OBLASTI NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Neverbální komunikace - tla - je souhrnem všech mimoslovních ( neových ) sdlení. Mezi oblasti neverbální komunikace patí: 1. Mimika 2. Gestika 3. Haptika 4. Proxemika 5. Posturika 6. Kinezika 7. Konspektika 8. Odorika 9. Image lidského tla má svj styl, gramatiku i interpunkci. Nejastjší chybou pi rozboru i tla je opírat se o izolovaná gesta i mimické výrazy. Každé gesto má hodnotu slova a slovo vytržené z kontextu mže mít velmi rozmanité významy. tla si mžete osvojit. Chystáte-li se studovat neverbální projevy proto, že se chcete prosadit v zamstnání, lépe vycházet s lidmi, více porozumt pátelm nebo se blíž dostat k nkterému lenu rodiny, budete potebovat trplivost, koncentraci a hromadu asu na trénink. Neverbální komunikace mže odhalit skutené myšlenky, pocity, úmysly i zájmy urité osoby. Proto se projevy neverbálního chování oznaují nkdy anglickým slovem tells (= nco, co je nám sdlováno, co nco i o nem vypovídá o skuteném stavu mysli daného lovka). Vtšina lidí si neuvdomuje, že neverbáln komunikují a proto je tla asto poctivjší než slovní projev. Ten bývá vdom vytváen tak, jak chceme aby byl druhý lovk ovlivován - íkáme mu to, co chceme aby slyšel. 10 pravidel pro pozorování a dekódování neverbální komunikace 1. Bute svdomitými pozorovateli svého okolí 2. Klíem k pochopení neverbálního chování je pozorování v souvislostech 3. Naute se rozpoznávat a dekódovat univerzální neverbální chování 4. Naute se rozpoznávat a dekódovat pro uritou osobu typické chování 5. i jednání s druhými se snažte urit výchozí stav jejich jednání 6. Vždy se snažte vysledovat hromadné signály (projevy probíhající spole, nebo v ad za sebou) 7. Je dležité sledovat a vyhodnocovat zmny chování (mohou signalizovat zmny myšlení, pocit, zájmi postoj) 8. Naute se objevovat falešné nebo zavádjící neverbální signály 9. Rozpoznáte-li pohodu od nepohody, mžete se zamit na nejdležitjší chování pro dekódování neverbální komunikace 10. i pozorování druhých se chovejte decentn a nenápadn 1
PRVNÍ DOJEM Jak probíhá první kontakt mezi dvma lidmi? Pojme se podívat dovnit naší lebky, co se odehrává ve zhruba jednom a pl kilogramu té nejúžasnjší hmoty známého vesmíru, lidském mozku. Od roku 1952 se díky práci Paula MacLaena hovoí o lidském mozku jako TROJ- JEDINÉM MOZKU, který se skládá z: 1. Kmenového mozku (dinosauího, plazího, nebo hadího mozku) 2. Limbického mozku (savího) 3. Neokortexu (lidského mozku) První informace o druhém lovku a její zpracování trvá 3 až 7 vtein. Informaci dekóduje jako první kmenový mozek. Ten se rozhoduje mezi temi možnostmi: a) Vnímám ohrožení (reaguji útokem, ústupem, ustrnutím = 3U) b) Vnímám píležitost (chci pokraovat v poznávání a potvrdit nebo vyvrátit prvotní informaci) c) Vnímám bez hodnocení (nevím pro a zda pokraovat nebo ne) Druhá vlna informací je vyhodnocována mezi 15 až 60 sekundami. Tady nastupuje limbický mozek - saví. Tato ást mozku je emoním centrem. Rozhodujeme se, zda je nám kontakt s druhou osobou píjemný i nepíjemný a jak moc. etí a závrená ást je utvrzením se ve svém hodnocení druhé osoby. Probíhá do maximáln tí minut od zaátku kontaktu. Informace zpracovává mozková kra a tou se také rozhodujeme, zda se budeme hodnocením druhé osoby zabývat i