S O U K R O M É G Y M N A S I U M J O S E F A Š K VO R E C K É H O, S. R. O. Školní vzdlávací program pro gymnaziální vzdlávání tyletý vzdlávací program Humanitní gymnázium Pojme listovat v sob tak jako v knize Ale byl jsem mladý, nemyslel jsem na budoucnost, snadno jsem zahoel a snadno vychládal. Josef Škvorecký Mirákl
Soukromé gymnasium Josefa Škvoreckého,s.r.o.; LEGEROVA 5, PRAHA 2 ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PLÁN.j.: 336/V-01/09 Dne: 21. 8. 2009 Spisový znak: -ŠVP-336/V-01/09 Skartaní znak: V innost od: 1. 9. 2009 Zmny:.j.: 335/V-01/10 Dne: 30. 8. 2010 Spisový znak: -ŠVP-335/V-01/10 Skartaní znak: V innost od: 1. 9. 2010 Zmny: Zmny: Zmny: Zmny: Zmny: Zmny: Zmny: 2
OBSAH: OBSAH:... 3 1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE... 5 1.1 NÁZEV ŠVP...5 1.2 PEDKLADATEL...5 1.3 ZIZOVATEL...5 1.4 PLATNOST DOKUMENTU...5 1.5 VZDLÁVACÍ PROGRAM...5 1.6 FORMA VZDLÁVÁNÍ...5 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY... 6 2.1 VELIKOST ŠKOLY...6 2.2 VYBAVENÍ ŠKOLY...6 2.3 DOSTUPNOST ŠKOLY...6 2.4 KLIMA ŠKOLY...6 2.5 CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU...6 2.6 CHARAKTERISTIKA ŽÁK...6 2.7 DLOUHODOBÉ PROJEKTY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE...6 2.8 SPOLUPRÁCE S PARTNERSKÝMI SUBJEKTY...6 2.9 DALŠÍ MOŽNOSTI NABÍZENÉ ŽÁKM A UITELM MIMO VYUOVÁNÍ:...6 3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDLÁVACÍHO PROGRAMU... 8 3.1 ZAMENÍ ŠKOLY:...8 3.2 PROFIL ABSOLVENTA:...8 3.3 POŽADAVKY NA UCHAZEE:...8 3.4 UKONOVÁNÍ STUDIA...8 3.4.1 Úrovn obtížnosti...8 3.4.2 Organizace maturitní zkoušky:...9 3.4.3 Spolená ást 2011...9 3.4.4 Spolená ást od roku 2012...10 3.4.5 Profilová ást...10 3.4.6 Opravné zkoušky...11 3.4.7 Jednotlivá zkouška...11 3.5 EVALUACE A AUTOEVALUACE ŠVP...11 3.6 VÝCHOVNÉ A VZDLÁVACÍ STRATEGIE...11 3.7 ZÁKLADNÍ KURIKULÁRNÍ ZÁSADY...12 3.8 ZABEZPEENÍ VÝUKY ŽÁK SE SPECIÁLNÍMI VZDLÁVACÍMI POTEBAMI...12 3.9 ZABEZPEENÍ VÝUKY ŽÁK MIMOÁDN NADANÝCH...12 3.10 VZDLÁVÁNÍ ŽÁK SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNNÍM...12 3.11 KLÍOVÉ KOMPETENCE...13 3.11.1 Kompetence k uení...13 3.11.2 Kompetence k ešení problém...13 3.11.3 Kompetence komunikativní...13 3.11.4 Kompetence sociální a personální...13 3.11.5. Kompetence obanské...13 4. UEBNÍ PLÁN... 15 5. UEBNÍ OSNOVY... 18 5.1 PEDMT: ESKÝ JAZYK A LITERATURA...18 5.1.1 eský jazyk a jazyková komunikace...20 5.1.2 Literární výchova...24 5.1.3 Kánon etby k maturit z eského jazyka...27 5.1.4 Ústní maturitní zkouška z literatury...34 5.2 PEDMT: ANGLICKÝ JAZYK...35 5.2.1 Konverzace v anglickém jazyce...41 5.3 PEDMT: FRANCOUZSKÝ JAZYK...47 3
5.4 PEDMT: NMECKÝ JAZYK...58 5.5 PEDMT: MATEMATIKA...64 5.6 PEDMT: FYZIKA...71 5.7 PEDMT: CHEMIE...77 5.8 PEDMT: BIOLOGIE...84 5.9 PEDMT: LOVK A PÍRODA...90 5.9.1 Obsahové vymezení a integrace oboru VÝCHOVA KE ZDRAVÍ...100 5.10 PEDMT: ZÁKLADY SPOLEENSKÝCH VD...103 5.10.1 Obsahové vymezení a integrace oboru LOVK A SVT PRÁCE:...110 5.11 PEDMT: DJEPIS...111 5.12 PEDMT: ZEMPIS...121 5.13 PEDMT: DJINY UMNÍ...130 5.13.1 Zalenní tvích aktivit v rámci výtvarného a hudebního oboru do pedmtu djiny umní.135 5.14 PEDMT: TLESNÁ VÝCHOVA...137 5.15 PEDMT: INFORMATIKA...145 6. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE ŠKOLY...148 6.1 HODNOCENÍ A KLASIFIKACE PROSPCHU STUDENT...148 6.1.1 Požadavky na jednotlivé klasifikaní stupn...148 6.1.2 Zásady klasifikace a klasifikaní dokumentace...148 6.1.3 Celkové hodnocení...149 6.1.4 Doplková zkouška...149 6.1.5.Opravná zkouška...149 6.1.6 Komisionální zkouška...149 6.1.7 Napomínání...150 6.1.8 Opakování roníku...150 6.1.9 Uvolnní z pedmtu...150 6.1.10 Individuální vzdlávací plán...150 6.1.11 Maturitní zkouška...150 6.2 AUTOEVALUACE ŠKOLY...151 6.2.1 Metodika vlastního hodnocení školy - Oblasti autoevaluace...151 6.2.2 Evaluaní standardy...155 PÍLOHA. 1/2010...159 P1. UEBNÍ OSNOVY VOLITELNÝCH PEDM...159 P.1.1 VOLITELNÝ PEDMT: TÍ PSANÍ...159 P.1.2 VOLITELNÝ PEDMT: MODERNÍ LITERATURA...161 P.1.3 VOLITELNÝ PEDMT: HUMANITNÍ ZÁKLAD...163 P2. PROJEKTY...165 P2.1 CENA VÉVODY Z EDINBURGHU...165 P2.1.1 Bronz:...165 P2.1.2 Stíbro:...165 P2.1.3 Zlato:...165 P2.2 CELOŠKOLNÍ PROJEKT: PROCHÁZKA PRAHOU ZE VŠECH STRAN...167 P2.2.1 asové rozvržení...167 P2.2.2 Tématické skupiny a lokality...167 4
1. IDENTIFIKANÍ ÚDAJE 1.1 NÁZEV ŠVP Školní vzdlávací program pro gymnaziální vzdlávání Školní vzdlávací program byl vytvoen podle Rámcového vzdlávacího programu pro gymnaziální vzdlávání. Motivaní název Pojme listovat v sob tak jako v knize 1.2 PEDKLADATEL Název a adresa školy SOUKROMÉ GYMNASIUM JOSEFA ŠKVORECKÉHO, s.r.o. Legerova 5, 120 00 Praha 2 : 25140108 Právní forma: s.r.o. Identifikátor právnické osoby: 600004872 IZO: 048086053 editelka školy: Koordinátor tvorby ŠVP: Kontakty editelna: 224262286 kancelá a sborovna: 224261173 e-mail: WWW: 1.3 ZIZOVATEL Mgr. Vra Kraklová reditel@skvorecky.cz Petr Šrta psruta@seznam.cz info@skvorecky.cz http://www.skvorecky.cz SOUKROMÉ GYMNASIUM JOSEFA ŠKVORECKÉHO, s.r.o. Adresa: Legerova 5, 120 00 Praha 2 Jednatel: Mgr. Václav Krištof telefon: 224262286 e-mail: 1.4 PLATNOST DOKUMENTU ŠVP platí od 1. záí 2009 (pro první roník/y) 1.5 VZDLÁVACÍ PROGRAM tyletý vzdlávací program Obor: 79-41-K/41 Gymnázium kristof@skvorecky.cz 1.6 FORMA VZDLÁVÁNÍ Denní forma vzdlávání Mgr. Vra Kraklová editelka školy 5
2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1 VELIKOST ŠKOLY Poet kmenových a odborných ueben odpovídá bžnému provozu maximáln 10 tíd. Kapacita školy podle zizovací listiny je 280 žák. 2.2 VYBAVENÍ ŠKOLY tšina ueben je vybavena audio a videotechnikou (DVD, TV, video, zptný projektor, dataprojektor). Další prostory, které mohou využívat žáci i pedagogové, jsou žákovská knihovna, žákovská studovna, cizojazyné knihovny, multimediální uebna. Pro výuku informatiky je k dispozici poítaová uebna, žákovská studovna s poítai a pístupem na internet, multimediální uebny s ídícím poítaem a uživatelskými stanicemi. Pipojení na internet je možné ze všech poíta. Využití poíta vetn internetu je umožnno žákm i uitelm voln i mimo výuku. 2.3 DOSTUPNOST ŠKOLY Naše gymnázium má velmi dobré spojení MHD se všemi ástmi msta Prahy, metro trasa C stanice I. P. Pavlova nebo Vyšehrad. 