Manuál pro Vodohospodářský model Historická data

Transkript

1 Manuál pr Vdhspdářský mdel Histrická data Mdel verze 17.1 (LXI. výzva) MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STÁTNÍ FOND ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR Zelená linka pr zájemce dtace: březen 2014

2 OSNOVA 1. ÚVOD Účel manuálu a pužití Mdelu MODELY V OBLASTI VH PROJEKTŮ V OPŽP Finanční mdel (FM) Vyrvnávací nástrj (VN) Mdel finanční a eknmické analýzy (FA/FEA) Prvázanst a pstup zpracvání jedntlivých mdelů FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA Stručný suhrn pjmů Výpčet míry pdpry Definice Tarifvé blasti Definice prjektu dle histrických dat Základní mdely prvzvání VH infrastruktury v ČR POPIS MODELU VH MODEL HISTORICKÁ DATA Struktura Mdelu Barevná knvence a frmát vstupních dat Vyplnění mdelu VH mdel histrická data INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY List Inf List Histrická data List Mdul pririty List Grafy List Investiční náklady běžné ceny List Investiční náklady stálé ceny List Náklady a příjmy bez prjektu List Náklady a příjmy s prjektem List Přírůstkvé náklady a příjmy List Výpčet míry pdpry List Zdrje financvání... 66

3 5.12. List Výstup pr SFŽP List Makreknmická data VELKÉ PROJEKTY Pužití směnnéh kurzu pr aplikaci čl. 39 Obecnéh nařízení Pužití kurzu pr určení charakteru prjektu (Velký x Individuální) FFR/K pr prvzní smluvy s datem uknčení 2020 neb Metdika zpracvání eknmické analýzy (EA) Zadávání dat d Mdelu Velké prjekty List Eknmická analýza List Výstupy d žádsti CZK List Výstupy d žádsti EUR SKUPINOVÉ PROJEKTY Pstup při zpracváni Skupinvých prjektů KONTROLA RELEVANTNOSTI VÝSLEDKŮ Kntrla frmálních údajů Psuzení výsledků z FA ( Individuální prjekty) Psuzení výsledků FEA ( Velké prjekty ) Psuzení výsledků FEA ( Skupinvé prjekty ) AKTUALIZACE FA/FEA K VYDÁNÍ RPD A ZVA SEZNAM ZKRATEK SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ REJSTŘÍK

4 1. ÚVOD Obecná pravidla evrpských fndů v rámci plitiky sudržnsti vyžadují zpracvat finanční analýzu pr všechny prjekty, které vytvářejí příjmy 1 a zárveň nepdléhají pravidlům veřejné pdpře. 2 Nicméně pr prjekty s celkvými investičními náklady, nepřesahujícími 50 mil. EUR (tzv. Individuální prjekt ) 3, které vytvářejí příjmy a zárveň nepdléhají pravidlům veřejné pdpře, je vyžadván zpracvání puze dílčí části CBA, tzn. finanční analýzy. U prjektů, které vytvářejí příjmy a jejich celkvé investiční náklady přesahují výši 50 mil EUR (tzv. Velký prjekt ), je vyžadván zpracvání CBA v plném rzsahu, tj. zpracvání finanční, eknmické a citlivstní analýzy a analýzy rizik. 4 Tyt prjekty jsu přím psuzvány Evrpsku kmisí (dále jen EK ). Pr usnadnění zpracvání CBA v rámci dtačníh titulu Operační prgram Živtní prstředí (dále jen OPŽP ), byl vyhtven nástrj tzv. Mdel, 5 který Zpracvateli analýzy (dále jen Zpracvatel ) usnadní a zajistí zpracvání pvinných dílčích částí CBA (tj. finanční analýzy, eknmické a citlivstní analýzy) v suladu s aktuálními metdickými dkumenty, viz kapitla 2. Přílhu Žádsti u prjektů generujících příjem je vlastní vyplněný Mdel a Zpráva (viz Přílha 1 Manuálu). 6 V rámci snadnější rientace, je v Manuálu pr dílčí části CBA pužíván následujících značení: FA - finanční analýza a FEA - finanční, eknmická a citlivstní analýza. V Mdelech není implementvána ta část CBA, která se týká zpracvání analýzy rizik, jejíž zpracvání je vyžadván v rámci předlžení Žádsti pr Velké prjekty. 7 Jak vhdné metdické zdrje pr zpracvání Analýzy Rizik je mžné pužít dkument Evrpské kmise - Guide t Cst-Benefit Analysis f investment prjects kapitla neb dkument Asijské rzvjvé banky - Handbk fr the Ecnmic Analysis f Water Supply Prjects kapitla Účel manuálu a pužití Mdelu Manuál k Vdhspdářskému mdelu histrická data služí jak vhdná pmůcka při vyplňvání a zadávání dat d Mdelu, ale také jak vhdný kntrlní nástrj pr psuzení a vyhdncení relevantnsti získaných výsledků. V manuálu jsu uvedeny minimální pžadavky na vstupní data pr níže uvedené typy prjektů, která jsu zaptřebí vyplnit, aby byla zajištěna správná funkce Mdelu. Individuální prjekt 2.

5 Velký prjekt 2. Obecně lze říci, že pžadavky na základní vstupní data jsu vesměs pr ba dva výše uvedené typy prjektů shdné s tím, že v rámci tzv. Velkých prjektů, musí být zpracvána CBA v plném rzsahu. Prt je rzsah vstupních dat prti individuálním prjektům něc větší. Tent Manuál je vyhtven puze pr tzv. Vdhspdářský mdel histrická data (dále jen VH mdel histrická data ). Prjekty zadávané na základě histrických dat jsu takvé prjekty, kdy ve stávající aglmeraci již existuje vdhspdářská infrastruktura a v rámci prjektu jsu řešeny následující patření: výstavba, reknstrukce a dstavba stkvých systémů služících pr veřejnu ptřebu, výstavba, reknstrukce a dstavba přivaděčů a rzvdných sítí pitné vdy služících pr veřejnu ptřebu, výstavba, reknstrukce neb intenzifikace čistíren dpadních vd, úpraven vd a zdrjů pitných vd. Pr rzhdnutí zda prjekt má být zpracván VH mdelem histrická data lze taktéž pužít pmcnéh kritéria Kritérium cenvé kalkulace 10. Kritérium cenvé kalkulace znamená, že v případě, že pr danu službu již v sučasnsti existuje cenvá kalkulace, musí být FA/FEA zpracvána Mdelem VH mdel - histrická data. Typvé příklady pr prjekty zadávané na základě histrických dat jsu následující: 1. Pitná a dpadní vda (v aglmeraci již existuje vdvd a kanalizace a v rámci prjektu je řešena buď jedna ze dvu VH blastí neb bě VH blasti). 2. Puze dpadní vda (v aglmeraci již existuje kanalizace a v rámci prjektu je řešena puze tat VH blast). 3. Puze pitná vda (v aglmeraci již existuje vdvd a v rámci prjektu je řešena puze tat VH blast). V případě, že v dané aglmeraci (bci) Žadatel nevlastní žádnu vdhspdářsku (dále jen VH ) infrastrukturu, ačkliv zde již existuje v majetku jinéh vlastníka a v rámci prjektu je řešena dstavba, vyplňuje Zpracvatel/Žadatel mdel vdhspdářský zelená luka. Sprnu situaci bude v předstihu knzultvat s Oddělením velkých prjektů SFŽP. Knzultace s Oddělením velkých prjektů před vyplněním mdelu FA/FEA je rvněž dpručena pr prjekty, v nichž je TO tvřena více prvzními smluvami. Případné nejasnsti s vyplněním mdelu FA/FEA či nestandardní situace je mžné knzultvat s Oddělením prjektvé pdpry na vé adrese dtazy.fea@sfzp.cz. Všechny výše uvedené typy prjektů jsu pvažvány, dle definice čl. 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 jak prjekty vytvářející příjem a svým zaměřením dpvídají pžadavkům na prjekty, které jsu předkládány d OPŽP, priritní sy 1 Zlepšvání vdhspdářské

6 infrastruktury a snižvání rizika pvdní, respektive d blastí pdpry 1.1 Snížení znečištění vd a 1.2 Zlepšení kvality pitné vdy. Mdel je určen k pužití v prgramu MS Excel, verze 2003 a Zpracvání FA/FEA jiným sftwarem není přípustné. Při zadávání dat d Mdelu se předpkládá, že Zpracvatel FA/FEA má základní úrveň dvednstí s prací na PC a znalsti fungvání prgramu MS Excel. Mdel a manuál respektují pkyny českých úřadů z hlediska pdrbných nárdních pravidel, např. v blasti způsbilsti nákladů k financvání z Evrpských fndů. Manuál také předpkládá, že Zpracvatel má základní znalsti hledně pdmínek a pravidel dtačníh titulu OPŽP, respektive jeh Implementačníh dkumentu v aktuálním znění a případných dalších relevantních dkumentů, vztahujících se k dtačnímu titulu OPŽP. Mdel a Manuál vychází z aktuálních verzí níže uvedených metdických dkumentů: Pracvní dkument 4 Metdické pkyny pr prvedení analýzy nákladů a přínsů, Evrpská kmise, srpen Guide t Cst-Benefit Analysis f investment prjects, Final Reprt, June

7 2. MODELY V OBLASTI VH PROJEKTŮ V OPŽP Pr plánvací bdbí byly na základě jednání mezi Česku republiku a Evrpsku kmisí pr prjekty v blasti vdníh hspdářství, které předpkládají financvání z OPŽP a jsu prvzvány v tzv. ddílném mdelu prvzvání, zpracvány mim standardníh Mdelu FEA ještě 2 typy mdelů. Finanční mdel (FM). 12 Vyrvnávací nástrj (VN). Mdely mají v rámci sektru vdníh hspdářství služit k ddržení pdmínek, které byly dhdnuty na zmíněných jednáních mezi ČR a EK Finanční mdel (FM) Finanční mdel pr vlastníky a prvzvatele vdhspdářské infrastruktury je aplikací vytvřenu v prstředí MS EXCEL, pmcí které je vyčíslvána ex ante hdnta (prgnóza) přiměřenéh zisku, pčítanéh na základě návratnsti vlženéh kapitálu. FM, ztělesňující Pdmínky přijatelnsti v praxi, musí být přílhu upravených stávajících prvzních smluv, které musí být předlženy jak pdklad pr vydání Rzhdnutí pskytnutí dtace. U smluv, které budu nvě sutěženy a uzavřeny dle pžadavků OPŽP, není pužití Standardníh FM striktním pžadavkem, nýbrž dpručením. FM nějakéh typu je všem rvněž pdmínku přijatelnsti všech nvých prvzních smluv (v rámci OPŽP) a pkud Žadatelé chtějí využít jiný typ FM než Standardní FM, bude nutné důvdnit, že pužívaný nástrj naplňuje všechny pžadavky části A.1.1.b. Pdmínek přijatelnsti. Práci se Standardním FM ppisuje Manuál k Finančnímu mdelu pr vlastníky a prvzvatele vdhspdářské infrastruktury Vyrvnávací nástrj (VN) Vyrvnávací nástrj pr tvrbu cen pr vdné a stčné je navazujícím mdelem pr ex pst (následné) vyrvnání cen pr vdné a stčné a dalších finančních tků na základě skutečných hdnt. Nástrj je Ministerstvem živtníh prstředí ČR puze dpručván jak přílha stávajících prvzních smluv Mdel finanční a eknmické analýzy (FA/FEA) Mdel FA/FEA služí primárně ke stanvení míry pdpry a prkázání splnění statních dtačních pdmínek jak je udržitelnst prjektu, případně udržitelnst celéh vdhspdářskéh systému. U velkých prjektů je FA rzšířena eknmicku analýzu, která služí k prkázání celsplečenskéh pzitivníh přínsu prjektu Prvázanst a pstup zpracvání jedntlivých mdelů Pstup zpracvání FA/FEA (FM, VN) Dpručený pstup zpracvání uvedených nástrjů je následující:

8 Zpracvání FA/FEA s využitím standardních prgnóz pr bě blasti vdhspdářských služeb. Výstupy z FA/FEA jsu především prgnózy minimálních cen pr vdné a stčné a vypčtená výše pdpry z OPŽP. Zpracvání FM a VN na základě výstupů pužitých ve FA/FEA, a t především s respektváním minimálníh vývje cen pr vdné a stčné. V případě, že z FM a VN vyplývá nutnst rychlejšíh nárůstu cen pr vdné a stčné, je pté nutné nvě vypčtené ceny zadat zpětně d FA/FEA. Následně musí být věřen, že výstupy z FA/FEA jsu knzistentní s výstupy z FM a VN. Na základě tht pstupu bude muset být např. upravena výše prvzních nákladů. Pkud FM a VN předpkládají mírnější nárůst cen pr vdné a stčné než je stanven ve FA/FEA, je nutné ve FM a VN ceny pr vdné a stčné upravit tak, aby pr bě blasti byly c nejvíce shdné. Míra přesnsti při psuzvání knzistentnsti všech tří nástrjů je pstačující v rzsahu +/- 5 %, tzn. rzdíl mezi výší ceny pr vdné a/neb stčné ve FA/FEA a FM/VN nesmí být vyšší než 5 % v každém jedntlivém rce; ttéž platí i pr výši prvzních nákladů. Pstup zpracvání FA/FEA (FM a VN) V případě prjektů na základě histrických dat je dpručený pstup následující: 1. krk: pčítat rientační výši míry pdpry s využitím FA. 2. krk: dsáhnut shdy se stávajícím prvzvatelem na FM/VN při respektvání pžadavků plánu financvání bnvy a nutnsti navýšit ceny minimálně 5 % nad inflaci dkud není dsažen plně nákladvé ceny neb sciálně únsné ceny; a zárveň za předpkladu dsažení předpkládané výše dtace. 3. krk: zadat takt vypčítané ceny (cenu) a výši prvzních nákladů vč. prgnózvanéh zisku zpět d FA k věření výpčtu míry pdpry. Aktualizvat FM/VN puze pkud míra pdpry se pdstatně liší d rientačníh výpčtu. 4. krk: p výběru zhtvitele přepčítat FA se skutečnými investičními náklady. Aktualizvat FM/VN puze pkud míra pdpry se pdstatně liší d předchzíh výpčtu.

9 3. FINANČNÍ A EKONOMICKÁ ANALÝZA Hlavním účelem finanční a eknmické analýzy (FA/FEA) je výpčet ukazatelů finanční výknnsti prjektu, stanvení míry pdpry a psuzení udržitelnsti prjektu, případně i celéh VH systému. U eknmické analýzy je hlavním výstupem psuzení celsplečenských přínsů prjektu. Obvykle se tat analýza prvádí z hlediska vlastníka. Jestliže jsu vlastníkem a prvzvatelem různé subjekty je zaptřebí, aby byla taktéž FA/FEA knslidvána za ba subjekty. Jinými slvy, je nutné pr výpčet FA/FEA vlžit vstupní data získaná d prvzvatele i d vlastníka VH infrastruktury. Pr stanvení výsledků FA je pužita metdika diskntvaných peněžních tků, zpracvaná dle metdickéh pkynu vydanéh EK. Hlavními výsledky zpracvané FA jsu především následující údaje: Zhdncení finanční návratnsti investice a vlastníh (nárdníh) kapitálu. Stanvení příspěvku Splečenství, respektive výše pdpry z OPŽP. Kntrla finanční udržitelnsti prjektu ve smyslu tvrby dstatečné části čistých příjmů (tj. rzdíl mezi příjmy a prvzními náklady), a t ve výši více než plviny hdnty půvdní investice na knci eknmické živtnsti danéh prvku prjektu. Finanční návratnst investice lze psudit dhadem finanční čisté sučasné hdnty (FNPV/C) a finanční míry návratnsti (FRR/C). Tyt ukazatele vyjadřují schpnst čistých příjmů zaplatit investiční náklady bez hledu na t, jak jsu tyt náklady financvány. Aby mhl prjekt žádat příspěvek z fndů EU, měla by být FNPV/C záprná a FRR/C nižší, než diskntní sazba pužitá ve FA. Všechny tyt zásady vycházejí z metdickéh pkynu EK, Guide t Cst-Benefit Analysis f investment prjects. 14 Výše příspěvku Splečenství, ptažm výše dtace z OPŽP, se stanvuje v suladu s článkem 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006. Je nutné řádně zhlednit příjmy prjektu tak, aby se příspěvek Splečenství upravil v závislsti na hrubém rzpětí samfinancvání a aby nedšl k nadměrnému financvání. Finanční udržitelnst je v ideálním případě stav, kdy by systém výběru pplatků (jak zdrj příjmů prjektu) měl vycházet ze skutečné ptřeby zdrjů a ceny by měly pkrývat přinejmenším náklady na prvz a údržbu, jakž i významnu část dpisů aktiv Stručný suhrn pjmů Prjekt vytvářející příjem Je definván v prvním dstavci článku 55 Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 takt: Pr účely tht nařízení se prjektem vytvářejícím příjmy rzumí jakákli perace zahrnující investici d infrastruktury, za jejíž pužívání se účtují pplatky hrazené přím uživateli, neb jakákli perace zahrnující prdej neb prnájem pzemků či budv neb jakékli jiné pskytvání služeb za úplatu.

10 Vdhspdářské prjekty jsu vždy prjekty vytvářející příjem. Relevantní příjem je příjem 16 dané investice a nikliv příjem celéh systému, jehž je prjekt sučástí. Příjmy a náklady Příjmy a náklady danéh prjektu pr účel finanční analýzy, musí být definvány jak přírůstkvé příjmy a náklady, tj. jak rzdíl mezi příjmy ve scénáři s prjektem a ve scénáři bez prjektu, tt platí bdbně i pr plžku nákladů. V případě, že scénář bez prjektu nemá ani příjmy a ani náklady (prjekt na tzv. zelené luce ), jsu pté příjmy a náklady danéh prjektu zárveň přírůstkvými příjmy a náklady. Individuální prjekt 17 V Implementačním dkumentu OPŽP je individuální prjekt definván následvně: Je knkrétní ucelený prjektvý záměr, jehž celkvé náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnut 50 milinů EUR. Za individuální prjekt v tmt smyslu bude pvažván i prjekt, skládající se z více menších pdprjektů, tzv. skupinvý prjekt za předpkladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelnéh úklu s jasně určenými cíli a jeh celkvé náklady nepřevýší hranici 50 milinů EUR. Velký prjekt 18 V Implementačním dkumentu OPŽP je velký prjekt definván následvně: Operace slžená z řady prací, činnstí neb služeb, které jsu určeny k dsažení nedělitelnéh úklu přesné hspdářské neb technické pvahy, s jasně určenými cíli, jejíž celkvé náklady v případě živtníh prstředí přesahují 50 milinů EUR. Za velký prjekt v tmt smyslu bude pvažván i prjekt, skládající se z více menších pdprjektů tzv. skupinvý prjekt, za předpkladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelnéh úklu s jasně určenými cíli) a za pdmínky, že jeh celkvé náklady převýší hranici 50 milinů EUR. Pr určení celkvých nákladů prjektu se zapčítává také DPH, které je sučástí celkvých nákladů prjektu bez hledu na jeh nezpůsbilst. Analýza nákladů a přínsů (CBA) Je suhrnná analýza, která je využívána k prkázání, zda je z eknmickéh phledu žáducí daný prjekt realizvat a zda jeh realizace přispěje k plnění cílů reginální plitiky EU. Jestliže je výsledek psuzvání kladný, je následně prkazván, zda je příspěvek Splečenství (z fndů EU) nutný pr zajištění finanční realizvatelnsti prjektu. Plná analýza CBA (vyžadvána pr velké prjekty) se sestává z následujících analýz: finanční analýza, eknmická analýza s analýzu citlivsti a rizikvá analýza. Finanční analýza (FA) Finanční analýza je jednu ze sučástí CBA a musí být zpracvávána pr všechny prjekty vytvářející příjmy, které nepdléhají pravidlům veřejné pdpry. Hlavním účelem FA je výpčet ukazatelů finanční výknnsti prjektu. Mezi hlavní výsledky FA lze zařadit následující údaje: zhdncení finanční návratnsti investice

11 a vlastníh (nárdníh) kapitálu, stanvení příspěvku Splečenství a kntrla finanční udržitelnsti prjektu. Eknmická analýza (EA) a citlivstní analýza Eknmická analýza s analýzu citlivsti je jednu ze sučástí CBA a musí být zpracvána jak sučást CBA pr tzv. Velké prjekty, vytvářející příjmy. Hlavním účelem EA je prkázání celsplečenských přínsů předkládanéh prjektu. Citlivstní analýza je zaměřena na zjištění kritických prměnných prjektu, a t jak z hlediska finanční analýzy, tak i z hlediska eknmické analýzy. Prvádí se tak, že se prměnné prjektu pstupně mění určité prcent a sledují se následné změny ukazatelů finanční i eknmické výknnsti. Prvzní fáze prjektu Prvzní fáze prjektu je časvý hriznt definvaný rkem uvedení prjektu d prvzu a bdbím zpracvání analýzy, které je uváděn v metdických dkumentech EK. Pr prjekty zpracvávané pmcí Vdhspdářskéh mdelu je prvzní fáze prjektu v mdelu FA/FEA standardně přednastavena na bdbí 30 let (včetně rku uvedení prjektu d prvzu). Referenční bdbí FEA (příprava, realizace a prvz prjektu) Referenční bdbí FEA je definván jak bdbí přípravy a realizace prjektu (první rk přípravy/realizace prjektu, který lze zahrnut d referenčníh bdbí FEA je rk ) plus prvzní fáze prjektu. Referenční bdbí FEA je tedy vůči délce prvzní fáze prjektu delší přípravnu a realizační fázi prjektu. Cenvá úrveň Vzhledem ke skutečnsti, že v některých částech Mdelu jsu pužívány tzv. stálé ceny a v některých částech tzv. běžné ceny, je nezbytné tyt pjmy jednznačně definvat. Stálé ceny jsu ceny, vyjádřené vždy k dané cenvé úrvni, která je určena jak základní, např. k začátku rku Pkud pak d rku 2013 d rku 2014 djde ke zvýšení cen výstavby 5 % puze z důvdu inflace cen stavebních prací, jsu náklady na tut výstavbu v rce 2014 ve stálých cenách stejné, jak v rce Lze stručně shrnut, že stálé ceny jsu ceny vyčištěné d vlivu inflace. Běžné ceny jsu napak ceny skutečné, platné vždy k aktuálnímu (či uvažvanému) datu. Ve výše uvedeném případě je běžná cena výstavby v rce % vyšší, než běžná cena stejné výstavby v rce Běžné ceny jsu tedy ceny, které zahrnují inflaci. Diskntvání Diskntvání je analytický nástrj, kterým se srvnávají náklady, přínsy a finanční tky v čase a který vyjadřuje základní skutečnst, že peníze v buducnu mají nižší hdntu, než peníze v sučasnsti. Pr každý rk, kterým je daný tk peněz psunutý d buducna, djde ke snížení jeh hdnty sučinem s faktrem 1/(1 + r), kde r je diskntní sazba v prcentech. Diskntní sazba je keficient pr výpčet sučasné hdnty předpkládaných

