Vysokorychlostní železnice v ČR

Podobné dokumenty
Příprava tratí Rychlých spojení a zvyšování rychlosti na konvenční síti. SŽDC, Odbor strategie Seminář RS Hospodářský výbor Parlamentu ČR

Příprava Rychlých železničních spojení

Aktuální stav projektové přípravy tratí RS v ČR Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D.

Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany

Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR

Aktuální stav přípravy Rychlých spojení v České republice

Aktualní stav přípravy VRT v ČR

Českosaský projekt vysokorychlostní tratě Praha Drážďany

jednání Rady města Ústí nad Labem

Nové železniční spojení Drážďany Praha

Příprava tratí Rychlých spojení v České republice

Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

Vysokorychlostní tratě a studie proveditelnosti

Rychlá spojení. aktualizovaná koncepce VRT pro ČR. Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR

Vysokorychlostní tratě v ČR Ing. Tomáš Slavíček

Trať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost

Modernizace železniční sítě a její kapacita

Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování

Příprava vysokorychlostních tratí v podmínkách ČR

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC

Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení

Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Budování Rychlých železničních spojení v České republice

Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti

Požadavky dopravce na dopravní cestu

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

Přepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci:

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Nově přijatá a připravovaná TSI

Strategie rozvoje dálkové železniční dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Vliv vysokorychlostní železnice na mobilitu

Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus

DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY

Význam VRT pro moravské kraje

Technické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR

ČVUT V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ (12Y2VT)

Koncepce rychlédopravy v ČR

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Koncepce železniční dopravy v ČR. Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy

Zabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU

Vysokorychlostní železnice v ČR proč?

Možnosti zvyšování rychlostí

Studie VRT - analýza přepravních vztahů. a výhledové možnosti dopravních systémů ve vybraných směrech

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita)

Výstavba vysokorychlostních tratí

Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD

Regionální železniční doprava

Modernizace a rekonstrukce tramvajové trati Most - Litvínov. registrační číslo projektu CZ /0.0/0.0/18_058/

Jak pokračovat při zavádění ETCS v ČR

Strategické cíle SŽDC v rámci rozvoje železniční infrastruktury

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

Interoperabilita v podmínkách ČR

Železniční stavby zlepšující dopravní obslužnost Prahy a Středočeského kraje

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr

Nové směry v železniční dopravě

Náklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR

Česká železnice na křižovatce

Zrychlení dopravy z Liberce do Prahy

Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu

Požadavky dopravce na zvyšování rychlostí na síti SŽDC

PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015

Priority rozvoje železniční

Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna. Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie

Řešení tranzitní dopravy v pražské aglomeraci. Praha Ďáblice

Příprava výstavby regionálního přeshraničního železničního spojení Seifhennersdorf - Rumburk

Národní implementační plán ERTMS

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D.

Rozvoj železničního spojení mezi Jihočeským krajem a Rakouskem

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel

Vysokorychlostní železnice větší kvalita života

STAVBY NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTĚ. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)

DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO,

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Projekt Přeshraniční spolupráce pro rozvoj železniční dopravy Sasko ČR. Konference

Vysokorychlostní železnice již brzy také u nás doma. Ing. Jindřich Kušnír ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty , Brno

Implementace projektu Foster Rail

From horse-drawn railway to high-speed transportation system

Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030

ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ PRAHY, LETIŠTĚ RUZYNĚ A KLADNA

Řešení tranzitní dopravy kolem Prahy

Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu

KORIDORY A NOVÉ VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ - NIKOLIV DUPLICITA, ALE SPOLUPRÁCE

Jak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR?

Program rozvoje rychlých železničních spojení v ČR Manažerské shrnutí

Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR

Strategické úkoly SŽDC

Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Úřední věstník Evropské unie

Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Transkript:

Inovace & Železnice Vysokorychlostní železnice v ČR Ing. Pavel Surý Generální ředitel 13. 12. 2016 Praha

Evropská spolupráce Rozsah vysokorychlostní sítě definuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě. Nově postavené vysokorychlostní tratě mají být budovány pro rychlost 250 km/h nebo vyšší. Příprava jednotlivých tras RS probíhá ve spolupráci s DB Netz AG a ÖBB Infrastruktur AG. Spolupráce byla navázána i se zástupci High Speed Two Limited. Bundesverkehrswegeplan 2030 obsahuje jako projekty potenciální potřeby k pověření i modernizované železniční spojení na Mnichov a Drážďany.

Koncept RS v ČR Potřeba posílit naši konkurenceschopnost a zajistit do budoucna kvalitní dopravní spojení občanům ČR vedla Ministerstvo dopravy k definici konceptu Rychlých spojení RS. Rychlá spojení jsou tvořena novými tratěmi a modernizacemi stávajících tratí, smyslem je vytvořit provázaný systém, který propojí hlavní sídla v ČR, na rozdíl od původního projektu VRT, který byl určen primárně pro mezinárodní spojení, zahrnují i maximální míru využití pro vnitrostátní vlaky včetně meziregionálního spojení, cílem je spojení Prahy a všech významných regionálních center ČR do 2 hodin, tratě budou otevřeny i pro stávající typy expresních vlaků (např. Railjet nebo Pendolino).

