Obsah. Kmitavý pohyb. 2 Kinematika kmitavého pohybu 2. 4 Dynamika kmitavého pohybu 7. 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9

Podobné dokumenty
(test version, not revised) 9. prosince 2009

MECHANICKÉ KMITÁNÍ. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - 3.A

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

Mechanické kmitání a vlnění

MECHANICKÉ KMITÁNÍ POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A

Příklady kmitavých pohybů. Mechanické kmitání (oscilace)

Mechanické kmitání (oscilace)

ω=2π/t, ω=2πf (rad/s) y=y m sin ωt okamžitá výchylka vliv má počáteční fáze ϕ 0

8.6 Dynamika kmitavého pohybu, pružinový oscilátor

Skládání kmitů

DUM označení: VY_32_INOVACE_... Jméno autora výukového materiálu: Ing. Jitka Machková Škola: Základní škola a mateřská škola Josefa Kubálka Všenory

pracovní list studenta Kmitání Studium kmitavého pohybu a určení setrvačné hmotnosti tělesa

KMITÁNÍ PRUŽINY. Pomůcky: Postup: Jaroslav Reichl, LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině

Necht na hmotný bod působí pouze pružinová síla F 1 = ky, k > 0. Podle druhého Newtonova zákona je pohyb bodu popsán diferenciální rovnicí

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Vlnění

1.8. Mechanické vlnění

Kmitání mechanického oscilátoru Mechanické vlnění Zvukové vlnění

Laboratorní úloha č. 4 - Kmity II

3.1.5 Složené kmitání

Mechanické kmitání Kinematika mechanického kmitání Vojtěch Beneš

I. část - úvod. Iva Petríková

Laboratorní úloha č. 3 - Kmity I

MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ VLASTNÍ KMITÁNÍ MECHANICKÉHO OSCILÁTORU

BIOMECHANIKA KINEMATIKA

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

4.1 Kmitání mechanického oscilátoru

Digitální učební materiál

Kmity a mechanické vlnění. neperiodický periodický

1 Rozdělení mechaniky a její náplň

KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

Fyzika - Sexta, 2. ročník

Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,2 m. Graf závislosti dráhy s na počtu kyvů n 2 pro h = 0,3 m

Harmonické oscilátory

FYZIKA II. Petr Praus 9. Přednáška Elektromagnetická indukce (pokračování) Elektromagnetické kmity a střídavé proudy

Elektromagnetický oscilátor

5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole

Mechanické kmitání - určení tíhového zrychlení kyvadlem

ZVUKOVÉ JEVY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Tercie

9.7. Vybrané aplikace

Testovací příklady MEC2

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Mechanické kmitání a vlnění, Pohlovo kyvadlo

Harmonický pohyb tělesa na pružině

Skládání různoběžných kmitů. Skládání kolmých kmitů. 1) harmonické kmity stejné frekvence :

UČIVO. Termodynamická teplota. První termodynamický zákon Přenos vnitřní energie

Digitální učební materiál

F MATURITNÍ ZKOUŠKA Z FYZIKY PROFILOVÁ ČÁST 2017/18

PRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:

4. V jednom krychlovém metru (1 m 3 ) plynu je 2, molekul. Ve dvou krychlových milimetrech (2 mm 3 ) plynu je molekul

Rovnice rovnováhy: ++ =0 x : =0 y : =0 =0,83

Laboratorní úloha č. 3 Spřažená kyvadla. Max Šauer

Rezonanční jevy na LC oscilátoru a závaží na pružině

Obsah. 2 Moment síly Dvojice sil Rozklad sil 4. 6 Rovnováha 5. 7 Kinetická energie tuhého tělesa 6. 8 Jednoduché stroje 8

Fyzikální praktikum I

mechanická práce W Studentovo minimum GNB Mechanická práce a energie skalární veličina a) síla rovnoběžná s vektorem posunutí F s

frekvence f (Hz) perioda T = 1/f (s)

Fyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole

Hmotný bod - model (modelové těleso), který je na dané rozlišovací úrovni přiřazen reálnému objektu (součástce, části stroje);

Dynamika. Dynamis = řecké slovo síla

MĚŘENÍ RYCHLOSTI ŠÍŘENÍ ZVUKU V PLYNECH

3.1. Newtonovy zákony jsou základní zákony klasické (Newtonovy) mechaniky

KLASICKÁ MECHANIKA. Předmětem mechaniky matematický popis mechanického pohybu v prostoru a v čase a jeho příčiny.