ne. Tato ást mozku je ale také nejmén poctivá. Vzhledem k tomu, že ze všech tí ástí mozku je pouze tento schopen komplexního uvažování, je také nejmén spolehlivý. Je to ást mozku, která umí deformovat realitu a podvádt. Také ale analyzovat, poítat, interpretovat a chápat na úrovni charakteristické jen pro lidský mozek. Neokortex nám pomáhá íst v lidech a dekódovat neverbální informace. Je ale také ovlivnitelný naším rozhodnutím o tom, jak si pejeme druhou osobu vidt. Proto jsou první dv fáze prvního dojmu mnohem více vypovídající. OI ÚSTA TLO RUKA PROSTOR 2
PROSTOR U STOLU Pozdravili a pivítali jsme se a co dál? Posadíme se nebo zstaneme stát? Když zstaneme stát, mám si o místo k sezení íct, nebo tento požadavek jen naznait? A když si sednout tak kam? A jak se posadit? Jsem-li na svém pracovišti, kam posadím druhého? Co pro nj mám pipravit? Kdy pedat vizitku? A dát ji ped druhého na stl, nebo mu ji dát do ruky? ím a jak zahájit rozhovor? - Hodn otázek bychom si mli zodpovt díve, než se s druhou osobou sejdeme. Být pipraven je polovina úspchu. Zasedací poádek etlaovaná za jednacím stolem tšina z nás si tuto hru už urit zahrála, možná jen podvdom. Podstata hry je v tom, že každý z písedících zane vyznaovat své teritorium na stole znými pedmty. Jeden posune sklenku i popelník od sebe do stedu stolu, odloží ubrousek, na nj položí svj mobilní telefon a ze slánky udlá pohraniní stráž. Pokud si soused nevšimne takto ohranieného kritéria a vnikne do nj posunutím svých pedm, opením se o stl v teritoriu soupee i pisunutím své židle do vymezeného území, pak zaíná opravdová bitva. Otestujte si vstícnost svého spolusedícího. Sedíte-li u stolu proti sob dejte mu návnadu - položte doprosted stolu spis, nabídku i zápis z minulého jednání. Jsou ti možnosti, jak se váš oponent zachová. 1. itáhne si pedmt k sob a nahne se dopedu. Co udláte vy? 2. itáhne pedmt k sob a vrátí ho na pvodní místo. Co udláte vy? 3. itáhne pedmt k sob a nenahne se dopedu. Co udláte vy? 3
TERITORIA A ZÓNY tšina živoich udržuje kolem svého tla uritý prostor, který považuje za svj. Rozloha tohoto prostoru závisí zejména na tom, v jakých podmínkách kdo vyrstal a žije. Velikost osobní zóny je kulturn podmínná. Vzdálenost, kterou lovk udržuje mezi sebou a ostatními lidmi, závisí také na spoleenském postavení, ale tímto tématem se budeme zabývat pozdji. 15-60 cm 60-150 cm 150-350 cm 350 cm a více Intimní zóna Praktické využití prostorových vzdáleností Vstoupí-li druhá osoba do naší intimní zóny, pak v prvním pípad je narušitelem osoba nám velmi blízká, nebo má pibližující se lovk úmysly sexuální. V druhém pípad je narušitelem nepítel a chystá se zaútoit. Výjimky z pravidel o dodržování prostorových vzdáleností se uplatují v pípadech, kdy je prostorová vzdálenost dána spoleenským postavením dvou osob. editel spolenosti mže o víkendech chodit na ryby s jedním ze svých podízených. Jsou-li u vody, mohou vstupovat do intimní a osobní zóny druhého, ale v kancelái oba udržují spoleenskou vzdálenost, aby uinili zadost nepsaným pravidlm spoleenského rozvrstvení. Musí-li lidé v západní kultue elit tlaenici v peplnném výtahu nebo dopravním prostedku, dodržují soubor nepsaných pravidel. Tato pravidla jsou: 1. Není dovoleno s nikým mluvit, ani s lovkem, kterého znáte. 