Možný rozsah sítě RS 2030? 2050 2030 2050 2050 2030 2030

Studijní příprava výstavby VRT V současnosti jsou zpracovávány studie územně-technického charakteru, které řeší variantně konkrétní trasu VRT nebo její část, její začlenění do území, technické aspekty, provozní vlastnosti, průchodnost územím, vliv na životní prostředí a investiční náročnost. Snahou je, aby jimi navrhovaná trasa byla v maximálním možném rozsahu akceptovatelná i pro místní samosprávy. Tato skutečnost nebyla v minulosti zcela respektována, projektanti navrhovali i obtížně akceptovatelné trasy. V mnoha případech je navrženo propojení VRT do stávající sítě, čímž je utvořen základ nejen možného projednání změn trasování v jednotlivých regionech a zavedení vícevrstvého provozního modelu, ale také možnost, jak budovanou síť postupně zprovozňovat po jednotlivých úsecích. Odpovědi na legislativní a technické otázky spojené s výstavbou VRT přinese zpracovávaná dokumentace Technicko-provozní studie, technická řešení VRT.

Technicko-provozní studie VRT Řeší problematiku vysokorychlostních tratí (VRT) v komplexní rovině, představuje analýzu současného provozu VRT v Evropě a návrh technických řešení VRT pro ČR, náplní studie je řešení dopadu nových technických požadavků a nároků konstrukce VRT na stávající legislativu a návrh nových nebo úprav stávajících norem ČSN, předpisů SŽDC, legislativy ČR nebo jiných standardů pro otázky, které nejsou dostatečně řešeny stávající národní nebo EU legislativou o interoperabilitě železničního systému, dle podmínek navržených studií, budou navrhovány úseky sítě s traťovou rychlostí vyšší než 160 km/h. Dokončení studie v květnu 2017.

Rychlost a využitelnost VRT Rychlost sama o sobě není cílem. Rychlost je prostředkem pro dosažení cíle! Zpravidla je tímto cílem zkrácení jízdní doby na hodnotu konkurenceschopnou vůči ostatním druhům dopravy. Vysoká pružnost provozu není jen o způsobu odbavení. Vysoká pružnost je umožněna i vzájemnou časovou provázaností mezi jednotlivými linkami. Rychlost tranzitu skrz velká zatížená města, kde jsou zpravidla uzly dopravy umístěny, je velkou konkurenční výhodou vůči automobilové dopravě. Technicky využitelná rychlost na trati je dána především jejím směrovým vedeným, resp. výpočtovými parametry směrových oblouků. Její praktická využitelnost je pak dána možnostmi vozidel a aplikovaným jízdním řádem.

Vysokorychlostní trať Praha Brno RS1 Jednoznačnou prioritou z vnitrostátního hlediska mezi novostavbami zaujímá úsek Praha Brno, který je jádrovým úsekem nejen pro samotnou ČR, ale pro celou střední Evropu. Jeho realizace zásadním způsobem přispěje ke zlepšení většiny dálkových relací ve vnitrostátní i mezinárodní železniční dopravě. Prověřovány jsou varianty spojení přes Havlíčkův Brod ( koridor ZÚR) a Benešov. Pro pokračování přípravy Rychlých spojení je nezbytná územní stabilizace trasy v jednotlivých úsecích. Návrhová rychlost trati je prověřována v rozmezí 250 km/h až 350 km/h Je reálné, že v první etapě provozu nebude trať z pohledu návrhových rychlostí plně využita a provozní rychlost bude nejprve nižší (200 až 230 km/h) a to zejména s ohledem na možnosti používaných vlakových souprav.

Nové železniční spojení Praha Drážďany RS4 Klíčový projekt pro napojení ČR na evropskou síť VRT. Přeshraniční úsek umožňuje maximální rychlost provozu 120 km/h pro nákladní dopravu a výhledově až 230 km/h pro osobní vlaky. Trať směrem ku Praze je navržena pouze pro vysokorychlostní osobní vlaky pro rychlost až 350 km/h. Nákladní dopravě budou nadále sloužit dvě stávající dvoukolejné tratě. Pro zlepšení dopravní obslužnosti Lovosicka, Litoměřicka a Roudnicka je navržena možnost zřízení regionálního terminálu na nové trati a propojení nové tratě se stávající železniční sítí. Předmětem SP v oblasti ekonomického posouzení bude celá trať Praha Drážďany, tj. včetně německého úseku. V SP bude také řešena nová trať Kralupy nad Vltavou Most s terminálem Louny.

