TECHNICKÁ NORMALIZANÍ INFORMACE ICS 01.120;13.020 2009 Pokyn pro zalenní environmentálních aspekt do norem produkt TNI 01 0964 idt CEN Guide 4:2008 idt ISO Guide 64:2008 Guide for addressing environmental issues in product standards Tato TNI 01 0964:2009 je eskou verzí normativního dokumentu CEN Guide 4:2008 (ISO Guide 64:2008). Nahrazení pedchozích norem Tímto vydáním se nahrazuje SN 01 0964 z bezna 1999. Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 3
Národní pedmluva Informace pro uživatele Pokyn je uren pro ty, kdo se podílejí na zpracování produktových norem, aby upozornil na environmentální problémy, které se mohou vyskytnout v prbhu všech fází životního cyklu produktu od tžby surovin pes výrobu, distribuci a užití až po nakládání s produktem po skonení jeho životnosti, vetn koneného odstranní. Pístup krok za krokem, který bere v úvahu celý životní cyklus produktu, tak umožní, ešení environmentálních problém spojených s produktem již v prbhu zpracování normy. Souvisící normativní dokumenty ISO 14001 zavedena v SN EN ISO 14001 (01 0901) Systémy environmentálního managementu Požadavky s návodem pro použití ISO 14040 zavedena vsn EN ISO 14040 (01 0940) Environmentální management Posuzování životního cyklu Zásady a osnova ISO 14044 zavedena vsn EN ISO 14044 (01 0944) Environmentální management Posuzování životního cyklu Požadavky a smrnice ISO 14050 zavedena v SN ISO 14050 (01 0950) Environmentální management - Slovník Vypracování technické normalizaní informace Zpracovatel: MT Konzult, IO 49071548, Ing. Marie Tichá Pracovník Úadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: Ing. Gabriela Šimonová Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 4
Obsah 1 2 3 Rozsah... 9 Termíny a definice... 9 Základní principy a pístupy...10 3.1 Obecn...10 3.2 Principy...10 3.3 Pístupy...13 4 Environmentální aspekty, které je teba zvážit, pro systematické zohledování environmentálních problém v produktových normách...14 4.1. Obecná opatení...14 4.2. Vstupy...15 4.3. Výstupy...16 4.4 Další závažné problémy...16 5 Identifikace environmentálních aspekt produktu pomocí systematického pístupu...17 5.1 Obecn...17 5.2 Sbr údaj pro identifikaci environmentálních aspekt a dopad produktu...17 5.3 Environmentální kontrolní seznam...18 5.4 Vztah mezi environmentálním kontrolním seznamem a konceptem návodu...20 6. Návod pro zapojení environmentálních opatení do produktových norem...20 6.1 Obecn...20 6.2 Získávání...21 6.3 Produkce...22 6.4 Užití produktu...23 6.5 Konec životnosti...25 6.6 Doprava...26 Píloha A...28 Píloha B...31 Bibliografie...38 Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 5
Pedmluva CEN (Evropská komise pro normalizaci) vytváí ást specializovaného systému pro evropskou normalizaci. Národní orgány, které jsou leny CEN, se úastní vývoje evropských norem prostednictvím technických komisí vytvoených píslušnou organizací tak, aby ešily specifické oblasti technických inností. Práce se úastní také vládní i nevládní organizace, s nimiž CEN navázal pracovní kontakt. Následující publikaci ISO Guide 64 Pokyn pro zalenní environmentálních aspekt do norem produkt se CEN rozhodl adoptovat, jakožto nový CEN Guide 4:2008. Toto vydání ruší a nahrazuje druhé vydání (CEN Guide 4.2005). V porovnání s pedchozím vydáním vykazuje tato revidovaná verze nové znaky: - podrobný systematický pístup založený na principu uvažování ve smyslu životního cyklu - rozšíený environmentální kontrolní seznam - etné píklady možných environmentálních opatení pro každou fázi životního cyklu, vetn omezení a pípadných výbr, které závisí na podstat závažných environmentálních dopad a rozsahu normy (píklady odkazují jak na ISO, tak na CEN normy). - doporuení pro vývoj environmentálních odvtvových pokyn (píloha A). Guide ISO 64 byl vypracován technickou komisí ISO/TC 207, Environmentální management. Další pomoc pro zalenní environmentálních aspekt do norem je k dispozici na CEN Environmental Helpdesk (CEN/EHD), kontaktovat lze prostednictvím www.cen.eu/sh/ehd. Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 6
Úvod Každý produkt má dopad na životní prostedí v prbhu všech fází životního cyklu, nap. tžby zdroj, získávání surovin, výroby, distribuce, užití (aplikace), optovného užití, nakládání s výrobkem po skonení jeho životnosti, vetn konené likvidace. Tyto dopady se rzní od nepatrných po velmi závažné; mohou být krátkodobé nebo dlouhodobé a vyskytují se na globální, regionální nebo lokální úrovni. Opatení v produktových normách mají vliv na environmentální dopady produkt. Poteba redukovat potenciální environmentální dopady produktu, které se mohou objevit v prbhu všech fází životního cyklu, je zjevná všude na svt. Potenciální environmentální dopady produkt mohou být redukovány tím, že environmentální problémy budou zohlednny v produktových normách. Pokyn je uren pro ty, kdo se podílejí na zpracování produktových norem, aby upozornil na environmentální problémy a podpoil tak udržitelný mezinárodní obchod, ale není uren pro vytvoení bezcelního obchodu. Nepedpokládá se, že se autoi norem stanou experty na životní prostedí, ale pomocí tohoto pokynu by mli: identifikovat a pochopit základní environmentální aspekty a dopady vztahující se k danému produktu, a stanovit, kdy je a kdy není možné ešit environmentální otázky pomocí produktové normy. V prbhu životního cyklu daného produktu mohou být zjištny rzné environmentální aspekty. Nicmén identifikace tchto aspekt a pedvídání jejich dopad je komplexní proces. Pi tvorb produktové normy je dležité se ujistit, že vyhodnocení, jak mohou produkty ovlivnit životní prostedí v rzných fázích svého životního cyklu, je provedeno již na zaátku tvorby normy. Výsledky tohoto hodnocení jsou dležité pro specifikaci opatení v norm. Oekává se, že autoi produktových norem budou brát aktivn v úvahu všechny píslušné národní, regionální nebo lokální zákonná opatení. Pokyn navrhuje pístup krok za krokem, založený na principu uvažování ve smyslu životního cyklu (viz také 3.2.1.), ve snaze zmírnit nepíznivé environmentální dopady zpsobené produkty, jak je znázornno v obrázku 1. Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 7