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/

22. Mechanické a elektromagnetické kmity

Okamžitý výkon P. Potenciální energie E p (x, y, z) E = x E = E = y. F y. F x. F z

1 Modelování systémů 2. řádu

2. Kmity. 2.1 Úvod. 2.2 Kmity tělesa na pružině, harmonický pohyb

FYZIKA 3. ROČNÍK. Vlastní kmitání oscilátoru. Kmitavý pohyb. Kinematika kmitavého pohybu. y m

Příklady z teoretické mechaniky pro domácí počítání

3 Mechanická energie Kinetická energie Potenciální energie Zákon zachování mechanické energie... 9

Výukové texty pro předmět Měřící technika (KKS/MT) na téma Podklady k principu měření vibrací a tlumicích vlastností

Téma 13, Úvod do dynamiky stavebních konstrukcí dynamiky

Derivace goniometrických funkcí

Základní úlohy a zkušební otázky předmětu Akustika oboru Aplikovaná fyzika

Základní pojmy Rovnoměrný přímočarý pohyb Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb Rovnoměrný pohyb po kružnici

Mechanika - kinematika

vsinα usinβ = 0 (1) vcosα + ucosβ = v 0 (2) v u = sinβ , poměr drah 2fg v = v 0 sin 2 = 0,058 5 = 5,85 %

GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/

[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles.

Téma: Dynamika - Úvod do stavební dynamiky

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

MECHANIKA TUHÉHO TĚLESA

Vyřešením pohybových rovnic s těmito počátečními podmínkami dostáváme trajektorii. x = v 0 t cos α (1) y = h + v 0 t sin α 1 2 gt2 (2)

Fyzika 6. ročník. přesahy, vazby, mezipředmětové vztahy průřezová témata. témata / učivo. očekávané výstupy RVP. očekávané výstupy ŠVP

KMS cvičení 6. Ondřej Marek

Počty testových úloh

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ PRŮVODCE GB01-P03 MECHANIKA TUHÝCH TĚLES

Několik příkladů využití elektronických snímačů mechanických veličin při výuce

Experimentální realizace Buquoyovy úlohy

3.1.3 Rychlost a zrychlení harmonického pohybu

Pracovní list vzdáleně ovládaný experiment. Obr. 1: Matematické kyvadlo.

Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení

Obsah 11_Síla _Znázornění síly _Gravitační síla _Gravitační síla - příklady _Skládání sil _PL:

FYZIKA. Kapitola 3.: Kinematika. Mgr. Lenka Hejduková Ph.D.

Práce, energie a další mechanické veličiny

2. Fyzikální kyvadlo (2.2) nebo pro homogenní tělesa. kde r je vzdálenost elementu dm, resp. dv, od osy otáčení, ρ je hustota tělesa, dv je objem

Derivace goniometrických. Jakub Michálek,

Měření tíhového zrychlení reverzním kyvadlem

VY_52_INOVACE_2NOV42. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 8.

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

Transkript:

Obsah 1 Kmitavý pohyb 1 Kinematika kmitavého pohybu 3 Skládání kmitů 6 4 Dynamika kmitavého pohybu 7 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru 9 6 Nucené kmity. Rezonance 10 1 Kmitavý pohyb Typy pohybů klid přímočaré (rovnoměrný, rovnoměrně zrychlený) po kružnici Při všech těchto pohybech má působící síla stálou velikost. Kmitavý pohyb pohyb kolem stabilní rovnovážné polohy vzniká (malým) vychýlením působením síly, která se těleso snaží vrátit zpět Může být periodický i neperiodický. (Např. netlumené vs. tlumené kmitání pružiny.) Periodický pohyb těleso má po určité době (periodě) stejnou polohu, rychlost, zrychlení,... Periodický děj fyzikální veličiny, které jej charakterizují, mají po určité době (periodě) stejné hodnoty. Mechanický oscilátor

