strana 1 Penzijní fondy a penzijní společnosti strana 2 Penzijní fondy Významní hráči na finančních trzích příklad USA a hypoteční krize Samostatné licencované subjekty Nakupují významné objemy státních a dalších dluhopisů K čemu penzijní fondy slouží? a) penzijní pojištění b) penzijní připojištění strana 3 Systémy penzijního pojištění Bezfondové PAYG(Pay as you go) průběžný systém výhody versus nevýhody (viz následující slidy) Fondové veškeré prostředky směřují do fondů, které tyto prostředky obhospodařují (včetně zaměstnaneckých); výhody versus nevýhody Penzijní pojištění kombinované došla tam i ČR (třípilířový systém od 1. ledna 2013), častý systém v zahraničí; výhody versus nevýhody; problémy na Slovensku a v Maďarsku Penzijní reforma v ČR třipilířový systém penzijního pojištění v ČR, dobrovolný opt-out systém (nový II. pilíř) 1
strana 4 Demografický vývoj ve světě Demografický vývoj v ČR strana 5 roste střední délka života muži klesá porodnost 1,4 dítěte/ženu vs. 1,85 v roce 1990 Rok 2008 2009 2010 2011 Příjmy z pojistného na DP (mld. Kč) 282,5 274,1 279,4 319,5 Výdaje z pojistného na DP (mld. Kč) 278,2 301,0 309,2 359,1 Rozdíl +4,3-27,0-29,7-39,5 Co by se muselo stát, aby bylo v roce 2050 dost peněz na důchody v dnešní hodnotě? DPH 40 %? Porodnost 4 děti na 1 ženu? 3 miliony nově pracujících? Odchod do důchodu v 74 letech? ženy 1993 69,2 76,4 2010 74,3 80,4 2030 78,4 83,7 2050 81,6 86,4 strana 6 Penzijní systém vs. ekonomický růst Zdroj: Siegel (2009) 2
strana 7 Penzijní připojištění v ČR Současný stav(stav ke konci roku 2012) příspěvky od účastníků (průměr cca 465 Kč), příspěvky od státu (průměr cca 110 Kč), příspěvky od zaměstnavatele (cca každému 5. -6. účastníkovi), zhodnocení, podmínka nezáporného ročního zhodnocení (jaké to má důsledky?) Málo využívaný produkt mezi mladými lidmi důvody: malý výnos, malá likvidita?!, příspěvky od zaměstnavatele Zapojeno cca 4,6 mil. účastníků, nastřádáno cca 246 mld. Kč za cca 18 let (cca 53 tisíc na účastníka). Výdaje státního rozpočtu na oblast starobních důchodů cca 300 mld. Kč/rok Změny od 1.1.2013 strana 8 Možnost vybrat si investiční strategii Odděluje se majetek správce od majetku účastníků Zprůhledňují se poplatky Nově existuje možnost předdůchodu Mění se výše státních příspěvků Chybí garance nulového zhodnocení Není možnost čerpání výsluhové penze Proces transformace strana 9 Všechna existující penzijní připojištění dnem 1.1.2013 přechází svým majetkem automaticky do tzv. transformovaného fondu. Do 3 měsíců informuje penzijní společnost písemně všechny klienty a nabídne jim možnosti přestupu do účastnických fondů. Každá penzijní společnost má nově zákonem 427/2011 nařízeno vytvořit základní účastnický konzervativní fond. Kromě tohoto fondu může a bude vytvářet a obhospodařovat další účastnické fondy (zpravidla dynamičtější), které mohou investovat do aktiv specifikovaných v zák. 427, hl.5. Do nových fondů, s novými podmínkami, budou klienti moci vstupovat od 1.1.2013. 3
Proces transformace strana 10 Stávající účastníci penzijního připojištění mohou: a) Zůstat v transformovaném fondu, kde: - je garantováno nezáporné zhodnocení - jim zůstávají všechny dávky a nároky, které mají ve svých stávajících. penzijních plánech, včetně výsluhové penze - státní příspěvky budou vypláceny podle nového modelu - jejich prostředky budou i nadále investovány velice konzervativně - změny poplatků podle zákona 427/2011 - poplatky: 15 % ze zisku + 0,6 % z majetku za jeho správu Proces transformace strana 11 Nebo mohou: b) Přejít do nového fondu ÚČASTNICKÉHO, kde: - si mohou zvolit strategii investování do nabízených fondů - kde je dlouhodobě reálná možnost vyšších výnosů - státní příspěvky budou vypláceny podle nového modelu - změny poplatků podle zákona 427/2011 - není garance zhodnocení - chybí možnost výsluhové penze Mohou také na svou žádost přejít k jiné penzijní společnosti. strana 12 Současný penzijní systém v ČR 4
