ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA

ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA Zámeek u ernošína Nikola Rayman roník XXIII, 2012,. 2 Jihovýchodn od obce ernošín (okr. Tachov) cca 1 km, nalevo pi silnici na Stíbro (bývalá císaská silnice Plze Cheb) se nachází zbytky opevnní na svažující se zalesnné ostrožn, kterou ze západu obtéká Luní potok a na východ bezejmenná vodote. Samotné opevnní se skládá z píkopu a valu, vnitní plocha má tvar obdélníka s oblými rohy o rozmrech 20 x 30 metr (obr. 1). Opevnní je zmiováno již F. A. Heberem (Heber 1847, 198), který na základ pomístních názv sem umisuje zámek s tanírnou nebo zde ml stát, podle pamtník, hostinec. Rovnž A. Sedláek (Sedláek 1905, 136) zmiuje toto opevnní, ale neuvádí u nj žádné podrobnosti. Dále se Zámekem zabývali Z. Procházka a J. Úlovec (Procházka Úlovec 1991, 287 288), kteí opevnní spojují spíše s ticetiletou válkou než se stedovkou tvrzí. ernošín se totiž stal souástí tábora císaské armády bhem stetnutí u Tebele v roce 1647 (více Matoušek 2006). Prozatím poslední zpráva je od O. Slabého, který zde nalezl ve vývratu cca 20 kus keramický step rámcov datovaných do 14. století (Slabý 2006, 63). V zim 2010 2011 došlo v lese na ostrožn a v jejím okolí k nkolika dalším vývratm a polomm. Z toho jeden vývrat (borovice) byl v míst opevnní (obr. 1). Rozsah vývratu umožnil položit pod ním sondu 0,8 x 0,6 metru o dosažené hloubce 0,45 metru. Sondu provedl archeolog Muzea eského lesa v Tachov Nikola Rayman. Samotný odkryv byl limitován jednak koeny s balem, které pekrývaly místo výkopu a znemožovaly dosažení vtší hloubky (obr. 3 výzkum spíše pipomínal norování), dále pak rozsahem vývratu, jenž uril rozmry sondy. Pod vývratem byly nalezeny zbytky destrukce kamenné zdi. Jako pojivo nebylo užito malty, ale jílu. Destrukce pouze ukázala, jak byly zdi stavny, ale již ji nelze jednoznan spojit s hradbou nebo se zdí vnitní zástavby. Destrukci doplovalo nkolik drobných fragment mazanice, které neumožnily jakoukoliv jejich interpretaci. Zárove je nelze brát jako doklad zániku požárem, protože nebyly nalezeny žádné další doklady ohn, jako jsou napíklad uhlíky nebo opálené kameny. Vrstva, která vyplovala okolí destrukce, o odebrané mocnosti 0,4 metru, obsahovala nkolik kus step pevážn atypických. Pesto se podailo nalézt nkolik keramických fragment nádob (obr. 2), které umožnily datovat minimální dobu existence zde stojící tvrze. Na jejich základ lze klást poátek osídlení do 2. poloviny 14. století (obr. 2:1, 2 a 4) a konec do 1. poloviny 15. století (obr. 2: 3, 5 a 6). Mimo keramiky byly nalezeny také železné pedmty. Sonda obsahovala dva heby a ást nože s trnem, které byly nalezeny pomocí detektoru kov. Obr. 1: Zámeek u ernošína, plán opevnní (pevzat z Procházka Úlovec 1991) s oznaením místa vývratu hvzdika. Samotné umístnní pozstatk opevnní umožuje oznait jej jako hrádek a nikoliv jako tvrz, protože v jeho blízkosti nebylo nalezeno jakékoliv osídlení nebo innost, na kterou by byla tvrz vázána. Mže se však jednat o nedostatek przkumu a v budoucnu mže být zaniklé osídlení ješt nalezeno. Spojovat umístní hrádku s blízkou cestou, respektive s brodem, který zde již v pozdním stedovku Obr. 2: Zámeek u ernošína. Keramika: 1 3 výzdoba rytou šroubovicí, 4 6 okraje hrnc. 17

Obr. 3: Zámeek u ernošína. Zkoumaný vývrat. musel být, je dosti problematické. Diskutabilní jsou úvahy o tom, zda ml hrádek poskytovat ochranu blízkému ernošínu od východu nebo fungoval jako celnice. Není však známo, že by ml vlastního šlechtického majitele, který zde sídlil. Pozdji patrn náležel k nkterému panství v tsné blízkosti. Zde se nabízí blízký Volfštejn (na západ) nebo Šontál (na východ). Vzdálenost obou hrad od Zámeku je tém shodná. Nálezy uinné ve vývratu neprokázaly druhotné využití opevnní v prbhu ticetileté války, ale nemžeme jej zcela vylouit. Hovoí pro to jeho poloha u silnice nedaleko tábora císaské armády umístného okolo ernošína roku 1647. Archeologický výzkum vývratu potvrdil stáí lokality, ale zárove se objevily nové otázky, které by rozešil jen výzkum vtšího rozsahu. Jde pedevším o vnitní zástavbu, která k velikosti plochy nemohla být píliš lenitá, a dále pak zjištní dvodu výstavby hrádku. Nelze opomenout ovení možnosti jeho využití jako polního opevnní za ticetileté války. Literatura: Heber, F. A. 1847: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlöser V. Prag; Matoušek, V. 2006: Tebel. Obraz krajiny ped bitvou. Praha; Procházka, Z. Úlovec J. 1991: Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov 3. Tachov; Sedláek, A. 1905: Hrady, zámky a tvrze Království eského XIII Plzesko. Praha. Slabý, O. 2006: Z hrad, zámk a tvrzí. Starý zámeek, Hláska XVII, 62 63. Když jsem si peetl v Hlásce. 3 ro. XXI zajímavý lánek o utajeném zahraniním obléhacím komplexu od Zdeka Hefnera, 1) byl jsem pekvapen rozsahem dochovaných obléhacích relikt a také neuvitelným množstvím nalezených stel, až se mi z toho tajil dech. Jen jsem litoval, že pan Hefner nepoužil žádnou citaci a svj výzkum tají. Po té, co vyšlo od stejného autora pozastavení nad mojí knihou o obléhání hradu Lopaty, 2) jenom jsem žasl nad tím, jaké má tento zájemce o stedovké palné zbran praktické zkušenosti s experimentální stelbou. Piznávám, že já ne, ale uznávám, že praktický experiment pro historické bádání je opravdu velmi pínosný, ba nutný. Samozejm jsem prostudoval adu literatury a zamyslel se nad dobovými ilustracemi. To je tak vše, co jsem mohl udlat, protože nejsem organizován v žádné skupin historického šermu, ani historické stelby, jelikož jsem v podstat pacifista, a tato zábava by m neuspokojovala. Myšlenka, že si rozestavím papundeklové panáky po okolí hradu a budu dlat experimentální pokusy s jejich ostelováním, m ani nenapadla, ale moc oceuji schopnosti nkterých jedinc ovit si historické doklady o nasazení rzných zbraní ve válených akcích na skuteném experimentu, jak to teba iní výzkumníci v jedineném cyklu televizního kanálu Viasat History Starovké objevy, který všem doporuuji. Zde velmi nadšen spolupracují historici, modelái a znalci zbraní na velmi pátelské úrovni. Nkdy jsou zde, oproti oekávání, ke spatení mimoádn zajímavé výsledky jejich experiment (http://www.ulozto.cz/hledej/?q=staroveke+objevy&disclai mer=0). Osobn jsem chtl pi przkumu obléhacího komplexu hradu Lopaty vytvoit názornjší obraz konkrétní vojenské akce pouze na základ povrchové prospekce za pomocí detektoru kov. Tato metoda przkumu byla konzultována s odbornými pracovníky Západoeského muzea v Plzni. Obecn m mrzelo na Hefnerov pozastavení nad obléháním Lopaty, jeho nadmrné ulpívání na detailech nkterých mých ilustrací. Mnohé z nich mly jen názorn evokovat Bombardy pana Hefnera Milan Novobilský 18 pedpokládanou podobu palebného postavení i obecné zobrazení zbran, protože limity przkumu nedovolovaly vyslovit konkrétnjší závry. Postavení hlavní tžkých dl v tarasu bylo rekonstruováno podle dobové ikonografie, kde asto trí hlave ped ochranné hrazení, a osa sklápní krycí desky je umístná nad zbraní, by to postrádá z hlediska souasných úvah logiku. Bez archeologického výzkumu jsem nechtl zabíhat do úvah o možných konstrukcích zbraní, jejich lafetování a skuteném opevnní palebných pozic. Jako dlouholetý Realistické vyobrazení dvou stelc z runic z 15. století (výez z folia 34v manuskriptu Le Livre des faiz monseigneur saint Loys, composé à la requête du cardinal de Bourbon et de la duchesse de Bourbonnois- codex Francais 2829).

Obléhání švýcarských mst burgundskými vojsky. Dv realistická vyobrazení postavení dl. Na obrázku vlevo (obléhání msta Nancy) je bombarda umístna tsn za otvorem v hrazení. Sklápcí kryt není ped ústím hlavn, ale nad bombardou. Na obrázku vpravo (obléhání msta Murten) nemá ústí hlavn pedního dla za hrazením dostatený odstup pro nabíjení. Krytí prostoru pro obsluhu je jen nad hlavní. Bombarda vzadu trí ven z hrazení (Schilling, D.: Luzerner chronik. Zentralbibliothek Luzern, Hs.S.23; Schilling, D.: Amtliche Berner-Chronik. Burgerbibliothek Bern, Mss.h.h.I.). zájemce o hrad Lopatu jsem však jako jediný dokázal rozlišit relikty po obléhání z let 1432 1433, které jsem panu Hefnerovi pi jeho návštv slavností pod hradem Lopatou v roce 1995 ukazoval. Nijak výsledky mých zjištní nekomentoval, a o žádných svých podobných výzkumech nehovoil. Jeho pozastavení shledává mnoho rozporuplností v mých interpretacích, které se snaží upesnit na základ svých zkušeností a poznatk z obléhání rzných hradních areál, však bez konkrétních lokací a dalších citací. Tento vágní výklad a snaživ pilné poopravování mé práce jsem pešel, a nehodlal na kritiku pana Hefnera vbec reagovat. Také m ponkud mrzelo, že se pan Hefner neozval díve k njaké spolupráci, protože kniha o obléhání Lopaty byla nkolikrát anoncována v našem klubovém zpravodaji Hláska po dobu nkolika let. Naopak jsem se ml s panem Hefnerem spojit já, jak jsem se dozvdl. Já ovšem ani netušil, jaké úžasné experimenty provádí. Krom hrad v okolí Chomutova, nevím, že by nco publikoval o palných zbraních. Jen jsem vidl s nkterými leny klubu na poátku devadesátých let minulého století panem Hefnerem vytvoenou sbírku model stedovkých dl, za kterou mu nabízel jistý Nmec jedinený dar nejnovjší Mercedes- Benz. Že je šikovný a zdatný modelá, potvrzuje i to, že se svými žáky jako uitel odborného výcviku v nápravném ústavu ve Všehrdech postavil model železniního kolejišt pes celou místnost, jak jsem se doetl v msíníku Xantypa. O jeho úspšných steleckých experimentech jsem se nikde nedozvdl nic. 19 Ale poté, co vyšel další pán Hefnerv lánek o bombardách, 3) jsem již zaal neuviteln kroutit hlavou a nabývat dojmu, že se nacházím v íši pohádek, a že se jedná o dobe promyšlenou mystifikaci a snahu ohromit tenáe až neuvitelnými a opt dobe utajenými experimenty. Myslím, že každý, kdo tyto lánky etl, nabyl podobného dojmu. A pan Hefner to pkn naasoval. První lánek pedkrm nyní všem ukážu, co jsem prozkoumal, a to jen pedstavuji pouhých pt procent z toho všeho, co vím. Druhý lánek nyní si mohu se svými pedvedenými znalostmi a zkušenostmi dovolit kritiku, a tetí lánek finále jsem Alt Büchsenmeister, nad kterého není. Pod rouškou ovitelných údaj, které má pan Hefner jist v malíku, na nás zárove vyskakují informace ze svta neuvitelného. Jak na to reagovat? Má snad smysl komentovat práce, které postrádají citace, a vše je zaobaleno do termín v jisté zemi, jistý feudál, jistý šlechtic, jistý loupeživý rytí, jistá kronika, jistý hrad, apod.? Jediná uvedená a skutená lokalita je hrad Pyrmont, který se nachází v kraji Rheinland Pfalz, v okrese Cochem Zell na nmecké pd v tsné blízkosti Francie, kde pan Hefner, jak uvádí, pedvádí své stelecké umní. Pesto mn to nedalo, a chtl jsem podle popis pana Hefnera zíceniny zmínných dvou jistých obléhaných hrad lokalizovat, protože jsem pedpokládal, že tyto pomrn dochované ruiny nemohly uniknout žádným badatelm. První z nich 4) by se mla nacházet v nmecky mluvících zemích, a tu druhou bych podle pdorysu prozrazující kastel lokalizoval do Francie i Švýcarska savojské oblasti. 5) Tudíž jsem si vzal k ruce lexikon hrad, 6) kde je vyob-