Uvažování ve smyslu životního cyklu Výstup Produktové normy, vetn opatení vztahujících se k produktm, integrované environmentální problémy, environmentální zlepšení a environmentální povdomí. Kapitola 5 a 6 Environmentální kontrolní seznam, zdroje informací, píruka pro navrhování environmentálních opatení, zvyšování environmentálního povdomí. J A K Kapitola 3 a 4 Základní principy a pístupy, environmentální aspekty produktu a jejich vztah k environmentálním dopadm produktu. C O Úvod Oekávání zainteresovaných stran, soulad s legislativou, omezení spoteby pírodních zdroj, prevence zmny klimatu, prevence zneištní, ekonomický prospch. P R O Obrázek 1 Pístup krok za krokem pro zahrnutí environmentálních opatení do produktových norem založený na zpsobu uvažování ve smyslu životního cyklu Pístupy uvedené v kapitole 3 pomáhají tvrcm norem zjistit, jak je možné vytvoit efektivní návrh, který by pispl ke zlepšení životního prostedí prostednictvím produktové normy a jak zmírnit potenciální nepíznivé environmentální dopady produktu. Dležité je pochopit, jak se produkt chová ve vztahu k životnímu prostedí bhem svého životního cyklu kvli rozhodnutí, zda je možné a vhodné zvažovat environmentální problémy v produktové norm. Tmito otázkami se zabývá kapitola 4, kde je vysvtleno, které environmentální aspekty jsou relevantní pro psaní norem CO. Pomocí nástroje (environmentální kontrolní seznam) mže tvrce produktových norem posoudit významné environmentální aspekty produktu, což je založeno na dostupnosti environmentálních informací, znalosti produktu a životního prostedí a aplikaci uvažování ve smyslu životního cyklu, jak je uvedeno v kapitole 5 a 6, který odkazuje na postupy JAK identifikovat environmentální aspekty a dopady a navrhnout environmentální opatení v produktových normách. Nkteré vhodné píklady, z již existujících morem, jsou uvedeny v píloze B. Výstupem, založeným na tchto informacích a dodatené píruce, mže být návrh environmentálních opatení v produktových normách. Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 8
Pokyn pro zohlednní environmentálních problém v produktových normách 1 Rozsah Tento pokyn pomáhá pi zohlednní environmentálních problém v produktových normách. Má sloužit pedevším autorm produktových norem. Jeho zámrem je: naznait vztah mezi opateními v produktových normách a environmentálními aspekty a dopady produktu, pomáhat pi navrhování, i revizi opatení v produktových normách, aby byly zmírnny potenciální nepíznivé dopady v rzných fázích celého životního cyklu produktu. Poznámka 1 viz píloha B s píklady zdraznit, že brát v úvahu environmentální problémy v produktových normách je komplexní proces, vyžadující vyvážené konkurenní priority, doporuit použití uvažování ve smyslu životního cyklu pi definování environmentálních opatení u produktu, pro který je norma navrhována a podpoit budoucí vývoj dležitých odvtvových pokyn zohledujících environmentální problémy v produktových normách prostednictvím tvrc norem, v souladu s principy a pístupy v tomto pokynu. Poznámka 2 viz píloha A Vždy, když je navržena nová produktová norma, nebo je stávající produktová norma revidována, nebo je její revize navržena, doporuuje se projektovým manažerm a vedoucím/organizátorm jejich technických komisí, zaít aktivn tohoto pokynu využívat. Krom toho by mli odborníci v každé fázi procesu vývoje normy zahrnout environmentální problémy do svých komentá. Aby bylo možné vzít v úvahu rozmanitost produkt a jejich specifické environmentální dopady, stejn jako potebné environmentální znalosti, je vhodné, aby autoi norem svoji práci konzultovali s odborníky v oblasti životního prostedí. Projektovým manažerm a vedoucím/organizátorm jejich technických komisí se doporuuje vzít v úvahu ostatní významné, odvtvové návody a environmentální opatení uvedené v souvisejících normách. Pokyn se nezabývá bezpeností a zdravím pi práci, nebo bezpeností spotebitele jako samostatnými nebo specifickými aspekty životního cyklu produktu, pokud se úzce nevztahují k environmentálním problémm. Autoi norem mohou najít návody, týkající se tchto problém, v jiných pokynech. Poznámka 3: viz ostatní pokyny uvedená v seznamu literatury 2 Termíny a definice Pro úely tohoto dokumentu platí následující termíny a definice 2.1 životní prostedí prostedí, ve kterém organizace provozuje svou innost a zahrnující ovzduší, vodu, pdu, pírodní zdroje, rostliny a živoichy, lidi a jejích vzájemné vztahy POZNÁMKA (ISO 14050:- 1 definice 3.1) V této souvislosti se "prostedí" rozšiuje za hranice organizace do globálního systému. 2.2 environmentální problémy cokoliv, co se týká environmentálních aspekt a dopad 2.3 environmentální opatení jakýkoliv požadavek, doporuení nebo prohlášení v norm, které jsou zameny na environmentální problémy 2.4 zainteresovaná strana osoba nebo skupina mající zájem na výkonnosti nebo výstupu organizace nebo systému Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 9
(ISO 14001:2004, definice 3.13) 2.5 životní cyklus po sob jdoucí provázaná stádia produktového systému od získávání surovin nebo tvorby pírodních zdroj ke konenému zneškodnní (ISO 14050:--- 1i definice 7.1) POZNÁMKA Výraz produktový systém je definovaný a dále popsaný v ISO 14040 2.6 uvažování ve smyslu životního cyklu LCT zvážení všech významných environmentálních aspekt (produktu) bhem celého životního cyklu (produktu) (Guide IEC 109:2003, definice 3.10) 2.7 prevence zneištní užití postup, praktik, technik, materiál, produkt, služeb nebo energie pro zamezení, zmírnní nebo kontrolu (samostatn nebo v kombinaci) tvorby emisí i vypouštní jakéhokoliv zneištní nebo odpadu, pro zmírnní environmentálních dopad (2.10) POZNÁMKA Prevence zneištní mže zahrnovat omezení nebo odstranní zdroje, zmnu procesu, produktu nebo služby, efektivní využití zdroj, náhradu materiálu a energie, optovné užití, obnovu, recyklaci, a zpracování odpadu (ISO 14050: definice 3.11) 2.8 produkt jakékoliv zboží, nebo služba 2.9 environmentální aspekty produktu prvek produktu, který mže bhem životního cyklu ovlivovat životní prostedí 2.10 dopad produktu na životní prostedí jakákoliv zmna v životním prostedí, která je pln nebo ásten dsledkem environmentálního aspektu produktu 2.11 produktová norma norma, která specifikuje požadavky, které má splovat produkt, nebo skupina produkt, aby byl zpsobilý pro daný úel. POZNÁMKA 1 Produktová norma mže zahrnovat jako dodatek k požadavkm pro zpsobilost, pímo, nebo pomocí odkazu, aspekty jako je terminologie, vzorkování, testování, balení a znaení a nkdy požadavky týkající se zpracování. POZNÁMKA 2 Produktová norma mže a nemusí být úplná, podle toho, zda specifikuje všechny, nebo pouze ást nezbytných požadavk. V tomto ohledu je možné rozlišovat mezi normami rozmrovými, materiálovými a technickými, podle jejich vydání. (ISO/IEC Guide 2:2004, definice 5.4) 2.12 autor norem jakákoliv osoba, která se podílí na píprav norem 3 Základní principy a pístupy 3.1 Obecn Tato kapitola obsahuje základní principy a pístupy, které by mli vzít v úvahu autoi norem. 3.2 Principy 3.2.1 Uvažování ve smyslu životního cyklu 3.2.1.1 Principy Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 10