12 buducích htvstních tků. Pr FA je r nastaven na hdntu navrženu EK ve výši 5 %, ttéž platí pr EA, kde je všem diskntní sazba ve výši 5,5 %. NPV Čistá sučasná hdnta Sučet htvstníh tku v nultém rce (investičních výdajů) a všech buducích tků (cash flw) plynucích z investice, které jsu převedeny na jejich sučasnu hdntu. Převd na sučasnu hdntu se prvádí diskntváním buducích tků. NPV/C Čistá sučasná hdnta (bez pdpry Splečenství) Je spčítána na základě srvnání čistých příjmů prjektu s jeh investičními náklady bez hledu na t, jak jsu tyt náklady financvány. Aby mhl prjekt žádat příspěvek z fndů, měla by být NPV/C záprná (pkud prjekt není v režimu veřejné pdpry). Vyjadřuje celkvu návratnst prjektu v krunách. NPV/K Čistá sučasná hdnta (s pdpru Splečenství) Je spčítána na základě srvnání čistých příjmů prjektu s investvaným kapitálem příjemce pdpry, tj. s hledem na t, jak jsu investiční náklady financvány (vč. dečtení příspěvku Splečenství). Vyjadřuje návratnst nárdníh kapitálu, investvanéh d prjektu v krunách. FRR Finanční míra návratnsti Takvá výše diskntní sazby, při níž bude čistá sučasná hdnta (NPV) ve FA rvna nule. FRR/C Finanční míra návratnsti (bez pdpry Splečenství) Je spčítána na základě srvnání čistých příjmů prjektu s jeh investičními náklady bez hledu na t, jak jsu tyt náklady financvány. Aby mhl prjekt žádat příspěvek z fndů, měla by být FRR/C nižší, než diskntní sazba pužitá pr analýzu (tedy FRR/C < 5 %) tehdy, pkud prjekt není v režimu veřejné pdpry. Vyjadřuje celkvu návratnst prjektu v prcentech. FRR/K Finanční míra návratnsti (s pdpru Splečenství) Je spčítána na základě srvnání čistých příjmů prjektu s investvaným kapitálem příjemce pdpry tj. s hledem na t, jak jsu investiční náklady financvány (vč. dečtení příspěvku Splečenství). Vyjadřuje návratnst nárdníh kapitálu investvanéh d prjektu v prcentech. ENPV - Eknmická čistá sučasná hdnta Sučasná hdnta buducích sci-eknmických nákladů a přínsů. V případě, že čistá sučasná hdnta je větší než nula, je prjekt přijatelný. ERR Eknmická míra návratnsti Takvá výše diskntní sazby, při níž bude čistá sučasná hdnta buducích sci-eknmických nákladů a přínsů (ENPV) v eknmické analýze rvna nule. B/C - Pměr přínsů a nákladů Pdíl sučtu všech přínsů plynucích z investice, k nákladům na investici. Pkud je index větší než jedna, je následně prjekt přijatelný.

13 Faktr Aquis Hdnta envirnmentálních přínsů spjených s realizací prjektů v tét blasti by měla být ceněna s hledem na zprávu Evrpské kmise Přínsech suladu s envirnmentálním acquis pr kandidátské země. 20 Zpráva hdntí přínsy plnéh suladu s envirnmentálními nrmami EU pr Česku republiku (stejně jak pr další přistupující země) Výpčet míry pdpry 21 V rámci Mdelu je implementván standardní přístup k výpčtu míry pdpry, který je v suladu s metdickými dkumenty, 22 publikvanými EK. Stručný ppis výpčtu je uveden v sekci níže. Pužité názvslví je převzat z ficiálníh zveřejněnéh překladu Přílhy XXI, Nařízení Kmise (EU) č. 832/2010. Krk 1: stanvení míry nedstatku financvání (R) Nejdříve je třeba určit způsbilé výdaje (EE) v suladu s čl Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006: EE = DIC DNR Kde: EE jsu diskntvané způsbilé výdaje, DIC jsu diskntvané investiční náklady a DNR jsu diskntvané čisté příjmy. Pté je míra nedstatku financvání (R) stanvena jak: R = EE / DIC Krk 2: stanvení částky rzhdnutí (DA) Je částka, které se týká míra splufinancvání pr priritní su : DA = EC * R Kde EC jsu nediskntvané způsbilé náklady. Krk 3: stanvení (maximálníh) výše příspěvku Splečenství EU příspěvek = DA * CR pa Kde CR pa je maximální míra splufinancvání z fndů EU, určená pr priritní su dle rzhdnutí Kmise, kterým byl přijat perační prgram (čl Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006). Metdika výpčtu FA pr vdhspdářské prjekty v ČR Metdika výpčtu FA pr vdhspdářské prjekty v ČR byla vypracvána na základě knzultací s JASPERS a následně byla předlžena ke schválení EK. EK předlženu metdiku schválila na knci měsíce července 2008.

14 3.3. Definice Tarifvé blasti Základním předpkladem pr správný výpčet FA/FEA je správné nastavení blasti, pr kteru je FA/FEA zpracvána. Jak stavební kámen pr vymezení blasti zpracvání FA/FEA služí tzv. TARIFOVÁ OBLAST (dále jen TO ). Tarifvá blast TO je blast, pr kteru je připravena Kalkulace nákladů na pitnu a dpadní vdu neb Náklady pr výpčet ceny pr vdné a stčné dle pžadavků Ministerstva zemědělství (dále jen MZe ). 23 Vzhledem ke skutečnsti, že území půsbnsti jedntlivých vdárenských splečnstí v České republice jsu v mnha případech velmi rzsáhlá, je TO čast výrazně větší než blast, která bude mít z realizace prjektu přímý užitek. Platí, že pr každu TO je finanční analýza zpracvána samstatně. V případě, že prjekt řeší blast s více TO (např. reknstrukce sběrných systémů/čov v aglmeracích s různu výší ceny pr stčné), i tak musí být analýza prvedena pr každu TO dděleně. Výsledná výše pdpry bude pčítána z analýz, zpracvaných pr každu z TO (stejně jak u skupinvých prjektů ). V případě, že žadatel/daná municipalita již předlžil/a prjekt v rámci Priritní sy 1 v některé z předchzích výzev OPŽP spadající d jedné tarifvé blasti, neb sučasně předkládá ještě další prjekt/prjekty d dané výzvy, je nutná knzultace se SFŽP hledně další administrace tht/těcht prjektu/ů a mžnsti případné knslidace finančních analýz Definice prjektu dle histrických dat Prjekty zadávané na základě histrických dat jsu takvé prjekty, kdy ve stávající aglmeraci již existuje vdhspdářská infrastruktura a v rámci prjektu jsu řešeny následující patření: výstavba, reknstrukce a dstavba stkvých systémů služících pr veřejnu ptřebu, výstavba, reknstrukce a dstavba přivaděčů a rzvdných sítí pitné vdy služících pr veřejnu ptřebu, výstavba, reknstrukce neb intenzifikace čistíren dpadních vd, úpraven vd a zdrjů pitných vd. Pr rzhdnutí zda prjekt má být zpracván VH mdelem histrická data, lze taktéž pužít pmcnéh kritéria Kritérium cenvé kalkulace. Kritérium cenvé kalkulace znamená, že v případě, že pr danu službu již v sučasnsti existuje cenvá kalkulace, musí být FA/FEA zpracvána Mdelem VH mdel - histrická data. Typvé příklady pr prjekty na základě histrických dat jsu následující: 1. Pitná a dpadní vda (v aglmeraci již existuje vdvd a kanalizace a v rámci prjektu je řešena buď jedna ze dvu VH blastí neb bě VH blasti). 2. Puze dpadní vda (v aglmeraci již existuje kanalizace a v rámci prjektu je řešena puze tat VH blast).

15 3. Puze pitná vda (v aglmeraci již existuje vdvd a v rámci prjektu je řešena puze tat VH blast). V rámci analýzy není v plžkách nákladů a příjmů (cash-flw) prjektu pčítán s finančními tky (cash-flw), které jsu uskutečňvány mezi vlastníkem a prvzvatelem pdprvané infrastruktury. Například nájemné, které je placen vlastníkvi infrastruktury d prvzvatele (je-li vlastník a prvzvatel dlišný), není zhledňván ani v příjmech ani v nákladech, prtže jde tk uvnitř analyzvanéh systému. Jinými slvy hranice analyzvanéh systému jsu kl jak prvzvatele, tak i vlastníka. V případě, že v dané aglmeraci (bci) Žadatel nevlastní žádnu VH infrastrukturu, ačkliv zde již existuje v majetku jinéh vlastníka a v rámci prjektu je řešena dstavba, vyplňuje Zpracvatel/Žadatel mdel vdhspdářský zelená luka. Sprnu situaci bude v předstihu knzultvat s Oddělením velkých prjektů SFŽP. Knzultace s Oddělením velkých prjektů před vyplněním mdelu FA/FEA je rvněž dpručena pr prjekty, v nichž je TO tvřena více prvzními smluvami Základní mdely prvzvání VH infrastruktury v ČR 24 V ČR lze rzdělit prvzvání vdhspdářské infrastruktury d čtyř základních kategrií: Oddílný mdel. Mdel samstatnéh prvzvání (Obec prvzuje sama). Vlastnický mdel. Smíšený mdel. Oddílný mdel Prvzvání infrastruktury je realizván na pdkladě prvzních smluv dle 8 VK, kdy ddílné prvzní splečnsti jsu splečnsti s majetkvu účastí jiných (sukrmých) subjektů než puze vlastníka infrastruktury. Prvzní splečnsti mají pracvní síly, vlastní strje a nářadí, budvy a pzemky, kncese, právnění a znalsti, nutné k zabezpečení prvzvání dle platné legislativy. Mdel samstatnéh prvzvání Obec si svu infrastrukturu prvzuje sama, případně některé činnsti neb dbrný dzr na základě servisní (neb jiné bdbné) smluvy zajišťují externí rganizace (ddavatelé), přičemž dpvědnst za prvzvání a také výběr vdnéh a stčnéh zůstává na příslušné bci. Externí rganizace v tmt mdelu není prvzvatelem infrastruktury a není právněna vybírat vdné a stčné. Vlastnický mdel Organizace dpvědná za prvzvání byla zřízena a je 100% vládána jedním vlastníkem či vlastníky dtčené infrastruktury a prvzuje ji na základě smluvy neb jinéh místně platnéh pvěření (dhdy, vyhlášky, směrnice apd.). Prvzvatel je tedy 100%

16 vládán/vlastněn (viz 66a dst. 2 a 3 bchdníh zákníku) vlastníkem či vlastníky infrastruktury. Smíšený mdel Smíšený mdel představuje situace, kdy prvzvatel a vlastník infrastruktury je jedna a táž sba dlišná d bce (na rzdíl d mdelu samstatnéh prvzvání). Variantu smíšenéh mdelu je tzv. smíšený mdel prvzvání s participací sukrméh kapitálu. V těcht případech se např. bec a sukrmá splečnst kapitálvě pdílí na subjektu, který je vlastníkem a zárveň prvzvatelem infrastruktury.

17 4. POPIS MODELU VH MODEL HISTORICKÁ DATA VH mdel histrická data je vytvřen v sftwarvém prstředí MS Excel, jeh struktura i způsb vyplnění jsu tak srzumitelné všem uživatelům se základní znalstí sftwarvéh balíku MS Office, verzí 2003, resp V pdkapitlách níže je přiblížena struktura Mdelu a vysvětlen pužití barevné knvence, která významně usnadňuje správné vyplnění Mdelu a jeh následnu kntrlu Struktura Mdelu Mdel je rzdělen d něklika tematických listů, kde jsu shrmažďvána data, která jsu si svjí pvahu pdbná. VH mdel histrická data bsahuje následující listy: List Inf List Histrická data List Mdul pririty 1 List Grafy List Investiční náklady běžné ceny List Investiční náklady stálé ceny List Náklady a příjmy bez prjektu List Náklady a příjmy s prjektem List Přírůstkvé náklady a příjmy List Výpčet míry pdpry List Zdrje financvání List Výstup pr SFŽP List Eknmická analýza List Výstupy d žádsti - CZK List Výstupy d žádsti - EUR List Makreknmická data Klad listů představuje kmprmis mezi pstupem Zpracvatele (Žadatele) při vyplňvání Mdelu a kncepcí Mdelu vzhledem k výpčtvé prvázansti jeh částí. V kapitle č Vyplnění mdelu VH mdel histrická data - je ppsán způsb vyplnění Mdelu, respektující výše uvedenu strukturu a přadí kladu listů Barevná knvence a frmát vstupních dat Barevná knvence byla zavedena s cílem usnadnit Zpracvateli (Žadateli) rientaci a vyplnění Mdelu, vč. následné kntrly vyplněnéh Mdelu. Při jejím ddržení je minimalizván rizik, že Zpracvatel (Žadatel) vyplní Mdel nesprávným způsbem, příp. pmene zadat důležitá data. Tmavě žluté buňky značují vstupní data, která musí Zpracvatel Mdelu pvinně vyplnit. Tyt buňky nejsu uzamčeny, tzn. že Zpracvatel FA/FEA může plžky v buňkách kpírvat neb měnit. Data, která se zadávají d tmavě žlutých buněk, služí ke kntrle statních zadaných vstupních dat neb jsu nezbytná k zajištění správné funkce a výpčtu Mdelu. Zpracvatel musí vyplnit všechny žlutě pdbarvené plžky i v případě, kdy je jejich hdnta nulvá (tzn. Zpracvatel musí zadat hdntu rvnu 0 ).

18 Světle žluté buňky jsu v Mdelu pčítány autmaticky na základě zadaných vstupních dat (vyplněných v tmavě žlutých buňkách) neb představují užitečné dplňující infrmace charakteru danéh prjektu. Buňky nejsu uzamčeny, prt d nich lze vkládat, kpírvat neb lze prpjvat knkrétní data (případně text). Je zaptřebí upzrnit, že jestliže Zpracvatel změní předdefinvané neb vypčtené hdnty, musí tyt změny detailně zdůvdnit ve zprávě k FA/FEA předkládanéh prjektu. Šedivé buňky v Mdelu značují převážně dílčí záhlaví tabulek neb takvé buňky, které jsu vždy prázdné (nejsu relevantní) neb bsahují hdntu 0. Tyt buňky Zpracvatel FA nemůže nijak měnit ani upravvat. Buňky, které nejsu vybarveny (bílé buňky), jsu v rámci Mdelu dpčítávány autmaticky. Buňky jsu uzamčeny a není mžné je měnit. V některých případech se barva buněk mění, a t v závislsti na Zpracvatelem vyplněných vstupních datech, např. dle typu Žadatele (sukrmý neb veřejný subjekt) neb délky výstavby (závisí na plžce Předpkládané datum zahájení realizace prjektu a Předpkládané datum uknčení realizace prjektu ). Záprná čísla jsu v Mdelu znázrňvána dle účetníh zvyku, tedy v závrkách. Hdnty, které jsu v Mdelu pčítány, ale jejich hdnta je rvna = 0, jsu znázrněny Vyplnění mdelu VH mdel histrická data Pr zajištění krektníh výpčtu a následnéh bdržení relevantních výsledků je nezbytné, aby Zpracvatel (Žadatel) při vyplňvání pstupval v suladu s tímt Manuálem. Puze při správném vyplnění všech údajů je Mdel funkční. T především znamená, aby Zpracvatel FA/FEA vkládal d Mdelu nezbytná minimálně pžadvaná data (blíže viz kap.4.2 Barevná knvence). Krmě th frmuluje SFŽP ČR následující dpručený pstup při vyplňvání Mdelů FA/FEA. V případě, že žadatel již úspěšně předlžil VH prjekt v některé z předchzích výzev OPŽP je nutné, aby před zpracváním FA prjektu kntaktval SFŽP. S cílem maximálně zjedndušit a usnadnit zpracvání VH mdelu histrická data, dpručuje SFŽP Zpracvatelům (Žadatelům) následující pstup při zpracvání FA/FEA: 1. Zpracvatel přistupí ke zpracvání Mdelu pté, c se důkladně seznámil s relevantními dkumenty suvisejícími s pdáváním Žádsti pdpru z OPŽP, především Implementačním dkumentem OPŽP v platném znění, částmi becně platnými pr všechny priritní sy a specificky platnými pr relevantní priritní su. 2. Zpracvatel se nejdříve seznámí s tímt Manuálem, závaznu snvu Zprávy k VH mdelu histrická data (Přílha č. 1), příp. vypracvaným příkladem (Přílha č. 2). 3. Na základě těcht infrmací Zpracvatel (Žadatel) bstará pdkladvé materiály, ptřebné pr řádné zpracvání VH mdelu histrická data, příp. bude knzultvat prblémvé kruhy s dpvědnými pracvníky SFŽP.

19 4. Následně Zpracvatel přistupí k vyplnění Mdelu a sestavení Zprávy. 5. Zpracvatel uknčí zpracvání Mdelu kntrlu relevance, úplnsti a správnsti dat zadaných d Mdelu, a dále kntrlu frmální, věcné i bsahvé správnsti a úplnsti Zprávy, vč. pžadvaných přílh. Zpracvatel v rámci zpracvání FA pr Individuální prjekt vyplňuje následující listy List Inf List Histrická data List Mdul pririty 1 (puze v případě, kdy chce Zpracvatel (Žadatel) upravit některé údaje d světle žlutě pdsvícených buněk např. vlastní cena pr vdné/stčné) List Investiční náklady běžné ceny List Zdrje financvání List Výstup pr SFŽP Zpracvatel v rámci zpracvání FEA pr Velký prjekt vyplňuje, krmě listů pr Individuální prjekt, rvněž následující list: List Výpčet míry pdpry (puze tabulkvá část Citlivstní analýza ) List Eknmická analýza List Výstupy d žádsti - CZK (puze tabulkvá část drvnání rzdílů ze zakruhlvání) Nedílnu sučástí zpracvání FA/FEA je, vedle vyplnění Mdelu, též zpracvání Zprávy k FA/FEA (viz Přílha 1). Ve zprávě k FA/FEA musí Zpracvatel analýzy ppsat zadané hdnty nákladů a příjmů včetně jejich stanvení či dkazů na zdrj/e těcht hdnt. Případné úpravy přednastavených prgnóz 25 budu ve Zprávě nejen ppsány, ale i zdůvdněny!

20 5. INDIVIDUÁLNÍ PROJEKTY V Implementačním dkumentu OPŽP je Individuální prjekt definván následvně: Je knkrétní ucelený prjektvý záměr, jehž celkvé náklady v případě OPŽP, nesmějí přesáhnut 50 milinů EUR. Za individuální prjekt v tmt smyslu bude pvažván i prjekt, skládající se z více menších pdprjektů, tzv. skupinvý prjekt za předpkladu, že bude přispívat ke splnění nedělitelnéh úklu s jasně určenými cíli a jeh celkvé náklady nepřevýší hranici 50 milinů EUR. V následujících kapitlách jsu detailně ppsány jedntlivé listy Mdelu, které Zpracvatel vyplňuje v případě zpracvání FA pr Individuální prjekt List Inf Základní data, která musí Zpracvatel analýzy na listu Inf vyplnit, jsu suhrnné údaje Žadateli i samtném prjektu, ke kterému je Mdel zpracváván. Údaje uvedené v tmt listu, musí být v suladu s údaji uvedenými v elektrnické žádsti BENE-FILL. 26 V rámci listu Inf je v rámečku uveden znění textu seznámení se Zpracvatele, resp. Žadatele se zpracvávaným Vdhspdářským mdelem histrická data, a t dle příslušnéh Manuálu, vč. dkumentů s tím suvisejících. List Inf musí být pdepsán a stvrzen Žadatelem dtaci z OPŽP a Zpracvatelem Mdelu. Obrázek 1: List Inf

21 Tabulkvá část Identifikace Žadatele a prjektu V rámci tht listu musí Zpracvatel vyplnit následující údaje: Žadatel [buňka F6]: Uvést jmén/název Žadatele, který předkládá Žádst na prjekt. Název prjektu [buňka F7]: Uvést přesný název prjektu, který je/bude uváděn ve všech suvisejících dkumentech k Žádsti na prjekt. ID prjektu [buňka F8]: Uvést identifikační čísl prjektu (ID prjektu), které dpvídá číslu v elektrnické žádsti BENE-FILL. Kntaktní sba Žadatele [buňka F9]: Zpracvatel uvede jmén sby, která je kntaktní sbu Žadatele v rámci předlžené Žádsti na prjekt (přílha Žádsti Dklad, kterým je určena sba pvěřená jednáním se SFŽP ČR ). Sídl Žadatele [buňka F10]: Zpracvatel uvede adresu Žadatele, který předkládá Žádst d OPŽP, adresa musí být shdná s údajem v BENE-FILLu. Telefn [buňka F11]: Zpracvatel vyplní telefnní čísl na kntaktní sbu, uvedenu v buňce F9. [buňka F12]: Zpracvatel vyplní kntaktní na kntaktní sbu, uvedenu v buňce F9 neb na žádající subjekt (nemá-li kntaktní sba ). Priritní sa (čísl) [buňka F14]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka je předdefinvána na čísl priritní sy 1, které dpvídá priritní se, d které svým zaměřením prjekt spadá a pr kteru je Mdel vytvřen. Zařazení prjektu d uvedené priritní sy musí být v suladu Implementačním dkumentem OPŽP. Priritní sa (text) [buňka K14]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka je předdefinvána s přesným zněním textu priritní sy (Zlepšvání vdhspdářské infrastruktury a snižvání rizika pvdní), která je uvedena v buňce F14. Přesné znění zadané priritní sy dpvídá definici dle Implementačníh dkumentu OPŽP. Oblast pdpry (čísl) [buňka F15]: Zpracvatel má mžnst vybrat jednu z mžnstí relevantní blasti pdpry 1.1 Snížení znečištění vd, 1.2 Zlepšení jaksti pitné vdy a neb kmbinaci bu blastí pdpry 1.1 a 1.2. Mžnst výběru uvedených blastí pdpry vychází z čísla priritní sy, uvedenéh v buňce F14. Oblast pdpry (text) [buňka K15]: Na základě vyplněné plžky Oblast pdpry (čísl) [buňka F15] se autmaticky vyplní název dpvídající blasti pdpry. Přesné znění názvů blastí pdpry dpvídá definici dle Implementačníh dkumentu OPŽP. Druh prjektu (text) [buňka K16]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka je standardně předdefinvána s textem ve znění Prjekt dle histrických dat (tzn. existuje stávající slžka systému pitná neb dpadní vda). Míra splufinancvání priritní sy [buňka F16]: Zpracvatel plžku nevyplňuje, buňka je standardně nastavena na hdntu 85 %. 27 Zahájení finanční a eknmické analýzy (rk) [buňka I19]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Buňka je standardně nastavena na zahájení výpčtu FA v rce 2007, a t z důvdu mžnsti zapčítání způsbilých nákladů prjektu.