Vypotená skutená hmotnost experimentální bombardy Dunivá Luitgarda podle nákresu Z. Hefnera. 20 razeno kolem 4000 pdorys hrad, i tch, které se tém nedochovaly. Ale neuspl jsem. Sedl jsem tedy k internetu a projel veškeré internetové stránky o hradech. Zejména http://www.burgenwelt.de. Provil jsem všechny hrady nmecké, rakouské, švýcarské, francouzské i anglické a nic. Musel jsem opustit tuto úmornou práci, která m stála mnoho asu. Vzdal jsem to. Pak mj zrak znovu padl na plánek experimentální bombardy Dunivé Luitgardy. 7) V textu se píše, že váží 1863 kg. 8) To se mn zdálo málo s ohledem na moji znalost hmotností dochovaných bombard podobných rozmr a ráží. Dal jsem si tu práci a váhu dla pepoítal. Mítko je správn uvedené. Velikost koule vychází opravdu 54 cm. Se základní znalostí geometrie a mrné hmotnosti železa jsem rozložil bombardu na jednotlivé prstence a zaal poítat celkovou hmotnost bombardy. Vyšlo mn cca 2680 kg. To je znaný rozdíl oproti uvádnému údaji. Kde se stala chyba? Digitální váha vážila špatn? Nebo nebyla bombarda ve skutenosti vbec vážena, ale omena a váha vypotena s chybou? Nebo bombarda vbec neexistuje a údaj byl vystelen odhadem? Mé podezení, že se jedná o mystifikaci, opt vzrostlo. Jsou skupiny, které experimentují s replikami stedovkých palných zbraní a nijak své pokusy netají, ba naopak. Uvádím fotografie repliky anglické bombardy, kde mžete spatit nad dlem konstrukci, kterou se hlave pokládá do palebného postavení na devné lože. Takové konstrukce zdvihák se ve stedovku bžn používaly, a najdete je v rzných dobových pojednáních o válené technice. Pro pan Hefner volil tak zbytenou a nepraktickou techniku vykládání a nakládání bombardy pomocí podkládání nkolika kubíky devných trám, když tvrdí, že velmi peliv dbal, aby veškeré technologické postupy byly ryze stedovké a penz od tajemného feudála bylo tolik, že by na tyi trámy, kladkostroj a nkolik provaz, jist vystaily? Další podezelá vc je, že na míst obléhání utajeného hradu kastelového typu zstalo velké množství koulí, stejn jako u dalších nám neprozrazených obléhacích komplex, které pan Hefner navštívil. 9) Pokud je pan Hefner nevytžil ze zásypu, pak pochybuji, že je tam obléhací vojsko ponechalo, pokud se dochovaly celé. Je známo, že pi dobývání hradu Tannenberku v jižním Hessensku, se jeho obléhání úastnilo msto Frankfurt i se svojí velkou bombardou. Z mstského arzenálu také vyzvedlo stelivo, které tam uskladnilo jako zbytek po pedchozím váleném tažení. Bombarda však mla velkou ráži a dovezené koule byly pro nj píliš malé. Obléhání muselo být perušeno. Celý týden trvalo, než byly vytesány potebné nové. Hrad zemského škdce byl dobyt a zbylé koule opt vráceny do zbrojnice msta. 10) Jak tedy mohly zstat v palebném postavení bombardy Milé píbuzné 2 celé žulové koule o prmru 72 cm, jejichž výroba byla pomrn nákladná? Pyppes Dowghter je nejvtší funkní replika bombardy v Anglii postavená podle originálu dochované bombardy Boxted. Kamenné koule mají váhu 140 kg. Provozuje Spolenost Svaté Barbory (http://www.pomian.demon.co. uk/barbara/bombard.htm).

Boxted Bombard (kolem r. 1450). Délka 2,4 m, váha pes 1,5 t, ráže 38 cm. Royal Armouries Anglie, uloženo ve Fort Nelson. Také není zcela pravda, že bombardy nebyly úinné pi námru více jak 15 stup. 11) Je mnoho dvod se domnívat, že byly. Také se již prokazateln používaly moždíe, které stílely podobn jako praky horní skupinou úhl. Mnohé z dl vyobrazených na dobových iluminacích na neuviteln vratkých kozách mohly práv stílet pod vysokým námrem a zptný ráz šel spíše do zem. Moderní experimenty provádné na anglickém hrad Goodrich s pesnou replikou moždíe Roaring Meg (Zuivá Megi) potvrdily, že koule pi námru 45 stup dolétla na vzdálenost 110 metr a pekonala by o 5 m výšku hradeb (20 m). Takto vedená stelba niila hrad z vnitku a velmi úinn, zvlášt když stílela zápalné koule (http://www. ulozto.cz/10011977/staroveke-objevy-strelne-zbrane-a-municeavi). Mám také mnoho dvod se nedomnívat, že tehdejší ilustrátoi neznali do detail konstrukci dl, a ani ji nechtli i neumli dopodrobna vykreslovat. 12) Zbroj a zbran voják jsou tém na všech iluminacích pomrn pesn zobrazené vetn podoby dl, tak, jak je známe z dochovaných arzenál. Potíž je v nedvryhodnosti postavení dl na devných podprných konstrukcích, které mnohdy spoívají jen na pouhých dvou píných trámcích. To se všichni iluminátoi z celé Evropy dohodli, že to budou takto malovat? To jist ne. Je to velká výzva k úvaze. Pikládám ilustraci velmi realistického zobrazení dvou runích palných zbraní. Také není pravda, že musela být bombarda umístna výše a stílet z návrší. 13) Ukázkovým dokladem, že tomu tak nemuselo být, je stedovká ilustrace obléhání opevnného msta z manuskriptu René D'Anjou: Le mortifiement de vaine plaisance, ve kterém je i zmínka o tech velkých bombardách (les trois grosses bombardes) La Bombarde de la Passion, La Bombarde de la Ressurection a La Bombarde de la Nature rire Seigneur. Zárove tyto ti bombardy dobový ilustrátor nakreslil na celé folio, jak ostelují mstské opevnní. Dla byla spíše zamena na horní ást hradeb, kterou rozboily, takže ji museli obránci vyplnit sudy. Nkteré stely zasáhly ze níže, žádná v rovin bombard. Stejn tak nelze jednoznan tvrdit, že nebyly bombardy nikdy zakopány. 14) Na obrázku od Diebolda Schillinga je velká bombarda typu Dardanelles Gun zjevn zakopána do zem. To je jen struný výet mých okamžitých posteh a nemám dále zájem tajemné lánky pana Hefnera více zkoumat a provovat vrohodnost jednotlivých tvrzení, pokud autor nepedloží dvryhodné doklady o svých experimentech. Zdvihák pro uložení hlavn dla (Feuer werkbuch Martin Merz 1460 1480. Codex BSB Cgm 599). Ti bombardy boí korunu hradby. Kolem r. 1470 (vyobrazení z kodexu Bodmer 144). 21

Obléhání hradu velkými dly a moždíem, který stílí patrn zápalné projektily. Hrad již uvnit hoí. Iluminace z druhé poloviny 15. století. Pan Hefner prý ml dodat ke svým lánkm i fotografie, ale žádné nedodal. Bylo by záhodné, aby byly podobné experimenty dkladn dokumentovány, fotografovány a filmovány. Autor se jist nemusí obávat následk feudálova hnvu, když zveejní fotografie Štkavé Trudi a Dunivé Luitgardy tažené trnáctispežím ped njakým neutrálním pozadím. Takové fotografie také jist nebudou dkazním materiálem pro zahájení trestního stíhání onoho feudála a jeho artilerie za nezákonný výzkum, drancování archeologické lokality a historické památky. Mimochodem trnáctispeží táhnoucí cca dvoutunovou bombardu je nesmysl. O tom, kolik koní táhlo velké dlo nás velmi názorn zpravuje vyobrazení z knihy Triumph des Kaisers Maximilian I. Rozsáhlý obrázek (291 x 44 cm) císaské artilerie pi svém tažení nelze v tomto zpravodaji otisknout v dobrém rozlišení, ale jde o velice vrohodný dokument s famózním vykreslením technických reálií. Povozy vezoucí veškeré poteby pro dla trámy, sudy s potebami na výrobu stelného prachu, stelivo a také stoupy pro výrobu prachu táhne vtšinou tyspeží. Obrovské dlo o délce cca 5 m a prmru kolem 1,3 m (odhadnuto podle velikosti koní, kteí mívají v kohoutku výšku v prmru 170 cm) zcela vlevo táhne trnáctispeží. Podobn velké dlo se dochovalo v Gentu, kde je vystavené na veejném prostranství (délka 4,98 m, prmr hlavn 90,5 cm). Váží kolem 16,6 tuny 16). Proto je pochopitelné, že takové obí dlo táhne na vyobrazení trnáctispeží. Moždí táhne šestispeží, velké dlo tém uprosted osmispeží a menší dla v popedí jedno až dvouspeží. Panu Hefnerovi by bohat stailo tyspeží pi zdolávání kopce o stoupání 9 promile (9 mm na 1m) s bombardou vážící necelé dv tuny. Belgický chladnokrevník utáhne bžn na rovin 2400 kg, shetlandský pony 1000 kg. 16) Rád bych v našem zpravodaji Hláska publikoval na pokraování lánky o stedovkých bombardách na základ mého zkoumání bohaté ikonografie z rzných manuskript, a také citoval zmínky o skuteném obléhání, a pokusil se tak vrhnout na celou problematiku okolo bombard jasnjší svtlo. Ochotn budu citovat i další pínosné píspvky na toto téma, ale pán Hefnerovy lánky budu muset bohužel ignorovat, a doufám, že podobným zpsobem, tak jak to uinil v Hlásce, nebude nikde publikovat dalších svých 72 objevených obléhacích komplex ze stedovku kdesi v Evrop. Poznámka: Pro ty tenáe, kteí mají zájem prohlédnout si obrázky k tomuto lánku v barv a v lepším rozlišení, uvádím odkaz na elektronickou podobu Hlásky (http://www.evida.cz/mikota/hlaska.htm). Poznámky: 1) Hefner, Z.: Struný popis zahraniního obléhacího komplexu, Hláska XXI/2010, s. 37 42; 2) Hefner, Z.: Pozastavení nad publikací o obléhání hradu Lopaty, Hláska XXI/2010, s. 59 63; 3) Hefner, Z.: Struné pojednání o bombardách, Hláska XXII/2011, s. 49 55; 4) citace v pozn. 3, s. 53; 5) citace v pozn. 1, s. 38; 6) Krahe, F. W.: Burgen des Deutschen Mittelalters, Grundris Lexikon. Augsburg 1996; 7) citace v pozn. 3, s. 51; 8) citace v pozn. 3, s. 49; 9) citace v pozn. 3, s. 54; 10) Kleinschmidt, H.: Logistik im städtischen Militärwesen des späten Mittelalter. In: Jahrbuch Fuer Wirtschaftsgeschichte 1991/4, s. 88. Weinheim 1992; 11) citace v pozn. 3, s. 51; 12) citace v pozn. 3, s. 55; 13) citace v pozn. 3, s. 51; 14) citace v pozn. 3, s. 54. 15) http://en.wikipedia.org/wiki/dulle_griet. 16) http://www.creatures.estranky.cz/clanky/shetlandskypony.html. Obléhání msta zakopanou bombardou, 80. léta 15. století (Diebold Schilling). 22