Autoi norem by mli vzít v úvahu závažné environmentální aspekty a dopady ve všech stádiích životního cyklu produktu (viz obrázek 2). 3.2.1.2 Vysvtlení Obrázek 2 zobrazuje tyi hlavní (ale ne jediné) fáze životního cyklu produktu: tžba (materiálu) výroba užití konce životnosti Proces, jako je napíklad doprava, zásobování energií a další služby jsou zobrazeny ve stedu obrázku, protože nepatí do jedné urité fáze životního cyklu produktu; spíše jsou asto mezi tyto fáze zahrnovány. Vstupy a výstupy mohou mít potenciální význam pro všechny tyto fáze a procesy. Zpsob uvažování ve smyslu životního cyklu znamená zohlednit všechny environmentální aspekty produkt ve všech fázích životního cyklu. Jednotlivá zlepšení zamená na uritou fázi životního cyklu mohou negativn ovlivnit environmentální dopady v dalších fázích životního cyklu produktu. Autoi norem by si mli být vdomi, že úvahy týkající se environmentálních dopad jednotlivé fáze negativn nezmní nebo neovlivní: celkovou zátž environmentálních dopad vztahujících se k produktu; ostatní aspekty týkající se lokálního, regionálního nebo globálního životního prostedí. PÍKLAD výroby. Nahrazení ištní rozpouštdly horkou vodou a rozprašováním, vedlo ke zvýšení spoteby energie ve fázi To je dležité zejména v pípadech, kdy je rozsah produktové normy omezen a použitelné jsou pouze urité fáze. Aplikací zpsobu uvažování ve smyslu životního cyklu mohou být identifikovány významné fáze a významné environmentální aspekty produktu. Ty by pak mly být zajištny environmentálními opateními v norm, a mly by zcela záviset na podstat produktu. Úvahy o zahrnutí environmentálních opatení by se mly objevit hned na samém zaátku procesu vývoje produktové normy. Píklady vstup: Tžba Píklady výstup: Spoteba materiálových zdroj. Spoteba energetických zdroj. Využívání území. Konec života Doprava Zásobování energií Další služby Užití Výroba Emise do ovzduší. Produkce odpadu. Vypouštní do vody a pdy. Hluk. Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 11
Obrázek 2 Uvažování ve smyslu životního cyklu 3.2.2 Efektivní využití pírodních zdroj 3.2.2.1 Princip Pi navrhování opatení v produktových normách by se mli autoi norem snažit omezit erpání pírodních zdroj s pihlédnutím k jejich nedostatku. 3.2.2.2 Vysvtlení Tato zásada znamená zvýšení efektivity úinnosti ve spoteb využití zdroj bhem všech fází životního cyklu produktu. Mimo jiné sem patí výbr a spoteba surovin, spoteba vody a energie a využívání pdy, stejn jako spoteba dalších materiál a obnovené energie z odpadu. Vedle environmentálních dopad souvisejících s vytžením a spotebou zdroje, je erpání neobnovitelných zdroj, pedevším ložisek nerostných surovin a fosilních paliv, neudržitelné. Vyerpání zdroje se vztahuje také na erpávání obnovitelných zdroj rychleji, než je schopnost jejich obnovy. Lidská innost mže mít také dopad na biodiverzitu a míru optovného doplnní biologických populací, což mže pípadn vést k vážnému ubývání nebo úplnému vyhynutí druh. Pokud je to pro životní prostedí prospšné, mli by autoi norem dát pednost obnovitelným zdrojm, stejn jako rzným možnostem nakládání s odpadem po skonení životnosti. Je zde rovnž nkolik opatení souvisejících s energií. Patí sem zmna výkonnosti vybraného zdroje a efektivní využívání energie. 3.2.3 Prevence zneištní 3.2.3.1 Principy Autoi norem by mli vzít v úvahu nutnost prevence zneištní ve všech fázích životního cyklu. 3.2.3.2 Vysvtlení Opatení v normách mohou pomoci pi prevenci zneištní. Prevence zneištní mže mít mnoho podob a mže být zahrnuta do všech fází životního cyklu produktu. Napíklad, kdykoliv je to možné a realizovatelné, by mly být nebezpené, toxické nebo jinak škodlivé látky a materiály uvádné v produktových normách nahrazeny jinými, mén škodlivými látkami a materiály. S tím také souvisí podpora hierarchického pístupu k prevenci zneištní, což znamená upednostovat prevenci zneištní hned u zdroje, dosáhnout výroby bez odpadu a emisí omezením nebo odstranním zdroje (vetn environmentáln vhodného designu a vývoje, materiálovými náhradami, pozmnním procesu, produktu nebo technologie a efektivním využitím i úsporou energie a materiálových zdroj). Krom toho by mly být vzaty v úvahu následující možnosti prevence zneištní: interní optovné užití nebo recyklace (optovné užití nebo recyklace materiál uvnit procesu nebo v zaízení) externí optovné užití nebo recyklace (transfer materiál mimo místo, za úelem optovného užití nebo recyklace) obnova a zpracování (obnova energie z toku odpadu v míst nebo mimo nj, nakládání s emisemi, uvolování odpadu v míst nebo mimo nj za úelem snížení jeho environmentálních dopad) Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 12
3.2.4. Prevence a minimalizace environmentálních rizik 3.2.4.1. Principy Autoi norem by mli vzít v úvahu potebu omezit rizika pro životní prostedí a mli by zvážit následky a pravdpodobnost rzných náhod a nehod. 3.2.4.2. Vysvtlení Podle tohoto pokynu je míra rizika kombinací pravdpodobnosti nebo pedpokladem události (náhody nebo nehody) a jejích následk. Po zjištní škodlivých vliv na životní prostedí pi výrob, užití a odstranní produktu, by mla následovat prevence náhod a nehod a minimalizace následk pro životní prostedí, vetn lidského zdraví. Prevence a minimalizace environmentálních rizik souvisí s identifikací potenciálních možností toho, co je plánováno i požadováno a s managementem tchto rizik, pro zkvalitnní rozhodnutí a výstup. Principy a postupy použité organizací pro prevenci a minimalizaci rizik mohou pomoci vytvoit hodnotné vstupy pro další opatení týkající se prevence a minimalizace rizik spojených s aplikací produktových norem. Pi tvorb produktových norem by mla být zohlednna prevence a minimalizace environmentálních rizik v souladu s ostatními. Patí sem napíklad: omezení rizik pro lidské zdraví vztahujících se na mimopracovní náhody a nehody; omezení nebo vyvarování se použití nebezpených látek, a už se jedná o složky produktu nebo katalyzátor pi výrob; identifikace a vhodný management nevyhnutelných rizik vztahujících se k procesu; nebo možnost kontrolovaného nebo nekontrolovaného úniku nebezpené látky bhem používání i demontáže. 3.2.5. Princip pedbžné opatrnosti 3.2.5.1. Princip Pi tvorb opatení v normách by autoi norem mli vzít v úvahu princip pedbžné opatrnosti. 