22 Prvzní fáze prjektu (let) [buňka I20]: V rámci vdhspdářskéh mdelu histrická data je standardně přednastavena délka prvzní fáze na 30 let 28 (d uvedení prjektu d prvzu). Referenční bdbí FEA (příprava, realizace a prvz prjektu) (let) [buňka I21]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se dpčítá autmaticky s tím, že relevantní hdnta se zbrazí až p vyplnění kmpletních údajů na listu Inf a dále údajů investičních nákladech, nákladech a příjmech prjektu. Předpkládané datum zahájení realizace prjektu (dd/mm/rrrr) [buňka I23]: Zpracvatel vyplní předpkládané datum zahájení stavebních a mntážních prací na prjektu v pžadvaném frmátu. Předpkládané datum uknčení realizace prjektu (dd/mm/rrrr) [buňka I24]: Zpracvatel vyplní předpkládané datum uknčení stavebních a mntážních prací na prjektu v pžadvaném frmátu. Tzn. délka výstavby (měsíců) [buňka I25]: Zpracvatel plžku nevyplňuje, hdnta je dpčítána autmaticky. Cenvá úrveň nákladů a výnsů (rk) [buňka I27]: Zpracvatel plžku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Cenvá úrveň je standardně nastavena na cenvu úrveň rku, kdy je vyhlášena daná výzva d OPŽP Kategrie prjektu (Individuální/Velký) [buňka I28]: Zpracvatel zvlí charakter prjektu s hledem na předpkládané celkvé náklady prjektu (vč. DPH) a předpkládaný kurz EUR v dbě schválení prjektu Řídícím rgánem. 29 Zpracvatel pr určení charakteru prjektu vychází z Definice pr Velké prjekty, uvedené v Implementačním dkumentu OPŽP v platném znění. Způsb přepčtu směnnéh kurzu pr aplikaci čl. 39 Obecnéh nařízení a pr sledvání čerpání alkací peračních prgramů s velkými prjekty je dán Metdickým pkynem Ministerstva financí. 30 Má Žadatel nárk na vrácení DPH? (ANO/NE/částečně) [buňka I30]: Zpracvatel vyplní plžku v závislsti na charakteru žádajícíh subjektu. Vrácení DPH je vztažen puze na investiční plžky na listu Investiční náklady - běžné ceny, nikli na prvzní náklady a příjmy prjektu. V případě, že žádající subjekt má nárk na vrácení DPH (je plátcem DPH), vybere v tét buňce Zpracvatel mžnst ANO (vratná DPH se stává nezpůsbilým nákladem prjektu). V případě, že žádající subjekt nemá nárk na vrácení DPH, vybere Zpracvatel mžnst NE (nevratná DPH se stává způsbilým nákladem prjektu). V případě že Žadatel má nárk na vrácení DPH puze u vybraných plžek (některé z plžek uvedených na listu: Investiční náklady - běžné ceny ), musí Zpracvatel vybrat mžnst částečně (na listu Investiční náklady-běžné ceny následně určí plžky ve [slupci U, W, Y], u kterých nemá nárk na dpčet DPH). Má Žadatel nárk na uplatnění daně z příjmů při výpčtu míry pdpry? (ANO/NE) [buňka I32]: V tét plžce je předdefinvána mžnst NE, prtže

23 v případě prjektu na základě histrických dat nemůže Žadatel nikdy splnit všechny níže uvedené pdmínky: FA zahrnuje puze jeden subjekt, nikliv více subjektů (například u analýzy kde je rzdílný prvzvatel a vlastník, nesmí být uplatněna daň z příjmů). Prjekt zahrnuje pdstatný rzsah činnstí danéh subjektu prjekt nesmí představvat puze malu dílčí část bchdních činnstí danéh subjektu. Žadatel je subjekt s pvinnstí platit daň z příjmů. Žadatel je veřejný neb sukrmý subjekt? (veřejný/sukrmý) [buňka I34]: Zpracvatel vybere v plžce jednu z mžnstí, a t dle charakteru žádajícíh subjektu. Při výběru Zpracvatel pstupuje v suladu s Implementačním dkumentem OPŽP v platném znění a v suladu s relevantními Směrnicemi MŽP. Pkud je Žadatel veřejný subjekt, jaký typ? (bec/kraj/statní veřejný) [buňka I35]: V případě, že Žadatelem je měst neb bec, vybere Zpracvatel mžnst bec, pkud je Žadatelem kraj, vybere mžnst kraj a pkud je Žadatelem např. příspěvkvá rganizace neb jiný veřejný subjekt, vybere mžnst statní veřejný List Histrická data V rámci tht listu jsu uvedeny všechny ptřebné plžky (vyjma investičních nákladů), které jsu hlavními vstupními plžkami/parametry pr výpčet Mdelu FA. Všechna data, která jsu na tmt listu vyplněna, jsu autmaticky prpjena na list Mdul pririty 1. Zpracvatel analýzy vyplňuje puze ty plžky (buňky), které jsu pdbarveny sytě neb světle žlutu barvu. Pdbarvení jedntlivých plžek je uskutečněn v závislsti na zvleném rzsahu prjektu, více viz plžka rzsah prjektu. Vzhledem ke skutečnsti, že jsu data na tmt listu vyplňvána puze za histrické rky (slupce E až G ), za aktuální rk (slupec H ) neb pr rk uvedení prjektu d prvzu (slupec I ), nemusí zadaná data v průběhu celéh referenčníh bdbí analýzy dpvídat jejich předpkládanému vývji. Z tht důvdu má Zpracvatel mžnst data v jedntlivých letech na listu Mdul pririty 1 upravit. Pr snadnější rientaci při vyplňvání listu je pr Zpracvatele zavedena tzv. navigace (řádek 3), která služí k rychlému přechdu mezi tabulkvými sekcemi, které musí Zpracvatel analýzy v rámci pžadvaných vstupních dat vyplnit. Dmů Hlavní vstupní parametry Prvzní náklady Obrázek 2: List Hist. data Navigace List Hist. data je rzdělen na následující tabulkvé části: Tabulka Dmů. Tabulka Hlavní vstupní parametry. Tabulka Prvzní náklady.

24 Tabulka Dmů Základní vstupní parametry pr mdul pririty 1 Obecné vstupní parametry Jedntky Pr všechny rky Výběr kraje # Uživatelský vstup Index reginální eknmické charakteristiky # Rzsah prjektu Druh prvzu Datum uknčení prvzní smluvy (dd/mm/rrrr] Iterativní výpčet sptřeby vdy? Omezení výše pdpry jak % z CZVV 1) : 85% 1) CZVV - Celkvé způsbilé veřejné výdaje Obrázek 3: List Hist. data Dmů V rámci tabulkvé části vyplní Zpracvatel údaje, týkající se becných vstupních parametrů, rzsahu prjektu a druhu prvzvání (p realizaci prjektu). Výběr kraje [buňka G7]: Zpracvatel má mžnst vybrat Uživatelský vstup (v případě více TO) neb Kraj, ve kterém se nachází předkládaný prjekt. Tent parametr charakterizuje eknmické pstavení byvatel jedntlivých reginů v rámci České republiky, pr účely výpčtu sciálně únsné ceny jak sučtu cen pr vdné a stčné: 1. Zpracvatel vlí index na základě gegrafické plhy TO, d které prjekt spadá a reginu, ve kterém se TO nachází. 2. Pkud TO zasahuje d dvu a více reginů, Zpracvatel si zvlí v [buňka E7] Uživatelský vstup a pstupuje dle následujícíh vzrce: kde: I n i1. p1 i2. p2... ix. p p p... p 1 2 x x I celkvý index i 1 index eknmické charakteristiky reginu 1 p 1 pčet byvatel reginu 1, spadající d TO i 2 index eknmické charakteristiky reginu 2 p 2 i x p x pčet byvatel reginu 2, spadající d TO index eknmické charakteristiky reginu x pčet byvatel reginu x, spadající d TO 3. Zpracvatel vlží hdntu celkvéh indexu I d tabulky Krajský index čistých příjmů dmácnstí, a t d plžky Uživatelský vstup. Dále pstupuje jak v bdě 1), z nabízených indexů vybírá první hdntu, která je rvna hdntě Uživatelskéh vstupu. Index reginální eknmické charakteristiky [buňka G8]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vyplní autmaticky, a t na základě vyplněné plžky v [buňka G7] a tabulky Krajský index čistých příjmů dmácnstí. Rzsah prjektu [buňka B11]: Plžka infrmuje rzsahu VH infrastruktury v dané TO, kde bude předkládaný prjekt realizván. Zpracvatel tedy musí vybrat jeden z předdefinvaných rzsahů VH infrastruktury. Na základě zvlenéh rzsahu VH

25 infrastruktury jsu autmaticky žlutě pdbarveny buňky v tabulkvé části Hlavní vstupní parametry pr Mdul pririty 1 a Prvzní náklady, které Zpracvatel v rámci vyplňvání FA zadává. Pitná a dpadní vda v TO existuje vdvd i kanalizace. Puze dpadní vda v TO existuje puze kanalizace Puze pitná vda v TO existuje puze vdvd Druh prvzu [buňka B13]: Zpracvatel vybere předpkládaný druh prvzvání p realizaci prjektu, tzn. druh prvzvání není vlen dle případnéh stávajícíh typu prvzvání. V rámci tht manuálu jsu dané druhy prvzvání blíže vysvětleny viz kapitla 3.5. Zvlený druh prvzvání má přímý vliv na zapčtení buď dpisů hmtnéh majetku neb nájemnéh d prvzních nákladů, více viz list Mdul pririty 1 )! Smíšený mdel. Oddílný mdel bez dminantníh vlivu veřejnéh vlastnictví. Oddílný mdel s dminantním vlivem veřejnéh vlastnictví. Samstatné prvzvání. Vlastnický mdel. Datum uknčení prvzní smluvy (dd.mm.rrrr) [buňka B15]: Zpracvatel d tét plžky vkládá datum uknčení stávající prvzní smluvy. Dle tht data se pak pdle pdmínek přijatelnsti 31 autmaticky dpčte plžka Omezení výše pdpry jak % z CZVV [buňka G15]. Omezení výše míry pdpry, respektive dba trvání prvzní smluvy, je relevantní puze pr tzv. ddílný mdel prvzvání. 32 Iterativní výpčet sptřeby vdy? [buňka B17]: Zpracvatel může v rámci plžky vybrat jednu z mžnstí An či Ne. Plžka může být nastavena na hdntu Ne puze v případě, kdy jsu data zadávána d Mdelu (nedchází k iteracím p každém zadání dat). P uknčení zadávání dat musí být plžka nastavena na An! Ukázkvé příklady pr stanvení TO a zadání vstupních dat: V dané aglmeraci (Městě) již existuje VH infrastruktura (vdvd a kanalizace), v rámci prjektu je řešena dstavba kanalizace a intenzifikace stávající ČOV. Měst (aglmerace) tvří pr blast kanalizace samstatnu TO, tzn. data za blast kanalizace jsu zadávána puze za Měst samtné. Nicméně pr blast vdvdů je Měst sučástí TO reginálníh rzsahu, z tht důvdu musí být data za vdvd zadávána za celu reginální TO. V rámci prjektu je ve dvu susedících Obcích řešena dstavba kanalizace, kdy budu bě Obce tvřit jednu TO (jedntná cenvá kalkulace). Vstupní data za blast kanalizace jsu zadávána za tut TO. Ovšem v bu Obcích již existuje stávající vdvd, ale každé

26 Měst tvří pr blast vdvdů samstatnu TO. Data (v tmt případě vdvd), která jsu zadávána v částech: Ppulace a pkrytí vdhsp. službami, Sptřeba vdy, Prdukce dpadní vdy, Celkvá prdukce vdy a dpadní vdy, Technické parametry, Hdnta infra. majetku v přizvací ceně r (dle Metdickéh pkynu MZe), 33 Prvzní náklady, jsu zadávána jak prstý sučet hdnt z bu TO, nicméně Cena pr vdné musí být stanvena na základě knslidace kalkulací z bu TO, tzn. sučet nákladů/sučet bjemů. V aglmeracích kde vdvd a kanalizace tvří shdné TO a v rámci prjektu je např. řešena reknstrukce vdvdu, jsu vstupní data za vdvd a kanalizaci zadávána za shdnu blast (TO).

27 Tabulka Hlavní vstupní parametry pr Mdul pririty 1 Obrázek 4: List Hist. data Hlavní vstupní parametry pr Mdul pririty 1 V rámci tabulkvé části vyplní Zpracvatel údaje, bezprstředně suvisející s realizací prjektu. Zpracvatel vyplňuje data puze d žlutě pdbarvených buněk (autmatické pdbarvení v závislsti na zvlené plžce Rzsah prjektu ). Histrická data pr blast pitné a dpadní vdy jsu zadávána v rámci relevantních žlutě pdbarvených plžek ve slupcích [E až G], data za aktuální rk jsu pak zadávána d slupce [H] a údaje za prjekt jsu vyplňvány k rku uvedení prjektu d prvzu [slupec I]. Ppulace a pkrytí vdhsp. službami: Pčet byvatel v tarifvé blasti [řádek 23]: Plžka je rientační a služí puze jak referenční hdnta pr psuzení napjensti byvatel na VH infrastrukturu. Pčet byvatel v TO je zadáván pr každý pžadvaný rk, viz slupce [E až G]. V případě, že nejsu TO pr vdvd a kanalizaci shdné, je vhdné d plžky zadat pčet byvatel z větší TO, pčet byvatel z druhé TO musí být uveden ve zprávě k FA/FEA. Pčet byvatel připjených na vdvd [řádek 24]: Zpracvatel vyplní celkvý pčet byvatel, který se vlivem realizace prjektu připjí na vdvd (byvatelé, kteří budu nvě platit vdné). Např. jestliže uvedení prjektu d prvzu je v plvině danéh rku, musí být pčet byvatel připjených v rámci prjektu vypčten jak průměr pčtu byvatel za celý rk. Tzn. v případě uvedení prjektu d prvzu

28 v plvině rku, bude pčet připjených byvatel v prvním rce prvzu rven puze plvině byvatel. Celkvý pčet byvatel, kteří budu dle předkládané Žádsti na prjekt připjeni, musí být ve zprávě k FA/FEA deklarván k předpkládanému termínu předlžení závěrečnéh vyhdncení akce. Pčet byvatel připjených na kanalizaci [řádek 25]: Zpracvatel vyplní celkvý pčet byvatel, který se vlivem realizace prjektu připjí na kanalizaci (byvatelé, kteří budu nvě platit stčné). Např. jestliže uvedení prjektu d prvzu je v plvině danéh rku, musí být pčet byvatel připjených v rámci prjektu, vypčten jak průměr pčtu byvatel za celý rk. Tzn. v případě uvedení prjektu d prvzu v plvině rku, bude pčet připjených byvatel v prvním rce prvzu rven puze plvině byvatel. Celkvý pčet byvatel, kteří budu dle Žádsti na prjekt připjeni, musí být ve zprávě k FA/FEA deklarván k předpkládanému termínu předlžení závěrečnéh vyhdncení akce. Sptřeba vdy, prdukce dpadní vdy: Celkvá fakturvaná pitná vda, z th dmácnsti (m 3 /rk) [řádek 30]: Zpracvatel vyplní mnžství celkvé fakturvané pitné vdy za dmácnsti v případě, kdy bude realizvána puze slžka systému pitná vda, neb kmbinace pitná a dpadní vda, a t v pžadvaných jedntkách a letech. Celkvá fakturvaná pitná vda, z th jiné (m 3 /rk) [řádek 31]: Zpracvatel vyplní mnžství celkvé fakturvané pitné vdy, míněn fakturvaná pitná vda d jiných dběratelů, než dmácnstí, v případě, kdy bude realizvána puze slžka systému pitná vda, neb kmbinace pitná a dpadní vda, a t v pžadvaných jedntkách a letech. D fakturvanéh bjemu nesmí být zapčítány dmácnsti. Celkvá fakturvaná dpadní vda, z th dmácnsti (m 3 /rk) [řádek 33]: Zpracvatel vyplní mnžství fakturvané dpadní vdy za dmácnsti v případě, kdy bude realizvána puze slžka systému dpadní vda, neb kmbinace pitná a dpadní vda, a t v pžadvaných jedntkách a letech. Celkvá fakturvaná dpadní vda, z th jiné (m 3 /rk) [řádek 34]: Zpracvatel vyplní mnžství fakturvané dpadní vdy d jiných dběratelů než dmácnstí v případě, kdy bude realizvána puze slžka systému dpadní vda, neb kmbinace pitná a dpadní vda, a t v pžadvaných jedntkách a letech. D fakturvanéh bjemu nesmí být zapčítáni významní znečišťvatelé. Celkvá fakturvaná dpadní vda významní znečišťvatelé (m 3 /rk) [řádek 35]: Objem fakturvané vdy d významných znečišťvatelů, kteří vypuštějí dpadní vdu pcházející z jinéh pužití, než je hygienické / sciální pužití a dpadní vda z malých kuchyní. Návdem pr určení, c je významný znečišťvatel může být následující definice: každý jedntlivý zdrj se zatížením větším než EO BSK 5 neb 120 kg den -1 CHSK. Celkvá prdukce vdy a dpadní vdy: Vda vyrbená (m 3 /rk) [řádek 39]: Plžka je vyplňvána na základě bvyklých vdhspdářských definic.

29 Vda převzatá (m 3 /rk) [řádek 40]: Plžka je vyplňvána na základě bvyklých vdhspdářských definic. Vda předaná (bjem prdané vdy) (m 3 /rk) [řádek 41]: Plžka je vyplňvána na základě bvyklých vdhspdářských definic. Odpadní vda dváděná vlnými kanalizačními výúsťmi (m 3 /rk) [řádek 42]: Zpracvatel vyplní hdntu bjemu dpadní vdy, dváděné vlnými kanalizačními výúsťmi v pžadvaných letech, a t na základě dhadu (hdnta při silném dešti) v pžadvaných jedntkách. Plžka je relevantní puze v případě, kdy bude v rámci prjektu realizvána slžka systému dpadní vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Odpadní vda vyčištěná (m 3 /rk) [řádek 43]: Zpracvatel vyplní hdntu bjemu dpadních vd. Tent bjem dpvídá měřenému mnžství, které prteče přes čistírnu dpadních vd v průběhu danéh rku. Plžka je relevantní puze v případě, kdy bude v rámci prjektu realizvána slžka systému dpadní vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Průměrný přítk za bezdeštnéh pčasí za daný rk (m 3 /rk) [řádek 44]: Zpracvatel vyplní hdntu průměrnéh přítku za bezdeštnéh pčasí v daném rce s tím, že tent bjem dpvídá měřenému mnžství, které prteče přes čistírnu dpadních vd v průběhu danéh rku. Plžka je relevantní puze v případě, kdy bude v rámci prjektu realizvána slžka systému dpadní vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Příjmy v tarifvé blasti: Cena pr vdné bez DPH (Kč/m 3 ) [řádek 48]: Zpracvatel vyplní předpkládanu cenu pr vdné bez DPH. Hdnta musí být zadána v cenvé úrvni rku zpracvání analýzy (list Inf, [buňka I27]). Výše ceny musí být stanvena s hledem na udržitelnst prjektu, tj. cena by měla pkrývat přinejmenším náklady na prvz a údržbu, jakž i významnu část dpisů aktiv. D zprávy zpracvatel uvede, jakým způsbem je cena kalkulvána (jednslžkvá/dvuslžkvá) a tt dlží. Cena pr stčné bez DPH (Kč/m 3 ) [řádek 49]: Zpracvatel vyplní předpkládanu cenu pr stčné bez DPH. Hdnta musí být zadána v cenvé úrvni rku zpracvání analýzy (list Inf, [buňka I27]). Výše ceny musí být stanvena s hledem na udržitelnst prjektu, tj. cena by měla pkrývat přinejmenším náklady na prvz a údržbu, jakž i významnu část dpisů aktiv. D zprávy zpracvatel uvede, jakým způsbem je cena kalkulvána (jednslžkvá/dvuslžkvá) a tt dlží. Objem dpadní vdy s měřeným zvýšeným znečištěním (m 3 /rk) [řádek 50]: Zpracvatel vyplní bjem dpadní vdy s měřeným zvýšeným znečištěním, a t pr dkreslení z hlediska respektvání zásady Znečišťvatel platí (údaj, kdy je likvidván znečištění např. d průmyslvých neb kmerčních bjektů).

