Manuál pr Vdhspdářský mdel Zelená luka Mdel verze 16.1 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR www.pzp.cz, dtazy@sfzp.cz Zelená linka pr zájemce dtace: 800 260 500 www.mzp.cz, www.sfzp.cz leden 2012
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA OSNOVA 1 ÚVOD... 3 1.1 Účel Manuálu a pužití Mdelu... 3 2 MODELY V OBLASTI VH PROJEKTŮ V OPŽP... 6 2.1 Finanční mdel (FM)... 6 2.2 Vyrvnávací nástrj (VN)... 6 2.3 Mdel finanční a eknmické analýzy (FA/FEA)... 6 2.4 Prvázanst a pstup zpracvání jedntlivých mdelů... 6 3 FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA... 8 3.1 Stručný suhrn pjmů... 8 3.2 Výpčet míry pdpry... 11 3.3 Definice Tarifvé blasti... 12 3.4 Definice prjektu na zelené luce... 12 3.5 Základní mdely prvzvání VH infrastruktury v ČR... 13 4 POPIS MODELU VH MODEL ZELENÁ LOUKA... 15 4.2 Barevná knvence a frmát vstupních dat... 15 4.3 Vyplnění mdelu VH mdel zelená luka... 16 5 INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY... 18 5.1 List Inf... 18 5.2 List Zelená luka... 21 5.3 List Mdul pririty 1... 31 5.4 List Grafy... 41 5.5 List Investiční náklady běžné ceny... 41 5.6 List Investiční náklady stálé ceny... 47 5.7 List Náklady a příjmy... 47 5.8 List Výpčet míry pdpry... 51 5.9 List Zdrje financvání... 55 5.10 List Výstup pr SFŽP... 64 5.11 List Makreknmická data... 65 6 VELKÉ PROJEKTY... 67 1
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA 6.1 Pužití směnnéh kurzu pr aplikaci čl. 39 Obecnéh nařízení... 67 6.2 Metdika zpracvání eknmické analýzy (EA)... 68 6.3 Zadávání dat d Mdelu Velké prjekty... 69 6.4 List Eknmická analýza... 69 6.5 List Výstupy d žádsti - CZK... 73 6.6 List Výstupy d žádsti - EUR... 74 7 SKUPINOVÉ PROJEKTY... 76 7.1 Pstup při zpracváni Skupinvých prjektů... 76 8 KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ... 78 8.1 Kntrla frmálních údajů... 78 8.2 Psuzení výsledků z FA ( Individuální prjekty)... 78 8.3 Psuzení výsledků FEA ( Velké prjekty )... 79 8.4 Psuzení výsledků FEA ( Skupinvé prjekty )... 79 9 AKTUALIZACE FA/FEA K VYDÁNÍ ROPD A ZVA... 80 10 SEZNAM ZKRATEK... 81 11 SEZNAM TABULEK... 82 12 SEZNAM OBRÁZKŮ... 83 13 REJSTŘÍK... 85 2
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA 1 ÚVOD Obecná pravidla evrpských fndů v rámci plitiky sudržnsti vyžadují zpracvat finanční analýzu nákladů a přínsů (dále jen CBA) pr všechny prjekty, které vytvářejí příjmy 1 a zárveň nepdléhají pravidlům veřejné pdpře. 2 Nicméně pr prjekty s celkvými investičními náklady, nepřesahujícími 50 mil. EUR (tzv. Individuální prjekt ) 3, které vytvářejí příjmy a zárveň nepdléhají pravidlům veřejné pdpře, je vyžadván zpracvání puze dílčí části CBA, tzn. finanční analýzy. U prjektů, které vytvářejí příjmy a jejich celkvé investiční náklady přesahují výši 50 mil. EUR (tzv. Velký prjekt ), je vyžadván zpracvání CBA v plném rzsahu tj. zpracvání finanční, eknmické a citlivstní analýzy a analýzy rizik. 4 Tyt prjekty jsu přím psuzvány Evrpsku kmisí (dále jen EK ). Pr usnadnění zpracvání CBA v rámci dtačníh titulu Operační prgram Živtní prstředí 2007 2013 (dále jen OPŽP ), byl vyhtven nástrj tzv. Mdel 5, který Zpracvateli analýzy (dále jen Zpracvatel ) usnadní a zajistí zpracvání pvinných dílčích částí CBA (tj. finanční analýzy, eknmické a citlivstní analýzy) v suladu s aktuálními metdickými dkumenty, viz kapitla 2. Přílhu Žádsti u prjektů generujících příjem, je vlastní vyplněný Mdel a Zpráva (viz Přílha 1 Manuálu). 6 V rámci snadnější rientace je v Manuálu pr dílčí části CBA pužíván následujících značení: FA - finanční analýza a FEA - finanční, eknmická a citlivstní analýza. V Mdelech není implementvána ta část CBA, která se týká zpracvání analýzy rizik, jejíž zpracvání je vyžadván v rámci předlžení žádsti pr Velké prjekty. 7 Jak vhdné metdické zdrje pr zpracvání Analýzy Rizik je mžné pužít dkument Evrpské kmise - Guide t Cst-Benefit Analysis f investment prjects kapitla 2.6.3 8 neb dkument Asijské rzvjvé banky - Handbk fr the Ecnmic Analysis f Water Supply Prjects kapitla 7. 9 1.1 Účel Manuálu a pužití Mdelu Manuál k Vdhspdářskému mdelu pr prjekty na tzv. zelené luce služí jak vhdná pmůcka při vyplňvání a zadávání dat d Mdelu, ale také jak vhdný kntrlní nástrj pr psuzení a vyhdncení relevantnsti získaných výsledků. V Manuálu jsu uvedeny minimální pžadavky na vstupní data pr níže uvedené typy prjektů, která jsu zaptřebí vyplnit, aby byla zajištěna správná funkce Mdelu. Individuální prjekt 2. Velký prjekt 2. Obecně lze říci, že pžadavky na základní vstupní data jsu vesměs pr ba dva výše uvedené typy prjektů shdné s tím, že v rámci tzv. Velkých prjektů, musí být zpracvána CBA v plném rzsahu. Prt je rzsah vstupních dat prti individuálním prjektům, něc větší. 1 Nařízení Rady (ES) 1083/2006, článek 55 dst. 1. 2 Implementační dkument v platném znění - Operační prgram Živtní prstředí 2007 2013. 3 Nařízení Rady (ES) 1083/2006, ddíl 2, článek 39, respektive Implementační dkument v platném znění - Operační prgram živtní prstředí 2007 2013. 4 Nařízení Rady (ES) 1083/2006, ddíl 2, článek 40 drážka e. 5 Mdel pr zpracvání finanční a eknmické analýzy a určení výše pdpry u prjektů vytvářejících příjem ve smyslu Nařízení Rady (ES) 1083/2006. Mdel je vytvřen ve standardním sftwarvém prstředí MS Excel. 6 Směrnice MŽP O předkládání žádstí, v platném znění. 7 Nařízení Kmise (EU) č. 832/2011, Přílha XXI Velký prjekt, žádst ptvrzení pdpry pdle článků 39 až 41 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. 8 http://ec.eurpa.eu/reginal_plicy/surces/dcgener/guides/cst/guide2008_en.pdf 9 http://www.adb.rg/dcuments/handbks/water_supply_prjects/chap7-r6.pdf 3