3.2.5.2. Vysvtlení Tam, kde jsou hrozby vážných nebo nevratných škod na životním prostedí nebo lidském zdraví opodstatnné, neml by být jako dvod pro odkládání zaazení environmentálního opatení do norem uvádn nedostatek vdecké jistoty. Podle principu pedbžné opatrnosti je lépe zabránit innosti bez vdecké jistoty, než pokraovat v podezelé innosti, která je nebo není kontrolována. Namísto otázek typu jaká škodlivina je pijatelnjší, pokládají se podle princip pedbžné opatrnosti následující otázky: jak velké kontaminaci lze zabránit jaké jsou alternativy k tomuto produktu nebo innosti je vbec tento produkt nebo innost nezbytná? Princip pedbžné opatrnosti se zamuje na možnosti a ešení, spíše než na rizika. 3.3 Pístupy 3.3.1. Návrh produktu 3.3.1.1. Pístup Autoi norem by mli brát co možná nejvíce v úvahu environmentální aspekty návrhu produktu, protože návrh produktu je nejsilnjším nástrojem, který zabrauje pípadným environmentálním dopadm ve všech fázích životního cyklu produktu. Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 13
3.3.1.2 Vysvtlení Existuje nkolik pístup k navrhování produktu, které berou v úvahu prvky ochrany zdroje a prevenci zneištní (viz 3.2.). Používají se v rzných produktových odvtvích. Pi vývoji produktových norem by mli autoi tyto pístupy znát (nap. Design for Environment DFE) POZNÁMKA Integrace environmentálních aspekt do návrhu a vývoje produktu mže být také oznaena jako Environmentally Conscious Design (ECD), eco-design, environmentální ást správcovství produktu, atd. Úvahy zahrnují: výbr materiálu, efektivitu materiálu a energie, optovné užití materiál, recyklaci a obnovu, výrobu, užití a údržbu produktu a nakládání na konci životnosti. Pozornost je vnována ISO/TR 14062, který poskytuje informace o zahrnutí environmentálních aspekt do procesu návrhu produktu; mže být použit jako návod na aplikaci v normalizaci. 3.3.2 Užití produktu 3.3.2.1 Pístup Autoi norem by mli vzít v úvahu potenciální požadavky na údržbu a užití produktu v praxi stejn jako jeho nezámrné užití a vliv na životní prostedí. 3.3.2.2 Vysvtlení Spoteba vody nebo energie bhem uživatelské fáze spotebie mže zpsobit nejvtší environmentální dopady v život produktu. U mnohých spotebi využívajících vodu a energii pevládají environmentální dopady uživatelské fáze. Opatení pro efektivní využití vody a energie, která jsou souástí produktové normalizace, mohou sice snížit environmentální dopady tchto produkt, ale zlepšení jsou asto jednostranná. 3.3.3 Výmna informací o ekologicky šetrném výrobku 3.3.2.1 Pístup Autoi norem by mli pispt k zajištní výmny dležitých environmentálních informací v rámci pedmtu normy. 3.3.3.2 Vysvtlení Komunikace se zákazníky (soukromými nebo profesionálními) o zamýšleném užití produktu vyžaduje stále více informací týkajících se rovnž environmentálních aspekt. Mezinárodní normy ISO 14020, ISO 14021, ISO 14024 a ISO 14025 poskytují principy, píklady a opatení pro environmentální znaení, nap. environmentální prohlášení o produktu. Oekává se, že souástí tchto dokument budou doporuení pro užití vetn údržby a opravy a nakládání s výrobkem po skonení doby jeho životnosti. Pi psaní produktových norem je dležité vdt, že existuje mnoho národních a mezinárodních norem pro komunikaci charakteristik ekologicky šetrných výrobk. 4 Environmentální aspekty, které je teba zvážit, pro systematické zohledování environmentálních problém v produktových normách 4.1. Obecná opatení Aby bylo možné stanovit, jak mají autoi produktových norem identifikovat environmentální aspekty, je teba pochopit, jak se produkt bhem svého životního cyklu chová v interakci s životním prostedím. Píklady environmentálních aspekt produktu zahrnují: emise do ovzduší, vypouštní do vody a pdy, Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 14
využití surovin, spotebu energie a vody a využívání území. TNI 01 0964 Pro každý identifikovaný produktový environmentální aspekt existují dopady na životní prostedí. Environmentální aspekty jsou spojeny s dopady prostednictvím vztahu píina - následek. Píklady environmentálních dopad, které mohou být pozitivn nebo negativn ovlivnny opateními v produktových normách se týkají: a) zmny klimatu (prostednictvím emisí skleníkových plyn) b) zneištní ovzduší (prostednictvím emisí nekontrolovaných/nekontrolovatelných nebo náhodných ástic a toxických plyn do ovzduší) a c) vyerpání neobnovitelných zdroj (spotebou fosilních paliv a rud) Pro adekvátní posouzení environmentálních problém by mli autoi produktových norem pochopit význam závažných environmentálních aspekt zvažovaného produktu. Návod na doporuený pístup je v kapitole 5. Environmentální dopady produktu se vztahují ke vstupm, které jsou užity a spotebovány, k zahrnutým procesm a k výstupm vzniklým ve všech fázích životního cyklu produktu. Mohou být pozitivn ovlivnny aplikací základních princip a pístup uvedených v kapitole 3. Všechny environmentální aspekty produktu uvedené v této kapitole, se také vztahují na služby. U nkterých služeb nemže být uvažování ve smyslu životního cyklu použito pímo. 4.2. Vstupy 4.2.1. Obecn Vstupy zahrnují spotebu zdroj, což mohou být pírodní materiály (nap. nerosty, voda, plyn, ropa, uhlí, devo), dále ty, které pochází z prmyslového prostedí (nap. recyklované materiály, koprodukty, meziprodukty, energie), nebo z využívání území. Z praktických dvod mohou být tyto rzné zdroje rozdleny zhruba na materiály, vodu, energii a využívání území. 4.2.2. Materiály Materiálové vstupy hrají významnou roli ve všech fázích životního cyklu, od tžby surovin až po konené odstranní. Mohou mít za následek mnoho rzných dopad na životní prostedí. Tyto dopady zahrnují vyerpání zdroj, nežádoucí využívání pdy a vystavení životného prostedí nebo lidí nebezpeným materiálm. Materiálové vstupy mohou také pispt k produkci odpadu, emisím do ovzduší nebo vypouštní do pdy a vody. 4.2.3. Voda Nedostatek vody, pedevším sladké, z povrchových nebo podzemních zdroj, je na mnoha místech svta kritický. V oblastech, kterých se to týká, je poteba peliv zvážit efektivní využití vody v rzných fázích životního cyklu produktu. Krom toho, dostupnost vody tam, kde je potebná, vyžaduje energii na její dopravu. Ochrana pírodních habitat a biodiverzity oceán, jezer a ek je rovnž dležitá. Zneištní vody, narovnání íních koryt a úprava beh mže zniit pirozenou vodní flóru a faunu. POZNÁMKA Zneištní dusíkem a fosforem (nap. kvli nadmrnému hnojení ve vnitrozemí) mže vést k eutrofizaci vodních tles, což ohrožuje organizmy v dotené oblasti. 4.2.4. Energie Vstupy energie jsou vyžadované tém ve všech fázích životního cyklu. Zdroji energie jsou vtšinou fosilní a nukleární paliva, obnovený odpad, hydroelektrická, geotermální, solární a vtrná energie a energie z biomasy. Každý zdroj energie má svj vlastní soubor environmentálních dopad. 4.2.5. Pda Využívání území mže vést ke snížení biodiverzity a mže ovlivnit kvalitu pdy, jejíž obnova trvá dlouho. I pes velkou snahu obnovit zniené oblasti, mže obnova pírodní rovnováhy a toku ekosystému trvat píliš dlouhou dobu, nebo se nemusí nikdy vrátit do normálního stavu. Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 15
