Pro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů:

Podobné dokumenty
SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 3. ročník S3G

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

Úvodní ustanovení. Geodetické referenční systémy

GEODETICKÉ VÝPOČTY I.

Geodézie pro architekty. Úvod do geodézie

GIS Geografické informační systémy

Stavební geodézie. Úvod do geodézie. Ing. Tomáš Křemen, Ph.D.

SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 4. ročník G4

Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

Geodézie Přednáška. Souřadnicové systémy Souřadnice na referenčních plochách

Matematické metody v kartografii. Volba a identifikace zobrazení. Zobrazení použitá v ČR. Kritéria pro hodnocení kartografických zobrazení(13)

SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Geodetické základy v ČR)

Geodézie a pozemková evidence

Topografické mapování KMA/TOMA

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Transformace dat mezi různými datovými zdroji

GIS Geografické informační systémy. Daniela Ďuráková, Jan Gaura Katedra informatiky, FEI

Souřadnicové systémy v geodatech resortu ČÚZK a jejich transformace

Souřadnicov. Cassini Soldnerovo zobrazení. Cassini-Soldnerovo. b) Evropský terestrický referenční systém m (ETRS), adnicové systémy

Zobrazování zemského povrchu

Geodézie Přednáška. Geodetické základy Bodová pole a sítě bodů

Referenční plochy a souřadnice na těchto plochách Zeměpisné, pravoúhlé, polární a kartografické souřadnice

Česká a československá kartografie

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ

Geodetické základy a triangulace Trigonometrické sítě na našem území Stabilizace a signalizace Tachymetrie - úvod Podélné a příčné profily

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z

Sada 1 Geodezie I. 15. Podrobné měření polohopisné

MĚŘICKÉ BODY II. S-JTSK. Bpv. Měřické body 2. část. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

K154SG01 Stavební geodézie

Topografické mapování KMA/TOMA

GEODÉZIE. Co je vlastně geodézie?

MAPOVÁNÍ. Všeobecné základy map JS pro 2. ročník S2G 1. ročník G1Z

GIS a pozemkové úpravy. Data pro využití území (DPZ)

Matematické metody v kartografii. Členění kartografických zobrazení. Zobrazení z elipsoidu na kouli (5.)

Matematické metody v kartografii. Kruhová zobrazení. Polyedrická a neklasifikovaná zobrazení (12)

Section 1. Současné možnosti převodu S-JTSK a ETRS89 Systém S-JTSK/05 S-JTSK v EPSG Úloha - transformace S-JTSK a ETRS89

154GUI1 Geodézie pro UIS 1

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Souřadnicové systémy Souřadnice na referenčních plochách

Nová topografická mapování období 1952 až 1968

APROXIMACE KŘOVÁKOVA ZOBRAZENÍ PRO GEOGRAFICKÉ ÚČELY

GEOGRAFICKÁ SLUŽBA ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Matematické metody v kartografii. Jednoduchá azimutální zobrazení. Azimutální projekce. UPS. (10.)

SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY. SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 3.ročník

4. Matematická kartografie

MODERNÍ GLOBÁLNÍ GEODETICKÝ REFERENČNÍ GEOCENTRICKÝ SYSTÉM

Geodetické základy ČR. Ing. Hana Staňková, Ph.D.

Přednášející: Ing. M. Čábelka Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie PřF UK v Praze

Úvod do předmětu geodézie

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 6 Z GEODÉZIE 1

Základy kartografie. RNDr. Petra Surynková, Ph.D.

Cílem opatření bylo stanovení optimálního prostorového souřadnicového systému pro třídy objektů NaSaPO a zajištění transformačních služeb.

Geoinformatika. IV Poloha v prostoru

Kartografie - úvod, historie a rozdělení Matematická kartografie Kartografická zobrazení

Celkem existuje asi 300 zobrazení, používá se jen několik desítek.

Matematická kartografie. Černý J., Kočandrlová M.: Konstruktivní geometrie, ČVUT. Referenční plochy

Geodetické základy Bodová pole a sítě Stabilizace a signalizace

Matematické metody v kartografii. Jednoduchá válcová zobrazení. Válcové projekce. Gaussovo zobrazení. (6.+7.)

BUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK

Nová realizace ETRS89 v ČR Digitalizace katastrálních map

Souřadnicové systémy na území ČR. Státní mapové dílo ČR

Tvorba rastrovej mapy III. vojenského mapovania územia Slovenska

2. Bodové pole a souřadnicové výpočty

6. přednáška z předmětu GIS1 Souřadnicové systémy a transformace mezi nimi

Jednoduchá zobrazení. Podpořeno z projektu FRVŠ 584/2011.