Problémy s přípravou RS Územní stabilizace jednotlivých tras v Zásadách územního rozvoj krajů (ZÚR) a návazných územních plánech dotčených obcí, které nejsou vždy výstavbě VRT nakloněny. Neustálý právní tlak na současné územní rezervy pro VRT v ZÚR ze strany různých investorů a občasných sdružení za účelem jejich zúžení a zrušení a občasné nerespektování těchto koridorů ze strany místních stavebních úřadů. Možný průchod VRT Praha Brno přes vodní nádrž Švihov na Želivce je v současnosti v konfliktu s právní ochranou vodního zdroje. Konflikty jednotlivých možných tras se soustavou chráněných území (Letiště Letňany versus VRT Praha Drážďany, Klánovický les versus VRT Praha Brno, Vranovický les versus VRT Praha Brno Vranovice atd.).

Harmonogram přípravy RS 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 Technicko-provozní studie - Technická řešení VRT Studie proveditelnosti NS Praha - Drážďany Studie proveditelnosti VRT Praha - Brno - Břeclav Územní ochrana VRT (aktualizace ZÚR, ÚP) Posuzování vlivů na životní prostředí Vydání rozhodnutí o umístění stavby Vydání stavebního povolení Dokončení Technicko-provozní studie VRT (květen 2017) Zpracování Studie proveditelnosti pro NS Praha Drážďany (zadání SP 2016) Zpracování Studie proveditelnosti pro VRT Praha Brno Břeclav (zadání SP 2016/2017) Na základě výsledků SP aktualizace ZÚR krajů a ÚP dotčených obcí (2018 a dále)

Inovace & Vysokorychlostní železnice (1/3) Bezpečná železnice rozvoj mobilních a stacionárních systémů Vysokorychlostní tratě se budují jako rychlá spojení mezi významnými aglomeracemi v rámci daného státu, ale zejména jako rychlá mezinárodní spojení. Je tedy nutné zajistit vzájemnou kompatibilitu řízení a zabezpečení jízdy vlaku mezi jednotlivými státy. Nově budované či rekonstruované tratě zařazené to systému vybrané železniční sítě TEN-T, do které jsou vysokorychlostní tratě zahrnuty, musí být vybavovány systémy třídy A., tzn. systémem jednotného systému řízení a zabezpečení. V současnosti splňuje parametry kladené na systém třídy A pouze systém ERTMS/ETCS. Evropský vlakový zabezpečovací systém ERTMS/ETCS má umožnit bezproblémovou přechodnost vlaků mezi jednotlivými státy bez výměny hnacích vozidel na hranicích. S nasazováním systému se počítá zejména na vysokorychlostních tratích, tranzitních koridorech a dalších vybraných tratích.

Inovace & Vysokorychlostní železnice (2/3) Ekologizace železnice Příspěvek ke snížení ekologické zátěže způsobené železniční dopravou je elektrizace tratí. Při rozvoji vysokorychlostní železniční dopravy se narazilo na strop možností stejnosměrné trakce. VRT jsou dnes převážně elektrifikovány střídavým napětím. Tento systém napájení je dobře využitelný pro dnešní výkonné lokomotivy i pro vysokorychlostní jednotky dosahující rychlostí 300 km/h. Nová železniční spojení jsou významným počinem v ochraně životní prostředí a podpoře udržitelného rozvoje. Kapacitní a spolehlivý systém umožní převést část přeprav ze silnice na ekologicky příznivější druh dopravy v souladu se záměry evropské i národní dopravní strategie. Přesun dopravy na železnici také sníží hlukovou zátěž území. VRT vytvářejí předpoklady pro zkvalitnění dopravní infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny.

Inovace & Vysokorychlostní železnice (3/3) Rozvoj a modernizace železniční sítě VRT jsou příspěvek nejen v rámci evropské mobility obyvatelstva, přinesou také zvýšení kapacity hlavních konvenčních tratí vstupujících do velkých aglomerací v ČR. Nové tratě umožní segregaci dálkové, nákladní a příměstské dopravy. Nastane možnost využít uvolněnou kapacitu dálkové dopravy na konvenčních tratích pro zahuštění regionální obsluhy sídel a pro nákladní dopravu. Akcent na využitelnost VRT pro rozvoj regionů ČR je v souznění s požadavkem vytvářet podmínky pro zkvalitnění dopravní dostupnosti obcí, které jsou přirozenými regionálními centry v území. Modernizované a nově budované stanice v rámci konceptu RS budou standardně přístupné pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace (včetně osob s těžkými zavazadly, kočárky, jízdními koly či malými dětmi) a budou vybaveny jednotným a přehledným informační a orientační systémem.

Děkuji za pozornost! Správa železniční dopravní cesty, státní organizace www.szdc.cz