4.3. Výstupy 4.3.1. Obecn Výstupy vzniklé v prbhu životního cyklu produktu vtšinou zahrnují meziprodukty a koprodukty, emise do ovzduší, vypouštní do vody a pdy, odpadní materiály a další úniky. 4.3.2. Emise do ovzduší Emise do ovzduší zahrnují úniky plyn, páry nebo ástic do ovzduší. Úniky (nap. prach a toxické, korozivní, holavé, výbušné, kyselé nebo zapáchající látky) mohou negativn ovlivnit floru, faunu a lidi. Krom toho, kyselý déš mže zpsobit škodu na architektonických a archeologických hodnotách. Mohou také pispt k dalším environmentálním dopadm, jako je zmna klimatu, poškození stratosférického ozónu nebo tvorba fotochemického smogu. Emise do ovzduší zahrnují úniky z kontrolovaných i nekontrolovaných zdroj, úniky ištné i neištné a úniky z normálních proces, stejn jako náhodné úniky. POZNÁMKA 1 Nekontrolované úniky mohou být prsaky, výpary, nebo úniky pi nehodách. POZNÁMKA 2 Zmna klimatu je zpsobená skleníkovými plyny. Skleníkové plyny, které pispívají nejvíce ke klimatickým zmnám, jsou oxid uhliitý, metan, oxid dusný, fluorid sírový, ásten fluorované uhlovodíky (HCFs) a zcela fluorované uhlovodíky (PFCs). 4.3.3 Vypouštní do vody Vypouštní do vody zahrnuje vypouštní látek do drenáží, kanalizace nebo vodního toku. Vypouštní živin a toxických, patogenních, korozivních, radioaktivních, perzistentních, kumulativních látek, nebo látek spotebovávajících kyslík, mže zpsobit zvýšení negativních dopad na životní prostedí, vetn rzných zneištní vodních ekosystém a zhoršení kvality vody. Vypouštní do vody zahrnuje kontrolované i nekontrolované zdroje, vypouštní ištných i neištných odpad a vypouštní z bžných provoz, stejn jako nahodilé vypouštní. POZNÁMKA 4.3.4 Vypouštní do pdy Nekontrolované úniky mohou být prsaky, nebo úniky pi nehodách. U všech vypouštní a ukládání do pdy, stejn jako u využívání pdy, by ml být zvážen environmentální dopad. Vypouštní totiž obsahuje nebezpené i bezpené materiály, v závislosti na jejich koncentraci a použití. Jejich pípadné dopady je teba zvážit ve vztahu ke kvalit pdy a podzemní vody. Vypouštní do pdy zahrnuje kontrolované i nekontrolované zdroje, dále ištné i neištné vypouštní a vypouštní z bžných provoz, stejn jako vypouštní nahodilé. POZNÁMKA 4.3.5 Odpad Nekontrolované úniky mohou být prsaky, nebo úniky pi nehodách. Odpadní materiály a produkty mohou být rozdleny do následujících širších kategorií: ty, které jsou ureny ke konenému odstranní, nap. spálení bez získání energie nebo skládkování; ty, které jsou shromáždny po užití a hodí se pro obnovu vetn recyklace; ty, které vzniknou bhem výrobního procesu a ped sbrem nejsou pedmtem dalšího zpracovávání nebo využití. Regionální a národní regulativy se mohou vztahovat na následné zpracování odpadu, produkt a materiál. 4.3.6 Meziprodukty a koprodukty Zváženy by mly být i další výstupy, nap. energie získaná z odpadu (odpad s vysokou výhevností), recyklovaný materiál, vedlejší produkty a recyklovaná voda. 4.3.7 Ostatní úniky Ostatní úniky se týkají hluku, vibrací, radiace a tepla. 4.4 Další závažné problémy 4.4.1 Rizika pro životní prostedí z nehod nebo nezámrného užití Je mnoho druh environmentálních dopad, které se mohou vyskytnout v prbhu životního cyklu produktu a jako následek exploze, srážek, úkap z nádob a dalších nehod. K environmentálním dopadm dochází také v dsledku zámrného nebo náhodného nesprávného užití, napíklad když produkt není použit v souladu s pokyny nebo úelem, pro který je vytvoen, nap. Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 16
zvyšování doporuené dávky agrochemikálií, což mže zpsobit kontaminaci pdy a vody; riziko spojené s prsakem chemikálií z nehod dopravních prostedk; energetické ztráty v dsledku špatného používání ledniek, klimatizace atd. 4.4.2 Informace pro zákazníky Spolehlivé, srozumitelné, porovnatelné a pravdivé informace mohou zákazníky informovat o závažných environmentálních aspektech produktu. Pokud je tato informace závažná, opatení s ní související by mla být zahrnuta do normy, nap., která informace je nezbytná (klasifikace a obsah/vypuštní nebezpených látek, efektivita energie, atd.) V závažných pípadech, musí být vzaty v úvahu omezující požadavky na formát takové informace. Tyto informace by mly být snadno dostupné již ped nákupem. POZNÁMKA ISO 14021, 14024 a 14025 obsahuje požadavky týkající se environmentálních znaení a deklarace. Na tyto normy by také mohly být odkazy v sekci norem, týkající se informací pro zákazníka. 5 Identifikace environmentálních aspekt produktu pomocí systematického pístupu 5.1 Obecn Autoi produktových norem by mli, na základ uvažování ve smyslu životního cyklu, stanovit postup pro systematické vyhodnocování závažných environmentálních aspekt produktu. Pomocným nástrojem pro splnní tohoto úkolu je environmentální kontrolní seznam, založený na dostupnosti environmentálních informací, produktové a environmentální expertíze a aplikaci uvažování ve smyslu životního cyklu. Kompletní kontrolní seznam umožuje identifikaci fází životního cyklu produktu, ve kterých se vyskytují závažné environmentální aspekty a kde by mla být opatení do produktové normy zahrnuta. Kontrolní seznam mže být také použit pro kontrolu, zda by mly i nemly být vydané normy revidovány, pedevším zda existuje environmentální dvod pro revizi normy. 