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA Tent Manuál je vyhtven puze pr tzv. Vdhspdářský mdel zelená luka (dále jen VH mdel zelená luka ). Prjektem na zelené luce jsu definvány takvé prjekty, u nichž je prjektem vybudvána kmpletně nvá služba v pdbě dvádění a čištění dpadních vd neb zásbvání pitnu vdu. Jak upřesňující kritérium pr stanvení prjektu na zelené luce lze pužít tzv. Kritérium cenvé kalkulace. 10 T znamená, že v případě, že pr danu službu neexistuje v sučasnsti cenvá kalkulace a p realizaci prjektu tat cenvá kalkulace bude nvě stanvvána, jedná se vždy prjekt na zelené luce. V případě, že pr danu slžku již cenvá kalkulace existuje, nejedná se nvu službu a pr daný prjekt bude muset být FEA zpracvána na základě Mdelu pr Histrická data. Typvé příklady pr prjekty na zelené luce jsu následující: 1. Výstavba kanalizace (vdvd neexistuje). 2. Výstavba vdvdu (kanalizace neexistuje). 3. Výstavba kanalizace a vdvdu. 4. Stávající vdvd 11 a výstavba kanalizace. 5. Stávající kanalizace 12 a výstavba vdvdu. Mdel vdhspdářský zelená luka vyplňuje Zpracvatel/Žadatel též v případě, že v dané aglmeraci (bci) Žadatel nevlastní žádnu vdhspdářsku (dále jen VH ) infrastrukturu, ačkliv zde již existuje v majetku jinéh vlastníka a v rámci prjektu je řešena dstavba infrastruktury. Sprnu situaci bude v předstihu knzultvat s Oddělením velkých prjektů SFŽP. Knzultace s Oddělením velkých prjektů před vyplněním mdelu FA/FEA je rvněž dpručena pr prjekty, v nichž je TO tvřena více prvzními smluvami. Všechny výše uvedené typy prjektů jsu pvažvány, dle definice čl. 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, jak prjekty vytvářející příjem a svým zaměřením dpvídají pžadavkům na prjekty, které jsu předkládány d OPŽP, priritní sy 1 Zlepšvání vdhspdářské infrastruktury a snižvání rizika pvdní, respektive d blastí pdpry 1.1 Snížení znečištění vd a 1.2 Zlepšení kvality pitné vdy. Mdel je určen k pužití v prgramu MS Excel, verze 2003 a 2007. Zpracvání FA/FEA jiným sftwarem není přípustné. Při zadávání dat d Mdelu se předpkládá, že Zpracvatel FA/FEA má základní úrveň dvednstí s prací na PC a znalsti fungvání prgramu MS Excel. Mdel a manuál respektují pkyny českých úřadů z hlediska pdrbných nárdních pravidel, např. v blasti způsbilsti nákladů k financvání z Evrpských fndů. Manuál také předpkládá, že Zpracvatel má základní znalsti hledně pdmínek a pravidel dtačníh titulu OPŽP, respektive jeh Implementačníh dkumentu v aktuálním znění a případných dalších relevantních dkumentů, vztahujících se k dtačnímu titulu OPŽP. Mdel a Manuál vychází z aktuálních verzí níže uvedených metdických dkumentů: 10 Přílha č. 19 k vyhlášce č. 428/2001 Sb., kteru se prvádí zákn č. 274/2001 Sb., vdvdech a kanalizacích pr veřejnu ptřebu a změně některých záknů. 11 Stávající vdvd v TO nemusí být ve vlastnictví Žadatele, ale je nutné h pvažvat za existující slžku VH systému v dané TO. 12 Stávající kanalizace v TO nemusí být ve vlastnictví Žadatele, ale je nutné ji pvažvat za existující slžku VH systému v dané TO. 4
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA Pracvní dkument 4 Metdické pkyny pr prvedení analýzy nákladů a přínsů, Evrpská kmise, srpen 2006. Guide t Cst-Benefit Analysis f investment prjects, Final Reprt, June 2008. 13 13 http://ec.eurpa.eu/reginal_plicy/surces/dcgener/guides/cst/guide2008_en.pdf. 5
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA 2 MODELY V OBLASTI VH PROJEKTŮ V OPŽP Pr plánvací bdbí 2007 2013 byly na základě jednání mezi Česku republiku a Evrpsku kmisí pr prjekty v blasti vdníh hspdářství, které předpkládají financvání z OPŽP a jsu prvzvány v tzv. ddílném mdelu prvzvání, zpracvány mim standardníh Mdelu FEA ještě 2 typy mdelů. Finanční mdel (FM). 14 Vyrvnávací nástrj (VN). Mdely mají v rámci sektru vdníh hspdářství služit k ddržení pdmínek, keré byly dhdnuty na zmíněných jednáních mezi ČR a EK. 15 2.1 Finanční mdel (FM) Finanční mdel pr vlastníky a prvzvatele vdhspdářské infrastruktury je aplikací vytvřenu v prstředí MS EXCEL, pmcí které je vyčíslvána ex ante hdnta (prgnóza) přiměřenéh zisku, pčítanéh na základě návratnsti vlženéh kapitálu. Mdel, ztělesňující Pdmínky přijatelnsti v praxi, musí být přílhu upravených stávajících prvzních smluv, které musí být předlženy jak pdklad pr vydání Rzhdnutí pskytnutí dtace. U smluv, které budu nvě sutěženy a uzavřeny dle pžadavků OPŽP, není pužití Standardníh FM striktním pžadavkem, nýbrž dpručením. FM nějakéh typu je všem rvněž pdmínku přijatelnsti všech nvých prvzních smluv (v rámci OPŽP) a pkud Žadatelé chtějí využít jiný typ FM než Standardní FM, bude nutné důvdnit, že pužívaný nástrj naplňuje všechny pžadavky části A.1.1.b. Pdmínek přijatelnsti. Práci se Standardním FM ppisuje Manuál k Finančnímu mdelu pr vlastníky a prvzvatele vdhspdářské infrastruktury. 2.2 Vyrvnávací nástrj (VN) Vyrvnávací nástrj pr tvrbu cen pr vdné a stčné je navazujícím mdelem pr ex pst (následné) vyrvnání cen pr vdné a stčné a dalších finančních tků na základě skutečných hdnt. Nástrj je Ministerstvem živtníh prstředí ČR puze dpručván jak přílha stávajících prvzních smluv. 2.3 Mdel finanční a eknmické analýzy (FA/FEA) Mdel FA/FEA služí primárně ke stanvení míry pdpry a prkázání splnění statních dtačních pdmínek jak je udržitelnst prjektu, případně udržitelnst celéh vdhspdářskéh systému. U velkých prjektů je FA rzšířena eknmicku analýzu, která služí k prkázání celsplečenskéh pzitivníh přínsu prjektu. 2.4 Prvázanst a pstup zpracvání jedntlivých mdelů Pstup zpracvání FA/FEA (FM, VN) Dpručený pstup zpracvání uvedených nástrjů je následující: Zpracvání FA/FEA s využitím standardních prgnóz pr bě blasti vdhspdářských služeb (u prjektů na zelené luce je na Zpracvateli, aby určil předpkládané prvzní náklady prjektu). Výstupy z FA/FEA jsu především prgnózy minimálních cen pr vdné a stčné a vypčtená výše pdpry z OPŽP. 14 Manuál k Finančnímu mdelu je zveřejněn na www.pzp.cz. 15 Metdika pr žadatele, rzvádějící pdmínky Přílhy č. 7 OPŽP, Pdmínky přijatelnsti vdhspdářských prjektů pr Operační prgram Živtní prstředí v prgramvacím bdbí 2007 2013. 6
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA Zpracvání FM a VN na základě výstupů pužitých ve FA/FEA, a t především s respektváním minimálníh vývje cen pr vdné a stčné. V případě, že z FM a VN vyplývá nutnst rychlejšíh nárůstu cen pr vdné a stčné, je pté nutné nvě vypčtené ceny zadat zpětně d FA/FEA. Následně musí být věřen, že výstupy z FA/FEA jsu knzistentní s výstupy z FM a VN. Na základě tht pstupu bude muset být např. upravena výše prvzních nákladů. Pkud FM a VN předpkládají mírnější nárůst cen pr vdné a stčné než je stanven ve FA/FEA, je nutné ve FM a VN ceny pr vdné a stčné upravit tak, aby pr bě blasti byly c nejvíce shdné. Míra přesnsti, při psuzvání knzistentnsti všech tří nástrjů je pstačující v rzsahu +/- 5 %, tzn. rzdíl mezi výší ceny pr vdné a/neb stčné ve FA/FEA a FM/VN nesmí být vyšší než 5 % v každém jedntlivém rce; ttéž platí i pr výši prvzních nákladů. Pstup zpracvání FA/FEA (FM a VN) V případě prjektů na zelené luce je dpručený pstup následující: 1. krk: dhadnut výši prvzních nákladů čekávaných p sutěži (vč. přiměřenéh zisku prvzvatele). 2. krk: vyplnit FA s využitím tét prgnózy prvzních nákladů, a tím získat prgnózu ceny pr vdné a stčné. 3. krk: zadat předpkládaný vývj prvzních nákladů d VN. 4. krk: zadat vývj ceny (cen) dle FA d FM a využít mžnst prgnózy výše nájemnéh dle nastavené ceny (cen). 5. krk: p výběru zhtvitele, přepčítat FA se skutečnými investičními náklady. 6. krk: aktualizvat FM s nvu prgnózu ceny (cen). 7. krk: využít FM a VN k výběru prvzvatele v rámci kncesníh řízení. 8. krk: aktualizvat FA dle skutečně sutěžených cen a prvzních nákladů a zkntrlvat, že nedšl k více než 10ti % změně ve výši finanční mezery. 7
