Konfigurační síly jako základní koncept fyziky kontinua (E.Gurtin)

Podobné dokumenty
TENSOR NAPĚTÍ A DEFORMACE. Obrázek 1: Volba souřadnicového systému

Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin

b) Křehká pevnost 2. Podmínka max τ v Heigově diagramu a) Křehké pevnosti

Houževnatost. i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie) ii.

Nelineární problémy a MKP

Plastická deformace a pevnost

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Přetváření a porušování materiálů

Mechanika s Inventorem

Princip virtuálních prací (PVP)

8. Základy lomové mechaniky. Únava a lomová mechanika Pavel Hutař, Luboš Náhlík

Práce, energie a další mechanické veličiny

A mez úměrnosti B mez pružnosti C mez kluzu (plasticity) P vznik krčku na zkušebním vzorku, smluvní mez pevnosti σ p D přetržení zkušebního vzorku

Test A 100 [%] 1. Čím je charakteristická plastická deformace? - Je to deformace nevratná.

18MTY 1. Ing. Jaroslav Valach, Ph.D.

Nelineární úlohy při výpočtu konstrukcí s využitím MKP

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

OTÁZKY K PROCVIČOVÁNÍ PRUŽNOST A PLASTICITA II - DD6

Fyzika, maturitní okruhy (profilová část), školní rok 2014/2015 Gymnázium INTEGRA BRNO

Projekt ŠABLONY NA GVM registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ III-2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Téma: Dynamiky - Základní vztahy kmitání

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Houževnatost. i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie)

NAUKA O MATERIÁLU I. Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení)

ČVUT UPM 6/2013. Eliška Bartůňková

Václav Uruba home.zcu.cz/~uruba ZČU FSt, KKE Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i., ČVUT v Praze, FS, UK MFF

Nosné desky. 1. Kirchhoffova teorie ohybu tenkých desek (h/l < 1/10) 3. Mindlinova teorie pro tlusté desky (h/l < 1/5)

Dynamika soustav hmotných bodů

Okruhy k maturitní zkoušce z fyziky

Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření. Metody charakterizace nanomateriálů 1

Křehké materiály. Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek, 2008

Téma 2 Napětí a přetvoření

Počítačová dynamika tekutin (CFD) Základní rovnice. - laminární tok -

Dynamika vázaných soustav těles

1 Rozdělení mechaniky a její náplň

2. Dynamika hmotného bodu

ÚVOD DO MODELOVÁNÍ V MECHANICE

2. Molekulová stavba pevných látek

Jméno: St. skupina: Datum cvičení: Autor cvičení: Doc. Ing. Stanislav Věchet, CSc., Ing. Petr Liškutín, Ing. Martin Petrenec,

Nauka o materiálu. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů

Zkouška rázem v ohybu. Autor cvičení: prof. RNDr. B. Vlach, CSc; Ing. Petr Langer. Jméno: St. skupina: Datum cvičení:

Mechanika tekutin. Hydrostatika Hydrodynamika

Polární rozklad deformačního gradientu a tenzory přetvoření

Cvičení 7 (Matematická teorie pružnosti)

4. Napjatost v bodě tělesa

Ztráta stability tenkých přímých prutů - vzpěr

Nejpoužívanější podmínky plasticity

UČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie

Minule vazebné síly v látkách

LOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek

Poruchy krystalové struktury

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso

ZKOUŠKY MECHANICKÝCH. Mechanické zkoušky statické a dynamické

Maturitní okruhy Fyzika

Napěťový vektor 3d. Díky Wikipedia za obrázek. n n n

Dovolené napětí, bezpečnost Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková

Požadavky na technické materiály

Mechanika úvodní přednáška

Jednoosá tahová zkouška betonářské oceli

Nauka o materiálu. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

Zpráva pevnostní analýzy

NAUKA O MATERIÁLU I. Zkoušky mechanické. Přednáška č. 04: Zkoušení materiálových vlastností I

CZ.1.07/1.5.00/

Nejpoužívanější podmínky plasticity

Zpráva pevnostní analýzy

Příklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání

Základem molekulové fyziky je kinetická teorie látek. Vychází ze tří pouček:

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ PODMÍNKY PLASTICITY A PORUŠENÍ

12 DYNAMIKA SOUSTAVY HMOTNÝCH BODŮ

Matematika pro chemické inženýry

ÚVOD DO MODELOVÁNÍ V MECHANICE DYNAMIKA VÁZANÝCH MECHANICKÝCH SYSTÉMŮ

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA

Mechanika tuhého tělesa

VÝUKOVÝ MATERIÁL Ing. Yvona Bečičková Tematická oblast. Termika Číslo a název materiálu VY_32_INOVACE_0301_0220 Anotace

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES

Vzpěr, mezní stav stability, pevnostní podmínky pro tlak, nepružný a pružný vzpěr Ing. Jaroslav Svoboda

Úvod do nebeské mechaniky

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek ( 2015)

Rozdíly mezi MKP a MHP, oblasti jejich využití.