5.2 Sbr údaj pro identifikaci environmentálních aspekt a dopad produktu Identifikace environmentálních aspekt a dopad vztahujících se k životnímu cyklu produktu a zpsobu, jak je produktová norma ovlivuje, je komplexní záležitost a je teba ji konzultovat s odborníky na životní prostedí. Pokud je to možné, mly by být stávající environmentální informace použity pro identifikaci a vyhodnocení environmentálních aspekt a dopad produktu. Zdroje užitených informací jsou (v poadí podle preferencí): a) píslušné odvtvové pokyny (viz píloha A) b) studie posuzování životního cyklu (LCA): mly by být použity studie v souladu s ISO 14040 a ISO 14044; POZNÁMKA LCA je metoda pro posuzování environmentálních aspekt a potenciálních dopad spojených s produktem sestavením seznamu dležitých vstup a výstup systému, vyhodnocením potenciálních environmentálních dopad souvisejících s tmito vstupy a výstupy a správnou interpretací výsledk inventarizace a fáze posuzování dopadu ve vztahu k cíli studie. c) studie dopadu na životní prostedí nebo rizik, zprávy o technických údajích, publikované environmentální analýzy nebo studie, nebo seznamy toxických látek vztahujících se k produktu, závažné monitorované údaje; d) specifikace produktu, údaje o vývoji produktu, bezpenostní listy (M/CSDS) nebo energetické a materiálové bilance, environmentální prohlášení o produktu; e) environmentální a jiné související právní požadavky; f) specifické environmentální zásady dobré praxe, národní a mezinárodní politiky, smrnice a programy; zprávy o Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 17
5.3 Environmentální kontrolní seznam Environmentální kontrolní seznam (viz tabulka 1) by ml být náležit sestaven, aktualizován a piložen k návrhm ve všech fázích vývoje normy. Matice uvedená v tabulce 1 je vhodná zvlášt pro produktové normy. V nkterých pípadech, nap. u služeb nebo pi zabývání se regionálními nebo odvtvovými problémy, mohou být vhodnjší jiné nástroje nebo jiný kontrolní seznam. Napíklad, fáze životního cyklu mohou být modifikovány tak, aby lépe reflektovaly typické kroky poskytování služeb. V dalších pípadech, kde je jeden produkt popsán sérií norem pokrývajících celý životní cyklus, mže být vhodnjší sestavit kontrolní seznam, pro celou adu, ne pro každou jednotlivou normu. Smyslem environmentálního kontrolního seznamu je vysvtlit, zda návrh pokrývá významné environmentální aspekty produktu a pokud ano, jak je s nimi v návrhu naloženo. Norma bude publikována bez environmentálního kontrolního seznamu. Do kontrolního seznamu by mly být zahrnuty následující informace: íslo dokumentu (pokud existuje), název normy, íslo technické komise (TC), subkomise (SC), pracovní skupiny (WG), íslo pracovní položky (pokud existuje), verze environmentálního kontrolního seznamu a datum poslední úpravy environmentálního kontrolního seznamu. Matice by mla být sestavena tak, jak je uvedeno níže, zapojením len TC na základ shromáždných údaj (viz 5.2) a) Identifikujte každý environmentální aspekt, který je pro produkt závažný. b) Do každého políka napište ano, pokud se vyskytne závažný environmentální aspekt a ne, pokud se závažný environmentální aspekt nevyskytne, nebo pokud políko není dležité. c) Do každého políka, kde je ano, zapište, jestli je možné uvést tento environmentální aspekt v norm. Toto políko oznate hvzdikami (***). d) Napište ísla kapitol ve správném políku v norm, kde jsou environmentální aspekty produktu uvedeny. e) Použijte samostatné políko ( Komentá ) kde mžete uvést všechny dodatené informace. Mžete zde uvést krátký popis každého environmentálního aspektu produktu (políka oznaená ano ) a jak je zohlednn (pípadn pro není). Dále zde mže být uveden jakýkoliv komentá týkající se životního prostedí a vztahující se k návrhu normy, stejn jako odpovdi TC na tento komentá. f) Pi hodnocení rzných environmentálních aspekt bhem životního cyklu produktu je poteba pijmout skutenost, že environmentální zátž nelze pesouvat z jedné fáze životního cyklu do druhé, nebo z jednoho média do druhého. Tabulka 1 Environmentální kontrolní seznam íslo dokumentu (pokud existuje): Název normy: TC/SC/WG íslo: íslo pracovní položky (pokud existuje): Verze environmentálního kontrolního seznamu: Datum poslední úpravy Environmentálního kontrolního seznamu: Environmentální problém Fáze životního cyklu Získávání Výroba Užití Konec životnosti Všechny fáze Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 18
Surovin a energie Pedzpracované materiály a souásti Výroba Balení Užití Údržba a oprava Užití doplkových produkt Optovné užití materiálu a obnova energie Spalování bez obnovy energie Konená likvidace Doprava Vstupy Materiály Voda Energie Pda Výstupy Emise do ovzduší Vypouštní do vody Vypouštní do pdy Odpad Hluk, vibrace, záení, teplo Další závažné aspekty Riziko pro životní prostedí vycházející z nehod nebo nezámrného užití Informace pro zákazníka Komentá: Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 19
POZNÁMKA 1 Fáze balení se týká primárního balení zpracovaných produkt. Sekundární a terciární balení pro pepravu, které se vyskytuje ve všech fázích životního cyklu je zahrnuto do pepravní fáze. POZNÁMKA 2 Pepravu je možné považovat za souást všech fází (viz kontrolní seznam) nebo za samostatnou podfázi. Pro specifické otázky vztahující se k peprav produktu je možné pidat nové kolonky a/nebo komentáe. 5.4 Vztah mezi environmentálním kontrolním seznamem a konceptem návodu Poté, co jsou identifikovány významné environmentální aspekty podle environmentálního kontrolního seznamu, mohou být pro každý z tchto aspekt stanovena opatení. Kapitola 6 poskytuje specifický návod, který se vztahuje ke kontrolnímu seznamu a využívá níže uvedené matice (viz tabulka 2). Tabulka 2 Koncept návodu pro rzné fáze životního cyklu Fáze životního cyklu Získávání Výroba Užití Konec životnosti Všechny fáze Surovin a energie Pedzpracované materiály a souásti Výroba Balení Užití Údržba a oprava Užití doplkových produkt Optovné užití materiálu a obnova energie Spalování bez obnovy energie Konená likvidace Doprava Podkapitola 6.2 6.2 6.3 6.3 6.4.2 6.4.3 6.4.4 6.5 6.5 6.5 6.6 6. Návod pro zapojení environmentálních opatení do produktových norem 6.1 Obecn Environmentální opatení v norm by mla pomoct minimalizovat potenciální environmentální dopady v prbhu rzných fází životního cyklu produktu, pokud je to v souladu s požadavky na splnní cíle a dalšími kritérii založenými na zpsobu uvažování ve smyslu životního cyklu. Tabulky 3 až 10 uvádjí píklady možných doporuení pro každou fázi životního cyklu, která by se mla odrazit v podob environmentálních opatení, vetn omezení a píklad rzných možností založených na zpsobu uvažování ve smyslu životního cyklu. Podle podstaty závažných environmentálních dopad a rozsahu normy by se mli autoi norem rozhodnout, zda tato opatení mají být zahrnuta do norem jako požadavky, doporuení nebo stanoviska. Píklady opatení pocházejících z již existujících norem vztahujících se k nkterým, nebo ke všem fázím životního cyklu, jsou zahrnuty v píloze B. Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 20