30 Průměrné zvýšení ceny ke zvýšenému znečištění (Kč/m 3 ) [řádek 51]: Zpracvatel vyplní průměrné zvýšení ceny ke zvýšenému znečištění, se kterým pčítá v rámci prjektu v případě realizace slžky systému dpadní vda neb kmbinace pitná a dpadní vda (jedná se údaje, kdy je likvidván znečištění např. d průmyslvých neb kmerčních bjektů). Fakturvaná částka za vícenáklady ke zvýšenému znečištění (tis. Kč/rk) [řádek 52]: Zpracvatel vyplní v pžadvaných letech fakturvanu částku za vícenáklady ke zvýšenému znečištění v pžadvaných jedntkách, v případě realizace slžky systému dpadní vda neb kmbinace pitná a dpadní vda (jedná se údaje, kdy je likvidván znečištění např. d průmyslvých neb kmerčních bjektů). Jednrázvý neb nestandardní příjem prjektu prjekt (pitná vda) (tis. Kč/rk) [buňka I53]: Zpracvatel má mžnst vyplnit d světle žluté buňky případný jednrázvý neb nestandardní příjem. Za jednrázvý příjem lze pvažvat např. přímu finanční spluúčast bčanů na realizaci prjektu jejich připjení. Finanční částka je většinu hrazena v rce připjení na infrastrukturu. Hdnty musí být zadány v cenvé úrvni rku zpracvání analýzy (list Inf, [buňka I27]). Tat plžka nesmí být Zpracvatelem FA/FEA využívána k vědmému bcházení splnění pdmínky Udržitelnsti danéh prjektu. SFŽP si vymezuje mžnst buducí kntrly skutečnéh plnění tét plžky v bdbí p uknčení realizace a zahájení prvzní fáze prjektu. Jednrázvý neb nestandardní příjem prjektu prjekt (dpadní vda) (tis. Kč/rk) [buňka I53]: Zpracvatel má mžnst vyplnit d světle žluté buňky případný jednrázvý neb nestandardní příjem. Za jednrázvý příjem lze pvažvat např. přímu finanční spluúčast bčanů na realizaci prjektu jejich připjení. Finanční částka je většinu hrazena v rce připjení na infrastrukturu. Hdnty musí být zadány v cenvé úrvni rku zpracvání analýzy (list Inf, [buňka I27]). Tat plžka nesmí být Zpracvatelem FA/FEA využívána k vědmému bcházení splnění pdmínky Udržitelnsti danéh prjektu. SFŽP si vymezuje mžnst buducí kntrly skutečnéh plnění tét plžky v bdbí p uknčení realizace a zahájení prvzní fáze prjektu. Úspěšnst výběru phledávek (vdné/stčné) (%) [řádek 56] a [řádek 57]: Tent ukazatel udává v prcentuálním vyjádření pměr nikdy nezaplacených phledávek k celkvým phledávkám spjeným s danu službu. Pjem "nikdy nezaplacené" nelze zaměňvat s účetní klasifikací "nedbytné phledávky" (tedy phledávky, které se nacházejí v nějakém časvém hrizntu p splatnsti). D výpčtu danéh ukazatele by měly být zahrnuty puze ty phledávky, které skutečně nikdy dlužník neuhradí. Plžka by se měla phybvat v rzmezí 99 % %. Infrmaci by měl pskytnut Zpracvateli FA/FEA sučasný prvzvatel dané slžky. Technické parametry: Délka vdvdní distribuční sítě (Km) [řádek 61] a [buňka I61]: Plžka je relevantní v případě, kdy bude realizvána slžka systému pitná vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Zpracvatel vyplní délku stávající vdvdní sítě v místě realizace prjektu (dané TO) v pžadvaných letech a jedntkách. Jsu-li sučástí prjektu i přípjky, je nutné, aby zpracvatel zahrnul i veřejné části přípjek d

31 předpkládané délky sítě. Pkud je relevantní, vyplní Zpracvatel hdntu délky nvě budvané vdvdní sítě v rámci prjektu d [buňka I61]. Délka vdvdní distribuční sítě k výměně (Km) [buňka I62]: Plžka je relevantní v případě, kdy bude realizvána slžka systému pitná vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Jsu-li sučástí prjektu i přípjky, je nutné, aby zpracvatel zahrnul i veřejné části přípjek d předpkládané délky sítě. Pkud je relevantní (v rámci realizace prjektu), vyplní Zpracvatel v rámci plžky délku vdvdní sítě k výměně (reknstrukce vdvdní sítě), v pžadvaných jedntkách. Pčet pruch vdvdníh ptrubí za rk (#) [řádek 63]: Plžka je relevantní v případě, kdy bude realizvána slžka systému pitná vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Zpracvatel vyplní v pžadvaných letech pčet pruch vdvdníh ptrubí v místě realizace prjektu (dané TO). Délka kanalizačníh sběrnéh systému (Km) [řádek 64] a [buňka I64]: Plžka je relevantní v případě, kdy bude realizvána slžka systému dpadní vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Zpracvatel vyplní délku stávající kanalizační sítě v místě realizace prjektu (dané TO) v pžadvaných letech a jedntkách. Jsu-li sučástí prjektu i přípjky, je nutné, aby zpracvatel zahrnul i veřejné části přípjek d předpkládané délky sítě. Pkud je relevantní, vyplní Zpracvatel hdntu délky nvě budvané kanalizační sítě v rámci prjektu d [buňka I64]. Délka kanalizační sběrnéh systému k výměně (Km) [buňka I65]: Plžka je relevantní v případě, kdy bude realizvána slžka systému dpadní vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Jsu-li sučástí prjektu i přípjky, je nutné, aby zpracvatel zahrnul i veřejné části přípjek d předpkládané délky sítě. Pkud je relevantní (v rámci realizace prjektu), vyplní Zpracvatel v rámci plžky délku kanalizační sítě k výměně (reknstrukce kanalizační sítě), v pžadvaných jedntkách. Pčet pruch kanalizačníh ptrubí za rk (#) [řádek 66]: Plžka je relevantní v případě, kdy bude realizvána slžka systému dpadní vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Zpracvatel vyplní v pžadvaných letech pčet pruch kanalizačníh ptrubí v místě realizace prjektu (dané TO). Hdnta infra. majetku v přizvací ceně r. 2009: Pjmem Hdnta infra. majetku je předpkládaná cena přízení stávající infrastruktury. Tat hdnta se pčítá na základě aktuální metdiky Ministerstva zemědělství Č.j.: 401/ pr rientační ukazatele výpčtu přizvací (aktualizvané) ceny bjektů d Vybraných údajů majetkvé evidence vdvdů a kanalizací, pr Plány rzvje vdvdů a kanalizací pr Plány financvání bnvy vdvdů a kanalizací, který zajišťuje jedntný pstup pr výpčet přizvací (aktualizvané) ceny bjektů d Vybraných údajů majetkvé evidence vdvdů a kanalizací pdle 5 zákna č. 274/2001 Sb., vdvdech a kanalizacích pr veřejnu ptřebu a změně některých záknů, ve znění pzdějších předpisů a přílh č. 1 až 4 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kteru se prvádí zákn, ve znění pzdějších předpisů. Je třeba rientačně dělit celkvé ceny dle zde uvedených kategrií (stavební části linivé stavby a jiné a zařízení).

32 TO bez prjektu pitná vda Hdnta infra. majetku (úprava apd.) z th stavební část vdvdní ptrubí (tis. Kč) [buňka G72]: Zpracvatel v rámci plžky vyplňuje pr pžadvaný rk cenu přízení stávající infrastruktury bez vlivu realizace prjektu (úpravny vdy), a t pr stavební část vdvdní ptrubí. Plžka je relevantní v případě realizace slžky systému pitná vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Hdnta infra. majetku (úprava apd.), z th stavební část - jiné (tis. Kč) [buňka G73]: Zpracvatel v rámci plžky vyplňuje pr pžadvaný rk cenu přízení stávající infrastruktury bez vlivu realizace prjektu (úpravny vdy), a t pr stavební část jinu, než vdvdní ptrubí. Plžka je relevantní v případě realizace slžky systému pitná vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Hdnta infra. majetku (úprava apd.), z th zařízení (tis. Kč) [buňka G74]: Zpracvatel v rámci plžky vyplňuje pr pžadvaný rk cenu přízení stávající infrastruktury (úpravny vdy), a t pr část Zařízení (technlgie). Plžka je relevantní v případě realizace slžky systému pitná vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Hdnta infra. majetku (síť apd.) z th stavební část vdvdní ptrubí (tis. Kč) [buňka G77]: Zpracvatel v rámci plžky vyplňuje v pžadvaném rce cenu přízení stávající infrastruktury bez vlivu realizace prjektu (vdvdní distribuční řad), a t pr stavební část vdvdní ptrubí. Plžka je relevantní v případě realizace slžky systému pitná vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Hdnta infra. majetku (síť apd.) z th stavební část - jiné (tis. Kč) [buňka G78]: Zpracvatel v rámci plžky vyplňuje v pžadvaném rce cenu přízení stávající infrastruktury bez vlivu realizace prjektu (vdvdní distribuční řad), a t pr stavební část jinu, než vdvdní ptrubí. Plžka je relevantní v případě realizace slžky systému pitná vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Hdnta infra. majetku (síť apd.) z th zařízení (tis. Kč) [buňka G79]: Zpracvatel v rámci plžky vyplňuje v pžadvaném rce cenu přízení stávající infrastruktury bez vlivu realizace prjektu (vdvdní distribuční řad), a t pr část Zařízení (technlgie). Plžka je relevantní v případě realizace slžky systému pitná vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. TO bez prjektu dpadní vda Hdnta infra. majetku (úprava apd.) z th stavební část dpadní ptrubí (tis. Kč) [buňka G83]: Zpracvatel v rámci plžky vyplňuje pr pžadvaný rk cenu přízení stávající infrastruktury bez vlivu realizace prjektu (čistírny dpadních vd), a t pr stavební část dpadní ptrubí. Plžka je relevantní v případě realizace slžky systému dpadní vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Hdnta infra. majetku (úprava apd.), z th stavební část - jiné (tis. Kč) [buňka G84]: Zpracvatel v rámci plžky vyplňuje pr pžadvaný rk cenu přízení stávající infrastruktury bez vlivu realizace prjektu (čistírny dpadních vd), a t pr

33 stavební část jinu, než dpadní ptrubí. Plžka je relevantní v případě realizace slžky systému dpadní vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Hdnta infra. majetku (úprava apd.), z th zařízení (tis. Kč) [buňka G85]: Zpracvatel v rámci plžky vyplňuje pr pžadvaný rk cenu přízení stávající infrastruktury (čistírny dpadních vd), a t pr část Zařízení (technlgie). Plžka je relevantní v případě realizace slžky systému dpadní vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Hdnta infra. majetku (síť apd.) z th stavební část dpadní ptrubí (tis. Kč) [buňka G88]: Zpracvatel v rámci plžky vyplňuje v pžadvaném rce cenu přízení stávající infrastruktury bez vlivu realizace prjektu (kanalizační sběrný systém), a t pr stavební část dpadní ptrubí. Plžka je relevantní v případě realizace slžky systému dpadní vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Hdnta infra. majetku (síť apd.) z th stavební část - jiné (tis. Kč) [buňka G89]: Zpracvatel v rámci plžky vyplňuje v pžadvaném rce cenu přízení stávající infrastruktury bez vlivu realizace prjektu (kanalizační sběrný systém), a t pr stavební část jinu, než dpadní ptrubí. Plžka je relevantní v případě realizace slžky systému dpadní vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Hdnta infra. majetku (síť apd.) z th zařízení (tis. Kč) [buňka G90]: Zpracvatel v rámci plžky vyplňuje v pžadvaném rce cenu přízení stávající infrastruktury bez vlivu realizace prjektu (kanalizační sběrný systém), a t pr část Zařízení (technlgie). Plžka je relevantní v případě realizace slžky systému dpadní vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Pstupné uvádění prjektu d prvzu: Vyplnění údajů v rámci plžek je relevantní v takvém případě, kdy se předpkládá pstupné uvádění části/í infrastruktury d prvzu, a t před definvaným předpkládaným datem uknčení realizace prjektu list Inf [buňka I24]. Celkvý pčet byvatel, kteří dle Žádsti na prjekt budu připjeni, musí být ve zprávě k FA/FEA deklarván k předpkládanému termínu předlžení závěrečnéh vyhdncení akce. Pčet byvatel připjených na vdvd kumulativně (%) [řádek 94]: Kumulativní prcent napjvání pčtu byvatel v daném rce na vdvd tzn. v rce uvedení prjektu d prvzu musí být pčet byvatel napjených vlivem realizace prjektu rven 100 %. Prcent / pčet byvatel připjených v průběhu realizace prjektu musí být pčítán jak rční průměr pčtu připjených byvatel. Na pčátku rku je připjen 0 byvatel, v plvině rku je připjen 300 byvatel a d knce rku již nikd nvý připjen nebude, následně je průměrný pčet byvatel připjených na infrastrukturu v daném rce rven 150. Pčet byvatel připjených na kanalizaci kumulativně (%) [řádek 95]: Kumulativní prcent napjvání pčtu byvatel v daném rce na kanalizaci. V rce uvedení prjektu d prvzu musí být pčet byvatel napjených vlivem realizace prjektu rven 100 %. Délka vdvdní distribuční sítě kumulativně (%) [řádek 96]: Kumulativní prcent délky vdvdu, který bude realizván a zprvzněn v daném rce. V rce

34 uvedení prjektu d prvzu musí být délka infrastruktury realizvaná prjektem rvna 100 %. Délka vdvdní distribuční sítě k výměně kumulativně (%) [řádek 97]: Kumulativní prcent délky vdvdu, který bude v daném rce v rámci prjektu vyměněn. V rce uvedení prjektu d prvzu musí být délka infrastruktury realizvaná prjektem rvna 100 %. Délka kanalizačníh sběrnéh systému kumulativně (%) [řádek 98]: Kumulativní prcent délky kanalizace, která bude realizvána a zprvzněna v daném rce. V rce uvedení prjektu d prvzu musí být délka infrastruktury realizvaná prjektem rvna 100 %. Délka kanalizačníh sběrnéh systému k výměně kumulativně (%) [řádek 99]: Kumulativní prcent délky kanalizace, která bude v daném rce v rámci prjektu vyměněna. V rce uvedení prjektu d prvzu musí být délka infrastruktury realizvaná prjektem rvna 100 %. Tabulka Prvzní náklady Hdnty v tabulkvé části jsu vyplňvány pr existující slžku systému a závisí na zvleném rzsahu prjektu. V případě, že je v plžce rzsah prjektu [buňka B11] vybrána jedna z mžnstí Pitná a dpadní vda, Puze pitná vda a Puze dpadní vda, jsu v rámci tabulkvé části (pr danu slžku systému pitná neb dpadní vda) autmaticky žlutě pdbarveny relevantní plžky. Obrázek 5: List Hist. data Prvzní náklady

35 Pr sulad struktury a členění prvzních nákladů, které jsu v rámci Mdelu pžadvány, s vyhlášku 428/2001 Sb. ze dne 16. listpadu 2001, kteru se prvádí zákn č. 274/2001 Sb., vdvdech a kanalizacích pr veřejnu ptřebu a změně některých záknů (zákn vdvdech a kanalizacích), respektive přílhu č. 19 Celkvé vyúčtvání všech plžek výpčtu ceny pdle cenvých předpisů pr vdné a stčné, uvádíme převdní tabulku mezi plžkami prvzních nákladů. Z důvdu, že každý prvzvatel má pvinnst dle výše uvedených dkumentů takt každrčně připravvat kalkulaci ceny za vdné a stčné, neměl by tudíž být prblém pr Zpracvatele analýzy tat data bdržet. Vzhledem ke skutečnsti, že dle kalkulace prvzních nákladů je tvřena cena pr vdné a stčné, musí být prvzní náklady zadávány pr shdný rk, pr jaký je uvedena cena pr vdné neb stčné, tzn. je-li cena pr vdné/stčné uvedena např. pr rk 2009, musí být prvzní náklady taktéž zadávány za rk 2009 (není-li daný rk uknčen zpracvání analýzy v půli rku, musí být zadány prvzní náklady, dle kterých byla stanvena výše ceny pr vdné/stčné v daném rce) Struktura plžek v mdelech finančních analýz verze 16.1 Úplné vlastní náklady (včetně nevratné DPH), z th * materiál a náklady na energie Struktura plžek dle metdickéh pkynu 24142/ Struktura plžek dle metdickéh pkynu 22402/ ** survá vda převzatá celkem survá vda celkem (1.1.) survá vda pdzemní + pvrchvá (1.1.) pitná vda převzatá (1.2.) ** chemikálie chemikálie (1.2.) chemikálie (1.3.) ** statní materiál statní materiál (1.3.) statní materiál (1.4.) * přímé mzdy přímé mzdy (2.) přímé mzdy (3.1.) * statní přímé náklady ** dpisy dpisy hmtnéh majetku (3.1.) ** pravy pravy hmtnéh majetku (3.2.) ** statní sbní náklady zdravtní a sciální pjištění (3.3.) ** náklady na čištění a vypuštění dpadních vd pplatky za vypuštění dpadních vd (3.4.) dpisy a prstředky bnvy infrastrukturníh majetku (4.1.) pravy infrastrukturníh majetku (4.2.) statní sbní náklady (3.2.) pplatky za vypuštění dpadních vd (4.4.) dpadní vda předaná k čištění (1.2.) ** energie elektrická energie (3.5.) elektrická energie (2.1.) statní energie (plyn, pevná a kapalná energie (2.2.) ** nájemné nájemné za užívání hmtnéh majetku (3.6.) nájem infrastrukturníh majetku (4.3.) ** statní statní (3.7.) statní prvzní náklady ve vlastní režii (4.6.) finanční náklady (5.)

36 * výrbní režie výrbní režie (4.) výrbní režie (6.) * správní režie správní režie (5.) správní režie (7.) * pdddávky pdddávky (6.) statní prvzní náklady externí (4.5.) * nevratná DPH (ve vlastních nákladech) nevratná DPH (ve vlastních nákladech) Tabulka 1 Převdní tabulka mezi plžkami prvzních nákladů Snížení prvzních nákladů z důvdu reknstrukce zařízení: nevratná DPH (ve vlastních nákladech) Snížení prvzních nákladů z důvdu reknstrukce zařízení pitná vda (tis. Kč/rk) [buňka E106]: Zpracvatel má mžnst v rámci světle žluté buňky vyplnit hdntu snížení prvzních nákladů v případě, bude-li vlivem prjektu realizvána slžka systému pitná vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Tat hdnta je vypčtena standardně v rámci listu Mdul pririty 1, Zpracvatel však má mžnst přednastavené vztahy v rámci výpčtu měnit. Případné změny musí být ppsány a zdůvdněny ve zprávě k FA/FEA. Snížení prvzních nákladů z důvdu reknstrukce zařízení dpadní vda (tis. Kč/rk) [buňka E107]: Zpracvatel má mžnst v rámci světle žluté buňky vyplnit hdntu snížení prvzních nákladů v případě, bude-li vlivem prjektu realizvána slžka systému dpadní vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Tat hdnta je vypčtena standardně v rámci listu Mdul pririty 1, Zpracvatel však má mžnst přednastavené vztahy v rámci výpčtu měnit. Případné změny musí být ppsány a zdůvdněny ve zprávě k FA/FEA. V každém případě je vhdné, aby prjekty, v rámci kterých jsu řešeny reknstrukce, prkázaly takvé úspry, které jsu v rzumné relaci s jejich investičními náklady. T znamená, že rční úspry z důvdu reknstrukcí by měly být řádvě srvnatelné s rčními dpisy reknstruvanéh majetku. V případě kdy jsu Mdelem vypčteny nižší úspry pr snížení úrvně ztrát (pitná vda) a snížení úrvně infiltrace (dpadní vda), může Zpracvatel na listu Mdul pririty 1 v buňkách [G37] a [G38] nastavit takvé prcent snížení, které bude reálněji reflektvat předpkládaný stav p realizaci prjektu. Výsledné hdnty úspr jsu vypčteny na listu Mdul pririty 1 v řádcích Mdelu [304], respektive [393]. Pkud Mdelem spčítané úspry nenaplňují tent pžadavek, je v tmt řádku zaptřebí vyčíslit další úspry (ptencinální úspry), které z prjektu mhu plynut. Náklady na prvz a údržbu dle výkazu pr MZe: PITNÁ VODA Zpracvatel vyplní žlutě pdbarvené buňky v pžadvaných letech v případě, kdy bude realizván rzsah prjektu pitná vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Úplné vlastní náklady bez prstředků na bnvu infrastruktury pitná vda (včetně nevratné DPH), z th (tis. Kč/rk) [řádek 112]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vypčítá autmaticky jak sučet všech jedntlivých zadaných hdnt (nákladů) na prvz a údržbu pr blast pitná vda v pžadvaných letech a jedntkách.

37 materiál a náklady na energie (tis. Kč/rk) [řádek 113]: Zpracvatel plžku nevyplňuje, plžka se vypčítá autmaticky v pžadvaných letech jak sučet Zpracvatelem zadaných plžek (survá vda převzatá celkem, chemikálie a statní materiál). survá vda převzatá celkem (tis. Kč/rk) [řádek 114]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky v pžadvaných letech náklady, suvisející s mnžstvím celkem převzaté survé vdy, suvisející se stávající slžku systému pitná vda v pžadvaných jedntkách. chemikálie (tis. Kč/rk) [řádek 115]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady v pžadvaných letech jak náklady, suvisející s mnžstvím chemikálií, využitých při prvzvání a údržbě pitné vdy pr stávající slžku systému pitná vda v pžadvaných jedntkách. statní materiál (tis. Kč/rk) [řádek 116]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady, suvisející s dalším materiálem, který je využíván při prvzvání a údržbě pitné vdy, pr stávající slžku systému pitná vda v pžadvaných jedntkách. přímé mzdy (tis. Kč/rk) [řádek 117]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady na přímé mzdy, a t v suvislsti se stávající slžku systému pitná vda, v pžadvaných jedntkách. statní přímé náklady (tis. Kč/rk) [řádek 118]: Zpracvatel plžku nevyplňuje, plžka se vypčítá autmaticky jak sučet Zpracvatelem zadaných plžek (dpisy, pravy, statní sbní náklady, náklady na čištění a vypuštění dpadních vd, energie, nájemné, nevratné DPH, atd.). dpisy (tis. Kč/rk) [řádek 119]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky hdntu dpisů v rámci prvzu a údržby stávající slžky systému pitná vda, v pžadvaných jedntkách. pravy (tis. Kč/rk) [řádek 120]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady na pravy, suvisející s prvzem a údržbu stávající slžky systému pitná vda, v pžadvaných jedntkách. statní sbní náklady (tis. Kč/rk) [řádek 121]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky statní sbní náklady, suvisející s prvzem a údržbu stávající slžky systému pitná vda, v pžadvaných jedntkách. náklady na čištění a vypuštění dpadních vd (tis. Kč/rk) [řádek 122]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady na úpravu a distribuci pitné vdy, suvisející s prvzem a údržbu stávající slžky systému pitná vda, v pžadvaných jedntkách. energie (tis. Kč/rk) [řádek 123]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady na vydané mnžství energie, suvisející s prvzem a údržbu stávající slžky systému pitná vda, v pžadvaných jedntkách. nájemné (tis. Kč/rk) [řádek 124]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady, spjené s nájemným stávající slžky systému pitná vda, v pžadvaných jedntkách.

