HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ Evaluation of effectiveness of the investment projects Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Jiří Novotný, CSc. Autor: Robert KONRÁD Brno, červen 2008

Jméno a příjmení autora: Robert Konrád Název bakalářské práce: Hodnocení efektivnosti investičních projektů Název práce v angličtině: Evaluation of effectiveness of the investment projects Katedra: podnikového hospodářství Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jiří Novotný, CSc. Rok obhajoby: 2008 Anotace Cílem této bakalářské práce je zhodnocení efektivnosti reálného investičního projektu pomocí metod v podniku používaných a alternativních využitelných metod a porovnání zjištěných výsledků. První část práce je zaměřena na definování základních pojmů problematiky investic, výčet hlavních metod hodnocení efektivnosti investičních projektů a možnosti financování. Druhá část práce je věnována aplikaci vybraných metod hodnocení efektivnosti investičních projektů na reálný investiční projekt z oblasti sériové výroby automobilových součástí. Annotation The goal of this bachelor s work is evaluation of effectiveness of a real investment project by using the methods applied in a specific company and by using the alternative applicable methods and comparison of the realized results. The first part is focused on defining the main conceptions and methods for evaluation of effectiveness of the investment projects and possible financing forms. The second part is devoted to applying the chosen methods of evaluation of the investment projects an investment for a concrete investment project from the field of serial production in the automotive industry. Klíčová slova Efektivnost, investice, investiční projekt, diskontní sazba, doba návratnosti, čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento Keywords Effectiveness, investments, investment project, discount rate, payback period, net present value, internal rate of return

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Hodnocení efektivnosti investičních projektů vypracoval samostatně pod vedením doc. Ing. Jiřího Novotného, CSc. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 27. června 2008 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád vyjádřil poděkování doc. Ing. Jiřímu Novotnému, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji společnosti, která poskytla údaje pro zpracování, zvláště pak Ing. Tomáši Doudovi za poskytnuté informace a konzultace.

OBSAH ÚVOD... 6 1 TEORETICKÁ ČÁST... 7 1.1 INVESTICE A INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ... 7 1.2 KRITÉRIA HODNOCENÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ... 8 1.3 ANALÝZA INVESTIČNÍCH RIZIK... 8 1.3.1 Analýza citlivosti pomocí úpravy výnosů... 9 1.3.2 Zohlednění rizika pomocí diskontní sazby... 9 1.4 MOŽNÉ ZDROJE FINANCOVÁNÍ INVESTIC... 11 1.4.1 Vlastní zdroje... 11 1.4.2 Cizí zdroje... 12 1.5 METODY HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ... 13 1.5.1 Statické metody... 14 1.5.2 Dynamické metody... 15 2 PRAKTICKÁ ČÁST... 18 2.1 PŘEDSTAVENÍ INVESTORA... 18 2.2 VNITROPODNIKOVÁ KRITÉRIA HODNOCENÍ INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ... 18 2.2.1 Efektivnost investičních projektů... 19 2.2.2 Analýza citlivosti investičních projektů... 21 2.2.3 Alternativy financování projektů... 21 2.3 PROJEKT ROZŠÍŘENÍ VÝROBNÍ KAPACITY... 22 2.3.1 Vstupní kalkulační údaje... 24 2.3.2 Výpočty ukazatelů efektivnosti investičního projektu... 32 2.3.3 Analýza citlivosti investičního projektu... 34 2.3.4 Neekonomické faktory realizovatelnosti projektu a stanovení kritických bodů... 36 ZÁVĚR... 39 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 43 SEZNAM DALŠÍCH ZDROJŮ... 44 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ... 45

ÚVOD Výběr tématu bakalářské práce Hodnocení efektivnosti investičních projektů úzce souvisí s dosavadní praxí autora v oblasti nákupu přístrojů a výrobních zařízení, tedy investičního majetku, pro dvě z českých poboček nadnárodního koncernu sídlícího v Německu, zabývajícího se výrobou součástí a systémů pro automobilový průmysl. Praxe na této pozici však spočívá v zapojení se do investičního projektu teprve v okamžiku, kdy je o jeho realizaci již rozhodnuto a cílem již není posuzovat jeho možný přínos a hodnotit jeho realizovatelnost, nýbrž usilovat o co nejoptimálnější využití přidělených investičních prostředků a díky vyjednání co nejpříznivějších cen a podmínek pořízení investičního majetku dosáhnout co možná nejvyšších úspor z plánovaných investičních nákladů. Není však pouze teorií, že zdánlivě výhodně vyjednaná podmínka nebo technický požadavek, který se posléze ukáže nepřínosným a hladkost provozu komplikujícím, může v praxi za určitých okolností znamenat podstatné navýšení nákladů na projekt. Proto bude proniknutí do problematiky plánování investičního projektu a posuzování důvodů pro jeho realizaci či nerealizaci na základě znalosti jasně vypovídajících ekonomických ukazatelů a hledisek a podrobně rozklíčovaných nákladových položek nejen přínosem pro rozšíření znalostí a zkušeností autora na tomto poli, ale získané poznatky umožní lépe promítat požadavky útvarů podílejících se na shromažďování podkladů a stanovování podmínek pro přípravu a hodnocení jednotlivých investičních projektů do takových činností ovlivňujících výši výdajů investičních prostředků, jako je například pořizování investičního majetku v počáteční fázi, zajištění činností s jeho instalací a přípravou provozu na realizaci projektu a posléze optimalizací nákupu výrobního materiálu a výdajů na zajištění běžných provozních potřeb. Cílem této práce bude vyhodnocení reálného investičního projektu pomocí již zavedených metod, porovnání jejich výsledků s výsledky alternativně využitelných metod a posouzení kritérií hodnocení stanovených interními směrnicemi společnosti na základě poznatků o této problematice z odborné literatury. Protože si společnost, která poskytla informace a interní podklady týkající se metodiky hodnocení efektivnosti projektů a data konkrétního, rozsahem významného projektu, nepřeje být výslovně jmenována, nebude v práci její název uváděn. 6

1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Investice a investiční rozhodování Investiční činnost je podle odborné literatury chápána jako specifická oblast aktivity podniků, zaměřená na obnovu a rozšíření investičního majetku. V menší míře se pak může jednat o investování do finančního majetku, trvalého přírůstku oběžného majetku, do propagace a výchovy a vzdělávání pracovníků. Investování do finančního majetku ve větším rozsahu je však typické hlavně pro finanční korporace. [VALACH, J., 1999:181] Investiční rozhodování je charakteristické tím že se jedná o dlouhodobé rozhodování, nezbytně zohledňující faktor času a riziko změn výchozích podmínek, které v tomto rozhodování hrají mimořádně důležitou úlohu. Výrazným způsobem také dlouhodobě ovlivňuje efektivnost veškeré činnosti podniku. Finanční stránka investičního rozhodování zahrnuje podle Valacha především tyto problémy: plánování peněžních toků finanční kritéria výběru projektu zohlednění rizika při rozhodování dlouhodobé financování investiční činnosti [VALACH, J., 1999:181] Podle Synka lze investice rozdělit do tří základních skupin: hmotné, vytvářející nebo rozšiřující výrobní kapacity podniku finanční, tj. nákup cenných papírů a zapůjčení peněžních prostředků jiným společnostem za účelem zisku nehmotné, tj. software, know-how, výdaje na vzdělávání zaměstnanců, výzkum apod. Investice lze však členit podle jiných kritérií i do dalších skupin, např.: rozšiřovací investice, vytvářející nebo rozšiřující výrobní kapacity podniku obnovovací investice, představující investice do obnovy opotřebeného a zastaralého strojního vybavení apod. mandatorní investice, např. investice na ochranu živ. prostředí [SYNEK, M., 2006:246] 7

