PRŮZKUM NÁZORŮ ŢÁKŮ, UČITELŮ A RODIČŮ NA HODNOCENÍ VE ŠKOLE

Pegogiká fkult OU v Ostrvě Kter pegogiky nrgogiky PRŮZKUM NÁZORŮ ŢÁKŮ, UČITELŮ A RODIČŮ NA HODNOCENÍ VE ŠKOLE NÁMĚTY NA ÚPRAVY VNITŘNÍCH NOREM PRO KLASIFIKACI ŢÁKŮ seminární práe Pegogiká ignostik KPD/3PEDI J i ř í J A B L U N K A D07110 stuijní oor: s-hv, 3. ročník ZS AR 2009/2010 Ostrv, 21. len 2010

ÚVOD V součsném školství jsou metoy způsoy honoení velmi iskutovné tém, které je popisováno n mnoh strnáh oornýh pegogikýh učeni čsopisů, proíráno rozeíráno v semináříh nejen pro stuenty, le i pro učitele v rámi lšího vzělávání přeevším proiskutováváno ve sorovnáh škol n všeh stupníh. Změny, které nstoupily v českém školství, s seou přináší i nové pohley n honoení ţáků. Z nízenýh témt seminárníh prí v přemětu Pegogiká ignostik jsem l přenost prktikému průzkumu názorů n tém honoení ve škole z pohleu ţáků, učitelů i roičů. Seminární práe oshuje nejprve teoretikou část, v níţ oeně rozeírám prolemtiku školního honoení. V prktiké části se hi změřit n způsoy honoení ţáků záklní školy otzníkem směřovným jk k smotným ţákům, tk k jejih roičům učitelům. V závěru pk popisuji nejpouţívnější způsoy honoení hi zjistit výhoy nevýhoy jenotlivýh způsoů honoení, ůvoy pro jejih pouţívní či omezení v eukčním proesu. TEORETICKÁ ČÁST Vymezení pojmu školní honoení Učitel má k ispozii elou řu prostřeků k usměrnění ovlivnění učeníh činností ţáků. Honoení ţáků, to je jeen ze záklníh velmi účinnýh prostřeků učitele. Honoení jejih výkonů, činností hování je způso, jk říit usměrňovt sloţité náročné učení činnosti. Honoení je neoělitelnou součástí činností učitele činností ţáků ve škole. Po školním honoením rozumí Slvík (1999, str. 23-24) všehny honotíí proesy jejih projevy, které ezprostřeně ovlivňují výuku neo o ní vypovíjí.

Pole J. Skálové (1971, str. 95) můţeme honoení hápt jko zujímání vyjřování klného neo záporného stnovisk k různým činnostem výkonům ţáků při vyučování, které můţe mít v prxi nejrůznější formy. O souhlsného neo nesouhlsného pokývnutí hlvou, přísného pohleu, tónu hlsu, klné či negtivní poznámky, zájmu o osonost ţák, pohvly či npomenutí, oměny či trestu ţ po známku, přípně nlýzu výkonu včetně závěrečného honoení souu j.. M. Psh kol. (1998, str. 104) hovoří o honoení jko o systemtikém proesu, který vee k určení kvlit výkonů vykzovnýh ţákem neo skupinou ţáků, je to činnost systemtiká, tj. činnost připrvená, orgnizovná opkovně prováěná, jejíţ výsleky jsou poroovány revizím či oprvám. Pole mě školní honoení symolizuje školu jko tkovou. S honoením i s jeho různými způsoy se ve škole setkl úplně kţý. Funguje totiţ jko zpětná vz ţákov výkonu. Z nejlepší je moţné povţovt honoení včsné, ojektivní přiměřené. Tkové totiţ nejlépe oráţí nou skutečnost ává ítěti moţnost o nejryhleji korigovt zjištěné neosttky nepřesnosti, y se v návzném učivu mohl opírt o o nejpevnější nejkvlitnější přeházejíí pozntky. Honoení ţáků ve vyučování je tké jeiné honoení v ţivotě člověk, které je ve své posttě systemtiké. Systemtičnost spočívá v tom, ţe učitel činnost připrvuje, orgnizuje, prováí ji prvielně v nýh čsovýh intervleh výsleky jsou porovnávány s určitými normmi. Tto prvielná činnost má silný vliv n hrkter povhu vyučování, n intenzitu učeníh činností i n kvlitu seehonoení ţáků. Speifičnost honoení ve vyučování je án tké tím, o honotíme n sleovné činnosti ky honoení prováíme. Jenk ve vyučovím proesu honotíme výsleek učení činnosti ţák ve smyslu osvojení si znlostí, oveností, postupů postojů, le tké posuzujeme kvlitu průěhu učení. Honoení je tey zpětná vz směřujíí k tomu, y se zokonlil učení činnost ţáků.