6.2 Získávání TNI 01 0964 Tabulka 3 uvádí doporuení, která by mla reflektovat environmentální opatení vztahujících se k získávání surovin, vetn energie, získávání pedzpracovaných materiál a souástí s ohledem na omezení a pípadná rozporná rozhodnutí. Tabulka 3 Získávání surovin, pedem zpracovaných materiál a souástí Doporuení pro opatení v normách Spoteba nejmenšího možného množství materiálu. Použití materiálu, který je snadno recyklovatelný nebo obnovitelný. Použití recyklovaných nebo optovn použitých materiál. Využití obnovitelných zdroj a minimalizace využití neobnovitelných surovin. Píklady výbru alternativ a omezení Rozhodnutí by mlo být uinno v pípad, že je vtší množství materiálu A z bohatých zdroj porovnáno s malým množstvím materiálu B z velmi omezených zdroj. Rozhodnutí by mlo být uinno, když lehký snadno manipulovatelný obal, který je likvidován spalováním nebo skládkováním, je porovnán s tžkým pevným obalem, nap. kartónová krabice nebo ocelová plechovka, která je snadno recyklovatelná. Jako kritérium by mla být preferována míra recyklace na konci životnosti, ped procentem recyklovaných materiál v produktu. Nedostatek znalostí o kvalit recyklovaných materiál, nap. chemické složení (nebezpené látky, kontaminanty), mže omezovat využití tchto materiál Toto kriterium platí jen tehdy, když management obnovitelných zdroj zajišuje jejich udržitelnost a nejsou tedy vyerpávány rychleji, než se mohou obnovit (viz také 4.1). Kontrola vlastností optovn použitelné varianty produktu. Rozhodnutí by mla být uinna v pípad, že znovu použitý produkt spotebuje více energie než nový produkt. Omezení spoteby nebezpených látek pro nevyhnutelnou funkní potebu se speciálním zetelem na toxické a velmi toxické, stejn jako na karcinogenní, mutagenní a reprotoxické látky. Rozhodnutí by mlo být uinno, jestliže existují stopy nebezpených látek rozpuštné v recyklovaných materiálech. V takových pípadech je teba vzít v úvahu dostupnost tchto rozpuštných nebezpených látek pro živé organizmy. Tídní surovin pro optimalizaci trvanlivosti a životnosti.. Žádné píklady nejsou uvedeny Využití normalizovaných prvk, ástí, souástí pro snadnjší užití, optovného užití nebo recyklaci. Minimalizace potu rzných materiál. Optovné použití souástí v produktu nebo z jiného produktu. Minimalizace spoteby energie a emisí skleníkových plyn bhem tžby surovin.. Žádné píklady nejsou uvedeny Žádná omezení nebo sporná rozhodnutí / Žádné píklady nejsou uvedeny Rozhodnutí by mla být uinna v pípad, že znovu použitá souástka spotebuje více energie nebo zvýší environmentální dopady ve srovnání s novou souástkou. Sporné rozhodnutí mže nastat napíklad pi použití oceli nebo hliníku v silniních a železniních do- Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 21
pravních prostedcích, kde spoteba energie ve fázi užití mže být kritickým environmentálním aspektem. Popis kritéria chování, který zahrnuje environmentální chování, spíše než použité materiály nebo látky. Toto obvykle vyžaduje komplexní specifikaci danou výrobcem a další testování produktu. Kritéria technického a environmentálního chování mohou být ve vzájemném rozporu. 6.3 Produkce V tabulkách 4 a 3 jsou uvedena doporuení, která by mla být reflektována v environmentálních opateních týkajících se zpracovávání a obalování produktu spolen s opateními vyplývajícími z omezení a pípadných sporných rozhodnutí. Tabulka 4 Výroba Doporuení pro opatení v normách Minimalizace využití energie a následné emise skleníkových plyn bhem výroby. Píklady výbru alternativ a omezení Výbry alternativ by se mly týkat proces s nízkou energetickou nároností pro doruení produktu s nižší výkonností a energeticky náronjším procesem pro doruení produktu s dobrým environmentálním chováním pi užívání. Pi zvažování výbru výroby nebo výrobního zaízení výrazné upednostování zaízení, které minimalizuje environmentální dopady, nap. nízkoenergetické erpadlo nebo obnovu tepla z odpadu. V nkterých pípadech nemže nové zaízení pln nahradit souasné, kvli dlouhé životnosti, dokonce ani v pípad, že nové zaízení má menší environmentální dopad. Specifikace pomocných materiál, které umožní minimální zneištní ve výrobní fázi. Specifikace ošetení povrchu s minimálním zneištním, nap. upednostnit vodou editelné nátry ped nátry editelnými rozpouštdly. Pedkládání a využívání produktových test, které minimalizují environmentální dopady. Takovému opatení by mohla být dána pednost ped využitím odpadu jako pomocného materiálu, nap. v ocelárenském nebo cementárenském prmyslu. Pokud je chování nátru editelného vodou horší, než nátru editelného rozpouštdly, je poteba provést výbr alternativ. Nátr editelný vodou mže vyžadovat zacházení, které je energeticky náronjší. Žádná omezení nebo sporná rozhodnutí/žádný píklad není uveden. Tabulka 5 Balení Doporuení pro opatení v normách Minimalizace poškození, ztráty a zniení použitím vhodného typu balení. Píklady výbr alternativ a omezení Týká se to obalového materiálu, který spotebuje mnoho surovin a/nebo je obtížné ho recyklovat. Optovné užití nebo recyklovatelný obalový materiál. Pokud sbr a zptný odbr použitých obal pro optovné užití nebo recyklaci vyžaduje znané úsilí, nebo pokud se na recyklaci spotebovává velké množství energie nebo fosilních paliv, pak by ml být proveden výbr. Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 22
6.4 Užití produktu 6.4.1 Obecn Tato fáze životního cyklu je nkdy energeticky nejnáronjší. Pestože autor norem nemže kontrolovat použití produktu, mohou environmentální opatení výrazn ovlivnit environmentální dopady produktu bhem fáze užití. Tato opatení zahrnují opatení, která minimalizují environmentální dopady bhem bžného užívání (viz. 6.4.2); opatení, která pispívají k vyšší životnosti produktu a minimalizují škodlivé environmentální dopady bhem údržby a oprav (viz. 6.4.3); a opatení vztahující se k využití doplkových produkt (viz. 6.4.4). 