1.2 Kritéria hodnocení investičních projektů Investiční rozhodování ve většině případů zásadně ovlivňuje podnikem produkované výkony, jejich objem a druh. Pokud se organizace rozhodne investovat, mívá možnost výběru z různých variant. Jednotlivé alternativy se odlišují v různých technických a technologických parametrech. Analýza technické výkonnosti však není dostačují, protože pro hodnocení investic jsou rozhodující finanční veličiny jako náklady a výnosy. Hlavním důvodem hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů je tedy podle Máčeho posouzení návratnosti kapitálu vloženého do investice. V praxi investor volí investiční projekt, který mu při únosné míře rizika a udržení dostatečné likvidity přinese požadovanou míru výnosnosti, jde o tzv. investorský trojúhelník : výnosnost riziko likvidita [MÁČE, M., 2006:9-10] Řídicí pracovníci jsou tak nuceni navrhnout kompromisní řešení, které vždy podle investiční strategie, kterou vedení podniku upřednostňuje. Tato strategie odráží preferenci jednoho z uvedených faktorů. Zvolená strategie je pak jejich kombinací. 1.3 Analýza investičních rizik Jelikož budoucí úspěšnost a výsledek realizace investičního projektu nemůže být v okamžiku rozhodování znám, je třeba ve všech variantách zohlednit určitou míru rizika. K jejímu přesnějšímu odhadu slouží celá řada metod a postupů. V případě projektů, které se již někdy realizovali, můžeme vycházet s historických údajů. U ostatních lze využít tzv. metodu analýzy citlivosti. 8

Budeme vycházet z toho, že podle Synka můžeme při provádění analýzy citlivosti vnést riziko do hodnocení dvěma způsoby: úpravou výnosů (cash flow) úpravou podnikové diskontní sazby [SYNEK, M., 2006:262] 1.3.1 Analýza citlivosti pomocí úpravy výnosů Východiskem pro tuto analýzu je nalezení takových pro podnik specifických faktorů, jejichž změna se zásadním způsobem (povětšinou negativním) promítne do peněžního toku. V praxi to může znamenat změnu některého z faktorů, jako prodejní ceny, prodaného množství apod. o 1% a poté sledovat, do jaké míry tato změna ovlivní peněžní tok. Nevýhodou tohoto způsobu je fakt, že nelze předvídat změny několika faktorů zároveň. 1.3.2 Zohlednění rizika pomocí diskontní sazby Tato metoda je založena na růstu kalkulované úrokové míry (diskontní sazby) zároveň s rostoucím stupněm zjištěného nebo předpokládaného rizika. Pro zobecnění a snazší porovnání existují různé kategorizace výše diskontních sazeb, např. nejobvyklejší: podle kategorie projektů podle kategorie podniků 9

Odstupňování výše diskontní sazby podle kategorie projektu: Kategorie projektu Diskontní sazba Obnova 12% Rozšíření existujícího výrobního programu 15% Projekty vzdálené zaměření firmy 18% Projekty výzkumu a vývoje 25% [FOTR., J.,1995] Odstupňování výše diskontní sazby podle kategorie podniku: Kategorie podniku Diskontní sazba zavedené podniky, silná pozice na trhu, finančně stabilní, výkonné vedení, stabilní minulý vývoj, počítá se stabilním vývojem do budoucnosti 6 10% zavedené podniky, poměrně silná konkurence, finančně stabilní, dobré vedení, stabilní vývoj v minulosti, lze dobře předvídat další vývoj 11 15% podniky v odvětvích s velmi silnou konkurencí, dobré výsledky v minulosti, omezená kapitálová náročnost, nevyžadují mimořádné know-how 16 20% zavedené podniky, cyklický vývoj, závislost na speciálních zkušenostech a znalostech omezené skupiny lidí, obtížně předvídatelný vývoj 21 25% činnosti samostatných podnikatelů v oblasti služeb, přenosnost výnosů podniku je problematická 26 30% [MAŘÍK, M.,1994] 10

U investic, které mají jinou než obvyklou míru rizikovosti, zařaditelnou do výše uvedených kategorií, můžeme ke stanovení kapitálových nákladů použít model pro oceňování kapitálových aktiv CAPM, který vychází z míry výnosnosti bezrizikových aktiv (státní dluhopisy), ke které se následně připočítá riziková prémie: Ta se stanoví pro veškerá aktiva a následně se upravuje pro jednotlivé firmy tzv. koeficientem beta: Očekávaná výnosnost výnosnost státních riziková beta = + * rizikové investice dluhopisů prémie koeficient Beta koeficient je vyjádřen poměrem rizika firmy a rizika tržního portfolia: rizika stejná => koeficient = 1 riziko firmy vyšší => koeficient = 1 riziko firmy nižší => koeficient = 1 Stanovením těchto koeficientů se zabývají specializované poradenské společnosti. [SYNEK, M., 2006:263] 1.4 Možné zdroje financování investic V této kapitole bude uveden přehled možných zdrojů financování investičních projektů, podrobněji však bude pojednáno pouze o těch zdrojích, které pro podnik popisovaný v praktické části přicházejí v úvahu, tj. vlastní zdroje nebo leasing. 1.4.1 Vlastní zdroje Jedná se zdroje vytvořené podnikem nebo do něj vložené společníky. Podrobněji tedy: vklady společníků odpisy a výnosy z prodeje likvidace majetku a zásob nerozdělený zisk nově vydané akcie 11

Vlastní zdroje jsou považovány pro firmu za bezpečný zdroj investičních prostředků, za který platí v závislosti na dosažení hospodářského výsledku. Často však není brán v potaz fakt, že i z vlastních zdrojů firmě vznikají náklady v podobě podílu na hospodářském výsledku nebo dividendě. Dalším nákladem je daň z příjmu, kterou firma musí zaplatit. Náklady na vlastní zdroje, tzv. náklady vlastního kapitálu mohou být v určitých případech i vyšší, než náklady na financování investičních projektů z cizích zdrojů. 1.4.2 Cizí zdroje Cizími zdroji jsou zdroje získané z vnějšku mimo podnik, představují dluh, který musí být v budoucnu splacen včetně úroku. Obvykle se jedná o následující: dlouhodobý investiční úvěr od banky vydané a prodané obligace nákup na splátky leasing (finanční vs. operativní) Jak již bylo uvedeno, podle vnitřních směrnic podniku popisovaného v praktické části je kromě financování z vlastních zdrojů jediným možným způsobem financování z cizích zdrojů leasing. Budeme se zde tedy podrobněji zabývat pouze tímto druhem financování. Podle Valacha lze leasing definovat jako pronájem majetku nebo jeho částí za sjednané nájemné buď na určité období nebo na dobu neurčitou. Při leasingu pronajímatel nájemci často poskytuje nejen užívání předmětu leasingu, ale i servisní služby nebo možnost bezplatného přechodu vlastnictví po určité době na nájemce. Po celou dobu pronájmu je však majetek ve vlastnictví pronajímatele. Hlavní druhy leasingu: provozní (operativní leasing) mívá krátkodobý charakter, jedná se vlastně o pronájem zařízení, kdy po určité době, zpravidla kratší než životnost předmětu, je předmět vrácen pronajímateli finanční leasing dlouhodobý, zpravidla při něm nejsou poskytovány servisní služby, nelze jej vypovědět a nájemné musí pokrýt plnou hodnotu předmětu, lze říci, že se jedná o určitý druh půjčky. Smlouva se zpravidla uzavírá na nový majetek již s 12

