Astronomické praktikum Hory

Podobné dokumenty
Praktikum z astronomie 0. Měření refrakce. Zadání

Astronomické praktikum

Podmínky k zápočtu z předmětu KOF/AP

Vzdálenosti a východ Slunce


Cena celkem včetně DPH. E Kč H Kč 52902P ,2 714 Kč Cena bez DPH Cena celkem včetně DPH.

Limita ve vlastním bodě

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Obr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku

Petr Šafařík 21,5. 99,1kPa 61% Astrofyzika Druhý Třetí

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. F3240 Fyzikální praktikum 2

V této kapitole si zobecníme dříve probraný pojem limita posloupnosti pro libovolné funkce.

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem

Úloha č. 1: CD spektroskopie

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Vlny v trubici VUT FSI v Brně

Graf I - Závislost magnetické indukce na proudu protékajícím magnetem. naměřené hodnoty kvadratické proložení. B [m T ] I[A]

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úlohač.10 Název: Hallův jev. Pracoval: Lukáš Ledvina

Dualismus vln a částic

Venuše ve science fiction

Kapitola 11. označením varianty, berte pouze jako indikátor obtíˇznosti úlohy, které můˇze být v závislosti na okolnostech. kompetencí.

Poznámky k sestavení diagramu zastínění

Úloha 5: Spektrometrie záření α

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )

Geometrie zakřiveného prostoru aplikace s fyzikální tématikou

Multimediální prezentace "Obojživelníci"

Praktikum III - Optika

číslo a název klíčové aktivity V/2 Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Planety sluneční soustavy VENUŠE

Jemná struktura slunečních skvrn. Michal Sobotka Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Polarizace světla. Fyzikální sekce přirodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. T = p =

Kapitola 10 Pouˇzit ı derivac ı (optimalizaˇcn ı ulohy) Motivace Pˇr ıklad Pozn amky k postupu

Výpočet vzdálenosti Země Slunce pozorováním přechodu Venuše před Sluncem

Česká astronomická společnost Krajské kolo 2013/14, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) Identifikace

1 Projekce a projektory

Venuše druhá planeta sluneční soustavy

CVIČNÝ TEST 17. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

Funkce arcsin. Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 - je číslo, které když dám na druhou tak vyjde 4.

Digitální astronomická. fotografie. zimní semestr Radek Prokeš. FJFI ČVUT v Praze

4.3.4 Základní goniometrické vzorce I

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Kapitola 1. Hlavním cílem této kapitoly je naučit se rychle a bezchybně upravovat složité algebraické výrazy. To ovšem

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Měření Poissonovy konstanty vzduchu. Abstrakt

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ

Zpracování astronomických snímků (Část: Objekty sluneční soustavy) Obsah: I. Vliv atmosféry na pozorovaný obraz II. Základy pořizování snímků planet

Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK

1) Spočítejte limitu pomocí l Hospitalova pravidla, pokud selˇze, spočítejte ji klasicky:

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.III. Název: Mřížkový spektrometr

Systém vykonávající tlumené kmity lze popsat obyčejnou lineární diferenciální rovnice 2. řadu s nulovou pravou stranou:

Testy pro porovnání vlastností dvou skupin

Eudoxovy modely. Apollónios (225 př. Kr.) ukázal, že oba přístupy jsou při aplikaci na Slunce ekvivalentní. Deferent, epicykl a excentr

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Příklady použití tenkých vrstev Jaromír Křepelka

ČSN EN 1340 OPRAVA 1. ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS Prosinec Betonové obrubníky Požadavky a zkušební metody. idt EN 1340:2003/AC:

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny

Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Praktikum z pevných látek (F6390)

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

GIS ANALÝZA VLIVU DÁLNIČNÍ SÍTĚ NA OKOLNÍ KRAJINU. Veronika Berková 1

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika I/2 BA07. Cvičení, zimní semestr

TRANZIT VENUŠE 2012, ANEB KDO Z NÁS BUDE JEŠTĚ ŽÍT V ROCE 2117?

Úloha č.: XVII Název: Zeemanův jev Vypracoval: Michal Bareš dne Posuzoval:... dne... výsledek klasifikace...

Funkce Arcsin. Předpoklady: Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 je číslo, jehož druhá mocnina se rovná 4.

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika 0A4. Cvičení, letní semestr DOMÁCÍ ÚLOHY. Jan Šafařík

I Mechanika a molekulová fyzika

Podivnosti na LHC. Abstrakt

Úloha 3: Mřížkový spektrometr

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus

Podívejte se na Měsíc, vypadá jako písmenko D, zavolal Lukáš.

Astronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost

Styčníkovou metodou vyřešte síly v prutech u soustavy na obrázku.

ÚSTAV MATEMATIKY A DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE. Matematika AA01. Cvičení, zimní semestr DOMÁCÍ ÚLOHY. Jan Šafařík

č. účel patro m administrativa 1NP 36, administrativa 1NP 33,53

Nabídka vybraných pořadů


Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole

PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus

Astronomická pozorování

Povrch, vodstvo a podnebí Ameriky - pracovní list do zeměpisu

metodou Monte Carlo J. Matěna, Gymnázium Českolipská, Praha

Rektifikace rastrových dat

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Balmerova série vodíku

Zavedené označení tabulek (popisují se nahoře): Tab. 1., Tab Označení grafů, obrázků a schémat (popisují se většinou dole): Obr. 1., Obr. 2...

PRAKTIKUM II. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. 6. Název: Měření účiníku. dne: 16.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

4.3.3 Základní goniometrické vzorce I

2. Určete frakční objem dendritických částic v eutektické slitině Mg-Cu-Zn. Použijte specializované programové vybavení pro obrazovou analýzu.

