Radiometrické a fotometrické veličiny

Podobné dokumenty
Úvod, optické záření. Podkladový materiál k přednáškám A0M38OSE Obrazové senzory ČVUT- FEL, katedra měření, Jan Fischer, 2014

, je vhodná veličina jak pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje, tak i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:

Charakteristiky optického záření

, je vhodná veličina i pro studium vyzařování energie z libovolného zdroje a také i pro popis dopadu energie na hmotné objekty:

Světlo x elmag. záření. základní principy

Trivium z optiky Fotometrie

Konstrukci (její části) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

Úloha č. 11. H0 e. (4) tzv. Stefanův - Bo1tzmannův zákon a 2. H λ dλ (5)

Konstrukci (jejíčásti) budeme idealizovat jako tuhá (nedeformovatelná) tělesa (v prostoru) nebo desky (v rovině).

Její uplatnění lze nalézt v těchto oblastech zkoumání:

Radiometrie se zabývá objektivním a fotometrie subjektivním měřením světla.

Demonstrace skládání barev

ELEKTRICKÝ NÁBOJ A ELEKTRICKÉ POLE

Elektrické světlo příklady

Geometrická optika. Energetické vlastnosti optického záření. zářivý tok (výkon záření) Φ e. spektrální hustota zářivého toku Φ Φ = e

ZÁKLADNÍ FOTOMETRICKÉ VELIČINY

k + q. Jestliže takový dipól kmitá s frekvencí ν (odpovídající

Ing. Ondrej Panák, Katedra polygrafie a fotofyziky, Fakulta chemicko-technologická, Univerzita Pardubice

Počítačová grafika III Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK

Učební text k přednášce UFY102

Radiometrie. Úvod do radiometrie. Olomouckém kraji CZ.1.07/1.3.13/ Detekce světla SLO/RCPTM 1 / 30

UMĚLÉ OSVĚTLENÍ V BUDOVÁCH. Ing. Bohumír Garlík, CSc. Katedra TZB

Vznik a šíření elektromagnetických vln

Problémové okruhy ke zkoušce A3M38VBM Videometrie a bezkontaktní měření ls 2014 Optické záření- základní vlastnosti optického záření a veličiny a

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.

(1) Známe-li u vyšetřovaného zdroje závislost spektrální emisivity M λ

Trivium z optiky Vlnění

Fotometrie a radiometrie Důležitou částí kvantitativního popisu optického záření je určování jeho mohutnosti

Radiometrie a fotometrie. Veličina Jednotka Značka. svítivost candela cd

Příklad 70 Vypočet konstanty šíření (fázová konstanta, měrný útlum)

do strukturní rentgenografie e I

PENOS ENERGIE ELEKTROMAGNETICKÝM VLNNÍM

FYZIKA 3. ROČNÍK. Nestacionární magnetické pole. Magnetický indukční tok. Elektromagnetická indukce. π Φ = 0. - magnetické pole, které se s časem mění

I. MECHANIKA 8. Pružnost

SFA1. Denní osvětlení. Přednáška 4. Bošová- SFA1 Přednáška 4/1

Počítačová grafika III Radiometrie. Jaroslav Křivánek, MFF UK

Měrný náboj elektronu

4.3.2 Vlastní a příměsové polovodiče

EXPERIMENTÁLNÍ METODY I 11. Měření světelných veličin

5. Světlo jako elektromagnetické vlnění

Akustika. Rychlost zvukové vlny v v prostředí s hustotou ρ a modulem objemové pružnosti K

MAGNETICKÉ POLE ELEKTRICKÉHO PROUDU. r je vyjádřen vztahem

2 e W/(m2 K) (2 e) = (1 0.85)(1 0.2) = Pro jednu emisivitu 0.85 a druhou 0.1 je koeficient daný emisivitami

Optika. Zápisy do sešitu

Geometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem

Úvod do laserové techniky

Přednáška č.14. Optika

Metody ešení. Metody ešení

Hlavní body. Keplerovy zákony Newtonův gravitační zákon. Konzervativní pole. Gravitační pole v blízkosti Země Planetární pohyby

ZAKLADNÍ VLASTNOSTI SVĚTLA aneb O základních principech. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

Fyzika. Fyzikální veličina - je mírou fyzikální vlastnosti, kterou na základě měření vyjadřujeme ve zvolených jednotkách