předpokladem, že po ukončení smlouvy majetek přejde buď bezplatně nebo za zůstatkovou cenu do vlastnictví nájemce prodej a zpětný pronájem spočívá v prodeji existujícího majetku podniku leasingové společnosti a jeho zpětného pronájmu majetku. Podnik získá prostředky, ztrácí tím však vlastnická práva k tomuto majetku. Podniky tento způsob zpravidla používají při platebních potížích pro zvýšení likvidity. [VALACH, J., 1999:228] V případě rozhodování mezi financováním z vlastních zdrojů a finančním leasingem se zpravidla porovnává implicitní úroková míra leasingové společnosti a náklady vlastního kapitálu. Implicitní úroková míra je vlastně vnitřním výnosovým procentem leasingové společnosti. To však podnik může stanovit pouze v případě, že je známa i kupní cena předmětu, nejen souhrn výše leasingových splátek. Vychází se však z toho, že v případě rozhodování o způsobu financování je tato kupní cena známá. Lze zde použít i tzv. přírůstkovou výpůjční úrokovou sazbu u nájemce. Jedná se o takovou sazbu, kterou by musel nájemce přijmout v případě, že by si na nákup věci vypůjčil nezbytné prostředky na stejně dlouhé období s obdobnou zárukou. 1 1.5 Metody hodnocení efektivnosti investičních projektů Třídění metod hodnocení efektivnosti investičních projektů z hlediska faktoru času: statické metody Jedná se o metody nepřihlížející k faktoru času, tzn. lze je spolehlivě využít pouze v případech, kdy faktor času není z hlediska rozhodování o investičním projektu příliš podstatný. Důležitá je zde mimo jiné diskontní sazba s její výší klesá i význam faktoru času. dynamické metody 1 Zdroj: FinancniManagement: portál pro management. Praha Economia OnLine, 1996. [cit. 2006-05-30] Dostupný na WWW: <http://financnimanagement.cz/c1-18647710-ceske-ucetnictvi-nevykazuje-financni-cenu-leasingu>. ISSN 1213-7693. 13

Tyto metody je vhodné aplikovat při rozhodování o investičních projektech, u kterých se uvažuje o delší době pořizování majetku a jeho ekonomické životnosti. Není-li faktor času u takových projektů zohledněn, dojde pravděpodobně ke zkreslení pohledu na jejich efektivnost a tím i k vynesení chybného rozhodnutí. Třídění metod hodnocení efektivnosti investičních projektů z hlediska pojetí efektů z investic: metody využívající nákladová kritéria hodnocení metody vycházející ze ziskových kritérií hodnocení metody vycházející z peněžních toků [HRDÝ, M., 2006:14-15] 1.5.1 Statické metody Doba návratnosti (Payback period) Tato hodnota vyjadřuje čas, za který se tok příjmů z investičního projektu vyrovná investičním výdajům. I = DN n= 1 Pn I Pn n DN investiční výdaj peněžní příjem léta životnosti faktor času Čím je doba návratnosti kratší, tím příznivěji je projekt hodnocen. Nedostatkem metody je, že nezohledňuje časovou hodnotu peněz. Tento nedostatek však lze odstranit diskontováním jednotlivých peněžních toků. Ze statické metody se tak stane metoda dynamická. [MÁČE, M., 2006:12] 14

Rentabilita výnosu Mezi statické metody se také řadí tzv. poměrové ukazatele jako např. rentabilita investice (ROI; Return of investment), rentabilita vlastního jmění (ROE; Return of equity) nebo rentabilita aktiv (ROA; Return on Assets). Méně často uváděným ukazatelem je rentabilita výnosu (ROS; Return on Sales). Společnost, jejíž projekt je popsán v praktické části této práce, jej počítá podle následujícího vzorce: ROS = EBIT NetSales EBIT NetSales zisk před zdaněním a placením úroků čisté tržby 1.5.2 Dynamické metody Vnitřní výnosové procento (VVP) Jedním z ukazatelů, který respektuje časové hledisko, je vnitřní výnosové procento (též vnitřní míra výnosu). Je to taková úroková míra (diskontní sazba), při které se současná hodnota peněžních příjmů z investice rovná současné hodnotě investičních výdajů, tzn. čistá současná hodnota se rovná nule. CF IN i n t očekávaná hodnota cash flow projektu investiční výdaje diskontní sazba projektu doba životnosti investice počet období od 1 až do n 15

Zatímco u čisté současné hodnoty je kalkulováno s předem vybranou diskontní sazbou coby min. požadovanou efektivností, u vnitřního výnosového procenta takovou úrokovou míru hledáme. [SYNEK, M., 2006:257] V některých případech však může použití metody hodnocení efektivnosti investičního projektu vést k nesprávným závěrům nebo ji nelze použít vůbec, např.: existují-li nekonvenční peněžní toky (cash flow změní znaménko vícekrát než jednou) v případě výběru mezi vzájemně se vylučujícími projekty [HRDÝ, M., 2006:20] Čistá současná hodnota (ČSH) Čistá současná hodnota je ukazatelem, který porovnává současnou hodnotu peněžních příjmů z investice se současnou hodnotou investičních výdajů se zohledněním faktoru času. Vyjadřuje v absolutní výši rozdíl mezi současnou hodnotou peněžních příjmů z investice a současnou hodnotou investičních výdajů. Přípustné jsou všechny varianty s cílovou současnou hodnotou vyšší než 0, tzn. ty, které přinášejí příjem alespoň ve výši úroku. ČSH SH CF IN i n t čistá současná hodnota projektu, současná hodnota cash flow projektu očekávaná hodnota cash flow projektu investiční výdaje diskontní sazba projektu doba životnosti investice počet období od 1 až do n Jedná se o teoreticky nejpřesnější metodu zohledňující faktor času. Umožňuje počítat s konvenčními i nekonvenčními peněžními toky. Optimální je projekt s nejvyšší kladnou hodnotou. [SYNEK, M., 2006:256] 16

Index rentability (IR) Obdobou výpočtu ČSH je index rentability. Vychází z matematické konstrukce ČSH, ale na rozdíl od ní vykazuje relativní srovnání (podíl) současných hodnot výnosů a nákladů projektu. IR CF IN i n t index rentability očekávaná hodnota cash flow projektu investiční výdaje diskontní sazba projektu doba životnosti investice počet období od 1 až do n Pokud je IR > 1, projekt se jeví jako výhodný, pokud je hodnota IR < 1 (tj. ČSH < 0), projekt by měl být zamítnut. Tento ukazatel je vhodný především pro porovnání efektivnosti více investiční projektů. [SYNEK, M., 2006:257] Jelikož podnik, jehož projekt bude představen v praktické části, používá k hodnocení efektivnosti investičních projektů kombinaci tří různých metod, z nichž všechny jsou v praxi často využívány, - zvláště metoda stanovení vnitřního výnosového procenta, neboť respektuje časové hledisko - výčtem méně přesných metod se v teoretické části zabývat nebudeme. 17