38 statní (tis. Kč/rk) [řádek 125]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky statní náklady, suvisející se stávající slžku systému pitná vda, v pžadvaných jedntkách. výrbní režie (tis. Kč/rk) [řádek 126]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady na výrbní režii, suvisející se stávající slžku systému pitná vda v pžadvaných jedntkách. správní režie (tis. Kč/rk) [řádek 127]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady na správní režii, suvisející se stávající slžku systému pitná vda, v pžadvaných jedntkách. pdddávky (tis. Kč/rk) [řádek 128]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady na pdddávky, suvisející se stávající slžku systému pitná vda v pžadvaných jedntkách. nevratná DPH pitná vda (ve vlastních nákladech) (tis. Kč/rk) [řádek 129]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky hdntu nevratné DPH pr blast pitná vda, která není zahrnuta d jiných výše uvedených nákladů na stávající slžku systému pitná vda. Hdnta nevratné DPH by měla dpvídat hdntě, kteru zahrnuje Zpracvatel (Žadatel) d vlastních nákladů. ODPADNÍ VODA Zpracvatel vyplní žlutě pdbarvené buňky v pžadvaných letech v případě, kdy bude realizván rzsah prjektu dpadní vda neb kmbinace pitná a dpadní vda. Úplné vlastní náklady bez prstředků na bnvu infrastruktury dpadní vda (včetně nevratné DPH), z th (tis. Kč/rk) [řádek 132]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vypčítá autmaticky jak sučet všech jedntlivých zadaných hdnt (nákladů) na prvz a údržbu pr blast dpadní vda v pžadvaných letech a jedntkách. materiál a náklady na energie (tis. Kč/rk) [řádek 133]: Zpracvatel plžku nevyplňuje, plžka se vypčítá autmaticky v pžadvaných letech jak sučet Zpracvatelem zadaných plžek (survá vda převzatá celkem, chemikálie a statní materiál). survá vda převzatá celkem (tis. Kč/rk) [řádek 134]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky v pžadvaných letech náklady, suvisející s mnžstvím celkem převzaté survé vdy, suvisející se stávající slžku systému dpadní vda v pžadvaných jedntkách. chemikálie (tis. Kč/rk) [řádek 135]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady v pžadvaných letech náklady, suvisející s mnžstvím chemikálií, využitých při prvzvání a údržbě dpadní vdy pr stávající slžku systému dpadní vda v pžadvaných jedntkách. statní materiál (tis. Kč/rk) [řádek 136]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady, suvisející s dalším materiálem, který je využíván při prvzvání a údržbě dpadní vdy, v pžadvaných jedntkách pr stávající slžku systému dpadní vda v pžadvaných jedntkách.

39 přímé mzdy (tis. Kč/rk) [řádek 137]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady na přímé mzdy, v suvislsti se stávající slžku systému dpadní vda, v pžadvaných jedntkách. statní přímé náklady (tis. Kč/rk) [řádek 138]: Zpracvatel plžku nevyplňuje, plžka se vypčítá autmaticky jak sučet Zpracvatelem zadaných plžek (dpisy, pravy, statní sbní náklady, náklady na čištění a vypuštění dpadních vd, energie, nájemné, nevratné DPH, atd ). dpisy (tis. Kč/rk) [řádek 139]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky hdntu dpisů v rámci prvzu a údržby stávající slžky systému dpadní vda, v pžadvaných jedntkách. pravy (tis. Kč/rk) [řádek 140]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady na pravy, suvisející s prvzem a údržbu stávající slžky systému dpadní vda, v pžadvaných jedntkách. statní sbní náklady (tis. Kč/rk) [řádek 141]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky statní sbní náklady, suvisející s prvzem a údržbu stávající slžky systému dpadní vda, v pžadvaných jedntkách. náklady na čištění a vypuštění dpadních vd (tis. Kč/rk) [řádek 142]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady na čištění a dvádění dpadních vd, suvisející s prvzem a údržbu stávající slžky systému dpadní vda, v pžadvaných jedntkách. energie (tis. Kč/rk) [řádek 143]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady na vydané mnžství energie, suvisející s prvzem a údržbu stávající slžky systému dpadní vda, v pžadvaných jedntkách. nájemné (tis. Kč/rk) [řádek 144]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady, spjené s nájemným stávající slžky systému dpadní vda, v pžadvaných jedntkách. statní (tis. Kč/rk) [řádek 145]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky statní náklady, suvisející se stávající slžku systému dpadní vda, v pžadvaných jedntkách. výrbní režie (tis. Kč/rk) [řádek 146]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady na výrbní režii, suvisející se stávající slžku systému dpadní vda v pžadvaných jedntkách. správní režie (tis. Kč/rk) [řádek 147]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady na správní režii, suvisející se stávající slžku systému dpadní vda, v pžadvaných jedntkách. pdddávky (tis. Kč/rk) [řádek 148]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky náklady na pdddávky, suvisející se stávající slžku systému dpadní vda v pžadvaných jedntkách. nevratná DPH dpadní vda (ve vlastních nákladech) (tis. Kč/rk) [řádek 149]: Zpracvatel vyplňuje v rámci plžky hdntu nevratné DPH pr blast dpadní

40 vda, která není zahrnuta d jiných výše uvedených nákladů na stávající slžku systému dpadní vda. Hdnta nevratné DPH by měla dpvídat hdntě, kteru zahrnuje Zpracvatel (Žadatel) d vlastních nákladů List Mdul pririty 1 Analýza prjektů v rámci OPŽP musí být prvedena na principu prvnání TO bez prjektu a TO s prjektem tzn. pr výpčet je aplikván přírůstkvý přístup. Prt je základní členění jedntlivých plžek na tmt listu následující: TO jak celek TO bez prjektu Prjekt zahrnuje stávající systém splečně s prjektem. stávající stav systému a předpkládaný vývj. parametry vztahující se k předmětné nvé investici. Jakékliv plánvané investice v systému (mim prjekt) by měly být zahrnuty d údajů v plžkách TO bez prjektu. Pr snadné a rychlé vyplnění ptřebných hdnt uvedených na tmt listu, je Zpracvateli analýzy dpručen nejdříve kmpletně vyplnit pžadvaná data na listu Hist. data viz kapitla 5.2. P vyplnění pžadvaných dat na listu Hist. data, jsu následně všechna vyplněná data autmaticky převedena d dpvídajících plžek na tmt listu. Vyplněná data jsu v rámci převdu mezi listy Hist. data a Mdul pririty 1 autmaticky distribuvána v dpvídajících plžkách v průběhu celéh referenčníh bdbí. Distribuce hdnt je buď činěna jak prstý přens dat (tzn. v rámci Mdelu nejsu v daných plžkách předdefinvány žádné prgnózy) neb jsu Zpracvatelem zadaná data prgnózvána v jedntlivých letech referenčníh bdbí, a t dle přednastavených prgnóz. V případě, že Zpracvatel FA/FEA zasáhne d nastavených hdnt neb přednastavených prgnóz ve světle žlutých buňkách (pdžlucení je činěn v závislsti na definvaném rzsahu prjektu), musí být tyt úpravy Zpracvatelem ppsány ve zprávě k FA/FEA! Plžky, které jsu uvedeny na tmt listu a jsu shdné s plžkami uvedenými / ppsanými na listu Hist. data, nebudu z důvdu přehlednsti na tmt listu pět detailně ppisvány. List Mdul pririty 1 je rzdělen na následující tabulkvé části: Tabulka Základní vstupní parametry pr mdul pririty 1 Tabulka Hlavní vstupní parametry pr mdul pririty 1 Tabulka Prvzní náklady Tabulka Prgnóza sptřeby vdy a cen Tabulka Reinvestice Tabulka Plně nákladvá cena Pr snadnější rientaci při vyplňvání listu je pr Zpracvatele zavedena tzv. navigace (řádek 3), která služí k rychlému přechdu mezi tabulkvými sekcemi. Obrázek 6: List Mdul pririty 1 Navigace

41 Tabulka Základní vstupní parametry pr mdul pririty 1 V rámci úvdní tabulkvé části (zelené hraničení), jsu uvedena data, která nemůže, až na jedinu výjimku, Zpracvatel analýzy měnit. Plžka, která může být v tét části upravena je: Prům. denní sptřeba vdy na 1 člena dmácnsti (l/s*den) v rce zahájení finanční analýzy: Zpracvatel může tut plžku pr daný rk upravit. Hdnta je převzata/vypčtena na základě zadaných dat, která byla vyplněna na listu Hist. data. Ostatní plžky nemhu být upraveny, služí Zpracvateli/Žadateli jak infrmace s jakými přednastavenými parametry/hdntami je v rámci výpčtu Mdelu pčítán. Obecné vstupní parametry: Max. a min. denní sptřeba vdy na 1 člena dmácnsti, DPH uplatňvaná na vdhspdářské služby, faktr elasticity na změnu ceny pr vdné a stčné, max. pdíl výdajů dmácnstí na vdhspdářské služby, faktr krekce pr přizvací hdntu majetku, výše standardně prgnózvané ceny (SPC) a přijatelná výše tvrby dpisů pr prjekty na zelené luce. Dby živtnsti: Je standardně nastavena délka živtnsti pr vdvdní a dpadní ptrubí, statní stavby a zařízení. Pstup ke stanvení prvzních údajů: Pr prjekty na základě histrických dat je standardně přednastavena prgnóza histrických prvzních údajů. Úspra nákladů prvzvateli v případě zkvalitnění sítí Faktr snížení úrvně ztrát (%): Standardně je plžka předdefinvána hdntu 25%. V případě ptřeby nastavení vyšších úspr prjektu (z důvdu realizace reknstrukcí), než-li je Mdelem pčítán, viz řádek [G304] tht listu, může Zpracvatel analýzy hdntu upravit. Nicméně je zaptřebí knstatvat, že nvě nastavená hdnta úrvně snížení ztrát musí být v suladu s dkumentem Analýza zdůvdňující nutnst a rzsah reknstrukcí (byla v tmt dkumentu vypčtena). Tat skutečnst musí být uvedena ve Zprávě k FA. Faktr snížení úrvně infiltrace (%): Standardně je plžka předdefinvána hdntu 25%. V případě ptřeby nastavení vyšších úspr prjektu (z důvdu realizace reknstrukcí), než-li je Mdelem pčítán, viz řádek [G393] tht listu, může Zpracvatel analýzy hdntu upravit. Nicméně je zaptřebí knstatvat, že nvě nastavená hdnta úrvně snížení infiltrace musí být v suladu s dkumentem Analýza zdůvdňující nutnst a rzsah reknstrukcí (byla v tmt dkumentu vypčtena). Tat skutečnst musí být uvedena ve Zprávě k FA. Časvě variabilní prměnné: Jedná se zejména údaje minimální rčníh nárůstu ceny nad rámce inflace (zde je nastavena hdnta 5% pr každý rk referenčníh bdbí analýzy), inflátr max. prgnózvané ceny, rční nárůst sptřeby vdy mim dmácnsti, vč. inflátru a nereinvestvaný zisk d vdárenskéh systému. Tyt údaje jsu standardně přednastaveny a prgnózvány d rku zahájení finanční analýzy d knce referenčníh bdbí analýzy. Rzsah prjektu: - dle nastavení na listu Hist. data. Druh prvzu: - dle nastavení na listu Hist. data. Iterativní výpčet sptřeby vdy?: - dle nastavení na listu Hist. data.

42 Tabulka Hlavní vstupní parametry pr mdul pririty 1 Tabulkvá část (světle mdré hraničení) je členěna d něklika základních částí, které jsu uvedeny níže: Ppulace a pkrytí vdhsp. službami Pčet byvatel v tarifvé blasti (#): - dle nastavení na listu Hist. data, Zpracvatel může v průběhu referenčníh bdbí hdnty měnit. Pčet byvatel připjených na vdvd (#): - dle nastavení na listu Hist. data, Zpracvatel může v průběhu referenčníh bdbí hdnty měnit. Jedná se pčet byvatel, který se vlivem realizace prjektu připjí na vdvd (byvatelé, kteří budu nvě platit vdné). Pčet byvatel připjených na kanalizaci (#): - dle nastavení na listu Hist. data, Zpracvatel může v průběhu referenčníh bdbí hdnty měnit. Jedná se pčet byvatel, který se vlivem realizace prjektu připjí na kanalizaci (byvatelé, kteří budu nvě platit stčné). Sptřeba vdy a prdukce dpadní vdy Celkvá fakturvaná pitná vda, z th (m 3 /rk): Plžky jsu autmaticky pčítány jak sučet plžek vdy fakturvané za Dmácnsti a Jiné. Zpracvatel nemůže tyt plžky nijak upravit. Celkvá fakturvaná pitná vda, z th dmácnsti (m 3 /rk): Fakturvaná vda je autmaticky pčítána dle zadanéh pčtu stávajících/připjených byvatel a mdelvané sptřeby vdy. Zpracvatel nemůže tyt plžky nijak upravit. Celkvá fakturvaná pitná vda, z th jiné (m 3 /rk): Fakturvaná vda vyplněna na základě zadaných fakturvaných bjemů na listu Hist. data. Zpracvatel může hdnty fakturvaných bjemů pr plžku Prjekt v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Celkvá fakturvaná dpadní vda, z th (m 3 /rk): Plžky jsu autmaticky pčítány jak sučet plžek dpadní vdy fakturvané za Dmácnsti, Jiné a Významní znečišťvatelé. Zpracvatel nemůže tyt plžky nijak upravit. Celkvá fakturvaná dpadní vda, z th dmácnsti (m 3 /rk): Fakturvaná dpadní vda je autmaticky pčítána dle zadanéh pčtu stávajících/připjených byvatel a mdelvané sptřeby vdy. Zpracvatel nemůže tyt plžky nijak upravit. Celkvá fakturvaná dpadní vda, z th jiné (m 3 /rk): Fakturvaná dpadní vda vyplněna na základě zadaných fakturvaných bjemů na listu Hist. data. Zpracvatel může hdnty fakturvaných bjemů pr plžku Prjekt v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Celkvá fakturvaná dpadní vda, z th významní znečišťvatelé (m 3 /rk): Fakturvaná dpadní vda vyplněná na základě zadaných fakturvaných bjemů na listu Hist. data. Zpracvatel může hdnty fakturvaných bjemů pr plžku Prjekt v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Celkvá prdukce vdy a dpadní vdy

43 Vda vyrbená (m 3 /rk): Hdnta je přebírána z listu Hist. data. V průběhu jedntlivých let referenčníh bdbí je Vda vyrbená pčítána v závislsti na hdntách v plžkách: Vda převzatá, Vda fakturvaná, Vda předaná a na veliksti ztrát vdy v systému. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Vda převzatá (m 3 /rk): Hdnty jsu přebírány z listu Hist. data. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Platby za vdu převzatu (bez DPH) (tis. Kč/rk): Hdnty jsu přebírány z listu Hist. data a služí puze k detailnějšímu ppisu systému. Zpracvatel nemůže hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Vda fakturvaná (m 3 /rk): Hdnty jsu prpjeny na plžku Celkvá fakturvaná pitná vda, která je uvedena na tmt listě. Zpracvatel nemůže hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Vda předaná (m 3 /rk): Hdnty jsu přebírány z listu Hist. data. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Příjmy za vdu předanu (bez DPH) (tis. Kč/rk): Hdnty jsu přebírány z listu Hist. data a služí puze k detailnějšímu ppisu systému. Zpracvatel nemůže hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Vda nefakturvaná (m 3 /rk): Objem vdy nefakturvané je pčítán jak Vda = vyrbená + převzatá fakturvaná předaná. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Ztráty (%): Ztráty jsu pčítány z plžek: Vda nefakturvaná, Vda vyrbená a Vda převzatá. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Odpadní vda celkem: Jedná se mnžství celkvých dpadních vd dváděných systémem. Hdnty jsu pčítány jak sučet plžek Vda vyčištěná a Vda dváděná vlnými kanalizačními výúsťmi. Zpracvatel nemůže hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Odpadní vda dváděná vlnými kanalizačními výúsťmi (m 3 /rk): Hdnty jsu přebírány z listu Hist. data a služí k detailnějšímu ppisu systému. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Odpadní vda vyčištěná (m 3 /rk): Je dpadní vda, která je čištěna na ČOV, hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí jsu pčítány z hdnt uvedených v plžkách: Vda fakturvaná a Odpadní vda nefakturvaná (dešťvá a balastní vda). Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Průměrný přítk za bezdeštnéh pčasí za daný rk (m 3 /rk): Hdnty jsu přebírány z listu Hist. data a služí k detailnějšímu ppisu systému. Zpracvatel nemůže hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit.

44 Odpadní vda fakturvaná (m 3 /rk): Hdnty jsu prpjeny na plžku Celkvá fakturvaná dpadní vda, která je uvedena na tmt listu. Zpracvatel nemůže hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Odpadní vda nefakturvaná (dešťvá a balastní vda) (m 3 /rk): Buňka je autmaticky vypčítána dle zadaných parametrů na listu Hist. data. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Příjmy v tarifvé blasti Žadatelem definvaná cena pr vdné (bez DPH) (m 3 /rk): Zpracvatel analýzy může v jedntlivých letech referenčníh bdbí zadat svji výši ceny pr vdné bez DPH. Ceny pr vdné musí být zadávány v cenvé úrvni, která dpvídá rku zpracvání analýzy, cenvá úrveň je uvedena viz list Inf, [Buňka I27]. Zpracvatelem definvaná výše ceny, je v případě splnění přednastavených pdmínek s hledem na Udržitelnst prjektu, následně zahrnuta d výpčtu Mdelu. Pkud djde k využití přednastavených vzrců, je již v jedntlivých letech přednastavena pdmínka 5% nárůstu cen vdnéh nad rámec inflace. Žadatelem definvaná cena pr stčné (bez DPH) (Kč/m 3 ): Zpracvatel analýzy může v jedntlivých letech referenčníh bdbí zadat svji výši ceny pr stčné bez DPH. Ceny pr stčné musí být zadávány v cenvé úrvni, která dpvídá rku zpracvání analýzy, cenvá úrveň je uvedena viz list Inf, [Buňka I27]. Zpracvatelem definvaná výše ceny, je v případě splnění přednastavených pdmínek s hledem na Udržitelnst prjektu, následně zahrnuta d výpčtu Mdelu. Pkud djde k využití přednastavených vzrců je již v jedntlivých letech přednastavena pdmínka 5% nárůstu cen vdnéh nad rámec inflace. Cena pr vdné (bez DPH) (Kč/m 3 ): Výše ceny pr vdné, která je převzata ze Zpracvatelem zadané výše na listu Hist. data. Jestliže v TO existuje stávající vdvd neb bude v rámci prjektu vdvd budván, musí být plžka vyplněna. DPH (Kč/m 3 ): Vypčtené DPH na základě vyplněné hdnty v plžce Cena pr vdné (bez DPH). Cena pr stčné (bez DPH) (Kč/m 3 ): Výše ceny pr stčné, která je převzata ze Zpracvatelem zadané výše na listu Hist. data. Jestliže v TO existuje stávající kanalizace neb bude v rámci prjektu kanalizace budvána, musí být plžka vyplněna. DPH (Kč/m 3 ): Vypčtené DPH na základě vyplněné hdnty v plžce Cena pr stčné (bez DPH). Fakturvané částky (vdné a stčné sučet) bez DPH (tis. Kč/rk): Plžka není v rámci výpčtu Mdelu využívána, služí puze k detailnějšímu ppisu systému. DPH (tis. Kč/rk): Vypčtené DPH na základě vyplněné hdnty v plžce Fakturvané částky (vdné a stčné sučet) bez DPH. Úspěšnst výběru phledávek (vdné/stčné) (%): Plžky jsu převzaty za Zpracvatelem zadaných hdnt na listu Hist. data. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit.

