A. STUDIE A ANALÝZY Přílha č. 1: Regulatrní rámec systému studentských půjček v ČR
Obsah 1 Výchdiska prjektu 1 1.1 Ppis a cíle prjektu 1 1.2 Sučasný stav financvání terciárníh vzdělávání 1 1.3 Pužité metdy a zdrje pr zpracvání analýzy 4 2 Základní parametry fungvání prcesně rganizačníh mdelu systému 5 3 Prvzní mdel fungvání systému finanční pmci studentům v terciárním vzdělávání 6 3.1 Subjekty zúčastněné v prvzním mdelu 6 3.1.1 Přehled všech subjektů zúčastněných v systému 6 3.1.2 ČMZRB a aspekty jejíh začlenění d systému 7 3.2 Základní subry činnstí prcesů systému 9 3.3 Základní rámec prcesně rganizačníh mdelu 10 3.3.1 Část průběžnéh financvání pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání (pskytvání ZSP) 10 3.3.2 Část splácení pskytnutých ZSP 10 3.4 Varianty prvzníh mdelu 12 4 Varianty financvání systému finanční pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání 15 4.1 Ppis variant a pdmínky funkčnsti systému financvání ptřeb studentů v terciárním stupni vzdělávání 15 4.2 Obecné předpklady a mezení při nastavení parametrů regulatrníh rámce 17 4.3 Nákladvá strana systému financvání ptřeb účastníků terciárníh vzdělávání 19 4.4 Příjmvá (splátkvá) strana systému financvání ptřeb účastníků terciárníh vzdělávání 23 4.4.1 Struktura ceny (úrku) základní studijní půjčky (ZSP) 24 4.4.2 Transfer peněžních prstředků v rámci příjmvé strany systému financvání pmci studentům 33 4.4.3 Finanční prdukty 34 4.4.4 Definice prušení pvinnsti splácení ze strany abslventa 34 4.5 Regulace finančníh mdelu a reprting 35 4.6 Varianta A prstředky pskytnuté z veřejných zdrjů 37 4.7 Varianta B prstředky pskytnuté privátních zdrjů 41 4.8 Varianta C prstředky pskytnuté z veřejných a privátních zdrjů 44 4.9 Srvnání variant 46 4.9.1 Řízení rizik při využití veřejných neb privátních zdrjů 50 5 Variantní uspřádání systému regulatrníh rámce (kmbinace prvzníh řešení a mdelu financvání systému) 51 5.1 Průběžné financvání pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání (pskytvání ZSP) 51 5.1.1 Prvzní mdel 52 ii
5.1.2 Ppis prcesních krků (včetně rganizačníh zajištění) 54 5.1.3 Grafické znázrnění prcesních krků 58 5.1.4 Shrnutí kapitly průběžnéh financvání pmci studentům 60 5.2 Splácení pskytnutých ZSP 61 5.2.1 Prvzní mdel 62 5.2.2 Část A: Ppis prcesních krků (včetně rganizačníh zajištění) řádné splácení ZSP 65 5.2.3 Grafické znázrnění prcesních krků řádné splácení ZSP 69 5.2.4 Část B: Ppis prcesních krků (včetně rganizačníh zajištění) vymáhání nesplacených ZSP 71 5.2.5 Grafické znázrnění prcesních krků - vymáhání 75 5.2.6 Shrnutí kapitly splácení pskytnutých ZSP 76 6 Legislativní prstředí a integrvaný infrmační systém 78 6.1 Legislativní prstředí 78 6.1.1 Zhdncení mžných právních frem Centra 79 6.2 Infrmační systém 82 7 Vyhdncení jedntlivých variant regulatrníh rámce 83 7.1 Ppis hdntících kritérií 83 7.2 Bdvé vyhdncení výhdnsti variant regulatrníh rámce 85 7.2.1 Tabulkvé vyhdncení 86 7.2.2 Vyhdncení variant regulatrníh rámce z phledu hdntících kritérií 87 7.2.3 Tabulka rizik realizace jedntlivých variant regulatrníh rámce 90 8 Závěrečné shrnutí 92 iii
1 Výchdiska prjektu Kapitla definuje ppis a cíle prjektu tak, jak byly specifikvány p vzájemné kmunikaci mezi klientem a zpracvatelem studie. Dále je zde ppsán sučasný stav financvání terciárníh vzdělávání, včetně pžadavků na jeh změny. V pslední části tét kapitly jsu uvedeny pužité metdy a zdrje, využité pr zpracvání tét studie. 1.1 Ppis a cíle prjektu Hlavním cílem prjektu je vypracvání studie prveditelnsti variant regulatrníh rámce systému finanční pmci studentům v terciárním stupni za účelem zvýšení efektivity fungvání a financvání vyskéh šklství. Za základní strategické předpklady pr realizaci refrmy terciárníh vzdělávání pvažujeme: Zvýšení kvality a dstupnsti vzdělávání (zejména pr studenty ze sciálně znevýhdněných skupin); Dstupnst a výhdnst pskytvané finanční pmci studentům; Mtivaci dmácích i zahraničních abslventů k práci v ČR; Kntrlvatelné (ve smyslu řiditelné) využívání systému zahraničními studenty (s výjimku studentů ze Slvenska); Zkvalitnění splupráce mezi vyskými šklami a sukrmým sektrem a mezi vyskými šklami navzájem; Vhdnu kmbinaci: Minimální slžitst implementace nvéh systému; Minimální prvzní a finanční nárčnst budvanéh systému; Maximální právní jednduchst; Snahu pliticku průchdnst nvéh systému. 1.2 Sučasný stav financvání terciárníh vzdělávání V České republice nebyl prudký nárůst studentů v psledních letech dprvázen dpvídajícím nárůstem výdajů, přičemž dšl k nejrychlejšímu pklesu výdajů na studenta v celé OECD. 1
Sučasně lze knstatvat, že mechanismus financvání velmi mál akcentuje kvalitu a pptávku a pdíl sukrmých výdajů na terciární vzdělávání zůstává velice nízký. Ačkliv bude pptávku p terciárním vzdělávání v následujících letech slabvat pkračující demgrafický pkles, suběžně a prti tmu bude půsbit řada dalších faktrů: d celkvé pptávky p terciárním vzdělání se bude desetiletí prmítat dlžená, v minulsti neuspkjená pptávka p terciárním vydělávání z řad středšklsky vzdělané ppulace středníh věku; i při sučasném pčtu přijímaných studentů bude České republice trvat něklik desetiletí, než dsáhne pdíl terciárně vzdělané ppulace alespň průměrných úrvní OECD; dále prste pdíl abslventů maturitních brů, kteří budu mít i s hledem na zavádění rámcvých vzdělávacích prgramů dispzice k terciárnímu vzdělávání a budu h pptávat; prste pptávka p dalším vzdělávání u generací, které již terciárníh vzdělání dsáhly, a t v důsledku prdlužvání dby prduktivníh uplatnění jedince; prstu tlaky na zvyšvání frmálních vzdělávacích nárků v řadě prfesí, které dsud vyžadvaly puze středšklské vzdělání; prste rle vzdělání jak faktru kvalitníh splečenskéh živta, uznání a úspěchu; prste kupěschpná pptávka p terciárním vzdělávání uchazečů ze zahraničí; je empiricky dlžen, že náklady vzdělávací činnst na studenta v terciárním vzdělávání mají becný skln růst v dluhém bdbí rychleji než jedntkvé náklady v celé eknmice; při sučasné výši výnsů na studenta nebude český systém terciárníh vzdělávání v dalších letech schpen dstát nárkům na kvalitu ani uspkjit pptávku; Výraznější příliv sukrmých zdrjů d systému terciárníh vzdělávání lze zajistit zavedením šklnéh a zpřístupněním studijních grantů a studentských půjček studentům nezávisle na jejich eknmické situaci. Z Bílé knihy terciárníh vzdělávání dále jasně vyplývá, že nárůst sukrmých prstředků by neměl být náhradu za prstředky veřejné, ale tyt prstředky by měly být puze dplňkem. V sučasné dbě sice půjčky kmerčních bank pr studenty existují, avšak jsu pskytvány na kmerční bázi a nesplňují tak řadu parametrů, které jsu nezbytné pr zpřístupnění tht systému c nejširšímu kruhu žadatelů/studentů. Za základní pžadavky systému studentských půjček lze pvažvat: Univerzálnst - nárk na studentsku půjčku musí mít každý řádný student za stejných pdmínek bez hledu na vlastní a rdinné eknmické zázemí; banka nárk na půjčku nevěřuje na základě bnity či záruk studenta; 2