2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 Představení investora Investorem, který poskytl údaje o projektu, je přední světový výrobce součástí a systémů pro automobilový průmysl se sídlem v německém Hannoveru, působící v 6 závodech v České republice a zaměstnávající zde přes 6 000 zaměstnanců. V České republice vyrábí palivové dopravní jednotky, palubní přístroje, ovládací panely klimatizací, rádia a navigační systémy, senzory, elektronické řídicí systémy, trysky, čerpadla a pumpy, ventily, hadicové systémy, motory pro topení, ventilaci a klimatizaci a další. 2.2 Vnitropodniková kritéria hodnocení investičních projektů Postupy a kritéria pro plánování, vyžádání a schvalování investičních prostředků a hodnocení efektivnosti investičních projektů jsou v rámci koncernu ošetřeny směrnicemi s celosvětovou platností pro všechny firmy, kde má uvedená společnost většinovou účast, jakož i pro firmy s menšinovou účastí, avšak s kontrolou řízení v nich. Investice jsou v uvedené společnosti členěny na: kapitálové investice, týkající se existujících výrobních procesů - pro jejich zajištění - pro jejich zdokonalení - pro jejich nárůst finanční investice, týkající se akvizic nových provozů - pro posílení současné pozice - pro zvýšení současného tržního podílu - pro získání nových trhů nebo výrobků 18

2.2.1 Efektivnost investičních projektů V souladu s vnitropodnikovými pravidly je v uvedené společnosti efektivnost investičních projektů hodnocena metodou stanovení vnitřního výnosového procenta (VVP) a doby návratnosti, v určitých případech se sleduje také rentabilita výnosu (ROS). Hodnocení pomocí uvedených metod je povinné v případě výše investice: obecně 250 000 EUR u projektu typu snížení nákladů nebo expanze 75 000 EUR Pro typy investičních projektů, jejichž cílem je snížení nákladů anebo expanze, je stanovena minimální výše vnitřního výnosového procenta pro uspokojení očekávání investorů týkajících se návratnosti podle země, kde má být projekt realizován, v případě typu expanze také minimální požadovaná rentabilita výnosu. 19

Tabulka č. 1: Minimální požadované hodnoty VVP a ROS pro splnění očekávání investorů Německo, Velká Británie, Irsko, Francie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko, Skandinávie, Švýcarsko, Rakousko, Španělsko, Portugalsko, Itálie, Řecko, USA, Kanada, Japonsko Snížení nákladů Expanze VVP VVP ROS 20% 25% 8% Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Chile, Čína, Jižní Korea, Malajsie 25% 30% 10% Mexiko, Jižní Afrika, Filipíny 30% 35% 12% Rumunsko, Rusko, Turecko, Brazílie, Argentina, Ekvádor, Indie >=30% >=35% >=12% Pramen: Vnitropodnikové materiály. Stanovení uvedených minimálních požadovaných hodnot je založeno na: výši váženého průměru nákladů na kapitál - stanovena centrálním controllingem zohlednění rizik země, kde má být projekt realizován - založeno na externím hodnocení (BLOOMBERG, Dun&Bradstreet...) zohlednění rizik měny - založeno na externím hodnocení (BLOOMBERG, Dun&Bradstreet...) zohlednění rizika projektu - snížení nákladů vs. expanze 20

2.2.2 Analýza citlivosti investičních projektů Provedení analýzy citlivosti projektu je povinné v případě, že: není dosaženo stanovených minimálních hodnot posuzovaných ukazatelů, nebo výše investice 3 000 000 EUR, nebo doba realizace > 2 roky Citlivost projektu je testována na: zpoždění prodejů o 1 rok, a jejich každoroční snížení o 10% 2.2.3 Alternativy financování projektů Investiční projekty jsou v rámci koncernu přednostně financovány z vlastních zdrojů. Není-li však projekt zahrnut v plánu investic na příslušný rok a je potřebné mimořádné schválení přidělení investičních prostředků, posuzují se možné alternativy financování nákup vs. leasing. Ze vstupních dat se vypočte implicitní úroková míra leasingu, která je poté porovnána s náklady vlastního financování společnosti, vyjádřenými roční úrokovou mírou. Rozdíl obou ukazatelů udává tzv. implicitní marži leasingové společnosti. Kritérium pro výběr způsobu financování nákup vs. leasing: Implicitní marže leasingové společnosti je < 2% Je-li výše uvedená podmínka splněna, následuje výběr druhu leasingu finanční vs. operativní. Pro výběr způsobu financování pomocí operativního leasingu musí být splněno následujících 5 kritérií: čistá současná hodnota předmětu leasingu < 90% jeho nákupní ceny doba trvaní leasingové smlouvy < 75% životnosti předmětu definované koncernovými účetními pravidly nedojde automatickému přechodu vlastnictví předmětu leasingu na konci doby pronájmu 21

není možnost odkoupit pronajaté zařízení po uplynutí leasingové smlouvy za nižší cenu zařízení nevyžaduje provedení významnějších úprav pro použití jinými stranami 2.3 Projekt rozšíření výrobní kapacity Společnost je v současné době dodavatelem dvou typů dieselových čerpadel, dále uváděných jako čerpadlo A a B, pro významného světového výrobce automobilů. V novém výběrovém řízení byla společnost nominována jako dodavatel dodatečných 150.000 ks stejných typů čerpadel ročně, přičemž výroba čerpadla A má být podle plánu zahájena v lednu 2009, čerpadla typu B pak počátkem dubna 2009. Ukončení výroby se předpokládá v prosinci 2014. Následující struktura nákladů je založena na současné výrobě a je platná i pro projekt rozšíření výrobní kapacity o dodatečné počty kusů. Tabulka č. 2: Struktura nákladů stávající výroby [ /ks] 2008 2009 2010 2011 2012 Čerpadlo A Materiál 150 130 125 120 120 Náklady na zaměstnance 20 20 18 18 18 Náklady na strojní 15 15 15 15 15 vybavení Dopravné 2 2 2 2 2 Čerpadlo B Materiál 50 45 40 40 40 Náklady na zaměstnance 20 20 18 18 18 Náklady na strojní 5 5 5 5 5 vybavení Dopravné 2 2 2 2 2 Pramen: Autor a vnitropodnikové materiály. 22

Tabulka č. 3: Údaje předložené oddělením prodeje pro projekt navýšení kapacity Čerpadlo A Množství [tis. ks] Prodejní cena [ /ks] Čerpadlo B Množství [tis. ks] Prodejní cena [ /ks] 2009 2010 2011 2012 2013 2014 72 90 90 90 90 72 252 235 220 - - - 27 36 45 45 45 36 101,5 92 88 - - - Pramen: Autor a vnitropodnikové materiály. Prodejní ceny jsou zákazníkem potvrzeny do roku 2011. Oddělení prodeje očekává jejich pokles o 5% p.a. pro 2012 a 2013. Potřebné investice byly stanoveny útvarem technické přípravy výroby a jsou založené na údajích ze současné výroby: dodatečné strojní vybavení 1.800.000,- EUR dodatečné nástroje 500.000,- EUR (nástroje budou potřebné v polovině roku 2009, potřeby náběhu budou pokryty stávajícími nástroji) specifické přístroje pro výrobu čerpadla B 100.000,- EUR náklady na přemístění stávajících sousedních zařízení 300.000,- EUR (z toho 50.000,- EUR týkajících se nástrojů) Na základě rozhodnutí vedení divize a v souladu s vnitropodnikovými pravidly bude celý projekt v případě schválení jeho realizace financován z vlastních zdrojů společnosti. Rozhodnutí o tom, zda bude projekt realizován, musí padnout nejpozději v 1. týdnu 2. pololetí roku 2008, neboť v případě realizace bude v následujícím týdnu nutné objednat u dodavatelů výrobu potřebných strojních zařízení. Z důvodu nedostatku času pro vývoj a konstrukci těchto zařízení v případě výběru jiných dodavatelů než dodavatelů stávajících zařízení, odpadnuvších nákladů na vyškolení pracovníků obsluhy a údržby, nutného v případě jiné konstrukce a z důvodu úspor nákladů na skladované náhradní díly dodají stroje v případě realizace projektu stejní výrobci. 23