strana 13 Penzijní připojištění v ČR strana 14 Penzijní připojištění v ČR strana 15 Současný stav penzijního systému v České republice Dobrovolný opt-out (3 % plus 2 %), dobrovolný II. pilíř Nové penzijní společnosti oddělení majetku od majetku účastníků (individuální účty) Zrušení podmínky nezáporného ročního zhodnocení u nových smluv Transparentní poplatková struktura Základní druhy fondů (investiční strategie) Možnost dědění; doživotní penze; náklady penzijní reformy; distribuce; atd. Co se bývalými penzijními fondy a systémem penzijního připojištění? 5
Srovnání II. a II. pilíře strana 16 Důchodové spoření dobrovolné důchodové fondy majetek v důchodových jednotkách nabízí povinně 4 fondy bez státních příspěvků bez daňových úlev bez příspěvku zaměstnavatele nelze přerušit nelze čerpat před nárokem na starobní důchod doživotní starobní penze starobní penze na 20 let vyplácí pojišťovna Doplňkové penzijní spoření dobrovolné transformovaný fond + účastnické fondy majetek v penzijních jednotkách nabízí povinně 1 fond konzervativní + další volně státní příspěvky daňové úlevy zaměstnavatel může přispívat lze na žádost přerušit či odložit platby lze čerpat odbytné + je možné využít předdůchod bez výsluhové a pozůstalostní penze starobní penze na určenou dobu - vyplácí PS doživotní nebo dobou určená penze - vyplácí pojišťovna strana 17 Burzy a organizované mimoburzovní trhy strana 18 Burza Definice burzy Funkce burzy Znaky burzy: oboustranná aukce zvláštní povolení druhy obchodů jsou přesně vymezeny (promptní, termínové atd.) druhy aktiv jsou přesně vymezeny např. ISIN, kvalita u komoditních burz nutná jejich zastupitelnost a standardizovanost stanovená minimální obchodovatelná jednotka lot čas a místo jsou předem určeny obchoduje vymezený okruh osob 6
Rozdělení burz strana 19 Podle obchodovaných aktiv: Burzy cenných papírů primární versus sekundární trh, IPO Burzy devizové FOREX: není to ale centralizovaná burza v tradičním slova smyslu především termínové, spotové jsou přes OTC, vysoké objemy obchodů! Na měnových trzích je denní obrat cca 4 bilionů USD, na NYSE 55 mld. USD. Měnové trhy jsou nejlikvidnější (+ 24 hodin denně) finanční trhy s centry Londýn (cca 34 %) NY(cca 17 %) Tokyo(cca 6 %) Burzy komoditní mimo finanční trhy Podle typu obchodů: Burzy promptní (spotové) spotové obchody: uzavření obchodu a jeho vypořádání je v krátkém časovém intervalu (do několika obchodních dní) Burzy termínové (derivátové) termínové obchody: mezi uzavřením a vypořádáním obchodu je delší časová prodleva a) burzy futures kontraktů b) burzy opčních kontraktů Rozdělení burz dle velikosti strana 20 Měřítkem je tzv. tržní kapitalizace A) Nadnárodní burzy (NYSE, Tokyo, London) B) Mezinárodní (Paříž, Frankfurt) C) Národní D) Lokální (regionální) Zdroj: WFE strana 21 Mimoburzovní trhy Důvody existence vedle burz: a) burzy nemusí přijmout všechny CP k obchodování (malá emise atd.), b) členský přístup u burz, c) velikost lotu, d) nutnost dodržovat čas obchodování atd. Obecně se jedná o zdravou konkurenci burz, která umožňuje přístup většího počtu subjektů na trh, vždy se jedná o licencované subjekty Příklady mimoburzovních trhů: v ČR dříve RM-Systém (v roce 2008 kvůli MIFIDu přeměna na burzu), v USA se jedná o Nasdaq 7