Modelování a simulace

Elektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r

FAKULTA STAVEBNÍ NELINEÁRNÍ MECHANIKA. Telefon: WWW:

4. Kolmou tlakovou sílu působící v kapalině na libovolně orientovanou plochu S vyjádříme jako

DIPLOMOVÁ PRÁCE OPTIMALIZACE MECHANICKÝCH

H = 1 ( ) 1 1. dostaneme bázi označovanou často znaménky plus a minus:

Využití kompozitních materiálů v leteckém průmyslu

1. přednáška. Petr Konvalinka

3.2 Základy pevnosti materiálu. Ing. Pavel Bělov

terminologie předchozí kapitoly: (ϕ, Ω) - plocha, S - geometrický obraz plochy

Reologické modely technických materiálů při prostém tahu a tlaku

Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/ Množiny, funkce

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.3 Pevnost krystalických materiálů

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.9 Plasticita a creep

Metoda konečných prvků Charakteristika metody (výuková prezentace pro 1. ročník navazujícího studijního oboru Geotechnika)

Při reálném chromatografickém ději nikdy nedojde k ustavení rovnováhy mezi oběma fázemi První ucelená teorie respektující uvedenou skutečnost byla

DVA ZÁKLADNÍ PROBLÉMY PLASTICITY KOVŮ

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191

Hmotný bod - model (modelové těleso), který je na dané rozlišovací úrovni přiřazen reálnému objektu (součástce, části stroje);

Transkript:

Konfigurační síly jako základní koncept fyziky kontinua (E.Gurtin) Motivace a užití lastická deformace, lom, fázové přechody v materiálu, tuhnutí slitin, heterogenní struktura materiálu, atd. 1. zkouška tahem křehké materiály / tvárné materiály R e mez kluzu dislokace nahromaděny na hranicích zrn. Napětí jde nad hranici meze kluzu R e 1. plastická deformace energie spotřebována na šíření dislokací (měkká ocel) 2. lom - energie spotřebována na vytvoření nového povrchu (sklo). ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Gibbs: Solid surface can have their physical area changed in two ways, either by creating or destroying surface without changing surface structure and properties per unit area, or by an elastic strain along the surface keeping the number of surface lattice sites constant he creation of surface involves configurational forces, while stretching the surface involves standard forces. a) hranová dislokace b) šroubová dislokace 1) 2) 1) creating destroying No change in properties and structure, 2) elastic strain lattice sites constant

Síla ojem síla se objevuje v 1. polovině 17. století a vyjadřuje příčinu všech změn pohybu objektu. Vzkaz od E. Gurtina: Kdo věří, že pojem síla je zřejmý, by se měl vrátit do doby po Newtonovské a přečíst si tehdejší vydávanou vědeckou literaturu. D Alambert, citováno z ruesdell (1966): Síla je pojem NESROZUMIELNÝ, MEA- FYZIKÁLNÍ. řináší zatemnění do vědy, která je jasná sama o sobě. Jammer (1957) : Mluvíme o síle, jen abychom zakryli naši neznalost. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- ruesdell, oupin: Nemělo by se uvádět, bohužel tomu tak není, že Newtonovské zákony jsou dostatečným základem pro mechaniku kontinua. Gibbs: Síla není primitivní veličina. Je založena na variačním principu. Standardní a konfigurační síly Jsou-li od začátku řešeného problému uvažovány jak standardní (klasické, Newtonovské) síly, tak konfigurační (neklasické, kreativní) síly, pak je potřeba určit cosi, co sjednotí oba typy sil. ímto cosi je MÍRA VYKONANÉ RÁCE = WORKING {working} = {síla} {zobecněná rychlost} SANDARDNÍ { Newtonovské síly} konzistentní se silovými a momentovými podmínkami rovnováhy. KONFIGURAČNÍ { přírustkové} mohou být potřebné při popisu jevů vztažených na materiálovou strukturu objektu. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Standardní síly - síly vnějšího působení na objekt B síly objemové b (body force) síly povrchové Sn (traction force) S = Ψ F