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA 3 FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA Hlavním účelem finanční a eknmické analýzy (FA/FEA) je výpčet ukazatelů finanční výknnsti prjektu, stanvení míry pdpry a psuzení udržitelnsti prjektu, případně i celéh VH systému. U eknmické analýzy je hlavním výstupem psuzení celsplečenských přínsů prjektu. Obvykle se tat analýza prvádí z hlediska vlastníka. Jestliže jsu vlastníkem a prvzvatelem různé subjekty je zaptřebí, aby byla taktéž FA/FEA knslidvána za ba subjekty. Jinými slvy, je nutné pr výpčet FA/FEA vlžit vstupní data získaná d prvzvatele i d vlastníka VH infrastruktury. Pr stanvení výsledků FA je pužita metdika diskntvaných peněžních tků, zpracvaná dle metdickéh pkynu vydanéh EK. Hlavními výsledky zpracvané FA jsu především následující údaje: Zhdncení finanční návratnsti investice a vlastníh (nárdníh) kapitálu. Stanvení příspěvku Splečenství, respektive výše pdpry z OPŽP. Kntrla finanční udržitelnsti prjektu ve smyslu tvrby dstatečné části čistých příjmů (tj. rzdíl mezi příjmy a prvzními náklady), a t ve výši více než plviny hdnty půvdní investice na knci eknmické živtnsti danéh prvku prjektu. Finanční návratnst investice lze psudit dhadem finanční čisté sučasné hdnty (FNPV/C) a finanční míry návratnsti (FRR/C). Tyt ukazatele vyjadřují schpnst čistých příjmů zaplatit investiční náklady bez hledu na t, jak jsu tyt náklady financvány. Aby mhl prjekt žádat příspěvek z fndů EU, měla by být FNPV/C záprná a FRR/C nižší, než diskntní sazba pužitá ve FA. Všechny tyt zásady vycházejí z metdickéh pkynu EK, Guide t Cst-Benefit Analysis f investment prjects. 16 Výše příspěvku Splečenství, ptažm výše dtace z OPŽP, se stanvuje v suladu s článkem 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Je nutné řádně zhlednit příjmy prjektu tak, aby se příspěvek Splečenství upravil v závislsti na hrubém rzpětí samfinancvání, a aby nedšl k nadměrnému financvání. Finanční udržitelnst je v ideálním případě stav, kdy by systém výběru pplatků (jak zdrj příjmů prjektu) měl vycházet ze skutečné ptřeby zdrjů a ceny by měly pkrývat přinejmenším náklady na prvz a údržbu, jakž i významnu část dpisů aktiv. 17 3.1 Stručný suhrn pjmů Prjekt vytvářející příjem Je definván v prvním dstavci článku 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 takt: Pr účely tht nařízení se prjektem vytvářejícím příjmy rzumí jakákli perace zahrnující investici d infrastruktury, za jejíž pužívání se účtují pplatky hrazené přím uživateli, neb jakákli perace zahrnující prdej neb prnájem pzemků či budv neb jakékli jiné pskytvání služeb za úplatu. Vdhspdářské prjekty jsu vždy prjekty vytvářející příjem. Relevantní příjem je příjem 18 dané investice a nikliv příjem celéh systému, jehž je prjekt sučástí. 16 http://ec.eurpa.eu/reginal_plicy/surces/dcgener/guides/cst/guide2008_en.pdf 17 Pracvníh dkumentu 4 Metdické pkyny pr prvedení analýzy nákladů a přínsů, EK, srpen 2006. Guide t Cst-Benefit Analysis f investment prjects, Final Reprt, červen 2008. 18 Metdická příručka pr prjekty vytvářející příjmy dle čl. 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, NOK MMR. 8
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA Příjmy a náklady Příjmy a náklady danéh prjektu pr účel finanční analýzy, musí být definvány jak přírůstkvé příjmy a náklady, tj. jak rzdíl mezi příjmy ve scénáři s prjektem a ve scénáři bez prjektu, tt platí bdbně i pr plžku nákladů. V případě, že scénář bez prjektu nemá ani příjmy a ani náklady (prjekt na tzv. zelené luce ), jsu pté příjmy a náklady danéh prjektu zárveň přírůstkvými příjmy a náklady. Individuální prjekt 19 V Implementačním dkumentu OPŽP je individuální prjekt definván následvně: Je knkrétní ucelený prjektvý záměr, jehž celkvé náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnut 50 milinů EUR. Za individuální prjekt v tmt smyslu bude pvažván i prjekt, skládající se z více menších pdprjektů, tzv. skupinvý prjekt za předpkladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelnéh úklu s jasně určenými cíli a jeh celkvé náklady nepřevýší hranici 50 milinů EUR. Velký prjekt 20 V Implementačním dkumentu OPŽP je velký prjekt definván následvně: Operace slžená z řady prací, činnstí neb služeb, které jsu určeny k dsažení nedělitelnéh úklu přesné hspdářské neb technické pvahy, s jasně určenými cíli, jejíž celkvé náklady v případě živtníh prstředí přesahují 50 milinů EUR. Za velký prjekt v tmt smyslu bude pvažván i prjekt, skládající se z více menších pdprjektů tzv. skupinvý prjekt, za předpkladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelnéh úklu s jasně určenými cíli) a za pdmínky, že jeh celkvé náklady převýší hranici 50 milinů EUR. Pr určení celkvých nákladů prjektu se zapčítává také DPH, které je sučástí celkvých nákladů prjektu bez hledu na jeh nezpůsbilst. Analýza nákladů a přínsů (CBA) Je suhrnná analýza, která je využívána k prkázání, zda je z eknmickéh phledu žáducí daný prjekt realizvat a zda jeh realizace přispěje k plnění cílů reginální plitiky EU. Jestliže je výsledek psuzvání kladný, je následně prkazván, zda je příspěvek Splečenství (z fndů EU) nutný pr zajištění finanční realizvatelnsti prjektu. Plná analýza CBA (vyžadvána pr velké prjekty) se sestává z následujících analýz: finanční analýza, eknmická analýza s analýzu citlivsti a rizikvá analýza. Finanční analýza (FA) Finanční analýza je jednu ze sučástí CBA a musí být zpracvávána pr všechny prjekty vytvářející příjmy, které nepdléhají pravidlům veřejné pdpry. Hlavním účelem FA je výpčet ukazatelů finanční výknnsti prjektu. Mezi hlavní výsledky FA lze zařadit následující údaje: zhdncení finanční návratnsti investice a vlastníh (nárdníh) kapitálu, stanvení příspěvku Splečenství a kntrla finanční udržitelnsti prjektu. Eknmická analýza (EA) a citlivstní analýza Eknmická analýza s analýzu citlivsti je jednu ze sučástí CBA a musí být zpracvána jak sučást CBA pr tzv. Velké prjekty, vytvářející příjmy. Hlavním účelem EA je prkázání celsplečenských přínsů předkládanéh prjektu. Citlivstní analýza je zaměřena na zjištění kritických prměnných prjektu, a t jak z hlediska finanční analýzy, tak i 19 Implementační dkument v platném znění - Operační prgram Živtní prstředí 2007-2013. 20 Implementační dkument v platném znění - Operační prgram Živtní prstředí 2007-2013. 9
