Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1
Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování probhlo ve dnech 3. 2. do 13. 2. 2006 na výbrovém souboru 1094 respondent ve vku 18 a více let, získaném kvótním výbrem (kvóty: pohlaví, vk, region). Podmínkou pro uskutenní rozhovoru bylo, aby byl dotázaný klientem alespo jedné banky. ****************************************************** Hlavní zjištní Finanní plánování Pod pojmem finanní plán si lidé nejastji pedstaví plánování osobních investic (29 %) a dále snahu, jak zvýšit svj píjem (22 %). Necelá ptina oban (17 %) si s finanním plánem spojuje zachování hodnoty úspor. Finanní rezervy mají více než dv tetiny oban, žádné úspory a finanní rezervy naopak nemá 27 % lidí. Výše finanní rezervy iní v prmru 5,5 násobku prmrných píjm domácnosti. Pi zachování stejného životního stylu by úspory vystaily déle než pl roku pouze tvrtin oban. Polovin populace by úspory vystaily k zachování jejich životní úrovn a životního stylu 1 až 3 msíce. Lidé o výši svých rodinných úspor a finanních rezerv pemýšlejí spíše v krátkodobém než v dlouhodobém asovém horizontu. Zatímco o tom, jakých rodinných finanních úspor chtjí dosáhnout za 5 let, má zcela konkrétní pedstavu skoro tvrtina ech, podíl tch, kteí mají zcela konkrétní pedstavu o výši rodinných úspor za 15 let, je tém ptkrát menší (5 %). O výši svých úspor pemýšlejí výrazn astji vysokoškolsky vzdlaní lidé a vková skupina 44 až 59. Finanní vzdlanost závrená zpráva, bezen 2006 2
Drtivá vtšina ech (90 %) hodlá v dchodovém vku své životní náklady a aktivity financovat pedevším ze starobního, státem vypláceného dchodu. Pibližn polovina lidí však dále hodlá také životní náklady financovat z penzijního pipojištní a z úspor. S rostoucím vzdláním a klesajícím vkem pibývá tch, kteí své životní náklady v dchodovém vku plánují financovat z penzijního pipojištní. Priority a rozhodování o finanním majetku V souvislosti s finanním majetkem je pro tém ti ptiny oban (58 %) dležitá pedevším stabilita a pevné píjmy. Ochrana finanního majetku proti inflaci je nejdležitjší pro ptinu lidí (19 %) a prioritou pro pouze 12 % oban je rozložení finanního majetku na nkolik ástí. S rostoucím vkem se zvyšuje podíl tch, jejichž prioritou je ochrana finanního majetku. Zacházení s finanním majetkem Drtivá vtšina ech se o svj finanní majetek stará sama, bez pomoci i rady finanního odborníka. Necelá polovina lidí se o své peníze stará zcela sama, tj. na základ svého úsudku a na základ dostupných finanních informací a tém stejný podíl se radí se svými rodinnými píslušníky i okruhem pátel a známých. Situace, že by nkdo své peníze svil do správy odborníkm, je velmi okrajová a týká se pouze 5 % populace. Osobní, rodinné priority Prioritou v oblasti rodinných financí je pro více než polovinu lidí snížení výdaj a snaha ušetit a jednak mít vyšší mzdu, pípadn jiné další píjmy (obojí shodn 52 %). Pouze pro necelou tvrtinu lidí je dležité vdt, kam a za jakých podmínek investovat. Finanní vzdlanost závrená zpráva, bezen 2006 3
