MODERNÍ GLOBÁLNÍ GEODETICKÝ REFERENČNÍ GEOCENTRICKÝ SYSTÉM

Podobné dokumenty
GEOGRAFICKÁ SLUŽBA ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Transformace dat mezi různými datovými zdroji

GIS Geografické informační systémy

Geodézie pro architekty. Úvod do geodézie

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ)

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

GEODETICKÁ A KARTOGRAFICKÁ INTEGRACE. Pro projekt CTU (2005) s laskavou pomocí Ing. D. Dušátka, CSc.

Zobrazování zemského povrchu

Souřadnicové systémy v geodatech resortu ČÚZK a jejich transformace

Geodézie Přednáška. Souřadnicové systémy Souřadnice na referenčních plochách

SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY. SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 3.ročník

GIS Geografické informační systémy. Daniela Ďuráková, Jan Gaura Katedra informatiky, FEI

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Souřadné systémy

Referenční plochy a souřadnice na těchto plochách Zeměpisné, pravoúhlé, polární a kartografické souřadnice

Pro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů:

4. Matematická kartografie

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 3. ročník S3G

Úvod do předmětu geodézie

Stavební geodézie. Úvod do geodézie. Ing. Tomáš Křemen, Ph.D.

Souřadnicové systémy Souřadnice na referenčních plochách

Souřadnicov. Cassini Soldnerovo zobrazení. Cassini-Soldnerovo. b) Evropský terestrický referenční systém m (ETRS), adnicové systémy

Úvodní ustanovení. Geodetické referenční systémy

154GUI1 Geodézie pro UIS 1

CZEPOS a jeho úloha při zpřesnění systému ETRS v ČR

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Geodetické základy v ČR)

O výškách a výškových systémech používaných v geodézii

Geodetické základy a triangulace Trigonometrické sítě na našem území Stabilizace a signalizace Tachymetrie - úvod Podélné a příčné profily

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z

Topografické mapy nové koncepce

MAPOVÁNÍ. Všeobecné základy map JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z

Geodézie Přednáška. Geodetické základy Bodová pole a sítě bodů

Nadmořské výšky a výškové systémy ve fyzikálním prostoru Země

Geodézie a pozemková evidence

Geoinformatika. IV Poloha v prostoru

Geodetické základy ČR. Ing. Hana Staňková, Ph.D.

OBSAH 1 Úvod Fyzikální charakteristiky Zem Referen ní plochy a soustavy... 21

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

GEODÉZIE. Co je vlastně geodézie?

Cílem opatření bylo stanovení optimálního prostorového souřadnicového systému pro třídy objektů NaSaPO a zajištění transformačních služeb.

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník SOUŘADNICOVÉ SOUSTAVY VE FOTOGRAMMETRII

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

GEODÉZIE VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA STAVEBNÍ STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ VYSOKÉ MÝTO. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

SEBELOKALIZACE MOBILNÍCH ROBOTŮ. Tomáš Jílek

MĚŘICKÉ BODY II. S-JTSK. Bpv. Měřické body 2. část. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ. Gauss-Krügerovo zobrazení UTM

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ

Metodika převodu mezi ETRF2000 a S-JTSK varianta 2

Section 1. Současné možnosti převodu S-JTSK a ETRS89 Systém S-JTSK/05 S-JTSK v EPSG Úloha - transformace S-JTSK a ETRS89

K154SG01 Stavební geodézie

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

APROXIMACE KŘOVÁKOVA ZOBRAZENÍ PRO GEOGRAFICKÉ ÚČELY

Geodézie 3 (154GD3) doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D.

zpřesněná globální transformace mezi ETRS89 a S-JTSK, přetrvávající omyly při využití GNSS

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Geodetické základy Bodová pole a sítě Stabilizace a signalizace

Téma: Geografické a kartografické základy map

ANALÝZA JEDNOTNÉHO TRANSFORMAČNÍHO KLÍČE VERZE 1202 PRO ÚČELY ŽELEZNIČNÍ GEODÉZIE

Matematická kartografie. Černý J., Kočandrlová M.: Konstruktivní geometrie, ČVUT. Referenční plochy