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA z hlediska eknmické anlaýzy. Prvádí se tak, že se prměnné prjektu pstupně mění určité prcent a sledují se následné změny ukazatelů finanční i eknmické výknnsti. Prvzní fáze prjektu Prvzní fáze prjektu je časvý hriznt, definvaný rkem uvedení prjektu d prvzu a bdbím zpracvání analýzy, které je uváděn v metdických dkumentech EK. Pr prjekty zpracvávané pmcí Vdhspdářskéh mdelu, je prvzní fáze prjektu v mdelu FA/FEA standardně přednastavena na bdbí 30 let (včetně rku uvedení prjektu d prvzu). Referenční bdbí FEA (příprava, realizace a prvz prjektu) Referenční bdbí FEA je definván jak bdbí přípravy a realizace prjektu (první rk přípravy/realizace prjektu, který lze zahrnut d referenčníh bdbí FEA je rk 2007 21 ) plus prvzní fáze prjektu. Referenční bdbí FEA je tedy vůči délce prvzní fáze prjektu delší přípravnu a realizační fázi prjektu. Cenvá úrveň Vzhledem ke skutečnsti, že v některých částech Mdelu jsu pužívány tzv. stálé ceny a v některých částech tzv. běžné ceny, je nezbytné tyt pjmy jednznačně definvat. Stálé ceny jsu ceny, vyjádřené vždy k dané cenvé úrvni, která je určena jak základní, např. k začátku rku 2012. Pkud pak d rku 2012 d rku 2013 djde ke zvýšení cen výstavby 5 % puze z důvdu inflace cen stavebních prací, jsu náklady na tut výstavbu v rce 2013 ve stálých cenách stejné, jak v rce 2012. Lze stručně shrnut, že stálé ceny jsu ceny vyčištěné d vlivu inflace. Běžné ceny jsu napak ceny skutečné, platné vždy k aktuálnímu (či uvažvanému) datu. Ve výše uvedeném případě je běžná cena výstavby v rce 2013 5 % vyšší, než běžná cena stejné výstavby v rce 2012. Běžné ceny jsu tedy ceny, které zahrnují inflaci. Diskntvání Diskntvání je analytický nástrj, kterým se srvnávají náklady, přínsy a finanční tky v čase a který vyjadřuje základní skutečnst, že peníze v buducnu mají nižší hdntu, než peníze v sučasnsti. Pr každý rk, kterým je daný tk peněz psunutý d buducna, djde ke snížení jeh hdnty sučinem s faktrem 1/(1 + r), kde r je diskntní sazba v prcentech. Diskntní sazba je keficient pr výpčet sučasné hdnty předpkládaných buducích htvstních tků. Pr FA je r nastaven na hdntu navrženu EK ve výši 5 %, ttéž platí pr eknmicku analýzu, kde je všem diskntní sazba ve výši 5,5 %. NPV Čistá sučasná hdnta Sučet htvstníh tku v nultém rce (investičních výdajů) a všech buducích tků (cash flw) plynucích z investice, které jsu převedeny na jejich sučasnu hdntu. Převd na sučasnu hdntu se prvádí diskntváním buducích tků. NPV/C Čistá sučasná hdnta (bez pdpry Splečenství) Je spčítána na základě srvnání čistých příjmů prjektu s jeh investičními náklady bez hledu na t, jak jsu tyt náklady financvány. Aby mhl prjekt žádat příspěvek z fndů, měla by být NPV/C záprná (pkud prjekt není v režimu veřejné pdpry). Vyjadřuje celkvu návratnst prjektu v krunách. 21 1.1.2007 je datum uskutečnění prvních způsbilých nákladů na přípravu a realizaci prjektu. Implementační dkument v platném znění - Operační prgram Živtní prstředí 2007 2013. 10
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA NPV/K Čistá sučasná hdnta (s pdpru Splečenství) Je spčítána na základě srvnání čistých příjmů prjektu s investvaným kapitálem příjemce pdpry, tj. s hledem na t, jak jsu investiční náklady financvány (vč. dečtení příspěvku Splečenství). Vyjadřuje návratnst nárdníh kapitálu, investvanéh d prjektu v krunách. FRR Finanční míra návratnsti Takvá výše diskntní sazby, při níž bude čistá sučasná hdnta (NPV) ve FA rvna nule. FRR/C Finanční míra návratnsti (bez pdpry Splečenství) Je spčítána na základě srvnání čistých příjmů prjektu s jeh investičními náklady bez hledu na t, jak jsu tyt náklady financvány. Aby mhl prjekt žádat příspěvek z fndů, měla by být FRR/C nižší, než diskntní sazba pužitá pr analýzu (tedy FRR/C < 5 %) tehdy, pkud prjekt není v režimu veřejné pdpry. Vyjadřuje celkvu návratnst prjektu v prcentech. FRR/K Finanční míra návratnsti (s pdpru Splečenství) Je spčítána na základě srvnání čistých příjmů prjektu s investvaným kapitálem příjemce pdpry tj. s hledem na t, jak jsu investiční náklady financvány (vč. dečtení příspěvku Splečenství). Vyjadřuje návratnst nárdníh kapitálu investvanéh d prjektu v prcentech. ENPV - Eknmická čistá sučasná hdnta Sučasná hdnta buducích sci-eknmických nákladů a přínsů. V případě, že čistá sučasná hdnta je větší než nula, je prjekt přijatelný. ERR Eknmická míra návratnsti Takvá výše diskntní sazby, při níž bude čistá sučasná hdnta buducích sci-eknmických nákladů a přínsů (ENPV) v eknmické analýze rvna nule. B/C Pměr přínsů a nákladů Pdíl sučtu všech přínsů plynucích z investice, k nákladům na investici. Pkud je index větší než jedna, je následně prjekt přijatelný. Faktr Aquis Hdnta envirnmentálních přínsů spjených s realizací prjektů v tét blasti by měla být ceněna s hledem na zprávu Evrpské kmise Přínsech suladu s envirnmentálním acquis pr kandidátské země. 22 Zpráva hdntí přínsy plnéh suladu s envirnmentálními nrmami EU pr Česku republiku (stejně jak pr další přistupující země). 3.2 Výpčet míry pdpry 23 V rámci Mdelu je implementván standardní přístup k výpčtu míry pdpry, který je v suladu s metdickými dkumenty, 24 publikvanými EK. Stručný ppis výpčtu je uveden v sekci níže. Pužité názvslví je převzat z ficiálníh zveřejněnéh překladu Přílhy XXI, Kmise (EU) č. 832/2010. 22 The Benefits f Cmpliance with the Envirnmental Acquis, ECOTEC Research and Cnsulting Limited, rk 2001. Praktický přístup k eknmické analýze vdhspdářských prjektů v rámci Fndu sudržnsti, listpad 2004. 23 V Pracvním dkumentu 4 přelžen jak Stanvení výše grantu 24 Pracvní dkument 4 Metdické pkyny pr prvedení analýzy nákladů a přínsů, EK, srpen 2006. Guide t Cst-Benefit Analysis f investment prjects, Final Reprt, červen 2008. 11