PRAKTICKÁ ČÁST V průzkumu jsem htěl zjistit, jké mjí ţái názory n honoení n to, jk jim to stávjíí honoení vyhovuje jestli se mění postoje k honoení v průěhu školní oházky. I názory roičů jsou velmi posttné, z jsou spokojeni se způsoem honoení jejih ítěte jké honoení upřenostňují. V neposlení řě jsem o průzkumu zřil i pegogiký sor. Jko výzkumnou metou jsem zvolil otzník pro jeho snné vyhonoení moţnost přehleného srovnání újů. Tři typy otzníků, které jsou osţeny v příloháh, jsem zprovl pro ţáky IV. IX. tříy, jejih roiče pegogiký sor z jené záklní školy. Je o Záklní školu Zorovie, okres Kroměříţ, příspěvková orgnize. Tuto školu jsem solvovl v součsné oě ze externě vyučuji, znám zejší prostřeí mým záměrem ylo zmpovt součsný stv názorů n honoení. Ve spoluprái s řeitelkou školy jsem se ujl orgnizčního zjištění vyplňování oevzání nonymníh otzníků, výsleky pk uu interpretovt pegogiké rě mou snhou ue přit jeen z náhleů n elkové honoení školy tké pro veřejnost. Záklní škol Zorovie je úplná spáová škol s kpitou 250 ţáků. V posleníh vou leteh ji nvštěvuje průměrně 145 ţáků. Záklní vzělávání n ZŠ Zorovie proíhá v 9 ročnííh je členěno n pět tří prvního stupně oznčenýh I. V. čtyři tříy ruhého stupně oznčenýh VI.- IX.

Vyhonoení otzníků DOTAZNÍK PRO ŢÁKY Dotzník vyplňovli ţái IV. IX. tříy, ohromy 84 ţáků - z toho 46 ívek 38 hlpů. 1. Učím se: / výorně 9 ţáků / s vyznmenáním 25 / průměrně 45 / spíše šptně 5 e/ šptně 0 2. Do školy hoím: / rá/ 16 / rá/ se řít neá, le škol mi neví 27 / něky rá/ 27 / ner/ 14: 1. protoţe se tm zkouší 8 2. protoţe mě to neví je tm nu 5 3. protoţe mi to neje 1 4. protoţe mě šiknují spoluţái 0 5. protoţe tm nemám kmráy 0 1. 2. e Ve vou přípeh oli ţái 7. tříy ke svým opověím /násleujíí: 1) o školy hoí neri, protoţe jsou tm louho 2) o školy hoí neri, protoţe se s nimi spoluţčky ezůvoně neví. 3. Jkým způsoem jsi nejčstěji ve škole honoen/? / známkou o ŢK 66 / písemným honoením 7 / ústním honoením 10 / jiným způsoem /rzítk, orázky/ 1 3. Opověi u třetí otázky yly víe méně známy přeem. Jelikoţ průzkum proíhl ve zel stnrní škole ez jiného změření, neylo pohynosti o tom, jká form honoení n nših školáh převláá. Proč právě tto jenk je historií prověřená, společností zţitá, ryhlá vypovíjíí. A právě proto si pole mého názoru urţí první místo ještě velmi louhou ou, moţná npořá - jen jí uou stále víe oplňovt jiné lterntivní metoy formy. 4. Choil/ ys o školy rěji, kyy se návly známky jen se slovně honotilo? / no 26 / ne 19 / nevím 39 4.