Metodika převodu mezi ETRF2000 a S-JTSK varianta 2

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Souřadné systémy

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

PODROBNÉ MĚŘENÍ POLOHOPISNÉ

poválečná situace, jednotná evidence půdy

Analýza geometrie sítě transformované globálním klíčem verze 1710

SYLABUS PŘEDNÁŠKY 10 Z GEODÉZIE 1

SPŠS Č.Budějovice Obor Geodézie a Katastr nemovitostí 4.ročník SOUŘADNICOVÉ SOUSTAVY VE FOTOGRAMMETRII

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Kartografie I. RNDr. Ladislav Plánka, CSc. Institut geodézie a důlního měřictví, Hornicko-geologická fakulta, VŠB TU Ostrava

Definice Tečna paraboly je přímka, která má s parabolou jediný společný bod,

K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR

VÝVOJ SOFTWARE PRO LOKALIZACI MAP II. A III. VOJENSKÉHO MAPOVÁNÍ

Mapová provizoria po roce 1945

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky. Diplomová práce. Využití systému WGS 84 pro katastrální mapování

OBSAH 1 Úvod Fyzikální charakteristiky Zem Referen ní plochy a soustavy... 21

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zemědělská fakulta. Studijní obor: Pozemkové úpravy a převody nemovitostí.

Souřadnicový systém 1942 (S-42)

SPŠSTAVEBNÍČeskéBudějovice MAPOVÁNÍ. Gauss-Krügerovo zobrazení UTM

Gymnázium Christiana Dopplera, Zborovská 45, Praha 5. Kartografické projekce

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Fakulta stavební DIPLOMOVÁ PRÁCE 2003 JAN JEŽEK

REKONSTRUKCE ASTROLÁBU POMOCÍ STEREOGRAFICKÉ PROJEKCE

Srovnání konformních kartografických zobrazení pro zvolené

Kapitola 5. Seznámíme se ze základními vlastnostmi elipsy, hyperboly a paraboly, které

CASSINI SOLDNEROVO ZOBRAZENÍ

3. Souřadnicové výpočty

AXONOMETRIE - 2. část

Téma: Geografické a kartografické základy map

Jiří Cajthaml. ČVUT v Praze, katedra geomatiky. zimní semestr 2014/2015

Název projektu OPVK: Podpora výuky a vzdělávání na GVN J. Hradec CZ.1.07/1.5.00/ Klíčová aktivita: V/2

Kartografické aspekty lokalizace historických map II. vojenského mapování

Transkript:

SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY Pro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů: 1. SOUŘADNICOVÉ SYSTÉMY STABILNÍHO KATASTRU V první polovině 19. století bylo na našem území mapováno v měřítku 1:2880 na základě vybudované trigonometrické sítě (katastrální triangulace 1821 1864). Bylo použito Zachova elipsoidu (a = 6 376 045 m, f -1 = 310) a transverzálního válcového zobrazení Cassiniovo-Soldnerovo. Tzn. osa válce leží v rovině rovníku a válec se dotýká základního poledníku. Poloha základního poledníku se určila astronomicky na zvoleném trigonometrickém bodě, který byl určen jako počátek souřadnicové soustavy, se změřily astronomicky zeměpisné souřadnice a azimut alespoň jedné trigonometrické strany. Obraz určeného poledníku se zvolil za osu X, jejíž kladná osa směřovala k jihu. Hlavní kružnice procházející počátečním bodem soustavy kolmo k ose X byla zvolena za osu Y, jejíž kladná osa směřuje na západ. Poloha každého bodu byla určena sférickými souřadnicemi. Při přechodu z koule do roviny se však zobrazil nezkresleně jen základní poledník. U ostatních poledníků, které se zobrazovaly jako rovnoběžky se základním poledníkem, se zanedbávala jejich sbíhavost. To samé platí i o pořadnicích Y, které se zobrazovaly jako kolmice k ose X. To mělo vliv na zkreslení délkové, úhlové i plošné. Poněvadž se zkreslení zvětšují se vzdáleností bodů od počátku, zvolilo se pro území bývalého Rakouska celkem 7 souřadnicových soustav a další 3 pro země uherské. Tím se zabránilo neúměrnému zkreslení. Našeho území se týkají dva souřadnicové systémy. První má počátek v trigonometrickém bodě Gusterberg v Horních Rakousích (jeho souřadnice jsou α = 48 02 18,47, λ = 31 48 15,05 východně od Ferra). Gusterberský systém byl použit pro území Čech. Pro území Moravy a Slezska byla zvolena za trigonometrický bod věž sv. Štěpána ve Vídni (jeho souřadnice jsou α = 48 12 31,54, λ = 34 02 27,32 východně od Ferra). Obrázek Souřadnicové systémy stabilního katastru (Gusterberg a Svatý Štěpán)