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA Krk 1: stanvení míry nedstatku financvání (R) Nejdříve je třeba určit způsbilé výdaje (EE) v suladu s čl. 55.2 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006: EE = DIC DNR Kde: EE jsu diskntvané způsbilé výdaje, DIC jsu diskntvané investiční náklady a DNR jsu diskntvané čisté příjmy. Pté je míra nedstatku financvání (R) stanvena jak: R = EE / DIC Krk 2: stanvení částky rzhdnutí (DA) Je částka, které se týká míra splufinancvání pr priritní su : DA = EC * R Kde EC jsu nediskntvané způsbilé náklady. Krk 3: stanvení (maximálníh) výše příspěvku Splečenství EU příspěvek = DA * CR pa Kde CR pa je maximální míra splufinancvání z fndů EU, určená pr priritní su dle rzhdnutí Kmise, kterým byl přijat perační prgram (čl. 53.6 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006). Metdika výpčtu FA pr vdhspdářské prjekty v ČR Metdika výpčtu FA pr vdhspdářské prjekty v ČR byla vypracvána na základě knzultací s JASPERS a následně byla předlžena ke schválení EK. EK předlženu metdiku schválila na knci měsíce července 2008. 3.3 Definice Tarifvé blasti Základním předpkladem pr správný výpčet FA/FEA je správné nastavení blasti, pr kteru je FA/FEA zpracvána. Jak stavební kámen pr vymezení blasti zpracvání FA/FEA služí tzv. TARIFOVÁ OBLAST (dále jen TO ). Tarifvá blast TO je blast, pr kteru je připravena Kalkulace nákladů na pitnu a dpadní vdu neb Náklady pr výpčet ceny pr vdné a stčné dle pžadavků Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ). 25 Vzhledem ke skutečnsti, že území půsbnsti jedntlivých vdárenských splečnstí v České republice jsu v mnha případech velmi rzsáhlá, TO je čast výrazně větší než blast, která bude mít z realizace prjektu přímý užitek. V případě, že prjekt řeší blast s více TO (např. reknstrukce sběrných systémů/čov v aglmeracích s různu výší ceny pr stčné), musí být analýza prvedena pr každu TO dděleně. Výsledná výše pdpry bude pčítána z analýz, zpracvaných pr každu z TO (stejně jak u skupinvých prjektů ). 3.4 Definice prjektu na zelené luce Prjektem na zelené luce jsu definvány takvé prjekty, u nichž je prjektem vybudvána kmpletně nvá služba v pdbě dvádění a čištění dpadních vd neb zásbvání pitnu 25 Přílha č. 19 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. Celkvé vyúčtvání všech plžek výpčtu ceny pdle cenvých předpisů pr vdné a stčné. 12
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA vdu. Jak upřesňující kritérium pr stanvení prjektu na zelené luce lze pužít tzv. Kritérium cenvé kalkulace. T znamená, že v případě, že pr danu službu neexistuje v sučasnsti cenvá kalkulace a p realizaci prjektu tat cenvá kalkulace bude nvě prváděna, jedná se vždy prjekt na zelené luce. V případě, že pr danu slžku již cenvá kalkulace existuje, nejedná se nvu službu a pr daný prjekt bude muset být FA/FEA zpracvána na základě Mdelu pr Histrická data. Typvé příklady pr prjekty na zelené luce jsu následující: 1. Výstavba kanalizace (vdvd neexistuje). 2. Výstavba vdvdu (kanalizace neexistuje). 3. Výstavba kanalizace a vdvdu. 4. Stávající vdvd a výstavba kanalizace. 5. Stávající kanalizace a výstavba vdvdu. V rámci analýzy není v plžkách nákladů a příjmů (cash-flw) prjektu pčítán s finančními tky (cash-flw), které jsu uskutečňvány mezi vlastníkem a prvzvatelem pdprvané infrastruktury. Například nájemné, které je placen vlastníkvi infrastruktury d prvzvatele (je-li vlastník a prvzvatel dlišný), není zhledňván ani v příjmech ani v nákladech, prtže jde tk uvnitř analyzvanéh systému. Jinými slvy hranice analyzvanéh systému jsu kl jak prvzvatele, tak i vlastníka. Mdel vdhspdářský zelená luka vyplňuje Zpracvatel/Žadatel též v případě, že v dané aglmeraci (bci) Žadatel nevlastní žádnu VH infrastrukturu, ačkliv zde již existuje v majetku jinéh vlastníka a v rámci prjektu je řešena dstavba infrastruktury. Sprnu situaci bude v předstihu knzultvat s Oddělením velkých prjektů SFŽP. Knzultace s Oddělením velkých prjektů před vyplněním mdelu FA/FEA je rvněž dpručena pr prjekty, v nichž je TO tvřena více prvzními smluvami. 3.5 Základní mdely prvzvání VH infrastruktury v ČR 26 V ČR lze rzdělit prvzvání VH infrastruktury d čtyř základních kategrií: Oddílný mdel. Mdel samstatnéh prvzvání (Obec prvzuje sama). Vlastnický mdel. Smíšený mdel. Oddílný mdel Prvzvání infrastruktury je realizván na pdkladě prvzních smluv dle 8 ZVK, kdy ddílné prvzní splečnsti jsu splečnsti s majetkvu účastí jiných (sukrmých) subjektů než puze vlastníka infrastruktury. Prvzní splečnsti mají pracvní síly, vlastní strje a nářadí, budvy a pzemky, kncese, právnění a znalsti, nutné k zabezpečení prvzvání dle platné legislativy. Mdel samstatnéh prvzvání Obec si svu infrastrukturu prvzuje sama, případně některé činnsti neb dbrný dzr na základě servisní (neb jiné bdbné) smluvy zajišťují externí rganizace (ddavatelé), 26 Více infrmací viz dkument: Metdika pr žadatele, rzvádějící pdmínky Přílhy č. 7 OPŽP, Pdmínky přijatelnsti vdhspdářských prjektů pr Operační prgram Živtní prstředí v prgramvacím bdbí 2007 2013. 13
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA přičemž dpvědnst za prvzvání a také výběr vdnéh a stčnéh zůstává na příslušné bci. Externí rganizace v tmt mdelu není prvzvatelem infrastruktury a není právněna vybírat vdné a stčné. Vlastnický mdel Organizace dpvědná za prvzvání byla zřízena a je 100% vládána jedním vlastníkem či vlastníky dtčené infrastruktury a prvzuje ji na základě smluvy neb jinéh místně platnéh pvěření (dhdy, vyhlášky, směrnice apd.). Prvzvatel je tedy 100% vládán/vlastněn (viz. 66a dst. 2 a 3 bchdníh zákníku) vlastníkem či vlastníky infrastruktury. Smíšený mdel Smíšený mdel představuje situace, kdy prvzvatel a vlastník infrastruktury je jedna a táž sba dlišná d bce (na rzdíl d mdelu samstatnéh prvzvání). Variantu smíšenéh mdelu je tzv. smíšený mdel prvzvání s participací sukrméh kapitálu. V těcht případech se např. bec a sukrmá splečnst kapitálvě pdílí na subjektu, který je vlastníkem a zárveň prvzvatelem infrastruktury. 14
