prakticky využívá interpolačních metod Inverse Distance Weigted (IDW) Thin Plate Spline (TPS) metody založené na dělení prostoru po trojúhelnících (afinní transformace) po čtyřúhelnících (projektivní transformace)

Podobnostní transformace x = m cos(ω)x m sin(ω)y + X t, y = m sin(ω)x + m cos(ω)y + Y t. posun, rotace, změna měřítka 4 neznámé (min. 2 identické body) často se používá substituce: x = ax by + X t, y = bx + ay + Y t.

5-ti prvková afinní transformace x = m x cos(ω)x m y sin(ω)y + X t, y = m x sin(ω)x + m y cos(ω)y + Y t. posun, rotace, změna měřítka ve dvou osách 5 neznámých (min. 3 identické body)

Afinní transformace x = m x cos(ω x )x m y sin(ω y )y + X t, y = m x sin(ω x )x + m y cos(ω y )y + Y t. posun, rotace ve dvou osách, změna měřítka ve dvou osách 6 neznámých (min. 3 identické body) často se používá substituce: x = ax + by + X t, y = cx + dy + Y t.

Projektivní transformace x ax + by + c = gx + hy + 1, y dx + ey + f = gx + hy + 1. transformace čtyřúhelníku na čtyřúhelník 8 neznámých (min. 4 identické body)

Polynomická transformace 2. stupně x = ax 2 + by 2 + cxy + dx + ey + f, y = gx 2 + hy 2 + ixy + jx + ky + l. 12 neznámých (min. 6 identických bodů)

Polynomická transformace 3. stupně x = ax 3 + by 3 + cx 2 y + dxy 2 + ex 2 + fy 2 + gxy + hx + iy + j, y = kx 3 + ly 3 + mx 2 y + nxy 2 + ox 2 + py 2 + qxy + rx + sy + t. 20 neznámých (min. 10 identických bodů)

Inverse Distance Weigted x = n w i.x i i=1, y n = w i i=1 n w i.y i, n w i i=1 i=1 kde w i je váha příslušného identického bodu a x i, y i jsou hodnoty (souřadnice, odchylky) tohoto bodu. Již podle názvu metody jsou váhy určovány na základě inverzních vzdáleností určovaného bodu a identického bodu: w i = 1 r p. i

Thin Plate Spline nx x = a x + b x x + c x y + w xi.ri 2. ln r i 2, i=1 nx y = a y + b y x + c y y + w yi.ri 2. ln r i 2. i=1 Koeficienty w i jsou navíc svázány podmínkami: nx w xi = 0, i=1 nx w yi = 0, i=1 nx x i.w xi = 0, i=1 nx x i.w yi = 0, i=1 nx y i.w xi = 0, i=1 nx y i.w yi = 0. i=1 Pro každou souřadnici (x, y) tedy dostáváme celkem n + 3 lineárních rovnic, kde n je počet identických bodů.

Identické body ideální co nejvíc velmi důležité jejich prostorové rozložení musí pokrývat souvisle zájmovou oblast ideálně rovnoměrná hustota u lokálních transformačních metod je výpočet vždy stejný, nezávislý na počtu identických bodů u globálních transformačních metod je výpočet při nadbytečném počtu identických bodů řešen pomocí vyrovnání transformačních koeficientů metodou nejmenších čtverců (MNČ)

Vyrovnání zprostředkujících měření F(x) = l F(x) = l + v F(x 0 ) + F(x) x x = x 0 + dx.dx = l + v x=x0 l = F(x 0 ) l Po úpravě dostáváme linearizované rovnice oprav: v = F(x).dx + l x x=x0 v = A.dx + l

Vyrovnání zprostředkujících měření Jsou-li neznámé ve vztazích F(x) přímo lineární a separované nebo provedeme-li vhodnou substituci těchto vztahů (např. transformační koeficienty nevolíme přímo jako geometrické parametry) nemusíme použít Taylorova rozvoje. Poté se vztahy trochu zjednoduší: F(x) x.x = l + v Po úpravě dostáváme přímo lineární rovnice oprav: v = F(x) x.x l v = A.x l

Metoda nejmenších čtverců Po aplikaci metody nejmenších čtverců získáváme pro vyrovnané přírůstky neznámých vztah: dx = (A T A) 1 (A T l ), případně přímo vztah pro vyrovnané neznámé (pokud jsou lineární a separované v F(x)): x = (A T A) 1 (A T l).