Tvrz Koštice Jií Synek tvrz je zobrazena na hran svahu spadajícího k Ohi. Srovnáme-li jej s nynjší situací, zjistíme v místech tvrze, na jižní stran dvora, dosud stojící obdélnou patrovou stavbu, krytou sedlovou stechou. Je patrná jako obytná budova na plánku vsi z roku 1928 v místní kronice. 6) Vyobrazení v Sedlákových Hradech se sice již nepodobá, ale pozstatky tvrze pesto zachovala. Pízemí obsahuje pvodní ti místnosti se zachovanou klenbou. Na jižní fasád se pak pod opadávající omítkou objevují psaníková sgrafita. Pod tímto Tvrz Koštice v Sedlákových Hradech. Koštice východní místnost pízemí tvrze. Plánek Koštic z r. 1928; tvrz vyznaena šipkou. Nejstarší zpráva o vsi Koštice (okr. Louny, 7 km západn od Libochovic) pochází z roku 1373, kdy ji držel Kunc z Koštic. V druhé polovin 15. století mli sídlit v Košticích Vesovci z Doubravské hory. Roku 1545 prodal Volf z Vesovic Koštice Jindichovi Hrobickému z Hrobic. V polovin 16. století koupil polovinu vsi pražský mšan Bernát. Ten vystavl na stráni nad ekou jednopatrovou tvrz pístupnou na východ okrouhlou vží. 1) Po Bernátov smrti ob poloviny vsi vlastnil Jeroným Hrobický a roku 1589 jeho nástupce, též Jeroným, je prodal Anselmovi Štensdorfovi ze Štensdorfu. Ten postoupil Koštice roku 1602 Janovi ze Štampachu smnou za tvrz Hlubany. 2) Štampach se ale zúastnil stavovského povstání a proto mu byly Koštice konfiskovány a roku 1625 prodány císaskému generálovi Janovi z Aldringenu. Pak se v držení vsi stídala nmecká šlechta Brissigelové a Geiselberkové. Posledn jmenovaní je roku 1694 prodali Václavu Popelovi z Lobkovic. Ten pak ves pipojil k panství Libeves, kde zstala až do roku 1849. 3) Tvrz stála v Košticích až do konce 19. století, kdy mla být zboena a kámen použit na výstavbu stodol a sýpky ve dvoe. 4) To se zejm také stalo, ovšem jen ásten. Když se zadíváme na obrázek v Sedlákových Hradech, 5) koštická Koštice západní místnost pízemí tvrze. 23

Koštice zbytky tvrze ve dvoe, pohled od jihojihovýchodu obytným stavením se nalézají, nyní již pod propadlými podlahami, zavalené sklepy. Ve východní front dvora stojí pak zmínná sýpka, která mla být vystavna ze zdiva zbo- ené tvrze. Ta je stavna z opuky a ásten i z cihel. Na této stavb pi bžné prohlídce nejsou patrny žádné druhotn použité zbytky ostní. Bývalý hospodáský dvr je nyní soukromým majetkem a je nabízen k pronájmu (2011). Pes den je místo bžn pístupné, protože je zde v provozu benzínová pumpa. Pokud se v dohledné dob nepistoupí k oprav popisovaných. (pokraování) Exteriér bašty Strana jižní. Tato strana bašty vznikala souasn se stavbou západního paláce a lze pedpokládat, že komunikaní propojení obou staveb má logickou návaznost. O tom svdí jak provázaný líc cihelného zdiva v severozápadním kout paláce, tak i z lomového kamene provázaný dochovaný výbh vnjšího líce východní zdi paláce s baštou, který na ní plynule navazuje. Do výše cca 4 m je jižní líc zdiva bašty vyzdn pevážn z cihel, na stran vlevo od vstupu do bašty pevažuje do výše 2,8 m kámen. Asi ve dvou tetinách výšky cihelného líce je do zdiva vsazen trám, jehož existenci lze obtížn vysvtlit. Pokud by ml nést njaký obklad nap. devné táflování, byl by podobný trám osazen ješt pi horní i dolní úrovni stny. Levá strana líce je zjevn provázána s obvodovým zdivem západního paláce, kde vytváí severní stnu velké okenní niky. Místy je v nice dochována ješt pvodní omítka, která pechází na jižní stnu bašty. Na pravé stran od vstupu je cihelný líc pisazen na spáru ke stepu výbhu východní zdi paláce. Zde je situace velmi ervená bašta hradu Švihova Švihov. Detail stílnové niky v pízemí ervené bašty na východní stran (foto 2011). Milan Novobilský 24 Koštice zbytky tvrze ve dvoe, pohled od severoseverozápadu. zbytk koštické tvrze, nezachycené Encyklopedií tvrzí, 7) hrozí jim postupný úplný zánik. Poznámky: 1) Andl, R. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku III Severní echy. Praha 1984, s. 227. 2) Sedláek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského XIV. Praha 1923, s. 434. 3) Internetové stránky obce Koštice. 4) citace v pozn. 1. 5) citace v pozn. 2. 6) citace v pozn. 3. 7) Kolektiv: Encyklopedie eských tvrzí I III. Praha 1998 2005. nepehledná. Step zdiva byl zjevn v pozdjší dob odtesán zhruba do výše zmínného zazdného trámu, aby lícoval s jižní stnou bašty. Povrch byl omítkou a zbytky cihel i tašek ledabyle urovnán. Zdá se, že zmínný step, který byl kdysi dvorní zdí západního paláce, byl opat- en na vnitní stran omítkou. Cihelný líc jižní stny bašty byl k této omítce jen pisazen. Její dolní líc však pokrauje do osekané a zhruba urovnané palácové zdi. Pitesání snad njak souviselo s mlkým výklenkem, který byl dodaten zízen na protjší stran nároží severního paláce v míst, kde proluka mezi západním a severním palácem ústila do parkánu. Nad prbhem trámu zarovnání provedeno již nebylo. Ve výši 510 cm nad úrovní terénu je patrné v celém prbhu jižního líce horizontální vylámání až 70 cm vysoké kapsy, jejíž smysl nám uniká. Zhruba uprosted svého prbhu je v kapse tsn nad pravým ostním vstupu do bašty vylámán velký otvor s pevažujícím horizontálním rozmrem. Na východním konci výše zmínné masivní kapsy je zdivo bašty provázáno s výbhem zdiva západního paláce. Pokud tvrdíme, že byl západní palác stavn souasn s baštou, pak si neumíme vysvtlit, pro nedošlo k provázání zdiva bašty na východní stran se zdivem paláce, které bylo snad již i omítnuté. Jediné vysvtlení se nabízí v tom, že východní ze paláce srostlá s ervenou baštou byla vybudována díve do výše prvního patra bašty, než západní palácová ze. Ta byla provedena zajímavým zpsobem. Nejprve byly z cihel vyzdny vnitní niky oken vetn meziokenních pilí pisazené k patrn starší zdi, do níž byla osazena okna s pískovcovými ostními. Do stejné výše byla souasn vyzdna i cihelná ze, tvoící jižní líc bašty. Tato konstrukce sloužila jako bednní. Vnitek byl pak zaházen kamenem a zalit maltou. Nad vylámanou masivní kapsou je patrný otisk po trámu, který zasahoval až do hmoty východní zdi paláce. Trám piložený k vnjšímu líci bašty prbžn procházel až do západní zdi paláce. Jeho úel není píliš zejmý, ale nejedna-

Švihov. Pohled na proluku mezi ervenou baštou a severozápadním nárožím severního paláce. Vpravo dole ást pedsazeného zdiva pod baštou. Uprosted dole zbytek zdi vybíhající z nároží paláce k bašt. Pohled od severu (foto 2010). Švihov. Interiér 1. patra ervené bašty. Pohled od východu (foto archiv autora. Nedatováno). lo se o trám nesoucí stropní konstrukci, která byla uložena podstatn výše. Jižní ze druhého patra ervené bašty stavného výhradn z lomového kamene má na východní stran o 28 cm odsazený líc od patra prvního. Na západní stran pechází její líc plynule do úrovn líce prvního patra. První patro bylo patrn nastavováno na zbytek starší šikmé zdi a na jižní stran respektovalo líc pvodní zdi. Druhé patro již tento líc respektovat nemuselo. K pravému nároží tohoto patra bašty piléhá vyzdívka proluky, která je v tchto místech širší, než vyzdívka níže. Na první pohled se zdá, že východní ze bašty byla v této úrovni ponkud odsazena, ale bližším przkumem bylo zjištno, že jihovýchodní nároží tohoto patra bylo okoseno, aby umožnilo plynulý pechod z podsteší paláce na ochoz 25 Švihov. Pohled na horizontální stílnu ve 2. pate ervené bašty se záprným trámem (foto 2007). instalovaný na východní stran bašty, jak poznáme z popisu dále. Již zmínný vstupní otvor je umístn in situ. Dva otvory v pravo od vstupu umístné v úrovni šikmého odskoku se zdají být kapsami pro uložení trámu. Pro nedostupnost však nemohly být blíže posouzeny. Strana západní. Na této stran pi styku bašty s palácem mžeme sledovat odsazení nároží bašty od paláce až do výše podlahy druhého patra bašty. Zdivo druhého patra se v kout odsazení pouze zalamuje a šikmo dosedá na korunu palácové zdi. Mžeme tedy vyslovit domnnku, že toto patro bylo vystavno až po vyzdní vnjší zdi západního paláce. V horní polovin tohoto zešikmeného úseku zdiva je patrná cihelná výpl zazdné stílnové niky. Strana severní. Nevykazuje žádné stavební zvláštnosti, pouze v podsteší jsou patrné tmavší otisky po svislých námtcích bývalého, ven vysazeného podsebití. Štukové pasparty kolem oken jsou novodobé. Strana východní. Tato strana je mimoádná ve své vypovídací hodnot. Nese hlavn svdectví o tom, jaké stavební úpravy zde probhly v souvislosti s pístavbou budovy vestavné do parkánu v 18. století a zboené na konci tyicátých let minulého století. Protože nkteré konstrukce na této východní stran bašty souvisejí i s pilehlou západní ástí severního paláce, neomezí se popis jen na dotenou ást bašty. Jak již bylo zmínno, byla ze bašty v místech, kde se k ní napojovala parkánová ze odsazena, patrn z toho dvod, že byl pdorys ervené bašty Švihov. Pohled na vertikální stílnu ve 2. pate ervené bašty (foto 2007). špatn vymen a plynulé pokraování její východní zdi by uzavelo proluku mezi palácem a baštou, se kterou se ve stavebním plánu poítalo. Parkánová ze, kdysi pes 1,5 m široká byla provázána se zdivem bašty a dosahovala výšky pes 6 metr. V období, kdy byla v 18. století vložena do parkánu nová budova, byla parkánová ze ztenena odtesáním jejího vnitního líce zhruba na tloušku necelých 70 cm, což je dodnes patrné pi vnitním kout této zdi ve styku s baštou, kde se ješt dochovalo pvodní omítnutí interiéru