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA 4 POPIS MODELU VH MODEL ZELENÁ LOUKA VH mdel zelená luka je vytvřen v sftwarvém prstředí MS Excel, jeh struktura i způsb vyplnění jsu tak srzumitelné všem uživatelům se základní znalstí sftwarvéh balíku MS Office, verzí 2003, resp. 2007. V pdkapitlách níže je přiblížena struktura Mdelu a vysvětlen pužití Barevné knvence, která významně usnadňuje správné vyplnění Mdelu a jeh následnu kntrlu. 4.1 Struktura Mdelu Mdel je rzdělen d něklika tématických listů, kde jsu shrmažďvána data, která jsu si svjí pvahu pdbná. VH mdel zelená luka bsahuje následující listy: List Inf List Zelená luka List Mdul pririty 1 List Grafy List Investiční náklady běžné ceny List Investiční náklady stálé ceny List Náklady a příjmy List Výpčet míry pdpry List Zdrje financvání List Výstup pr SFŽP List Eknmická analýza List Výstupy d žádsti - CZK List Výstupy d žádsti - EUR List Makreknmická data Klad listů představuje kmprmis mezi pstupem Zpracvatele (Žadatele) při vyplňvání Mdelu a kncepcí Mdelu vzhledem k výpčtvé prvázansti jeh částí. V kapitle 4.3 - Vyplnění mdelu VH mdel zelená luka - je ppsán způsb vyplnění Mdelu, respektující výše uvedenu strukturu a přadí kladu listů. 4.2 Barevná knvence a frmát vstupních dat Barevná knvence byla zavedena s cílem usnadnit Zpracvateli (Žadateli) rientaci a vyplnění Mdelu, vč. následné kntrly vyplnění Mdelu. Při jejím ddržení je minimalizván rizik, že Zpracvatel (Žadatel) vyplní Mdel nesprávným způsbem, příp. pmene zadat důležitá data. Tmavě žluté buňky značují vstupní data, která musí Zpracvatel Mdelu pvinně vyplnit. Tyt buňky nejsu uzamčeny, tzn. že Zpracvatel FA/FEA může plžky v buňkách kpírvat neb mhu být tyt buňky prpjeny s jiným subrem MS Excel. Data, která se zadávají d tmavě žlutých buněk, služí ke kntrle statních zadaných vstupních dat neb jsu nezbytná k zajištění správné funkce a výpčtu Mdelu. Zpracvatel musí vyplnit všechny žlutě pdbarvené plžky i v případě, kdy je jejich hdnta nulvá (tzn. Zpracvatel musí zadat hdntu rvnu 0 ). Světle žluté buňky jsu v Mdelu pčítány autmaticky na základě zadaných vstupních dat (vyplněných v tmavě žlutých buňkách) neb představují užitečné dplňující infrmace 15
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA charakteru danéh prjektu. Buňky nejsu uzamčeny, prt d nich lze vkládat, kpírvat neb lze prpjvat knkrétní data (případně text). Je zaptřebí upzrnit, že jestliže Zpracvatel změní předdefinvané neb vypčtené hdnty, musí tyt změny detailně zdůvdnit ve zprávě k FA/FEA předkládanéh prjektu. Šedivé buňky v Mdelu značují převážně dílčí záhlaví tabulek neb takvé buňky, které jsu vždy prázdné (nejsu relevantní) neb bsahují hdntu 0. Tyt buňky Zpracvatel FA nemůže nijak měnit ani upravvat. Buňky, které nejsu vybarveny (bílé buňky), jsu v rámci Mdelu dpčítávány autmaticky. Buňky jsu uzamčeny a není mžné je měnit. V některých případech se barva buněk mění, a t v závislsti na Zpracvatelem vyplněných vstupních datech, např. dle typu Žadatele (sukrmý neb veřejný subjekt) neb délky výstavby (závisí na plžce Předpkládané datum zahájení realizace prjektu a Předpkládané datum uknčení realizace prjektu ). Záprná čísla jsu v Mdelu znázrňvána dle účetníh zvyku, tedy v závrkách. Hdnty, které jsu v Mdelu pčítány, ale jejich hdnta je rvna = 0, jsu znázrněny -. 4.3 Vyplnění mdelu VH mdel zelená luka Pr zajištění krektníh výpčtu a následnéh bdržení relevantních výsledků je nezbytné, aby Zpracvatel (Žadatel) při vyplňvání pstupval v suladu s tímt Manuálem. Puze při správném vyplnění všech údajů je Mdel funkční. T především znamená, aby Zpracvatel FA/FEA vkládal d Mdelu nezbytná minimálně pžadvaná data (blíže viz kap. 4.2 Barevná knvence). Krmě th frmuluje SFŽP ČR následující dpručený pstup při vyplňvání Mdelů FA/FEA. V případě, že žadatel již úspěšně předlžil VH prjekt v některé z předchzích výzev OPŽP je nutné, aby před zpracváním FA prjektu kntaktval SFŽP. S cílem maximálně zjedndušit a usnadnit zpracvání VH mdelu zelená luka, dpručuje SFŽP Zpracvatelům (Žadatelům) následující pstup při zpracvání FA/FEA: 1. Zpracvatel přistupí ke zpracvání Mdelu pté, c se důkladně seznámil s relevantními dkumenty suvisejícími s pdáváním Žádsti pdpru z OPŽP, především Implementačním dkumentem OPŽP v platném znění, částmi becně platnými pr všechny priritní sy a specificky platnými pr relevantní priritní su. 2. Zpracvatel se nejdříve seznámí s tímt Manuálem, závaznu snvu Zprávy k VH mdelu zelená luka (Přílha č. 1), příp. vypracvaným příkladem (Přílha č. 2). 3. Na základě těcht infrmací Zpracvatel (Žadatel) bstará pdkladvé materiály, ptřebné pr řádné zpracvání VH mdelu zelená luka, příp. bude knzultvat prblémvé kruhy s dpvědnými pracvníky SFŽP. 4. Následně Zpracvatel přistupí k vyplnění Mdelu a sestavení Zprávy. 5. Zpracvatel uknčí zpracvání Mdelu kntrlu relevance, úplnsti a správnsti dat zadaných d Mdelu, a dále kntrlu frmální, věcné i bsahvé správnsti a úplnsti Zprávy, vč. pžadvaných přílh. 16
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA Zpracvatel v rámci zpracvání FA pr Individuální prjekt vyplňuje následující listy: List Inf List Zelená luka List Mdul pririty 1 (puze v případě, kdy chce Zpracvatel (Žadatel) upravit některé údaje d světle žlutě pdsvícených buněk např. vlastní cena pr vdné/stčné) List Investiční náklady běžné ceny List Zdrje financvání List Výstup pr SFŽP Zpracvatel v rámci zpracvání FEA pr Velký prjekt vyplňuje, krmě listů pr Individuální prjekt, rvněž následující listy: List Výpčet míry pdpry (puze tabulkvá část Citlivstní analýza ) List Eknmická analýza List Výstupy d žádsti - CZK (puze tabulkvá část drvnání rzdílů ze zakruhlvání) Nedílnu sučástí zpracvání FA/FEA je, vedle vyplnění Mdelu, též zpracvání Zprávy k FA/FEA (viz Přílha 1). Ve zprávě k FA/FEA musí Zpracvatel analýzy ppsat zadané hdnty nákladů a příjmů včetně jejich stanvení či dkazů na zdrj/e těcht hdnt. Případné úpravy přednastavených prgnóz 27 budu ve Zprávě nejen ppsány, ale i zdůvdněny! 27 Přednastavené prgnózy služí k výpčtu hdnt v průběhu celéh bdbí analýzy. V přednastavených prgnózách jsu pužívána buď Zpracvatelem zadaná data neb Mdelem vypčtená data, nicméně přednastavené prgnózy, které jsu umístěny v tmavě neb světle žlutých buňkách, mhu být Zpracvatelem upraveny. 17