2.4 KLIMA ŠKOLY Školní budova pochází z konce 19. století, je umístna v blízkosti centra, na tzv. Severojižní magistrála, jejíž ílišná zátž by se mla v píštích letech výrazn omezovat. Pro naši školu je charakteristický otevený a demokratický pístup k žákm, díky nepíliš velkému potu žák vytváí neformální, píjemná až rodinná atmosféra. Vzhledem k tomu, že škola vzdlává i zahraniní žáky, pedevším z východní Evropy a bývalé Jugoslávie, panuje ve škole kosmopolitní atmosféra podporující multikulturní výchovu našich žák. 2.5 CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU itelský sbor je pln aprobovaný. Složení a poet len pedagogického sboru závisí na kapacit a výkonech školy. Pi kapacit 10 tíd se pedpokládá, že na naší škole psobí zhruba 24 pedagog. Uitelé pracují v prostedí, které jim umožuje využití nejvhodnjších pedagogických metod, výukových strategií a vlastního tvího pístupu. S vedením a se sebou navzájem spolupracují v rámci pedmtových komisí, jejichž význam stoupne se zaazením prezových témat nap jednotlivými pedmty. 2.6 CHARAKTERISTIKA ŽÁK Žáci dochází i dojíždí ze všech ástí Prahy, i ze vzdálenjších region cca do 100 km; škola mívá vždy i kolik dojíždjících žák, pro které zajišuje ve spolupráci s M Prahy 2 ubytování. 2.7 DLOUHODOBÉ PROJEKTY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Na škole probíhají dlouhodobé projekty zamené na zahraniní studijní výmny se stálými partnerskými školami v Nmecku, máme zájem o navázání spolupráce i ve frankofonních regionech, do Velké Británie žáci zajíždjí na uebn poznávací pobyty. 2.8 SPOLUPRÁCE S PARTNERSKÝMI SUBJEKTY Školská rada je ustavena dle Zákona. 561/2004 Sb. (Školský zákon). Školská rada má šest len. Naše škola zajišuje ve spolupráci s vysokými školami pedagogické praxe student uitelství, ada našich pedagog je fakultními uiteli (rzné fakulty UK Praha, Literární akademie), pedpokládáme rozšíení spolupráce v oblasti projekt a grantových úkol. Vedení školy podporuje nadstandardní projekty v rámci minimálního preventivního programu. 2.9 DALŠÍ MOŽNOSTI NABÍZENÉ ŽÁKM A UITELM MIMO VYUOVÁNÍ: Škola ve spolupráci se Spoleností Josefa Škvoreckého spolupoádá celostátní literární soutž pro žáky základních a stedních škol O cenu Josefa Škvoreckého 6
Pravideln se zúastujeme soutže a následných workshop Náchodská prima sezona Spolupráce s organizacemi lovk v tísni, ÚDV Žáci se každoro úastní sbírkových akcí, pedevším ve spolupráci s nadací Život dtem a Projekt Šance Výchovný poradce školy pomáhá žákm zejména pi výbru dalšího uplatnní; ešení individuálních problém Fakultativní sportovní akce Pražský juniorský maraton, baseballový turnaj Klub mladého diváka - Organizace návštv veerních pedstavení v rzných typech divadel Kurzy Národní galerie Filmový klub Besedy se spisovateli, herci, režiséry 7
3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDLÁVACÍHO PROGRAMU 3.1 ZAMENÍ ŠKOLY: Škola poskytuje tyleté gymnaziální studium s rozšíenou výukou humanitních pedm s ohledem na budoucí zamí pak volbu pedm. 3.2 PROFIL ABSOLVENTA: Náš absolvent je humanitn vzdlaný, jazykov vybavený, pipravený ke studiu na vysoké škole dle svého osobního zájmu a zamení u nás i v zahranií, je ochoten a schopen vyjádit a obhájit vlastní názor. Žáci jsou pipravováni na všechny typy univerzitního studia individuální profilací v soustav volitelných edm, pevažuje však zájem o studia humanitní. V rámci výuky volitelných pedm nabízíme studentm nadstandardní pípravu k budoucímu zamení edevším ve výuce tvího psaní, mezi absolventy z let pedchozích je nkolik již publikujících autor, zamstnanc rzných periodik i televizí i pracovník kulturního managementu. 3.3 POŽADAVKY NA UCHAZEE: 3.3.1 ORGANIZACE PIJÍMACÍHO ÍZENÍ: Kritéria jsou upesována každý rok a zveejována v souladu s vyhláškou: ijímací ízení vychází z výsledk pedchozího vzdlávání: Prr známek z profilových pedm. Další skutenosti (soutže, olympiády a podobn) ípadn test obecn studijních pedpoklad, slohová práce a motivaní pohovor. 3.4 UKONOVÁNÍ STUDIA 3.4.1 Úrovn obtížnosti Povinné zkoušky spolené ásti maturitní zkoušky jsou pipraveny ve dvou úrovních obtížnosti základní a vyšší. Obecn platí, že: 3.4.1.1 Dv úrovn obtížnosti jsou nabízeny: v pípad povinných zkoušek spolené ásti; u nepovinných zkoušek spolené ásti z pedm, z nichž je možné konat rovnž zkoušku povinnou. 3.4.1.2 Zkoušky základní úrovn obtížnosti: ovují povinné minimum dovedností a znalostí každého maturanta bez ohledu na typ stední školy, obor i formu vzdlávání; ovují v daném pedmtu pouze to, co podle platných uebních dokument má v rámci svého studia probrat maturující na všech typech stedních škol, v jakémkoli oboru a v jakékoli form studia; edstavuje v daném zkušebním pedmtu prnik obsahu vzdlávání všech maturitních obor. 3.4.1.3 Vyšší úrove obtížnosti zkoušek: je úrove výbrová a proto nelze oekávat, že na složení této zkoušky své žáky pipraví každá škola v každém oboru vzdlávání; ovuje dovednosti a znalosti vlastní zejména tm oborm vzdlávání, z nich se podstatná ást žák úspšn hlásí ke studiu na vysoké školy; je odvozena od požadavk vysokých škol pi pijímacích zkouškách. 3.4.1.4 Zkoušky z pedm, z nichž není možnost konat povinné zkoušky (fyzika, chemie, biologie, jepis, zempis a djiny umní): nejsou nabízeny ve dvou úrovních obtížnosti; mají výbrový charakter a mají proto logicky blíže zkouškám vyšší úrovn obtížnosti; 8
jsou po stránce obsahu odvozeny od požadavk vysokých škol pi pijímacích zkouškách. 3.4.1.5 Volba úrovn obtížnosti zkoušek: je svobodnou volbou žáka bez ohledu na typ i obor stední školy; v pípad komplexních zkoušek z eského jazyka literatury a z cizího jazyka je zárove volbou obtížnosti všech dílích zkoušek, tj. dílí ústní zkoušky, písemné práce i didaktického testu. 3.4.1.6 Volbu úrovn obtížnosti zkoušek: provádí žák v rámci pihlášky k maturitní zkoušce; že žák v pípad opravné zkoušky zvolit odlišn od té, kterou zvolil v ádném termínu zkoušky. 