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Gravitační pole. a nepřímo úměrná čtverci vzdáleností r. r r

Funkce hustoty pravděpodobnosti této veličiny je. Pro obecný počet stupňů volnosti je náhodná veličina

Příklady elektrostatických jevů - náboj

5. Elektromagnetické kmitání a vlnění

ELEKTRICKÝ NÁBOJ COULOMBŮV ZÁKON INTENZITA ELEKTRICKÉHO POLE

Newtonův gravitační zákon Gravitační a tíhové zrychlení při povrchu Země Pohyby těles Gravitační pole Slunce

Světlo jako elektromagnetické záření

Stojaté a částečně stojaté vlny

ZPRACOVÁNÍ OBRAZU Úvodní přednáška

Geometrická optika. Aberace (vady) optických soustav

pravou absorpcí - pohlcené záření zvýší vnitřní energii molekul systému a přemění se v teplo Lambertův-Beerův zákon: I = I

Harmonický pohyb, výchylka, rychlost a zrychlení

Viditelné elektromagnetické záření

Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Úvod do laserové techniky

2. Frekvenční a přechodové charakteristiky

Optika pro mikroskopii materiálů I

I. Statické elektrické pole ve vakuu

08 - Optika a Akustika

Školení CIUR termografie

Optika nauka o světle

B1. Výpočetní geometrie a počítačová grafika 9. Promítání., světlo.

S v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla

fotometrická měření jedna z nejstarších měření vůbec!

Kuličková ložiska s kosoúhlým stykem

O z n a č e n í m a t e r i á l u : V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ S T E I V _ F Y Z I K A 2 _ 1 4

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

4. PRŮBĚH FUNKCE. = f(x) načrtnout.

El2.C. Podle knihy A Blahovec Základy elektrotechniky v příkladech a úlohách zpracoval ing. Eduard Vladislav Kulhánek

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

Elektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r

OPTIKA Fotometrie TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

Vlnovody. Obr. 7.1 Běžné příčné průřezy kovových vlnovodů: obdélníkový, kruhový, vlnovod, vlnovod H.

F5 JEDNODUCHÁ KONZERVATIVNÍ POLE

Elektromagnetické vlnění

SP2 01 Charakteristické funkce

P5: Optické metody I

Konstrukční a technologické koncentrátory napětí

25 ELEKTROMAGNETICKÉ VLNĚNÍ

Fyzikální podstata fotovoltaické přeměny solární energie

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

Kinematika tuhého tělesa

Úvod do fyziky plazmatu

Bezkontaktní termografie

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

Transkript:

Radiomtické a fotomtické vličiny Matiál j učn pouz jako pomocný matiál po studnty zapsané v přdmětu: Obazové snzoy, ČVUT- FEL, katda měřní, 013 Ctl shift + otočit Matiál j pouz gafickým podkladm k přdnášc a nnahazuj výklad na vlastní přdnášc 1 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Náplň přdmětu Optolktonické a obazové snzoy a souvisjící poblmatika Optické zářní a jho vlastnosti polovodičové a další zdoj optického zářní základy gomtické optiky a opticky zobazovací soustavy fyzikální základy optolktonických snímačů, křmík jako základ obazových snzoů fotodiody optolktonické snímač (flxní snímač, závoy) používané v spolupáci s obazovými snzoy snzoy CMOS ( základní funkční bloky a pincip funkc), pojmy olling shutt, global shutt snzoy CCD - základ, duhy snzoů CCD, pincip funkc omzní a chyby obazových snzoů šumy obazových snzoů, limity použitlnosti kamy s výstupm vidosignálu po CCTV, čnobílé a bavné kamy objktivy po kamy, vlastnosti, výpočty v souvislosti s jjich volbou připojní obazových snzoů na další lktonické bloky v kamř Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha 5

Náplň přdmětu Elktonické bloky kam s obazovými snzoy CCD, bloky řízní snzoů a digitalizac výstupního signálu, připojní obazových snzoů na další lktonické bloky v kamř Obazové snzoy CMOS, alizac kam, spolupác snzoů CMOS s mikopocsoy a signálovými pocsoy s využitím paallních ozhaní (např. DCM). Příkladová studi alizac kamy CMOS s vnitřním zpacováním obazu Spcializované obazové snzoy po snímání v blízké a infačvné oblasti a jjich použití Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha 6