Téměř polovin ětí opověěl n tuto otázku nevím. Slovní honoení všihni jiţ zţili, le jen v komini s klsifikí. Jk y to vyplo jen při slovním honoení si neokáţou zel jsně přestvit. 5. Kyy se ve škole jen slovně honotilo, myslíš, ţe y ses učil/: / stejně, jko kyţ se známkuje? 61 / méně? 17 / víe? 6 5. Opověi n tuto otázku mě překvpily. Bezmál tři čtvrtiny ţáků jsou přesvěčeny, ţe y se učily stejně, i kyy se neznámkovlo. Pole mě z toho plynou v závěry. První, ţe ěti jsou nvyklé se enně připrvovt o školy tk zopověně, ţe známkování není pro ně ten hlvní ůvo vzělávání se (oţ y ylo hvályhoné) ruhý je ten, ţe si tuto vrintu vůe neokáţou přestvit (oţ je si prvěpoonější). 6. Kyţ ostneš orou známku, motivuje tě to o lší práe? / no učím se pk ví 28 / ne učím se pořá stejně 52 / kyţ ostnu orou známku, pk se uţ přestnu n čs učit 4 6. 7. 7. Kyţ ostneš šptnou známku: / je mi to líto 13 / zloím se n see uu se snţit si ji oprvit 66 / je mi to jeno 5 Pohleem n grfy v otázkáh 6. 7. přijeme k tomu, ţe opověď z / je v oou přípeh téměř znetelná. V prvním přípě víe jk polovin ţáků nepotřeuje ke svému školnímu vzělávání úspěh motivi má jiţ zřejmě nvyklý systém příprvy n vyučování ntolik, ţe úspěh či přípný neúspěh nehrjí v jejih lším snţení tk výrznou roli. V otáze č. 7 rtivá většin přiznává osoní poit po získání šptné známky, oţ je z hleisk výkonové motive spire pozitivní. 8. Máš strh jít omů, kyţ ostneš šptnou známku? / no roiče se zloí něo mi zkáţou 27 / no něky mě roiče fyziky trestjí 0 / ne jen se musím pk ví učit 55 / ne roičům je to jeno 2 8.

Ovy z toho, ţe ue vysoké zstoupení opověí z / / se rzy po sčítání rozplynuly. Je viět, ţe v součsné oě jsou roiče jiţ ntolik uvěomělí, ţe své ěti z školní výsleky fyziky netrestjí ţe se o prospěh svýh ětí zjímjí. 9. Zůstl jsi něky om jen proto, ţe jsi měl ýt ve škole zkoušen neo psát písemnou prái? / no 9 / ne 56 / něky yh rá zůstl om, le mám strh, o y z toho ylo ve škole 19 9. Aţ n jenu výjimku opověď no ztrhli strší ţái. Ti mlší tey zřejmě nemjí ntolik ovy ze zkoušení jko ţái n 2. stupni. 10. Měl/ jsi něky poit, ţe jsi yl/ nesprvelivě oznámkován/ neo slovně ohonoen/? / no - čsto/ víš proč?/ 7 / no - 1x neo 2x se to stlo 49 / ne 28 10. Dle mého zjištění je ze ptrný rozíl mezi přestvou mlšíh stršíh ţáků o sprvelivém honoení jejih výkonů. Ţái niţšíh ročníků vzhleem ke svému věku ještě plně ůvěřují honoení své tříní učitelky, která je vyučuje téměř ze všeh přemětů. Věí všk, ţe něky se jejih vlstní honoení o honoení učitelky liší. To pk vyjáří opověí 1x neo 2x nesprvelivě ohonoen. Nelze le ni otečně řít, jestli jen ţák neporozuměl správně tomuto honoení neo oprvu pní učitelk měl šptný en tím i šptný závěr honoení. Jko ůvo k opověi / ţái uli si mě nemjí v oliě (1x, ívk) moţná neměl pegog orou nálu (2x, hlpi), v oou přípeh šlo o ţáky nejvyššíh tří. Závěr je všk pole mě velmi lihotivý, to proto, ţe téměř všehny ěti plně ůvěřují honoení svýh vyučujííh, přestoţe něky (1x-2x) se i učitel můţe mýlit. 11. Kolik známek ostneš npř. z ějepisu (vlstivěy) z pololetí? / 1-2 1 / 3-7 56 / 8 víe 27 12. 11. 12. Rěji ys ostávl: / víe známek 11 / méně známek 12 / je to tk korát 61 S ným počtem známek jsou spokojeny ¾ otáznýh ţáků.