strana 22 Instituce kolektivního investování strana 23 Principy kolektivní investování Jak a kde se lze zapojit do kolektivního investování? strana 24 Výhody kolektivního investování Snadné investování: banka, investiční společnost, finanční poradce Kvalifikace, znalosti: portfolio manažer, analytici Diverzifikace rizika Minimalizace nákladů: úspory z rozsahu I nedostupné investice Likvidita Možnost vyšších výnosů Dohled regulátora 8
Nevýhody kolektivního investování Poplatky je to skutečně nevýhoda?; typy poplatků Omezený vliv při investičním rozhodování Možná manažerská selhání podvody, chyby, atd.; operační riziko Subjekty kolektivního investování A) Podílové fondy B) Investiční fondy Rozdíl mezi podílovým a investičním fondem Kdo vlastní investiční fond a kdo vlastní podílový fond Co emituje podílový fond a co investiční fond Rozdělení fondů dle nového zákona o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) Investiční fondy a) Fondy kolektivního investování b) Fondy kvalifikovaných investorů Uzavřené versus otevřené fondy Doba emise cenných papírů fondu Doba trvání fondu Povinnost odkupu a výše odkupní ceny Vznik diskontu a) co to je diskont u uzavřených fondů? b) nezaměňovat s diskontem u směnek atd. 9
Diskont akcie uzavřeného investičního fondu Kurz tržně stanovená cena (nabídka x poptávka) Aktuální hodnota akcie - vlastní kapitál/1 akcii IF - čisté obchodní jmění/1 akcii IF -net assets value NAV/1 akcii IF VK, ČOJ, NAV: hodnota veškerého majetku fondu včetně pohledávek bez všech dluhů a závazků Diskont podílového listu uzavřeného podílového fondu Kurz tržně stanovená cena (nabídka x poptávka) Aktuální hodnota podílového listu - vlastní kapitál/1 PL UPF - čisté obchodní jmění/1 PL UPF -netassetsvalue NAV/1 PLUPF VK, ČOJ, NAV: hodnota veškerého majetku fondu včetně pohledávek bez všech dluhů a závazků strana 29 Typy fondů kolektivního investování Dle investiční strategie: peněžního trhu dluhopisové(státní obl., bankovní obl., podnikové obl., komunální obl.; fixně úročené, variabilně úročené ) akciové(blue chips, SME, univerzální, odvětvové ) smíšené garantované(zajištěné), jak se zajišťují? indexové fondy fondů fondy reálných aktiv(movité a nemovité věci) fondy derivátové další druhy(fondy rizikového kapitálu, strukturované fondy, fondy životního cyklu ) Co je to statut fondu? Co je to depozitář fondu? Coje to administrátor fondu? 10
Fondy životního cyklu Zdroj: Pioneer Investments strana 32 Typy fondů kolektivního investování Dle nakládání s dosaženým hospodářským výsledkem: 1) Fondy důchodové (příjmové) 2) Fondy (růstové) 3) Fondy vyvážené strana 33 Typy fondů kolektivního investování Aktivní resp. pasivní správa portfolia: A) Fondy s aktivní správou portfolia B) Fondy s pasivní správou portfolia Ovlivňuje výši poplatků Základní druhy poplatků 11
Kolektivní investování v ČR strana 34 strana 35 Kolektivní investování v ČR Zahraniční versus domácí fond strana 36 Kolektivní investování v ČR 12
Kolektivní investování ve světě strana 37 Zdroj: EFAMA strana 38 Kolektivní investování v Evropě Zdroj: EFAMA Ostatní komerční subjekty finančního trhu 13
Ostatní komerční instituce FT a) Obsluhující instituce vypořádací centra, clearingové centrály b) Obchodníci s cennými papíry c) Finančně poradenské společnosti d) Ratingové společnosti e) Poskytovatelé půjček splátkový prodej, peníze domů f) Směnárny g) Depozitáři h) Atd. strana 41 Teorie úrokových sazeb Klasická teorie úrokových sazeb dlouhodobá Úroková teorie preference likvidity autorem je Keynes, krátkodobá, 3 motivy držby peněz: úrokové sazby ovlivňují pouze spekulativní motiv Úroková teorie zapůjčitelných fondů (zápůjčního kapitálu) i mezinárodní toky Úroková teorie racionálního očekávání Jednotlivé úrokové teorie popisují proměnné, které ovlivňují výši úrokových sazeb a tím pádem vysvětlují proč jsou úrokové sazby tak vysoké, jak jsou vysoké SAMOSTUDIUM ZE SKRIPT Vzájemné vazby jednotlivých druhů úrokových sazeb Úrokové sazby stanovené centrální bankou strana 42 Mezibankovní úrokové sazby Tržní úrokové sazby 14