Všebecná dstupnst a bezrizikvst půjček - úrčení a splátkvé pdmínky půjček musejí být dstupné a přijatelné pr naprstu většinu studentů; bezrizikvst chápeme z phledu studenta resp. abslventa ve vztahu k buducí příjmvé situaci; Efektivnst - systém musí být reálně alkačně efektivní, tj. nastavený tak, aby byl zajímavý puze pr ty, kteří půjčky reálně ptřebují; Transparentnst celéh systému. Z phledu iniciace systému půjček na studentské živbytí existují dva základní přístupy: a. půjčky spravvané čistě kmerčním způsbem kmerčním finančním systémem bez přímé veřejné intervence; b. systémy veřejně spravvané. V praxi lze najít zpravidla kmbinaci bu extrémů, tedy systémy kde hraje rli jak sukrmý, tak veřejný sektr. Základní mtivace sukrméh sektru nabízet studentské půjčky je ziskvě rientvaná, ačkliv ziskvý mtiv může mít dluhdbější hriznt (snaha získat včas kvalitní buducí klienty). Veřejný zájem na fungvání systému studentských půjček má jiné důvdy. Mezi hlavní důvdy patří snaha snížit eknmické bariéry v přístupu ke vzdělání a tedy vyrvnání šancí na studium. Další mtivací bývá vyrvnání tku celživtních příjmů a sptřeby bčanů. Dalším důvdem může být snaha zpřístupnit studentům studium v zahraničí. Nastavení knkrétních pdmínek a parametrů má téměř vždy významné důsledky nákladvé a administrativně-realizační, které je třeba důsledně zvážit. Většina zemí EU má zaveden systém studentských půjček se státní intervencí. Systémy se však výrazně liší nejen pdmínkami, ale v důsledku i th, jak velký pdíl studentů těcht systému skutečně využívá. Výzkum studentů vyských škl prvedený v rce 2009 ukazuje, že zájem vzít si půjčku bude z pčátku rzhdně nižší. Ve většině fungujících systémů se splátky dminantně platí až p uknčení studia v kamžiku, kdy jsu abslventi schpni realizvat výdělky. Avšak puze v Maďarsku, Plsku, Velké Británii a Islandu jsu splátky určeny jak pdíl na příjmech abslventa. Jde tedy systémy s kntingenčním splácením, které jsu hlavní inspirací také pr vznikající systém v ČR. Mim evrpské země takvé systémy již delší dbu úspěšně fungují v Austrálii a na Nvém Zélandu. Jde mderní uspřádání, které systémvě eliminuje rizika, kterým by abslventi čelili v případech, kdy nedsáhnu dstatečně vyských příjmů. V dalších evrpských zemích, kde tent systém dsud nebyl zaveden, snižují rizik méně dknalým a méně autmatizvaným systémem ad-hc dsunutím či prminutí splátek. Pměrně aktuální a velice detailní infrmace kntingenčních systémech půjček (Velká Británie, Maďarsk, Austrálie, Německ) uvádí v přehledu Evrpská investiční banka v přílze VII B. Ze srvnání se zeměmi EU patří Česká ke skupině zemí, které nabízejí relativně malý bjem studentských grantů a zárveň nepskytují žádné studentské půjčky (viz. srvnání D9 z Eurydice). Řadí se tak d skupiny zemí jak jsu Španělsk, Prtugalsk, Řeck a Rumunsk, 3
které vykazují pdbně jak ČR pměrně vyské eknmick-sciální bariéry v přístupu k terciárnímu vzdělávání. Česku vládní plitiku v tét blasti pprvé výraznějším způsbem akcentvala Bílá kniha terciárníh vzdělávání (BKTV), kteru vláda vzala na vědmí v lednu 2009 a jejíž výchdiska jsu nedílnu sučástí tht materiálu. 1.3 Pužité metdy a zdrje pr zpracvání analýzy Při zpracvání tét analýzy byl využit všech významných dkumentů, které byly v blasti refrmy terciárníh vzdělávání zpracvány tak, aby byly minimalizvány případné nesulady mezi zpracvatelem a expertními týmy zadavatele. Mezi tyt dkumenty patří zejména: Bílá kniha terciárníh vzdělávání; Pririty stanvené MŠMT; Materiály týkající se zahraničních zkušenstí v blasti terciárníh vzdělávání (Maďarsk, Velká Británie, Nizzemí, Slvensk a Nvý Zéland); Pdklady zpracvané členy interníh týmu MŠMT a externími knzultanty; Prgramvé prhlášení a aktuální pririty Vlády ČR. V průběhu prjektu byly stěžejní diskusní kruhy knzultvány frmu wrkshpů a individuálních jednání s věcně příslušnými dbrníky, kteří se rientují na příslušné blasti refrmy vzdělávání. 4
2 Základní parametry fungvání prcesně rganizačníh mdelu systému finanční pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání Kapitla ppisuje základní blasti parametrů, na kterých bude celý návrh systému finanční pmci studentům pstaven a bez kterých by nemhl fungvat. Systém finanční pmci studentům (refrma) musí být zaveden d prstředí, které bude v suladu se základními parametry zajišťujícími bezprblémvé fungvání celéh prcesně rganizačníh mdelu. Parametry tht systému lze rzčlenit d těcht základních blastí: Transparentně definvané prvzní řešení (řídící a administrativní zázemí systému rzpracván v kapitle 3); Vstupní a průběžný kapitál (zdrj kapitálu a předem definvaná nákladnst systému, návratnst a průběžné financvání rzpracván v kapitle 4); Legislativní prstředí České republiky (rámcvě ppsán v kapitle 6); Adaptibilní a bezpečný infrmační systém s pžadvanými daty (kapitla 6); Transparentně definvané finanční prdukty s nastavenými pdmínkami jejich čerpání (kapitla 4). Vztahy jedntlivých parametrů, d kterých bude mdel systému finanční pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání zasazen, zbrazuje následující brázek (Obrázek 1), včetně naznačenéh variantníh uspřádání. Jedntlivé varianty jsu dále ppsány z hlediska prvzníh mdelu (kapitla 3 a 5) a z hlediska zdrjů financvání (kapitla 4) a následně vyhdnceny pdle předem definvaných kritérií (kapitla 7). SOUČASNÝ MODEL Prvzní řešení Varianta 1 MŠMT řídící a správní rgán, ČMZRB správa finančních tků Varianta 2 MŠMT, Centrum a ČMZRB řídí jedntlivé blasti Legislativní prstředí Infrmační systém Finanční prdukty Varianta 3 Centrum řídící a administrativní rgán celéh systému Varianta A Veřejné zdrje Zdrje financvání Varianta B Privátní zdrje s pdpru státu Variantní uspřádání Varianta C Privátní zdrje s garancemi státu 1-A 1-B 1-C 2-A 2-B 2-C 3-A 3-B 3-C NOVÝ MODEL Obrázek 1 Členění parametrů a jejich variant 5