CASSINI SOLDNEROVO ZOBRAZENÍ

Návod k programu TRANSTOS v1.0

6. přednáška z předmětu GIS1 Souřadnicové systémy a transformace mezi nimi

Klasická měření v geodetických sítích. Poznámka. Klasická měření v polohových sítích

5a. Globální referenční systémy Parametry orientace Země (EOP) Aleš Bezděk

11. Elektronická navigace od lodní přes leteckou po GPS principy, vlastnosti, technické prostředky

Základy kartografie. RNDr. Petra Surynková, Ph.D.

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY

TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ TEORETICKÝ ÚVOD. 9, m s.

BUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

DRUHY VÝŠEK A JEJICH TEORETICKÝ PRINCIP. Hynčicová Tereza, H2IGE1 2014

Souřadnicové systémy a stanovení magnetického severu. Luděk Krtička, Jan Langr

K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR

2. Bodové pole a souřadnicové výpočty

Vojenské topografické mapy bývalé koncepce (do konce roku 2005)

Příloha k vyhlášce č. 31/1995 Sb. 1. Bodová pole a jejich rozdělení

Matematické metody v kartografii. Volba a identifikace zobrazení. Zobrazení použitá v ČR. Kritéria pro hodnocení kartografických zobrazení(13)

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6 Z GEODÉZIE 1

SOUŘADNICOVÉ TRANSFORMACE V GEINFORMATICE

Určení přesnosti transformace souřadnic pro výzkum odchylek od ideální trajektorie vozidla

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Digitalizace mapových sbírek a archivů ( )

2. Bodová pole. 154GUI1 Geodézie 1

Souřadnicové systémy na území ČR. Státní mapové dílo ČR

PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ZKUŠEBNÍCH OTÁZEK ke zkoušce odborné způsobilosti k udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1

Nová realizace ETRS89 v ČR Digitalizace katastrálních map

FYZIKA I. Gravitační pole. Prof. RNDr. Vilém Mádr, CSc. Prof. Ing. Libor Hlaváč, Ph.D. Doc. Ing. Irena Hlaváčová, Ph.D. Mgr. Art.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Zobrazení. Geografická kartografie Přednáška 4

DĚJINY ZEMĚMĚŘICTVÍ A POZEMKOVÝCH ÚPRAV V ČECHÁCH A NA MORAVĚ V KONTEXTU SVĚTOVÉHO VÝVOJE MAGDALENA MARŠÍKOVÁ ZBYNĚK MARŠÍK

Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Fakulta stavební DIPLOMOVÁ PRÁCE 2003 JAN JEŽEK

Česká a československá kartografie

Geografické informační systémy

Přehled základních metod georeferencování starých map

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník RELATIVNÍ A ABSOLUTNÍ ORIENTACE AAT ANALYTICKÁ AEROTRIANGULACE

10. SOUDOBÉ TOPOGRAFICKÉ MAPY

Transkript:

WORLD GEODETIC SYSTEM 1984 - WGS 84 MODERNÍ GLOBÁLNÍ GEODETICKÝ REFERENČNÍ GEOCENTRICKÝ SYSTÉM Pro projekt CTU 0513011 (2005) s laskavou pomocí Ing. D. Dušátka, CSc.

Soustava základních geometrických a fyzikálních parametrů zemského tělesa a, J 2, W 0, ω umožňuje: výstavbu a údržbu globálního, geocentrického (3D) prostorového souřadného (navigačního, lokalizačního) systému, jednotného pro celé zemské těleso, vztaženého k těžišti Země a k ose její rotace, v reálném čase navigaci jakéhokoli pohybujícího se objektu po Zemi a v okolozemském prostoru radiotechnickým systémem určování polohy - GPS jako geodetický systém GPS jednoznačně zabezpečovat určování polohy jakéhokoli statického objektu (bodu) v témže prostoru, pro kterýkoli bod tohoto prostoru poskytovat prostřednictvím modelu geopotenciálu EGM96 opět v reálném čase informaci o zvolených dynamických veličinách zemské gravitace (síly tíže, tíhového zrychlení, tížnicových odchylkách, výšce geoidu, geopotenciálu) a okamžitě lokalizovat geofyzikální a meteorologické jevy na Zemi.