strana 43 Úrokové sazby stanovené centrální bankou Diskontní sazba diskontní nástroj Repo sazba operace na volném trhu Lombardní sazba diskontní nástroj (resp. operace na volném trhu) Aktuální hodnoty: http://www.cnb.cz strana 44 Mezibankovní úrokové sazby Vždy o něco vyšší než diskontní sazby Úrokové sazby pro vklady a úrokové sazby pro úvěry: A) Úrokové sazby, za něž banky prodávají (nabízejí) likviditu jiným bankám /Interbank Offered Rates/ B) Úrokové sazby za něž banky nakupují (poptávají) likviditu jiným bankám /Interbank Bid Rates/ Vyšší je z logických důvodů Interbank Offered Rate strana 45 Mezibankovní úrokové sazby Na základě jednotlivých Offered a Bid úrokových sazeb jednotlivých bank v různých finančních centrech jsou vyhlašovány (centrální bankou, asociacemi apod.) tzv. referenční mezibankovní úrokové sazby Jedná se o průměr mezibankovních úrokových sazeb jednotlivých bank; nejvýznamnější jsou 3měsíční a 6měsíční mezibankovní referenční úrokové sazby Mohou být vyhlašovány i pro jiné měny, než je národní měna daného finančního centra Vždy se jedná o průměr. To znamená, že některé banky si půjčují na mezibankovním trhu za vyšší úroky, pokud mají větší riziko (nižší rating) atd. 15
strana 46 Mezibankovní úrokové sazby Londýn: New York: Tokyo: Frankfurt: Praha: LIBOR, LIBID NIBOR, NIBID TIBOR, TIBID EURIBOR, EURIBID PRIBOR, PRIBID LIBOR resp. LIBID: nejvýznamnější světové centrum peněžního trhu je Londýn; referenční úrokové sazby jsou vyhlašovány i pro jiné měny než pouze pro GBP (např. pro EUR, USD, JPY, CHF atd.) strana 47 Mezibankovní úrokové sazby v ČR V ČR se jedná o PRIBOR a PRIBID Pouze pro CZK Vyhlašuje! ČNB, kdo stanovuje? Proč je PRIBOR vyšší než PRIBID? Zdroj: ČNB strana 48 Tržní úrokové sazby Úrokové sazby při bankovních obchodech bank se svými klienty ostatní ekonomické subjekty mimo centrální banky a komerčních bank Výše těchto sazeb závisí na: a) druhu bankovního obchodu (produktu) b) důvěře (kreditní riziko); nejvýznamnější faktor: rating, scoring c) délce poskytnutí úvěru d) a dalších faktorech... 16
strana 49 Tržní úrokové sazby Základní tržní (tzv. prime rate) úrokové sazby a) nejlepším klientům (dle kreditního rizika) b) vyšší ovšem než mezibankovní úrokové sazby Standardní tržní úrokové sazby ostatním klientům (vyšší prémie za riziko) Mechanismus regulace úrokových sazeb strana 50 Změna úrokových sazeb centrální bankou vždy vyvolá změnu mezibankovních a tržních úrokových sazeb stejným směrem a dále změní poptávku po úvěrech: a) růst úrokových sazeb: pokles poptávky po úvěrech monetární restrikce b) pokles úrokových sazeb: růst poptávky po úvěrech monetární expanze strana 51 Úvod do teorie investic Pojem investice Rozdělení investic a) reálná investice b) finanční investice => investice do finančních investičních instrumentů => úvěry a půjčky nebo cenné papíry Vyspělé vs. méně vyspělé země Komplementárnost obou forem 17
strana 52 Finanční instrumenty Investiční versus neinvestiční instrumenty Investiční instrumenty: a) půjčky a úvěry (nepřevoditelné): nabídka a poptávka b) cenné papíry (převoditelné): nabídka a poptávka Peněžní trh versus kapitálový trh Cenné papíry versus úvěry (sekuritizace) strana 53 Nabídka finančních investičních instrumentů Poptávka po zápůjčním kapitálu (z pohledu cenných papírů) Neustále rostoucí (souvisí se zadlužováním podniků, vlád, ale i domácností) strana 54 Poptávka po finančních investičních instrumentech Nabídka zápůjčního kapitálu (z pohledu cenných papírů) Základní faktory: a) bohatství b) důvěra v investiční prostředí =>velký úkol pro vlády, kvalitní legislativní rámec 18