45 Objem dpadní vdy s měřeným zvýšeným znečištěním (m 3 /rk): Hdnty jsu přebírány z listu Hist. data a služí k detailnějšímu ppisu systému, data nejsu pužívána ve výpčtu Mdelu. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Průměrné zvýšení ceny ke zvýšenému znečištění (Kč/m 3 ): Hdnty jsu pčítány ze zadaných dat v plžkách: Objem dpadní vdy s měřeným zvýšeným znečištěním a Fakturvaná částka za vícenáklady ke zvýšenému znečištění, data nejsu pužívána ve výpčtu Mdelu. Zpracvatel nemůže hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. DPH (tis. Kč/rk): Vypčtené DPH na základě vyplněných hdnt v plžkách Průměrné zvýšení ceny ke zvýšenému znečištění. Fakturvaná částka za vícenáklady (tis. Kč/rk): Hdnty jsu přebírány z listu Hist. data a služí k detailnějšímu ppisu systému, data nejsu pužívána ve výpčtu Mdelu. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. DPH (tis. Kč/rk): Vypčtené DPH na základě vyplněných hdnt v plžkách Fakturvaná částka za vícenáklady. Jednrázvý neb nestandardní příjem prjektu (tis. Kč/rk): Hdnty jsu přebírány z listu Hist. data. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Náklady na prvz a údržbu V tabulkvé části jsu znázrněny vypčtené hdnty Úplných vlastních nákladů bez prstředků na bnvu infrastruktury jak TO bez prjektu tak prjektu samtnéh. Tabulkvá část služí ke kntrle výše Úplných vlastních nákladů bez prstředků na bnvu infrastruktury, jak jsu v rámci Mdelu v průběhu jedntlivých let referenčníh bdbí stanveny. Hdnty jsu přebírány z tht listu, z tabulkvé části Prvzní náklady. Zpracvatel nemůže hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Technické parametry Pčet přípjek (#): Jedná se pčet fyzických přípjek, tzn. nejedná se pčet uzavřených smluv zajištění ddávek vdhspdářských služeb. Pčet přípjek služí puze k detailnějšímu ppsání systému, data nejsu využívána ve výpčtu Mdelu. Pčty přípjek jsu členěny pr blast vdvdů tak i kanalizací. Délka vdvdní distribuční sítě (km): Hdnty jsu přebírány z listu Hist. data, kdy se jedná délku stávající distribuční sítě a délku sítě budvanu v rámci prjektu. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Hdnty musí být zadávány na tři desetinná místa v jedntkách km. Délka vdvdní distribuční sítě k výměně (km): Hdnty jsu přebírány z listu Hist. data, kdy se jedná délku distribuční sítě k výměně realizvanu v rámci prjektu. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Hdnty musí být zadávány na tři desetinná místa v jedntkách km. Pčet pruch vdvdníh ptrubí za rk (#): Pčáteční hdnty jsu přebírány z listu Hist. data, v jedntlivých letech referenčníh bdbí jsu pčty pruch

46 mezirčně navyšvány 2 %. Zpracvatel může hdnty pčtu pruch v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Délka kanalizačníh sběrnéh systému (km): Hdnty jsu přebírány z listu Hist. data, jedná se délku stávajícíh kanalizačníh systému a délku systému budvanéh v rámci prjektu. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Hdnty musí být zadávány na tři desetinná místa v jedntkách km. Délka kanalizační sítě k výměně (km): Hdnty jsu přebírány z listu Hist. data, kdy se jedná délku kanalizační sítě k výměně realizvanu v rámci prjektu. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Hdnty musí být zadávány na tři desetinná místa v jedntkách km. Pčet pruch kanalizačníh ptrubí za rk (#)]: Pčáteční hdnty jsu přebírány z listu Hist. data, v jedntlivých letech referenčníh bdbí jsu pčty pruch mezirčně navyšvány 2 %. Zpracvatel může hdnty pčtu pruch v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit. Hdnta infra. majetku v přizvací ceně r Hdnty jsu přebírány z listu Hist. data a jsu následně přeneseny d jedntlivých let referenčníh bdbí. Zpracvatel může hdnty v jedntlivých letech referenčníh bdbí upravit, a t v závislsti na případném rzvji VH infrastruktury v TO, která není sučástí předkládanéh prjektu. Tabulka Prvzní náklady V rámci tét tabulkvé části (tmavě mdré hraničení) jsu uvedeny prvzní náklady, které byly Zpracvatelem analýzy zadány na listu Hist. data a prvzní náklady, které jsu v rámci Mdelu mdelvány pr jedntlivé rky referenčníh bdbí. Tabulka Prvzní náklady se člení d následujících tří části: Hdnty uživatelské prgnózy prvzních nákladů. Pitná vda. Odpadní vda. Hdnty uživatelské prgnózy prvzních nákladů Tat tabulkvá část není pr prjekty, které jsu zadávány na základě histrických dat a není v rámci Mdelu pr výpčet využívána. Tzn., že hdnty nejsu Zpracvatelem zadávány a ani nejsu v rámci Mdelu pčítány. Pitná vda / Odpadní vda Prvzní náklady (jedntlivé plžky prvzních nákladů) jsu přeneseny d dpvídajících tabulkvých částí (pitná vda, dpadní vda) na tmt listu. Jedntlivé plžky prvzních nákladů jsu v rámci výpčtu, dle přednastavených prgnóz v jedntlivých letech referenčníh bdbí, autmaticky mdelvány. Zpracvatel nemůže vypčtené hdnty v jedntlivých plžkách mdelu měnit. V případě, že dle Zpracvatele nejsu jedntlivé plžky přírůstkvých prvzních nákladů, a tím i celkvé přírůstkvé prvzní náklady

47 v jedntlivých letech referenčníh bdbí mdelvány v jím předpkládané výši, může Zpracvatel výši celkvých přírůstkvých prvzních nákladů pr danu blast (pitná a dpadní vda) upravit v níže uvedené plžce. Změna prvzních nákladů Prjektu prti prvzním nákladům vypčteným Mdelem (tis. Kč/rk) řádky [306 a 395]: Zpracvatel d plžky vyplňuje nárůst neb úspru prvzních přírůstkvých nákladů prjektu prti přírůstkvým nákladům, které jsu mdelvány v rámci výpčtu. Náklady musí být zadávány v cenvé úrvni, která je uvedena na listu Inf [Buňka I27]. V případě, že Zpracvatel využije tét plžky k úpravě prvzních nákladů, musí být tat úprava detailně ppsána a vyčíslena ve Zprávě k FA/FEA! Úspra prvzních nákladů musí být zadána kladným číslem a nárůst číslem záprným! Vliv druhu prvzvání VH infrastruktury na stanvení prvzních nákladů Na základě definvaných druhů prvzvání VH infrastruktury viz kapitla 3.5, respektive zvlenéh druhu prvzvání na listu Hist. data [Buňka B13], jsu autmaticky přednastaveny v tabulkvé části Prvzní náklady v buňkách [502 a 503] prcenta pr zapčítání dpisů neb nájemnéh d prvzních nákladů prjektu, nicméně Zpracvatel analýzy může tyt přednastavené hdnty upravit V případě, že Zpracvatel tat prcenta upraví, musí ve Zprávě k FA/FEA tut úpravu detailně zdůvdnit. Ostatní buňky v tabulkvé části Prvzní náklady nemůže Zpracvatel analýzy v rámci Mdelu měnit. Pdíl dpisů hmtnéh majetku zahrnutých d prvzních nákladů (0 100 %): Cílem nastavení tét buňky je umžnění správnéh výpčtu Mdelu s hledem na různrdst prvzníh charakteru splečnstí, které pr Mdel pskytují vstupní data pr plžku dpisy. Správné nastavení se dvíjí d pstavení vlastníka VH infrastruktury vůči způsbu prvzvání VH infrastruktury. Mdel ve svých výpčtech autmaticky pčítá náklady nutné k bnvě infrastruktury danéh systému. Prt je nutné ze zadaných prvzních nákladů správně eliminvat danu plžku, která v praxi služí jak zdrj financí vlastníkvi na bnvu majetku. Z th plyne, že u smíšenéh mdelu prvzvání je krektní nastavení na hdntu 0 % neb blížící se 0 %. V případě ddílnéh způsbu prvzvání, je krektní nastavení 100 % neb blížící se 100 %. Pdíl plateb nájemnéh za užívání hmtnéh majetku zahrnutých d prvzních nákladů (0 100 %): Cílem nastavení tét buňky je umžnění správnéh výpčtu Mdelu s hledem na různrdst prvzníh charakteru splečnstí, které pr Mdel pskytují vstupní data pr plžku nájemné. Správné nastavení se dvíjí d pstavení vlastníka VH infrastruktury vůči způsbu prvzvání VH infrastruktury. Mdel ve svých výpčtech autmaticky pčítá náklady nutné k bnvě infrastruktury danéh systému. Prt je nutné ze zadaných prvzních nákladů správně eliminvat danu plžku, která v praxi služí jak zdrj financí vlastníkvi na bnvu majetku. Z th plyne, že u smíšenéh mdelu prvzvání je krektní nastavení na hdntu 100 % neb blížící se 100 %. V případě ddílnéh způsbu prvzvání, je krektní nastavení 0 % neb blížící se 0 %.

48 Tabulka Prgnóza sptřeby vdy a cen V tabulkvé části (fialvé hraničení) jsu uvedeny všechny prgnózy cen pr vdné a stčné, které jsu v rámci Mdelu pčítány. Jedntlivé mdelvané prgnózy cen pr vdné a stčné jsu v přímé vazbě na mdelvanu výši sptřeby vdy na 1 člena dmácnsti. Zpracvatel nemůže v tét tabulkvé části žádná data a hdnty upravvat. Tabulkvá část služí puze k zřejmění, jaké jedntlivé prgnózy jsu v rámci výpčtu aplikvány. V tabulkvé části je také zbrazena sptřeba vdy na 1 člena dmácnsti tak, jak je v rámci Mdelu pčítána. Výpčet sptřeby vdy v jedntlivých letech analýzy Sptřeba vdy 1 člena dmácnsti je pčítána dle níže uvedenéh vztahu. Limitní hdnty denní sptřeby vdy jsu uvedeny v tabulkvé části Základní vstupní parametry pr mdul pririty 1, minimální hdnta je nastavena na 10 l/s.*den a maximální na 160 l/s*den. Hranice jsu nastaveny jak extrémy, prt nevlivňují výpčet ppsaný níže. q n n 1 X 1 A. B Y q. 1 n n kde: q n-1 sptřeba vdy v předešlém rce na 1 člena dmácnsti. A n mezirční nárůst ceny nad inflaci v daném rce (%). B n průměrný rční nárůst reálných čistých příjmů v daném rce (%). X faktr elasticity na změnu ceny V+S (-0.15). Y faktr elasticity na změnu příjmu (0.1). Pužité prgnózy cen pr vdné a stčné Jedntlivé prgnózvané ceny pr vdné a stčné jsu v tét části uváděny za bě blasti (vdvd a kanalizace) bez a včetně DPH. Prgnózy jsu pčítány ve stálých cenách dle cenvé úrvně uvedené na listu Inf, [buňka I27]. Mdel pčítá vývj ceny, která sučasně respektuje (pkud je t mžné) následující pdmínky, vyplývající z metdickéh pstupu dmluvenéh s Evrpsku kmisí (viz Přílha 3): cena vždy musí pkrýt alespň prvzní náklady systému, minimální nárůst cen 5 % rčně nad inflací dkud není dsažen plně nákladvé ceny neb sciálně únsné ceny, dsažení plně nákladvé ceny na knci analýzy (tj. d 30 let), neb pkud není mžné v rámci sciálně únsné ceny dsažení alespň 70% plně nákladvé ceny na knci analýzy; a tvrba významné části dpisů, dle definice v Přílze 3. Mdel pčítá vývj ceny způsbem, který vyžaduje vyšší pčáteční cenu puze p vyčerpání statních mžnstí. Pkud vývj uvedený Žadatelem (viz výše v kap. 5.3 ) splňuje tyt pdmínky, Mdel tent vývj respektuje; v pačném případě jej přepčítá.

49 Tabulka Reinvestice Tabulkvá část (ranžvé hraničení) je rzdělena d základních pěti tematických částí. Uvedené hdnty jsu ve stálých cenách k cenvé úrvni rku uvedené na listu Inf [Buňka I27]. Zpracvatel nemůže vypčtené hdnty měnit, hdnty jsu pčítány ze zadaných dat uvedených buď na listu Hist. data neb na listu Investicni naklady bezne ceny, respektive převzaty z listu Investicni naklady stale ceny. Hdnty v tét tabulkvé části služí jak vstupní hdnty pr výpčet výše reinvestic uvedených na listu Naklady a prijmy. Přizvací cena infrastruktury - Systém bez prjektu (kumulativní hdnty). Přizvací cena infrastruktury - Systém bez prjektu (rční změny). Prjekt - investiční náklady. Systém bez prjektu - rční náklady, reinvestice a zůstatkvá hdnta. Systém bez prjektu a bez dečtu prjektem reknstruvanéh majetku - výpčet plných dpisů. Výpčet reinvestic pr Zbytek systému je prveden na základě předdefinvané délky eknmické živtnsti. Eknmická délka živtnsti je uvedena v tabulkvé části Základní vstupní parametry pr mdul pririty 1. Vdvdní ptrubí Kanalizace Ostatní stavby Zařízení 40 let. 60 let. 40 let. 15 let.

50 Tabulka Výpčet plně nákladvé ceny V tabulkvé části (fialvé hraničení) je vypčtena plně nákladvá cena (dále jen PNC ) pr vdné a stčné. PNC je vypčtena tak, že cena pkrývá prvzní náklady zbytku systému, prvzní náklady prjektu, investiční náklady, respektive ptřebné reinvestice zbytku systému (vypčtené z hdnt infra. majetku v přizvací ceně r. 2009) a prjektu. Pr definici PNC můžeme pužít následující definice: PNC je takvá cena pr vdné a stčné, která zajišťuje samfinancvatelnst vdhspdářské infrastruktury bez ptřeby ddatečných zdrjů financvání. PNC je takvá cena pr vdné a stčné generující výši nájemnéh, která pkrývá veškeré náklady na prvz a údržbu VH infrastruktury a sučasně generuje dstatečnu výši zdrjů na pkrytí veškerých dpisů infrastrukturníh majetku dle skutečných přizvacích cen a živtnstí jedntlivých typů majetku. Takt vypčtená cena nevstupuje d výpčtu Mdelu (cena/y není/nejsu zahrnuta/y d tabulky Prgnóza sptřeby vdy a cen ), ale služí k lepšímu ppsání jak prjektu, tak i celéh systému List Grafy V rámci tht listu jsu sumarizvány ve frmě grafických a tabulkvých výstupů knečné prgnózvané vývje ceny pr vdné a stčné tak, jak vstupují d dalších výpčtu FA/FEA. A také je zde prkázán, zda je dsažen rk udržitelnsti prjektu, respektive zda je VH systém jak celek udržitelný viz kapitla 8.2. V grafu Vypčtená knečná cena jsu znázrněny: Prvtně prgnózvaná cena (vdné + stčné). Sciálně únsná cena (vdné a stčné). Knečná cena (vdné + stčné), relevantní pr výpčet FA/FEA. Cena k pkrytí plných dpisů. V grafu Prcentuální pdíl cen na plných dpisech jsu znázrněny: Knečná cena vdné (relevantní pr výpčet FA/FEA). Knečná cena stčné (relevantní pr výpčet FA/FEA). Prgnózvaná cena jak % plných dpisů vdné. Prgnózvaná cena jak % plných dpisů stčné. Prgnózvaná cena jak % plných dpisů celý systém. 100 % výše plných dpisů. Rk dsažení udržitelnsti prjektu.

51 Oba grafy nejsu uzamčeny a z th důvdu může Zpracvatel analýzy upravit sy tak, aby prvnávané prgnózy byly c nejlépe zbrazené. Jedntlivé grafy mají rzsah znázrnění výstupů až d rku 2049 nicméně je zřejmé, že referenční bdbí pr jedntlivé prjekty se může lišit v závislsti na termínu uvedení prjektu d prvzu. Infrmace, který rk je pr danu FA/FEA pslední relevantní, je uveden pd jedntlivými grafy List Investiční náklady běžné ceny V rámci tht listu Zpracvatel vyplňuje investiční náklady prjektu v běžných cenách, které dpvídají cenvé úrvni rku, kdy byly/budu jedntlivé náklady vynalženy. Tzn., že prjektvé náklady ve zpracvaném plžkvém rzpčtu by měly být zpracvány v cenvých úrvních dle předpkládanéh bdbí realizace prjektu. Investiční náklady zadané d Mdelu (v běžných cenách ), musí dpvídat investičním nákladům, uvedeným v plžkvém rzpčtu, který je sučástí prjektvé dkumentace a plžkvému rzpčtu, který Žadatel vyplnil v BENE-FILLu (zálžka J, resp. J2). Údaje, týkající se investičních nákladů, se d Mdelu zadávají v tisících Kč s přesnstí na 3 desetinná místa (tzn., je-li náklad Kč, d Mdelu Zpracvatel zadá čísl !!!), nikli vzrcem! Mdel následně zbrazuje zakruhlené hdnty na částku v tisících Kč, tj. 21 tis. Kč, přest však Mdel pčítá s přesnými částkami zadanými Zpracvatelem. Investiční náklady, které svým charakterem přím nesuvisejí s realizvaným prjektem, nemhu být zařazeny d nákladů prjektu. List Investiční náklady běžné ceny je rzdělen d 3 hlavních blastí: Celkvé investiční náklady. Nezpůsbilé investiční náklady. Způsbilé investiční náklady. Úprava DPH, částečné plátcvství DPH Zpracvatel analýzy může upravit přednastavenu výši DPH, která dpvídá jedntlivým plžkám investičních nákladů. K úpravě výše DPH může djít v tm případě, že Žadatel je na některé plžky uvedené v investičních nákladech plátcem DPH a na některé plžky plátcem není. Pr krektní zajištění výpčtu je v tmt případě zaptřebí pstupvat následvně: Na listu Inf zvlit plžku Má žadatel nárk na vrácení DPH? na ČÁSTEČNĚ. V listu Investiční náklady běžné ceny u plžky, kde Žadatel není plátcem DPH zadat ve slupci U a/neb W či Y 0 % míst půvdních 100 %. V listu Investiční náklady běžné ceny u plžky, kde Žadatel je plátcem DPH a má nárk na dpčet DPH v krácené výši s keficientem, musí zadat ve slupci U a/neb W či Y % keficientu míst půvdních 100 %. Takt nastavené DPH pr danu plžku je v rámci výpčtu definván jak sučást způsbilých nákladů prjektu.

52 Vzhledem ke skutečnsti, že je DPH zahrnut d celkvých nákladů prjektu, a t i v případě, má-li Žadatel nárk na vrácení DPH, je následně částka dpvídající vratné DPH samstatně uvedena na listu Zdrje financvání - [Buňka H47], více viz kapitla 5.11 V případě, že Žadatel nakupí službu neb díl (vyhtvené psudky, analýzy) d neplátce DPH, tzn. faktura je vystavena bez DPH, není pté DPH sučástí nákladů prjektu (Žadatel jej nemůže nárkvat). Zpracvatel analýzy musí nastavit sazbu DPH [slupec T a/neb slupec V či slupec X ] pr danu plžku jak rvnu 0, tzn. že DPH pr danu plžku nebude vůbec vypčten, a tudíž nebude ani pčítán d celkvých nákladů prjektu. Nicméně je zaptřebí si uvědmit, že tat skutečnst může nastávat pr všechny tři výše uvedené případy plátce, neplátce neb částečný plátce DPH. Je-li Žadatel plátcem DPH, je DPH následně zapčítán d celkvých nákladů prjektu, nicméně částka dpvídající DPH je v rámci výpčtu definvána jak nezpůsbilý náklad prjektu. V tmt případě musí Zpracvatel nastavit puze jedinu plžku: Na listu Inf zvlit plžku Má žadatel nárk na vrácení DPH?, mžnst ANO. Je-li Žadatel plátcem DPH a nakupí službu d neplátce DPH, musí Zpracvatel analýzy nastavit Sazbu DPH [slupec T a/neb slupec V či slupec X ] pr danu plžku rvnu 0. Je-li Žadatel plátcem DPH a nakupí službu či díl (např. prjektvu dkumentaci) v jednm rce (např. 2008) d neplátce DPH, musí Zpracvatel analýzy nastavit Sazbu DPH [slupec T a/neb slupec V či slupec X ] pr danu plžku rvnu 0. Pkud v dalších letech (např. 2009) nakupí stejnu službu (např. prjektvu dkumentaci) d plátce DPH, může Zpracvatel analýzy využít buňky Vlitelná plžka, kteru pjmenuje dle služby a ve [slupci T a/neb slupec V či slupec X ] zadá dpvídající výši DPH. Při vyplnění názvu d uvedené buňky djde ke žlutému pdbarvení řádku a následně je mžné v jedntlivých letech realizace prjektu prmítnu investiční náklad k dané činnsti. Uvedený pstup platí také pr neplátce DPH s tím rzdílem, že Zpracvatel analýzy vybere na listu Inf Má žadatel nárk na vrácení DPH? mžnst Ne. Je -li Žadatel neplátcem DPH a nakupí službu d neplátce DPH, musí Zpracvatel analýzy nastavit danu plžku [slupec T a/neb slupec V či slupec X ] rvnu 0. Změna plátcvství DPH v průběhu realizace prjektu V případě, že djde ke změně plátcvství DPH v průběhu přípravné a realizační fáze prjektu musí Zpracvatel (Žadatel) pstupvat následvně: Na listu Inf zvlit plžku Má žadatel nárk na vrácení DPH? na ČÁSTEČNĚ. V listu Investiční náklady běžné ceny pak pr danu plžku, které se týká přechd plátcvství DPH, uvést ve slupci U a/neb W či Y míst půvdních 100 % upravené prcentní vyjádření pměru DPH v letech plátcvství ku sučtu celkvéh DPH dané plžky za všechny rky. Zhlednění změny plátcvství DPH ve vztahu ke způsbilým nákladům prjektu může být rvněž prveden pmcí vlitelných plžek (např. rzdělením předmětné předdefinvané plžky na částky s rzdílnu způsbilstí DPH a následným nastavením % způsbilsti (0 či 100) ve slupci U a/neb W a Y ).