Náplň přdnášky Radiomtické vličiny: zářivý tok, zářivost, intnzita vyzařování, intnzita ozářní, zář Planckův zákon, zářní tplotních zdojů světla Vnímání světla zakm, křivka V λ Fotomtické vličiny: světlný tok, svítivost, světlní, jas 7 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Základní vlastnosti optického zářní Světlo s šíří přímočař. Světlné papsky jsou na sobě nzávislé a novlivňují s navzájm. Dopadá-li několik papsků na totéž místo, jjich účinky s sčítají. Dopadá-li papsk pod učitým úhlm na ozhaní dvou postřdí, odáží s pod týmž úhlm (zákon odazu). Při půchodu ozhaním dvou půhldných postřdí nastává lom světlného papsku (zákon lomu). Smě chodu papsku j možno zaměnit. Pobíhá-li papsk světla v jdnom směu učitou dáhu, můž ji poběhnout i v směu opačném. Poznámky 1 vytyčování přímky ( plot, ) osvětlní dvěma zdoji 8 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Optické zářní jako lktomagntické vlnění Rontgnovo zářní ultafialové viditlné infačvné zářní světlo zářní 100-380 nm 380-770 nm 770 nm- 1mm milimtové adiové vlny 3 4 5 6 7 8 9 100 400 1000 10 000 nm blízké infačvné zářní 770 nm - 1,5 µm střdní infačvné zářní 1,5 µm - 6 µm vzdálné infačvné zářní 6 µm - 40 µm vlmi vzdálné infačvné zářní 40 µm - 1 mm 9 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Rychlost šířní zářní c =,998. 10 8 m/s - ychlost světla v vakuu v = 1 εµ c = 1 ε 0 µ 0 nvodivá nfomagntická postřdí µ = µ 0 ε =εε 0 1 1 c v = = ε εµ ε 0 0 ε = n 0 ε - učné při optických kmitočtch λ λ0 = c νz n = 1 n 0 λ 0 w = h ν z n 0 - absolutní indx lomu (vůči vakuu) λ 0 - vlnová délka zářní v vakuu, ν z - kmitočt zářní λ n - vlnová délka v postřdí s abs.indxm lomu n 0 ngi fotonu, h = 6,66. 10-34 J/s - Planckova konst. 10 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Elktomagntické vlnění - y Rovinná vlna, šířní v směu X z E z H E H z α E y x H y Polaizac - E pouz v jdné ovině E x = 0, H = 0 x E x, t) = E y( 0y sinω( t Ez( x, t) = E0zsinω( t x ) v x ) v E 0y a E 0z - amplitudy složk E y a E z v - ychlost šířní vlnění ε ε ε ε Hy = Ez Hz = E µ µ 0 0 y H = ε 0 ε µ 0 E 11 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

ntnzita zářní, Poyntingův vkto V izotopním postřdí s ngi přnáší v směu šířní vlnění. Poyntingův vkto P - svou ointací udává smě šířní ngi a vlikostí P podíl ngi dw, ktá pojd za čas dt plochou ds. P = E H ntnzita l.i mag.- časově poměnná - v čas s piodicky mění hustota přnášné ngi. Stř. hodnota Poyntingova vktou za piodu T - vkto intnzity zářní J T 1 1 J = Pdt = E Hdt T T 0 dw P = 1 ds dt T 0 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha 1

