Pvinnsti při dpjvání d sustav CZT Při úvahách dpjení d tepláren a zřízení vlastní ktelny se běžně uvádějí a prvnávají eknmické náklady na paliv a sptřebu elektrické energie. Zapmíná se na náklady při zřizvání nvých ktelen a během prvzu ktelen na náklady na základě zákny vynucených revizí, kntrl, dbrných prhlídek a nutných kvalifikačních předpkladů. Zpravidla vůbec se pak nezvažuje právní dpvědnst nvých prvzvatelů. Prt zde uvádíme základní pdmínky, které je nutné zajistit při mntáži a prvzu těcht zařízení: Mntáž zařízení 1. Kvalifikace - firma musí mít právnění k mntáži plynvých zařízení a její pracvníci svědčení d Technické inspekce České republiky (TIČR - Vyhláška č. 21/1979 Sb. 2. Revize, zkušky, kntrly, dbrné prhlídky dbrná prhlídka dle vyhl. č. 91/1993 Sb. a NV č. 101/2005 Sb. u ktelen je-li výkn jednh ktle větší než 50 kw neb sučet všech ktlů větší než 100 kw. výchzí revizi plynvéh zařízení dle vyhl. č. 21/1979 Sb. ač. 85/1978 Sb. výchzí revizi TNS dle vyhl. č. 18/1978 Sb. a ČSN 69 0012. výchzí revizi elektrickéh zařízení a hrmsvdů (je-li dvzdušnění plynu vyveden na střechu). výchzí revizi spalinvých cest a kmínů dle vyhl. č. 91/2010 Sb.
zápis zkuškách dle ČSN 06 0310, 06 0830, ČSN EN 12 828 (06 0205) tzn. prpláchnutí, zkuška těsnsti, zkuška dilatační a tpná zkuška. zápis funkčních zkuškách chran, blkád, regulace ktelny dle ČSN 06 0310 s udáním hdnt, na které jsu nastaveny. zápis funkčnsti stabilních detektrů úniku plynu. zápis servisu uvedení ktle d prvzu včetně hřáku. zápis servisu uvedení d prvzu chemické úpravy. zápis instalaci zařízení pžární chrany (EPS). zápis bezpečnstní výstrji tpné sustavy dle ČSN 06 0830 (pjistný ventil, manmetr, teplměr, bezpečnstní systémy). zápis měření emisí dle vyhl. č. 201/2012 Sb. 3. Nutn předlžit dkumentaci dle vyhl. č. 499/2006 Sb. prjekt návdy k mntáži, bsluze a prvzu všech zařízení u ktelny např. ktle, čerpadla, CHŮV, detektry úniku plynu atd., tlakvých nádb (expanzmatů) atd. návrh na místní prvzní předpis (řád). atesty na veškeré zařízení ktelny např. armatury, pjistné ventily atd. Kmentář: V něklika případech, a netýká se t jen malých firem, nemají firmy právnění a svědčení d TIČR a předkládají puze Živnstenský list. V některých případech musí být účast TIČR. Jsu-li ktelny stanvenými výrbky dle parametrů dle zákna č. 22/1997 Sb. musí být zajištěna i účast Autrizvané sby (ntifikvané sby - NB). Jedntlivé zápisy musí být prkazatelné s pdpisy příslušných sb.
Nestačí, jak se někdy stává, že zápis tpné zkušce a zkuškách dle ČSN 06 0310 se mezí na knstatvání Prveden. Tt vše musí být předán buducímu prvzvateli před uvedením d prvzu. Buducím prvzvatelům dpručujeme dmluvit se s mntážní rganizací, aby výchzí revizi a zkušky prváděl pr mntážní firmu revizní technik, který pr ně bude prvádět revize a zkušky prvzvaných zařízení. Nebude-li mntážní firma suhlasit, prtže má na práv určit, kd bude zkušky, revize prvádět, tak by měl buducí prvzvatel ve svém zájmu k předávání dkumentace přizvat svéh revizníh technika. Ten může mít důležité připmínky, které je mžné řešit před zaplacením faktur. Prvzvatel se tak vyhne btížnému řešení případných prblémů, které jeh revizní technik bjeví až p rce, či 3 letech při peridické revizi a kntrle. Prvzvání zařízení Málkd z představenstva družstva a SVJ (splečenství vlastníků jedntek), zejména předseda, si uvědmuje, že nese sbní zdpvědnst za nízktlaku ktelnu jak prvzvatel. Jejich pvinnsti jsu státem vynucené a uvedeny v příslušných záknech, vyhláškách, nařízeních vlády a nrmách. Seznam viz níže. Předseda SVJ musí zajistit: 1. Jmenvat sbu zdpvědnu za prvz TNS (tlakvých nádb stabilních) pdle ČSN 69 0012 a sbu zdpvědnu za plynvé zařízení dle ČSN EN 1775 (38 6441). Dpručuje se jmenvat sbu zdpvědnu za ktelnu. Není-li sba jmenvaná, nese plnu zdpvědnst předseda. Jmenvání musí být prkazatelné a s uvedením pvinnstí dle výše uvedených nrem. 2. Určit kvalifikvanu bsluhu prkazatelně, tzn. zápisem, dpvědnu za: TNS (expanzmat) dle ČSN 69 0012 Plynvé zařízení dle vyhl. č. 21/1979 Sb. Ktelny dle vyhl. č. 91/1993 Sb.