Working y& - prostorová rychlost W () = ro vyjádření nezávislosti kinematických veličin je potřeba nezávislého pozorovatele k vyhodnocení zobecněných rychlostí. Neměnnost vzhledem k prostorovému pozorovateli kde w ω ( y o) ( y o) y& y& + w + ω, + je rychlost k okamžiku splynutí pozorovatele a pozorovaného objektu. INVARIANNOS vzhledem k prostorovému pozorovateli da+ b y& = Sn ( y& + w + ω ( y o) ) da+ b ( y& + w + ω ( y o) ) 0 = Sn b w + ( y o) Sn ( y o) b ω div S + b = 0 silova pod min ka rovnovahy SF = FS momentova pod min ka rovnovahy () Rovnice () a podmínka divergenčního teorému vedou k relaci mezi mírou vykonané práce vnějších sil a mírou vykonané práce vnitřních sil = tzv. virtuální výkon. kde S F & je výkon napětí S. ohyb tuhého tělesa: = 144 44 244443 external working & S F 14243 int ernal working F je ortogonální, tzv. FF = I F & F je antisymetrický. Z momentové podmínky rovnováhy, je SF symetrický. Ve vztahu virtuálního výkonu pak člen na pravé straně rovnice vymizí. A pohyb tuhého tělesa splňuje podmínku noluvosti virtuálního výkonu = 0

Konfigurační síly Vyjadřují přenos materiálu ve sledovaném objektu B. Konají práci při přenosu materiálu a při vývoji strukturálních defektů. 3 podmínky 1) Invariantnost vzhledem k materiálovému pozorovateli. 2) ředpoklad kontrolního objemu, který se stěhuje objektem B a tím je vyjádřen přesun materiálu do kontrolního objemu přes jeho hranici. Rychlost hranice - q. ohybuje li se objekt B rychlostí y&, pak se kontrolní objem pohybuje celkovou rychlostí y = y& + Fq 3) Časově závislá změna referenční konfigurace B d e f B re f X B F = y x B x = y ( X,t) B re f y ( X,t) K = κ X = κ ( X,t) 1 F = FK Ad 1) Materiálový pozorovatel Body, které se vůči tzv. Galileinovskému pozorovateli pohybují rychlostí a jsou viděny, jako body stacionární Neměnnost vzhledem k materiálovému pozorovateli q q + a, y y

KONFIGURAČNÍ SÍLY jsou vnitřní vzhledem k objektu B C napětí g vnitřní objemová síla e vnější objemová síla Ψ C = X g, e síly potřebné pro udržení materiálového bodu objektu B referenční konfigurace na jednom místě, při časové změně referenční konfigurace. Working g drží materiálové body na jednom místě nekoná práci. e - drží materiálové body na jednom místě nekoná práci. C migrace hranice kontrolního objemu rychlostí q. S migrace hranice kontrolního objemu. Kontrolní objem se s objektem B pohybuje rychlostí y. B Objekt B se pohybuje rychlostí y&. W((t)) = Cn q ( t) ( t ) Sn y INVARIANNOS vzhledem k materiálovému pozorovateli ( t ) ( t ) Cn q Cn ( t ) ( q + a) Sn y ( g + e) (t) = a + ( t ) Div C + g + e = 0 Sn y ředpoklad: working W((t)) nezávisí na způsobu přenosu materiálu hranicí ento předpoklad je splněn je li W((t)) = ( F Sn + Cn) q ( t ) ( t) ( F Sn + Cn) ( t ) t da = 0.

Hranice kontrolního objemu i rychlost q jsou libovolné. ak každý vektor n musí být vlastním vektorem F S + C = A. ak také existuje skalární pole π a platí F S + C = π1 C = π 1 F S () zde () je vztah vyjadřující vnitřní napětí závislé na deformaci a napětí vnějších sil. π vyjadřuje objemové napětí, které působí na zvětšování objemu vlivem toku materiálu přes hranici. řipomíná Eshelbyho materiálový tensor, ale je mnohem obecnější, protože závisí pouze na vyjádření práce a síly. Závěrem: Virtuální výkon je určen Cn q Sn y = S F & + πu da ( t ) ( t)