2. Za každou cenu je nutno vyhnout se kontaktu oí s druhými lidmi. 3. Je teba udržet poker face, nedávat najevo jakékoli pocity. 4. Máte-li po ruce knihy, noviny i spisy, je radno pedstírat, že jste hluboce zabráni do etby nebo jejich studia. 5. ím je dav hustjší, tím mén tlesných pohyb je dovoleno vykonávat. Teritorium a vlastnictví Osobní zóna Spoleenská zóna Veejná zóna Používá-li lovk pravideln po uritou dobu urité místo, zane ho považovat za své soukromé teritorium a stejn jako v pípad osobního prostoru ho bude mít tendenci bránit ped narušiteli. Každé teritorium lze rozlenit do nkolika dílích celk na neutrální, užívané a oblíbené. Tak se také stupuje tendence dané teritorium chránit. Druzí lidé k nám budou vstícní a odmítaví podle toho, jak budete brát ohled na jejich osobní prostor. To je jeden z dvod neoblíbenosti píliš familiárních lidí poklepávajících druhé po ramenou, i jinak se jich dotýkajících. Jak vypadá vaše pracovní místo - jak moc i málo je vaším teritoriem? 4
ADAPTANÍ (ZKLIDUJÍCÍ) CHOVÁNÍ Adaptaní chování má mnoho podob. Ocitneme-li se ve stresu, mžeme si hladit krk v podob jemné masáže, mnout si obliej nebo si pohrávat s vlasy. To vše se dje zcela automaticky. Náš mozek vyšle zprávu: Uklidni m, prosím, a naše ruce okamžit zareagují. Adaptaním chováním jsou pedevším doteky oblieje, hlavy, krku, ramen, paží, rukou i nohou v reakci na negativní podnt. Pomáhají nám se zklidnit. Oblíbené adaptaní innosti Žvýkání žvýkaky, kouení, jídlo, olizování si rt, mnutí brady, tení tváí Hraní si s pedmty (zapalova, prstýnek, etízek, mobil, hodinky, tužka atd.) Rovnání odvu (úprava kravaty, kontrola knoflí, vytahování rukáv košile zpod saka, hlazení sukn, atd.) Adaptaní chování využívající ásti tla Krk - mnutí si, dotýkání se krku, masírování prsty, tahání za kži Oblast krku - úprava límeku, uzlu kravaty, hraní si z etízkem, korály, náhrdelníkem Obliej - hlazení a dotýkání se, mnutí ela, olizování rt, masírování a tahání ušního lalku, hlazení vous, pohrávání si s vlasy Nohy - položení ruky na stehno a posun ruky smrem ke koleni, masírování nohy Využití adaptér pro lepší pochopení druhých 1. Poznejte adaptaní chování jakmile se objeví. 2. Urete pro sledovaného lovka výchozí adaptaní úrove. Pak dokážete zaznamenat veškeré zmny intenzity a reagovat na n. 3. Když vidíte, že sledovaná osoba provádí uklidující gesto, zastavte se a položte si otázku: Co ho/ji pimli to udlat? Víte, že se kvli nemu cítí nepíjemn, otázka je z eho a co s tím budete dále dlat. 4. Adaptaní chování se tém vždy používá v okamžité reakci na stresující podnt. 5. Schopnost spojit adaptaní chování se stresorem, který ho vyvolal, vám pomže lépe pochopit lovka, se kterým jednáte. 6. Za uritých okolností mžete zámrníct nebo udlat nco, co druhého vystresuje a díky tomu lépe pochopit, jak reaguje na podnty. 7. Všímejte si, kterou ást tla sledovaný lovk ukliduje. Mže to mít svou vypovídací hodnotu stejn, jako intenzita projev adaptaního chování. 8. ím vtší je míra stresu, tím vtší je pravdpodobnost, že nastane adaptaní chování. Jak reagujete na stresové podnty pi jednáních vy? 5