3 Prvzní mdel fungvání systému finanční pmci studentům v terciárním vzdělávání V kapitle jsu uvedeny subjekty pdílející se na rganizačním zajištění fungvání systému. Dále je uveden výčet činnstí v rámci systému. Následně je ppsán základní prcesně rganizační mdel fungvání systému, který je rzdělen na dvě základní části - průběžné financvání pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání a splácení pskytnuté základní studijní půjčky ZSP (řádné splácení a vymáhání). Na závěr kapitly jsu uvedeny a rámcvě ppsány jedntlivé varianty prvzníh mdelu. 3.1 Subjekty zúčastněné v prvzním mdelu V tét kapitle jsu uvedeny všechny relevantní instituce, které se budu vstupvat d prvzníh mdelu fungvání systému financvání terciárníh vzdělávání. 3.1.1 Přehled všech subjektů zúčastněných v systému Mezi zúčastněné subjekty patří: Ministerstv financí (MF) jak správce státníh rzpčtu; Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy (MŠMT); Ostatní rgány (Česká správa sciálníh zabezpečení - ČSSZ, finanční úřady - FÚ, zdravtní pjišťvny); Centrum správy financvání pmci studentvi (Centrum) jak instituce dpvědná za řízení administrativně metdickéh fungvání systému; Českmravská záruční a rzvjvá banka (ČMZRB) jak instituce dpvědná za výkn řízení finančních tků a vztahů; Vyské škly (VŠ); Student (pzději Abslvent); Jiné kmerční subjekty zapjené v systému (Obchdní banky). 6
3.1.2 ČMZRB a aspekty jejíh začlenění d systému 3.1.2.1 Obecné infrmace ČMZRB ČMZRB byla zalžena v rce 1992 jak specializvaná bankvní instituce na pdpru maléh a středníh pdnikání. V dalších letech se činnst banky rzšířila pdpru v blasti bydlení a financvání rzvjvých prjektů v blasti infrastruktury. ČMZRB má plnu bankvní licenci, devizvu licenci a pvlení k činnsti bchdníka s cennými papíry. Strategie banky je cíleně zaměřená na správu vládních prgramů, je schválená MF, MPO a MMR a služby banky jsu již dnes využívané něklika resrty, včetně MŠMT. ČMZRB úzce splupracuje s ministerstvy, státními fndy, kraji, bankami, hspdářskými kmrami a zástupci pdnikatelské sféry. Pskytuje klientům prstřednictvím více než 200 zaměstnanců bankvní služby na svých pbčkách v Praze, Brně, Hradci Králvé, Ostravě, Plzni a reginálním pracvišti v Českých Budějvicích. Velmi významnu část klientů tvří malí a střední pdnikatelé. Většina akcií ČMZRB je držena státem (72,3%) prstřednictvím tří ministerstev, zbytek pdílu (27,7%) je držen významnými kmerčními bankami. Knkrétní akcináři ČMZRB jsu následující: Ministerstv průmyslu a bchdu (24,25%) Ministerstv pr místní rzvj (24,25 %) Ministerstv financí (23,83 %) Česká spřitelna, a.s. (13%) Kmerční banka, a.s. (13 %) Českslvenská bchdní banka, a.s. (1,67%) 3.1.2.2 Výhdy využití ČMZRB v rámci systému Již v názvu je pslání banky specifikván, jedná se rzvjvu banku, která napmáhá rzvji maléh a středníh pdnikání, rzvji infrastruktury a dalších sektrů eknmiky vyžadujících veřejnu pdpru. Realizace vládních prgramů prstřednictvím ČMZRB zamezuje zvýhdnění kmerční finanční instituce na trhu, pkud je státním rgánem vybrána jak administrátr státníh prgramu. ČMZRB přistupuje ke všem kperujícím subjektům stejně, je tržně neutrální. 7
Banka má vytvřené knw-hw pr efektivní správu státních prgramů, jejich mnitrvání a vytváření reprtů pr zadavatele prgramu. V sučasné dbě napmáhá suladu se záměry hspdářské plitiky vlády ČR. Banka, jak svje prdukty, v rámci vládních prgramů, pskytuje záruky za bankvní úvěry, zvýhdněné úvěry, různé frmy finančních příspěvků, dtace atd. V rámci svěřených prgramů vyhledává příjemce pdpr, prvádí jejich vyhdncení jak z hlediska prgramvých pdmínek, tak z hlediska finanční situace, prvádí hdncení uživatelských prjektů, uzavírá smluvy s příjemci pdpr, spravuje a archivuje tyt smluvy, vypřádává finanční nárky, vymáhá splatné phledávky, zádrže a pkuty za nesprávné pužití veřejných prstředků. ČMZRB má připravené mechanismy umžňující zadavatelům prgramů rzhdvat nakládání s prstředky a dhlížet na činnst banky v rámci vyhlášených prgramů a alkvaných prstředků. V ČR je vytvřené právní prstředí pr pskytvání tzv. finančních nástrjů /záruky, zvýhdněné úvěry, příspěvky/, které umžňuje ČMZRB pskytvat tyt prdukty s využitím veřejných prstředků a t malým a středním pdnikům, bcím a bčanům. V případě záruk pr bčany, bude nezbytná drbná úprava legislativy. Banka má tým metdických pracvníků připravených realizvat zadání státních rgánů k řešení vybraných prblémů či dsažení stanvených cílů a t d rzpracvání zadání až p knkrétní výstupy jak jsu knečné znění pdpůrných prgramů, design vhdných nástrjů, příprava smluvní dkumentace se zadavatelem, příprava smluvní dkumentace s uživatelem, příprava smluvní dkumentace s bankami (vyžaduje-li t charakter prgramu). Banka má kapacitu a knw-hw pr realizaci prpagace pdpůrných prgramů jak mezi bankami (prezentace, wrkshpy k zaváděným neb užívaným prduktům), tak ve veřejnsti (web, letáky, prezentace, mediální výstupy). Banka má vytvřenu dstatečnu kapitálvu, technicku i persnální kapacitu pr přípravu i realizaci dalších prgramů. V případě ptřeby je mžn kapacitu banky flexibilně upravit. Banka má svá pracviště v 6 reginech ČR. 3.1.2.3 Rizika začlenění ČMZRB d systému pskytvání pmci studentům V majetkvé struktuře vystupují bchdní banky, které zřejmě budu také sučástí systému. Nicméně jedná se puze něklik bank, které půsbí na našem bankvním trhu a tyt by měly nadstandardní přístup k infrmacím celém systému. ČMZRB má svji jasnu představu fungvání systému, nicméně v sučasnsti je uvažván stále celé řadě variant, přičemž tyt mhu být dále v prcesu další přípravy mdifikvány, a t v pdstatě až d legislativníh schválení celéh systému. Pkud djde k psunu, který nebude dpvídat představám ČMZRB, může se stát, že 8
tent subjekt bude chtít dstupit d své účasti, případně k tmu, že ČMZRB bude lbvat za varianty, které budu v dané dbě již překnané a neprefervané ze strany věcně příslušnéh rezrtu. Stejným rizikem může být také případná změna ve vedení ČMZRB, které by mhl mít dlišné představy směřvání subjektu. 3.2 Základní subry činnstí prcesů systému V tabulkách uvedených níže jsu uvedeny jedntlivé základní subry činnstí vyknávaných v rámci realizace prcesu pskytvání finanční pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání zainteresvanými subjekty. Tyt činnsti jsu následně v jedntlivých variantách fungvání systému finanční pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání přiřazeny knkrétním subjektům. Pskytvání ZSP (průběžné financvání) Stanvení knkrétních parametrů ZSP (šklnéh / půjček na živbytí) Regulace výše uznatelných prvzních a transakčních nákladů, které prmítají kmerční banky d knečné ceny (úrku) půjček studentům Řízení aktiv a pasiv Zalžení studentskéh účtu Žádst základní studijní půjčku Ověření pdmínek pr pskytnutí půjčky Zajištění garance za studenta (za pskytnutu ZSP) Převd prstředků na studentský účet (ppř. platba zálhvé části dlženéh šklnéh VŠ) Správa infrmačníh systému Tabulka 1 Základní kruhy činnstí v blasti pskytvání ZPS (průběžné financvání systému) Splácení + vymáhání ZSP Infrmace uknčení studia studenta Předpis splátek půjček Splácení půjčky Převd nezálhvé části dlženéh šklnéh Evidence neuhrazených splátek Vymáhání nesplacených dluhů (před uplatněním garancí - tzv. včasné vymáhání) Prplacení garancí státu, ppř. převd finančních rezerv vytvřených z tzv. rizikvé přirážky d systému Vymáhání nesplacených dluhů (p prplacení garancí, tzv. pzdní vymáhání) Odpis nesplacených phledávek Tabulka 2 Základní kruhy činnstí v blasti splácení (vymáhání) pskytnutých ZSP 9