2.3.1 Vstupní kalkulační údaje V rámci koncernu má realizace většiny projektů mezinárodní charakter, neboť se na dodávkách komponentů pro výrobu a na technické podpoře a vývoji podílejí pobočky společnosti (lokace) umístěné v různých zemích. Podléhají tudíž nejen různým daňovým a účetním předpisům, ale mnohdy i místně hospodářsky-specifickým vlivům, určujícím podíl jednotlivých nákladových položek na celkových nákladech, proto jsou procentní sazby režijních přirážek, měna a aplikovaná daňová sazba pro účely kalkulací hodnocení efektivnosti projektů stanoveny centrálním útvarem controllingu na základě vyhodnocení realizace jiných projektů v dané lokaci. Z pohledu strategického plánování se na počátku realizace projektu počítá se sazbami obvyklými při jeho náběhu (sloupec Budget ) a u většiny z nich očekává jejich postupné snížení v následujících letech běhu projektu (sloupec Strat. plán ). V samotných kalkulacích se pak počítá s průměrnou hodnotou vypočtenou z hodnot obou sloupců. Tabulka č. 4: Přehled kalkulačních sazeb používaných pro hodnocení efektivnosti investic Režie % tržeb Finanční sazby Budget Strat. plán Prům. Měna EUR (rok schválení) (rok 5) Položka % % tržeb Řízení výr. a mat. toků 1,7% 1,5% 1,6% Daně (plán) 32,0% Výzkum a vývoj 1,5% 1,5% 1,5% Kalk. úrok (plán) 6% Technická příprava výroby 4,5% 3,0% 3,8% Obrátka zásob 8,3% Prodej a distribuce 8,0% 7,0% 7,5% Pohledávky 12,3% Finance, vedení, administrativa 1,0% 0,8% 0,9% Závazky 6,0% Ostatní 2,3% 1,5% 1,9% Požadované min. IRR ROS hodnoty Celkem 19,0% 15,3% 17,1% ukazatelů 30% 10% Pramen: Autor a vnitropodnikové materiály. Zde popisovaný projekt spadá mezi projekty mezinárodního charakteru, neboť některé komponenty vstupující do finálního výrobku jsou vyráběny v zahraničních lokacích. Protože však konečná montáž finálních výrobků stávající výroby uvedených typů čerpadel probíhá v lokaci sídlící v České republice, ze strategických, technologických a nákladových důvodů bude v případě schválení projektu výroba probíhat v téže lokaci Do kalkulací a vzorců proto budou dosazovány minimální požadované hodnoty sledovaných ukazatelů efektivnosti investičních projektů stanovené pro tuto zemi (viz tabulka č. 1). 24

Tabulka č. 5: Ziskovost jednotlivých výrobků Celkem 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Plánovací období v EUR 0 1 2 3 4 5 6 Čerpadlo A Počet kusů (v 1.000) 495 72 90 90 90 81 72 Čisté tržby / ks EUR /ks 252,00 235,00 220,00 209,00 198,55 198,55 Čisté tržby EUR (v 1.000) 108 282 0 18 144 21 150 19 800 18 810 16 083 14 296 Var. výr. nákl. materiál /ks -130,00-125,00-120,00-120,00-120,00-120,00 nákl. na zaměstnance /ks -20,00-18,00-18,00-18,00-18,00-18,00 nákl. na stroj. zař. /ks -15,00-15,00-15,00-15,00-15,00-15,00 Ostat. var. nákl. manipulace a dopravné /ks -2,00-2,00-2,00-2,00-2,00-2,00 Celk. var. nákl. /ks 0,00-167,00-160,00-155,00-155,00-155,00-155,00 Marže / ks EUR /ks 0,00 85,00 75,00 65,00 54,00 43,55 43,55 Celková marže EUR (v 1.000) 30 243 0 6 120 6 750 5 850 4 860 3 528 3 136 (v % čistých tržeb) 27,9% 0,0% 33,7% 31,9% 29,5% 25,8% 21,9% 21,9% Čerpadlo B Počet kusů (v 1.000) 234 27 36 45 45 45 36 Čisté tržby / ks EUR /ks 101,50 92,00 88,00 83,60 79,42 79,42 Čisté tržby EUR (v 1.000) 20 208 0 2 741 3 312 3 960 3 762 3 574 2 859 Var. výr. nákl. materiál /ks -45,00-40,00-40,00-40,00-40,00-40,00 nákl. na zaměstnance /ks -20,00-18,00-18,00-18,00-18,00-18,00 nákl. na stroj. zař. /ks -5,00-5,00-5,00-5,00-5,00-5,00 Ostat. var. nákl. manipulace a dopravné /ks -2,00-2,00-2,00-2,00-2,00-2,00 Celk. var. nákl. /ks 0,00-72,00-65,00-65,00-65,00-65,00-65,00 Marže / ks EUR /ks 0,00 29,50 27,00 23,00 18,60 14,42 14,42 Celková marže EUR (v 1.000) 4 809 0 797 972 1 035 837 649 519 (v % čistých tržeb) 23,8% 0,0% 29,1% 29,3% 26,1% 22,2% 18,2% 18,2% Pramen: Autor s použitím aplikace MS Excel a vnitropodnikové materiály. 25