6.4.2 Bžné použití V tabulce 6 jsou uvedena doporuení, která by mla být reflektována v environmentálních opateních norem, která se vztahují k bžnému použití, spolen s úvahami týkajícími se omezení a pípadných sporných rozhodnutí. Tabulka 6 Bžné použití Doporuení pro opatení v normách Odstranní funkce stand-by, možnost odpojení ze síového zdroje (vypnutím) nebo snížení spoteby energie ve stavu stand-by. Informativní znaení na produktu, pro jeho energeticky efektivní použití. Minimalizace celkové spoteby energie a snížení emisí skleníkových plyn bhem užití. Minimalizace spouštcí doby produktu. Zkvalitnní izolace pro redukci tepelných ztrát. Použití lehkých souástek, nap. u dopravních prostedk a sekaek.. Minimalizace spoteby vody v prbhu fáze užití, které by bylo možné dosáhnout bu snížením celkové spoteby vody, nebo optovným užitím vody; v uživatelském pokynu by mla být uvedena tída normalizované spoteby vody. Minimalizace množství odpadu vzniklého používáním produktu. Píklady výbr alternativ a omezení Výbry alternativ by mly být provedeny na základ funknosti a otázek bezpenosti. Výbry alternativ se týkají množství piložených informací, aniž by jimi byla etiketa petížena. Žádná omezení nebo sporná rozhodnutí nejsou známa Výbry alternativ by se ml týkat funknosti, nap. funkce ohívání. Je poteba optimalizovat množství izolaního materiálu, jehož výroba má environmentální dopady. Sporné rozhodnutí kolem spoteby energie na výrobu lehkých kov a problém recyklace plast a kompozitních materiál. Sporné rozhodnutí by mohlo nastat v pípad, že úspory vody je možné dosáhnout pouze za použití chemikálií nebo energie. Žádná omezení nebo sporná rozhodnutí nejsou známa/žádný píklad není uveden Ujištní se, že nebezpené látky nejsou nezajištné, zvážení všech pípadných scéná únik (emise do ovzduší, vnitní ovzduší a vypouštní do pdy a vody). Minimalizace hladiny hluku z produktu bhem užití; Minimalizace spoteby nebezpených látek bez ztráty funknosti a opatení uvedená ve vhodn sestaveném pokynu pro použití a odstranní produktu. Rozhodnutí by mlo být uinno s ohledem na Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 23
Na produktu nebo v uživatelské píruce by mla být uvedena normalizovaná tída hluku. tloušku izolaní vrstvy a environmentální dopady izolaního materiálu. Poskytnutí návodu v pokynech pro používání, nap. pokyn pro uživatele výrobku by mly poskytovat rady, jak minimalizovat riziko neplánovaného použití a negativních environmentálních dopad Žádná omezení nebo sporná rozhodnutí nejsou známa/žádný píklad není uveden 6.4.3 Trvanlivost, údržba a oprava produktu V tabulce 7 jsou uvedena doporuení, která by mla být reflektována v environmentálních opateních normy, týkající se trvanlivosti produktu, údržby a opravy, spolu s opateními vyplývajícími z omezení a pípadných sporných rozhodnutí. Tabulka 7 Trvanlivost, údržba a oprava produktu Doporuení pro opatení v normách Prodloužení pedpokládané životnosti produktu. Zvýšení odolnosti proti korozi. Navržení produktu tak, aby byl snadno istitelný a/nebo se snadno nezneistil. Využití souástek, které se dají snadno vymnit. Minimalizace zneištní bhem procesu ištní, opravy a údržby. Realizace spoj, které umožní snazší pipojení a odpojení, nap. pi opravách Zajištní jednoduchého písunu souástek pi oprav a výmn. Zajištní použití normalizovaných nástroj pro údržbu. Píklady výbr alternativ a omezení Toho lze nkdy dosáhnout pouze úpravou povrchu, která vyžaduje nebezpené materiály, nap. Cr (VI). Mže vyžadovat dodatenou úpravu povrchu. Mže vyžadovat dodatenou úpravu povrchu. Vztahuje se na procesy, ve kterých je poteba použít další produkty bhem ištní, opravy nebo údržby. Vztahuje se na produkty, u kterých je možné výrazn prodloužit životnost opravou. To mže znamenat zvtšování produktu, což znamená vyšší environmentální dopady ve fázích získávání surovin a výroby. Zajištní dostupnosti náhradních díl. Zajištní možností modernizace nebo zlepšení produktu. Zahrnutí návodu do pokynu pro opravu a údržbu; vetn servisních interval. Minimalizace poteby údržby a úpravy povrchu. Týká se výrobk, které obsahují souástky s nízkou životností nebo astou poruchovostí. Vztahuje se na produkty, u kterých mže být délka životnosti výrazn zvýšena opravami. 6.4.4 Využití doplkových produkt V tabulce 8 jsou uvedena doporuení, která by mla být reflektována v environmentálních opateních normy, týkající se použití doplkových produkt spolen s opateními vyplývajícími z omezení a pípadných sporných rozhodnutí. Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 24
POZNÁMKA Píklady doplkových produkt zahrnují detergenty urené pro myky nebo filtry na kávovary. Tabulka 8 Použití doplkových produkt Doporuení pro opatení v normách Specifikace tchto doplkových produkt. Piložení pokyn a minimální využití doplkových produkt. Podpora minimální spoteby vody a propagace její recyklace tam, kde je to možné. Vytvoení doplkových produkt tak, aby byly optovn použitelné, recyklovatelné, znovu plnitelné a biologicky odbouratelné. Snižování spoteby souástek na jedno použití, pokud nejsou výhodné pro životní prostedí. Používání normalizovaných souástek a produkt (nap. zásobování energií, konektor) jako doplkových produkt. Píklady výbr alternativ a omezení 6.5 Konec životnosti Na konci životnosti mže být produkt bu znovu použit/obnoven nebo odstrann (po úprav, kdykoliv je teba), pípadn po rozebrání a dalších procesech. Nejlepší volba pro životní prostedí závisí v tomto kroku životního cyklu na mnoha faktorech, vetn dostupnosti lokální infrastruktury odpadového hospodáství, vlastnostech/dležitosti a biologické odbouratelnosti toku odpadu a nakonec, nikoliv v poslední ad, na možnostech vybraných pro produkt na poátku projektování. Zamení se na fázi konce životnosti by nikdy nemlo ohrozit environmentální optimalizaci produktu z hlediska perspektivy celého životního cyklu. V tabulce 9 jsou uvedena doporuení, která by mla být reflektována v environmentálních opateních normy, týkající se proces konené fáze životnosti produkt, spolu s opateními vyplývajícími z omezení a pípadných sporných rozhodnutí. Tabulka 9 Konec životnosti Doporuení pro opatení v normách Znaení rzných souástek pro snadné tídní. Umístní nerecyklovatených a materiál na jedno použití do takové pozice v produktu, aby je bylo možné snadno odstranit. Vyhýbání se použití neoddlitelných kompozitních materiál. Minimalizace asu a krok pi demontáži. Zajištní vysoké míry sbru. Minimalizace potu rzných použitých materiál. Píklady výbr alternativ a omezení Lze doporuit pouze pro velké souástky, které se dají rozebrat. Není nezbytné, aby byl produkt rozebrán na kousky a roztídn bez pedchozí demontáže. Kompozitní materiály mohou pispívat k optimalizaci životního prostedí bhem celého životního cyklu, nap. snížením hmotnosti. Platí pouze pro produkty, které obvykle podléhají demontáži. Týká se pouze malých produkt, které se vyrábjí ve velkých sériích (plechovky, baterie, atd.). Je teba vzít v úvahu technologie tídní (magnetické tídní, elektromagnetické tídní, atd.). Úad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2009 25