NOHY A CHODIDLA Horní ást tla se ada z nás nauila bhem svého života natolik ovládat, že je nkdy tžké, íst touto ástí tla vysílané signály. Bu proto, že je jich málo, jsou manipulativní, nebo natrénované tak, aby íkaly, co práv potebujeme. Chcete-li dešifrovat svt kolem sebe a vrn interpretovat chování druhých lidí, sledujte jejich chodidla a nohy. Jimi vydávané informace jsou mnohem pravdpodobnji poctivé a upímné. astné nohy Zmna smru nohou Sevení kolenou Vrtí se, pohupují, poskakují radostí - v reakci na njaký významn pozitivní podnt. Vnímejte šastné nohy v souvislostech (syndrom neklidných nohou) Neplete si šastné a netrplivé nohy, kdy je aktivita nohou dána potebou uvést vci do pohybu. Máme tendenci obracet se smrem k vcem, které se nám líbí a lidem, kteí jsou nám íjemní. Máme tendenci odvracet se od vcí nelibých a odpudivých, lidí nepíjemných a nesympatických. Více se máme tendenci natáet k tomu, co je nám milejší a píjemnjší. Smr kolen asto uruje úmysly sledované osoby, udává kterým smrem se sledovaná osoba chystá v nejbližších okamžicích vydat. Kolena k druhé osob - zacílení na druhého. Kolena ke dveím - ukonení jednání a tendence odejít. Nespolupracující nohy Rozpor mezi smováním tla a nohou. Dochází ke svalovému tonusu (naptí) a mli bychom se ptát: Co se dje? Pro ta tenze? Nejedná se o signály pohody a spolupráce. Mže jít o nejistotu nebo falešné chování. Náhlé znehybnní nohou Zablokování nohou Styl chze ejdou-li nohy sledovaného lovka z aktivity do ustrnutí, obvykle to znamená, že došlo k emoní zm. Druhý se cítí ohrožen nebo poškozen. Zaklínní nohou o sebe znamená nejistotu, zneklidnní i ohrožení. Zaklínní o nohy židle nebo stolu udávají potebu opory a neho jistého, na co se mohu spolehnout, že m podrží. Kontrola nohou zaklínním je známkou vysoké míry sebeovládání a sebekontroly. 6
RUCE A PAŽE Pohyby paží jsou výmluvným ukazatelem našich nálad a postoj. Pi pohod se paže pohybují voln a pirozen, pi rozrušení se pohyby vzpírají gravitaci a gesta se stávají rozmáchlejší a razantnjší. Pi ohrožení se pohyby paží stávají strohými, úspornými, nebo jsou zcela omezeny. Odtažení paží i strachu a zneklidnní stahujeme ruce k tlu. i zranní, ohrožování, týrání nebo máme-li starosti, pak jsou naše paže napímeny podél tla, nebo se zaklesnou na hrudi. Omezení pohybu paží Ruce v bok Ruce za hlavou Schovávání rukou Urážlivá gesta i radosti, štstí a potšení nám mají paže tendenci se zvedat. Nkdy až nad hlavu. Omezení pohyb paží mají lidé tendenci používat v pítomnosti nkoho, z koho mají obavy, úzkost i strach. Souvisí s omezením pitahování pozornosti Vzbuzují dojem autority a rozšiují zabíraný prostor. Všímejme si smování palc. Jdou-li palce dozadu, jde o budování si statusu a respektu. Jdou-li palce dopedu, je to vytváení si opory a krytých zad - jde o autoritativnjší postoj. Ruce v bok (zejména u žen) íkají druhým - stojím si za svým, myslím to naprosto vážn, o tomto nehodlám diskutovat. Známka teritoriálního chování. Pozice pipomíná kobru ped útokem. Tento postoj nás lá vtšími a íká ostatním: Já jsem tu pánem situace. toto gesta používají pedevším lidé, kteí mají potebu pedvést svou autoritu a dominanci. Vidíme-li ruce druhé osoby, psobí to nás pozitivn. Nevidíme-li je, vnímáme to negativn. Schované ruce vyvolávají dojem neupímnosti, vedou k podezívavosti, zvyšují pozornost a oekávání na negativní akci. Nejsou-li ruce vidt, nebo jsou hodn pasivní a nevýrazné, ubírá to na vnímaé kvalit