Tabulka č. 6: Celkové plánované náklady a výnosy projektu Celkem v 1.000 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Poz. Plánovací období EUR 0 1 2 3 4 5 6 1. Čisté tržby 128 490 0 20 885 24 462 23 760 22 572 19 656 17 155 2. Var. výr. nákl. materiál -70 065 0-10 575-12 690-12 600-12 600-11 520-10 080 3. nákl. na zaměstnance -13 320 0-1 980-2 268-2 430-2 430-2 268-1 944 4. nákl. na stroj. zař. -8 595 0-1 215-1 530-1 575-1 575-1 440-1 260 5. ostatní -684 0-144 -180-180 -180 0 0 6. Ostat. var. nákl. manipulace a dopravné -1 458 0-198 -252-270 -270-252 -216 7. kalk. úrok -1 128 0-183 -215-209 -198-173 -151 8. Celk. var. nákl. (celkem 2. až 7.) -95 250 0-14 295-17 135-17 264-17 253-15 653-13 651 9. Příspěvek na úhradu (1. - 8.) 33 240 0 6 589 7 327 6 496 5 319 4 004 3 504 10. v % čistých tržeb 25,9% 0,0% 31,6% 30,0% 27,3% 23,6% 20,4% 20,4% 11. Odpisy (nové) -1 680 0-197 -322-322 -322-322 -197 12. Řízení výroby & mat. toku % tržeb -2 056 0-334 -391-380 -361-315 -274 13. Jednorázové náklady -300-250 -50 0 0 0 0 0 14. Kalk. úrok 1 128 0 183 215 209 198 173 151 15. Hrubý zisk (9., 11. až 14.) 30 332-250 6 192 6 829 6 003 4 834 3 540 3 184 16. v % čistých tržeb 23,6% 0,0% 29,6% 27,9% 25,3% 21,4% 18,0% 18,6% 17. V&v, TPV Výzkum a vývoj % tržeb -1 927 0-313 -367-356 -339-295 -257 18. Tech. příprava výr. % tržeb -4 818 0-783 -917-891 -846-737 -643 19. Prodej a distribuce % tržeb -9 637 0-1 566-1 835-1 782-1 693-1 474-1 287 20. Finance, vedení a administrativa % tržeb -1 124 0-183 -214-208 -198-172 -150 21. Jiný provozní zisk / výdaj % tržeb -2 409 0-392 -459-446 -423-369 -322 22. Celkové fixní nevýrobní nákl. (celkem 17. až 21.) -19 916 0-3 237-3 792-3 683-3 499-3 047-2 659 23. EBIT (15. - 22.) 10 416-250 2 955 3 037 2 320 1 336 494 525 24. RoS (v % čistých tržeb) 8,1% 0,0% 14,1% 12,4% 9,8% 5,9% 2,5% 3,1% 25. v % provozních aktiv) 35,6% -13,2% 56,2% 55,6% 46,1% 29,4% 13,0% 16,2% Pramen: Autor s použitím aplikace MS Excel a vnitropodnikové materiály. 26

Výše uvedené tabulky prezentují plánované variabilní náklady na jednotlivé výrobky, celkové plánované náklady na projekt a očekávané čisté tržby za jednotlivé výrobky i celkově. Nákladové položky opatřené poznámkou % tržeb jsou stanovené procentní sazbou z čistých tržeb uvedenou pro příslušný nákladový druh v tabulce 4 (hodnota Prům. ). Jelikož v rámci zadání uvedeného projektu není účelné zabývat se podrobnějším rozpadem nákladů na jednotlivé druhy výrobků ani tržeb za ně, níže uvedené grafy slouží pouze k získání celkového přehledu o podílu jednotlivých druhů výrobků na celkových čistých tržbách a o poměru jednotlivých nákladových položek. Obrázek č. 1: Podíl jednotlivých typů výrobků na celkových čistých tržbách Podíl jednotlivých typů výrobků na celkových čistých tržbách 84% Čerpadlo A Čerpadlo B 16% Pramen: Autor s použitím aplikace MS Excel. 27

Obrázek č. 2: Poměr jednotlivých nákladových složek Poměr jednotlivých nákladových složek Celk. var. náklady Celkové fixní nevýr. náklady Odpisy Řízení výr. a mat. toků Jednorázové náklady Pramen: Autor s použitím aplikace MS Excel. Z grafu na obrázku č. 2 je patrný významný podíl variabilních nákladů na celkových nákladech. I zdánlivě nepatrná procentní změna jejich velikosti může tedy značně ovlivnit ziskovost celého projektu v kladném i záporném smyslu. Z údajů uvedených v tabulce č. 6 zjistíme, že nejvýznamnější položku variabilních nákladů představují náklady na výrobní materiál. Druhou významnou položku představují náklady na zaměstnance. Při rozhodování o lokalizaci projektu do určité země hrají tedy kromě jiných strategických hledisek podstatnou roli očekávané náklady na zaměstnance a možné nízkonákladové zdroje materiálu v dané zemi.. 28

Tabulka č. 7: Kalkulace odpisů Plánovací období Doba Zahájení 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 EUR (v 1.000) živ. odpisů 0 1 2 3 4 5 6 7 8 CELK. Strojní zařízení 10 2009 1 800 1 800 Odpisy/rok 180 0 180 180 180 180 180 180 180 180 1 440 Odpisy kumulované 0 180 360 540 720 900 1 080 1 260 1 440 Odpisy 0 180 180 180 180 180 180 180 180 1 440 Zůstatková hodnota 360 Přístroje (č. B) 6 2009 100 100 Odpisy/rok 17 0 17 17 17 17 17 17 0 0 100 Odpisy kumulované 0 17 33 50 67 83 100 0 0 Odpisy 0 17 17 17 17 17 17 0 0 100 Zůstatková hodnota 0 Nástroje 4 2010 500 500 Odpisy/rok 125 0 0 125 125 125 125 0 0 0 500 Odpisy kumulované 0 0 125 250 375 500 0 0 0 Odpisy 0 0 125 125 125 125 0 0 0 500 Zůstatková hodnota 0 CELK. PŘÍRŮSTEK INV. MAJETKU 1 900 500 0 0 0 0 0 0 0 2 400 Kapitál kumulovaný 1 900 2 400 2 400 2 400 2 400 2 400 2 400 2 400 2 400 Odpisy 0 197 322 322 322 322 197 180 180 2 040 Odpisy kumulované 0 197 518 840 1 162 1 483 1 680 1 860 2 040 Zůstatková hodnota 360 CELKEM JEDNORÁZOVÉ NÁKLADY (fix) 250 50 300 Pramen: Autor s použitím aplikace MS Excel a vnitropodnikové materiály. 29

Tabulka č. 8: Cash flow projektu Celkem v 1.000 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Plánovací období EUR 0 1 2 3 4 5 6 7 Cash Flow EBIT 10 416-250 2 955 3 037 2 320 1 336 494 525 0 Daně -3 333 80-945 -972-743 -427-158 -168 0 Odpisy 1 680 0 197 322 322 322 322 197 0 Investice -2 400-1 900-500 0 0 0 0 0 0 Zůstatková účetní hodnota 720 0 720 čistého provozního kapitálu Zůstatková účetní hodnota -2 510 0-3 056-524 103 174 427 366 0 2 510 0 2 510 Cash Flow 7 083-2 070-1 350 1 864 2 002 1 404 1 084 919 3 230 Kum. Cash Flow -2 070-3 420-1 557 445 1 849 2 933 3 853 0 Aktiva Přírůstek inv. majetku selektivně 2 400 1 900 500 0 0 0 0 0 0 Přírůstek inv. majetku k dnešnímu dni 1 900 2 400 2 400 2 400 2 400 2 400 2 400 0 (od 1. ledna) Kum. odpisy 0-197 -518-840 -1 162-1 483-1 680 0 Strojní zař., přístroje 1 900 2 203 1 882 1 560 1 238 917 720 0 Zásoby 0 1 740 2 039 1 980 1 881 1 638 1 430 0 (v % čistých tržeb) 0,0% 8,3% 8,3% 8,3% 8,3% 8,3% 8,3% 0,0% Pohledávky 0 2 569 3 009 2 922 2 776 2 418 2 110 0 (v % čistých tržeb) 0,0% 12,3% 12,3% 12,3% 12,3% 12,3% 12,3% 0,0% Závazky 0-1 253-1 468-1 426-1 354-1 179-1 029 0 (v % čistých tržeb) 0,0% -6,0% -6,0% -6,0% -6,0% -6,0% -6,0% 0,0% Čistý provozní kapitál 0 3 056 3 580 3 477 3 303 2 876 2 510 0 (v % čistých tržeb) 0,0% 14,6% 14,6% 14,6% 14,6% 14,6% 14,6% 0,0% Provozní aktiva 29 222 1 900 5 259 5 461 5 037 4 541 3 793 3 230 0 Pramen: Autor s použitím aplikace MS Excel a vnitropodnikové materiály. 30