3.3 Základní rámec prcesně rganizačníh mdelu Rámec základníh funkčníh mdelu je rzdělen na dvě samstatné části pdle časvě a věcně suvisejících subrů činnstí. Základní prcesně rganizační mdel definující základní činnsti systému finanční pmci studentům v terciárním stupni je mžné rzdělit na tři základní části: A. Část průběžnéh financvání pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání (pskytvání základní studijní půjčky - ZSP); B. Část splácení pskytnutých ZSP (řádné splácení a vymáhání). V prcesně - rganizačním mdelu mezi sebu splupracují subjekty jak z veřejnéh, tak privátníh sektru. Tyt subjekty mají přiřazeny knkrétní rle a zajišťují výkn knkrétních činnstí definvaných v předchzí kapitle. 3.3.1 Část průběžnéh financvání pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání (pskytvání ZSP) Tat část vychází z předpkladu, že každý student má nárk na základní studijní půjčku (ZSP), a t ve všech typech a frmách studia, včetně studentů sukrmých vyských škl. ZSP bude mci být z phledu studenta získána na pkrytí výdajů spjených se studiem (ZSP na živbytí), ale v buducnu případně také na platbu celéh či části šklnéh (ZSP na šklné). V celkvém bjemu nebude nikdy ZSP pkrývat 100 % minimálních finančních ptřeb studenta. Organizačně je v tét studii část průběžnéh financvání pskytvaných ZSP zajišťvána kmbinací veřejných a privátních institucí. Na začátku prcesu je student, který pdle předem definvanéh pstupu pžádá ZSP. K tmu určená instituce nárk studenta na ZSP schválí a pskytne. Finanční prstředky jsu p té každrčně v předem stanveném termínu průběžné převáděny (p splnění pdmínek ze strany studenta) na studentský účet, kde jsu následně studentem čerpány. V případě zavedení systému placení šklnéh a studentem zvlené varianty platby dlženéh šklnéh, bude v tét fázi z části ZSP na šklné hrazena předem nastavená zálhvaná platba dlženéh šklnéh přím VŠ. 3.3.2 Část splácení pskytnutých ZSP P uknčení studia (jak úspěšnéh, tak neúspěšnéh) bude v případě, že abslvent (pr účely tht dkumentu je takt definván i neúspěšný student) využíval ZSP, pvinen začít tyt finanční prstředky splácet. Pvinnst splácet vznikne bezprstředně p uknčení studia neb v případě, kdy student začne při studiu realizvat příjmy, které přizná a které překrčí minimální vyměřvací základ. Výjimky případů kdy bude splácení dlžen, musí být předem jasně a přísně vymezeny (jejich nastavení není předmětem tét studie). 10
Řádné splácení Prcesně začíná část řádnéh splácení uknčením studia, ppř. v dbě, kdy student začíná realizvat příjmy již během studia ve vyšší hdntě než je minimální vyměřvací základ. Uknčení studia je známen instituci pskytující ZSP. Instituce na základě předem definvaných pdmínek připraví infrmaci pr abslventa výši dluhu, mžnstech a způsbu splácení (případně včetně předpisu minimální splátky), kteru dručí zpět abslventvi. Abslvent začíná ZSP kntingenčně splácet p dsažení příjmu vyššíh než stanvený minimální vyměřvací základ (finanční mdel tét studie předpkládá hrubý příjem min. 15 tis. měsíčně). Pkud abslvent nedsahuje hranice minimálníh vyměřvacíh základu splácí tzv. minimální splátku (v tét studie je stanvena na 500 Kč měsíčně, tj. 6 tis. Kč rčně). Systém řádnéh splácení je předmětem variantníh prvzníh mdelu. Prcesní mdel předpkládá využít systému zdanění příjmů fyzických sb (ppř. alternativně systému sciálníh či zdravtníh pjištění). Vždy se vychází z předpisu splátek, který abslvent bdrží d subjektu, který následně splátky inkasuje. V případě řádnéh splácení ZSP na šklné a zvlení varianty dlženéh šklenéh je nezálhvaná část dlženéh šklnéh převáděna příslušné VŠ ze splácených prstředků (p splacení již VŠ převedené zálhvé části šklnéh). P splacení celé předepsané částky je celý prces financvání pmci studentům pr abslventa uknčen. Vymáhání dluhu Pkud abslvent nebude ZSP řádně splácet, přistupuje instituce, která půjčku pskytla, k vymáhání (tzv. včasné vymáhání). V případě, že včasné vymáhání není úspěšné, nastupuje tzv. pzdní vymáhání, kdy je již p abslventvi pžadván splacení celé půjčky včetně aktuální výše dluhu a dalších pplatků. Prces pzdníh vymáhání je pdpřen aktivitu příslušných institucí, které jsu d systému zapjeny. Pstupné umřvání dluhu (vymžené splátky) bude pstupvat v následujícím přadí: umření dluhu vůči systému průběžnéh financvání pmci studentům (ZSP bez šklnéh); dluh vůči VŠ (dlžené šklné); případně další dluhy (např. u kmerčních subjektů zapjených d systému). Pkud se ani v pzdním vymáhání nepdaří půjčku vymci neb nebude z jiných důvdů splacena, bude tent dluh (phledávka) za abslventem depsána a umřena z k tmu určených finančních prstředků. 11
3.4 Varianty prvzníh mdelu V zájmu dsažení maximální efektivity fungvání systému financvání pmci studentům je prvzní mdel (prcesně-rganizační uspřádání) navržen variantně. Varianty vycházejí z definvaných činnstí a subjektů vstupujících d celéh prcesu. Varianty prvzníh mdelu vycházejí puze z rganizačníh zabezpečení činnstí (v tét chvílí nezhledňují další variantní vlivy na systém), a t: V případě Ministerstva financí (MF) není mžné rzsah jeh činnsti varivat, tat instituce bude vždy vystupvat jak správce státníh rzpčtu a jak nadřízený rgán finančním úřadům v případě jejich účasti při splácení či vymáhání splátek ZSP. MF je také partnerem řídícímu subjektu celéh systému pskytvání pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání při jednání s bchdními bankami nastavení strpů úrků u pskytvaných půjček. Ministerstv šklství, mládeže a tělvýchvy (MŠMT) může v celém systému vyknávat více činnstí (zastávat více rlí), a t v závislsti na zvlené variantě prvzníh mdelu (při minimálním zapjení stanvuje puze parametry financvání pskytvání pmci studentů v terciárním stupni vzdělávání, v maximální