DOTAZNÍK PRO RODIČE Dotzník vyplnilo elkem 61 roičů. Věk ítěte: 9 15 let Pohlví: hlpe 28 ívk 33 Kolik má ítě sourozenů: 0 7 1 32 2 15 3. 3 4. 3 5. 1 1. Který způso honoení Vše ítě upřenostňuje? / klsifiki (známkování) 40 roičů / slovní honoení 13 / orázky, rzítk 6 / jiné způsoy 2 2% 3% 2. 10% 3% 21% 1. 66% 21% 74% 2. Který z výše uveenýh způsoů honoení yste upřenostňovli Vy? / 45 roičů / 13 / 1 / 2 Z grfu č. 2 je názorné, ţe je pooný grfu č.1. Co z toho plyne? Tkové honoení, které vyţuje ţák, má v oliě i roič nopk. Názory ětí roičů se tey vesměs ztotoţňují. 3. 3. Je Vše ítě stresovné šptnou známkou? / no - vţy 9 roičů / no - le jen něky 39 / ne 13 21% 64% 15% 4. Byli yste rěji, kyy ze škol zmizelo klsiké známkování nhrilo ho jenou z čtvrt roku slovní (písemné), které y 13% popslo osţené úspěhy neosttky v jeho školní prái? / no 5 roičů / ne 34 23% / nevím 14 / honoení y mohlo ýt čstěji 8 4. 8% 56%

Můţeme konsttovt, ţe polovin otáznýh lpí i nále n klsikém známkování nepřeje si jeho zrušení. Druhá část se všk jiţ s tímto tolik neztotoţňuje vyţuje jiné způsoy honoení, které y pro ně yly víe vypovíjíí pro ěti moţná méně stresujíí. 5. Sleujete výsleky svého ítěte v ŢK v sešiteh? / no- prvielně enně 31 roičů / no prvielně týně 25 / no- le jen zřík 5 / ne 0 41% 8% 5. 51% 6. Uvítl yste, kyy se Vše ítě zhoršilo v některém z přemětů o stupeň, ţe y Vás učitel ihne informovl (v ŢK, e-milem, telefonem) / no 38 roičů / ne 7 6. / nevím 16 Bylo y jistě nemilé, kyy se roiče o prospěh svýh ětí 26% nezjímli průěţně prvielně. Zřík to má ve zvyku jen 5 z 61 otáznýh. Otázk č.6 měl zjistit, z y roiče o výše uveenou sluţu informování o prospěhu vůe stáli. 12% 62% Většin opověěl no. Vzhleem k tomu, ţe prospěh ţák se netvoří jen ritmetikým průměrem ţe jej ovlivňuje mnoho fktorů, roiče čsto nemjí přehle, jk si ítě právě v né hvíli stojí. A poku je v roině školou povinnýh ětí hne několik, přehle o prospěhu zel ztráí. 7. Motivuje orá známk ítě k vyšší omáí příprvě? / no úspěh ho těší 29 roičů / ne učí se pořá stejně 29 / nopk- n čs se přestne učit 3 Stejná otázk yl poloţen tké ţákům. Ukázlo se, ţe shoný počet roičů se přiklání n jené strně k názoru, ţe orá známk pozitivně nstrtuje ítě k lším výkonům n strně ruhé, ţe tomu tk není ítě se učí pořá stejně. U ţáků to uţ tk vyrovnné neylo převyšovl opověď /. 8. Choíte n tříní shůzky konzultční ny ( roičovská sruţení )? / no prvielně 27 roičů / no něky mi to všk nevyje 31 / ne nemám čs 3 / ne neítím se n nih oře 0 48 % 5% roiče 47 % 51% 5% 8. 63% 44% 3% žái 34%