strana 55 Základní faktory investiční strategie Investiční trojúhelník: a) výnosnost b) rizikovost c) likvidita Ex-ante versus ex-post strana 56 Výnosnost Míra zhodnocení investovaných prostředků Ex-ante versus ex-post Hrubý výnos versus čistý výnos Nominální versus reálný výnos Běžný versus kapitálový výnos Statické a dynamické metody hodnocení výnosnosti investic Více viz videokurz Finanční matematika: díl 8 strana 57 Rizikovost Pravděpodobnost, že nedosáhneme očekávaného výnosu Ukazatele rizikovosti Statistická charakteristika variability =>směrodatná odchylka výnosů => tzv. volatilita Riziko ex-ante versus ex-post 19
strana 58 Výpočet rizikovosti strana 59 Rizikovost strana 60 Riziko versus výnos Zdroj : www.atanycapital.com 20
strana 61 Druhy investičního rizika a) tržní riziko (týká se všech CP) b) jedinečné riziko (týká se konkrétního CP) Druhy rizik: 1. Úrokové riziko 2. Inflační riziko 3. Riziko událostí 4. Kreditní riziko 5. Likvidní riziko 6. Měnové riziko 7. Operační riziko 8. Ostatní rizika (smluvní rizika apod.) Diverzifikace portfolia strana 62 a) sestavení portfolia za účelem snížení celkové rizikovosti investice b) nesázet vše na jednu kartu Příklady diverzifikace portfolia strana 63 Riziko portfolia 21
Výnosově rizikový profil investice strana 64 Tržní a specifické riziko strana 65 strana 66 Likvidita Další faktor investiční strategie Stupeň likvidity Rizikový faktor Nejlépe likvidní jsou CP veřejně obchodované na sekundárních trzích CP, zejména burzách a mimoburzovních trzích Likviditu ovlivňuje poptávka investorů => musí existovat důvěra => úkol pro stát 22
strana 67 Základní druhy finančních investičních instrumentů strana 68 Rozdělení finančních instrumentů Finanční neinvestiční instrumenty nesplňují definici investice Finanční investiční instrumenty splňují definici investice Základní druhy finančních investičních instrumentů strana 69 23
strana 70 1. Základní (tzv. klasické) investiční nástroje Zdroj: Rejnuš (2010) strana 71 2.Termínové derivátové instrumenty Odvozené (derivované) instrumenty od základních instrumentů => deriváty (finanční deriváty, komoditní deriváty ) Termínové versus spotové obchody Kurzy termínových kontraktů jsou závislé na očekávaném budoucím vývoji promptních cen jejich podkladových aktiv Pevné a podmíněné deriváty 3. Cenné papíry fondů kolektivního investování strana 72 Ceny těchto cenných papírů jsou závislé zejména na vývoji hodnoty portfolia daného fondu U uzavřených fondů je nutno dále zohlednit i existenci diskontu 24
4. Strukturované produkty (pokročilé deriváty) Kombinace předchozích tři druhů investičních instrumentů kombinace základních druhů cenných papírů, termínových obchodů a cenných papírů kolektivního investování a) strukturované vklady b) strukturované dluhové cenné papíry c) cenné papíry strukturovaných fondů kolektivního investování d) sekuritizované pákové deriváty strana 73 Základní druhy investičních cenných papírů strana 74 Dle délky jejich životnosti: 1) Cenné papíry peněžního trhu Krátkodobé a především diskontované cenné papíry Obvykle formou přímých obchodů nebo prostřednictvím OTC trhů Velký význam primárního trhu Zabezpečení provozního financování (státní pokladniční poukázky atd.) Pouze dluhové cenné papíry 2) Cenné papíry kapitálového trhu Dluhové i majetkové cenné papíry Důležitá je likvidnost prostřednictvím sekundárního trhu Jedná se především o akcie a obligace Základní druhy investičních cenných papírů strana 75 Dle jejich charakteru: 1) Majetkové cenné papíry Především podnikové akcie, výlučně dlouhodobé CP Tři základní práva spojená s akciemi 2) Dluhové cenné papíry (dluhopisy) Jak dlouhodobé (obligace), tak krátkodobé CP Dlužnický závazek Právo na předem stanovený úrok a vrácení zapůjčené částky 25