Švihov. Pohled na jižní prelí ervené bašty (foto 2005). budovy. Horní ást dochovaného koutu pechází v zaoblení. Nad ním je patrné vylámání kapsy pro první krokev zastešení budovy, jež byla pisazena ke zdivu bašty. Spodní konec uložení krokve byl zabezpeen proti vysunutí cihelnou nadezdívkou. O nco výše, v blízkosti odskoení zdiva bašty se nachází tvercový otvor obezdný cihlami, jehož úel nám uniká. Tsn pod krovem bašty ped úrovní vnjšího líce parkánové zdi se zachoval ojedinlý fragment omítky, který piléhal k zastešení obranného ochozu parkánové zdi, díky nmuž mžeme zhruba rekonstruovat celkovou výšku i vyložení podsebití. Cca 3 m od koruny zdiva bašty smrem dol je patrná horizontální linie celkem sedmi kapes po uložení trám. Velikost kapes je 15 20 x 20 cm. Tyto otvory pipomínající kapsy po samonosném lešení se nikde jinde na povrchu bašty nevyskytují. Lze se tedy oprávnn domnívat, že se jedná o kapsy po nkdejším ochozu. Tomu odpovídá i jeho úrove, která je totožná se spodní ástí ven vyložené horní vyzdívky proluky mezi baštou a palácem. Tato vyzdívka dosedá na hranu sešikmeného nároží, kolem nhož se vstupovalo do podsteší paláce. Této úrovni však neodpovídá úrove ochozu parkánové zdi. Parkánové zdi kolem hradu byly vystavny do stejné výšky. Provoz po ochozech byl plynulý. Poítalo se s prchodností celého parkánového okruhu. Okružní komunikace nemla být perušena ani vestavbou západního paláce do parkánového prostoru, jehož podsteší mlo umožovat prchod na severní parkánový ochoz. Západní palác byl však vybudován s ohledem na jeho reprezentaní využití a svtlá výška strop byla pomrn velká. Podlaha podsteší paláce se tím ocitla asi dva metry nad úrovní parkánových ochoz. Tato rozdílná úrove byla za vstupní vží do jádra hradu ešena sestupujícím schodištm tak, aby bylo možné dosáhnout ochozu jižního úseku západní parkánové hradby. Podobn musel být vyešen i výškový rozdíl mezi ochozem na ervené bašt, který se nacházel v úrovni palácového podsteší, a severním ochozem parkánu. Protože na zdivu ervené bašty nepozorujeme žádné stopy po konstrukci schodišt, musíme se domnívat, že bylo instalováno až uvnit zakryté konstrukce ochozu. Pokraující prbh kapes trám ochozu ped líc parkánové zdi tomu napovídá. Níže pod trámy se dochovala pomrn velká plocha omítek, jejichž horní zakonení šikmo sleduje prbh piložené krokve. V omítce nacházíme dva zazdné otvory, z nichž levý (pi pohledu na baštu z parkánu) je nkdejším vstupem do prvního patra ervené bašty z prostoru podkroví Švihov. Kresebný pohled na východní prelí ervené bašty. erven vyznaeny cihelné zazdívky, bíle dochované omítky. budovy vestavné do parkánu. Beze vší pochyby se jedná o vchod prolomený v novovku, nebo jeho záklenek zasahuje, stejn tak jako záklenek stávajícího vstupu v pate bašty, do nástnné malby v interiéru. Menší zazdný obdélný otvor napravo vznikal patrn souasn se vstupem jako jeden velký vylámaný otvor, který byl rozdlen cihelným Švihov. Pohled na východní stranu ervené bašty a severozápadní nároží severního paláce. Šipkami vyznaena trámová výmna kapsy A-A, kapsy B-B a místo odíznutého stropního trámu C (foto 2005). 26

Švihov. Vyobrazení hradu na pohlednici z r. 1911. Patrná je stecha vestavné budovy a komín pistavný k severnímu prelí paláce (sbírka Z. Martínka). pilíem na dva samostatné prvky. Cihly pilíe jsou tmavší než cihly, jimiž byly otvory pozdji zazdny. Úel tohoto otvoru je neznámý. Možná procházel až do interiéru bašty, nástnné malby jsou v tchto místech odstranny a koní zhruba ve svislé linii v úrovni pravé strany zazdívky. Snad šlo o pikládací niku do kamen, protože obytný a pak kanceláský prostor prvního patra musel být njak pijateln vytápn. Chybí však doklad o existenci komínu, který mohl padnout za ob novodobjším úpravám. Památková úprava interiéru, která spoívala hlavn v obnov všech opadaných omítek, neposkytuje žádný prostor pro konkrétnjší úvahy. Úrove prahu vstupu je ve stejné úrovni s dolní ástí mlké niky dodaten vylámané do severozápadního nároží severního paláce. Na starém plánu z roku 1947 1) je patrné stoupající schodišt instalované na konci proluky v míst niky. Odtud se píchozí dostal do úrovn podsteší vestavné budovy, ze které se dalo vejít do nov prolomeného vstupu vedoucího do patra bašty. Nika mla zejmý úel rozšíit proluku mezi západním nárožím severního paláce a baštou pro instalování dveního otvoru, jehož konstrukce by jinak velmi zúžila svtlou šíi prchodu. Zhruba v úrovni záklenku zazdného vstupu vlevo od nho se nachází dvojice druhotn provedených kapes. Levá kapsa šikmo smovala ke zdi severního paláce, kde byla ve stejné úrovni vysekána další šikmá kapsa. Se vší pravdpodobností se jedná o kapsy, do kterých byl vložen rozprný nosný trám, na jehož konci uloženém na stran paláce byl vztyen sloupek nesoucí pozednici, o níž se opíraly krokve zastešení vestavného objektu. Na zdi paláce totiž nenalézáme žádné, by zazdné stopy po vysekaných kapsách, kam by byla zhlaví krokví uložena. Dochované kapsy po stropních trámech na fasád paláce prozrazují úrove stropní konstrukce vestavného objektu. Zde byly sloupky nesoucí pozednicový trám, piložený ke stn paláce, podepeny konci stropních trám. Pokud by byl strop realizován ve zjištné úrovni až k bašt, pak by se trámy ocitly zhruba uprosted výšky prolomeného vstupu do jejího patra. Musel tudíž vzniknout v ásti vestavné budovy ped novým vstupem do bašty prostor s nižší úrovní podlahy, kam již trámový strop nezasahoval. V tomto pípad nemohly být svislé sloupky openy o konce trám, a proto bylo pistoupeno k výše uvedenému konstruknímu ešení šikmé trámové výmny. Markantní je, že stna severního paláce v rozsahu 27 mezi baštou k první dnes nedochované píné zdi vestavného objektu byla bíle omítnuta na starší pozdn gotické omítky. Prostor krovu v dalším prbhu budovy již nikde omítán nebyl. Sloužil pouze ke skladování. Tato situace vymezuje pesn rozsah podstešního prostoru, který sloužil jako sí, odkud se dalo vstoupit nov prolomeným otvorem do patra bašty, pípadn sestoupit do pízemí vestavného objektu. Na bílé omítkové ploše však mžeme sledovat ješt jeden velmi zajímavý a podstatný detail. Pod dvojicí kapes na severní stran fasády je zachován zbytek ist odíznutého trámu, který byl pekryt zmiovanou bílou omítkou. Trám se nachází v úrovni stropních trám vestavné budovy a naznauje starší prostorové lenní tohoto objektu. Úel dalších dvou kapes není zcela zejmý. Patrn také souvisel s konstrukcí krovu. Levá kapsa na stn paláce je dnes zazdna a petažena omítkou pi nedávné rekonstrukci fasády paláce. Ješt o nco výše nad dvojicí kapes ve východním prelí bašty zeje otvor další šikmé kapsy, jehož protjší kapsu na stn paláce marn hledáme. Konec šikmého trámu byl u palácové stny patrn zaepován do sloupku, vztyeném na šikmé výmn. O tento trám se opíral horní konec krokve pilehlé ke zdivu bašty, jenž nemohl být kotven do tenké pdní vyzdívky proluky. Švihov. 2D rekonstruktivní perspektivní vizualizace ervené bašty a jejího okolí na poátku 16. století. Pohled od severovýchodu. Pod úrovní vstupu do bašty se nachází v celém rozsahu šíky parkánu vylámaná horizontální kapsa se zbytky odtesaných cihel, do níž bylo vloženo klenutí pilehlé prostory. Na pvodním zaklenutí spoívala podlaha podstešní prostory. ást segmentového oblouku klenby je ješt viditelná v severozápadním dochovaném kout vestavné budovy. Pízemní zbytek parkánové zdi je u bašty vn i uvnit druhotn vyplnn cihlami a ledabyle skládaným kamenem. Zejm tu kdysi existoval prostup. Žádné další významné stopy po starších a jiných konstrukcích nejsou na zkoumané východní stran ervené bašty patrné. Zastešení bašty. Krov ervené bašty a šindelová krytina je novodobá z 20. století. Pvodní gotický krov spoíval na hrázdném vyloženém podsebití, po jehož vnjších vzprách se dochovaly na vnjším povrchu bašty otisky svislých námtk. Poznámka: 1) Plán viz Štorm, B.: Obnova Státního hradu Švihova, Zprávy památkové pée XIV/1954, s. 166.

Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy Rožmberský stále mládne Je to neuvitelné, ale kolega a kamarád Petr Rožmberský je šedesátníkem. Ale co pak je to šedesátka, jak se zpívá v jedné pedválené písni. Nkdo se v tomto vku cítí být již starým a tší se na tak zvaný zasloužený odpoinek. To však není Petrv pípad. Tak, jak ho znám, s každým dalším rokem je stále vitálnjší a na dchod se tší jen proto, aby mohl cele bádat. Takže Petra vlastn žádný dchod neeká. Nebude posedávat na lavice v parku a krmit holuby, ale bude vysedávat v archivech a u klávesnice poítae. Jeden mj pítel malí tvrdil, že teprve smrt mu vyrazí šttec z rukou. A ml pravdu. A tak njak to vidím i u Petra. Ale na tyto úvahy je ješt mnoho asu. Je pravdou, že zapálení a nadšení pro jakoukoliv lidskou innost lovka omlazuje. A já to na Petrovi dlouhá léta sleduji. Jeho elán je nezmrný a posedlost odkrývat neznámé djiny naší stedovké i novovké minulosti neutuchající. Neúnavn a systematicky rozkrývá spletitosti eských rod a odhaluje neznámá, zapomenutá i pozapomenutá sídla spoleenských elit v širokém kontextu. Je to již tém 40 let, co Petr pinesl pi jedné ze svých trampských toulek ze zvdavosti do Západoeského muzea v Plzni objevený pravký step, aby zjistil nco o dob, ze které pochází. A tím zaala jeho badatelská životní pou. Zvdavost perostla v touhu objevovat a interpretovat. Záhy si našel Petr zálibu ve vyhledávání a lokalizování zaniklých stedovkých osad, které se vnoval velmi piln až do založení Klubu Augusta Sedláka, jímž se stal zakládajícím lenem v roce 1984. Od té doby se jeho zájem nutn pesunul pedevším na rodovou historii držitel hrad, tvrzí i zámk a stavebn historický vývoj tchto památek. Ale i dnes si ješt Petr odskoí ke svému prvotnímu zájmu stedovkým osadám. Petr Rožmberský se narodil 28. ledna 1952 a vyrstal na Petrohrad v Plzni. Již od dtství jej nesmírn bavila etba, až jeho rodie pojali podezení, zda netrpí njakou záhadnou nemocí. Ale touha po vdní nebyla shledána jako nebezpená nemoc. Ostatn, Petr si rád od knih odbhl, aby mohl se svoji partou podnikat dobrodružné výpravy do nedalekého okolí svého bydlišt. Ani rzná alotria mu nebyla cizí, a tak nkdy musel unést oprávnný hnv rodi. Po ukonení základní školy se Petr vyuil prodavaem. To již jezdil o víkendech trempovat mimo jiné s osadou Alberta do Kachního údolí u Stíbra. To ješt zdaleka netušil, že se jednou zúastní archeologického výzkumu tohoto campu v rámci neobvyklého poinu Západoeské univerzity, jež podpoila výzkum katedry archeologie v rámci poznávání fenoménu eského trampského hnutí. Dnes Petr s žertem dodává: Nikdy jsem ani nepomyslel, že se jednou stanu živoucí archeologickou fosilií. Jen pro zajímavost a pousmání: Pi výzkumu byly nalezeny Petrovy ohoelé krepsilonové ponožky na míst, kde je ped více jak 40 lety ponechal. Po vojn pracuje jako strojní kniha v tiskárn a žení se. Se svoji manželkou Vrou Rožmberskou, posléze pracovnicí, oddlení stedovku Západoeského muzea v Plzni, podniká objevné cesty po Plzesku, kde spolen vyhledávají zaniklé stedovké vesnice. Záhy zakládá kartotéku zaniklých stedovkých osad. Dodnes vzpomínám na jeho stoleek, který mu byl pidlen na pracovišti archeolog stedovku se šuplíky, které byly zcela naplnny peliv seazenými katalogizaními kartikami stedovkých vsí. Stále do nich pipisoval nové a nové zjištné údaje. Ve Vochov, kam se po svatb odsthoval, pestavuje rodinný domek a pechází na práci tuneláe v plzeském historickém podzemí. Tato tžká práce je vykoupena poznáváním stedovké keramiky a tak Petr nabývá opt nových zkušenosti ve spolupráci s archeology Západoeského muzea. Posléze pechází do nepetržitého provozu plzeské papírny. Pes den bádá v archivu a veer nastupuje do práce jako barvi a mle. Po 20 letech práce v papírn podnik krachuje a dílem náhody se stává, že v roce 2005 nastupuje jako skladník do oddlení výzkumných zámr katedry archeologie Filozofické fakulty Západo- eské univerzity v Plzni, kde psobí pedevším pi výzkumech zaniklých stedovkých vesnic i publikan. Po ovdovní se sthuje do Plzn a v roce 2011 po ukonení innosti zmínného oddlení psobí jako soukromý poradce ve spoleenských vdách. Stále je jednatelem Rady KASu i plzeské poboky, organizuje schzky, pednášky, zájezdy, autovycházky. Rediguje klubový zpravodaj Hlásku a také sborníky Djiny staveb a Jižní Plzesko, tak jako publikace vydávané v edici Zapomenuté hrady, tvrze a místa. Jeho odborný zájem se pesunul do mladších fází historie, ale nezanedbává ani panská sídla. Pipravuje s páteli z KASu knihy Rytíi Karlové ze Svárova, ddiní strážci dveí Království eského a Poustevníci, poustevny a poušt Plzeského kraje. Petr Rožmberský má práce stále dost, a my se jen mžeme tšit na výsledky jeho dalších badatelských aktivit, které neberou konce. To však neznamená, že by se z nho stával lovk zadumaný a nespoleenský. Ba naopak. Bez nho si nelze ani chod našeho klubu pedstavit a jeho úast na msíních schzkách je pro nás všechny osvžením ducha i dobré nálady. Petr je lovk, který o niem moc nemluví, ale o to více koná. Pro svoji upímnou a srdenou povahu je všemi oblíbený a dvata z klubu se kolem nho jenom toí. To vysvtluje, pro Rožmberský stále mládne. Zkrátka jeho život byl a bude vždy naplnn ušlechtilým zájmem, který mu nedovolí zestárnout (viz obrázek). Petr je neuviteln plodný a uznávaný profesionální badatel. Nemohu použít termín amatérský, by se tém celý život živil úpln jinou prací. Ale jeho dlouholetá, nepetržitá a erudovaná badatelská innost na poli vdy a pínosy pro poznání djin stedovku i novovku by si konen zasloužila spoleenského uznání. Nezbývá než popát Petrovi Rožmberskému pevné zdraví, nebo optimismus by mohl všem rozdávat a také mnoho potšení pi jeho badatelské innosti. Také bych chtl i za ostatní leny našeho klubu Petrovi podkovat za jeho dlouholeté aktivity vedoucí k rozvoji Klubu Augusta Sedláka, který by bez nho nebyl tím, ím je. Na závr uvádím bibliografii od roku 2002. Bibliografie do roku 2001 je uvedena v lánku Petr Rožmberský padesátníkem viz Hláska XIII, 2002,. 1, s. 8 9. Zkratky: P.R. Petr Rožmberský v pípad spoluautorství. H Hláska, zpravodaj Klubu Augusta Sedláka. Vydáváno v Plzni. JP Jižní Plzesko. Vydáváno v Blovicích. VS Vlastivdný sborník tvrtletník pro regionální djiny severního Plzeska. Vydáváno v Mariánské Týnici. P eské památky asopis pro pátele památek a historie. Vydáváno v Plzni. SR Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech. Vydáváno v Rokycanech. 2002: V. Machová A. Noháová P.R.: Drobnosti ze Šáhlav. H XIII, 4 6; V. Machová P.R.: Odhad statku Chocenice 1674. H XIII, 10 11; Zapomenuté sídlo Raková. H XIII, 12 13; P.R. V. Machová M. Fiala: Zámek a tvrz Nebílovy. Plze; P.R. V. Machová: Pestavba zámku v Rochlov. H XIII, 61 62; P.R. V. Machová: Zámek a tvrz Chocenice. Plze; M. Novobilský P.R.: Hrad Litice u Plzn. 2. vydání. Plze. 2003: Chtli mniši podvádt? H XIV, 13; K przkumu zámku v Rochlov. H XIV, 16 17; P.R. V. Machová: Portál v Mladoticích. H XIV, 17 18; V. Ryšavý P.R.: ervené Poíí a Borovy v 60. létech 18. století. H XIV, 21 25; Historie vrchnostenských sídel v Rochlov. H XIV, 28 31; Mitrvald a Mitrvald. H XIV, 49 50; Hrabcí sídlo v Sei. H XIV, 53 56; P.R. V. Machová: Tvrz Žár ve Smederov. JP I, 49 63; Nco o kostele, pohbech a 28