Pohleem n grf můţeme konsttovt, ţe vlná většin roičů ůsleně sleuje prostřenitvím tříníh shůzek prospěh honoení svýh ětí. Je velmi pozitivní, ţe opověď z / nevolil ţáný z roičů. 9. Vyuţíváte moţnost osoní návštěvy v rámi konzultčníh hoin jenotlivýh pegogů? / no prvielně 12 roičů / no očs 34 / ne ztím jsem nevyuţil/ 14 / (není tře) 1 23% 1% 9. 20% 56% Dle opověí o této moţnosti roiče věí, polovin z nih se přiklání k očsnému vyuţití. 3% 10. Oměňujete nějkým způsoem Vše ítě z orou známku? / no slovně 46 roičů / no ostává peníze neo roné árky 2 18% / no le jen zřík 11 3% / ne 2 10. 76% Ke zlepšení výsleků ve škole pouţívá jen slé proento roičů většíh stimulční ponětů v pooě peněz árků hválí spíše jen slovně. Ani ětští psyhologové v tomto nejsou zjeno. Jeni ktegoriky oměňování z oré výsleky zvrhují, jiní povolují oměňování ovšem velmi optrně někteří okone tomuto neklou ţáné meze. Přesto si přiznejme, ţe i ospělý, ostne-li oměnu, pruje pk s větším nszením. Ovšem přímo oměnu ve formě peněz yh pro ítě si zvrhl. 11. Dostává ítě pohvly o ŢK neo o sešitů z pěknou prái ve vyučování? / no - ost čsto 2 / no - něky 31 / ne - přestoţe se ítě výorně učí 12 / ne 16 26% 20% 3% 11. 51%

DOTAZNÍK PRO PEDAGOGY Dotzník vyplnilo ohromy 14 pegogikýh provníků školy. 1. Vyuţíváte slovního honoení? / čsto 10 / výjimečně 4 / vůe 0 2. Při průěţné klsifiki ţáků nejčstěji pouţíváte: / známky 13 / oy 1 / proent 0 3. Motivujete ţáky formou oměn či vyznmenání pře tříou? / uţ se to stlo zvykem 2 / příleţitostně 11 / ještě jsem to nezkusil/ 1 4. Zhonotíte n koni hoiny prái ţáků i Vši? / ne, není to tře 0 / pouze kyţ jsem s hoinou spokojený/á neo mám-li n to osttek čsu 3 / je to smozřejmost 11 5. Zřzujete o své výuky metou skupinové práe? / no, prvielně 9 / jen očs 5 / ne, ještě jsem to nezkusil/ 0 6. Jk honotíte prái ve skupináh? / ohonotím nejlepší skupinu 4 / ohonotím nejlepším skupinu + kţá skupin vyere 1 ţák s největším poílem n úspěhu, který ostne extr oy/známku 0 / honotím pouze slovně 10 7. Tvoří část Vší zpětné vzy i ţákovo seehonoení? / ne 1 / pouze při ústním zkoušení 2 / vţy, poku to je 11 8. Měli yste zájem o školení n tém pegogiké honoení? / no 12 / ne 2 9. Jk se promítl změn honoení se ŠVP ve Vší prái? / k ţáným změnám neošlo 8 / ošlo pole mě k výrzným změnám 2 / nevím 4