libovolné mechanické zařízení, které koná kmitavý pohyb bez vnějšího působení Příklady pružina kyvadlo kulička v jamce bóje ve vodě... Časový diagram vyjádření polohy tělesa jako funkce času Příklady harmonické kmitání ( funkce sinus ) pilovité kmity ( výtah ) obdélníkové kmity ( svítí/nesvítí )... Kinematika kmitavého pohybu Rovnoměrný / nerovnoměrný? Kmitavý pohyb je vždy nerovnoměrný Těleso se musí neustále vracet do rovnovážné polohy, mění se tedy orientace i velikost jeho rychlosti Přímočarý / křivočarý?

my se budeme zabývat především přímočarým kmitáním každé jiné se z nich dá poskládat podle principu superpozice Dále se budeme zabývat pouze periodickým kmitavým pohybem. Kmit část pohybu, během které kmitající těleso dospěje do stejné polohy (se stejnou rychlostí, zrychlením,...) Pozor, během jednoho kmitu pružina projde stejnou polohou dvakrát! Perioda T / Frekvence f Perioda = doba jednoho kmitu (jednotkou je sekunda) Frekvence = počet kmitů za jednu sekundu jednotka s 1 = Hz [hertz] f = 1 T Velikost frekvence různých dějů mohou být značně odlišné. Frekvence různých dějů sekundové kyvadlo (1 Hz) komorní A (440 Hz) mobilní sítě (900, 1800 Mhz) procesor počítače (3 GHz) viditelné světlo (cca 3,9-7,9. 10 14 Hz) (okamžitá) výchylka (elongace) vztažnou soustavu obvykle spojujeme s polohou těžiště kmitajícího tělesa v rovnovážné poloze 3

výchylkou rozumíme polohu těžiště kmitajícího tělesa v této vztažné soustavě Pro přímočaře kmitající oscilátor (např. pružinu) je určena jedinou souřadnicí y y určuje vzdálenost od rovnovážné polohy podle znaménka y můžeme určit, na kterou stranu je oscilátor vychýlen amplituda výchylky maximální kladná hodnota výchylky Harmonický kmitavý pohyb Jako harmonický kmitavý pohyb (též harmonické kmitání) označujeme takový kmitavý pohyb, kdy je výchylka určena funkcí sinus y = y m sin(ωt + ϕ 0 ) Veličině ω se říká úhlová frekvence. ω = πf = π T [ω] = s 1 = rad. s 1 Veličině ϕ = (ωt + ϕ 0 ) se říká fáze, ϕ 0 je počáteční fáze. Harmonický kmitavý pohyb dostaneme promítáním rovnoměrného pohybu po kružnici do svislé roviny. Význam fáze a počáteční fáze fáze jednoznačně určuje polohu tělesa nenulová počáteční fáze indukuje, že čas začínáme měřit v okamžiku, kdy těleso nemusí být v rovnovážné poloze (pokud ϕ 0 kπ, kde k je celé číslo). 4

Speciální případy: ϕ 0 = 0... rovnovážná poloha ϕ 0 = π... jedna krajní poloha ϕ 0 = π... rovnovážná poloha, těleso z ní ale vychází opačným směrem než výše ϕ 0 = 3π... druhá krajní poloha Úloha Napište rovnici harmonických kmitů hmotného bodu s amplitudou 1,5 cm, periodou 0, s a nulovou počáteční fází. Úloha Rovnice harmonických kmitů má tvar y = 5, 0 10 3 sin(4π{t}) cm. Určete amplitudu výchlky, úhlovou frekvenci, frekvenci a periodu kmitavého pohybu. Úloha Harmonické kmitání je určeno vztahem y =, 0 sin(π{t}) cm Určete periodu kmitání a všechny časy během první periody, kdy je těleso vzdáleno na 1,0 cm od rovnovážné polohy. Rychlost a zrychlení harmonického kmitání (odvození přes kružnici) v = ωy m cos (ωt + ϕ 0 ) Amplitudy a = ω y m cos (ωt + ϕ 0 ) = ω y v m = ωy m a m = ω y m Rychlost je maximální při průchodu rovnovážnou polohou, nulová v krajních polohách. Zrychlení je maximální v krajních polohách, nulové v rovnovážné poloze. 5