Vnímání bankovního svta V souasné dob je dle názoru populace využívání banky nezbytné. Více než ti tvrtiny se domnívají, že by ideální banka mla být všestranná a nabízet skoro vše. Ti tvrtiny lidí se shodují, že si na n personál v bance vždy udlá dost asu. Na druhou stranu více než dv ptiny (43 %) lidí jsou pesvdeny o tom, že se banky chovají nadazen a více než tetina lidí souhlasí s tvrzením, že se o n banka stará pouze pokud mají platit (39 %). O skutenosti, že banka mluví svým vlastním jazykem, nesrozumitelným bžnému lovku je pesvdena více než polovina populace (51 %) a tvrtina oban je toho názoru, že jim banka nikdy nic poádn nevysvtlí a že nikdy nevdí, co mají ve smlouv. Nejastji jsou klienti nespokojeni s poplatky za služby a transakce skoro tetina lidí uvedla, že tyto služby jsou pedražené (31 %). Tém ptina oban je u své banky spokojena se vstícností pracovník a trplivostí poradit i pomoci (16 %), s milým a slušným jednáním personálu (11 %) a s jeho profesionalitou (9 %). Hodnocení úrovn finanní vzdlanosti Lidé své znalosti finanní terminologie, respektive používaní finanních výraz, hodnotí nejastji jako prmrné (47 %). Horší než prmrné znalosti má podle svých slov tém tetina ech (32 %). Pestože lidé hodnotí úrove své finanní vzdlanosti nejastji jako prmrnou, je více než polovina lidí se svojí znalostí pojm ze svta financí a se znalostí finanních produkt spokojena. Finanní vzdlanost závrená zpráva, bezen 2006 4
Jedna tvrtina oban je se svými znalostmi finanních pojm spíše nespokojena a necelá desetina rozhodn nespokojena. Se svými znalostmi pojm z finanního svta se v konkrétních finanních produktech a službách nedokáže orientovat necelá polovina (48 %) oban. Jedna ptina lidí má pocit, že jim jejich úrove finanní vzdlanosti brání njaký finanní produkt využívat. Index finanní vzdlanosti Dle použitého indexu finanní vzdlanosti (jehož hodnoty se mohou pohybovat mezi 0 až 100 body) iní hodnota indexu finanní vzdlanosti pro celou populaci 66 procentních bod. Z hlediska vku dosahuje index finanní vzdlanosti: nejvyšších hodnot u lidí ve vku 30 až 44 let (hodnota indexu 70), nejnižších naopak u starších lidí nad 60 let vku (hodnota indexu - 55). Na základ posouzení subjektivního vnímání znalostí obany a porovnání s výsledky indexu finanní vzdlanosti lze konstatovat, že lidé mají spíše tendenci své znalosti z oblasti financí podceovat než peceovat. Finanní vzdlávání Znalost a schopnost rozumt pojmm z finanní oblasti je dležitá pro ti tvrtiny oban. Pro necelou tetinu ech (32 %) není finanní vzdlávání píliš dležité, v pípad poteby si informace dohledají. Celkem 13 % lidí se dle svého názoru vbec nepotebuje finann dovzdlávat. Potebu svého dalšího finanního vzdlávání cítí pouze polovina lidí a pro 13 % oban je to dle jejich názoru nezbytné. Pibližn ti ptiny lidí soudí, že se dá svt financí v pípad poteby nastudovat a pochopit, tvrtina lidí se domnívá, že je k pochopení velice tžký. Finanní vzdlanost závrená zpráva, bezen 2006 5
Výrazná vtšina lidí vítala zízení informaních center v bankách, kam by se lidé mohli obrátit o vysvtlení pojm, kterým nerozumjí. Dv tetiny populace souhlasí s tím, aby pojmy z finanního a bankovního svta byly obsaženy již ve školních osnovách. Vytvoení nezávislého informaního portálu na internetu by pivítala více než tetina lidí. V pípad jeho spuštní by jej desetina oban využívala pravideln a tvrtina pouze obas. Pestože byl portál zmiován jako nezávislý, lidé se nejastji domnívají, že by tento portál mly provozovat jednotlivé banky. Využívané, uvažované a neuvažované finanní produkty Nejznámjšími a zárove nejvyužívanjšími finanními produkty jsou bžný i sporožirový úet (87 %), platební karta (71 %) a stavební spoení (57 %). Nejastji plánovanými produkty jsou penzijního pipojištní (18 %) a