Estetika prožívání barev a element Zdenk Trávníek, Roman Hytych Ústav religionistiky, Filozofická fakulta MU Brno Psychologický ústav AV R, Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií MU Brno Abstrakt: Výzkum estetiky prožívání barev a element probíhá již druhým rokem na desetidenním kurzu Dibba vihára, meditace soustední a klidu, jehož podkladem je psychologie Abhidhammy. Jedním z cíl výzkumu je zjistit, zda trénink soustední mysli ovlivuje zmnu estetického prožívání. Nástrojem pro zpracování záznam pozorování výzkumník, individuálních záznam participant a pepis skupinových rozhovor úastník se stala metoda zakotvené teorie. Frekventanti na zaátku a konci kurzu vyplnili Test estetického úsudku. Zpracované údaje z roku 2006 dokládají skutenost, že u dvou tetin úastník kurzu došlo k vzrstu skóre. Výpovdi úastník potvrzují tuto zmnu, kterou popisují jako obohacení rozsahu vnímání (kategorie oživení svta ) a rozvoje dovedností rozlišených do kategorií: technický trénink, požívání výsledk praxe, aplikace v každodenním život. Klíová slova: estetické prožívání, psychologie Abhidhammy, kultivace soustední, rozsah vnímání, test estetického úsudku, zakotvená teorie 1. Cíle a historie výzkumu Výzkum vlivu systematického nácviku soustední mysli na estetiku 1 prožívání barev a element je souástí výzkumného projektu autor této studie, který se vnuje prozkoumání dopadu dlouhodobého tréninku mysli v rámci eticko psychologického systému Abhidhamma na zvládání každodenního života Evropana. Využívané techniky Dibba vihára jsou souástí postup systému Abhidhamma a jejich výzkum probíhá v rámci 10ti denních kurz v eské republice. Cílem tohoto výzkumu je ovit, zda trénink soustední mysli ovlivuje zmnu estetického vnímání a zda je tato zmna zachytitelná testem estetického úsudku (Child, 1965; Machotka, 2005). Úelem této studie je seznámit odbornou veejnost s výsledky tetího stadia výzkumu technik rozvíjení soustední a klidu (samath) 2, který probíhal v letech 2006 a 2007 na praktických kurzech Dibba vihára. Tomuto stadiu pedcházel jednak terénní výzkum tradiních technik zvládání a ištní mysli na Srí Lance a v Barm, který autoi studie realizovali nepetržit v letech 2002 2004, jednak druhé stadium výzkumu, bhem nhož byla autory testována možnost 1 Pojem estetika je zde používán ve významu eckého aisthetikos jakožto vnímavost i cit pro krásu 2 Uvedení klíových pojm v jazyce pli, který je pvodním jazykem systému Abhidhamma, je zde z dvodu kontrolovatelnosti vytváených pojm.
vytvoení podmínek pro nácvik tchto technik v kontextu eské republiky. Bhem prvního stadia terénního výzkumu byly zkoumány a osobn testovány techniky kultivace klidu a soustední (dibba vihra), techniky rozvíjení interpersonálních postoj (brahma vihra) a techniky, jejímž cílem je odstranní patologických motivaních koen (ariya vihra). Druhá fáze výzkumu v eské republice potvrdila možnost vytvoení vhodného prostedí pro trénink tchto tradiních technik (Hytych & Trávníek, 2007) a zárove se podailo realizovat tyto kurzy každoron v období let 2004 2007. Poslední dva roky bylo provedeno tetí stadium výzkumného projektu již v zavedených, standardních podmínkách chránného prostedí nutného pro úspšný prbh výzkumu. 