3.4.2 Organizace maturitní zkoušky: Rok Spolená ást Profilová ást 2011 2012 a dál 2 povinné zkoušky: 1. eský jazyk a literatura 2. cizí jazyk nebo matematika max. 3 nepovinné zkoušky - z nabídky: eský jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika, obanský a spoleenskovdní základ, biologie, fyzika, chemie, djepis, zempis, jiny umní 3 povinné zkoušky: 1. eský jazyk a literatura 2. cizí jazyk 3. matematika nebo obanský a spoleenskovdní základ nebo informatika max. 3 nepovinné zkoušky: - z nabídky: další cizí jazyk, matematika, informatika, obanský a spoleenskovdní základ, biologie, fyzika, chemie, djepis, zempis, jiny umní 3.4.3 Spolená ást 2011 2 3 povinné zkoušky - stanoví editelka školy max. 2 nepovinné zkoušky - nabídku stanoví editelka školy 3 povinné zkoušky - stanoví editelka školy max. 2 nepovinné zkoušky - nabídku stanoví editelka školy Nábhová fáze Model 2 + 3 (2 povinné a max. 3 nepovinné zkoušky) Nábhová fáze obsahuje nkolik úlev, aby pechod na novou maturitu probhl plynule a bez vtších komplikací a aby všichni zúastnní snáze pivykli této bezesporu velké zm. Její hlavní výhodou oproti druhé fázi (od roku 2012) je možnost konat nepovinnou zkoušku z téhož pedmtu jako povinnou. Dejme tomu, že si žák chce zvolit vyšší úrove zkoušky z cizího jazyka, ale pi jejím neúspšném vykonání v rámci povinných zkoušek by neuspl v celé spolené ásti. ešením tedy je zvolit u povinné zkoušky základní úrove a vyšší pak u zkoušky nepovinné, která nemá vliv na to, zda žák u maturitní zkoušky uspje, i nikoli. Od roku 2012 již tato možnost nebude tzn., že žák nebude moci konat nepovinnou zkoušku z téhož pedmtu, z nhož konal zkoušku povinnou. 3.4.3.1 POVINNÉ ZKOUŠKY: 1. eský jazyk a literatura, 2. cizí jazyk nebo matematika. Povinné zkoušky koná žák bu v základní, nebo vyšší úrovni obtížnosti dle svého svobodného rozhodnutí. Úrove volí pro každou zkoušku zvláš. V pípad komplexní zkoušky z eského jazyka a literatury a cizího jazyka se zvolená úrove vztahuje na všechny ti její dílí zkoušky (dílí ústní zkoušku, didaktický test i písemnou práci). Pro úspšné složení spolené ásti maturitní zkoušky musí uspt u obou povinných zkoušek. 3.4.3.2 NEPOVINNÉ ZKOUŠKY Žák si mže (ale nemusí) zvolit maximáln 3 nepovinné zkoušky, a to z nabídky: eský jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika, obanský a spoleenskovdní základ, biologie, fyzika, chemie, djepis, zempis a djiny umní. Cizí jazyk u povinných i nepovinných zkoušek nabízí tyto jazyky: anglický, nmecký, španlský, francouzský a ruský. Pi výbru cizího jazyka nehraje roli jeho hodinová dotace pi studiu ani to, zda žák studoval daný jazyk 9
jako první nebo druhý. Žák si mže dokonce zvolit takový cizí jazyk, který se bhem studia na své škole neuil. Jedinou podmínkou je, že se tento jazyk na dané škole vyuuje. Krom zmínného cizího jazyka není volba nepovinných zkoušek omezena tím, zda se zkušební pedmty na škole vyuují. Žák má možnost si vybrat zkušební pedmt, z nhož bude konat nepovinnou zkoušku, zcela svobodn bez ohledu na to, jaký obor i typ stední školy studuje. Nepovinné zkoušky (s výjimkou cizích jazyk) neznamenají pro školu žádné nároky na kvalifikaci uitel, nebo jsou realizovány formou centráln zadávaných a centráln vyhodnocovaných test. 3.4.4 Spolená ást od roku 2012 Poínaje rokem 2012 pibude ke 2 povinným zkouškám etí povinn volitelná zkouška (viz model níže). Další novinkou je právo editele školy áste nebo zcela omezit volitelnost pedm ve tetí povinné zkoušce. Znamená to, že mže volitelnost omezit ze tí na dva pedmty nebo ji zrušit a urit jeden pedmt pro všechny maturanty. Toto své rozhodnutí však musí dle zákona zveejnit nejpozdji 3 msíce ped podáním ihlášky uchaze o studium na stední škole, kterých by se toto rozhodnutí dotklo u maturit. Zmny se týkají i volby zkušebních pedm nepovinných zkoušek. Poínaje rokem 2012 již nebude možné, aby žák konal nepovinnou zkoušku z téhož pedmtu, z nhož koná zkoušku povinnou. Tato možnost sázky na jistotu platila pouze pro nábhovou fázi maturitní zkoušky v roce 2011. Model 3 + 3 (3 povinné a max. 3 nepovinné zkoušky) 3.4.4.1 POVINNÉ ZKOUŠKY: 1. eský jazyk a literatura, 2. cizí jazyk, 3. matematika nebo obanský a spoleenskovdní základ nebo informatika. Povinné zkoušky koná žák bu v základní, nebo vyšší úrovni obtížnosti dle svého svobodného rozhodnutí. Úrove volí pro každou zkoušku zvláš. V pípad komplexní zkoušky z eského jazyka a literatury a cizího jazyka se zvolená úrove vztahuje na všechny ti její dílí zkoušky (dílí ústní zkoušku, didaktický test i písemnou práci). Pro úspšné složení spolené ásti maturitní zkoušky musí maturant uspt u všech tí povinných zkoušek. 3.4.4.2 NEPOVINNÉ ZKOUŠKY Žák si mže (ale nemusí) zvolit maximáln 3 nepovinné zkoušky, a to z nabídky: další cizí jazyk, matematika, informatika, obanský a spoleenskovdní základ, biologie, fyzika, chemie, jepis, zempis, djiny umní. Cizí jazyk u povinných i nepovinných zkoušek nabízí tyto jazyky: anglický, nmecký, španlský, francouzský a ruský. Pi výbru cizího jazyka nehraje roli jeho hodinová dotace pi studiu ani to, zda žák studoval daný jazyk jako první nebo druhý. Žák si mže dokonce zvolit takový cizí jazyk, který se bhem studia na své škole neuil. Jedinou podmínkou je, že se tento jazyk na dané škole vyuuje. Krom zmínného cizího jazyka není volba nepovinných zkoušek omezena tím, zda se zkušební pedmty na škole vyuují. Žák má možnost si vybrat zkušební pedmt, z nhož bude konat nepovinnou zkoušku, zcela svobodn bez ohledu na to, jaký obor i typ stední školy studuje. Nepovinné zkoušky (s výjimkou cizích jazyk) neznamenají pro školu žádné nároky na kvalifikaci uitel, nebo jsou realizovány formou centráln zadávaných a centráln vyhodnocovaných test. 3.4.5 Profilová ást Profilová ást je pln v kompetenci editele školy. Skládá se: ze 2 nebo 3 povinných zkoušek, z možnosti konat až 2 nepovinné zkoušky. Profilové zkoušky se mohou konat formou: písemnou, praktické zkoušky, ústní zkoušky ped zkušební maturitní komisí, maturitní práce s obhajobou ped zkušební maturitní komisí. Jedna zkouška mže být rovnž kombinací uvedených forem (mže se skládat z písemné ásti a z maturitní práce s obhajobou nebo z praktické zkoušky a ústní zkoušky). Nabídku povinných i nepovinných zkoušek vetn formy, témat a termín konání urí editel školy podle rámcového a školního vzdlávacího programu. Skladba i forma profilových zkoušek musí vycházet z profilu 10