pdbě zajišťuje všechny činnsti spjené s financváním pmci studentům). Variantní je také zapjení Centra, které v maximální rzsahu zajišťvaných činnstí vyknává vše spjené s financváním pmci studentům neb napak v minimální variantě vůbec nemusí v systému figurvat. ČMZRB vystupuje jak správce finančních prstředků pr pskytvání ZSP, pskytvatel státních garancí, ppř. správce phledávek za studenty. Jeh variantní zapjení suvisí puze s jeh účastí či neúčastí v systému. V případě VŠ a studentů není prstr pr variantní uspřádání, jejich rganizační zapjení v systému je předem jasně dané. U bchdních bank je rzhdující jakým způsbem se budu pdílet na pskytvání zdrjů určených k financvání ptřeb studentů (tj. na pskytvání půjček). Variantně mhu fungvat puze jak administrátři studentských účtů neb v případě jejich maximálníh zapjení v systému jak pskytvatelé kapitálu pr ZSP (tj. využití jejich vlastních zdrjů včetně administrativníh aparátu a reginální bchdní sítě pbček). P shrnutí výše uvedenéh jsu varianty prvzníh mdelu zúženy na rzdělení výknu činnstí mezi MŠMT, Centrum, případně variantní rli a zapjení ČMZRB a bchdních bank. Na základě těcht závěrů jsu navrženy a z hlediska prcesně rganizačníh stručně ppsány následující varianty prvzníh mdelu: 1. Varianta 1: MŠMT jak řídící rgán celéh systému (splupracující s finanční institucí - ČMZRB); 12
Varianta 1 předpkládá, že MŠMT je zdpvědné za systém pskytvání. Řízení systému může na MŠMT vyknávat některý ze stávajících útvarů (v rzšířeném slžení), nvě vzniklý útvar (dbr či sekce) neb stávající příspěvkvá rganizace ministerstva (Centrum pr zjišťvání výsledků vzdělávání, Ústav pr infrmace ve vzdělávání apd.). V tét variantě není předpkládán zalžení jiné samstatné instituce (Centra) nezávislé na MŠMT. MŠMT spravuje celý infrmační systém. Správcem finančních prstředků určených na pskytvání ZSP je ČMZRB, které řídí a zajišťuje čerpání půjček, administruje splácení ZSP, pskytuje státní garance, ppř. splupracuje na vymáhání půjček či správě phledávek za studenty. Student žádá ZSP přím na MŠMT, které věří nárk studenta na půjčku a dává pkyn k jejímu prplacení na studentský účet, který je spravván některu z bchdních bank. 2. Varianta 2: MŠMT jak rgán nastavující parametry systému financvání pmci studentům, samstatné Centrum pskytující a řídící finanční pmc studentům a ČMZRB spravující finanční prstředky; Varianta 2 předpkládá, že MŠMT je zdpvědné za nastavení parametrů systému financvání pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání. Průběžné financvání pmci studentům (pskytvání ZSP) řídí samstatná rganizace Centrum, která úzce splupracuje s ČMZRB. Centrum zárveň spravuje celý infrmační systém. ČMZRB zajišťuje finanční perace, spravuje finanční zdrje, využívá k tmu vlastní administrativu a je garantem pskytvání státních garancí. Ve fázi splácení půjček splupracuje s statními zapjenými institucemi v prcesu vymáhání, ppř. prvádí správu phledávek. Student v tét variantě žádá ZSP Centrum, které p věření nárku studenta dává pkyn k prplacení půjčky na studentský účet. 3. Varianta 3: MŠMT jak rgán spravující prstředky ze státníh rzpčtu a nastavující parametry systému, samstatné Centrum, které pskytuje pmc studentům a řídí veškeré finanční tky; Ve variantě 3 je MŠMT zdpvědné za nastavení parametrů systému financvání pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání 13
Centrum funguje jak samstatná instituce, která zajišťuje činnsti spjené s pskytváním ZSP jak p stránce administrativně metdické, tak p stránce finanční (tedy včetně řízení finančních tků, pskytvání garancí, správy phledávek a účasti na vymáhání phledávek). Centrum zde funguje jak správce infrmačníh systému. Student v tét variantě žádá ZSP Centrum, které p věření nárku studenta půjčku přím převádí na studentský účet. Varianty prvzní mdelu dále rzšířeny varianty finančních zdrjů využitých k financvání pmci studentům, které jsu dále rzpracvány a blíže ppsány v kapitle 4. 14
4 Varianty financvání systému finanční pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání V kapitle jsu ppsány varianty z phledu zajištění zdrjů financvání pskytvaných ZPS. Dále jsu uvedeny becné předpklady mezení regulatrníh rámce. Následně je ppsána nákladvá strana ptřeb účastníků v terciárním stupni vzdělávání (tj. kapitálvá ptřeba, kapitálvé náklady a prvzní náklady). Příjmvá strana systému bsahuje příjem splátek, definici pjmu úpadku studenta a ppis transferů peněžních prstředků. Na závěr jsu jedntlivé varianty prvnány pdle základních charakteristik. Tat kapitla kvantitativně analyzuje prblematiku financvání tak, aby byl mžn jedntlivé varianty dlišit. Míra detailu jedntlivých analýz je dána především časvým fndem vymezeným pr tut studii a účelu, ke kterému mají analýzy služit. Pr upřesnění níže uvedených závěrů, zejména struktury úrkvé sazby půjček studentům, by byl nutné prvést detailní analýzu s přesnými vstupy z datvých skladů bankvních institucí půsbících v ČR. Pr účely srvnání variant nebyl nutné zacházet d takvé míry detailu, prt jsu níže uvedené výpčty a analýzy indikativní a především knzervativní. 4.1 Ppis variant a pdmínky funkčnsti systému financvání ptřeb studentů v terciárním stupni vzdělávání Ptřeba finančních zdrjů vkladu na financvání systému ptřeb studentů v terciárním stupni vzdělávání je stanvena na základě předpkládaných buducích finančních tků, které budu zhledňvat především státem nastavené parametry systému terciárníh vzdělávání (financvané pčty studentů apd.). Pžadavky na kapitál, který bude ptřeba pr zajištění pskytvání finanční pmci studentům v terciárním stupni vzdělávání, budu dále vlivněny dalšími parametry systému jak jsu nastavení výše strpu ZSP, využívané zdrje kapitálu, vývj na trhu s kapitálem (dhad úrkvé sazby) či zavedení šklnéh včetně systému ZSP na šklné a nastavení předpkládané výše šklnéh. Mezi uvažvané mžné zdrje kapitálu nejsu v dalším textu ani ve finančním mdelu zahrnuty případné prstředky vlžené státem z příjmů z privatizace (a t vzhledem k jejich nejistému určení). Zdrj vstupníh a průběžnéh kapitálu se liší pdle jedntlivých variant: 1. Varianta A - Prstředky pskytnuté z veřejných zdrjů (stát, státní rzpčet, státní garance); 2. Varianta B - Prstředky pskytnuté převážně z privátních zdrjů (finanční kapitál privátních subjektů s pdpru veřejných zdrjů ve frmě financvání implementace systému a garancí v náběhvé fázi); 15