Radiomtické vličiny zářivý tok - zářivý tok Φ [W], ktý pochází uvažovanou plochou S. Učí s intgací vktou intnzity zářní J [m/s] po ploš S, ktou měřné zářní pochází. Φ = J d S S zářní vlmi vzdálného bodového zdoj- papsky ovnoběžné vkto J v jdnotlivých bodch plochy S - stjná vlikost i smě- pak Φ S = J d S = JS 13 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Radiomtické vličiny - zářivost - zářivost zdoj v daném směu - podíl zářivého toku, ktý vychází z zdoj v daném směu do nkončně malého postoového úhlu, a tohoto úhlu. dφ dω = [ W/s] zářní vlmi vzdálného bodového zdoj papsky ovnoběžné vkto J v jdnotlivých bodch plochy S - stjná vlikost i smě- pak S p S p Ω p postoový úhl Ω plný postoový úhl - 4 π s Φ S = J d S = JS Ω = S p p uční zářivého toku Φ z známého ozložní zářivosti - Φ = dω Ω 14 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Plošný a bodový zdoj zářní Bodový zdoj zářní, všsměový, ozměy zandbatlné vzhldm k vzdálnosti od něj zářivost konst. v všch směch Plošný zdoj zářivost obvykl klsá od nomály. 15 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Vlastnosti plošných zdojů zářní ntnzita vyzařování H,v daném bodě plochy zdoj učna podílm zářivého toku dφ vycházjícího z daného lmntu plochy a vlikosti plošného lmntu ds H = d Φ ds Zář L v daném bodě plochy a v daném směu učna podílm zářivosti plošného lmntu zdoj v tomto směu a půmětu plošného lmntu do oviny kolmé k danému směu. ds d 0 Vlikost zář L 0 v směu nomály L 0 = d 0 ds Zářivost malého zdoj v směu nomály d = L ds 0 0 zář L 0 vypovídá o schopnosti zdoj zářit (v směu nomály). Zář v směu nomály s číslně ovná zářivosti přpočtné na jdnotkovou plochu zdoj a měří s v W/s.m 16 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Zář - zářivost Posouzní zářivosti zdoj v dostatčně vlké vzdálnosti vzhldm k jho ozměům, -> zářivost 0 plošného zdoj jako clku při jho konstantní záři L 0 ost přímo s vlikostí jho plochy. (analogi měsíc úplněk, půl, nov) Opačně (po případ zdoj s konstantní zářivostí) čím mnší plochou povchu zdoj s konstantní zářivostí bud zářní k pozoovatli přicházt, tím s pozoovatli zdoj jví s větší září L. 17 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Posouzní zář v obcném směu Elmntání plošný zdoj o ploš ds - zářivost v směu nomály 0. zář L v směu pod úhlm α ds cosα 0 α Půmět lmntu plochy ds povchu zdoj do oviny kolmé k směu, odkud j zdoj pozoován klsá s cos α dω L = ds d dscosα Zářivost plošných zdojů s odchylkou od nomálového směu klsá - násldkm poklsu půmětu plochy povchu plošného zdoj zářní do daného směu. U řady povchů těls pak zářivost klsá s kosinm úhlu odklonu od nomály = 0 cosα 18 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Kosinový Lambtovský zářič U zdojů typu - = 0 cos α pak bud zář L v všch směch konstantní, Zdoj jhož zář L j v všch směch stjná -> dokonal difuzní zdoj. nazývá s kosinový nbo také Lambtovský zářič. d0cosα d0 L = = = dscosα ds konst Lambtovské zářič - absolutně čné tělso. Přibližně - žáovky s mléčným sklm, povch Slunc či Měsíc. Měsíc tva koul-> jví jako zářící kuh. ozářné povchy ůzných látk s matným povchm- matný bílý papí, vstvy sypkých látk (mouka, čstvě napadlý sníh) 19 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

ntnzita ozářní Dopadá-li zářní na objkt, j jho povch ozářn. ntnzita ozářní povchu závisí pouz na vlikosti dopadajícího zářivého toku a vlikosti plochy, n však na úhlu dopadu zářní. ntnzita ozářní, (zkácně jn ozářní) E [W/m ] -daného místa plochy dfinována jako podíl zářivého toku dφ dopadajícího na lmnt plochy a vlikosti ds tohoto plošného lmntu E = d Φ ds 0 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