daného studijního oboru. Rozhodnutí o parametrech profilové ásti musí editel školy zveejnit nejpozdji 12 síc ped konáním první profilové zkoušky. Poet povinných profilových zkoušek stanoví pro každý obor rámcový vzdlávací program (RVP). Do doby, než budou maturovat první žáci, kteí zahájili výuku dle školního vzdlávacího programu (ŠVP), urí jejich poet editel školy. Profilovou ást vykoná žák úspšn tehdy, když uspje u všech jejích povinných zkoušek. V pípad neúspchu má žák právo na dv opravné zkoušky z pedmtu, z nhož neuspl. Žák koná opravnou zkoušku vždy pouze z toho pedmtu, z nhož neuspl. Vzhledem k tomu, že provedení a parametry profilové ásti maturitní zkoušky jsou pln v kompetenci konkrétních stedních škol, bližší informace lze získat výhradn na píslušné stední škole. 3.4.6 Opravné zkoušky Pro absolvování maturitní zkoušky (MZ) je podmínkou úspšné složení spolené i profilové ásti, tzn. úspšné vykonání všech povinných zkoušek obou ástí. V pípad komplexních zkoušek to znamená uspt ve všech tech dílích zkouškách (dílí ústní zkoušce, písemné práci i didaktickém testu). Pokud žák neuspje u jedné nebo více povinných zkoušek v ádném termínu MZ, má možnost konat až dv opravné zkoušky. Opravnou zkoušku koná žák pouze z tch pedm, v nichž neuspl. V pípad komplexních zkoušek opravuje všechny ti dílí zkoušky, tedy celou komplexní zkoušku. Opravné zkoušky spolené ásti lze konat v 5 následujících letech po ukonení studia na stední škole. Opravné zkoušky z nepovinných pedm se nekonají! V pípad nepovinných zkoušek lze opravnou zkoušku nahradit složením tzv. jednotlivé zkoušky. Pro opravné zkoušky si mže žák zvolit jinou úrove obtížnosti, než si zvolil v ádném termínu. Pokud tedy konal zkoušku ve vyšší úrovni obtížnosti a neuspl, mže u opravné zkoušky zvolit úrove základní. Možné termíny opravných zkoušek spolené ásti jsou bu v záí, nebo v jarním termínu následujícího školního roku. Stejn jako v ádném termínu maturitní zkoušky je podmínkou podání pihlášky editeli píslušné školy, a to: k podzimnímu termínu do 25. ervna (editel školy zanese do centrálního registru CERMATu do 30. 6.), k jarnímu termínu do 15. listopadu (editel školy zanese do centrálního registru CERMATu do 30. 11.). Opravné a náhradní zkoušky se na rozdíl od ádného termínu konají pouze ve vybraných školách (tzv. spádových), tedy nikoli ve všech stedních školách. Výjimkou jsou dílí ústní zkoušky z eského jazyka a literatury a cizího jazyka, které koná žák ve škole, kde studoval. Záijový termín náhradních a opravných zkoušek Náhradní a opravné zkoušky pro maturanty roku 2011 se konají v termínu od 6. do 14. záí následujícího školního roku. Opt se konají podle jednotného zkušebního schématu, který je však stanoven až na základ ihlášek žák (dvodem je optimalizace asového rozvrhu zkoušek s cílem minimalizovat délku, po kterou se budou na školách konat). Pozvánku ke konání náhradních a opravných zkoušek obdrží žák v prhu posledního týdne prázdnin (pípravného týdne) na své kmenové škole. V pozvánce bude uvedeno kam a kdy se má k píslušné zkoušce (zkouškám) dostavit. 3.4.7 Jednotlivá zkouška Novela školského zákona upravující v 113 jednotlivé zkoušky hovoí o 4 typech tchto zkoušek: jednotlivé maturitní profilové v režii píslušné stední školy, jednotlivé závrené také v režii píslušné stední školy, jednotlivé zkoušky absolutoria v režii píslušné konzervatoe nebo vyšší odborné školy, jednotlivé maturitní zkoušky spolené ásti maturitní zkoušky - v režii CERMAT. 3.5 EVALUACE A AUTOEVALUACE ŠVP ŠVP považujeme zvlášt v prvních tyech letech za otevený dokument, který bude možno, ale i nutno pržn upravovat, hlavn díky systému zptných vazeb. Od poátku prvního školního roku platnosti tohoto ŠVP bude vytvoena kontrolní skupina vedení školy, koordinátor ŠVP, pedsedové pedmtových komisí, která bude pravideln vyhodnocovat fungování ŠVP v praxi tato autoevaluce povede k lepší provázanosti jednotlivých prezových témat a k dalšímu zeefektivnní výuky a vzdlávání na naší škole. Evaluaní proces bude dávat tento ŠVP do souladu s aktuálním vývojem školské legislativy. 3.6 VÝCHOVNÉ A VZDLÁVACÍ STRATEGIE 11
Strategie vycházejí z následujících princip uplatovaných v práci školy: Provázanost jednotlivých pedm Projektová výuka Vysoká úrove výuky a využití jazyk, návaznost na dosaženou úrove v pedchozím vzdlání Liberální pístup k žákm i uitelm Otevenost ve vztahu k žákm Neformální klima školy Kosmopolitní a multikulturní atmosféra zahraniní žáci - Individuální pístup, který umožuje hladké zalenní do našeho školského systému Nabídka postupné profilace výbrem volitelných pedm Týmová práce Projektová výuka ve všech ronících studijního programu ast na dlouhodobých i mezinárodních projektech 3.7 ZÁKLADNÍ KURIKULÁRNÍ ZÁSADY Naši žáci zvládnou požadavky gymnaziálního vzdlávání na úrovni ŠVP (který odpovídá RVP GV). V oblasti humanitního vzdlávání, která je pro naši školu prioritní, jsou požadavky našeho ŠVP ponkud nárojší. Ve volitelných pedmtech, které tvoí individuální profil absolventa, jsou naši žáci pipravováni v souladu s požadavky Katalog cílových požadavk spolené ásti maturitní zkoušky. 3.8 ZABEZPEENÍ VÝUKY ŽÁK SE SPECIÁLNÍMI VZDLÁVACÍMI POTEBAMI Vychází z prostorových možností školy není bezbariérový pístup. Školní vzdlávací program pedpokládá možnost integrace žák s lehími postiženími. Dle poteb a na základ lékaských doporuení vytváí škola ve spolupráci s rodii žák se specifickými poruchami uení individuální vzdlávací plány. 3.9 ZABEZPEENÍ VÝUKY ŽÁK MIMOÁDN NADANÝCH Mimoádn nadaní žáci našeho gymnázia mohou pro svj rozvoj využít následujících možností: Individuální vzdlávací plány ast na projektech vetn mezinárodních Olympiády a odborné soutže 3.10 VZDLÁVÁNÍ ŽÁK SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNNÍM Do této skupiny patí žáci ze sociáln, kulturn a jazykov odlišného prostedí. Hlavním problémem bývá zpravidla nedostatená znalost vzdlávacího jazyka. U žák se sociálním znevýhodnním škola zajišuje napíklad: pomoc pi douování, konzultace s psychologem v pípad ohrožení žák sociáln patologickými jevy, nadstandardní péi výchovného poradce, finanní pomoc pi návštvách kulturních nebo sportovních zaízení, další aktivity vedoucí k maximálnímu zapojení tchto žák do života školy. Zásady pro práci s dtmi se sociálním znevýhodnním: v pípad poteby vypracování individuálních vzdlávacích plán zajištní skupinové nebo individuální pée zajištní specifických uebnic a pomcek volba odpovídajících metod a forem práce nastolení pravidelné spolupráce s rodinou a odborným pracovištm vytvoení píznivého klimatu pro tyto žáky ve školním prostedí finanní podpora žák pi úasti na innostech souvisejících s výukou 12