poustevníkovi v Sei. JP I, 85 90; Ves Jezná. Djiny a památky malé vesnice. 2. vydání. Plze; Štnovice hrad, tvrz a zámek. 2. vydání. Plze. 2004: Dvacet let Klubu Augusta Sedláka. H XV, 1 4; Poleská tvrz v obraze písemných pramen. H XV, 16 18; Zámek Hradišt. Blovice; PhDr. Miroslav Hus jubilující. H XV, 60 61; M. Novobilský P.R.: Hrad Drštka u Skoic. 2. vydání. Plze; Vlí existuje nejmén 650 let. JP II, 17 28; Šlechta v blovických matrikách 1647 1720. JP II, 81 96; Ti žádosti z roku 1839. JP II, 129 132; P.R. J. Hajšman V. Machová: Dolní a Horní Lukavice. Plze; M. Novobilský P.R.: Hrad Drštka u Skoic. 2. vydání. Plze. 2005: Rytíské a baronské sídlo v Nové Vsi. H XVI, 4 7; Vtev rodu Pernklo z Šenraitu na Budi a v Mst Touškov. H XVI, 11 13; Aliance rodu z Litic a z Potštejna s Rožmberky. H XVI, 25 26; Aedilis Bulla a Maggi v Oselcích. H XVI, 27 28; Dodatek k Draženovu a k Vlí. H XVI, 43; Zajímavosti z nejstarší vejprnické matriky. VS XV/2, 8 15; M. Novobilský P.R.: Hrad Skála u Peštic. Plze. 2006: Hrad Roupov ve starých popisech a vyobrazeních. H XVII, 3 7; O panském sídle v Robicích. H XVII, 12 13; Pání pana Smitky. H XVII, 28 29; P.R. M. Novobilský: Panská sídla v Mirošov. 2. vydání. Plze; P.R. M. Novobilský: Hrad Buben u Plešnic. 2. vydání. Plze; Existovalo panské sídlo Žíkov? H XVII, 38 41; Rytíské, baronské a hrabcí sídlo v Podhí. H XVII, 41 43, 54 59; In arce Tribbel Copulaty sunt. H XVII, 46; P.R. T. Karel: Zámek a tvrz v Luhov. Plze; Merklín ped 650 lety. JP IV, 40 46; Obyvatelé Krašova ve 2. polovin 17. století. P 17,. 1-2, s. 8 10; Soupis zaniklých stedovkých vesnic na Rokycansku. In: P. Vaeka a kolektiv: Archeologie zaniklých stedovkých vesnic na Rokycansku I. Plze 2006, s. 13 56; Stavba špitálu v Kralovicích. In: Djiny staveb 2006. Plze 2006, 61 62. 2007: P.R. V. Chmelí: Zámek v Darové. H XVIII, 8 10; Údl v Otšicích. H XVIII, 12 13; Mostnice. H XVIII, 14; Hradební ze. H XVIII, 29;. Tillingár ze Strádán. VS XVII/1, 20 24; 2, 19 24; M. ezá M. Uherský P.R.: Píspvek k lokalizaci zaniklého stedovkého sídlišt Bolemil u Chotšova, okr. Plzejih. In: Sborník Západoeského muzea v Plzni Historie XVIII. Plze, 164 174; P.R. P. Vaeka R. Veselá: Zaniklá stedovká vesnice Borek v Plzni-Bolevci. In: Sborník Západoeského muzea v Plzni Historie XVIII. Plze, 175 191; P.R. T. Karel: Zámeky Hochperk a Kemelák. H XVIII, 37 40; V. Bumbika T. Karel P.R. M. Wasková: Architektonický lánek z Nové Vsi. H XVIII, 53 55; Merklínský zámek a jeho obyvatelé v nejstarší matrice. H XVIII, 58 60; Píspvek k hradišským mlýnm. VS XVII/3, 6 9; J. Láska P.R.: Kostel sv. Mikuláše ve Zdemyslicích. JP V, 67 76; K. Nováek P.R.: Nkdejší farní ves Bijadla u Merklína. JP V, 39 54; P.R. Novobilský, M.: Gotická tvrz a zámecká pevnost Kaceov. Plze; Barokní erná kronika. P 18/1-2, 12 14; Píspvek ke vzniku a motivaci nkterých píjmí a píjmení. Acta onomastica XLVIII, 152 155. Praha. 2008: Panské sídlo ve Lhot pod Radem. H XIX, 43 44; P.R. M. Novobilský: Královský hrad Radyn. 2. vydání. Plze; Zaniklé vesnice jižního Plzeska. Blovice; Djiny bádání o zaniklých vesnicích Plzeského kraje. In: V. Dudková J. Orna P. Vaeka: Hledání zmizelého. Archeologie zaniklých vesnic na Plzesku. Plze, 9 12; Zámky Radnice a Liblín s dodatky k zámkm v Úlicích a Oseku. H XIX, 56 58; Šlechtické sídlo Jarkovice. H XIX, 62 63; Barokní matriky: Hotová erná kronika. Plzeský deník z 26. 11. 2008, s. 6; Z djin tžby zlata. In: Plzesko píroda, historie, život. Praha 2008, 447 448; Zelenohorské panství roku 1558. JP VI, 31 36; P.R. J. Láska: Pomístní jména na katastru Zdemyslic. JP VI, 49 60; Mlýn, chalupa a hospoda v Podhí. JP VI, 93 98; Osecké dvory, rybníky, hut a mlýny. SR 20, s. 29 45; Velmi kehké vztahy. Sex, nevra a soužití v dobách minulých. P XIX/1-2, 14 18; Dodatky k soupisu zaniklých stedovkých vesnic na Rokycansku. In: P. Vaeka a kolektiv 2008: Archeologie zaniklých stedovkých vesnic na Rokycansku II. Plze, s. 127 130. 2009: Drobnosti k sídlm v Odolenov a Zdeslavi. H XX, 13 14; O. Slabý P.R.: Tvrz ve Smilovicích. H XX, 19 21; Krátce 29 o údlu v Bšinech. H XX, 28 29; Zumrové z Herstošic na Novákovicích, Horní Lhot a Neznašovech. H XX, 33 36; V. Chmelí P.R.: Nový Dvr u Povan. H XX, 54 56; Zánik zámku v Srbicích. H XX, 61 62; O mlýnech na potoce Víska I. JP VII, 65 88; K prvním zmínkám o Hájích a Únticích. JP VII, 43 49; Sklárna ve Sklené Huti. SR 21, s. 3 16; P. Vaeka P.R. a kolektiv: Stedovká krajina na stední Úslav I. Plze. Djiny sídel na stední Úslav. In: P.Vaeka P.R. a kolektiv: Stedovká krajina na stední Úslav I. Plze, s. 25 70; V. ervenka, M. Novobilský P.R.: Tvrze Bezdkov a Hradišt u Kasejovic. Plze. 2010: Otázka parkánu u tvrzí. H XXI, 13; Zlostný fará aneb Nejstarší matrika fary Kadov. P XX/1-2, 14 20; Hora oznaení panských sídel v 17. století. H XXI, 29 30; Zaniklý chemický prmysl na Chísku I. VS XX/1, 18 23; J. Anderle P.R.: Nový a starý zámek v Týnci. H XXI, 33 37; Zaniklý chemický prmysl na Chísku II. VS XX/2, 18 23; Zaniklý chemický prmysl na Chísku III. VS XX/3, 18 22; Zaniklý chemický prmysl na Chísku IV. VS XX/4, 12 18; O mlýnech na potoce Víska II. JP VIII, 39 70; Podnikatelé Schürerové z Waldheimu a jejich psobení v 17. století na Rokycansku. SR 22, 43 67; Kunin Hrádek a kostel Všech svatých v Plzni. Plze, 2. vydání; eská píjmí typu Kobrle, Šebrle z nmeckých hypokoristik na rle. In: Acta onomastica LI/2. Praha, 542 546; Hora oznaení panských sídel v 17. století (Onomastické zprávy a poznámky). In: Acta onomastica LI/2. Praha, 624 626. 2011: Hrádek v Újezdci na Klatovsku. H XXII, 24 25; Italové v Dolanech na chíském panství. VS XXI/1, 15 21; Panské sídlo v zatopených Dolanech. H. XXII, 33 39; K nov zjištnému vyobrazení hradu Vltejna. H XXII, 57 58; Gottfrýdové z Žebnice. VS XXI/3, 10 21; Peštické hospodáské dvory. JP IX, 3 32; Výroí Kucín, Nezdeva a Pebudova. JP IX, 107 111; Stavby Vratislav z Mitrovic na Mirošovsku. Kudj, asopis pro kulturní djiny 12/2011,. 1, s. 232 240; P. Vaeka L. Holata P.R. Z. Schejbalová: Stedovké osídlení Rokycanska a problematika zaniklých vsí. In: Archaeologia historica 36/2. Brno 2011, s. 319 342; Mirošovské železné hut do roku 1726. SR 23, (ješt v tisku); P.R. M. ezá J. Orna: Srbická Hrka vývoj osídlení, kostel sv. Víta a jeho sídeln-historický kontext. In: Archeologie západních ech 2. Plze, (ješt v tisku). Milan Novobilský Pravá totožnost Petra Rožmberského odhalena? Jan Anderle Zasvcení delší as bez rozhodného dkazu tuší, že Klub Augusta Sedláka (KAS) existuje jen proto, aby zakryl pravou totožnost osoby, která v nm odnepamti psobí jako tajemník pod jménem Petr Rožmberský, a umožnil jí za touto clonou mnohovrstevné veejné psobení. Kdybychom se spolehli na pravost podpis pod nepravdpodobn vysokým množstvím odborných statí, pipoetli k tomu všechny výkony redaktorské v ad publikací a mnohé další aktivity, nutn staneme ped otázkou: je to dílo jediného lovka a je-li, je on tím, za koho se prohlašuje? Veejnost žádá, aby jí konen byla odkryta pravda. Ukazuje se ale, že konspiraní sí, která kryje toho, jenž si sám íká Petr Rožmberský, je spletena vskutku dkladn, takže na rozuzlení bude nutno vykat, pokud je na n vbec nadje. Oprávnn se však pesto ptáme, kdo se skrývá pod takto svrchovan feudálním jménem a co z titulu své tajemnické funkce tají? K dokonalému zmatení nám klade ped oi ješt jinou tvá, tvá odepeného pedagoga. Pi snaze unikat pozornosti dotyný ale pece jen zanechává stopy. Jeví se v až píliš okaté snaze splynout s prostedím dneška násilnou aktualizací jazyka. Bere dech v tomto smru projevená síla vlivu, kterou tato osoba, tahajíc za nitky vedoucí do nejvyšších míst, vládne, nicmén fakta hovoí jasn (nemá to ostatn pi tom tahání tak daleko, postaveni zpíma vedle sebe, sahám mu sotva do podpaží). Pedpokládáme, že za úelem skrytí jeho identity došlo k založení jisté university, která si ovšem z výše uvedené píiny íká univerzita, má fakultu filozofickou (zvýraznil J. A.), ta pak sklep a

v nm míž, za níž v zasutém kout takeený Petr Rožmberský obas sedá, vyhýbaje se aktivnímu podílu na výuce studentstva poukazem na kvalifikaní pedpoklady vyuený prodava, vtšinu profesní dráhy horník, jinak též tramp a veselý muzikant. Nelze ale zcela zabránit, aby studující pesto nevzhlíželi k této postav se široko daleko nejrozsáhlejší publikaní inností. Vysoká místa zejm jsou na cest k odhalení pravé totožnosti alias Petra Rožmberského. Prozradil to únik informací, kterého se na pelomu milénia dopustila pracovnice ministerstva kultury R, když na adresu KAS, obhospodaovanou jeho tajemníkem, zaslala žádost: Vážený pane Sedláku, chtla bych se zúastnit Vaší konference a žádám Vás proto o zajištní stravy a ubytování na Vašem zámku v Netinech. Z rozporuplných zpráv jsme zákonit zmateni a je zejmo, že práv to bylo jejich cílem. Proslýchá se, že Petr Rožmberský dovršuje šedesát let vku. Ve svtle ministerského úniku tomu ale nelze valn pipisovat víru, co když to napesrok bude sto šedesát (*1843)? Proto jen pro jistotu, kdyby se ukázalo, že první údaj není mystifikací, Pete Rožmberský (nebo kdo vlastn jsi), stálé zdraví! Už jste etli...? Durdík, T.: Hrad Džbán. Edice Vlastivdná knihovnika SPS, svazek 18. Praha 2011. Formát A5, 112 stran. Bohatý obrazový materiál ikonografické prameny, plány, fotografie, archeologické nálezy, kresebné rekonstrukce. Publikace se podrobn vnuje zapomenutému a stále neprobádanému hradu i památkám v jeho okolí. Kniha je v bžném prodeji, lze ji též objednat na adrese pmikota@post.cz. Petr Mikota Humpolec v zrcadle asu I. Spolky a spolkový vývoj. Vydalo Msto Humpolec v roce 2011. Výpravná publikace, kvalitní papír, pevná vazba, formát A4, 180 stran, náklad 600 ks. Kapitolu Klub Augusta Sedláka, pojednávající o historii a aktivitách humpolecké poboky klubu pedevším na hrad Orlíku, napsal F. Kocman. Snad ješt výpravnjší knihu Hrad Orlík nad Humpolcem vydalo roku 2010 také Msto Humpolec (A4, 260 stran, kvalitní papír, pevná vazba, náklad 1000 ks) Mezi autory jednotlivých kapitol najdeme nejen leny humpolecké poboky, ale i poboky pražské (T. Durdík). O málokterém hradu vyšla tak pkná monografie. Ob publikace byly bezplatn zaslány knihovn KASu do Plzn, za což velmi dkujeme, tak jako za publikaci následující: Zpravodaj muzea v Hradci Králové 34/2008-2009. Vydalo Muzeum východních ech v Hradci Králové v nákladu 400 ks (A5, 180 stran). Z obsahu: R. Bláha J. Kalferst J. Sigl: Pírstky archeologické sbírky MV Hradec Králové v roce 2007, 3 21. Mimo jiné nálezy z lokalit: tvrzišt u dvora Vranov, tvrzišt Gotthard u Hoic v Podkrkonoší, hrad Výrov, tvrzišt Nerošov, Nový hrad, hrad Velký Vešov Na zámku. J. Musil: Pehled archeologických akcí a pírstk do sbírek Regionálního muzea v Chrudimi za rok 2006, 22 32. Mimo jiné z lokalit: hrad Rabštejnek, hrádek Ma Komárce u Zdislavi z destrukce roubené vžové stavby. J. Musil: Pehled archeologických akcí a pírstk do sbírek Regionálního muzea v Chrudimi za rok 2007, 33 49. Mimo jiné lokalit: Hlinsko v echách ulice U Tvrze, sídlo u kostela v Kosteleci u Hem. Mstce, Lukavice tvrzišt Koií hrádek,. Nové Hrady u Skute hrad Boží dm poloha Starý zámek, strá pod hradem Stránov, kurie Paížov, tvrzišt Pšice Na Hradisku, pod zíceninou hradu Lichnice, hrad Oheb, na pedhradí hradu Rychmburka nalezena bašta; hrad Rabštejnek, opevnní Kusá Hora Srbce u Luže, Na Hrad Topol, hrad Žumberk. E. Ulrychová: Archeologické nálezy z terénních akcí muzea v Jiín v roce 2007, s 50 56. Mimo jiné nálezy z lokalit: u hrádku ve Spaencích, u tvrzišt Nemyeves, hradišt Hrádky Zámostí. D. Vích: Pehled archeologických akcí regionálního muzea ve Vysokém Mýt za rok 2007, s. 57 73. Mimo jiné nálezy z lokalit: hrádek Zítkov a pedpolí hradišt nad Darebnicemi Choce, hrad Orlík u Sudislavi. J. Kalferst: Bronzová hlavice palcátu z Mlázovic, okr. Jiín, s. 173 177. Catellologica bohemica 12. Recenzovaná publikace pro kastellologii eských zemí. Praha 2010. Editor Tomáš Durdík. Vydává Archeologický ústav AV R Praha v. v. i., Spolenost pátel starožitností Praha. Formát A4, 654 stan, náklad neuveden. Adresa redakce: durdik@arup.cas.cz. Studie: K. Sklená: Františka Petery Rohoznického seznamy hrad a hrádk v echách 1865 1867), 9 23; D. Ková: Stedovké fortifikace v povodí Vltavy na jižním eskokrumlovsku, 25 53; D. Ková: Panská sídla nejnižší kvalitativní úrovn v raném novovku na eskobudjovicku, 55 68. Z evropské kastellologie: T. Olszacki: Hrad ve mst Koło na pozdí staveb pravdpodobn založených Pemyslovci z Polsku, 69 77. G. Stell: Skottish castellology and castellologists: A brief historical introduction, 79 88. I. Ose: Pläne der Befestigungen Lettlands und Böhmens aus dem 17. 18. Jahrhundert im Kriegsarchiv in Stockholm 89 98. Monografie: F. Záruba: Capella regia kaple Všech svatých na Pražském hrad, 99 135; J. Matiášek: Barbakán Pražského hradu. Rekonstrukce vývoje na základ archeologického výzkumu v roce 2007, 137 150; Z. Procházka: Hrad Švamberk- Krasíkov, kapitoly z djin a stavební historie významného západo- eského hradu, 151 191; J. Anderle Z. Procházka: Djiny a stavební vývoj kaple a hrobky na hrad Švamberku-Krasíkov, 193 236; I. Lehký M- Sýkora: Nové poznatky o stavební podob hradu Oltáík, 237 254; V. Knoll J. Úlovec: Historie hradu a zámku Liebenstein v Libé, 255 291; F. Kasl: Pedhradí hradu Libštejna geodetické zamení a povrchový przkum, 293 304; J. Hronek J. Dohnal: Poznatky komplexního geofyzikálního przkumu pedhradí hradu Libštejna, 305 318; D. Vích: Neznámá vrcholn stedovká fortifikace na k. ú. Lanšperk, 319 343; J. Jánský: Dobytí hradu Rýzmberka a Starého Herštejna domažlickými husity v kvtnu roku 1421, 345 358; D. Janiš R. Vrla: Hrad Koma (Zuvaov) jeho historie a stavební podoba, 359 368; V. Ryšavý: Stavba tzv. Dolního nebo Nového zámku v Beov nad Teplou, 369 384; J. Hložek R. Kivánek M. Procházka: Komplexní nedestruktivní archeologický výzkum tvrzišt Hebe (Tasov) okr. Kladno, 385 396; J. Panáek F. Gabriel: Tvrz v Ladech u eské Lípy, 397 401; A. Mezuliáníková: Povrchový przkum tvrzišt Skomelno, okr. Rokycany, 403 414; L. erná P. Stank A. Zbek: Hrádek Rumberk archeologický výzkum v roce 2009, 415 452. Militaria: S. Chmielowiec V. Kašpar: K pochopení výskytu tzv. zbroje posmšné i bizarní a fenoménu komina ve stedovkém umní. Pokus o nartnutí problematiky na základ ikonografických pramen, 453 476; D. Fige M. Hložek J. Hošek Z. Schenk P. Žákovský: I9nterdisciplinární analýza roztržené železné hákovnice z hradu Helfštýn, 177 478; L. Hlubek: Soubor militárií z rýmaovské tvrze, 489 500. Každodenní život: T. Durdík Z. Nemeškalová- Jiroudková: Mincovní nálezy na hrad Ronovci, 501 508; T. Durdík P. Juina. Pavlík: Nález zbytk pozdn renesanních kachlových kamen na hrad Bušthrad, 509 528. Materiálie: J. Havlice: Hrad Vítkv Kámen archeologický výzkum v hradním donjonu v roce 2004, 529 544; D. Ková: Stedovký hrádek u pošumavské Male (okr. Klatovy), 545 550; D. Ková: Pedhradí hradu Velešína (okr. eské Budjovice). Krátká zpráva o povrchovém przkumu a zamení stedovké lokality, 551 556; K. Sklená: Drobný píspvek k ikonografii Kokoína v 19. století, 557 558; E. Ulrychová: Keramický soubor ze 13. století z hradu Brada (okr. Jiín), 559 562; F. Musil: Zaniklý zámek v Ostrav-Kunikách (Malých Kunicích), 563 566. Následují oddíly Kronika a Bibliografdická referativní a informativní služba. Rožmberský, P. Chmelí, V.: Rytíi Karlové ze Svárova ddiní strážci dveí Království eského. Plze 2012. Kniha obsahuje kapitolu o sídlech pojednávaného rodu. Formát A5, 160 str., ernobílé ilustrace, barevná obálka. V cen 120 K (+ poštovné a balné) lze objednat u Nakladatelství Ing. Petr Mikota, U Bachma- e 10, 326 00 Plze (pmikota@post.cz). Kniha byla darována knihovn KASu. Rožmberský, P.: Stavby Vratislav z Mitrovic na Mirošovsku. Kudj. asopis pro kulturní djiny 12/2011,. 1, s. 232 240. Vydává Západoeská univerzita v Plzni, FF, katedra filozofie, Sedlákova 19, 306 14 Plze (rakm@kar.zcu.cz). Mimo jiné i nov zjištné informace o stavb zámku v Mirošov. Cena asopisu (A- B5, 259 str.) iní 130 K. Musil, F.: K problematice šlechtických sídel v Suchých Lazcích (ást msta Opavy). asopis Slezského zemského muzea, 30