a poctivosti sdlovaných informací. Vyhnte se jakýmkoli vulgárním gestm. Jsou známkou nízkého sebeovládání, osobní hrubosti, buranství a tupé arogance. Útoná gesta prsty nebo prstem rukou vi druhé osob dávají najevo dominanci a nadazenost. Vysokou míru sebeprosazování na úkor druhé osoby. Stíška a ukazování palc Tato gesta sví o vysoké sebede a sebevdomí. Stíška prsty vzhru je signálem vysokého statusu, toho, že si stojíte za sebou samým a svým názorem. Vztyený palec je známkou pohody a vysoké sebedry. Dává najevo i prestiž a vdomí si svého dobrého postavení. 7
OBLIEJ - I A ÚSTA Náš obliej je jak malíské plátno, na nmž se zobrazuje stav naší mysli. Všemi nejrznjšími obliejovými svaly, které s maximální pesností ovládají ústa, rty, oi, nos, elo, elisti, je lidský obliej bohat vybaven k vytváení škály až deseti tisíc rzných výraz. i Ústa Oko do duše okno - oi jsou pirozeným indikátorem stavu mysli a nálad. Jsou zna nezávislé na našem volním ovlivování a proto mají i vysokou vypovídající hodnotu o stavu vnitního prostedí druhé osoby. Zúžení zornic a mhouení oí - když se nám nco nelíbí, pak se oi zúží, a naopak. Nad zornikami nemáme vdomou kontrolu a zužují se i v pípad vysokého jasu i zneištní vzduchu. Oi mhouíme i když nám informace pináší špatné zprávy, v pípad nepíjemného pekvapení a ohrožení. Rozšíení oí - nastane pi rozrušení, pekvapení nebo náhlé konfrontaci s problémem. Po zpracování informace, dojde-li k pozitivní reakci, oi se rozšíí a až rozzáí. Mozek v podstatíká: Líbí se mi co vidím. Chci vidt ješt lépe a víc. Spolu s rozší- ením oí dojde vtšinou i k vytažení oboí, tím se celá oblast oí zvtší a zvýrazní. Zakrývání oí - mže být signálem únavy, ale astji je ochranným mechanisme, kdy mozek cenzuruje pijímané informace, které už dále nechce vidt. Veškeré zmenšování a skrývání oí je píznané pro obavy, averzi, nesouhlas nebo vnímání potenciální hrozby. Záblesk v oích se odehrává velmi krátce a rychle, je projevem vnímání pozitivní emocionální události. Všeobecn se vyskytuje pi milém pekvapení. Mrkání a kmitání oních víek se zvyšuje, když jsme rozrušeni, ztrápení, nervózní a znepokojení. ada rychlých mrknutí mže signalizovat velký vnitní boj. Upímný úsmv je povytažení koutk úst nahoru a svraští vnjší koutky oí, což zpsobuje drobné oní vrásky typické pro hejivý úsmv. Takový úsmv navozuje pohodu, radost, dobrou mysl a potšení. Falešný úsmv se používá z povinnosti i k manipulativním úelm. Pi nm se koutky úst roztáhnou do strany, ne vzhru. Sevení rt je projevem stresu. Míra jejich sevení vyjaduje míru stresu. Stisknutím rt nechceme dovnit ani ven propustit nic, nebo jsme práv sužování vážnými problémy. Špulení rt i mluvení druhého znamená nesouhlas s tím, co je eno, nebo zvažují, jak se k vyenému postavit a eventuáln se chystají íci alternativní myšlenku nebo návrh. Obas mže být i sexuálním signálem. Úšklebek je projevem opovržení (podobn jako obracení oí v sloup). Je to tvrdý projev neúcty a nezdvoilosti a odráží nedostatek empatie a ohleduplnosti. Pohyby jazyka mezi které patí olíznutí rt, vystrkování jazyka, pejíždní jazykem po ústní dutin dávají najevo nepohodu a pomáhají nám se uklidovat. Nkdy jsou známkou vysokého soustední. Nkteí lidé dávají vysunutím jazyka najevo radost ze lži, podvodu, oklamání nebo zdailé finty. 8