3.11 KLÍOVÉ KOMPETENCE Klíové kompetence jsou v našem programu rozvíjeny následovn: 3.11.1 Kompetence k uení STRATEGICKÉ KROKY Individualizovat vyuovací metody a rozšíit jejich variabilitu Posílit vnitní motivaci žák Zefektivnit penos a získávání informací Posílit autoevaluaní schopnosti žák 3.11.2 Kompetence k ešení problém STRATEGICKÉ KROKY Posílit metodu problémové výuky ve všech edmtech Využít schopnost žák rozpoznat problém Umožnit žákm interpretovat získané informace a návrhy ešení problém 3.11.3 Kompetence komunikativní STRATEGICKÉ KROKY Umožnit žákm pístup k dostupným prostedkm komunikace Poskytnout žákm teoretické a praktické nástroje ke komunikaci Umožnit žákm prezentovat komunikaní schopnosti ve škole i na veejnosti Poskytnout žákm vysokou úrove výstupních komunikaních schopností v cizích jazycích 3.11.4 Kompetence sociální a personální STRATEGICKÉ KROKY Poskytnout žákm možnosti hodnotit vlastní reálné možnosti Vést žáky ke schopnosti pijmout zodpovdnost Posilovat metody k vytváení hodnotných mezilidských vztah Vést žáky k pozitivnímu vztahu ke zdraví a zdravému životnímu stylu 3.11.5. Kompetence obanské STRATEGICKÉ KROKY it žáky stanovit si perspektivní cíle Toleranci a respektování rznorodých hodnot lovka povýšit na jednu ze základních norem života školy it žáky uvdomle poskytovat úinnou pomoc druhým Umožnit žákm možnosti postupného zapojování do obanského života okolí a spolenosti ORGANIZANÍ FORMY Profilace ve volitelných pedmtech. Návrhy dalšího smování volitelných pedm. Návrhy projekt Zapojení do projekt. Organizace exkurzí Samostatná práce se zdroji informací Internet Samostatná práce s literaturou Prezentace žákovských projekt v rámci školy a jiných aktivit ORGANIZANÍ FORMY Využití seminárních forem výuky Vytváení studijních skupin nap tídami Zadávání projekt, individuálních a skupinových úkol Prezentace na webové stránce školy. Výstupy z projekt za jednotlivé roníky, ale i za celé studium ORGANIZANÍ FORMY Liberalizace používání ICT prostedk uvnit školy Webové stránky školy, tíd, apod. Využití žákovské knihovny a cizojazyných knihoven Provázání výuky informatiky s ostatními pedmty, tak aby se využití výpoetní techniky stalo samozejmostí Mimoškolní innost (zájmové útvary, soutže) Obhajoby a ukázky projekt. Olympiády a jiné soutže. Zahraniní studijní výmny Olympiády a jiné soutže. ORGANIZANÍ FORMY Skupinové metody výuky ve všech pedmtech Externí formy evaluace školy Vektor SCIO Organizace prezentací projekt Zapojení žák do humanitárních akcí Preventivní program. Sportovní aktivity v rámci kurz. Aktivity v rámci sportovních soutží ORGANIZANÍ FORMY Spolupráce s vysokými školami semináe, praxe Nabídka profilových maturitních zkoušek Nabídka studia pro žáky minoritních skupin (vtšinou zahraniních).multikulturní projekty (vetn mezinárodních). Úast na humanitárních akcích Individuální a skupinové úkoly v pedmtech ast žák na organizaci mimoškolních aktivit Práce tídních samospráv a úast zástupc žák ve školské rad školy.organizaní pomoc žák pi obanských aktivitách v míst sídla školy 13
3.11 ZLENNÍ A INTEGRACE PREZOVÝCH TÉMAT Prezová témata jsou zaazena do pedm a inností, se kterými se setkají všichni žáci, Podle následujícího pehledu. Konkrétní zapracování do jednotlivých vyuovacích pedm je souástí osnov jednotlivých pedm. Tematické okruhy prezových témat 1. roník 2. roník 3. roník 4. roník Osobnostní a sociální výchova (OSV) Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti INT/ZSV; TV INT/TV INT/BI; TV INT/ZSV; TV Seberegulace, organizaní dovednosti a INT/ZSV; TV INT/TV INT/TV INT/ZSV; TV efektivní ešení problém Sociální komunikace INT/TV; DU INT/JL; ZSV; TV INT/DU INT/DU INT/DU Morálka všedního dne INT/ZSV; D INT/ZSV INT/ZSV Spolupráce a soutž INT/TV INT/TV INT/TV INT/TV Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (MEGS) Globalizaní a rozvojové procesy INT/Z INZ/Z Globální problémy, jejich piny a INT/Z INT/Z; ZSV INT/D sledky Humanitární pomoc a mezinárodní INT/ZSV INT/ZSV INT/ZSV rozvojová spolupráce Žijeme v Evrop INT/jazyky INT/DU; ZSV; I INT/jazyky INT/EV; ZSV INT/jazyky INT/Z;DU; ZSV INT/jazyky INT/DU; ZSV Vzdlávání v Evrop a ve sv INT/I INT/ jazyky INT/ jazyky INT/ jazyky Multikulturní výchova (MUV) Základní problémy sociokulturních rozdíl INT/D; JL; Z INT/ZSV INT/ jazyky INT/D; JL; Z INT/ZSV INT/ jazyky INT/D;JL; Z INT/ZSV INT/ jazyky INT/D;JL INT/Z; ZSV INT/ jazyky Psychosociální aspekty interkulturality INT/ jazyky INT/ jazyky INT/ jazyky INT/ jazyky Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z rzného kulturního prostedí INT/ jazyky INT/ jazyky INT/ZSV Environmentální výchova (ENV) INT/ jazyky INT/ jazyky Problematika vztah organismu INT/BI INT/BI; P a prostedí lovk a životní prostedí INT/F; CH; Z INT/jazyky INT/ jazyky INT/P INT/CH; BI INT/P Životní prostedí eské republiky INT/BI INT/Z; P INT/P Mediální výchova (MEV)+ volitelný pedmt ve 4.ro. Média a mediální produkce INT/I INT/ZSV; I INT/JL Mediální produkty a jejich významy INT/DU INT/ jazyky INT/DU; I INT/ jazyky INT/JL; DU INT/ jazyky Uživatelé INT/ZSV; I INT/ZSV; I INT/D;JL;ZSV INT/DU INT/ jazyky INT/DU INT/D;JL INT/ZSV; DU inky mediální produkce a vliv médií INT/DU; I INT/DU; ZSV; I INT/ZSV; DU INT/JL; DU Role médií v moderních djinách INT/ZSV; I INT/ZSV; I INT/D; JL; ZSV INT/DU Poznámky: INT/D; JL INT/ZSV; DUI Zpsob realizace je upesnn v uebních osnovách; souástí osnovy každého pedmtu je zaazení prezových témat. 14
4. UEBNÍ PLÁN Vzdlávací oblasti / obory 1. 2. 3. 4. Dotace v ŠVP Jazyk a jazyková komunikace celková minimální dotace eský jazyk a literatura 4 4 5 5 18 12 Anglický jazyk* 3 3 4 4 14 12 Francouzský*/Nmecký jazyk* 3 3 3 3 12 12 Matematika a její aplikace 3 3 2 2 10 10 lovk a píroda/ a spolenost 36 Fyzika 2 2 4 Chemie 2 2 4 Biologie 2 2 4 lovk a píroda 3 3 6 Základy spoleenských vd 2 2 3 3 10 jepis 2 2 2 2 8 Zempis 2 2 2 2 8 lovk a svt práce INT x Umní a kultura 4 jiny umní 2 2 3 3 10 lovk a zdraví 8 lesná výchova* 2 2 2 2 8 Výchova ke zdraví INT x Informaní a komunikaní technologie INT 4 Informatika* 2 2 4 Volitelné pedmty 2 2 4 4 12 8 Prezová témata INT x Disponibilní dotace 26 Celková povinná dotace 33 33 33 33 132 132 Volitelné pedmty: 1. 2. 3. 4. Obanský a spoleenskovdní základ maturitní 2 1 letý Matematika / lovk a píroda - maturitní 2 1 letý Tví psaní 2 2 2 2 1 letý Mediální výchova 2 2 1 letý Humanitní základ 1 1 2 letý jiny filozofie 2 2 2 letý Moderní literatura 1 1 2 2 2 letý Moderní djiny/mezinárodní vztahy 2 2 2 letý *) dlené hodiny 15