série B, 59/2010, s. 187 197. Za zaslání separátu do knihovny KASu dkujeme. Památky stedních ech 25, 2/2011. asopis Národního památkového ústavu územního odborného pracovišt stedních ech v Praze (výmna za Hlásku). Formát A4, 52 str., cena 60 K, distribuce: tel. 274008285, e-mail: martinkova@stc.npu.cz. Z obsahu: P. Kroupa J. Kroupová: Královská kaple hradu Kivoklátu a její ideové koeny, s. 1 17; J. Žižka: K technologii a stavebním postupm pi opravách torzáln dochovaných staveb, s. 18 31; P. Kroupa: Przkum východní fasády zámku v Brandýse nad Labem 2. ást, s. 32 36; Schubert, A.: Kdo je vlastníkem zícenin dávno opuštných hrad?, s. 37. Redakce Z hrad, zámk a tvrzí Místo hrádku i opevnní na severním výbžku ostrohu jihozápadn od hradu Lanšperk (okr. Ústí n. Orlicí) je nyní vykáceno a v zimním období zatím dobe pehledné. Vykácen a vyezán od nálet je též hrad Velešov (okr. Rychnov n. Knžnou). Je zpístupnn upravenou cestou a osazen informaní tabulí. Obytná budova dvora se zbytky sgrafitové psaníkové výzdoby v Týništi nad Orlicí (okr. Rychnov n. Knžnou) byla v roce 2010 zcela odstranna. V Bzenci (okr. Hodonín) byl zpístupnn park za zdejším zámkem, jehož budova naposled sloužila vinaskému provozu. Takka rozpadlý renesanní zámek Studénka (okr. Mladá Boleslav) má nyní zastešeno kratší jihovýchodní kídlo. Nynjší majitel pan Petr ech zaal i s úpravou zbytk dvora, ve kterém se zdevastovaný zámek nachází. Po rekonstrukci je nyní i s parkem pístupný zámek Korozluky (okr. Most). Ukonena bude zejm letošního roku i rozsáhlá rekonstrukce renesanního zámku Libouchec (okr. Ústí n. Labem). Rozsáhlou rekonstrukcí na sídlo firmy prochází i zámek Kolodje nad Lužnicí (okr. eské Budjovice). Siln zchátralý je naopak opuštný zámek Neznašov (okr. eské Budjovice). Pohledem naopak potší kdysi siln zchátralá tvrz Býšov (okr. eské Budjovice). Po rekonstrukci je vtšinou celoron pístupná. I nadále chátrá tvrz ve Vranové Lhot (okr. Svitavy), která je v soukromém vlastnictví. I když v bžn dostupné literatue je zámek ve Vesovicích (okr. Prostjov) udáván jako barokní stavba, jeho pvod je nepochybn starší. Svdí o tom renesanní klenby, dv klíové stílny na severní fasád a možný zbytek valového opevnní v zahrad západn od zámku. Mimo dvou hrad v Otaslavicích (okr. Prostjov) se dochovaly i zbytky tvrze ve výrazné poloze na skalnatém ostrohu obtékaném Drahanským potokem. Zde pod p.138 se dosud nalézá ást velikého sklepa se sloupem uprosted. Místo zaniklé tvrze je pitom dost zmaten udáváno do prostoru nynjšího nákupního stediska. Parkov a na dtské hišt bylo upraveno tvrzišt v Moicích (okr. Prostjov). Soukromým majetkem je z vtší ásti opravený zámek Svina- e (okr. Beroun). Nkdy bývá i s rekonstruovaným parkem pístupný veejnosti (viz internetové stránky obce). Ústav pro mládež již není v zámku v Ratmicích (okr. Benešov). Objekt byl restituenty prodán soukromé osob. Okolí zámku s parkem je nyní pes den voln pístupné (vše na www.zamekberchold.cz.). J. Synek Pozemkový fond nechal zcela zboit a zlikvidovat dvr s barokní rezidencí tepelských opat Podmokly (okr. Plze-sever). Krov a kamenné portály (též druhotn použitou ást gotického portálu) se podailo zachránit pracovníkm Centra stavitelského ddictví v Plasích. Dle jejich informace zaznamenal P. Rožmberský 31 Zprávy z klubu Rada Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, 301 36 Plze. Tel. 604261000, e-mail: mailto:rozmber@kar.zcu.cz. Internetové stránky: http://www.klubaugustasedlacka.cz/. Schze Rady se bude konat ve stedu 6. ervna souasn se schzkou plzeské poboky. Bude stanovena výše desátku na rok 2012, výše pedplatného Hlásky na rok 2013, rozhodne se o dalším konání konference Djiny staveb a o vydání sborníku z minulé konference, probhne volba funkcioná Rady KASu. Další návrhy k projednání i stanoviska k uvedeným bodm mohou pedsedové poboek zaslat na výše uvedený e-mail. Poboky mají podle potu len hlas: Plze 5, Praha a Zlín po 2, ostatní po jednom. Funkcionái poboek do uzávrky tohoto ísla nedodali požadované Zprávy o innosti a o hospodaení za rok 2011. Je teba je urychlen vypracovat a poslat Rad. Redakce dkuje autorm, kteí zaslali do Hlásky jakýkoli píspvek, a doufá, že se jejich ady ješt rozrostou. Stále platí, že autor má píští roník Hlásky zdarma. Chopte se pera! (tedy klávesnice). Na internetových stránkách klubu se pipravují ke zveejnní všechna stará ísla Hlásky už asi pl roku. Doufejme, že v píštím ísle už pineseme zprávu, že jsou tam. Zpráva o innosti v roce 2011: S uritými potížemi se podailo sehnat dotaci na Hlásku i na sborník Djiny staveb. lenskou cenu Hlásky a desátek se podailo udržet na stejné níži. Opt byla uspoádána 12. mezinárodní konference Djiny staveb a vydán sborník z konference pedešlé, zaslaný všem pobokám. Hláska byla poskytována všem plzeským gymnáziím a autorm píspvk. Schze Rady potvrdila stávající funkcionáe. tajemník P. Rožmberský Zpráva o hospodaení v roce 2011: Oprava: V minulém vyútování došlo k chyb ve vroení mlo být nikoli 2011, ale 2010. Do výdaj nebyl omylem zapoítán jeden msíní poplatek za vedení útu v hodnot 65 K, takže výdaje byly ve skutenosti ve výši 117 291 K. Opravený zstatek z roku 2010 tedy iní: 75 767,53 K. Píjmy: 132 964,46 K (dotace na Hlásku od Nadace 700 let m. Plzn 10 000 a od Nadace pro kult. aktivity oban m. Plzn 14 000, na Djiny staveb od Min. kultury 40 000, od Msta Plzn 45 000, od Plz. kraje 10 000, pedpl. Hlásky 10 640, desátek 3300, úroky 14,46). Výdaje: 134 242,97 K (100 tisíc sborník DS, vedení útu 1387,97, na Hlásku 30 900, www stránky 1929, poštovné 26). Zstatek: 75 832,53 K. pokladní K. Brzobohatá Poboka Plze Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, 301 36 Plze. Tel. 604261000, e-mail: rozmber@kar.zcu.cz. Internetové stránky poboky: http://kasplzen.sweb.cz/. Na klubových schzkách každou první stedu v msíci v Riegrov 3 (suterén) pokraoval v lednu M. Novobilský v pednášce o historických palných zbraních, v únoru Z. Gersdorfová pedvedla vizualizaci hradu Roupova a v beznu F. Kasl seznámil posluchae s anglickými hrady. Všem dkujeme. Pozor zmna!!!!! Od kvtna se budou klubové schzky konat v restauraci se salónkem v hotelu Continental (Zbrojnická ulice, tzv. Kontík). Únorová pednáška dr. K. Nováka pro veejnost v objektu FF Západoeské univerzity uspoádaná pobokou s názvem Sídlo blahoslaveného Hroznaty v Teplé objeveno? pilákala neobvykle vysoký poet poslucha 46, kteí se tak dozvdli erstvé informace o nejnovjších archeologických výzkumech v kláštee Teplá. Autovycházka na Rokycansko se koná v sobotu 21. dubna. Odjezd v 8 hod. od Hamburku. Obhlédneme tvrzišt v Malém Újezd a Kaízku, navštívíme dosud neznámé panské sídlo v Drozdov, hrad ebík, nkdejší tvrz v Drahoov Újezd a u Sebeic se pokusíme nalézt vrch Hímal, na nmž mly být trojnásobné valy. Po tvrzišti ve Skomeln budou následovat Radnice; zde se mohou úastníci oberstvit nebo shlédnout zámek. Pes Svinnou se starým a novým zámkem dojedeme do Prašného Újezda se zámekem a Podmokel s tvrzištm a zámkem. Následovat bude zámek v Hešihlavech a v ústí Radnického potoka u Bujesil skryté