Zrychlení je přímo úměrné výchylce a má opačný směr. Harmonická veličina libovolná veličina, která má sinusový průběh (např. výchylka, rychlost, zrychlení kmitavého pohybu) Fázový rozdíl Rozdíl fází dvou harmonických veličin. Mohou se týkat různých veličin u stejného pohybu: mezi výchylkou a rychlostí je fázový rozdíl π/ (odvodit) mezi výchylkou a zrychlením je fázový rozdíl π (odvodit) Mohou se také týkat různých pohybů: při skládání dvou kmitavých pohybů je pro výslednou výchylku důležitý fázový rozdíl výchylek obou kmitavých pohybů. Poznámka fázor a fázorový diagram. 3 Skládání kmitů Princip superpozice pro kmity Jestliže hmotný bod koná současně několik harmonických kmitavých pohybů téhož směru s výchylkami y 1, y,..., y k, je výchylka výsledného kmitání y = y 1 + y +... + y k (Obdobný vztah platí pro rychlost a zrychlení.) 1. Skládání izochronních kmitů (o stejné amplitudě) izochronní kmity kmity stejné frekvence y 1 = y m sin(ωt + ϕ 01 ) y = y m sin(ωt + ϕ 0 ) Kmity mají stejnou amplitudu a stejnou (úhlovou) frekvenci, mohou mít ale rozlišnou počáteční fázi. Na fázovém rozdílu závisí amplituda výsledných kmitů. 6

y = y 1 + y = y m cos ϕ ( 01 ϕ 0 sin ωt + ϕ ) 01 + ϕ 0. Skládání izochronních kmitů (obecně) Obecněji platí: Skládáním izochronních kmitů stejného směru vzniká harmonické kmitání téže frekvence. Jeho amplituda závisí na fázovém rozdílu obou složek. 1. speciální případ: ϕ = kπ (kmity mají stejnou fázi) y m = y m1 + y m. speciální případ: ϕ = (k + 1)π (mají opačnou fázi) y m = y m1 y m Při rovnosti amplitud dojde k vzájemnému utlumení. Skládání neizochronních kmitů Vždy vzniká pohyb, který není harmonický. v případě, že frekvence jsou soudělné, vzniká pohyb, kterému říkáme složené kmitání. (graf) v případě, že frekvence jsou nesoudělné, vzniká neperiodický pohyb v případě, že frekvence jsou si velmi blízké (a amplituda stejná), vznikají rázy. y 1 + y = y m sin(ω 1 t) + y m sin(ω t) = ( ) ( ) ω1 ω ω1 + ω = y m cos t sin t Graf! Význam pro měření frekvencí. Zázněje. Skládání kolmých kmitů Vznikají obrazce. stejné frekvence (úsečka, elipsa, kružnice) soudělné frekvence (Lissajousovy křivky) nesoudělné frekvence (otevřené křivky) 7

4 Dynamika kmitavého pohybu Zrychlení...... odpovídá síla a = ω y F = mω y pohybová rovnice oscilátoru síla je přímo úměrná výchylce a je oproti ní opačně orientovaná Každá síla, jejíž velikost je přímo úměrná výchylce a vůči ní opačně orientovaná, způsobuje harmonické kmitání tělesa. nucené kmitání (síla je daná zvnějšku) vlastní kmitání (síla je určena parametry oscilátoru) Jak určit (úhlovou) frekvenci vlastních kmitů? F = mω y Jestliže umíme určit sílu v případě konkrétního oscilátoru z jeho parametrů (tuhost pružiny, délka kyvadla,...), pak umíme také určit frekvenci vlastních kmitů. Pružina (obrázek!) Po zavěšení závaží o hmotnosti m se pružina prodlouží o délku l a zůstane v klidu. Prodloužení uvažujeme elastické, podle Hookova zákona tedy přímo úměrné působící síle. Platí tedy F = k l a F + F G = 0, tj. k l mg = 0. Při malém vychýlení y z rovnovážné polohy působí na závaží síla (Pozor na znaménka!!) k je tzv. tuhost pružiny F = F p + F G = k( l y) mg = ky 8