3. Varianta C - Prstředky získané kmbinací privátních a veřejných zdrjů (finanční kapitál pskytnu privátní subjekty a stát financuje garance). Hlavní rzdíl mezi běma zdrji financvání je především v mžném fiskálním dpadu: Veřejné zdrje pskytnuté ze státních zdrjů (ze státníh rzpčtu neb státních aktiv) a vstupující d výdajvé stránky státníh rzpčtu (hybridní varianta kmbinace s privátními zdrji předpkládá částečnu účast veřejných zdrjů, ale výrazně nižší než v čistě veřejné variantě); Privátní zdrje zdrje pskytnuté kmerčními subjekty, které se nedtýkají státníh rzpčtu. Aby byl systém půjček (ZSP) funkční, musí být sučasně splněny následující pdmínky: 1. Dstupnst a transparentnst pr všechny právněné studenty, zejména pr studenty ze sciálně znevýhdněných skupin; Dstupnst je definvána jak schpnst uspkjit každéh studenta bez rzdílu stavu jeh finanční situace resp. finanční bnity jeh rdiny (na které je finančně závislý). Pr zabezpečení dstupnsti finančních prduktů všem studentům, kteří ně prjeví zájem, bude zamezen prvádění úvdníh kredit skóringu, tzn. bude půjčen každému studentvi, který bude splňvat kritéria pr přidělení a který si půjčku zažádá, bez zhlednění jeh finanční situace. 2. Finanční udržitelnsti systému (neplatí pr variantu financvání C); Finanční udržitelnst definujeme jak schpnst systému samstatně fungvat bez prgresivní kumulace dluhu, tzn. cena za půjčku (úrk), kteru hradí student / abslvent, pkrývá náklady systému, který se tím stává samfinancvatelný. 3. Maximalizace návratnsti půjčených prstředků zpět d systému. Cílem maximalizace návratnsti půjčených prstředků je zamezit zneužívání a využívání systému pmci studentům těmi, kd pmc neptřebují. Celý systém může být vyvážený a dluhdbě samfinancvatelný puze v případě, že bjem garancí pskytnutých státem sukrmým subjektům nepřesáhne jistu hranici. Navržený systém předpkládá, že bjem prstředků nutný pr financvání garancí bude získán frmu rizikvé přirážky k ceně půjčky. Knečná cena půjčky (úrk včetně rizikvé přirážky) bude studenty akceptvatelná, pkud její knečná výše nebude vyšší než u negarantvaných úvěrvých prduktů na trhu. 16
4.2 Obecné předpklady a mezení při nastavení parametrů regulatrníh rámce Obecné předpklady 1 finančníh mdelu financvání systému pskytvání pmci studentům studia v terciárním stupni vzdělávání: Systém pracuje s kntingenčním splácením, kde jsu splátky určeny jak pdíl na příjmech abslventa (tj. čím vyšší příjem, tím vyšší splátka ZSP); Student musí předem znát pdmínky splácení, vědět zda, a pdle čeh se bude vyvíjet úrkvá míra; Jedním z cílů fungvání systému je dsáhnut c nejnižší mžné úrkvé míry (ceny za půjčku) pr studenta a sučasně c nejnižší mžné dtace ze strany státu; Výše pdílu studentů pbírajících sciální stipendium není zhledněna, jedná se frmu sciální pdpry d státu (SR) d systému; Nárk na přidělení půjčky bude mít student za splnění těcht předpkladů: Řádné zapsání d denníh studia studijníh prgramu na české VŠ; Vždy může půjčku žádat maximálně jednu, také v případě, že studuje na více VŠ / prgramech sučasně; Student je bčanem EU; Student nemá příjmy neb sučet jeh příjmů nebude dstačující na pkrytí nákladů spjených se studiem (dkládá čestným prhlášením při žádsti půjčku). Systém bude dále prpjen se systémy FÚ a ČSSZ, kde budu tyt infrmace věřvány. Půjčka bude studentvi připisvána vždy dvakrát rčně (např. k 31. 10 a k 31. 3.) na základě schválenéh nárku p dbu řádnéh studia. Studie předpkládá dbu studia 5 let (vychází ze standardní délky studia tzv. 3+2, když není v becném předpkladu zhledněn různé mnžství studentů pkračující dále p abslvvání bakalářskéh studia); Průběh splácení vlivní stanvení těcht parametrů: Výše hranice minimálníh vyměřvacíh základu, při jejímž dsažení / překrčení zapčne splácení - čím níže bude hranice nastavena, tím dříve začne pvinnst abslventa splácet; Zda bude / nebude stanvena minimální dba, p níž student / abslvent nejdříve může začít splácet (např. standardní dba studia + 1 rk): 1 Předpklady mhu být ve finální pdbě systému dlišné v závislsti na vývji realizace, na pdstatu regulatrníh rámce tyt změny nemají vliv. 17
Výhdy v případě, že zapčetí splácení bude záviset puze na dsažení vyměřvacíh základu, jsu především ve zjedndušení agendy a mtivace abslventa k racinálnímu chvání dknčit studium a začít c nejdříve vydělávat; Student bude mít mžnst zapčetí splácení hned při překrčení vyměřvacíh základu již během studia bez hledu na pčet let d pskytnutí půjčky; Zda student / abslvent bude / nebude splácet v průběhu studia splátky úrků a splátky půjček; Všichni abslventi (úspěšní i neúspěšní, tj. bez diplmu) budu splácet jak v případě, že jejich příjmy přesáhnu vyměřvací základ, tak v případě, že vyměřvací základ nedsáhnu, a t minimálně 6000 Kč rčně (tzv. minimální splátka 500 Kč měsíčně); Rzhdné bdbí pr výpčet předpisu splátek abslventa bude 1 rk; Není uvažvána knkrétní realizační frma výběru splátek, knkrétní náklady budu závislé na způsbu výběru a případném zapjení stávajícíh systému správy daní fyzických sb, systému záknnéh pjištění či administrativně-technickéh aparátu kmerčních bank; Vstupí-li jednu banka d systému pskytvání ZSP, nesmí dmítnut dát půjčku žádnému studentvi s nárkem; Finanční mdel nepracuje s predikcí makreknmických veličin (hspdářský vývj ČR, vývj inflace apd.). Demgrafické parametry vlivňující celkvu výši finančních tků pr časvý hriznt 2009 2050 jsu následující: Vývj celkvéh pčtu studentů s nárkem na přidělení půjčky (nárkvat půjčku nebudu mci např. cizinci mim EU, studenti studující pdruhé, příliš dluh apd.); Vývj pčtu studentů, kteří využijí mžnst vzít si půjčku na živbytí a akceptují přímu platbu šklnéh; Oba faktry budu záviset na parametrech a pdmínkách půjček a také případném marketingu, který bude celý systém přibližvat studentům / bankám; Pčet bank zapjených d systému vlivní především slžitst vzájemné kmunikace a také implementaci a prvz infrmačníh systému (tj. fixní náklady na prvz systému). Pžadavky na finanční zdrje využívané k financvání pskytnutých ZSP budu závislé především na pdílu studentů, kteří čerpání půjčky využijí. Sučasný pčet studentů je přibližně 400 tisíc, z th cca 80 tisíc byl v rce 2008 nvě zapsaných. 18