životní pojištní (15 %). Leasing a hypotéka jsou naopak nejastji tím finanním produktem, který lidé sice znají, ale neuvažují o jejich sjednání (73 %, respektive 74%). Desetina lidí by se ráda dozvdla více o možnostech investování do podílových fond, o obchodování s akciemi a o GSM bankingu. Informaní zdroje a komunikace Lidé nejastji získávají informace o jednotlivých finanních i bankovních produktech od banky (81 %), z médií (60 %) a od píbuzných a známých (49 %). Více než dv tetiny lidí považují za nejdležitjší informaní zdroj banku (68 %). Finanní vzdlanost závrená zpráva, bezen 2006 6
Na informace o novém, neznámém finanním produktu by se lidé nejastji zeptali svých píbuzných a známých (43 %), a dále by se obrátili na osobního bankée v bance, které jsou klientem (42 %). Tato skutenost potvrzuje, že interpersonální komunikace má v získávání informací o finanních produktech velkou váhu. Informace poskytované bankou považuje vtšina lidí za užitené a necelá tvrtina oban dokonce za velmi užitené a vítá je. Jak z hlediska dostatenosti, tak i srozumitelnosti informací jsou nejlépe hodnoceni informace od osobního bankée. Desetina lidí má zkušenost s nevyžádanými informacemi ze strany banky. Tyto informace byly dorueny nejastji poštou nebo prostednictvím letáku do schránky a týkaly se nových produkt i zlepšení stávajících služeb. Zasílání nevyžádaných informací ze strany banky lidem píliš nevadí. Nejbžnjší komunikaní kanály Nejbžnjším zpsobem, kterým banka s klienty komunikuje o finanních produktech, je stále poštovní zásilka (94 %), tento zpsob je rovnž z hlediska klient nepreferovanjší. Telefonicky je informována desetina lidí (9 %) a e-mailem dostává informace 8 % oban. Nejastjší frekvencí je msíní zasílání informací (60 % pípad). Frekvence, s jakou banka komunikuje se svými klienty drtivé vtšin lidí vyhovuje. Pokud mají se svou bankou klienti sami komunikovat, nejastji volí osobní návštvu na pepážce banky (87 %). ****************************************************** Finanní vzdlanost závrená zpráva, bezen 2006 7
Závrená doporuení Lidé považují využívání banky jako nezbytné, nicmén pracovníci bank jsou vnímáni lépe než banky jakožto instituce. Snažit se odstranit asymetrický vztah mezi bankou a klientem. Zvýšit srozumitelnost informací ze strany bank, pizpsobovat jazyk klientm. Vytvoit v bankách informaní centra, kde se klient mže doptat na neznámé pojmy. Zídit bankovní slovníek pojm voln distribuovatelný ve všech finanních zaízeních. Posilovat vstícnost, slušnost, ochotu a profesionalitu personálu. Informace o finanních produktech i zlepšení stávajících služeb i nadále poskytovat poštou, pípadn nabízet jako ekvivalent elektronickou komunikaci. Zlepšit kvalitu a srozumitelnost informací poskytovaných prostednictvím hlasové samoobsluhy. Motivovat klienty k vtší ochot dovzdlávat se ve finanní oblasti. Podpoit v nich pocit, že se dá finanní svt pochopit a nastudovat, že znalost finanního svta je pro n pínosem. Snažit se zmnit chování v oblasti osobních financí od pouhého zamení na snižování výdaj a na výši píjmu do oblasti investování a rozložení finanního majetku. Podporovat zaazení pojm z finanního a bankovního svta do školních osnov. Zvážit vytvoení nezávislého informaního portálu na internetu, vetn provozovatele tohoto portálu ve smyslu nezávislosti. Zvážit umístní obrazovek touch-screen v bankách. Finanní vzdlanost závrená zpráva, bezen 2006 8