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA 5 INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY V Implementačním dkumentu OPŽP je Individuální prjekt definván následvně: Je knkrétní ucelený prjektvý záměr, jehž celkvé náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnut 50 milinů EUR. Za individuální prjekt v tmt smyslu bude pvažván i prjekt, skládající se z více menších pdprjektů, tzv. skupinvý prjekt za předpkladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelnéh úklu s jasně určenými cíli a jeh celkvé náklady nepřevýší hranici 50 milinů EUR. V následujících kapitlách jsu detailně ppsány jedntlivé listy, které Zpracvatel vyplňuje v případě zpracvání FA pr Individuální prjekt. 5.1 List Inf Základní data, která musí Zpracvatel analýzy na listu Inf vyplnit, jsu suhrnné údaje jak Žadateli tak i samtném prjektu, ke kterému je Mdel zpracváván. Údaje uvedené v tmt listu, musí být v suladu s údaji uvedenými v elektrnické žádsti BENE-FILL. 28 V rámci listu Inf je v rámečku uveden znění textu seznámení se Zpracvatele, resp. Žadatele se zpracvávaným Vdhspdářským mdelem zelená luka dle příslušnéh manuálu, vč. dkumentů s tím suvisejících. List Inf musí být pdepsán a stvrzen Žadatelem dtaci z OPŽP a Zpracvatelem Mdelu. Obrázek 1: List Inf Tabulkvá část Identifikace Žadatele a prjektu V rámci tht listu musí Zpracvatel vyplnit následující údaje: Žadatel [buňka F6]: Uvést jmén/název Žadatele, který předkládá Žádst na prjekt. Název prjektu [buňka F7]: Uvést přesný název prjektu, který je/bude uváděn ve všech suvisejících dkumentech k Žádsti na prjekt. 28 Odkazuje na platný frmulář žádsti, který Žadatel vyplňuje v elektrnickém prstředí BENE-FILL. 18
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA ID prjektu [buňka F8]: Uvést identifikační čísl prjektu (ID prjektu), které dpvídá číslu elektrnické žádsti BENE-FILL. Kntaktní sba Žadatele [buňka F9]: Zpracvatel uvede jmén sby, která je kntaktní sbu Žadatele v rámci předlžené Žádsti na prjekt (přílha Žádsti Dklad, kterým je určena sba pvěřená jednáním se SFŽP ČR ). Sídl Žadatele [buňka F10]: Zpracvatel uvede adresu Žadatele, který předkládá Žádst d OPŽP, adresa musí být shdná s údajem v elektrnické žádsti BENE-FILL. Telefn [buňka F11]: Zpracvatel vyplní telefnní čísl na kntaktní sbu, uvedenu v buňce F9. E-mail [buňka F12]: Zpracvatel vyplní kntaktní e-mail na kntaktní sbu, uvedenu v buňce F9 neb e-mail na žádající subjekt (nemá-li kntaktní sba e-mail). Priritní sa (čísl) [buňka F14]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka je předdefinvána na čísl priritní sy 1, které dpvídá priritní se, d které svým zaměřením prjekt spadá a pr kteru je Mdel vytvřen. Zařazení prjektu d uvedené priritní sy musí být v suladu Implementačním dkumentem OPŽP. Priritní sa (text) [buňka K14]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka je předdefinvána s přesným zněním textu priritní sy (Zlepšvání vdhspdářské infrastruktury a snižvání rizika pvdní), která je uvedena v buňce F14. Přesné znění zadané priritní sy dpvídá definici dle Implementačníh dkumentu OPŽP. Oblast pdpry (čísl) [buňka F15]: Zpracvatel má mžnst vybrat jednu z mžnstí relevantní blasti pdpry 1.1 Snížení znečištění vd, 1.2 Zlepšení jaksti pitné vdy a neb kmbinaci bu blastí pdpry 1.1 a 1.2. Mžnst výběru uvedených blastí pdpry vychází ze zadanéh čísla priritní sy v buňce F14. Oblast pdpry (text) [buňka K15]: Na základě vyplněné plžky Oblast pdpry (čísl) [buňka F15] se autmaticky vyplní název dpvídající blasti pdpry. Přesné znění názvů blastí pdpry dpvídá definici, dle Implementačníh dkumentu OPŽP. Druh prjektu (text) [buňka K16]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka je standardně předdefinvána s textem ve znění Prjekt na zelené luce (tzn. jedná se zcela nvu výstavbu). Míra splufinancvání priritní sy [buňka F16]: Zpracvatel plžku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na hdntu 85 %. 29 Zahájení finanční analýzy (rk) [buňka I19]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Buňka je standardně nastavena na zahájení výpčtu FA v rce 2007, a t z důvdu mžnsti zapčítání způsbilých nákladů prjektu. Prvzní fáze prjektu (let) [buňka I20]: Zpracvatel vyplní délku prvzní fáze prjektu. Délka prvzní fáze je standardně přednastavena na 30 let. 30 (včetně rku uvedení d prvzu). Referenční bdbí FEA (příprava, realizace a prvz prjektu) (let) [buňka I21]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se dpčítá autmaticky s tím, že relevantní hdnta se zbrazí až p vyplnění kmpletních údajů na listu Inf a dále údajů investičních nákladech, nákladech a příjmech prjektu. 29 Implementační dkument v platném znění - Operační prgram Živtní prstředí 2007 2013, pdpra bude pskytvána z prstředků Fndu sudržnsti s maximální hranicí d 85 % celkvých způsbilých veřejných výdajů. 30 Pracvní dkument 4 Metdické pkyny pr prvedení analýzy nákladů a přínsů, EK, srpen 2006. Guide t Cst-Benefit Analysis f investment prjects, Final Reprt, červen 2008. 19
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA Předpkládané datum zahájení realizace prjektu (dd/mm/rrrr) [buňka I23]: Zpracvatel vyplní předpkládané datum zahájení stavebních a mntážních prací na prjektu v pžadvaném frmátu. Předpkládané datum uknčení realizace prjektu (dd/mm/rrrr) [buňka I24]: Zpracvatel vyplní předpkládané datum uknčení stavebních a mntážních prací na prjektu v pžadvaném frmátu. Tzn. délka výstavby (měsíců) [buňka I25]: Zpracvatel plžku nevyplňuje, hdnta je dpčítána autmaticky. Cenvá úrveň nákladů a výnsů (rk) [buňka I27]: Zpracvatel plžku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Cenvá úrveň je standardně nastavena na cenvu úrveň rku, kdy je vyhlášena daná výzva d OPŽP. Kategrie prjektu (Individuální/Velký) [buňka I28]: Zpracvatel zvlí charakter prjektu s hledem na předpkládané celkvé náklady prjektu (vč. DPH) a předpkládaný kurz EUR v dbě schválení prjektu Řídícím rgánem 31. Zpracvatel pr určení charakteru prjektu vychází z Definice pr Velké prjekty, uvedené v Implementačním dkumentu OPŽP v platném znění. Způsb přepčtu směnnéh kurzu pr aplikaci čl. 39 Obecnéh nařízení a pr sledvání čerpání alkací peračních prgramů s velkými prjekty je dán Metdickým pkynem Ministerstva financí. 