53 Takt nastavené DPH je v rámci výpčtu z části zahrnut d nezpůsbilých nákladů prjektu a z části d způsbilých nákladů prjektu. Veškeré skutečnsti suvisející s přechdem plátcvství DPH a zadáním dpvídajících hdnt d Mdelu musí Zpracvatel (Žadatel) detailně ppsat ve Zprávě k FA/FEA. Celkvé investiční náklady Vyplní - li Zpracvatel krektně na listu Inf plžku Předpkládané datum zahájení realizace prjektu a plžku Předpkládané datum uknčení realizace prjektu a na listu Hist. data plžku Rzsah prjektu, autmaticky se žlutě pdbarví plžky investičních nákladů, které dpvídají jak bdbí realizace prjektu, tak i jeh rzsahu. Některé plžky jsu autmaticky žlutě pdbarveny v letech, které dpvídají ještě rkům před zadaným pčátkem realizace prjektu (prjekce, nákup pzemků a staveb, technická pmc, viz bdy níže). Nicméně i tyt náklady mhu být náklady prjektu, a t jak způsbilými tak i nezpůsbilými náklady (více viz Implementační dkument OPŽP). 34 Obrázek 7: List Investiční náklady běžné ceny Celkvé náklady prjektu V rámci standardníh plžkvéh rzpčtu jsu většinu uvedeny také plžky Příprava staveniště a Kmpletační činnst, která se vztahuje k investičním nákladům. Suma těcht plžek musí být přiřazena d jedné z plžek investičních nákladů Výstavba neb Strje a zařízení. Jedntlivé náklady jsu zadávány v tis. Kč na tři desetinná místa. Prjekce a příprava (pplatky za plány/stavební prjekt) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 6]: Jelikž pčátek způsbilsti nákladů přípravných prací prjektu je k datu , je mžné vyplnit investiční náklady již d rku V rámci těcht plžek Zpracvatel vyplní náklady suvisející s prjektem, které Žadatel vydal/vydá v jedntlivých letech přípravy a realizace prjektu. Prjektvé náklady jsu definvány v Implementačním dkumentu OPŽP (jedná se například prjektvé dkumentace, zpracvání žádsti, zadávací dkumentace dle zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění - puze zadávací dkumentace na realizaci danéh patření, nikliv na přípravu prjektu a dbrný dzr či správce stavby, a t včetně rganizace zadávacíh řízení atd.). Náklady za jedntlivé

54 činnsti musí být přehledně rzděleny, např. dkumentace pr územní rzhdnutí/stavební pvlení, dbrný psudek, studie prveditelnsti, finanční analýza, zadávací dkumentace na realizaci danéh patření na financující subjekt, zhtvitele stavby, atd. Zpracvatel má mžnst v rámci plžek Vlitelná plžka zadat další mžné druhy činnstí, týkajících se prjektu. Pkud míst plžky Vlitelná plžka Zpracvatel vyplní jiný druh činnsti, který není uveden u tét plžky v řádcích výše, djde ke žlutému pdbarvení řádku (rků) a následně je umžněn v jedntlivých letech realizace prjektu zadání investičních nákladů k dané činnsti. Nákup pzemků a staveb (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 17]: Jelikž pčátek becné způsbilsti nákladů prjektu je nastaven k datu , je mžné vyplnit investiční náklady již d rku V rámci tét plžky Zpracvatel vyplní náklady za nákup pzemků a staveb, suvisejících s realizací prjektu. Jestliže v rámci prjektu dchází k nákupu více pzemků, měly by být částky uvedeny samstatně. Pkud dchází v rámci prjektu k nákupu staveb, pak musí být všechny investiční náklady za tyt stavby zahrnuty puze v jedné předdefinvané plžce Nákup budv. Na základě přidělené živtnsti (40 let) jsu následně pčítány teretické dpisy a plžka je zahrnuta d výpčtu udržitelnsti prjektu. Zpracvateli je dále umžněn vyplnění něklika činnstí d buněk Vlitelná plžka. Zpracvatel musí vyplnit název d buňky Vlitelná plžka, čímž djde ke žlutému pdbarvení řádku (rků) a následně je mu umžněn zadání investičních nákladů k dané činnsti v jedntlivých letech předpkládané realizace prjektu. Výstavba (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 28]: V rámci plžky jsu předdefinvány jedntlivé typy investičních nákladů. Tyt náklady jsu rzděleny dle rzsahu prjektu na pitnu a/neb dpadní vdu, nvstavbu a/neb reknstrukci a na ptrubí a/neb statní stavby. U těcht plžek jsu vždy žlutě pdbarveny puze rky realizace prjektu. U každé plžky je ve slupci X předdefinvána živtnst 35 dané plžky. Dba živtnsti je nezbytná pr následný výpčet reinvestice plžky, respektive stanvení případné zbytkvé hdnty plžky v listu Náklady a příjmy, jestliže je živtnst delší než referenční bdbí analýzy. Tzn. je-li živtnst 40 let, musí být tat plžka p 40-ti letech reinvestvána. V případě, že délka živtnsti přesahuje referenční bdbí prjektu, bude na knci analýzy vypčtena tzv. zbytkvá hdnta, více viz sekce Zbytkvá hdnta. Strje a zařízení (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 39]: V rámci plžky jsu předdefinvány typy, které může Zpracvatel využít pr zadání investičních nákladů u strjů a zařízení. Tyt náklady jsu rzděleny dle rzsahu prjektu na pitnu a/neb dpadní vdu a nvstavbu a/neb reknstrukci. U těcht plžek jsu vždy žlutě pdbarveny puze rky realizace prjektu a u každé plžky je ve slupci Z předdefinvána její živtnst. Dba živtnsti je nezbytná pr následný výpčet reinvestice výstavby v listu Náklady a příjmy, tzn. je-li živtnst 10 let, je tat technlgie p 10-ti letech reinvestvána.

55 Dále je nutné, aby Zpracvatel v rámci celkvých investičních nákladů prjektu zadal statní investiční náklady, které musí Zpracvatel vypčítat z celkvých přímých způsbilých realizačních nákladů prjektu. 36 Určení výše způsbilsti investičních nákladů pr danu plžku je detailně uveden v Implementačním dkumentu OPŽP, příp. v upřesňujících závazných dkumentech dtačníh titulu OPŽP. Rezerva (nepředvídatelné událsti) (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 55]: Max. výše způsbilých nákladů, které dpvídají rzpčtvé rezervě, je stanvena dle Implementačníh dkumentu ve výši max. 10 % ze způsbilých přímých realizačních nákladů prjektu. Zpracvatel rzdělí vypčítané náklady na rezervu d jedntlivých let tak, jak předpkládá její využití v průběhu realizace prjektu. Technická pmc (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 56]: D nákladů na technicku pmc mhu být zahrnuty např. náklady na becnéh pradce prjektu a činnsti, suvisející s kmunikací se SFŽP v rámci prjektu, realizvanéh z OPŽP (fakturace, mnitrvací zprávy, apd.). Zpracvatel rzdělí vypčítané náklady na technicku pmc d jedntlivých let tak, jak předpkládá její využití v rámci realizace prjektu. Vzhledem ke skutečnsti, že tyt náklady nejsu svým charakterem v Implementačním dkumentu definvány jak způsbilé náklady, je prt celkvá výše těcht nákladů specifikvána jak nezpůsbilé náklady prjektu (viz Tabulka Nezpůsbilé náklady prjektu plžka Technická pmc ). Prpagace (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 57]: Z důvdu splufinancvání prjektu z finančních prstředků EU musí být Žadatelem alkvány prstředky na prpagaci prjektu (billbard, nvinvá inzerce, pamětní deska ). Zpracvatel vyplní vypčítané náklady na prpagaci d jedntlivých let tak, jak předpkládá její využití v rámci realizace prjektu, více viz Implementační dkument OPŽP, případně upřesňující dkumenty. Dzr v průběhu výstavby (tis. Kč na tři desetinná místa) [řádek 58]: Zpracvatel vyplní náklady na dzr v průběhu výstavby, případně náklady na správce stavby, d let, které dpvídají předpkládanému bdbí realizace prjektu. Výše způsbilých nákladů je uvedena v Implementačním dkumentu OPŽP. Celkem (tis. Kč) [řádek 59]: Zpracvatel plžku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkvé náklady se autmaticky dpčítají dle zadaných hdnt investičních nákladů prjektu v jedntlivých letech. DPH (tis. Kč) [řádek 60]: Zpracvatel plžku nevyplňuje, buňka je uzamčena. DPH se autmaticky dpčítá v jedntlivých letech dle zadaných investičních nákladů prjektu. Celkem vč. DPH (tis. Kč) [řádek 61]: Zpracvatel plžku nevyplňuje, buňka je uzamčena. Celkvé investiční náklady vč. DPH se autmaticky dpčítají v jedntlivých letech jak sučet investičních nákladů v řádku [59] a vypčítané výše DPH v řádku [60]. Nezpůsbilé investiční náklady

56 Tat tabulkvá část, resp. jedntlivé plžky v ní uvedené, jsu členěny shdně s tabulkvu částí Celkvé investiční náklady. V plžkách jsu uvedeny náklady, spjené s předkládaným prjektem, které jsu svjí pvahu neb výší definvány jak nezpůsbilé náklady prjektu. Výši způsbilých nákladů a jejich pvahu určuje Implementační dkument OPŽP. Náklady jsu pět vyplňvány v suladu s harmngramem realizace prjektu, zadaném v listu Inf a rzsahem prjektu zadaném v listu Hist. data a musí být také vyplněny s přesnstí na 3 desetinná místa. Investiční náklady, které svým charakterem přím nesuvisejí s realizvaným prjektem, nemhu být zařazeny d nákladů prjektu, a tudíž nemhu být zařazeny ani d nezpůsbilých nákladů prjektu. Obrázek 8: List Investiční náklady běžné ceny Nezpůsbilé náklady prjektu Způsbilé investiční náklady Tat tabulkvá část, respektive jedntlivé plžky v ní uvedené, jsu členěny shdně s tabulkvu částí Celkvé investiční náklady a Nezpůsbilé investiční náklady s tím rzdílem, že zde nejsu náklady vyplňvány, ale jsu autmaticky dpčítávány jak rzdíl celkvých nákladů a nezpůsbilých nákladů prjektu. Výši způsbilých nákladů a jejich pvahu určuje Implementační dkument OPŽP. Náklady jsu vypčteny v suladu s harmngramem realizace prjektu, zadaným v listu Inf.

57 Obrázek 9: List Investiční náklady běžné ceny Způsbilé náklady prjektu 5.6. List Investiční náklady stálé ceny V rámci tht listu Zpracvatel nevyplňuje žádné plžky, buňky jsu uzamčeny. Tent list se dpčítá autmaticky a služí k přepčtu z běžných cen na ceny stálé a t dle zadaných investičních nákladů prjektu v listu Investiční náklady běžné ceny a předvyplněných parametrů na listu Makreknmická data. Investiční náklady jsu přepčítány na c.ú. rku, uvedenéh na listu Inf, [buňka I27] Cenvá úrveň nákladů a výnsů. Struktura listu, respektive jedntlivých plžek, je shdná se strukturu listu Investiční náklady běžné ceny List Náklady a příjmy bez prjektu. V rámci tht listu Zpracvatel nevyplňuje žádné plžky, buňky jsu uzamčeny. Tent list se dpčítává autmaticky na základě krektně vyplněných předchzích pracvních listů. Rky s hdntami nákladů a příjmů jsu autmaticky nastaveny na základě dat, vyplněných d plžky Předpkládané datum zahájení realizace prjektu a Předpkládané datum uknčení realizace prjektu na listu Inf ([Buňka I23] a [Buňka I24]. Plná hdnta nákladů a příjmů je pčítána v prvním celém rce analýzy. (první celý rk prvzu prjektu), tzn. je - li prjekt uveden d prvzu , budu plné náklady a příjmy pčítány d rku Případné pstupné uvádění prjektu d prvzu je mžné p tři rky, předcházející prvnímu celému rku plnéh prvzu. Náklady a příjmy příslušející rkům pstupnéh uvádění prjektu d prvzu jsu pčítány autmaticky na základě dat vyplněných na listu Hist. data pd plžku Pstupné uvádění prjektu d prvzu v buňkách [E94] až [G99]. List je rzdělen d následujících částí: Prvzní náklady. Příjmy. Příjmy Náklady. Tabulka Prvzní náklady Zpracvatel zde nevyplňuje žádnu plžku, buňky jsu uzamčeny. Výše plných prvzních nákladů bez prjektu je autmaticky pčítána d prvníh celéh rku d přepkládanéh uvedení prjektu d prvzu s tím, že pkud je zahájen prvz např. v plvině rku ( ), prvním celým rkem je rk Rky dpvídající prvzním nákladům se dynamicky mění, a t v závislsti na uvedeném datu uknčení realizace prjektu (resp. uvedení prjektu d prvzu) na listu Inf [buňka I24]. Případné pstupné uvádění prjektu d prvzu je mžné p tři rky, předcházející prvnímu celému rku plnéh prvzu. Náklady příslušející rkům pstupnéh uvádění prjektu d prvzu jsu pčítány autmaticky na základě dat vyplněných na listu Hist. data pd plžku Pstupné uvádění prjektu d prvzu v buňkách [E94] až [G99]. Fixní náklady (tis. Kč) [řádek 6]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vypčítá autmaticky jak sučet všech níže zadaných hdnt (fixních nákladů) na prvz a údržbu v pžadvaných letech a jedntkách.

58 Osbní náklady (tis. Kč/rk) [řádek 7]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vypčítá autmaticky na základě dat spčtených v listu Mdul pririty 1. Opravy hmtnéh majetku náklady (tis. Kč/rk) [řádek 8]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vypčítá autmaticky na základě dat spčtených v listu Mdul pririty 1. Náklady prvzníh majetku náklady (tis. Kč/rk) [řádek 9]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vypčítá autmaticky na základě dat spčtených v listu Mdul pririty 1. Režie, pdddávky a statní náklady (tis. Kč/rk) [řádek 10]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vypčítá autmaticky na základě dat spčtených v listu Mdul pririty 1. Variabilní náklady (tis. Kč) [řádek 12]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vypčítá autmaticky jak sučet všech níže zadaných hdnt (variabilních nákladů) na prvz a údržbu v pžadvaných letech a jedntkách. Elektrická energie (PV) (tis. Kč/rk) [řádek 15]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vypčítá autmaticky jak sučin sptřebvané elektrické energie za m 3 pitné vdy a bjemu pitné vdy. Ostatní variabilní náklady (tis. Kč/rk) [řádek 18]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vypčítá autmaticky jak sučin statních nákladů za m 3 pitné vdy a bjemu pitné vdy. Elektrická energie (OV) (tis. Kč/rk) [řádek 21]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vypčítá autmaticky jak sučin sptřebvané elektrické energie za m 3 dpadní vdy a bjemu vdy vyčištěné. Ostatní variabilní náklady (tis. Kč/rk) [řádek 24]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vypčítá autmaticky jak sučin statních nákladů za m 3 dpadní vdy a bjemu vdy vyčištěné. Celkem (tis. Kč) [řádek 29]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vypčítá autmaticky jak sučet hdnt fixních a variabilních nákladů na prvz a údržbu v pžadvaných letech a jedntkách. Obrázek 10: List Náklady a příjmy bez prj. Prvzní náklady bez prjektu Tabulka Příjmy

59 Zpracvatel zde nevyplňuje žádnu plžku, buňky jsu uzamčeny. Výše plných prvzních příjmů je autmaticky pčítána d prvníh celéh rku d přepkládanéh uvedení prjektu d prvzu s tím, že pkud je zahájen prvz např. v plvině rku ( ), prvním celým rkem je rk Rky dpvídající prvzním nákladům se dynamicky mění, a t v závislsti na uvedeném datu uknčení realizace prjektu (resp. uvedení prjektu d prvzu) na listu Inf [buňka I24]. Případné pstupné uvádění prjektu d prvzu je mžné p tři rky, předcházející prvnímu celému rku plnéh prvzu. Náklady příslušející rkům pstupnéh uvádění prjektu d prvzu jsu pčítány autmaticky na základě dat vyplněných na listu Hist. data pd plžku Pstupné uvádění prjektu d prvzu v buňkách [E94] až [G99]. Následně jsu takt definvané příjmy autmaticky sečteny d jedné celkvé plžky, která dpvídá danému rku (viz plžka Celkem, řádek 62). Příjmy (tis. Kč) [řádek 31]: Vda fakturvaná dmácnstem (tis. Kč/rk) [řádek 34]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vypčítá autmaticky jak sučin pitné vdy fakturvané dmácnstem a cenu za vdné. Vda fakturvaná statním (tis. Kč/rk) [řádek 37]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vypčítá autmaticky jak sučin pitné vdy fakturvané jiným dběratelům a cenu za vdné. Odpadní vda fakturvaná dmácnstem (tis. Kč/rk) [řádek 40]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vypčítá autmaticky jak sučin dpadní vdy fakturvané dmácnstem a cenu za stčné. Odpadní vda fakturvaná statním (tis. Kč/rk) [řádek 43]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vypčítá autmaticky jak sučin dpadní vdy fakturvané jiným znečišťvatelům a cenu za stčné. Celkem (tis. Kč) [řádek 62]: Zpracvatel plžku nevyplňuje. Plžka se vypčítá autmaticky jak sučet hdnt příjmů v pžadvaných letech a jedntkách. Obrázek 11: List Náklady a příjmy bez prj. Příjmy bez prjektu Tabulka Příjmy Náklady Tabulkvá část Příjmy Náklady převážně služí Zpracvateli analýzy ke zjištění, zda takt nastavené příjmy prjektu alespň minimálně pkrývají náklady prjektu. Obrázek 12: List Náklady a příjmy bez prj. Příjmy - Náklady Celkvé prvzní náklady (tis. Kč) [řádek 65]: Plžka se autmaticky vypčítá na základě zadaných prvzních nákladů, a t pr každý rk analýzy.

60 Celkvé příjmy (tis. Kč) [řádek 66]: Plžka se autmaticky vypčítá na základě zadaných příjmů prjektu, a t pr každý rk analýzy. Čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 67]: Plžka se vypčítá autmaticky jak rzdíl hdnt celkvé příjmy prjektu mínus celkvé prvzní náklady prjektu. Kumulativní čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 68]: Plžka se vypčítá autmaticky, jedná se kumulativní hdntu plžky čisté příjmy (bez reinvestice) List Náklady a příjmy s prjektem V rámci tht listu Zpracvatel nevyplňuje žádné plžky, buňky jsu uzamčeny. List je identický s listem Náklady a příjmy bez prjektu s tím rzdílem, že data, která jsu zde autmaticky vypčtena, již musí zahrnvat náklady a příjmy p realizaci prjektu (uvedení prjektu d prvzu). Musí být zabezpečena finanční udržitelnst prjektu, zejména tedy sulad s cenami pr vdné a/neb stčné. Tyt ceny jsu určující pr míru pdpry z OPŽP. Pr Žadatele jsu určující ceny vdnéh a/neb stčnéh dle výpčtu na listu Náklady a příjmy s prjektem, přičemž hdnty jsu uvedeny ve stálých cenách cenvé úrvně rku uvedenéh na listu Inf, [buňka I27]). Tyt hdnty je tedy nutn převést na běžnu cenu (tedy skutečně vybíranu) pmcí hdnt inflace sptřebitelských cen (získaných např. z webvých stránek Českéh statistickéh úřadu všech následujících let List Přírůstkvé náklady a příjmy V rámci tht listu Zpracvatel nevyplňuje žádné plžky, buňky jsu uzamčeny. Tent list se dpčítává autmaticky na základě krektně vyplněných předchzích pracvních listů. Plná hdnta nákladů a příjmů je pčítána v prvním celém rce analýzy. (první celý rk prvzu prjektu), tzn. je - li prjekt uveden d prvzu , budu plné náklady a příjmy pčítány d rku Případné pstupné uvádění prjektu d prvzu je mžné p tři rky, předcházející prvnímu celému rku plnéh prvzu. Náklady a příjmy příslušející rkům pstupnéh uvádění prjektu d prvzu jsu pčítány autmaticky na základě dat vyplněných na listu Hist. data pd plžku Pstupné uvádění prjektu d prvzu v buňkách E94 až G99. Výslednými hdntami v rámci tht listu jsu následující plžky: Přírůstkvé prvzní náklady. Přírůstkvé příjmy. Přírůstkvé (Příjmy Náklady). Reinvestice (pkud relevantní). Zbytkvá hdnta. Tabulka Přírůstkvé prvzní náklady Výše přírůstkvých prvzních nákladů se vypčítá autmaticky jak rzdíl plžek prvzních nákladů uvedených na listu Naklady a prijmy s prj. a na listu Naklady a prijmy bez prjektu.

61 Hdnty se vypčítají autmaticky v průběhu celéh referenčníh bdbí analýzy, kdy pčátek výpčtu je d rku uvedení prjektu d prvzu. Obrázek 13: List Přírůstk. náklady a příjmy Přírůstkvé prvzní náklady Tabulka Přírůstkvé příjmy Výše přírůstkvých prvzních příjmů se vypčítá autmaticky jak rzdíl plžek prvzních příjmů uvedených na listu Naklady a prijmy s prj. a na listu Naklady a prijmy bez prj. Obrázek 14: List Přírůstk. náklady a příjmy Přírůstkvé příjmy Tabulka Přírůstkvé (Příjmy Náklady) Tabulkvá část Přírůstkvé (Příjmy Náklady) převážně služí Zpracvateli analýzy ke zjištění, zda takt nastavené příjmy prjektu alespň minimálně pkrývají náklady prjektu. Hdnty v tabulce jsu vypčteny na základě vypčtených hdnt v tabulkách Přírůstkvé prvzní náklady a Přírůstkvé prvzní příjmy. Obrázek 15: List Přírůstk. náklady a příjmy Příjmy - Náklady

62 Tabulka Reinvestice (pkud relevantní) V rámci tét sekce nevyplňuje Zpracvatel žádnu plžku. Tat sekce se dpčítá autmaticky v závislsti na tm, jak byly vyplněny plžky v listu Investiční náklady běžné ceny, respektive jak byly definvány živtnsti pr jedntlivé prvky systému. Obrázek 16: List Přírůstk. náklady a příjmy Reinvestice (pkud relevantní) Celkem (tis. Kč) [řádek 284]: Plžka se autmaticky vypčítá jak sučet plžek v řádcích [258 až 283]. Názvy plžek dpvídají předdefinvaným plžkám Výstavba a Strje a zařízení, na listu Investiční náklady běžné ceny. V rámci plžky Výstavba jsu u jedntlivých typů investičních nákladů předdefinvány živtnsti 40 a 60 let. Reinvestice se u těcht plžek realizují až p 40-ti neb 60ti letech d realizace dané stavby. Vzhledem k tmu, že referenční bdbí FA je pčítán d rku uvedení prjektu d prvzu a jeh délka je 30 let, neprjeví se reinvestice v rámci výpčtu FA. Nicméně na knci analýzy bude vypčtena tzv. zbytkvá hdnta, více viz sekce Zbytkvá hdnta V rámci plžky Strje a zařízení jsu u jedntlivých typů investičních nákladů předdefinvány živtnsti 15 let. Náklady na reinvestici technlgie budu realizvány tedy p 15-ti letech d vydání příslušných nákladů na danu technlgii (vybavení). Tabulka Zbytkvá hdnta V rámci tét části nevyplňuje Zpracvatel žádnu plžku. Tat sekce se dpčítá autmaticky, a t v závislsti na zadané délce živtnsti systému a výši nákladů na danu plžku. Následně je zbytkvá hdnta pr daný rk vypčtena jak rzdíl nákladů na danu plžku mínus rční umření. Rční umření je pčítán jak pdíl nákladů na danu plžku (ve stálých cenách) dělen eknmicku živtnstí dané plžky. Obrázek 17: List Přírůstk. náklady a příjmy Zbytkvá hdnta

63 Celkem (tis. Kč) [řádek 314]: V rámci plžky se autmaticky dpčítá výše depisvanéh majetku (v rámci plžek Výstavba a Strje a zařízení) v každém rce d zahájení předpkládané realizace prjektu, a t dle pčtu let živtnsti danéh prvku. Pžadvaná výše čistých příjmů prjektu v letech (tis. Kč) [řádek 378]: Plžka udává pžadvanu výši čistých příjmů. Pžadvaná výše čistých příjmů prjektu je takvá výše, která je rvna výši plviny hdnty půvdní investice ke knci eknmické živtnsti (bližší vysvětlení viz Přílha č.3). Pžadvané čisté příjmy jsu následně využity pr psuzení (stanvení), zda prjekt vytváří či nevytváří dstatečnu část dpisů (list Výpčet míry pdpry ). Čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 380]: Plžka udává hdntu čistých příjmů prjektu bez reinvestice. Kumulativní čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 381]: Plžka udává kumulvané čisté příjmy bez reinvestice List Výpčet míry pdpry V rámci tht listu Zpracvatel může měnit puze přednastavené hdnty prcent v tabulce Citlivstní analýza - suhrn (relevantní puze pr velké prjekty ), statní plžky jsu pčítány dle přednastavených výpčtů a prgnóz. List služí k přehlednému zbrazení výpčtu míry pdpry, příjmů prjektu a nákladů prjektu, ke stanvení zda prjekt vytváří či nevytváří dstatečnu část dpisů a citlivstní analýzy (puze pr Velké prjekty ). Uvedené hdnty jsu vypčteny ve stálých cenách v cenvé úrvni uvedené na listu Inf [Buňka I27]. Obrázek 18: List Výpčet míry pdpry Příjmy a náklady Tabulka Příjmy V tét části Zpracvatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsu v tabulkách uvedena. Data jsu zde vypčtena na základě výpčtu, který je v Mdelu standardně předdefinván. Příjmy (tis. Kč) [řádek 6]: Plžka udává výši přírůstkvých příjmů v jedntlivých letech d rku uvedení prjektu d prvzu až d knce referenčníh bdbí analýzy.