strana 76 Podoba a forma cenných papírů Dle podoby: a) listinné b) zaknihované (dematerializované) c) imobilizované Dle formy: a) na jméno b) na majitele (doručitele) c) na řad strana 77 Podnikové akcie strana 78 Podnikové akcie Rizikové finanční aktivum (vysoká kolísavost) Běžný a kapitálový výnos (kladný versus záporný) Cenné papíry bez splatnosti Tři základní práva spojená s držbou akcií Tato práva mohou být rozšířená či omezená záleží, o jaký druh se jedná (kmenové, prioritní, třídy akcií) 26
Akcie strana 79 Zaměstnanecké, prioritní, kmenové Proč? Důvody Emisní ážio Výhoda pro a. s. proč? Dividendy alternativy: akciové dividendy - proč? Share buyback, důvody: Podpořit poptávku po akciích - proč? Snížit vnější kontrolu nad společností - proč? Snížit přebytečnou hotovost Jak se určí emisní kurz (a tedy i EÁ)? Akcie s NH1.000 Aktiva (majetek) Peníze 1.000 ---------------------- Peníze 1.500 Pasiva (zdroje) Zákl. kap. 1.000 ----------------------- Zákl. kap. 1.000 Emisní ážio.. 500 Čí hlas bude mít větší váhu? Akcionář za 1.000 nebo za 1.500? Podíl na a. s. jen dle NH!!! Akcie strana 80 Makroekonomika HDP, úrokové sazby, inflace, politická situace Odvětví Hosp. cyklus, úroveň konkurence, vstup do odvětví, státní zásahy Mikroekonomika Historie, současnost, budoucnost firmy Tržby, podíl na trhu, zisk, dividendy, P/E, volatilita Podrobněji viz Fundamentální analýza (FT III) strana 81 Podnikové akcie Základní faktory ovlivňující vývoj na akciových trzích Fundamentální analýza, dlouhodobá analýza akcií, jejím cílem je stanovení vnitřní hodnoty akcie (teoretické ceny) Faktory makroekonomické Faktory odvětvové (resp. oborové) Faktory vztahující se k akciím konkrétních akciových společností 27
strana 82 Podnikové akcie Makroekonomická analýza Vývoj reálného výstupu ekonomiky v dlouhém a středním období Fiskální politika vlády Peněžní nabídka Úrokové sazby Inflace Mezinárodní pohyb kapitálu Schodky a nerovnováha Cenová regulace a černý trh Ekonomické a politické šoky (ropné šoky, cenové války, hyperinflace, změna měnového kurzu x demise vlády, války, revoluce, volby) Korupce, hospodářská kriminalita a právní systém Kapitálový trh jako ekonomický barometr strana 83 strana 84 Podnikové akcie Faktory odvětvové (oborové) Citlivost odvětví na hospodářský cyklus Tržní struktura odvětví Způsoby vládní regulace Očekávání budoucího vývoje 28
Cyklické odvětví strana 85 strana 86 Podnikové akcie Vnitřní hodnota akcie Co je to vnitřní hodnota akcie Využití vnitřní hodnoty akcie Zjištění vnitřní hodnoty akcie strana 87 Podnikové akcie Vnitřní hodnota akcie Vnitřní hodnota akcie ve velmi krátkém období Zdroj: Rejnuš (2010) 29
strana 88 Podnikové akcie Výpočet vnitřní hodnoty akcie Zdroj: Rejnuš (2010) Příklad aplikace vnitřní hodnoty akcie Vnitřní hodnota v praxi strana 89 Zdroj: Patria strana 90 Podnikové akcie Další akciové analýzy Technická analýza Psychologická analýza Krátkodobého (spekulativního) charakteru Rozdíl mezi investicí a spekulací 30
strana 91 Podnikové akcie Zásady akciových investic: a) dlouhodobý časový horizont b) diverzifikace c) pravidelné investice strana 92 Jednorázová vs. pravidelná investice strana 93 Děkuji za pozornost. 31