Údaje v tabulce č. 7 prezentují výše odpisů a doby životnosti jednotlivých investičních položek, stanovené vnitropodnikovými účetními směrnicemi. Spolu s údaji o plánovaných nákladech a výnosech projektu tvoří nezbytné vstupy pro výpočet plánovaného cash flow projektu. Kromě nich je zde počítáno i se zůstatkovou hodnotou strojního zařízení na konci plánované ekonomické životnosti projektu, představující možný příjem z jeho odprodeje nebo využití pro jiné projekty a se zůstatkovou účetní hodnotou čistého provozního kapitálu. Kladná hodnota daně v 0. roce projektu vyjadřuje vliv tohoto jednotlivého projektu na snížení celkového základu daně, ve kterém jsou zahrnuty výsledky veškerých projektů koncernu. Obrázek č. 3: Cash flow projektu Cash Flow projektu 4 000 3 000 2 000 v tis. EUR 1 000 0-1 000-2 000-3 000 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Roky Pramen: Autor s použitím aplikace MS Excel. 31

2.3.2 Výpočty ukazatelů efektivnosti investičního projektu V tomto oddíle jsou vypočítány ukazatele efektivnosti investičního projektu jako podklad pro rozhodnutí o jeho realizaci. Nejprve budou vypočteny ukazatele používané společností, dále jsou uvedeny ty alternativní využitelné ukazatele, popsané v teoretické části této práce, jejichž přesnost je v teoretické části v porovnání s podnikem používanými metodami předpokládána jako alespoň stejně přínosná. Výpočty vycházejí z příslušných vzorců uvedených v teoretické části. Jsou provedeny s využitím aplikace MS Excel. Vnitřní výnosové procento (VVP) Výsledná hodnota vnitřního výnosového procenta je 34,7%, což je více než požadovaných 30%. Z hlediska hodnocení tohoto ukazatele je projekt výhodný a pro realizaci přijatelný. Rentabilita výnosu (ROS) Výsledná hodnota rentability výnosu je 8,1%, což nesplňuje kritérium požadovaných 10%. Z hlediska hodnocení tohoto ukazatele tedy projekt výhodný a pro realizaci přijatelný není a v souladu s vnitropodnikovými předpisy je třeba provést analýzu jeho citlivosti. Nediskontovaná doba návratnosti (po zdanění) Výsledná nediskontovaná doba návratnosti činí dle výpočtu 2 roky a 9 měsíců od uvedení investice do provozu, což je výrazně méně než celková délka životnosti projektu i než délka jeho hlavní, výrobní fáze. Z hlediska hodnocení tohoto ukazatele je projekt výhodný a pro realizaci přijatelný. Tabulka č. 9: Výsledky hodnocení efektivnosti projektu podle stanovených ukazatelů Ukazatel Hodnota Hodnocení VVP (po zdanění) 34,7% projekt výhodný ROS (EBIT / čisté tržby) 8,1% projekt nevýhodný Nediskontovaná doba návratnosti (po zdanění) 2 roky, 9 měsíců projekt výhodný Pramen: Autor s použitím aplikace MS Excel. Uvedená tabulka prezentuje přehled výsledných hodnot ukazatelů používaných pro hodnocení efektivnosti investic společností. Jelikož jeden z nich nesplňuje stanovená kritéria, bude v souladu s vnitropodnikovými předpisy provedena analýza citlivosti projektu. 32

Alternativně využitelné ukazatele Čistá současná hodnota (ČSH) Čistá současná hodnota při stanovené minimální diskontní sazbě projektu činí 303 tis. EUR. Jelikož tato hodnota je vyšší než 0, lze projekt hodnotit jako výhodný a pro realizaci přijatelný. Index rentability (IR) Hodnota indexu rentability je 1,13, což je více než 1 a projekt lze tedy i podle tohoto ukazatele hodnotit jako výhodný a pro realizaci přijatelný. Tento ukazatel je však vypovídající pouze v případě porovnávání výhodnosti více projektů. Diskontovaná doba návratnosti Doba návratnosti vypočtená z diskontovaných peněžních toků činí dle výpočtu 6 let a 3 měsíce od uvedení investice do provozu. V tomto časovém období se projekt nachází ve své závěrečné fázi po ukončení výroby. Přesto však lze na základě tohoto ukazatele hodnotit projekt jako výhodný a pro realizaci přijatelný. Tabulka č.10: Výsledky hodnocení efektivnosti projektu podle alternativních ukazatelů Ukazatel Hodnota Hodnocení ČSH 303 tis. EUR projekt výhodný IR 1,13 projekt výhodný Diskontovaná doba návratnosti (po zdanění) 6 let, 3 měsíce projekt výhodný Pramen: Autor s použitím aplikace MS Excel. I podle výsledných hodnot alternativně použitelných ukazatelů projekt splňuje všechna požadovaná kritéria výhodnosti a lze podle nich doporučit jeho realizaci, což kromě diskontované doby návratnosti bylo zřejmé již po zjištění hodnoty vnitřního výnosového procenta, neboť konstrukce výpočtů ukazatelů VVP, ČSH a IR spolu navzájem souvisejí. 33

2.3.3 Analýza citlivosti investičního projektu Jelikož je doba realizace projektu delší než 2 roky a není dosaženo požadovaného hodnoty sledovaného ukazatele ROS 10%, musí být podle interních směrnic provedena analýza citlivosti projektu na zpoždění prodejů o 1 rok a zároveň jejich každoroční snížení o 10%. Obdobně jako v předchozím oddíle jsou vypočteny jak ukazatele používané společností, tak i dříve aplikované alternativně využitelné ukazatele. Jako východisko pro výpočty uvádím níže výsledné cash flow po uvedeném zpoždění prodejů a jejich snížení. Tabulka č.11: Cash flow projektu při zpoždění prodejů a jejich každoročním snížení Celkem v 1.000 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Plánovací období EUR 0 1 2 3 4 5 6 7 8 Cash Flow 6 350-2 070-534 -728 1 687 1 812 1 384 986 834 2 979 Kum. Cash Flow -2 070-2 604-3 332-1 645 167 1 551 2 537 3 371 0 Pramen: Autor s použitím aplikace MS Excel a vnitropodnikové materiály společnosti. Obrázek č.4: Cash flow projektu při zpoždění prodejů a jejich každoročním snížení Cash flow projektu při zpoždění prodejů a jejich každoročním snížení v tis. EUR 4 000 3 000 2 000 1 000 0-1 000-2 000-3 000 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Roky Pramen: Autor s použitím aplikace MS Excel. 34