PRAVIDLA ÚSPŠNÉ I I TLA 1. Hospodate s každou vteinou prvního setkání. Nedlejte si iluze, že špatný dojem lze snadno zítra opravit. Pozdjší náprava vcí je o nco tžší než uvést je do poádku hned na zaátku. 2. Vždy, kdykoli je to možné, použijte signál letmého povytažení oboí. Vždy optujte signál letmého povytažení oboí vyslaný druhou osobou, pokud ovšem nechcete signalizovat ne- átelský postoj. 3. Vždy erušujte zrakový kontakt odvrácením pohledu dol, pokud nemáte v úmyslu vyjádit nezájem o druhého nebo jej vyvést z rovnováhy napíklad pohledem vzhru. 4. Nikdy bhem poátení fáze kontaktu neupírejte na druhého pohled déle než na ti vteiny. Podívejte se, potom zrakový kontakt krátce perušte. Jakékoli porušení tohoto pravidla mže vytváet negativní dojmy. Jediná výjimka je bhem pesilové hry, když je vaším zámrem vyvést druhého z rovnováhy. 5. Používejte úsmv, který je nejvhodnjší pro danou situaci. Nevhodný úsmv mže vyvolat negativní dojem jako vbec žádný úsmv. 6. Dbejte na to, abyste nikdy neúmysln nenarušili intimní zónu druhé osoby. Pokud tak uiníte úmysln v zájmu manipulativní strategie, uvdomte si, že vyvoláváte nárst aktivace. 7. Ujistte se, že jste zvolili postup odpovídající výsledkm, které jsou vaším cílem. Vezmte v úvahu kulturní a individuální rozdíly, stejn jako povahu vztahu. Naute se používat celou škálu vzdáleností bez pocitu odcizení nebo znepokojení. ím umíte být pizpsobivjší v manipulaci s osobními zónami jiných lidí, tím vtší kontrolu nad setkáním budete moci uplatnit. 8. Za uritých okolností mže narušení ního osobního prostoru zvýšit vzájemné sympatie. žete ho použít jen tehdy, když to dotynému lovku vynahradíte slovní chválou nebo átelskými a povzbudivými neverbálními signály. Za takových podmínek zkrácení vzdálenosti mezi vámi zvýší sympatie, zájem a ochotu spolupracovat s vámi. 9. Nikdy nestjte pímo elem proti neznámému muži nebo po boku neznámé žen. S mužem zaínejte rozhovor vstoje spíše v boní pozici a postupn se pemísujte více do pozice elní. Na poátku rozhovoru se ženou zaujmte elní postavení a potom se pomalu pesunujte do pozice boní. 10. Nikdy nestjte, když nkdo další sedí, jestliže ovšem není vaším zámrem ho ovládnout nebo zastrašit. Výška je silným signálem dominance. 11. Vyhnte se, pokud je to možné, keslm, která vás nutí sedt v nich hodn hluboko, protože to omezí vaši možnost vysílat adu dležitých signál pomocí gestikulace a držení tla. 12. Pokud je možné židle pemisovat, te se pravidly prostorových zón, i když se mžete piblížit k druhému lovku v sed více než ve stoje. 13. Vyvarujte se sedt bezprostedn vedle neznámé ženy nebo proti neznámému muži. Kdykoli je to možné zate posazením bokem k muži a elem k žen. 14. Za všech okolností udržujte své dlan suché. Za všech okolností používejte stední sílu stisku pi podání ruky. Ruku druhého držte alespo 2 vteiny, maximáln 5 vtein. 15. Chcete-li vyjádit pevahu, používejte stisk ruky silnjší a delší. Chcete-li vyjádit náklonost a pátelství, použijte stední sílu stisku po delší dobu a spojte ji úsmvem a oním kontaktem. Mírn se pedklánjte. Pi vyjádení podízenosti je síla stisku a délka normální, oní kontakt je krátký a koní sklopením oí dol. 16. Vyhýbejte se používání zabarvených nebo tmavých skel v brýlích, pokud vás k tomu nenutí zdravotní dvody. 9