4.1 POZNÁMKY K EBNÍMU PLÁNU: eský jazyk a literatura: každoroní dotace je rozdlena na literární výchovu a eský jazyk a jazykovou komunikaci ve schématu (3+1, 3+1, 4+1, 4+1). Cizí jazyk a další cizí jazyk je studován povinn a navazuje na obsah výuky RVP ZV s možností vytváení skupin dle pokroilosti. Žáci si volí profilový cizí jazyk anglický, mecký jazyk nebo francouzský pihláškou ke studiu. Volba profilace je závazná pro celé studium a zvolený profilový jazyk je povinnou volbou žáka ve spolené i profilové ásti maturitní zkoušky. Výuka je realizována ve skupinách. Souástí anglického jazyka je anglická konverzace. Podle Spoleného evropského referenního rámce CEF všichni žáci ukoní studium cizích jazyk minimáln na úrovni B2. Fyzika: Souástí výuky jsou i pržn zaazovaná praktická cviení. Chemie: Souástí výuky i laboratorní cviení a praktická cviení. Pedmt integruje ást vzdlávacího obsahu oboru Geologie z RVP GV v 1. roníku. Biologie: Souástí výuky i laboratorní cviení a praktická cviení. Pedmt integruje ást vzdlávacího obsahu oboru Výchova ke zdraví RVP GV v 1. a 2. roníku. lovk a píroda: Pedmt integruje ást vzdlávacího obsahu oboru Geologie z RVP GV ve 4. roníku. edmt integruje ást vzdlávacího obsahu oboru Výchova ke zdraví RVP GV ve 3. a 4. roníku. Zempis: edmt integruje ást vzdlávacího obsahu oboru Geologie z RVP GV v 1. a 2. roníku. Základy spoleenských vd: Pedmt integruje ást vzdlávacího obsahu oboru lovk a svt práce z RVP GV lovk a svt práce: Výuka je integrována následujícím zpsobem: Úvod do psychologie - problematika profesní volby a osobního managementu Úvod do sociologie - sociální struktura spolenosti - Sociální nerovnost a sociální mobilita Úvod do politologie - otázka lidských práv; mezinárodní vztahy evropský trh práce Globální svt - evropská integrace a mezinárodní spolupráce; mezinárodní trh práce Úvod do studia práva a pracovn právní problematiky - orgány právní ochrany; problematika pracovnprávních vztah Úvod do ekonomie - tržní ekonomika, základní pojmy a subjekty; marketing; úloha státu v ekonomice a sociální politika; finance Úvod do filozofie a etiky - význam vdeckého poznání, techniky a nových technologií i možná rizika jejich zneužití jiny umní: edmt integruje vzdlávací obsah Výtvarného oboru a Hudebního oboru z RVP GV Informaní a komunikaní technologie: Výuka je realizována v pedmtu Informatika a vzdlávací obsah je intogrován pržn v dalších pedmtech lesná výchova: Výuka je realizována ve skupinách. Pedmt integruje ást vzdlávacího obsahu Výchova ke zdraví z RVP GV ve všech ronících. Výchova ke zdraví: Výuka je integrována v následujících pedmtech: ZDRAVÝ ZPSOB ŽIVOTA A PÉE O ZDRAVÍ Biologie 1. ro.: Viry, bakterie, houby Biologie 2. ro.: Prevence chorob. Buky nádorové bujení lovk a píroda 3. ro.: Projekt Optimální výživa: vyhodnocení vlastního stylu stravování, pozitivní a negativní sobení medií. lovk a píroda 4. ro.: Ekologie x environmentalistika, zneištní prostedí, globální problematika zneištní prostedí. Základy spoleenských vd 1. ro.: lovk jako jedinec - psychohygiena. Základy spoleenských vd 3. ro.: Oban a právo - bezpenost práce. lesná výchova 1. 4. ro.: Zdravý zpsob života a pée o zdraví, rizika ohrožující zdraví a jejich prevence. lesná výchova 1. ro.: První pomoc pi úrazech a náhlých zdravotních píhodách. VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ 16
lovk a píroda 3. ro.: Ontogenetický vývoj lovka - fáze vývoje, období 1. a 2. vzdoru, thotenství, porod. Základy spoleenských vd 2. ro.: lovk ve spolenosti - rozvoj sociálních dovedností. ZMNY V ŽIVOTLOVKA A JEJICH REFLEXE Chemie 1. ro.: Toxicita látek. Chemie 2. ro.: Alkoholy, alkaloidy a jiné návykové látky. lovk a píroda 3. ro.: Rozmnožovací soustava, antikoncepce, plánované rodiovství. RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE lovk a píroda 3. ro.: Biologie lidského tla, onemocnní soustav lidského tla. OCHRANA LOVKA ZA MIMOÁDNÝCH UDÁLOSTÍ Chemie 1., 2. ro.: Pravidla pi práci v chemikáliemi, S vty R vty. lovk a píroda 3. ro.: První pomoc. lesná výchova 1. ro.: První pomoc. Volitelné aktivity: Realizovány ve 1. až 4. roníku formou povinn volitelných pedm, které rozšiují a prohlubují vzdlávací obsah vzdlávacích obor RVP GV. Žáci píslušných roník vybírají z každoroní aktuální nabídky, která vychází zejména z poptávky žák a je uvedena v píloze ŠVP. Výuka je realizována v jednoletých a dvouletých kurzech. 17
5. UEBNÍ OSNOVY 5.1 PEDMT: ESKÝ JAZYK A LITERATURA Vzdlávací oblast: Vzdlávací obor: Jazyk a jazyková komunikace eský jazyk a literatura Vzdlávací obor eský jazyk a literatura je realizován v povinném pedmtu eský jazyk a literatura a ve volitelných pedmtech Humanitní základ, Moderní literatura a Tví psaní. Vyuovací pedmt eský jazyk a literatura realizuje nkteré ásti vzdlávacích obor Jazyk a jazyková komunikace a rozvíjí prezová témata Mediální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU OBSAHOVÉ, ASOVÉ A ORGANIZANÍ VYMEZENÍ Vymezení vyuovacího pedmtu eský jazyk a literatura je vytvoeno ze vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura z RVP GV. Integruje v sob obsah prezových témat osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, mediální výchova. Souasn svým obsahem dopluje pedmty djepis, estetická výchova, základy spoleenských vd, humanitní základ, novodobé djiny. Pedmt eský jazyk a literatura pedstavuje v rámci základního vzdlání souást oboru jazyk a jazyková komunikace. edmt je realizován ve tyech ronících s následující hodinovou dotací: první roník tyi hodiny týdn, druhý roník tyi hodin týdn, tetí roník pt hodin týdn, tvrtý roník pt hodin týdn. Jedna hodina roníkové dotace je vnována ásti Jazyk a jazyková komunikace. Jeho hlavním cílem je kvalitní jazykové vzdlání, schopnost student využívat eštiny jako mateského jazyka v jeho mluvené i písemné podob, jež umožuje žákm poznat a pochopit spoleensko-kulturní vývoj lidské spolenosti. Studenti získají kompetenci k efektivní mezilidské komunikaci, uí se interpretovat rzné komunikaní situace. V komunikaní a slohové složce si studenti osvojí schopnost vnímat a chápat rzná jazyková sdlení, íst s porozumním, kultivovan psát, mluvit a rozhodovat se na základ pteného nebo slyšeného textu rzného typu vztahujícího se k nejrznjším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Studenti získávají schopnost posuzovat formální stránku textu a jeho výstavbu. V jazykové složce žáci získávají vdomosti a dovednosti potebné k osvojování spisovné podoby eského jazyka. Uí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k pesnému a logickému myšlení, které je základním edpokladem jasného, pehledného a srozumitelného vyjadování. Pi rozvoji potebných znalostí a dovedností se uplatují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, nap. dovednosti porovnávat rzné jevy, jejich shody a odlišnosti, tídit je podle uritých hledisek a dospívat k zobecnní. V literární složce studenti poznávají prostednictvím etby literární teorii, uí se vnímat její specifické znaky, postihovat umlecká specifika literatur a formulovat vlastní názory o pteném díle. Uí se také rozlišovat literární fikci od skutenosti. Postupn získávají a rozvíjejí základní tenáské návyky i schopnosti tvoivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Výuka pedmtu je doplována o práci s odbornými texty a literárními prameny, samostatnou i skupinovou prací student, referáty, prezentacemi, projekty, literárními soutžemi, olympiádami, exkurzemi a diskuzemi. 18