Tabulka č. 12: Výsledky analýzy citlivosti pro stanovené ukazatele Ukazatel Hodnota Hodnocení VVP (po zdanění) 25,3% projekt nevýhodný ROS (EBIT / čisté tržby) 8,1% projekt nevýhodný Nediskontovaná doba návratnosti (po zdanění) 3 roky, 11 měsíců projekt výhodný Pramen: Autor s použitím aplikace MS Excel. Z tabulky je patrné, že za stanovených podmínek, na něž je testována citlivost projektu, minimálních požadovaných hodnot IRR a ROS pro splnění očekávání investorů dosaženo nebylo, projekt je proto z jejich hlediska na v praxi reálné zpoždění prodejů a jejich každoroční snížení citlivý. Výsledná hodnota rentability výnosu je shodná s hodnotou vypočtenou z původních vstupních údajů, protože ke změně poměru nákladů a tržeb nedošlo. Přijatelné hodnoty dosahuje pouze nediskontovaná doba návratnosti, tento ukazatel však není vnitropodnikovými směrnicemi stanoven coby směrodatné hodnocené kritérium. Tabulka č.13: Výsledky analýzy citlivosti pro alternativní ukazatele Ukazatel Hodnota Hodnocení ČSH -334 tis. EUR projekt nevýhodný IR 0,86 projekt nevýhodný Diskontovaná doba návratnosti (po zdanění) nedosaženo projekt nevýhodný Pramen: Autor s použitím aplikace MS Excel a vnitropodnikové materiály společnosti. Podle výsledných hodnot všech alternativně použitelných ukazatelů projekt požadavky nesplňuje a je proto z tohoto hlediska na zpoždění prodejů a jejich každoroční snížení citlivý, což koresponduje s trendem obvyklým v oblasti automobilového průmyslu, který je výrazně citlivý na chování trhu a stále rychleji se měnící požadavky zákazníků. 35

2.3.4 Neekonomické faktory realizovatelnosti projektu a stanovení kritických bodů Ačkoliv cílem této práce je hodnocení efektivnosti projektu pomocí ekonomických ukazatelů, při komplexním hodnocení plánované výsledné efektivnosti projektu nelze odhlédnout od možných rizik a kritických míst neekonomické povahy, neboť jejich mnohdy nepředvídatelnými a nepodchytitelnými důsledky mohou vzniknout finančně vyčíslitelné škody a ztráty svými rozměry ohrožující plánovanou efektivnost celého projektu. Proto je nezbytným podkladem pro hodnocení realizovatelnosti projektu kromě ekonomických ukazatelů souhrn připomínek a stanovení možných kritických bodů neekonomické povahy, vypracovaný ve spolupráci managementů jednotlivých útvarů zapojených do případné realizace projektu. Vyjádření útvaru prodeje prodejní ceny zákazníkem potvrzeny do roku 2011 očekávaný pokles prodejních cen o 5% p.a. pro 2012 a 2013 jedná se o navýšení vyráběného množství již známých a prodávaných výrobků => žádná další rizika projektu z hlediska nejsou očekávána ze strategických důvodů je realizace projektu jednoznačně preferována Vyjádření útvaru controllingu kalkulace vycházejí z reálných dat známých z již běžící výroby stejných typů výrobků finanční rizika zohledněna v požadovaných hodnotách sledovaných ukazatelů Vyjádření útvaru technické přípravy výroby sériová výroba stejných typů výrobků probíhá a byla po technologické stránce odladěna závažným kritickým bodem se jeví zvládnutí termínu dodání strojních zařízení; jedná se duplicity již konstrukčně vyřešených a pro sériovou výrobu uvolněných zařízení, avšak jejich dodavatelé mají minimální časové rezervy pro případ neočekávaných závad a opožděných dodávek komponentů od subdodavatelů na základě výše zmíněného rizika útvar doporučuje vynést rozhodnutí o realizaci projektu s předstihem poskytujícím co největší možnou časovou rezervu 36

Vyjádření útvaru strategického nákupu a řízení kvality dodavatelů dodavatelé výrobního materiálu byly na základě výběrových řízení zvoleni již pro současnou výrobu, zásada dostupnosti nejméně dvou dodavatelů pro 1 díl dodržena kvalitativní problémy podstatného a pravidelného rázu vyřešeny během počátečních dodávek plánovaný pokles cen dodávaných dílů 5% p.a. nebyl ze zásady opatrnosti do podkladů pro kalkulaci nákladů a výnosů projektu promítnut => potenciální úspory Vyjádření útvaru kvality procesy zajištění kvality výrobků pro tyto typy zavedeny a zákazníkem auditovány očekávány standardní problémy v počátcích sériové výroby na nových výrobních linkách očekávány standardní problémy v počátcích sériové výroby vlivem nezkušenosti nově přijatých pracovníků pro tuto výrobu Vyjádření útvaru výroby kritickým bodem může být nedostatek nových odborných pracovníků pro navýšení výroby z důvodu nízké nezaměstnanosti v regionu kritickým bodem je krátká perioda pro uvolnění strojních zařízení pro sériovou výrobu po jejich dodání Vyjádření útvaru údržby pracovníci údržby jsou se stávajícími zařízeními seznámeni technická dokumentace stávajících zařízení je k dispozici v požadovaném rozsahu kritické náhradní a opotřebitelné díly byly identifikovány, jejich dostupnost a dodací lhůty jsou monitorovány a jejich potřebné počty pro okamžité nasazení jsou skladem Vyjádření útvaru řízení lidských zdrojů kritickým bodem může být nedostatek nových výrobních pracovníků z důvodu nízké nezaměstnanosti v regionu kritickým bodem je nedostatek aktuální plošný nedostatek odborných technických pracovníků pro zajištění realizace nového projektu => možné zvýšené náklady dle aktuální situace na trhu práce 37

na základě výše zmíněných skutečností útvar doporučuje vynést rozhodnutí o realizaci projektu s časovým předstihem umožňujícím zajistit potřebný dostatečně kvalifikovaný personál zajistit pro počáteční fázi projektu podporu odborných pracovníků z ostatních lokací při zaškolování nových pracovníků Jak je patrné z výčtu možných kritických bodů, prodloužení některých fází projektu, jako např. odlaďování strojních zařízení, popř. zajištění a dostatečné vyškolení personálu může ovlivnit termín uvolnění spuštění sériové výroby ze strany zákazníka a v důsledku tak opozdit zahájení sériové výroby a tím prodeje a toku tržeb. V důsledku toho bude po dobu tohoto zpoždění zákazník nucen odebírat výrobky od svého záložního dodavatele a dojde tak ke snížení počtů výrobků odebraných od společnosti. To jsou faktory, na něž je podle provedené analýzy projekt citlivý. 38

ZÁVĚR V teoretické části práce byly definovány základní pojmy problematiky investic, uveden přehled možných forem financování investičních projektů a výčet metod hodnocení ekonomické efektivnosti investičních projektů, se kterými bylo pracováno v praktické části práce. Rekapitulace metod hodnocení efektivnosti investičních projektů, použitých v praktické části práce: doba návratnosti rentabilita výnosů vnitřní výnosové procento čistá současná hodnota index rentability V praktické části práce byl představen podnikatelský subjekt řazený do kategorie nadnárodních firem. Byla zde prezentována kritéria a metodika hodnocení efektivnosti investičních projektů, vypracovaná odborníky a specialisty pro různé kategorie investičních projektů a implementovaná pomocí soustavy směrnic a metodických pokynů. Rekapitulace Hodnocené ukazatele efektivnosti investičních projektů: vnitřní výnosové procento u projektů typu expanze rentabilita výnosu Povinnosti hodnocení: obecně investice 250 000 EUR u projektu typu snížení nákladů nebo expanze 75 000 EUR Požadované minimální hodnoty ukazatelů pro splnění očekávání investorů: stanoveny interními specialisty viz tabulku č. 1 39