Ne všichni studenti budu mít na půjčku nárk, a ne všichni budu nárkvat její čerpání (je ptřeba dečíst cizince mim EU, studenty přesahující dbu studia, studenty studující druhu VŠ, studenty studující paralelně více brů, studenti kmbinvaných a distančních frem studia). Dle výzkumu studentů vyských škl prvedeném v rce 2009 se ukazuje, že zájem vzít si půjčku bude ze strany studentů z pčátku rzhdně nižší, prt finanční mdel v prvním rce zavedení pskytvání ZSP předpkládá, že mžnst využije cca 15 % nvě zapsaných studentů. Tent pčet se bude pstupně zvedat až na 20 % nvě zaspaných studentů p 3 letech fungvání systému. Odhad vývje pčtu studentů vychází ze sučasnéh pčtu studentů, vývje psledních let a předběžných krátkdbých predikcí vývje pčtu studentů v ČR, přičemž pměr studentů terciárníh stupně vzdělávání k celkvému pčtu byvatel mírně rste (v rce 2009 je tent pdíl 3,85 %), avšak abslutní pčet studentů mírně klesá (viz. grafy uvedené níže). 335 000 330 000 325 000 120 000 100 000 pčet studentů 320 000 315 000 310 000 305 000 300 000 295 000 290 000 pčet studentů 80 000 60 000 40 000 20 000 1 4 7 10 1 1 1 22 2 2 3 3 3 40 0 1 4 7 10 1 1 1 22 2 2 3 3 3 40 Graf 1 Předpkládaný vývj pčtu studentů s nárkem Graf 2- Předpkládaný vývj pčtu studentů s nárkem na ZSP 4.3 Nákladvá strana systému financvání ptřeb účastníků terciárníh vzdělávání Nákladvá strana je tvřena následujícími slžkami: A) Celkvá kapitálvá ptřeba stejná pr všechny varianty; B) Kapitálvé náklady dlišné pr jedntlivé varianty; C) Prvzní náklady mírně dlišné pr jedntlivé varianty; D) Transakční náklady shdné pr všechny varianty (zanedbatelná výše nákladů, dále nejsu ppisvány). A) Kapitálvá ptřeba Vyjadřuje bjem finančních prstředků pužitých k průběžnému financvání pskytnutých půjček (ZSP) studentům v terciárním stupni vzdělávání. 19
Výši kapitálvé ptřeby vlivňují nastavené parametry systému terciárníh vzdělávání stanvené státem - MŠMT (financvaný pčet studentů = teretický max. pčet pskytnutých půjček), dále pak určený strp půjčky na živbytí, ppř. nastavení strpu šklnéh (v závislsti na nastaveném keficientu eknmické nárčnsti). Finanční mdel předpkládá kapitálvu ptřebu (v návaznsti na prvedený výzkum studentů VŠ) ve výši na jednu půjčka jednmu studentvi v maximálním rzsahu částky 54 tisíc Kč rčně (ZSP na živbytí ve výši 4 tisíce měsíčně v rzsahu 10 měsíců a ZSP na šklné ve výši 14 tisíc rčně). B) Kapitálvé náklady Úrkvá míra, za níž je půjčen (pskytnut) ptřebný kapitál, se liší pdle jedntlivých variant (větší detail je dále uveden v ppisu jedntlivých variant, graficky jsu v tét části pr ilustraci zbrazeny vývje úrkvých měr různých finančních instrumentů): Varianta A (veřejné zdrje) tat varianta vychází z nákladů na získání zdrjů financvání ve výši 3,5-4,5 %, která jsu dvzeny z následujícíh: v případě úvěru d EIB minimálně 3,5 % + aktuální rizikvá přirážka stanvená pdle ratingu státu. Průměrná hdnta sazby na swapy v psledních 4 letech je na hdntě 3,98 %; Vývj 10leté sazby na sw apy 5,50 % 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 M inim um Prům ěr 10letá sazba na sw apy M axim um I.06 V.06 IX.06 I.07 V.07 IX.07 I.08 V.08 IX.08 I.09 V.09 IX.09 Graf 3 Ilustrativní ukázka vývje 10leté sazby na swapy v případě získání zdrjů vydáním dluhpisů se v sučasné dbě phybuje náklad na úrkvý kupón klem 4,5 %. Průměrná hdnta sazby na dluhpisy za pslední 4 rky je na hdntě 4,4 %. 20
Vývj 10leté sazby na dluhpisy % 5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 I.06 V.06 IX.06 Graf 4 Ilustrativní ukázka vývje 10leté sazby na dluhpisy I.07 V.07 IX.07 I.08 V.08 IX.08 I.09 V.09 IX.09 M inim um Průměr 10letá sazba na dluhpisy M axim um Varianta B (privátní zdrje) - předpkládaná cena zdrjů financvání je v tét variantě 2-3 % a vychází z vývje ceny kapitálu na mezibankvním trhu (v rámci bankvní skupiny). Průměrná hdnta dep sazby v psledních třech letech dsahuje hdnty 2,81 %. Vývj rční de p sazby % 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 X.06 I.07 IV.07 VII.07 Graf 5 Ilustrativní ukázka vývje rční dep sazby X.07 I.08 IV.08 VII.08 X.08 4 I.09 IV.09 VII.09 X.09 M inim um Prům ěr rční de p s azba M axim um Varianta C (kmbinace veřejných a privátních zdrjů) - předpkládaná cena zdrjů v tét variantě financvání 2,5 4 % (mdel předpkládá nižší cenu zdrjů než ve variantě A a vyšší než ve variantě B). Na výši úrkvé míry (a tedy ceny zdrjů) v jedntlivých variantách bude mít vliv také vývj ratingu státu. Tent faktr vlivní i varianty B a C, kde se využívají puze privátní zdrje pr financvání pskytvaných ZSP. V případě snížení ratingu státu cena finančních zdrjů prste. Zachycené bdbí v letech 2006 až 2009 pr určení výše předpkládaných kapitálvých nákladů je puze ilustrativní, ale pr ptřeby tét studie dstačující, nebť během tht bdbí byla česká eknmika jak ve fázi výraznéh eknmickéh vzestupu, tak i v bdbí krize, tzn. sazby se phybvaly jak na nízké, tak relativně vyské úrvni a je vidět jejich klísání. Celkvá výše úrkvých sazeb je také vlivněna celkvu výší inflace, kdy čím vyšší inflace, tím vyšší se dají úrkvé sazby čekávat. 21
C) Prvzní náklady Náklady spjené s fungváním systému pskytvání pmci studentům můžeme rzdělit v závislsti na časvém určení na: Pčáteční (jednrázvé náklady v krátkém bdbí na zprvznění a zavedení systému): Náklady spjené s implementací prvzníh mdelu regulatrníh rámce (náklady na lidské zdrje, administrativní náklady atd.); Náklady implementace infrmačníh systému (tvrba a zprvznění); Studie přepkládá, že pčáteční prvzní náklady hradí stát, jejich celkvá výše nevstupuje d knečné ceny (úrku) půjčky pr studenta. Studie tyt náklady nevyčísluje. Průběžné (pakující se p zavedení systému a v dluhém bdbí): Zabezpečení každdenníh fungvání systému, reprting, kmunikace, persnální náklady, infrastruktura, zabezpečení plateb apd.; Zabezpečení, správa a prvz infrmačníh systému; Zabezpečení vymáhání peněžních prstředků (např. pmcí daňvé správy, ČSSZ, zdravtních pjišťven, neb přes jedntné inkasní míst); Pr zjedndušení mdelu uvažujeme s fixním pdílem na bjemu pskytnutých půjček (v praxi bude pravděpdbně realizvána úspra z rzsahu u těcht nákladů v závislsti na rzsahu pskytvaných půjček). Variantně může být také pčítán s tím, že prvzní náklady bude v prvních letech zavádění systému pskytvání ZSP hradit stát. V tm případě by se tyt náklady neprmítly d navýšení ceny půjčky - úrkvé míry - pr studenta (mdel s tut variantu nepčítá). V první fázi implementace systému d praxe nebude dstatek prstředků na krytí prvzu systému a nákladů rizika, které bude nutné financvat ze státních zdrjů a musí s nimi být pčítán v rámci prvzních nákladů. Tyt pskytnuté prstředky, ale mhu být pstupně státu vraceny ve fázích, kdy se začíná splácet a d systému se vrací pskytnuté finanční prstředky včetně úrků. V následujících fázích (fáze splácení ZSP) si systém (díky prmítnutí prvzní a rizikvé přirážky d ceny / úrku půjčky) vytvří dstatečné prstředky na t, aby náklady na prvz a náklady rizika kmpletně financval. Prmítnutí prvzní a rizikvé přirážky d ceny (úrkvé míry) způsbí její celkvé navýšení. 22