ZPŮSOB REALIZACE Klasický - metoda triangulace a stupňových měření 1.přiblížení definování náhradního geometrického tělesa planety Země - vytvoření geometrického referenčního modelu, který charakterizuje tvar a rozměry Země jako tělesa ; znamenalo to určit stupňovým měřením parametry vztažného rotačního elipsoidu: - jeho poloos a, b - jeho zploštění f f = a - b /a

Upozornění: V klasické geodézii se geometrické parametry elipsoidu určovaly stupňovým měřením, (měřením základen, měřeními astronomických a geodetických veličin, triangulací). Takto definovaný elipsoid nebyl geocentrický; rozměry a tvar byly přibližné a jeho umístění v tělese Země se určovalo prostřednictvím lokálního, příp. regionálního geoidu; tím byla jeho definice závislá na prostorech měření a pouze na výsledcích geodetických a astronomických měření. Pro systém WGS 84 již byly geometrické parametry referenčního elipsoidu určeny metodami družicové geodézie: a = 6 378, 137 km f = 1 / 298, 257 224.

Padesátá léta - nástup družicových technologií v geodézii Metody družicové geodézie pro definici geodetického systému 2. p ř i b l í ž e n í: ztotožnění středu náhradního referenčního tělesa elipsoidu - s těžištěm skutečné Země poloha, ztotožnění kratších poloos b elipsoidu s osou zemské rotace - orientace vůči Zemi, přidělení rychlosti úhlové rotace Země ω elipsoidu náhradnímu tělesu - rotační dynamika. 3. p ř i b l í ž e n í: převod hmotnosti Země na elipsoid a tím předání její gravitace náhradnímu tělesu přidělení normálního potenciálu a definice modelu EGM96.

Výsledkem všech přiblížení je: I. Definování planetárního geometrického a fyzikálního modelu zemského tělesa. Výsledek - matematicky a fyzikálně definovaný gravitační model Země EGM96 (Earth Gravity Model 1996). II. Vytvoření matematických a fyzikálních předpokladů pro definování globální souřadné soustavy a její ztotožnění s elipsoidem a tím s tělesem Země.

DEFINICE PROSTOROVÉ SOUŘADNÉ SOUSTAVY PRO NÁHRADNÍ TĚLESO ZEMĚ a) ztotožnění malé osy elipsoidu s osou rotace Země b) vložení prostorové souřadné soustavy X, Y, Z (kartézské, 3D) do tělesa elipsoidu, tak, aby : osa souřadné soustavy Z byla totožná s osu zemské rotace, která je také totožná s malou osou elipsoidu, obě osy X, Y ležely v rovině rovníku, osa X ležela v průsečíku nultého poledníku a rovníku,

Geoid (ekvipotenciální plocha) fyzický zemský povrch elipsoid byl definován matematický vztah mezi souřadnicemi - prostorovými (3D), - metrickými X,Y, Z, - úhlovými - zeměpisnou šířkou ϕ a délkou λ. POLOHA BODU V 3D PROSTORU MŮŽE BÝT UDÁNA RŮZNÝMI TYPY SOUŘADNIC (se zvolenou přesností, podle potřeby uživatelů ): v zeměpisných geodetických - šířkou ϕ, délkou λ a nadmořskou výškou (mean sea level, m.s.l.) h v systému WGS 84 nebo v NATO kódované v GEOREF, v systémových, rovinných kartografických v zobrazení UTM, které jsou ve WGS 84 označovány jako E - east ; N north, v souřadnicích prostorových X, Y, Z.