Z otzníků vyplněnýh pegogikými provníky školy je moţné konsttovt, ţe většin povţuje slovní honoení z ěţný způso honoení práe ţáků čsto prvielně toto honoení vyuţívá. Tto otázk všk hovoří o oeném slovním honoení, nerozlišuje mezi honoením průěţným závěrečným. Vzhleem k tomu, ţe jen z tenení v RVP ZV he prosit změny v honoení ţáků směrem k širšímu vyuţívání slovního honoení, je potře át pegogům osttek informí příleţitostí, y vele klsifike čstěji pouţívli slovní honoení, to nejen ve vzthu s pouţíváním novýh moerníh meto ve výue. Téměř všihni učitelé pouţívjí známky jko hlvní formu honoení ţákov výkonu. Pro tyto učitele ue velmi otíţné přejít o klsifike známkou ke slovnímu honoení. Známk je mnohem výhonější z hleisk čsové úspory, tké proto, ţe číselnou klsifiki zkrátk ovlájí. Cílem otázky 4 ylo zjistit, jestli učitelé shrnují n koni vyučoví hoiny, proveou její jenouhý rozor, vyzvihnou její kly, upozorní n otíţné momenty, pohválí vynikjíí ţáky povzuí ţáky, kteří v hoině nepoli opovíjíí výkon. Jistě není moţné tkto rozsáhlý rozor prováět kţou hoinu, le rtivá většin z otzovnýh tuto činnost n koni svýh hoin ezvýhrně relizuje. Metou skupinové práe zřzují vyučujíí o svýh hoin prvielně, náslené honoení ţáků při ní nejčstěji vyjřují jen spíše slovně. Aţ n výjimky většin kntorů pouţívá ţákovo seehonoení vţy, kyţ je to moţné nutí tk ţáky k seereflexi k reálnému posouzení svýh shopností, znlostí oveností. Učitelé tk u svýh ţáků uují jejih seevěomí seeútu. Pro učitele tto informe o ţák je ůleţitým poklem pro zpětnou vzu. Ay se ţái mohli konstruktivně seehonotit, je potře je nučit, y vnímli honoení jko součást proesu učení. Je tře je tké nučit stnovit si účel kritéri seehonoení. V otáze lšího vzělávání pegogů y nprostá většin responentů měl zájem o školení s témtem honoení.

Polovin otzovnýh uvel, ţe ke změnám honoení se ŠVP ZV neošlo. Někteří neví, jké moţnosti výše popsné můţe tenene plynouí z RVP ZV přinést. ZÁVĚR Z výzkumného šetření n této škole vyplynulo několik pozntků. Tk jko n rtivé většině záklníh škol i n zejší škole je nejčstěji pouţívným honoením klsifike. Je olíená jk u stršíh ětí, tk i u mlšíh roiče si ve velké většině neoveou přestvit honoení ez známek. Pro ţáky školy tké jejih roiče je stejně známk n prvním místě. Pouze se stnovováním přesnýh kritérií (npř. tulk slouţíí k honoení ţáků známkmi s konkrétními kritérii je součástí školního řáu rovněţ ţákovskýh kníţek viz příloh) jejih náslenou evluí se učitelé v této škole snţí o to, y ţái známky přijli, rozuměli jejih honotě, věěli, z o je mjí neohovli se o to, z je honoení sprvelivé neo nikoli. Učitelé y volili jko optimální komini několik ruhů honoení, npř. známku s ústním komentářem či oplňujíím sělením. Známkování spojené s verálním komentářem jko jen z forem lterntivního honoení se oře upltňuje u ţáků střeního školního věku, kteří zvláště u niţší známky očekávjí vysvětlení. Honotíí komentáře spojené se známkou mohou zvýšit motivi ţáků tké motivční honotu známky. Učitel tk můţe spojit formální proes známkování s vlstní úrovní tvořivosti. Z výsleků se tké ukázlo, ţe mnoh roičům y toto spojení vyhovovlo. I kyţ se pouţívá, tk mnohem čstěji právě jen v ústní pooě, oţ ohuţel si ěti om neokáţou přesně reproukovt svým roičům. Honoení, zkoušení známkování přestvuje velmi itlivou olst školní činnosti. Je zátěţovou situí nejen pro ţáky, le i pro učitele, protoţe rozhoovt o ţákovi nemusí ýt vţy snné jenouhé. Známky uou i přes různé kritiké námitky ptrně existovt ále, protoţe ztím ţáná náhr nezískl trvle hromnou poporu. Známky přestvují jenotlivé pojmy, jsou snno pouţitelné, veřejnost je s nimi oeznámen. Honoení, zkoušení známkování y mělo ýt prostřekem k rozvoji ekvátního seehonoení ţáků. Doře orgnizovné zkoušení známkování y mělo učit ţáky překonávt překáţky, zvykt si n zátěţ tuto zátěţ ostupnými prostřeky zvlát.