KOMPETENCE, VÝCHOVNÉ A VZDLÁVACÍ STRATEGIE KOMPETENCE K UENÍ Student je veden vybírat a využívat pro efektivní uení vhodné zpsoby, metody a strategie. Uitel vede studenta k tomu, aby v uebnicích, knihách, textových a jiných pomckách vyhledal píklady zkoumaného jevu, sám stanovil pravidla pro tento jev typická a následn se sám pokusil vytvoit píklady vlastní, na nichž by práv získané vdomosti uplatnil. Student je veden ke schopnosti praktické techniky pozorného, plynulého a vcného tení a chápání významu klíových slov, interpretace, obsahového a formálního rozboru text a tvorby text vlastních. KOMPETENCE K EŠENÍ PROBLÉM itel vede studenty k využívání uiva a materiál souvisejících pedevším s pedmty osobnostní a sociální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, djepis, estetická výchova, základy spoleenských vd, humanitní základ. Student aplikuje poznatky na praktické schopnosti využít osvojené jazykové jevy pi práci s texty, které se nezamují na konkrétní jev, i pi práci s textem, jehož sám autorem. Schopnost ešení problém lze prokázat na literárních ukázkách a pi práci s nimi. Student je veden ke správnému použití jazykových jev. Student je schopen ptený text reprodukovat nebo vytváet další texty vlastní i s možností využití rzných jazykových vrstev. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ itel zaazuje do jednotlivých hodin samostatná vystoupení student a rozvíjí jejich schopnost vcn a s využitím odborné terminologie obhajovat prezentované názory proti námitkám poslucha a diskutovat o nich, logicky formuluje a vyjaduje své myšlenky a názory, je schopen vytváet vlastní projevy. KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ itel vede studenta ke vzájemné komunikaci. Student je schopen reagovat na rznorodé projevy, kontrolovat, opravovat a hodnotit své výkony (písemné i mluvené). Uí se aplikovat své znalosti, ešit odborné problémy v daném pedmtu, ale také vhodn a citliv komunikovat s okolím. KOMPETENCE OBANSKÉ Studenti se prostednictvím etby seznamují s odlišností lidských kultur, jejich prolínáním, vzájemným ovlivováním a nutností tolerance. 19
5.1.1 eský jazyk a jazyková komunikace Roník : první Školní výstupy ivo Prezová témata, pesahy Obecné pouení o jazyku a i Jazyk a, jazyková komunikace Mediální výchova Myšlení a jazyk (mediální produkty a jejich Národní jazyk a jeho útvary významy) eština a slovanské jazyky Jazyková kultura Základní vývojové tendence eského jazyka žák odlišuje rzné variety národního jazyka a vhodn je využívá v souladu s komunikaní situací žák popíše základní rysy eštiny a vysvtlí zákonitosti jejího vývoje i souasné vývojové tendence Zvuková stránka jazyka žák ovládá zásady spisovné výslovnosti v mluveném projevu vhodn užívá nonverbálních prostedki Grafická stránka jazyka žák v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou píruek eší složitjší ípady Stylistika žák v písemném i mluvením projevu volí vhodné výrazové prostedky podle jejich funkce a vztahu k sdlovacímu zámru, k dané situaci, kontextu i adresátovi, vysvtlí a odvodní význam slov v daném kontextu žák si osvojuje prakticky vhodnou volbu výrazových prostedk Funkní styly a jejich realizace v textech žák poizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty žák volí adekvátní komunikaní strategie, zohleduje partnera i publikum, rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit Zásady spisovné výslovnosti Zvukové prostedky i Písmo, jeho vznik a druhy Základní principy eského pravopisu a nejastjší odchylky od nich Slohová charakteristika výrazových prostedk Text (komunikát) a komunikaní situace prostedí, úastníci komunikace, jejich role Míra pipravenosti, oficiálnosti, formálnosti, veejnosti komunikace; Mluvenost a psanost Prost sdlovací funkní styl, administrativní Komunikaní strategie adresnost, volba jazykového útvaru, prostedk verbálních a neverbálních s ohledem na partnera; Vyjadování pímé a nepímé, jazyková etiketa Mediální výchova (mediální produkty a jejich významy) Mediální výchova (mediální produkty a jejich významy) Mediální výchova (mediální produkty) Osobnostní a sociální výchova (sociální komunikace) Mediální výchova (mediální produkty) Osobnostní a sociální výchova (sociální komunikace) 20
Roník : druhý Školní výstupy ivo Prezová témata, pesahy Jednotky slovní zásoby (vetn Mediální výchova frazeologických); Slovní zásoba, sémantika a tvoení slov žák v mluveném i psaném projevu vhodn využívá slohotvorné rozvrstvení výrazových prostedkeštiny Tvarosloví (morfologie) žák ve svém projevu uplatuje znalosti tvarosloví a slovotvorných princip eského jazyka Funkní styly a jejich realizace v textech významové vztahy mezi slovy; rozšiování slovní zásoby; zpsoby tvoení slov Druhy a jejich mluvnické kategorie a tvary Publicistický styl (mediální produkty) Mediální výchova (mediální produkty) Studenti píší noviny 21
Roník : tetí Školní výstupy ivo Prezová témata, pesahy Základní principy vtné stavby (vtné leny, vty, souvtí a jejich vztahy); Skladba (syntax) žák ve svých projevech uplatuje znalost syntaktických princip, využívá znalosti o vtných lenech jejich vztazích, o aktuální lenní výpovdí a o druzích vt podle zámru mluvího k vhodnému vyjádení myšlenky, k úinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovdí a k odlišnému zámru mluvího Rétorika žák pi tvorb vlastního textu mluveného i psaného využívá základní principy rétoriky Stylistika žák posoudí a interpretuje komunikaní úinky textu, svá tvrzení argumenta podpoí jeho všestrannou analýzou Funkní styly a jejich realizace v textech žák efektivn a samostatn využívá rzných informaních zdroj (slovníky, internet, encyklopedie) Aktuální lenní výpovdi); základy valenní a textové syntaxe Rétorika Druhy nických projev, píprava a realizace nického vystoupení Funkce komunikát Sebevyjádení, apel, pesvování, argumentace, kontakt aj. jako dominantní funkce komunikátu Odborný styl Mediální výchova (mediální produkty) Osobnostní a sociální výchova (sociální komunikace) Mediální výchova (mediální produkty) Osobnostní a sociální výchova (sociální komunikace) Mediální výchova (mediální produkty) 22