Poznámka: Kartografické stejnoúhlé (konformní) válcové zobrazení plochy elipsoidu WGS 84 do roviny mapy postupem podle Mercatora (evropský kartograf 16.století) na válce v příčné poloze po šestistupňových zobrazovacích pásech se nazývá UTM (Universal Transverse Mercator). Viz soubor 05_UTM. Upozornění: V AČR byl do 31.12.2005 používán souřadnicový systém S-42/83, který není geocentrický. Byl vázán na tzv. Gauss Krügerovo zobrazení, velmi podobné zobrazení UTM.

Výstavba geodetického geocentrického systému WGS 84 na území České republiky (léta 1992 až 1995)

GPS kampaň NULRAD a sektory pro zhuštění DOPNUL na území ČR 1. Ve spolupráci s geodety armády USA bylo již v roce 1992 technologií GPS (Global Positioning System) zaměřeno 18 bodů tzv. nadřazené sítě nultého řádu rovnoměrně rozložených po území tehdejšího Československa (ČSFR) a totožných s body existující klasické trigonometrické sítě v stávajícím systému S-42/83;

Body GPS kampaně DOPNUL (ČR) 2. AČR převzala od DMA USA geocentrické souřadnice těchto bodů v systému WGS 84 v dubnu roku 1993. 3. Ve spolupráci s civilní zeměměřickou službou ČR byla vlastními přijímači GPS zaměřena doplňující síť ČR v počtu cca 180 rovnoměrně rozložených bodů - opět identických s body stávajících geodetických základů.

Výsledek 4. Ze známých souřadnic obou systémů byly určeny tzv. transformační parametry prostorové podobnostní transformace a jejich prostřednictvím pak byly souřadnice bodů geodetické, klasické trigonometrické sítě ČR (cca 43 000 bodů) převedeny ze systému S- 42/83 do systému WGS 84.

Měření DMA k definování geodetického geocentrického systému WGS 84 na území ČSFR Přehled počtu bodů, zaměřených měřiči DMA v rámci kampaně VGSN 92 technologií GPS Charakter bodu Absolutní GPS Software: GASP,Vers.5.0 Relativní GPS Software: Ashtech Vers. 4.2.02+Fillnet Vers. 3.0 Pro definici geoidu v systému WGS 84, vzhledem k bodu Pecný Název bodu Skapce, Pecný, Přední příčka, Rača, Šankovský grúň, Vel ký Inovec Smrk, Medvědí Skála, Velká Deštná, Kleť, Rapotice, Velký Lopeník, Javorina, Kvetoslavov, Vösdobor, Gadócs Puszta, Strahovice j., Lomnický Štít-ex Skapce, Přední příčka, Rača, Šankovský Grúň, Vel ký Inovec, Smrk, Velká Deštná, Kleť, Rapotice, Velký Lopeník, Javorina, Kvetoslavov, Vösdobor, Gadócs Puszta, Strahovice, Lomnický Štít Celkem bodů zhušťovací Bez jména, body pouze očíslované 6 Celkem bylo zaměřeno bodů GPS 40 6 12 16 Přesnost 1 m vzhledem k systému WGS 84 ±0,04m vzhledem k bodu 30 Pecný,110 V. Inovec elipsoid. výšky ± 0,004m vzhledem k bodům 30 Pecný, 110 V. Inovec

Rozdíly souřadnic mezi používanými systémy Tabulka 2 Charakteristické rozdíly souřadnic mezi aktuálními prostorovými geodetickými systémy (datums) na území České republiky ) Rozdíly mezi systémy ϕ (m) λ (m) h el (m) WGS84 WGS 84(G873) - 0,040-0,180 + 0,730 WGS84(G873) ITRF 96 + 0,002 + 0,002 + 0,013 WGS84(G873) - ETRS 89 + 0,220 + 0,190 + 0,020 ITRS 96 ETRS 89 + 0,208 + 0,186-0,006 WGS 84 - ETRS 89 + 0,180 + 0,440 + 0,748 WGS 84 ITRS 89 + 0,060 + 0,220 + 0,680 ) Průměrné rozdíly souřadnic mezi systémy byly získány s odchylkami cca několik cm Průměrné rozdíly souřadnic na bodech s hvězdičkami byly získány z dat absolutního měření GPS