Nejená se pole mého o rozsáhlý výzkum. Kyyh něky v uounosti měl uskutečnit ooný průzkum, zpojil yh o otzovnýh skupin smozřejmě víe škol různýh typů, velikosti, míst půsoení nvzájem je komprovl. Závěrem yh htěl ot, ţe orý učitel y měl z nízené škály všeh způsoů honoení umět vyrt právě ten nejlepší pro ného jeine tk, y o nejpřesněji nejojektivněji ohonotil ítě, y honoení ylo ku prospěhu věi, pomohlo, povzuilo, porilo popostrčilo ţák kupřeu, to jk ke spokojenosti ítěte, tk jeho roiny. SEZNAM PŘÍLOH 1. Tulk klsifike 2. Dotzník pro ţáky 3. Dotzník pro roiče 4. Dotzník pro učitele PŘÍLOHY 1.

2. Dotzník pro ţáky Nejříve oplň, prosím: ívk hlpe tří:. věk:. 1. Učím se: /výorně (skoro smé jeničky) / s vyznmenáním / průměrně / spíše šptně e/ šptně 2. Do školy hoím / rá/ / rá/ se řít neá, le škol mi neví / něky rá/ / ner/ (ztrhni ůvo-můţeš i víe) protoţe se tm zkouší protoţe mě to neví je tm nu protoţe mi to neje protoţe si s některými spoluţáky nerozumím protoţe tm nemám kmráy 3. Jkým způsoem jsi nejčstěji ve škole honoen/: / známkou o ŢK / slovním honoením (písemně) / ústním honoením / rzítk, orázky Který z uveenýh způsoů máš nejrěji ty? Uveď: 4. Choil/ ys o školy rěji, kyy se neávly známky jen se slovně honotilo? / no / ne / nevím 5. Kyy se ve škole jen slovně honotilo, myslíš, ţe y ses učil/: / stejně, jko kyţ se známkuje? / méně? / víe? 6. Kyţ ostneš orou známku, motivuje tě to o lší práe? / no učím se pk ví / ne učím se pořá stejně / kyţ ostnu orou známku, pk se uţ přestnu n čs učit 7. Kyţ ostneš šptnou známku: / je mi to líto / zloím se n see uu se snţit se ji oprvit / je mi to jeno 8. Máš strh jít omů, kyţ ostneš šptnou známku? / no roiče se zloí něo mi zkáţou / no něky mě roiče fyziky trestjí / ne jen se musím pk ví učit / ne - roičům je to jeno 9. Zůstl/ jsi něky om jen proto, ţe jsi měl/ ýt ve škole zkoušen/ neo psát písemku? / no / ne / něky yh rá/ zůstl/ om, le mám strh, o y z toho ylo ve škole 10. Měl/ jsi něky poit, ţe jsi yl/ nesprvelivě oznámkován/ neo slovně ohonoen/? / no čsto ( víš proč?)... / no 1x neo 2x se to stlo / ne 11. Kolik známek ostneš npř. v ějepise (pro IV. V. tř. = ve vlstivěě) z pololetí? / 1-2 / 3-7 / 8 víe 12. Rěji ys ostávl(): / víe známek / méně známek / je to tk korát