Roník : tvrtý Školní výstupy ivo Prezová témata, pesahy Stylistika Monolog a dialog Výstavba dialogu, vztah otázka-odpov; Mediální výchova (mediální produkty) druhy literárního dialogu; Subjekty mimotextové a vnitrotextové (autor, tená, vyprav, lyrický hrdina, postavy); Narativní postupy ( pímá, nepímá, nevlastní pímá, polopímá) funkní styly a jejich realizace Umlecký styl Mediální výchova v textech Základní vlastnosti textu, principy jeho (mediální produkty) žák používá rzné prostedky výstavby textového navazování vedoucí Koherence textu (navazování, ke zvýšení srozumitelnosti, odkazování, tematické posloupnosti); ehlednosti a logické lenní textu a jeho signály; odstavec a souvislosti sdlení, uplatní další jednotky, vzájemné vztahy text textové lenní v souladu (intertextovost) s obsahovou výstavbou textu a rozvíjením tématu 23
5.1.2 Literární výchova 5.1.2.1 LITERÁRNÍ TEORIE Roník : první až tvrtý Školní výstupy ivo Prezová témata, pesahy Základy literární vdy žák rozliší umlecký text od Literární teorie Literární historie Osobnostní a sociální výchova (sociální komunikace), neumleckého, nalezne jevy, Literární kritika Informatika které iní text umleckým Poetika žák tvoiv využívá informací z odborné literatury, internetu, Interdisciplinárnost literární vdy tisku a z dalších zdroj, kriticky Literatura a její funkce je tídí a vyhodnocuje Metody interpretace textu žák pi interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatuje prohloubené znalosti o struktue literárního textu, literárních žánrech a literárndných termínech žák rozliší texty spadající do oblasti tzv. literatury vážné, stedního proudu a literárního braku a svj názor argumenta zdvodní žák samostatn interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních dl žák rozliší a specifikuje jednotky vyprávní asoprostor, vyprav, postavy) a zhodnotí jejich funkci a úinek na tenáe Zpsoby vyjadování zážitk z literárních dl a soud nad nimi žák postihne smysl textu, vysvtlí dvody a dsledky zných interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu Jazykové, kompoziní a tematické prostedky výstavby literárního díla žák na konkrétních píkladech popíše specifické prostedky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu Interpretaní postupy a konvence Význam a smysl, popis, analýza, výklad a vlastní interpretace textu tenáské kompetence Interpretace a peinterpretování Zpsoby vyjadování zážitk z literárních l a soud nad nimi (osobní záznamy, anotace, kritika a recenze, polemiky) Jazykové, kompoziní a tematické prostedky výstavby literárního díla tropy; figury rytmus, rým a zvukové prostedky poezie monolog, dialog, pímá a nepímá, nevlastní pímá a polopímá typy kompozice motiv, téma Osobnostní a sociální výchova (sociální komunikace) Mediální výchova 24
Text a intertextovost žák získané schopnosti a dovednosti tvoiv využívá v produktivních innostech rozvíjejících jeho individuální styl žák identifikuje využití jednoho textu v textu jiném (intertextovost) a objasní jeho funkci a úinek na tenáe žák objasní rozdíly mezi fikním a reálným svtem a vysvtlí, jakým zpsobem se reálný svt promítá do literárního textu, jaký vliv mže mít svt fikce na myšlení a jednání reálných lidí žák rozezná typy promluv a vyprávcí zpsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu PRÓZA žák rozliší a specifikuje jednotky vyprávní postihne základní složky obsahové a formální výstavby textu zhodnotí jejich funkci a inek na tenáe POEZIE žák se orientuje se v básnickém textu, postihne základní složky obsahové a formální výstavby textu zhodnotí jejich funkci a inek na tenáe Kontext, vliv a zpsoby mezitextového navazování a mezitextové komunikace (motto, citát, aluze), žánry založené na mezitextovém navazování (parodie, travestie, plagiát), hraniní rysy textu (pedmluva, doslov, ilustrace, obálka; autorský komentá, recenze) kontext postavy, prostedí a píbhu teorie narativity základní kontexty prozaického textu a zpsoby jejich vytváení, role a rzná pojetí vyprave, kompoziní prvky prózy motiv, téma, autorský postoj jednotky jazykové výstavby textu, figury, tropy, rytmus, rým, ustálené typy verše a vyšší veršové útvary obsah a forma básnického díla TEORIE DRAMATU žák se orientuje se v dramatickém textu, postihne základní složky obsahové a formální výstavby textu zhodnotí jejich funkci a inek na tenáe stavba dramatu základní vývojové etapy dramatu osobnosti eského divadla 20. století Multikulturní výchova, Osobnostní výchova, Mediální výchova 25
5.1.2.2 DJINY LITERATURY Roník : první až tvrtý Školní výstupy ivo Prezová témata, pesahy Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umní a kultury žák vystihne podstatné rysy základních period vývoje eské i svtové literatury, významných umleckých sm, uvede jejich edstavitele a charakterizuje a interpretuje jejich pínos pro vývoj literatury a literárního myšlení žák vysvtlí specifinost vývoje eské literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury svtové (vzájemná inspirace, íbuznost, odlišnosti a jejich iny) Funkce periodizace literatury, vývoj kontextu eské a svtové literatury; tematický a výrazový pínos velkých autorských osobností; literární smry a hnutí; vývoj literárních druh a žánr s razem na moderní literaturu 1. roník Nejstarší památky svtové literatury Antická literatura Stedovk Renesance a humanismus Baroko 2. roník Klasicismus, osvícenství Preromantismus eská literatura 1. poloviny 19. století Romantismus 3. roník Realismus eská literatura 2. poloviny 19. století Konec století v literatue Svtová literatura 1. poloviny 20. století 1. svtová válka v literatue eská literatura 1. poloviny 20. století 4. roník 2. svtová válka v literatue Svtová literatura 2. poloviny 20. století eská literatura 2. poloviny 20. století Globalizaní a rozvojové procesy (žijeme v Evrop) Multikulturní výchova, Osobnostní výchova, Mediální výchova Humanitní základ jepis Zempis jiny umní Základy spoleenských vd- Psychologie,sociologie, filozofie Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, vytváení kritických postoj ke xenofobii, intoleranci, rasismu atd. zkoumání model rzných sociokulturních skupin it se respektu ke specifickým rysm jiných jazyk Enviromentální výchova it se poznávat kulturní hodnoty ve svém okolí Mediální výchova vyhodnocovat kvalitu a význam informaních zdroj 26