2. Metodologie výzkumu a použité metody Úelem výzkumu je vdecké ovení, zda tradiní asijské techniky rozvíjení klidu a soustední (Frýba, 1996; ánamoli, 1975) jsou použitelné pro rozvoj moderního evropského lovka. Metodologickými pilíi jsou aplikované principy zakotvené teorie (Strauss & Corbinová, 1999) a systematický rozvoj introspekce. Vybranou technikou introspekce je meditace všímavosti a vhledu (Frýba, 1996; Germer, Siegel & Fulton, 2005; Mahási Sayadó, 1993), která umožuje metodicky zaznamenávat interakce vdce a pedmtu výzkumu jakožto nedílné souásti provádní kvalitativního výzkumu (Frýba, 1996; Hytych, 2005; Miovský, 2006). Princip triangulace (ermák & Štpaníková, 1997, 1998) je aplikován jak na použité metody, tak na zdroje zaznamenávaných údaj a završuje výet aplikovaných metodologických princip. Princip triangulace testuje validitu vytváených dat, jejichž zdroji jsou záznamy pozorování, pepisy skupinových a individuálních rozhovor s aktéry výzkumu, analýza relevantních text, test estetického úsudku a e mailová anketa provedená s osmnáctimsíním odstupem. Nejprve byly procesem analytického vytváení kategorií zpracovány pepisy rozhovor a záznamy pozorování, teprve poté byl vyhodnocen test estetického úsudku. Integrace zjištní z jednotlivých zdroj dat završila výzkumný proces a je dokumentována v podkapitole 8 píbhem konkrétního úastníka, ímž je dodržen další z dležitých požadavk na postupy pi provádní kvalitativního výzkumu (Mayring, 1990). 3. Postup nácviku Pro úspšný nácvik dovedností rozvoje klidu a soustední mysli musí být splnno nkolik základních podmínek. Mezi ty, které mžeme oznait jako vnjší, patí zajištní chránného prostoru a asu, tzn. že je teba zajistit místo, kde nejsou úastníci kurzu nikým rušeni, a kde se mohou po jasn vymezenou dobu vnovat tréninku mysli. K vnjším podmínkám patí též kvalitní instrukce a vedení zkušeného uitele. Osobní motivace, kongruence prožívání a jednání, poátení dvra a etický zpsob života patí do skupiny vnitních podmínek. Etický zpsob života (sla) je podmínkou jakékoliv praxe v rámci systému Abhidhamma, je jeho neoddlitelnou souástí.
Pro samotný technický postup dosažení zklidnní a soustední mysli je ústední práce na vytvoení meditaního pedmtu (rammana), který je nosiem umožující vyvažování a rozvíjení ídících schopností mysli (mano indriyni), a je možné jej oznait jako klí k brán do extatického prožívání meditaního pohroužení (jhna). K získání výsledného vnitního obrazu, který toto umožuje je teba meditaní pedmt systematicky utváet, zpracovávat (Trávníek 2006). První fází je vytvoení pípravné pedstavy (parikamma nimitta), pípravku barevné kasiny (vanno kasina) (kotou z látky i kvtin) nebo kasiny element (dhtu kasina) (nap. hlinný kolá, nebo ohništ za azbestovou zástnou s kruhovým otvorem). V další fázi je získáván vnitní obraz, který pesn odpovídá pípravné pedstav. Vzniká tak získaná pedstava (uggaha nimitta). Takto utvoená pedstava je dále zjednodušována a sjednocována do idealizované podoby (patibhganimitta), jejíž pomocí dosahuje mysl klidu meditaního pohroužení (jhna). 4. Výzkumná zjištní dle druhu zdroj dat test estetického úsudku Test estetického úsudku je používán od šedesátých let minulého století. Prošel systematickým ovením transkulturální validity a oekává se od nj schopnost rozlišit od prmru odlišný estetický cit. Ve výzkumu jsme použili elektronickou verzi testu (Machotka, 2005) prezentující 36 vybraných pár umleckých dl, které byly v posttestu prezentovány v odlišném poadí. Participanti dostali následující instrukci: Oznate ve dvojici ten, který se vám líbí více. Následující Tabulka 1 pehledn dokumentuje dosažená skóre úastník v pretestu, posttestu a jejich rozdíl. Vyjma úastníka (R03), všichni ostatní v pretestu skórovali pod prmrnou hodnotou (18). Po devíti dnech nácviku tyi úastníci dosáhli v posttesu nadprmrné hodnoty (zvýraznno). U dvou tetin aktér výzkumu došlo k nárstu skóre (zvýraznno), u jedné tetiny k nárstu významnému (zvýraznno). Respondent Pretest Posttest Rozdíl Respondent Pretest Posttest Rozdíl R01 13 19 6 R10 14 15 1 R02 6 8 2 R11 15 25 10 R03 19 17-2 R12 7 6-1 R04 15 15 0 R13 13 11-2 R05 17 16-1 R14 14 17 3 R06 11 19 8 R15 10 17 7 R07 13 16 3 R16 9 12 3 R08 8 17 9 R17 9 12 3 R09 10 26 16 R18 13 12-1