Afinní transformace x = m x cos(ω x )x m y sin(ω y )y + X t y = m x sin(ω x )x + m y cos(ω y )y + Y t x = ax + by + X t y = cx + dy + Y t 0 x = B @ a b c d X t Y t 1 C A

Afinní transformace 0 1 x 1 y 1 0 0 1 0...... x A = n y n 0 0 1 0 0 0 x 1 y 1 0 1 B @..... C. A 0 0 x n y n 0 1 0 l = B @ x 1.. x n y 1.. y n 1 C A

1 mapový list, neznámé zobrazení, neznámé rozměry 1 mapový list, neznámé zobrazení, známé rozměry 1 mapový list, známé zobrazení, neznámé rozměry 1 mapový list, známé zobrazení, známé rozměry více mapových listů, neznámé zobrazení, neznámé rozměry více mapových listů, neznámé zobrazení, známé rozměry více mapových listů, známé zobrazení, neznámé rozměry více mapových listů, známé zobrazení, známé rozměry

1 mapový list, neznámé zobrazení, neznámé rozměry nejčastější u velmi starých map, rukopisných map sběr identických bodů v zeměpisných souřadnicích afinní nebo 5-ti prvková afinní transformace, příp. polynomická nebo použití lokálních metod např. nejstarší mapy českých zemí (Klaudyánova, Crigingerova atd.)

1 mapový list, neznámé zobrazení, známé rozměry nejčastější u velmi starých map, pokud známe rozměry rozměry se dají zjistit přímo z rozměrů tiskových desek a nebo z literatury nejdříve rekonstrukce původních rozměrů mapy sběr identických bodů v zeměpisných souřadnicích podobnostní transformace (již nepotřebujeme opravit srážku) např. staré mapy, ke kterým se dochovaly tiskové desky

1 mapový list, známé zobrazení, neznámé rozměry pokud známe kartografické zobrazení, je ideální pracovat přímo v něm, aby se mapa nedeformovala georeferencováním v jiném souřadnicovém systému sběr identických bodů v rovinných souřadnicích známého zobrazení afinní nebo 5-ti prvková afinní transformace, příp. polynomická nebo použití lokálních metod např. staré mapy s informací o použitém zobrazení i jeho parametrech, ale deformované neznámou srážkou analogového média

1 mapový list, známé zobrazení, známé rozměry pokud známe kartografické zobrazení i rozměry mapy, jsme schopni vypočítat souřadnice rohů mapy v použitém souřadnicovém systému projektivní transformace na 4 rohy (nereziduální) např. novější mapy se známými údaji o tvorbě díla a záměrech autora

Více mapových listů, neznámé zobrazení, neznámé rozměry nejčastější u velmi starých map, rukopisných map sběr identických bodů v zeměpisných souřadnicích afinní nebo 5-ti prvková afinní transformace (příp. polynomická) jednotlivých listů zvlášť poté průměrování souřadnic rohů mapových listů (a projektivní transformace na průměrované rohy) a nebo společné vyrovnání afinní (příp. polynomické) transformace s podmínkami návazností hran např. I. vojenské mapování

Afinní transformace zvlášť po listech

Afinní transformace zvlášť po průměrování rohů

Afinní transformace po společném vyrovnání

Porovnání afinních transformací

Více mapových listů, neznámé zobrazení, známé rozměry nejčastější u velmi starých map se známými rozměry (např. z tiskových desek) rekonstrukce originálních rozměrů mapy sběr identických bodů v zeměpisných souřadnicích podobnostní transformace jednotlivých listů zvlášť poté průměrování souřadnic rohů mapových listů (a projektivní transformace na průměrované rohy) a nebo společné vyrovnání podobnostní transformace s podmínkami návazností hran (musí jít složit k sobě) např. Müllerova mapa Čech (25 listů)

Více mapových listů, známé zobrazení, neznámé rozměry pokud známe kartografické zobrazení, je ideální pracovat přímo v něm, aby se mapa nedeformovala georeferencováním v jiném souřadnicovém systému sběr identických bodů v rovinných souřadnicích známého zobrazení afinní nebo 5-ti prvková afinní transformace (příp. polynomická) jednotlivých listů zvlášť poté průměrování souřadnic rohů mapových listů (a projektivní transformace na průměrované rohy) a nebo společné vyrovnání afinní (příp. polynomické) transformace s podmínkami návazností hran

Více mapových listů, známé zobrazení, známé rozměry pokud známe kartografické zobrazení i rozměry mapy, jsme schopni vypočítat souřadnice rohů mapy v použitém souřadnicovém systému projektivní transformace na 4 rohy (nereziduální), listy na sebe sedí např. novější mapová díla (novodobá vojenská mapování)

při neznámých parametrech kartografického zobrazení odvodit globální transformační klíč založený na identitě bodů použitých k tvorbě mapy (triangulace) a poté vypočítat souřadnice rohů mapových listů (dále už jen projektivní transformace) před georeferencováním využití plátování, kdy jsou obecně 4 okrajové křivky mapy převedeny na jiné 4 křivky (či přímky), které odpovídají ideálnímu tvaru mapy (vyřeší nelineární tvar okrajů mapu prohnutí rámů) řešení návaznosti nejenom samotných hran mapových listů, ale i návaznosti kresby (pak je ale nutné obraz deformovat v okrajových částech tak, aby si kresba odpovídala)

Děkuji za pozornost! jiri.cajthaml@fsv.cvut.cz