ntnzita ozářní ovnoběžným svazkm papsků Svazk ovnoběžných papsků, (homogn. J= konst (bodový zdoj v nkončnu) Při kolmém dopadu zářní s intnzitou J (v svazku ovnoběžných papsků) na plochu S - clkový zářivý tok Φ Φ = J.S ntnzita ozářní E 0 (při kolmém dopadu) - pak číslně ovna intnzitě dopadajícího zářní J. Dopad zářní s intnzitou J na povch pod úhlm α - pokls intnzity ozářní E Φ E = = S cos α E 0 cosα J J α Φ E 0 Φ E cos α 0 E = E cosα = 0 J cosα S S/cos α vysvětlní oční období, intnzita slunčního zářní j konstantní (bz uvažování vlivu atmosféy) 1 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Časové účinky zářní - dávka Dávka intnzita ozářní E a doba působní zářní t časově poměnná intnzita ozářní- pak = E t = E ( t ) dt t t1 Dávka ozářní - význam při posouzní chování snímačů s akumulačním pincipm- dozimt, CCD snímač, sním. lktonka, optol. CMOS snímač Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Odvozní vztahu mzi L a H Lambtovského zářič Vztah mzi intnzitou vyzařování a září Lambtovského zářič Malý lmnt ovinného Lambtovského zářič o ploš S Z, vysílá zářivý tok Φ do clého polopostou, má intnzitu vyzařování H. Lambtovský zářič - zářivost ( α) = 0 cosα Φ S Z d α α ds= π sin α. dα sinα Zářivost -konst.v dω, dω -posto mzi dvěma kužl. plochami ds = πsin αsindα πsin αdα sin dα α = ~ dα π sin αdα dω = = πsin αdα 3 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Odvozní vztahu mzi L a H Lambtovského zářič Postoovým úhlm dω pochází zářivý tok dφ dφ (α) = Lambtovský zářič (α) dω = L ( α) S Z cosαdω = ( ) = L konst. L = α L ( α) S Z cosα πsinα dα clkový zářivý tok Φ lz učit intgací s dosazním L π 1 π Φ = πls Z cosα sin α dα = πls Z [ sin α] = π L S 0 Z 0 (1) po zdoj s int. vyzařování H a vlikostí S Z platí: Φ = H S Z () Poovnáním (1) a () H = π L Vztah mzi intnzitou vyzařování H a září L kosinových (Lambt.) zářičů význam dálkovým pozoováním zjistím zář L, z toho učím H 4 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Spktální složní zářní V zářivém toku - víc složk nbo clé spojité spktum zářní o ůzných vlnových délkách. dφ - zářivý tok zářní o vlnových délkách v ozmzí λ až λ+dλ Spktální hustota zářivého toku Φ λ Φ λ Φ = d dλ dh intnzita vyzařování v ozmzí vlnových délk λ až λ+dλ H λ spktální hustoty plošné intnzity vyzařování H λ H = d dλ Φ = Φλ dλ 0 λ 0 H = H dλ po známé spktální složní zářní Φ λ - s intgací učí clkový zářivý tok Φ analogicky po H 5 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Tplotní zdoj zářní z hldiska adiomtických vličin Základní zdoj zářní - čné tělso, - spojité spktum spktální ozdělní intnzity H λ - Planckův zákon H λ = 1 λ 5 C1 C xp 1 λt C 1 = 3,7413.10-16 Jm s -1, C =1,4388.10 - mk T - absolutní tplota, λ - vlnová délka H λ [10 9 Wm -3 ] H λ [10 1 Wm -3 ] 400 40 300 00 000K 1800K 1600K 1400K 1300K 100K 1100K 1000K 800K 30 0 10 5000K 4000K 3000K 848K 0,0 0,5 1,0 1,5 λ [µm] 100 0 1 3 4 5 6 7 λ[µm] 6 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Maximum H λ po -T j možno divací Planckova zákona, vyhldáním, kdy j divac ovná nul. Winův zákon posunu, vlnová délka λ max, kd má H λ maximum v závislosti na tplotě T. Součin této vlnové délky a absolutní tploty j konst. λ max =,898 10 Po T= 854 K (žáovka po tstovací zdoj bílého světla po CCD Faichild) j λ max přibl. 