VZÁJEMNÁ POLOHA DVOU PŘÍMEK V ROVINĚ

Fyzika na cestách a v terénu

3.2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE ROVINY

Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze

Úloha 21: Studium rentgenových spekter

ASTRONOMICKÉ PRAKTIKUM

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne: 2.3.

Transkript:

Astronomické praktikum Hory Petr Šafařík Verze vytvořena 21. dubna 2007 Abstrakt Měsíc je náš nejbliˇzší souputník a soused. Jiˇz na první pohled v dalekohledu se na jeho povrchu vyskytují různé útvary - hory, krátery či moře. Naším úkolem bude z velikosti stínu určit výšku tohoto útvaru. Dostali jsme každý jeden obrázek (1) a podle stínů tam vyfocených útvarů jsme museli určit jejich výšku. Hodně mi pomohl program Atlas Virtuel de la Lune[3] zejména pro identifikaci a vůbec všeobecné informace o kráterech. Z hlediska teorie jsem čerpal z knihy Praktická Astronómia [2] a také Astronomické praktikum Filipa Hrocha[1]. 1

Zadání Z délky stínu určete výšky pěti vybraných útvarů na měsíci Zpracování Na základě srovnání obrázků (1) a (2) na straně 4 jsem zjistil, že hlavní kráter, který je na obrázku, je kráter Archimedes. Další krátery, které budu porovnávat, budou Plato, Aristillus, Autolycus a nakonec Timocharis. Pro kaˇzdý kráter je třeba znát několik informací. První z poměrů na snímku (1) zjistíme velikost stínu v kilometrech, nejlépe podle vzorce (1). d km = L km d pix L pix (1) kde L km je šířka kráteru v kilometrech a L pix je šířka kráteru v pixelech, obdobně pro stín d pix a d km. Kdyˇz nyní známe hodnotu velikosti stínu v kilometrech, můˇzeme směle dosadit do vztahu (2) pro výpočet výšky h h = d sin (λ λ T ) cos λ T (2) Délka terminátoru λ T je pro čas z fotky vˇzdy stejná, tj. 16, 97 W, kde W samozřejmě není jednotka výkonu Watt, ale západní (W ). Tabulka 1: Kráter Archimedes L km = 85 [km] L pix = 57 [pix] d pix = 5, 5 [pix] d = 8, 2 [km] Velikost stínu [km] Délka kráteru λ Spočtená výška Výška podle [3] d = 8, 2 [km] λ = 4, 00 W h = 1, 92 [km] h avl = 2, 150 [km] Tabulka 2: Kráter Timocharis L km = 36 [km] L pix = 25 [pix] d pix = 19, 2 [pix] d = 27, 6 [km] d = 27, 6 [km] λ = 13, 1 W h = 1, 95 [km] h avl = 3, 110 [km] Tabulka 3: Kráter Autolycus L km = 41 [km] L pix = 31, 0 [pix] d pix = 6, 4 [pix] d = 8, 45 [km] d = 8, 45 [km] λ = 1, 5 W h = 2, 36 [km] h avl = 3, 430 [km] 2

Tabulka 4: Kráter Aristillus L km = 56 [km] L pix = 42, 98 [pix] d pix = 9, 2 [pix] d = 11, 99 [km] d = 11, 99 [km] λ = 1, 2 W h = 3, 41 [km] h avl = 3, 650 [km] Tabulka 5: Kráter Plato L km = 104 [km] L pix = 74, 987 [pix] d pix = 10, 97 [pix] d = 15, 2 [km] d = 15, 2 [km] λ = 9, 3 W h = 2, 12 [km] h avl = [km] Závěr Určil jsem výšky pěti nejlépe viditelných útvarů kráterů na fotce měsíce. Byly to krátery Archimedes, Timocharis, Autolycus, Aristillus a Plato. Výšky jednotlivých kráterů jsou v tabulkách (1, 2, 3, 4 a 5). Celá oblast je na obrázku (3) na straně 5. Výřezy jednotlivých oblastí okolo kaˇzdého jednoho kráteru jsou uvedeny na obrázcích (4, 5, 6, 7 a 8) na stranách 5, 6 a 7. Měření vyšlo v některých případech nad očekávání dobře (např. krátery Achimedes a Aristillus), některé výsledky jiˇz byly horší. Největší problém jsem osobně viděl v nízkém rozlišení, kdy nebylo moˇzné naprosto přesně určit hranici stínu, v případě kráteru Timocharis jsem stín určoval pouze z Pixel- Table s tím, ˇze pixel s nejniˇzší hodnotou value jsem označil za konec stínu. Poznámky & obrázky Reference [1] F. Hroch: Astronomické praktikum, Př.F Masarykova Univerzita, Brno [2] M. G. Minnaert: Praktická Astronómia; Obzor n.p., Bratislava, 1979 [3] Atlas Virtuel de la Lune, version 3.5.2006-11-4 http://www.astrosurf.com/avl [4] GNU Octave, version 2.1.69 (i386-pc-linux-gnu) http://www.octave.org 3

Obrázek 1: Obdrˇzená fotografie Obrázek 2: Celkový pohled na měsíc vč. pojmenovaných základných kráterů a našeho hlavního kráteru Archimedes 4

Obrázek 3: Pohled na oblast, která je na snímku, který jsme vyhodnocovali Obrázek 4: Archimedes 5

Obrázek 5: Timocharis Obrázek 6: Autolycus 6

Obrázek 7: Aristillus Obrázek 8: Plato 7