Je-li plynvé zařízení puze ptrubím (není např. regulační stanice), stačí puze pr plynvé zařízení svědčení dle vyhlášky č. 91/1993 Sb. U ktlů d 50 kw a ktelen d sučtu výknů menších než 100 kw, nemusí být svědčení dle vyhlášky č. 91/1998 Sb., ale musí být prkazatelně bsluha jmenvitě určená a té musí být prkazatelně předán návd výrbce ktle na bsluhu. 3. Vydat Místní prvzní předpis (MPP) (řád) dle vyhl. č. 91/1993 Sb., ČSN 38 6405, ČSN 69 0012. V MPP nutn uvést (nezaměňvat s Návdy výrbců, tyt se stávají puze sučástí MPP): určit způsb bsluhy bčasná - trvalá a zejména četnst kntrl. jmenvitě určení bsluhy a zajistit jejich kvalifikaci, vyšklení a vystavení svědčení. Určení musí být jmenvité prkazatelné. Nemůže t být, že každý týden (měsíc) bsluhuje jeden z nájemníků. Musel by být střídání přesně určen v MPP a všichni by museli mít kvalifikaci. Způsb vedení prvzní dkumentace (viz bd 6.7 a 6.8) Ppis zařízení ktelny - tpné sustavy; plynvéh zařízení; zařízení MaR. Pvinnsti, prvzvatele, sby zdpvědné a bsluhy. Četnst a způsb zkušení kntrly bezpečnstních systémů, zejména pjistných ventilů. Četnst a způsb dalších činnstí bsluhy: 1. Kntrla CO. 2. Kntrla kmínů a spalinvdů. 3. Kntrla explzních klapek. 4. Kntrla lejvých náplní. 5. Nulvání manmetrů.
6. Kntrla signalizací. 7. Kntrla netěsnstí plynvých zařízení. 8. Odkalení ktlů, rzdělvače, sběrače, zásbníků TV. 9. Funkce stabilních detektrů. 10. Prfukvání vdznaků. (Bdy 1. až 4. je nutné prvádět 1x za měsíc, bdy 5 až 10 je nutné prvádět 1 x za 3 měsíce) Zajištění strjní údržby 1 x za rk. U ktlů s menším výknem musí být nějakým dkladem (instrukcí předsedy) určeny pvinnsti bsluhy ktlů, např. zkušení bezpečnstní výstrje (PV), kntrly plynvých zařízení, způsb bsluhy. Mhu být i jiné činnsti vyplývající z atypických zařízení ktelny. Prvzvatel (sba zdpvědná) musí zajistit: 1. Odbrná prhlídka dle vyhl. č. 91/1993 Sb. min. 1 x za rk. 2. Prvzní revize plynvéh zařízení 1 x za 3 rky dle vyhl. č. 85/1978 Sb. 3. Kntrla plynvéh zařízení 1 x za rk dle vyhl. č. 85/1978 Sb. 4. Kntrly kmínů a spalinvých cest dle vyhl. č. 91/2010 Sb. 5. Revize elektrzařízení + hrmsvdů. 6. Kntrlu hasicích přístrjů a hasicích zařízení dle vyhl. č.246/1996 Sb. 7. Servis ktlů (hřáků) 1 x za rk. 8. Servis zařízení MaR ktelny 1 x za rk. 9. Kalibraci detektrů úniku plynu 1 x za rk.
10. Kntrlu a servis úpravny vdy 1 x za rk. 11. Revizi TNS (expanderů, vzdušníků dle ČSN 69 0012 a vyhl. č.18/1979 Sb.). Prvzní revize 1 x za rk. Vnitřní revize + zkuška těsnsti 1 x za 5 let. Tlakvá zkuška 1 x za 9 let. 12. Kntrlu manmetru a teplměru prvnáním s kntrlním 1 x za 2 rky. 13. Zápis měření emisí dle zákna č. 201/2012 Sb. 14. Zápis kntrle ktlů a tpných sustav dle vyhl. č.194/2013 Sb. 15. Zápis energetické nárčnsti budv dle vyhl. č. 78/2013 Sb. Kmentář: Všechny výše uvedené pvinnsti prvzvatele by měl uvést výrbce (mntážní firma) v návrhu MPP (řádu). V ideálním případě by t měl uvést prjektant v prjektu. Bhužel prakticky nikdy není uváděn vyhdncení rizik spjených s výše uvedenými pvinnstmi - v textech dbrných cechů se uvádí, že vzniká až 300 úrazů a úmrtí v plynvých ktelnách. Velká část těcht úrazů bývá zapříčiněna nedbrným způsbem prvzu, kntrlu a údržbu. Jak je mžné, že nekná SÚIP - OIP (Státní úřad inspekce práce - Oblastní inspektrát práce)? Občas se stane, že předseda/předsedkyně družstva, SVJ si pzve příslušnéh pracvníka, aby prvedl dbrnu prhlídku dle vyhlášky č. 91/1993 Sb. P vyjmenvání všechny pvinnstí a pžadavku na předlžení příslušných dkladů většinu reagují zhruba takt: Tak t ne, za tak nízký peníz nepnesu za t dpvědnst a z funkce dstupí. T se dá pchpit, předsedkyně je většinu žena v dmácnsti neb eknmka a prblémech ktelny neví zhla nic. Není pvinnstí výrbce neb prjektanta, který navrhval dpjení d CZT, aby buducíh prvzvatele na tyt skutečnsti upzrnil, ale byl by t vhdné. Dle zákna č. 309/2006 Sb. zajištění dalších pdmínek bezpečnsti a chrany zdraví při práci pdle 4, dstavec 1, písmen c), musí prvzvatel zajistit, aby zařízení byl pravidelně a řádně udržván, kntrlván a revidván. Bezpečným řešením je svěřit prvádění ptřebných činnstí firmě dispnující pžadvaným právněním a suvisející náklady prmítnut d kalkulace výsledné ceny tepla. Nebť tu jde na prvním místě.