1000 nm. infačvné zářní!!! Obvyklé žáovky - tplota kolm 3000 K, zdoj infačvného zářní, pokls ozlišovací schopnosti CCD?? T 3 mk Po f. tplotu fotosféy Slunc T = 5785 K- dostanm maximum přibližně po 500 nm 7 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Světlo a jho vnímání zakm Světlo - zářní o vlnových délkách mzi 380 až 770 nm Fotocitlivá částí lidského oka - sítnic, složna z čípků a tyčink. Čípky - ozznávání bavy, al pouz světlo větší intnzity. Tyčinky vnímají světlo i při malých intnzitách, al nozlišují bavy. Dnní vidění - čípky - fotopické vidění, λ = 380 až 770 nm. Maximum spktální citlivosti po λ = 555 nm po žlutozlnou bavu Noční vidění - tyčinky (skotopické vidění) Max.citl. po λ = 507 nm (zlná) ozsah citlivosti po V λ = 380 až 770 nm. pokus subjktivní vnímání jasu modého a zlného povchu při snižující s intnzitě ozářní (diskus poč j odlišná spktální citlivost po dnní a noční vidění?) dnní vidění bavné mnší citlivost nž noční vidění ( poč?) Analogické s citlivostí u čnobílé a bavné kamy CCD (pozn. bavná kama, přpnutí do čnobílého módu - nic nřší, stál jsou bavné. filty) 8 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Křivka V λ Křivka V λ poměná světlná účinnost (monochomatického) zářní Rlativní citlivost půměného lidského oka fotopickým (dnním) viděním po světlo o ůzných vlnových délkách vzhldm k citlivosti oka na světlo o vlnové délc 555 nm. V λ - pomě toku Φ λmax monoch. zářní o λ= 555 nm, a zářivého toku Φ λ,ktý v oku způsobí stjně intnzivní zakový vjm. Půběh V λ - viz tabulky V [ - ] 1,0 0,9 0,8 0,7 0,6 V λ = Φ λmax Φ λ 0,5 0,4 0,3 0, 0,1 0,0 380 480 580 680 780 vlnová délka [ nm ] 9 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Křivka V λ - hodnoty V λ (λ=555) = 1 λ[nm] V λ λ[nm] V λ λ[nm] V λ 380 0,000039 510 0,503000 640 0,175000 390 0,00010 50 0,710000 650 0,107000 400 0,000396 530 0,86000 660 0,061000 410 0,00110 540 0,954000 670 0,03000 40 0,004000 550 0,994950 680 0,017000 430 0,011600 555 1,000000 690 0,00810 440 0,03000 560 0,995000 700 0,00410 V [ - ] 1,0 450 0,038000 570 0,95000 710 0,00091 0,9 0,8 460 0,060000 580 0,870000 70 0,001047 0,7 0,6 470 0,090980 590 0,757000 730 0,00050 0,5 0,4 0,3 0, 0,1 0,0 380 480 580 680 780 vlnová délka [ nm ] 480 490 500 507 0,13900 0,0800 0,33000 0,444310 600 610 60 630 0,631000 0,503000 0,381000 0,65000 740 750 760 770 0,00049 0,00010 0,000060 0,000030 30 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Fotomtické vličiny Zákl. fotomtická vličina světlný tok Φ V, měří s v lumnch lm Světlný tok monochomatického zářní o zářivém toku Φ λ a λ Φ V = K m V λ Φ λ konst. K m = 683 lm /W - maximální svět. účinnost zářní, dána dfinicí Uční světlného toku nmonochomatického zářní konst. K m = 683 lm /W - maximální svět. účinnost zářní, dána dfinicí Φ V = Km Vλ Φλdλ 0 31 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Svítivost d = Φ dω Svítivost V v kandlách 1 cd = 1 lm /s. V V Dfinic svítivosti: kandla - svítivost zdoj, ktý v daném směu vysílá monochomatické zářní o kmitočtu ν = 540.10 1 Hz (λ= 555 nm) a jhož zářivost v tomto směu j 1/683 W/s. Takto j dfinitoicky dána přpočítací konstanta K m. Uční světlného toku zdoj z jho svítivosti Světlní H V, měřné v lm /m H V Φ V = Ω V d Ω d V = Φ ds L Jas (také měná svítivost)- jdnotka 1 nit, 1 nt = 1cd /m. V = dv dscosα Osvětlní E V j analogií intnzity ozářní E,číslně vyjadřuj vlikost světlného toku, ktý dopadá na jdnotkovou plochu. Jdnotkou osvětlní j lux, kd 1 lx = 1 lm /m. E V d = Φ ds V 3 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Expozic přímé slunční světlo ozptýlné dnní světlo osvětlní v místnosti umělé osvětlní místnosti měsíční světlo za úplňku 10 4-10 5 lx 10 3 lx 00 lx 100 lx 0, lx Expozic, nbo také osvit, V vyjadřuj časové účinky světla j analogií dávky. J dána součinm osvětlní E V a doby tvání tohoto osvětlní t. Měří s v (lx.s). = E t V V t = E ( t) t V V d t1 33 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Osvětlní bodovým zdojm s svítivostí V Bodový zdoj světla jako lmnt malého Lambtovského (kosinového) zářič Kolmý dopad papsků - V = V0 cos α α vmax Osvětlní povchu vyvolané bodovým zdojm (bodový zdoj jako malý lmnt zářící plochy) klsá s kvadátm vzdálnosti od tohoto bodového zdoj zářní, klsá také s cosinm úhlu α. 34 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