Navýšení ceny (úrku) ZSP je v případě rizikvé přirážky relevantní puze pr variantu A a variantu B. Varianta C pčítá se subvencí státu frmu financvání garancí tzn. že část neb celá výše nákladů rizika bude financvána ze státních zdrjů (a tedy rizikvá přirážka není v ceně půjčky zahrnuta). 4.4 Příjmvá (splátkvá) strana systému financvání ptřeb účastníků terciárníh vzdělávání Příjmvá strana systému (inkas splátek) je mdelvána na základě těcht výchzích parametrů: Průměrná hrubá výše příjmu abslventa (predikce vychází z dkumentů Pznámky k návrhu studentských půjček v ČR a Simulace finančních tků a nákladnsti ). Parametr vychází z predikce průměrnéh studenta, který v průběhu pracvníh cyklu kariérně rste a pstupně se mu zvyšují příjmy; Délka studia 5 let, kdy mdel pčítá se jedntnu dbu studia (tedy 3 + 2) u všech studentů, p kteru byla ZSP čerpána; Výše rčních splátek abslventa je vypčítaná z příjmů přesahující vyměřvací základ. Finanční mdel předpkládá vyměřvací základ ve výši 15 tisíc Kč; Parametr klik % z částky přesahující vyměřvací základ musí student / abslvent splácet; Pčet platících abslventů vyšší než minimální splátku (v %) s přihlédnutím k tempu splácení (míra a temp depisvání dluhu bude známa až p ~25 letech); Pčet let, p které bude student / abslvent půjčku splácet (17-22 let při úrkvé míře 8 %); Předpkládaný pdíl nesplacených a nesplácených půjček zde je nutn zhlednit něklik úrvní nesplácení: studenti / abslventi, c nebudu splácet vůbec; studenti / abslventi, c budu splácet bčas; studenti / abslventi, c budu splácet stále, ale pmalým tempem (např. ti c splácejí minimální splátku). Při splácení půjček ze strany studenta / abslventa je třeba uvažvat různé frmy splácení dle rzlžení v čase: a) řádné splácení p dvršení kvenant (nastavených pdmínek); b) dlžené splácení (určitu dbu platí puze minimální splátku); 23
c) předčasné splácení (v případě klesajících úrků refinancvání), úrkvé rizik plynucí z předčasnéh splácení. Zavedení kntrl, zda student / abslvent, který splácí p určitu dbu puze minimální splátku, úmyslně nemanipuluje se svými příjmy a neměla by mu být vyměřena jiná vyšší splátka. Kntrly zaměřit převážně na OSVČ, které dluhdbě vykazují ztrátu (první kntrla v průběhu 5 let u dlužníků, kteří p celu dbu platí puze minimální splátku). Systém díky stálému úrčení pskytnuté půjčky a pravidelnému infrmvání dlužníka stavu dluhu (1 x rčně) již v sbě bsahuje mtivační faktr k splácení půjčky, a tím je neustálý nárůst dluhu (tzv. dluhvá past) při puhém placení minimální splátky. Z inkasvaných splátek budu nejprve hrazeny prvzní náklady systému, dále náklady na rizik, náklady na kapitál a naknec jistina (minimální splátka tedy pkrývá v mdelu přibližně část úrku financující prvzní náklady a náklady na rizik). Výše zmíněné parametry jsu nastaveny a pužity pr mdelvání v tét studii a nejsu pevně stanveny. V průběhu dalšíh upřesňvání se tyt parametry mhu měnit v závislsti na fungvání celéh systému a vývje vstupních statistických dat. 4.4.1 Struktura ceny (úrku) základní studijní půjčky (ZSP) Výše finálních příjmů systému financvání pmci studentům se dvíjí d stanvené ceny, za kteru budu ZSP pskytvány. Ceny ZSP jsu kalkulvány na základě jedntlivých nákladvých plžek, které d nich vstupují. Všechny tyt plžky jsu ppsány v níže uvedené tabulce (Tabulka 3). T, zda budu zahrnuty d ceny (úrku) knečnéh prduktu všechny tyt náklady, je dán také dstupnstí státních zdrjů financvání. Hdnty úrků uvedené v tabulce jsu ilustrativní a vychází ze sučasné tržní situace (prsinec 2009). Předpkládaný dhad vývje hdnt je ppsán v dalším textu. # Struktura ceny (úrku) studijní půjčky v prcentech Financvání nákladů Varianta A B C 1. Náklady vlastníh kapitálu Krytí nákladů spjených s pžadvanu výnsnstí vlastníh kapitálu (varianta B a C). 0 % 2 % (min.1%) 2 % (min.1%) 2. Náklady financvání Krytí úrkvých nákladů emise dluhpisů resp. nákladů na zdrje kmerčních bank. 4,5 % 2,3 % 2,3 % 3. Náklady kreditníh rizika Krytí nákladů spjených se studenty v úpadku. 1,5 % 1,4 % 0 % 4. Náklady na prdej Krytí nákladů vycházejících z bnusvých schémat prdejců a statních variabilních nákladů 0 % 0,01 % 0,01 % 24
5. Náklady transakcí závislých na prdeji. Krytí nákladů spjených se zabezpečením plateb (zanedbatelné). 0,001 % 0,001 % 0,001 % 6. Prvzní fixní a variabilní náklady systému Krytí prvzních nákladů spjených se zabezpečením prvzníh fungvání systému financvání terciárníh vzdělání. 1,298 % 1,116 % 1,116 % Σ Knečná výše cena (úrku) půjčky Knečná výše příspěvku krytí nákladů na jednu půjčku 7,299 % 6,827 % 5,427 % Tabulka 3 Struktura ceny ZSP (skladba úrku) 4.4.1.1 Náklady vlastníh kapitálu Vyjadřují pžadavek majitelů investvanéh kapitálu na jeh pžadvanu výnsnst. Varianta A: Stát jak investr nepžaduje žádnu výnsnst kapitálu, nebude tent náklad ve variantě A figurvat. Varianta B: Kapitál je investván z vlastních zdrjů sukrmých finančních institucí. Pdle Basel II (resp. CRD) musí být zabezpečen minimální kapitálvý pžadavek vlastníh kapitálu ve výši 8 % rizikvě vážených aktiv. Tzn. v případě, že standardně pžadvaná výnsnst kapitálu banky je 25 % (průměrná výše pžadvané návratnsti vlastníh kapitálu v České republice) a jeh minimální výše na krytí rizikvě vážených aktiv je 8 %, prmítne se hdnta nákladů kapitálu na knečnu výši úrkvé sazby 2 %. Je nutné dplnit, že takt kalkulvaná výše úrkvé sazby vychází z vyské čekávané výnsnsti vlastníh kapitálu bank danu bdbím silnéh eknmickéh růstu (v minulých letech). Je reálné čekávat, že cíl výnsnsti se bude v průběhu eknmickéh vývje v ČŘ phybvat v závislsti na jeh aktuálním stavu. Knečnu výši lze ještě dále v závislsti na jednání s bankami upravit tak, že by se mhla phybvat mezi 1 % - 2 %. Při kalkulaci finančníh mdelu je využíván zbecnění a zjedndušení matematickéh aparátu a je respektván spíše knzervativní přístup, prt je v tabulce uvedena vyšší hdnta krytí nákladů spjená s pžadvanu výnsnstí vlastníh kapitálu, tj. 2 %. Tat nákladvá plžka se v čase nebude vyvíjet příliš vlatilně a bude záviset puze na vývji pžadvané výnsnsti vlastníh kapitálu u jedntlivých bank. Varianta C: Díky krytí kapitálvé ptřeby pmcí sukrméh kapitálu stejným způsbem jak ve variantě B bude i v tét variantě kalkulvaná výše úrku stejná. 4.4.1.2 Náklady financvání Varianta A: Náklady financvání jsu tvřeny cenu cizích zdrjů kapitálu, který je pužit jak na krytí kapitálvé ptřeby, tak na krytí kapitálvých, prvzních i rizikvých nákladů. V tét 25