Pružina Zjistili jsme, že pokud k je tuhost pružiny a m hmotnost zavěšeného tělesa (a vlastní hmotnost pružiny zanedbáváme), pak F = ky F = mω 0y odkud vyplývá, že úhlová frekvence (vlastních) kmitů je (pružina) (kmitání) Odtud ω 0 = ω 0 = k m k m, f 0 = 1 k π m, m T = π k Jestliže je na (nehmotnou) nit délky l zavěšeno závaží a (málo) výchyleno z rovnovážné polohy, začne konat (přibližně) harmonický kmitavý pohyb. Výchylka nesmí přesáhnout úhel cca 5. Matematické kyvadlo (obrázek a odvození!) g ω 0 = l, f 0 = 1 g π l, T = π l g Úloha Určete délku sekundového kyvadla. (Doba kyvu = poloviční perioda = 1 s.) Poznámka o fyzikálních kyvadlech. Úloha jiný typ oscilátoru Určete úhlovou frekvenci (frekvenci, periodu) malých kmitů homogenní krychlové bóje o hraně a plovoucí ve vodě, jestliže má mořská voda hustotu ϱ. 5 Přeměny energie v mechanickém oscilátoru kmity netlumené (ideální nebo s kompenzací odporových sil) kmity tlumené 9

Přeměny energie při netlumeném vlastním kmitání kinetická energie oscilátoru E k = 1 mv maximální v rovnovážné poloze nulová v krajních polohách potenciální energie oscilátoru E p = 1 ky Je rovna práci potřebné na překonání síly působící kmitavý pohyb při vychýlení z rovnovážné polohy o výchylku y. (odvození z grafu!) maximální v krajních polohách nulová v rovnovážné poloze Celková mechanická energie vlastních kmitů oscilátoru E = E p + E k V krajní poloze je V rovnovážné poloze je E = 1 ky + 1 mv E = E p = 1 ky m E = E k = 1 mv m Při netlumeném kmitání se mechanická energie zachovává v průběhu celého děje (výpočet!) Tlumené kmity zmenšuje se mechanická energie oscilátoru prodlužuje se perioda kmitů Při příliš velkém tlumení tělesu nemusí udělat ani jeden kmit. Při tzv. kritickém tlumení se z krajní polohy vrátí do rovnovážné a zůstane tam. (Zavírání dveří.) 10

6 Nucené kmity. Rezonance Nucené harmonické kmitání je způsobeno vnější silou, která má harmonický průběh F = F m sin(ωt) oscilátor pak vždy kmitá s úhlovou frekvencí ω vnějšího působení tato frekvence ω může být v zásadě libovolná obecně je tedy frekvence ω různá od frekvence vlastních kmitů ω 0 nucené kmitání je vždy netlumené Vlastnosti kmitajícího objektu neovlivní frekvenci, ale zato významně ovlivňují amplitudu nucených kmitů. Rezonance v případě, že nutíme kmitat mechanický oscilátor, skládají se jeho vlastní kmity a nucené kmity rezonanční křivka závislost amplitudy výsledných kmitů na frekvenci nucených kmitů rezonance pokud ω = ω 0 (frekvence nucených a vlastních kmitů se shoduje), dochází k velkému zvětšení amplitudy (teoreticky neomezenému, ovšem reálně nikoliv díky všudypřítomnému tlumení). Rezonance (matematické odůvodnění) ma = ky + F m sin ωt Odtud vyplývá, že Význam rezonance mω y m sin ωt = ky m sin ωt + F m sin ωt y m = F m m 11 1 ω 0 ω

Malou, periodicky působící silou, lze dosáhnout velkého zvětšení amplitudy kmitů. Houpačka lze ji značně rozhoupat i malými přesuny těžiště. Poznámka o spřažených kyvadlech (rezonance jako mechanismus přenosu energie). Hudební nástroje. Elektrická rezonance. Nežádoucí rezonance (turbíny, mosty,...) 1