Osvětlní bodovým zdojm s svítivostí V Kolmý dopad papsků Z Z V povch 1 povch E V1 E V 1 ds V dφv VdΩ E V = = = = ds ds ds Osvětlní povchu vyvolané bodovým zdojm Z z klsá s kvadátm vzdálnosti od tohoto zdoj světla V E V = V E = V V E E V = V1 1 35 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

ntnzita ozářní bodovým zdojm zářní ntnzita ozářní E 1 na kolmici v bodu A 1 ntnzita ozářní E mimo kolmici v bodu A, pod bodovým zdojm Z ZB za přdpokladu E = d cosα = 1 ( ) cosα cosα = cosαcos ntnzita ozářní bodovým zdojm klsá s třtí mocninou cos α 1 1 α E 1 = α 1 =α Z ZB Z ZP E = cos 3 α d α V d α V0 α 1 α 1 E A E 1 A1 a) b) E A E 1 A 1 36 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

ntnzita ozářní malým plošným zdojm zářní ntnzita ozářní na kolmici v bodu A 1 malým plošným zdojm Z ZP Pokls zářivosti malého plošného zdoj (Lambtovský zářič) od kolmic E = 1 ( α) =0 cosα ntnzita ozářní E mimo kolmici v bodu A, za přdpokladu α 1 =α ntnzita ozářní malým plošným zdojm (Lambt.) klsá s čtvtou mocninou cos α Z ZB E = d cosα 1 cosα = Z ZP cos 4 α E = cos 4 α d α V d α V0 α 1 α 1 E A E 1 A1 a) b) E A E 1 A 1 37 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

ntnzita ozářní způsobná plošným zdojm Lz využít vztah (1) učný po plošný Lambtovský zdoj?? C B E = E 1 1 (1)?? D z A Po podstatně mnší nž D z (ozměy zdoj) j intnzita ozářní E konstantní, nzávislá na,. (difuzní dskový osvětlovač u kamy s ozměy sovnatlnými s ozměy snímaného objktu) Příspěvk lmntáních plošných zdojů v v bodch A, B a C k intnzitě ozářní E j ůzný S ostoucí vzdálností, začn klsat E, Po podstatně větší nž D z, bud E klsat s kvadátm vzdálnosti (posun uvažovaného ozářného místa po kolmici v střdu plošného zdoj) Příspěvk lmntáních plošných zdojů v bodch A, B a C k intnzitě ozářní E j shodný) 38 Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha

ntnzita ozářní - LED, lasm, flktom Lz lasový zdoj využít vztah (1) učný po bodový zdoj?? E = E 1 1 (1)?? náhadní poloha bod. zd. zářní - po výpočt Z n dω S 1 S Z α S 1 n1 n skutčná poloha zd. zářní Lasový zdoj s kolimátom (světlný flkto s zcadlm či čočkou)?? pojm flkto diskus, (viz později gomtická optika) Poloha náhadního bodového zdoj zářní Z n, podl vlikosti divgnc svazku (odhad dl vl. ploch S 1 a S ) odpovídající náhadní vzdálnost n tlcntický svazk střd j v nkončnu - ovnoběžný svazk papsků vycházjící zdánlivě z bodového zdoj v nkončnu Čím mnší divgnc svazku - tím vzdálnější poloha náhadního zdoj Z n. Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha 39

ntnzita ozářní álnými zdoji - LED, lasm Jaké vztahy lz využít? E = Zdoj zářní s (lativně) malou ozbíhavostí papsků (blízký tlcntickému osvětlovači s ovnoběžným chodm papsků) Φ = J.S, Vliv - směové chaaktistiky zdoj zářní + ointac papsků na výstupu světlného zdoj, diskus? jak počítat? důlžité jak s mění intnzita zářní J s vzdálností od zdoj, ozbíhavost E 1 1 (1) papsků? Uční intnzity ozářní E J Φ E 0 Φ E cos α 0 S J zd vlikost intnzity zářní (n jako vkto) Pokud j vzdálnost n náhadního bodového zdoj zářní podstatně větší, nž ozměy uvažované plochy, pak s intnzita ozářní E mění jn s cos α a j po ploš konstantní. Příklad čtní knihy na přímém slunci gulac E naklopním knihy. Přd A0M38OSE, J. Fisch, kat. měřní, ČVUT FEL Paha J α S/cos α E Φ E = = S cosα E 0 cosα Φ J S = = = J S S cosα cosα cosα 40