3. Dotzník pro roiče Prosím, vyplňte nejříve úje o ítěti: Věk ítěte.. hlpe ívk počet sourozenů:... 1. Který způso honoení Vše ítě upřenostňuje? / klsifiki (známkování) / slovní honoení / orázky, rzítk / jiné.. 2. Který z výše uveenýh způsoů honoení yste upřenostňovli Vy: / / / / 3. Je Vše ítě stresovné šptnou známkou? / no - vţy / no - le jen něky / ne 4. Byli yste rěji, kyy ze škol zmizelo klsiké známkování nhrilo ho jenou z čtvrt roku slovní (písemné) honoení, které y popslo osţené úspěhy neosttky v jeho školní prái? / no / ne / nevím / honoení y mohlo ýt čstěji 5. Sleujete výsleky svého ítěte v ŢK v sešiteh? / no - prvielně enně / no - prvielně týně / jen zřík / ne 6. Uvítli yste, kyy se Vše ítě zhoršilo v některém z přemětů o stupeň, ţe y Vás učitel ihne informovl (v ŢK, e-milem, telefonem)? / no / ne / nevím 7. Motivuje orá známk Vše ítě k vyšší omáí příprvě? / no - těší ho úspěh / ne - učí se pořá stejně / nopk - n čs se přestne učit 8. Choíte n tříní shůzky konzultční ny ( roičovská sruţení )? / no prvielně / no - něky mi to všk nevyje / ne - nemám čs / ne - neítím se n nih oře 9. Vyuţíváte moţnost osoní návštěvy v rámi konzultčníh hoin jenotlivýh pegogů? / no - prvielně / no - očs / ne - ztím jsem nevyuţil/ 10. Oměňujete nějkým způsoem Vše ítě z výorný prospěh? / no - slovně / no - ostává peníze neo roné árky / no - le jen zřík / ne 11. Dostává ítě pohvly o ŢK neo o sešitů z pěknou prái ve vyučování? / no - ost čsto / no něky / ne - přestoţe y si to pole mě zslouţilo / ne

4. Dotzník pro učitele 1. Vyuţíváte slovního honoení? / čsto / výjimečně / vůe 2. Při průěţné klsifiki ţáků nejčstěji pouţíváte: / známky / oy / proent 3. Motivujete ţáky formou oměn či vyznmenání pře tříou? / uţ se to stlo zvykem / příleţitostně / ještě jsem to nezkusil/ 4. Zhonotíte n koni hoiny prái ţáků i Vši? / ne, není to tře / pouze kyţ jsem s hoinou spokojený/á neo mám-li n to osttek čsu / je to smozřejmost 5. Zřzujete o své výuky metou skupinové práe? / no, prvielně / jen očs / ne, ještě jsem to nezkusil/ V přípě záporné opověi pokrčujte otázkou 7) 6. Jk honotíte prái ve skupináh? / ohonotím nejlepší skupinu / ohonotím nejlepším skupinu + kţá skupin vyere 1 ţák s největším poílem n úspěhu, který ostne extr oy/známku / honotím pouze slovně 7. Tvoří část Vší zpětné vzy i ţákovo seehonoení? / ne / pouze při ústním zkoušení / vţy, poku to je 8.Měli yste zájem o školení n tém pegogiké honoení? / no / ne 9. Jk se promítl změn honoení se ŠVP ve Vší prái? / k ţáným změnám neošlo / ošlo pole mě k výrzným změnám, npř.: / nevím 10. Dlší postřehy návrhy k témtu honoení, které yh si nehtěl/ neht pro see npomohly y přípné změně resp. iskusi:

POUŢITÁ LITERATURA KOLÁŘ, Z., ŠIKULOVÁ R.: Honoení ţáků. 1. vyání. Hvlíčkův Bro: Gr, 2005 KOLEKTIV PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ: Školní vzěláví progrm Záklní školy Zorovie, okres Kroměříţ, příspěvkové orgnize Škol orýh záklů. Zorovie: ZŠ Zorovie, 2007 MAŇÁK, J., JANÍK, T., ŠVEC, V. Kurikulum v součsné škole. Brno: Pio, 2008. MACBEATH, J., SCHRATZ, M. kol. Seren ne Autoevlue škol v Evropě. Ţďár n Sázvou: Nkltelství Fkt v.o.s., 2006. PETTY, G.: Moerní vyučování. Prh: Portál, 1996 PRŮCHA, J. Kurikulum: osh školní euke. In PRŮCHA, J. Moerní pegogik. 3. vyání. Prh: Portál, 2005. Kpitol 6, s. 235-268. Rámový vzěláví progrm pro záklní vzělávání. 3. vyání. Prh: VÚP, 2004. SLAVÍK, J.: Honoení v součsné škole. Prh: Portál, 1999