Naopak u tetiny úastník došlo ke stagnaci respektive nepatrnému snížení skóre. Výsledky testu odpovídají vytváeným kategoriím ve smyslu dokumentování rozvoje estetického cítní v prbhu tréninku meditativního rozvoje soustední a klidu. Tabulka 1: Skóre testu estetického úsudku 5. Výzkumná zjištní dle druhu zdroj dat záznamy pozorování V prbhu kurzu jsme dvakrát bhem dne vyplovali formulá záznamu pozorování, do kterého jsme zapisovali následující skutenosti: používaný meditaní pedmt, doprovázející instrukce, vyhodnocení interakcí s úastníkem, shrnutí úastníkem reflektovaných zmn prožívání a vnímaní v prbhu nácviku, postoj k tréninku, objevující se životní témata aj. V postupu tréninku jsme pedbžn odhadovali, který z úastník si zvýší skóre v testu estetického úsudku. Na základ záznam pozorování se dobe podailo odhadnout maximální nárst versus pokles u nkterých úastník (úastníci R01, R09, R14, R15, versus R05, R12, R18). Zásadní zjištní nabízejí vytvoené kategorie Pedstava a Rozvoj dovedností. Kategorie Pedstava s postupem kurzu zaujímá vtší prostor v záznamech pozorování a výpovdí úastník (pelomem je tvrtý den kurzu). Souasn dochází k jejímu rozvíjení dle instruovaného postupu nácviku popsaného v podkapitole 4. Respondenti postupují od získané pedstavy pes vnímání tlesných prožitkových kvalit k výsledné pedstav, která je doprovázená napíklad vjemem vnitního svtla, vždy však v návaznosti na pokroky v kategorii Rozvoj dovedností. Promny v kategorii Rozvoj dovedností jsou dvojího druhu. Na stran jedné získávají úastníci stále specifitjší, jemnjší technické dovednosti. Záznamy pozorování vypovídají o postupném rozvoji dovedností vztažených k nácviku tréninku soustední: od získávání pedstavy k vytváení výsledné pedstavy a odkládání pedstavy; od kotvení v prožívané skutenosti a rozvoje všímavosti (sati) k systematinosti nácviku, držení rámce tréninku, rozvoji lánk pohroužení a výjimen i dosažení prvního pohroužení (jhna). Na stran druhé lze na rozvoj specifických dovedností pohlížet optikou pozvolného posunu od technického nácviku (získávání a vytváení pedstavy) k požívání výsledk praxe (rozvoj a harmonizace lánk pohroužení, požívání prvního pohroužení) a otevírání možností aplikace v prbhu každodenního života. 6. Výzkumná zjištní dle druhu zdroj dat výpovdi úastník Po provedení posttestu TEJ úastníci písemn odpovdli na dv otázky Co si odnáším z kurzu Dibba vihára? a Co mne napadne, když se ekne já a umní? o nichž následn diskutovali ve dvou skupinách (focus group), piemž do rozhovor bylo ze strany lektor minimáln zasahováno (viz Morgan, 2001). Kódováním pepisu audionahrávky jsme vytvoili dv základní kategorie: Obohacení rozsahu vnímání a Rozvoj dovedností. Obohacení rozsahu vnímání vyjaduje