2. SOUŘADNICOVÝ SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ Souřadnicový systém jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) je definován Besselovým elipsoidem s referenčním bodem Hermannskogel, Křovákovým zobrazením (dvojité konformní kuželové zobrazení v obecné poloze), převzatými prvky sítě vojenské triangulace (orientací, rozměrem i polohou na elipsoidu) a jednotnou trigonometrickou sítí katastrální. O jednotné trigonometrické síti katastrální se zmiňuji v následující kapitole. Křovákovo zobrazení je jednotné pro celý stát. Navrhl a propracoval jej Ing. Josef Křovák roku 1922. Obrázek Schéma Křovákova zobrazení

Zobrazení se označuje jako dvojité. Tzn. že trigonometrické body se nejprve konformně zobrazí z Besselova elipsoidu na Gaussovu kouli. Pro území bývalé ČSR byla zvolena základní rovnoběžka 49 30. Dále se referenční koule konformně zobrazila na kužel v obecné poloze. Obecná poloha kužele byla zvolena z důvodu protáhlé polohy zobrazovaného území ve směru severozápad jihovýchod. Tím se rovnoběžkový pás, ve kterém ležela ČSR, zúžil z 370 km na pouhých 280 km a maximální délkové zkreslení se na okrajích pásu zmenšilo z + 42 cm/km na + 24 cm/km. Zvolenou základní kartografickou (dotyková rovnoběžka kuželové plochy v obecné poloze) rovnoběžkou je rovnoběžka 78 30. Koule se však nejprve zmenšila o 0,0001 * R. Tím jsme místo jedné nezkreslené kartografické rovnoběžky dostali dvě nezkreslené rovnoběžky a délkové zkreslení dosahuje hodnot pouze v rozmezí 10 až + 14 cm/1 km. Za počátek pravoúhlé rovinné soustavy byl zvolen obraz vrcholu kužele. Osa X je tvořena obrazem základního poledníku (λ = 42 30 východně od Ferra [6] ) a její kladný směr je orientován k jihu. Osa Y je kolmá k ose X a směřuje na západ. Tím se dostala celá republika do 1. kvadrantu a všechny souřadnice jsou kladné. Navíc pro libovolný bod na území bývalé ČSR platí Y < X. Obrázek Umístění bývalé ČSR v souřadnicovém systému JTSK

POZNÁMKA Systém S-JTSK/95 (pracovní název) Pozn. Systém S-JTSK/95 (pracovní název) Nejde o nový systém, ale pouze o zpřesněný systém S-JTSK. Systém S-JTSK/95 zavádí geocentrický souřadnicový systém umožňuje tedy bezprostřední nasazení techniky GPS, z geocentrických souřadnic (X,Y, Z) resp. (ϕ, λ, H) definuje (jednoznačně) rovinné geodetické souřadnice odpovídajících bodů v Křovákově zobrazení umožňuje tedy provádět klasická geodetická měření, umožňuje použití stávajících grafických podkladů vyhotovených v S-JTSK od měřítka 1 : 1 000 směrem k menším měřítkům je tedy vhodný pro přesné technické a katastrální měřické práce i pro řešení otázek lokalizace údajů v rámci GIS/LIS (střední hodnota rozdílu souřadnic od stávajícího S-JTSK je cca 10 cm. Vlastnosti systému: 1. bude existovat přesný vztah mezi ETRF-89 a S-JTSK/95, 2. bude mít přesně definované měřítko (dané transformační rovnicí mezi S-JTSK/95 a ETRF-89, 3. souřadnice se budou od stávajícího S-JTSK lišit jen velmi málo.

Realizace systému: Prostřednictvím 176 identických bodů byly vypočteny parametry Helmertovy prostorové transformace mezi systémy ETRS-89 a S-42/83. Touto transformací pak byly všechny trigonometrické body převedeny z S-42/83 do ETRS-89. Zbytkové odchylky na identických bodech byly rozděleny dotransformací. Systém byl označen jako S-JTSK/G. Opět pomocí již zmíněných 176 bodů byly vypočteny parametry Helmertovy prostorové transformace tentokrát mezi systémy S-JTSK/G a S-JTSK. Všechny body byly převedeny z S-JTSK/G do S-JTSK. Pro všechny body byly tedy známy dvojí souřadnice (v S-JTSK původním a novém). Rozdíly obou souřadnic byly zmenšeny kvadratickou dotransformací. Uvedená dotransformace je zahrnuto do Křovákova zobrazení jako jeho modifikace. Přínos: Systém odstraňuje chybné měřítko stávajícího S-JTSK a lokální deformace S-JTSK. POZNÁMKA Zatím nebyl použit.