32 Má Žadatel nárk na vrácení DPH? (ANO/NE/částečně) [buňka I30]: Zpracvatel vyplní plžku v závislsti na charakteru žádajícíh subjektu. Vrácení DPH je vztažen puze na investiční plžky na listu Investiční náklady - běžné ceny, nikli na prvzní náklady a příjmy prjektu. V případě, že žádající subjekt má nárk na vrácení DPH (je plátcem DPH), vybere v tét buňce Zpracvatel mžnst ANO (vratná DPH se stává nezpůsbilým nákladem prjektu). V případě, že žádající subjekt nemá nárk na vrácení DPH, vybere Zpracvatel mžnst NE (nevratná DPH se stává způsbilým nákladem prjektu). V případě že Žadatel má nárk na vrácení DPH puze u vybraných plžek (některé z plžek uvedených na listu: Investiční náklady-běžné ceny ), musí Zpracvatel vybrat mžnst částečně (na listu Investiční náklady-běžné ceny následně určí plžky ve [slupci U, W, Y], u kterých nemá nárk na dpčet DPH). Má Žadatel nárk na uplatnění daně z příjmů při výpčtu míry pdpry? (ANO/NE) [buňka I32]: Zpracvatel vybere mžnst NE v případě, že Žadatel nemá nárk na uplatnění daně z příjmů při výpčtu míry pdpry. V jiném případě vybere Zpracvatel mžnst ANO. Jestliže zvlena mžnst ANO, musí být splněny všechny níže uvedené pdmínky: FA zahrnuje puze jeden subjekt, nikliv více subjektů (například u analýzy kde je rzdílný prvzvatel a vlastník, nesmí být uplatněna daň z příjmů). Prjekt zahrnuje pdstatný rzsah činnstí danéh subjektu prjekt nesmí představvat puze malu dílčí část bchdních činnstí danéh subjektu. Žadatel je subjekt s pvinnstí platit daň z příjmů. Žadatel je veřejný neb sukrmý subjekt? (veřejný/sukrmý) [buňka I34]: Zpracvatel vybere v plžce jednu z mžnstí, a t dle charakteru žádajícíh subjektu. 31 Orientační dbu d předlžení prjektu p jeh schválení ŘO může Zpracvatel určit na základě Schématu schvalvání velkých prjektů OPŽP, uvedenéh v Příručce pr žadatele v platném znění. 32 Přílha č. 1 - Pkyn pr pužití směnnéh kurzu pr aplikaci čl. 39 Obecnéh nařízení a pr sledvání čerpání alkací peračních prgramů s velkými prjekty, Metdika finančních tků a kntrly prgramů splufinancvaných ze strukturálních fndů, Fndu sudržnsti a Evrpskéh rybářskéh fndu na prgramvé bdbí 2007 2013. 20
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA Při výběru Zpracvatel pstupuje v suladu s Implementačním dkumentem OPŽP v platném znění a v suladu s relevantními Směrnicemi MŽP. Pkud je Žadatel veřejný subjekt, jaký typ? (bec/kraj/statní veřejný) [buňka I35]: V případě, že Žadatelem je měst neb bec, vybere Zpracvatel mžnst bec, pkud je Žadatelem kraj, vybere mžnst kraj a pkud je Žadatelem např. příspěvkvá rganizace neb jiný veřejný subjekt, vybere mžnst statní veřejný. 5.2 List Zelená luka V rámci tht listu jsu uvedeny všechny ptřebné plžky (vyjma investičních nákladů), které jsu hlavními vstupními plžkami/parametry pr výpčet Mdelu FA. Všechna data, která jsu na tmt listu vyplněna, jsu autmaticky prpjena na list Mdul pririty 1. Zpracvatel analýzy vyplňuje puze ty plžky (buňky), které jsu pdbarveny buď sytě neb světle žlutu barvu. Pdbarvení jedntlivých plžek je uskutečněn v závislsti na zvleném rzsahu prjektu více viz plžka rzsah prjektu. Vzhledem ke skutečnsti, že jsu data na tmt listu vyplňvána puze buď pr rk uvedení prjektu d prvzu (tabulkvá část Prjekt ) neb za aktuální rk zpracvání analýzy (tabulkvá část Zbytek systému ), nemusela by tudíž zadaná data v následujících letech analýzy dpvídat jejich předpkládanému vývji. Z tht důvdu má Zpracvatel mžnst data v jedntlivých letech na listu Mdul pririty 1 upravit. Pr snadnější rientaci při vyplňvání listu je pr Zpracvatele zavedena tzv. navigace (řádek 3), která služí k rychlému přechdu mezi tabulkvými sekcemi, které musí Zpracvatel analýzy v rámci pžadvaných vstupních dat vyplnit. Obrázek 2: List Zelená luka Navigace List Zelená luka 1 je rzdělen na následující tabulkvé části: Tabulka Dmů. Tabulka Prjekt. Tabulka Zbytek systému. Tabulka Dmů Obrázek 3: List Zelená luka Dmů V rámci tabulkvé části vyplní Zpracvatel údaje, týkající se becných vstupních parametrů, rzsahu prjektu a druhu prvzvání (p realizaci prjektu). 21
Manuál k VH mdelu zelená luka Prjekt: Aktualizace mdelů a manuálů FEA Výběr kraje [buňka E7]: Zpracvatel má mžnst vybrat Uživatelský vstup (v případě více TO) neb Kraj, ve kterém se nachází předkládaný prjekt. Tent parametr charakterizuje eknmické pstavení byvatel jedntlivých reginů v rámci České republiky, pr účely výpčtu sciálně únsné ceny jak sučtu cen pr vdné a stčné: 1. Zpracvatel vlí index na základě gegrafické plhy TO, d které prjekt spadá a reginu, ve kterém se TO nachází. 2. Pkud TO zasahuje d dvu a více reginů, Zpracvatel si zvlí v [buňka E7] Uživatelský vstup a pstupuje dle následujícíh vzrce: kde: I n = i1. p1 + i2. p2... + ix. p p + p +... + p 1 2 x x I celkvý index i 1 index eknmické charakteristiky reginu 1 p 1 pčet byvatel reginu 1, spadající d TO i 2 index eknmické charakteristiky reginu 2 p 2 i x p x pčet byvatel reginu 2, spadající d TO index eknmické charakteristiky reginu x pčet byvatel reginu x, spadající d TO 3. Zpracvatel vlží hdntu celkvéh indexu I d tabulky Krajský index čistých příjmů dmácnstí, d plžky Uživatelský vstup. Dále pstupuje jak v bdě 1), z nabízených indexů vybírá první hdntu, která je rvna hdntě Uživatelskéh vstupu. Index reginální eknmické charakteristiky [buňka E8]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vyplní autmaticky, a t na základě vyplněné plžky v [buňka E7] a tabulky Krajský index čistých příjmů dmácnstí. Rzsah prjektu [buňka B11]: Plžka infrmuje rzsahu VH infrastrukury v dané TO, kde bude předkládaný prjekt realizván, Zpracvatel tedy musí vybrat jeden z předdefinvaných rzsahů VH infrastruktury. Na základě zvlenéh rzsahu VH infrastruktury jsu autmaticky žlutě pdbarveny buňky, a t buď puze v tabulkvé části Prjekt neb v bu tabulkvých částech sučasně, Prjekt a Zbytek systému. Výstavba kanalizace v TO neexistuje kanalizace. Výstavba vdvdu v TO neexistuje vdvd. Výstavba kanalizace a vdvdu v TO neexistuje vdvd ani kanalizace. Stávající vdvd a výstavba kanalizace v TO existuje vdvd33, ale neexistuje kanalizace. Stávající kanalizace a výstavba vdvdu v TO existuje kanalizace34, ale neexistuje vdvd. Druh prvzu [buňka B13]: Stejně jak u prjektů na základě histrických dat, tak v případě prjektů na zelené luce, vybere Zpracvatel stávající typ prvzvání druhé 33 Stávající vdvd v TO nemusí být ve vlastnictví Žadatele, ale je nutné h pvažvat za existující slžku systému v dané TO. 34 Stávající kanalizace v TO nemusí být ve vlastnictví Žadatele, ale je nutné ji pvažvat za existující slžku systému v dané TO. 22