zintenzivnní prožívání úastník jako výsledek tréninku ( prožíval jsem se jako kapka vody, roztekl jsem se, celý svt byl vesele žlutý ), vnímání detail a kompozice, oživení svta. Úastníci reflektovali schopnost intenzivnji vnímat projevy element (dhtu) v okolním svt ( vnímám vtší citlivost k pírodním živlm ) i ve vnitním svt tlesného prožívání ( vnímal jsem, že hoím, tuhnu, létám ). S touto kategorií souvisely také výpovdi úastník o otevení nových možností, získání jiného náhledu na skutenost, poznání pekvapivých souvislostí v osobním život a prohloubení vztahu k pírod. Kategorii Rozvoj dovedností lze rozlišit do tí oblastí, které jsou v souladu s tím, co bylo uvedeno v pedchozí kapitole: 1. technický nácvik dovedností, 2. požívání výsledk praxe, 3. aplikace v každodenním život. 7. Výzkumná zjištní dle druhu zdroj dat výpovdi úastník po roce a pl Z osmnácti úastník výzkumu jich bylo v prosinci 2007 patnáct osloveno e mailem a bhem ledna 2008 jsme obdrželi deset odpovdí na zaslanou otázku: Co ti pinesl kurz Dibba vihára?. Odpovdi jsme analyzovali dle stejného postupu jako výpovdi úastník získané na konci kurzu a výsledky jsou obdobné. Nejvíce se participanti vztahují po roce a pl ke kategorii Oživení svta, napíklad:...zamiloval jsem si modrou barvu...barvy na m psobí...po velmi dlouhou dobu jsem pírodu a zejména vodu vnímala jinak, taková sounáležitost s hloubkovým prožitkem vody...ohe zhmotnil i v mém osobním život.... Druhou nejastjší kategorií je Rozvoj dovedností, pedevším podkategorie aplikace v každodenním život, jak ukazují následující píklady: používala tekoucí vodu, když jsem se mla zaseklou mysl... vypnout ten vný vnitní monolog.... Následující dv podkapitoly nabízejí integraci výzkumných zjištní nejprve na píkladu konkrétního úastníka a poté v celkovém souhrnu. 8. Konkrétní píbh Nejvtší nárst skóre v testu estetické citlivosti zaznamenal 30letý úastník (v Tabulce 1 uveden jako R09). Bhem deseti dn vyzkoušel pt kasin, piemž nejdéle a systematicky se vnoval kasin vody (po kasina) poslední ti dny plné praxe. Možnost zvýšení skóre v testu estetické citlivosti byla u tohoto úastníka pedjímána již v prbhu kurzu, a to na základ záznam pozorování jeho pístupu k praxi. Pedjímaný nárst byl potvrzen po sejmutí posttestu na konci kurzu, kdy došlo k nadprmrnému nárstu skóre o 16 bod. Pro tohoto úastníka byl charakteristický trplivý, pelivý a systematický postoj k praxi, dvra k instrukci (ve smyslu otevenosti pro nové) a jednoduchost (ve smyslu neupadání do komplikujícího myšlení). Oživení svta, které bylo výsledkem prbžné praxe, podnítilo nárst zájmu o další nácvik. Významná byla též jeho schopnost zamit se, vnímat dležité a udržet odstup od intelektuálních i filozofujících obsah kotvením v tlesném prožívání. Stízlivost a trplivá systematinost mu umožnily dosažení meditaního pohroužení, které je charakteristické intenzívním prožíváním klidu a štstí. Tento
výsledek pak v prbhu opakovaného reflektování praxe chápal jako potvrzení úinnosti metody a zárove jako otevení nových možností v osobním život. Výše uvedené potvrzuje v e mailové anket rozeslané úastníkm osmnáct msíc po ukonení kurzu. 9. Shrnutí výzkumných zjištní Data vytváená na základ záznam z roku 2006 dokládají skutenost, že u dvou tetin úastník kurzu došlo k vzrstu skóre v Testu estetického úsudku, u jedné tetiny významným zpsobem. Výpovdi úastník ve shod se záznamy pozorování potvrzují tuto zmnu, kterou popisujeme jako obohacení rozsahu vnímání (kategorie Oživení svta ) a rozvoje dovedností rozlišených do podkategorií: technický trénink, požívání výsledk praxe, aplikace v každodenním život. Pedbžné výsledky z roku 2007 nejsou tak jednoznané a poukazují na pítomnost alespo tí dležitých intervenujících promnných. První z nich lze oznait jako skupinovou dynamiku frekventant kurzu (otázka velikosti skupiny, vytvoené skupinové atmosféry, skupinové koheze aj.). Výsledky skór testu estetického úsudku s velkou pravdpodobností také ovlivuje zpsob instruování tréninku soustední. Striktn technický zpsob nácviku vede k menším odklonm k estetickému prožívání svta (kategorie Oživení svta ) a spíše rozvíjí relevantní dovednosti, k emuž nedochází u spíše uvolnnjšího zpsobu instruování, který je dležité pedevším v úvodních dnech kurzu. Potvrdilo se, že pedchozí zájem o umní (viz. otázky pro úastníky v podkapitole 6) znan determinuje výsledky v testu estetického úsudku. Úastníci aktivn umlecky tvoící i s velmi strukturovanými vdomosti vztahujícími se k umní, skórují v pretestu nadprmrn a posttest ukáže jen nepatrnou zmnu, pestože mže v rámci kurzu dojít k výraznému posunu trénovaných dovedností. Zjištní realizovaného výzkumu prkazn ukazují na možnosti kultivace estetického prožívání barev a element prostednictvím rozvoje soustední technikami dibba vihára. Aplikace systému Abhidhamma však otevírá mnohem širší možnosti využití pi zvládání a kultivaci každodenního života a nabízí tak zajímavé výzvy pro zainteresované výzkumníky (Frýba, 1996; Germer, Siegel & Fulton, 2005). Kontakt Mgr. Zdenk Trávníek, Hybešova 39, 602 00 Brno, zdetrav@seznam.cz Literatura Child, I. L (1965). Personality correlates of esthetic judgement in college students. Journal of Personality. 33, 476 511. ermák, I., Štpaníková, I. (1997). Validita v kvalitativním psychologickém výzkumu. eskoslovenská psychologie: asopis pro psychologickou teorii a praxi. 6, 503 512.
ermák, I., Štpaníková, I. (1998). Metody kontroly validity dat v kvalitativním psychologickém výzkumu. eskoslovenská psychologie: asopis pro psychologickou teorii a praxi. 1, 50 62. Frýba, M. (1996). Psychologie zvládání života. Brno: Masarykova universita. Germer, C. K., Siegel, R. D. & Fulton, P. R. (Eds.). (2005). Mindfulness and Psychotherapy. New York, London: The Guilford Press. Hytych, R. (2005). Využití princip zakotvené teorie pi etnopsychologickém výzkumu: Sociální reprezentace smrti v eské republice a na Srí Lance. In. M.Miovský, I.ermák & Chrz, V. (Eds.), Kvalitativní výzkum ve vdách o lovku IV. vybrané aspekty teorie a praxe. (pp. 339 351). Olomouc: Univerzita Palackého. Hytych, R. & Trávníek, Z. (2007). Je zmna estetického vnímání a prožívání, která je výsledkem praxe kultivování soustední a klidu (samathá), zachytitelná testem estetického úsudku? In Gajdošíková H. (Ed.), Kvalitativní pístup a metody ve vdách o lovku V. Vybrané aspekty teorie a praxe. (pp. 22 27). Praha: Centrum adiktologie, Sdružení SCAN. Mahási Sayadó (1993). Meditace všímavosti a vhledu. Praha: Stratos. Machotka, P. (2005). Psychologie estetického hodnocení. Pednáška pednesena dne 21. 10. 2005 na FSS MU, Brno. Mayring, Ph. (1990). Einführung in die gualitative Sozialforschung. München: Psychologie Verlag Union. Miovský, M. (2006b). Kvalitativní pístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada. Morgan, D.L. (2001). Ohniskové skupina jako metoda kvalitativního výzkumu. Tišnov, Brno, Boskovice: SCAN, PsyÚ AV R, Albert. ánamoli, B. (1975). The Path of Purification Visuddhimagga. (autor: Buddhaghosa Thera). Kandy: Buddhist Publication Society. Strauss, A.L., Corbinová, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu. Boskovice: Albert. Trávníek, Z. (2006). Tlo jako nástroj emancipace v Buddhov nauce. In Doležalová I., Hamar E., Blka L. (Ed.), Náboženství a tlo. (pp. 159 167). Brno: Masarykova univerzita.