bezejmenné tvrzišt. Budou-li ješt síly, mžeme se podívat na hradišt Radnou, kam je kladeno také tvrzišt a pak pes Vranovice, Zámeek a Stupno (s šternberskou kaplí) pes Chrást do Plzn. Majitelé aut i pšáci (ti se pak dohodnou na úhrad) se pihlásí týden pedem na výše uvedeném tel. ísle nebo e-mailu. Jarní lenská schze poboky se koná ve stedu 2. kvtna po pednášce v restauraci hotelu Continental. Budou pijímáni noví lenové, vyluováni neplatii, plánovány další akce apod. Jarní poznávací zájezd tentokrát povede do Nmecka a to v sobotu 26. kvtna, opt od Hamburku, kde se sejdeme v 8 hod. Hned za hranicí se nachází nevelká obec Bärnau, u níž se rozkládá rozlehlý Geschichtspark, založený a vedený obdobným spolkem jakým je KAS nebo AS. eská archeologická spolenost, poboka Plze, nemá dostatek lidí (tak jako KAS), aby naplnila autobus. Proto byla uinna dohoda o spoleném zájezdu. Co v Geschichtparku uvidíme? Mimo rekonstrukcí rzných staveb z období 9. 12. století, postavených v souinnosti s archeology, pedevším motte devný hrádek vystavný na umle navršeném pahorku. Zde mžete zažít neopakovatelný pocit hradního pána, pehlédajícího z vže usedlosti poddaných. Jsou zde i další zajímavosti (nap. zptn vyšlechtná prasata do podoby ped 1000 lety), které mžete spatit na vlastní oi za 3 eura vstupného. Na zpátení cest se zastavíme na hrad Ahornberku v eském lese. V Tachov bude zastávka na oberstvení, následovat bude hrad/zámek v Boru a pes klášter Kladruby se navrátíme do Plzn. Platit se bude obvyklým zpsobem náklady se rozetou na osobu a zaplatí se ješt v autobusu. Pi obsazení všech padesáti míst odhadujeme cenu na 150 K; abychom autobus obsadili, je teba, aby jste vzali sebou rodinné píslušníky nebo známé. Opt se hlaste na výše uvedené íslo nebo e-mail; je možné, že bude více zájemc než míst. V tomto roce oslavili nebo oslaví kulatá výroí následující lenové poboky (dámy prominou): Ticítku Mgr. Lukáš Funk, tyicítku Petr ešík z Hlinska, Martin Janoušek z Milostína, Mgr. Ludk Krmá z Plzn, Václav Menšík ze Všerub, padesátku Milan Frána z Kladrub, Ing. Jií Hrní z ástkovic, Milan Metlika z Plzn, šedesátku Jaroslav Chmela z Plzn, Pavel Kloubec z Ústí n. L., Mgr. Jan Mendec z Holýšova, Arnoštka Monhartová z Rokycan, JUDr. Zdenk Novák z Domažlic, Vlastimil Pícl z Plzn, Petr Rožmberský z Plzn, Milan ezá z Plzn, Jií Tichánek z Kopivnice a sedmdesátku Marie Fišerová z Plzn a Doc. PhDr. Viktor Viktora CSc. z Plzn. Redakce všem peje hodn zdraví a dalších pkných chvil na klubových akcích nebo nad stránkami Hlásky (pípadn zmny titul je teba sdlit; tm, kteí neuvedli na pihlášce rok narození, nebylo možné popát). Pi té píležitosti by chtl P. Rožmberský podkovat všem za úast na oslav šedesátky (kde také probhl kest knihy o rytíích Karlech ze Svárova s autogramiádou), za dary i dárky, za organizaci a pedevším za sehrání divadelní hry o tyech aktech Z mého života, což bylo absolutní pekvapení a pozdvihlo úrove oslavy do jiných dimenzí. Nejen oslavenec, ale i ostatní se od srdce zasmáli. Ješt jednou díky. Zpráva o innosti v r. 2011: Po celý rok (mimo prázdnin) se dailo s jistými problémy zajišovat pednášky na klubových schzkách jednou za msíc, uspoádány byly také ti pednášky pro veejnost ve spolupráci se Západoeskou univerzitou. Uskutenily se dv lenské schze, jarní a podzimní autovycházky (jihozápadn od Prahy a na Horažovicko) a poznávací zájezdy (na Písecko a na Pešticko/Klatovsko). Nov se konal také netradiní dvoudenní výlet lomo po hradech a dalších památkách na Berounce. Nepoda- ilo se získat finanní podporu na opravu nauné stezky F. X. France ani dobrovolníky. O akcích bylo na stránkách klubového zpravodaje podrobn referováno. Všem, kteí se na innosti poboky podíleli, patí podkování. tajemník P. Rožmberský Zpráva o hospodaení v r. 2011: Zstatek: 12 340 K. Píjmy: 18 920 K (píspvky, pedplatné Hlásky, dary). Výdaje: 18 386 K (7160 pedplatné Hlásky, 1940 desátek, 74 kanc. poteby, 1500 pednášky, 7712 poštovné za Hlásku). Zstatek: 12 874 K. pokladní K. Brzobohatá Poboka Brno Kontaktní adresa: Ing. Pavel Švehla, Ondrákova 3, 628 00 Brno-Líše, e-mail: svehla.pavel@volny.cz.; Mgr. Josef Jan Ková, Renneská tída 416/39, 639 00 Brno-Štýice. Výroní schze poboky probhla v pátek 16. 12. 2011 v prostorách restaurace U markrabte Jošta na ulici Veselé v Brn. Dorazilo celkem devt len poboky, dva se omluvili. Na zaátku schze byli pedseda P. Švehla a pokladník J. Ková potvrzeni ve svých funkcích i pro následující kalendání rok. Poté byly distribuovány Hlásky a vybrány lenské píspvky i pedplatné Hlásky pro rok 2012. Úastníci schze pak na projekní technice zajištné J. Kováem zhlédli ti prezentace z individuální innosti nkterých len poboky. Nejprve J. Ková pestavil svá bádání na Jesenicku, konkrétn nové poznatky o hrádku v Adolfovicích, který je nien erozí po vážném narušení recentní prmyslovou zástavbou. J. Šttina pak navázal s výsledky stavebn historického przkumu zámku Lešná na Valašsku, jenž prokázal složitý stavební vývoj tohoto objektu sahající až do stedovku. Poslední prezentace byla dílem M. Plaka, který pedstavil své poznatky o kižáckých hradech na ostrovech Rhodos a Kos, které letos navštívil. Další prezentace len poboky již probíhaly pouze verbáln, ovšem s výjimkou P. Šimeka, jenž pítomným prezentoval svou dokumentaci k zámku v Uherském Ostrohu. Kolega Koínek informoval o svých návštvách hrad Drahotuše, Templštejn a Blansek. J. Ková podal zprávu o vyhodnocení artefakt z cisterny hradu Vildenberk a o tragickém úmrtí koordinátora projektu Panství vildenberské Mgr. Aleše Tinky, s nímž nkteí lenové poboky spolupracovali. Nejstarší len poboky, pan Ladislav Pinesdom z Ketkovic, který se dlouhodob zabývá hradem Levnov nedaleko své obce, potšil pítomné leny vlastnorun zhotovenými materiály s vánoní tématikou. J. Unger poté navrhl, aby byl panu Pinesdom piznán statut estného lena poboky. Schze byla ukonena volnou diskusí na rzná aktuální témata. J. J. Ková Další informace od poboek redakce do uzávrky tohoto ísla neobdržela. Kontakty na ostatní poboky: Poboka Hradec Králové Kontaktní adresa: Ing. Jií Slavík, Nerudova 1210, 517 41 Kostelec n. Orlicí, e-mail: slavik@josefov.npu.cz, jaroslav_cerny@centrum.cz. Poboka Humpolec Kontaktní adresa: KAS, poboka Humpolec, Hradská 818, 396 01 Humpolec. E-mail: frantisek.kocman@mesto-humpolec.cz, orlikhumpolec@seznam.cz. Internetové stránky poboky: http://www.hrad-orlik.cz/klub-a-sedlacka/. Poboka Zlín Kontaktní adresa: KAS poboka Zlín, MUDr. Jií Hoza, eská 4760, 760 05 Zlín. Tel. 737177346. E-mail: jihoz@post. cz. Internetové stránky poboky: http://www.kaszlin.estranky.cz/. Poboka Praha Kontaktní adresa: KAS Poboka Praha, PhDr. Jií Úlovec, T. Milady Horákové 133, 166 21 Praha 6 Dejvice, e-mail: julovec@mvcr.cz, houskovad@seznam.cz. Uzávrka dalšího ísla: 10. 6. 2012 (vyjde v první ervencové dekád 2012) HLÁSKA, zpravodaj Klubu Augusta Sedláka. ISSN 1212-4974. Vychází tvrtletn. Toto íslo vyšlo v 1. dubnové dekád 2012. Šéfredaktor Petr Rožmberský (rozmber@kar.zcu.cz.), technický redaktor ing. Petr Mikota pmikota@post.cz), redaktor pro internet Petr Beránek (www.klubaugustasedlacka.cz.). Adresa redakce: Klub Augusta Sedláka, Kopeckého sady 2, 301 56 Plze (rozmber@kar.zcu.cz nebo pmikota@post.cz) Vydává Klub Augusta Sedláka za pispní Nadaního fondu pro kulturní aktivity oban msta Plzn. Registrováno pod znakou OK UmP 23/1991. 360 výtisk. 32