PRAVIDLA ÚSPŠNÉ I I TLA 17. Používejte náklon hlavy do strany spolu se zrakovým kontaktem a srdeným úsmvem pi první schzce, abyste zvýšili úinek svého vystupování. Stejné signály používejte, kdykoli žádáte o pomoc a spolupráci. 18. Když mluvíte ke skupin lidí, zajistte, abyste mli se všemi zrakový kontakt. Pokud je to možné, vyhnte se pedítání textu. Bu se neute nazpam to, co chcete íci, nebo používejte jen struné poznámky. 19. Tajemství úspšné pesilové hry závisí ne vaší schopnosti ovládat as a prostor druhé osoby. 20. Chote pomalu, rozvážn a vzpímen. Vnujte as obhlídce svého okolí. Osvojte si chování vlastníka a ne kradmé zpsoby nkoho, kdo na míst nemá co dlat. Pedstavujte si, že místo, kde jste, vám patí a pohybujte se podle toho. Nikdy se nenechte pimt ke spchu. 21. Používejte prodloužený pohled k vyvedení druhého z rovnováhy. 22. Kdykoli je to možné, zvolte si, kde a jak budete sedt. Vyberte si židli bez postranních opradel, z které lze snadno vstát a ve které budete stejn vysoko jako druhý. Vyhnte se léce hlubokých a pohyb omezujících kesel. 23. Svou schopnost ovládat druhé mžete zvýšit zámrným vpádem do jejich osobní zóny. 24. Chcete-li získat nad druhým pevahu, ovládnte nejdíve jeho as. ím déle jej pinutíte ekat - do urité míry - tím vtší pevahu dáváte najevo. Zkuste použít dvacetiminutový test. Jestliže druhý vydrží na schzku trplivekat, získali jste pevahu v tom smyslu, že jste podkopali pedstavu, kterou ml o svém postavení. 25. Brate se pokusm mait váš as. Zstate v innosti a oplate druhému tím, že ho donutíte také na vás ekat. Dodržujte pravidlo, že pokáte nejvýš patnáct minut. Po skonení této doby, pokud není skute závažný a opravdový dvod ke zdržení, schzku ukonete. 26. istupujte ke každému setkání nezaujat. Vyhýbejte se píliš mnoha pedem utvoeným úsudkm o tom, s ím se pi nm setkáte. 27. Nevnujte píliš mnoho pozornosti výrazm oblieje. Pestože vám mohou poskytnout nkterá cenná vodítka, jejich signály i tla se dají snadno pedstírat. 28. Nervozitu poznáte mnohem spíše pohledem na ruce a nohy než na obliej. 29. Bez ohledu na to, na em se chcete s druhou osobou dohodnout, signály i tla vám prozradí, zda a kdy je druhý pipraven dohodu uzavít. Klíové signály, které je teba sledovat, jsou náhlé uvolnní naptí, zvýšený zrakový kontakt, piblížení se a ruka dotýkající se brady. 30. Chcete-li si ovit upímnost signál átelství, sledujte záhyby kže pod oima. Prozrazují upímný nefalšovaný pátelský úsmv, všímejte si bhem konverzace zvýšené snahy o dotek, napodobování vašich postoj a gest a hlavy naklonné do strany. 31. Lhái se prozrazují kolika zpsoby. Sledujte, zda druhý používá mén gestikulace a více se dotýká sám sebe. Obvykle si mne ruce, tahá se za uši, nos nebo tváe. Velmi mnoho nám prozradí mnutí si oí nebo nosu. Lež ve spojení s nepátelstvím lze rozpoznat podle agresivních pohyb nohou, rukou nebo úst. 32. Vaše významná zkušenost: 10
OSOBNÍ TRÉNINKOVÝ PLÁN Jakého pínosu (zisku, užitku) chci dosáhnout? (PRO? SMYSL? MOTIV?) Cíle (co chci): Úkoly (kudy jdu k cíli): innosti (co budu dlat): EKÁŽKY, PODMÍNKY, PEDPOKLADY? (Jsou? Jaké? Reakce?) INFORMOVAT? (Pro? Koho? Jak? Kdy?) PODPORA? (Od koho? V em?) Být pipraven je plka vítzství. Miguel de Cervantes Saavedra (voják, básník, spisovatel) 11