64 Příjmy - diskntvané (tis. Kč) [řádek 7]: Plžka udává výši diskntvaných přírůstkvých příjmů v jedntlivých letech d rku uvedení prjektu d prvzu až d knce referenčníh bdbí analýzy. Zbytkvá hdnta (tis. Kč) [řádek 8]: Plžka udává výši zbytkvé hdnty prjektu na knci referenčníh bdbí analýzy. Zbytkvá hdnta - diskntvaná (tis. Kč) [řádek 9]: Plžka udává diskntvanu výši zbytkvé hdnty prjektu na knci referenčníh bdbí analýzy. Příjmy celkem (tis. Kč) [řádek 10]: Plžka udává výši celkvých přírůstkvých příjmů prjektu v jedntlivých letech d rku uvedení prjektu d prvzu až d knce referenčníh bdbí analýzy. Hdnta je vypčtena jak sučet plžek Příjmy a v psledním rce analýzy jak Příjmy plus Zbytkvá hdnta. Tabulka Náklady V tét části Zpracvatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsu v tabulkách uvedena. Data jsu zde vypčtena na základě výpčtu, který je v Mdelu standardně předdefinván. Pčáteční investice (tis. Kč) [řádek 13]: Plžka udává výši pčátečních investic v letech d zahájení realizace prjektu d uvedení prjektu d prvzu. Výše pčáteční investice vyplývá z údajů, zadaných v listu Investiční náklady běžné ceny, respektive v listu Investiční náklady stálé ceny. Plžka je vypčtena následvně: d celkvých investičních nákladů prjektu přiřazených danému rku se dečtu částky, dpvídající rezervě a relevantní část nezpůsbiléh DPH (přiřazené danému rku). Pčáteční investice diskntvaná (tis. Kč) [řádek 14]: Plžka udává výši diskntvané pčáteční investice, která byla vypčtena v plžce Pčáteční investice. Prvzní náklady vč. případných reinvestic (tis. Kč) [řádek 15]: Plžka udává výši přírůstkvých prvzních nákladů vč. reinvestic d rku uvedení prjektu d prvzu d knce referenčníh bdbí FA. Prvzní náklady vč. případných reinvestic - diskntvané (tis. Kč) [řádek 16]: Plžka udává výši diskntvaných přírůstkvých prvzních nákladů vč. reinvestic, která byla vypčtena v plžce Prvzní náklady vč. případných reinvestic. Náklady celkem (tis. Kč) [řádek 17]: Plžka se rvná sučtu plžek Pčáteční investice a Prvzní náklady vč. případných reinvestic, a t v jedntlivých letech d zahájení realizace prjektu d knce referenčníh bdbí FA. Čisté příjmy (tis. Kč) [řádek 19]: Plžka zahrnuje rzdíl plžek Příjmy celkem a Prvzní náklady vč. případných reinvestic. V psledním rce analýzy je připčtena také hdnta dpvídající výši zbytkvé hdnty prjektu. Čistý tk htvsti (tis. Kč) [řádek 20]: Plžka se rvná rzdílu plžek Příjmy celkem a Náklady celkem. Čistý tk htvsti diskntvaný (tis. Kč) [řádek 21]: Plžka udává hdntu diskntvaných čistých příjmů, která byla vypčtena v plžce Čistý tk htvsti. Čistý tk htvsti bez zbytkvé hdnty (tis. Kč) [řádek 22]: Plžka udává hdntu Čistý tk htvsti v průběhu celéh referenčníh bdbí analýzy, a t bez zapčtení zbytkvé hdnty prjektu.

65 Kumulvaný čistý tk htvsti bez vlivu příspěvku Splečenství (tis. Kč) [řádek 23]: Plžka udává kumulativní čistý tk htvsti bez zapčtení výše příspěvku Splečenství. Plžka se vypčítá jak kumulativní sučet hdnt Čistý tk htvsti bez zbytkvé hdnty. Kumulvaný čistý tk htvsti bez vlivu příspěvku Splečenství diskntvaný (tis. Kč) [řádek 24]: Plžka je vypčtena z hdnt v plžce Kumulvaný čistý tk htvsti v jedntlivých letech. Čistý tk htvsti s vlivem příspěvku Splečenství (bez zbytkvé hdnty) (tis. Kč) [řádek 27]: Plžka je vypčtena na základě hdnt v plžce Čistý tk htvsti bez zbytkvé hdnty a z vypčtenéh příspěvku Splečenství, uvedenéh na listu Zdrje financvání. Kumulvaný čistý tk htvsti s vlivem příspěvku Splečenství (tis. Kč) [řádek 28]: Plžka udává kumulativní čistý tk htvsti se zapčtením příspěvku Splečenství. Plžka se vypčítá jak kumulativní sučet hdnt Čistý tk htvsti s vlivem příspěvku Splečenství (bez zbytkvé hdnty). Tat plžka znázrňuje puze tu skutečnst, jakých hdnt nabývá kumulativně čistý tk htvsti v jedntlivých letech referenčníh bdbí (tzn. není zde např. mim jiné zhledněna případná dluhvá služba, ptřebná k dfinancvání prjektu - splácení úvěru ). Kumulvaný čistý tk htvsti s vlivem příspěvku Splečenství diskntvaný (tis. Kč) [řádek 29]: Plžka udává kumulativní diskntvaný čistý tk htvsti se zapčtením příspěvku Splečenství. Hlavním výstupem na základě výpčtu výše uvedených plžek, je stanvení následujících hdnt: Finanční míra návratnsti (FRR/C) (%) [buňka H32]: Vypčtená hdnta udává finanční míru návratnsti bez příspěvku Splečenství, tat hdnta musí být < 5 %. 37 Čistá sučasná hdnta (NPV/C) (%) [buňka H33]: Vypčtená hdnta udává čistu sučasnu hdntu bez příspěvku Splečenství. Vzhledem ke skutečnsti, že finanční míra návratnsti bez příspěvku Splečenství musí být < 5 % musí být tat hdnta < 0. Tabulka Výpčet míry finanční mezery V tét části Zpracvatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádné plžky. Data v tét tabulce jsu vypčtena na základě výpčtu, který je v Mdelu standardně předdefinván. Hdnty jsu vypčteny jak nediskntvané tak i jak diskntvané.

66 Obrázek 19: List Výpčet míry pdpry Výpčet míry finanční mezery a citlivstní analýza Výpčet míry nedstatku financvání (finanční mezery), respektive výpčet prcenta příspěvku Splečenství jak pdílu způsbilých nákladů, je zalžen na následujících datech: Celkvé investiční náklady nediskntvané (tis. Kč). Celkvé investiční náklady diskntvané (tis. Kč). Zbytkvá hdnta nediskntvané (tis. Kč). Zbytkvá hdnta diskntvané (tis. Kč). Příjmy diskntvané (tis. Kč). Prvzní náklady diskntvané (tis. Kč). Čisté příjmy diskntvané (tis. Kč). Investiční náklady minus čisté příjmy disknt. (tis. Kč). Míra nedstatku financvání (%) [řádek 44]: Plžka udává výši nedstatku financvání tak, jak byla vypčtena na základě zadaných dat d Mdelu. Míra nedstatku financvání je vypčtena na základě vztahů, uvedených v kapitle 3.2. Příspěvek Splečenství jak pdíl způsbilých nákladů (%) [řádek 45]: Tat plžka udává prcent pdpry Splečenství jak pdíl způsbilých nákladů, jak byla v rámci Mdelu vypčtena. Tt prcent, respektive vypčtená hdnta (Kč) je výše pdpry, kteru Žadatel vyplňuje v BENE-FILLu v plžce Pdpra (příspěvek) z ERDF/FS. Je nutné upzrnit, že Žadatel má dle pdmínek Implementačníh dkumentu OPŽP nárk na dtaci ve výši až 85 % z celkvých způsbilých veřejných výdajů prjektu, cž znamená, že dtace jak příspěvek Splečenství může dsáhnut maximální výše 85 % (z celkvé Míry nedstatku financvání = Finanční mezera). Pdíl celkvých investičních nákladů prjektu suvisejících s příjmy (%) [řádek 47]: Plžka služí v případě prjektů, kde příjmy prjektu nejsu genervány celu investicí. V rámci Oblasti pdpry 1 ale tent údaj není relevantní vzhledem k typům Prjektů a je prt nastaven na hdntu 100 %.

67 Pdíl celkvých prvzních nákladů prjektu suvisejících s příjmy (%) [řádek 48]: Plžka služí v případě prjektů, kde příjmy prjektu nejsu genervány celu investicí, pr přiřazení prprcinální části prvzních nákladů k relevantní části prjektu. V rámci Oblasti pdpry 1 ale tent údaj není relevantní vzhledem k typům Prjektů a je prt nastaven na hdntu 100 %. Kumulativní (mdelvané) čisté příjmy (bez reinvestice) (tis. Kč) [řádek 49]: Kumulativní (mdelvaná) výše čistých příjmů prjektu je takvá výše, která je stanvena na základě vypčtených čistých příjmů prjektu v průběhu celé analýzy (referenčníh bdbí). Kumulativní (mdelvané) čisté příjmy jsu využity pr psuzení (stanvení), zda Prjekt vytváří či nevytváří významnu část dpisů [buňka L51]. Pžadvaná výše čistých příjmů prjektu v letech (tis. Kč) [řádek 50]: Plžka je identická s plžku, uvedenu na listu Náklady a příjmy. Pžadvaná výše čistých příjmů prjektu je takvá výše, která je rvna výši plviny hdnty půvdní investice ke knci eknmické živtnsti. Pžadvané čisté příjmy jsu využity pr psuzení (stanvení), zda Prjekt vytváří či nevytváří významnu část dpisů [buňka L51], více viz Přílha 1. Mdelvané čisté příjmy - pžadvané čisté příjmy (tis. Kč) [řádek 51]: Hdnta v tét plžce udává rzdíl mezi kumulativními (mdelvanými) čistými příjmy a pžadvanu výší čistých příjmů prjektu s tím, že na základě vypčtené hdnty je stanven, zda Prjekt vytváří neb nevytváří významnu část dpisů [buňka L51]. Jestliže je hdnta rzdílu kladná, tzn. větší než 0, je následně splněna pdmínka, že prjekt vytváří významnu část dpisů. Tabulka Citlivstní analýza - suhrn Pr Individuální prjekty není v tét části vyžadván zadání žádných dat, respektive citlivstní analýza je relevantní puze pr tzv. Velké prjekty, a prt bude tat část detailně ppsána v kapitle, věnvané Velkým prjektům List Zdrje financvání V rámci tht listu se pčítají všechny údaje, které se týkají financvání předlženéh prjektu, tzn. stanvení výše příspěvku Splečenství, dtace ze SFŽP/SR kap. 315 a následně je vypčtena částka na dfinancvání prjektu ze strany Žadatele. Na listu musí Zpracvatel definvat způsb dfinancvání prjektu s tím, že musí stanvit prcentuální pdíl nákladů dpvídající způsbilým, respektive nezpůsbilým výdajům a plžku Nezpůsbilé vratné DPH. Je - li uvažván v rámci dfinancvání prjektu s úvěrem, musí Zpracvatel blíže specifikvat parametry úvěru v tabulce Finanční tky. List je rzdělen d následujících částí: Výpčet příspěvku z OPŽP. Tabulka finančních zdrjů dle frmuláře Žádsti v elektrnickém prstředí BENE-FILL. Tabulka finančních zdrjů. Tabulka pr výpčet FRR/K. Tabulka finanční udržitelnsti. Tabulka výpčet úvěrů.

68 Tabulka Výpčet příspěvku z OPŽP (běžné ceny) V tét části Zpracvatel analýzy nemůže vyplnit ani upravit žádná data, která jsu v tabulkách uvedena. Data jsu zde vypčtena na základě výpčtu, který je v Mdelu standardně předdefinván. Obrázek 20: List Zdrje financvání Výpčet příspěvku z OPŽP Celkvé investiční náklady prjektu (tis. Kč) [řádek 8]: Hdnta v plžce dpvídá hdntě, vypčítané jak celkvé investiční náklady vč. DPH v rámci listu Investiční náklady běžné ceny, a t v jedntlivých letech realizace prjektu a také celkem. Celkvé investiční náklady jsu vždy s DPH, a t nehledě na skutečnst, zda Žadatel je či není plátcem DPH. Celkvé investiční náklady prjektu bez nárkvatelné DPH (tis. Kč) [řádek 9]: Hdnta v tét plžce je vypčtena na základě th, zda Žadatel má neb nemá nárk na vrácení DPH. V případě, že Žadatel má nárk neb má částečně nárk na vrácení DPH (v listu Inf [buňka I30] vybrán ANO neb ČÁSTEČNĚ), bude plžka dpvídat hdntě celkvých investičních nákladů bez vratné DPH. V pačném případě, kdy Žadatel nemá nárk na vrácení DPH (v listu Inf [buňka I30] vybrán NE), bude mít tat plžka hdntu, dpvídající celkvým investičním nákladům vč. DPH. Hdnty jsu znázrněny v jedntlivých letech průběhu realizace prjektu a také celkem. Způsbilé investiční náklady prjektu (tis. Kč) [řádek 10]: Hdnta v plžce vychází z listu Investiční náklady běžné ceny, sekce Způsbilé náklady. Hdnty jsu znázrněny v jedntlivých letech průběhu realizace prjektu a také celkem. Částka rzhdnutí (tis. Kč) [řádek 11]: Částka rzhdnutí je částka celkvých způsbilých výdajů prjektu, ze které se pčítá výše dtace, jak příspěvek splečenství viz Kapitla 3.2. Hdnta v tét plžce se vypčítá jak sučin plžky Způsbilé investiční náklady prjektu a plžky Míra nedstatku financvání. Příspěvek Splečenství (tis. Kč) [řádek 12]: Hdnta v plžce se vypčítá jak prcentuální pdíl dle pravidel OPŽP z Částky rzhdnutí, uvedené v řádku 11. Vypčítaná hdnta dpvídá výši, na kteru má Žadatel nárk jak na pdpru (příspěvek) z ERDF/FS. Tabulka finančních zdrjů dle frmuláře žádsti v elektrnickém prstředí BENE- FILL (běžné ceny) Zpracvatel v rámci tét sekce vyplňuje finanční zdrje na dfinancvání prjektu, a t v závislsti na tm, zda je žádající subjekt veřejný neb sukrmý. Hdnty, které Zpracvatel vyplňuje, se zadávají v Kč. Tabulky v části finanční zdrje dle frmuláře žádsti v elektrnickém prstředí BENE-FILL jsu: Skladba financvání prjektu;

69 Veřejný subjekt tabulka na dfinancvání výdajů; Sukrmý subjekt tabulka na dfinancvání výdajů. Zpracvatel vyplňuje puze tabulku Veřejný neb Sukrmý subjekt, a t v závislsti na typu Žadatele, vyplněném na listu Inf [Buňka I34]. Tabulka Skladba financvání prjektu (běžné ceny) Zpracvatel zde žádné údaje nevyplňuje. Tat tabulka služí ke snadnému přenesení výstupů z FA d BENE-FILLu. Jestliže nejsu dplněny zdrje na dfinancvání prjektu ze strany Žadatele, je v [Buňce H45] uvedena částka, dpvídající výši způsbilých výdajů na dfinancvání prjektu ze strany Žadatele. Bude - li krektně vyplněna příslušná tabulka Veřejný subjekt neb Sukrmý subjekt, bude následně tabulka Skladba financvání prjektu autmaticky vyplněna [Buňka H45 = 0]. Obrázek 21: List Zdrje financvání Tabulka finančních zdrjů dle frmuláře žádsti v elektrnickém prstředí BENE-FILL Celkvé výdaje na prjekt (Kč) [řádek 27]: Hdnta v plžce dpvídá hdntě, uvedené v řádku [8]. Nezpůsbilé výdaje (Kč) [řádek 28]: Hdnta v plžce dpvídá výši nezpůsbilých výdajů prjektu, jak rzdíl celkvých výdajů prjektu [řádek 27] a celkvých způsbilých výdajů prjektu [řádek 29]. Celkvé způsbilé výdaje [řádek 29]: Hdnta v plžce dpvídá výši způsbilých investičních nákladů prjektu (list Investiční náklady běžné ceny [řádek 120]), z th: způsbilé výdaje připadající na příjmy [řádek 30]: Výše čistých příjmů, připadající na způsbilé náklady prjektu nediskntvané. Plžka je pčítána jak rzdíl mezi celkvými způsbilými výdaji prjektu [řádek 29] a způsbilými výdaji připadajícími na finanční mezeru [řádek 31] (nejedná se celkvé příjmy prjektu). způsbilé výdaje připadající na finanční mezeru [řádek 31]: Hdnta v plžce dpvídá údaji celkvých způsbilých veřejných výdajů prjektu.

70 Sukrmé financvání (Kč) [řádek 32]: Hdnta v plžce se autmaticky dplní v případě, že je Žadatelem Sukrmý subjekt. Je-li Žadatelem Sukrmý subjekt, musí se tent subjekt splupdílet na financvání prjektu částku, dpvídající 10% ze způsbilých výdajů prjektu. Tzn., že sukrmý subjekt má přispět k financvání vypčtené míry nedstatku financvání prjektu. Bude-li Žadatelem sukrmý subjekt, autmaticky se zbrazí následující plžky (v jiném případě zůstanu plžky prázdné): sukrmé financvání ze zdrjů žadatele [řádek 33]. splufinancvání ze zdrjů SFŽP půjčka na dplnění VZ [řádek 34]. Celkvé způsbilé veřejné výdaje (Kč) [řádek 35]: Hdnta v plžce je vypčtena jak pdíl hdnty příspěvku Splečenství [řádek 37] a hdnty 85 %, jak max. mžnu míru splufinancvání z ERDF/FS [buňka I37]. Celkvě tat plžka udává celkvu výši způsbilých veřejných výdajů prjektu. Pdpra OPŽP celkem (Kč) [řádek 36]: Hdnta v plžce dpvídá sučtu plžek Pdpra (příspěvek) z ERDF/FS (řádek 37) a Splufinancvání ze zdrjů SR kap. 315 /SFŽP (řádek 39) a v případě, kdy je Žadatelem Sukrmý subjekt, bude připčtena k uvedeným plžkám hdnta Splufinancvání ze zdrjů SR kap. 315 /SFŽP navýšení (řádek 40). Pdpra (příspěvek) z ERDF/FS (Kč) [řádek 37]: Hdnta v tét plžce dpvídá údaji, vypčtenému v [řádek 12] krát Splufinancvání nárdní veřejné výdaje (Kč) [řádek 38]: Hdnta je vypčtena jak sučet plžek v řádcích 39 až 43. V dílčích plžkách jsu pak uvedeny: Splufinancvání ze zdrjů SR kap. 315 /SFŽP (Kč) [řádek 39]: Hdnta je vypčtena jak 5 % z celkvých způsbilých veřejných výdajů [řádek 35]. Splufinancvání ze zdrjů SR kap. 315 / SFŽP půjčka na dplnění VZ (Kč) [řádek 40]: Tat plžka se autmaticky zbrazí v případě, že Žadatelem je Veřejný subjekt. Hdnta je převzata z tabulky Veřejný subjekt (viz níže) dle dat vyplněných Žadatelem. Splufinancvání ze SFŽP navýšení (Kč) [řádek 40]: Tat plžka se autmaticky zbrazí v případě, že Žadatelem je Sukrmý subjekt. Hdnta je převzata z tabulky Sukrmý subjekt (viz níže) dle dat vyplněných Žadatelem. Splufinancvání ze zdrjů krajských rzpčtů (Kč) [řádek 41]: Hdnta v plžce dpvídá údajům, které jsu zadány v tabulkách Veřejný subjekt, Sukrmý subjekt, a t dle typu žádajícíh subjektu. Splufinancvání ze zdrjů becních rzpčtů (Kč) [řádek 42]: Hdnta v plžce dpvídá údajům, které jsu zadány v relevantních řádcích v tabulkách Veřejný subjekt, Sukrmý subjekt, a t dle typu žádajícíh subjektu. Finanční prstředky ze státníh rzpčtu (Kč) [řádek 43]: Hdnta v plžce dpvídá údajům, které jsu zadány v relevantních řádcích v tabulkách Veřejný subjekt, Sukrmý subjekt, a t dle typu žádajícíh subjektu.

71 Ostatní nárdní veřejné financvání (Kč) [řádek 44]: Hdnta v plžce dpvídá údajům, které jsu zadány v relevantních řádcích v tabulkách Veřejný subjekt, Sukrmý subjekt, a t dle typu žádajícíh subjektu. Kntrlní sučet (Kč) [buňka H45]: Zpracvatel FA musí dbát na t, aby částka na dfinancvání, která se v tét buňce bjeví, byla správně zadána d jedntlivých relevantních plžek v tabulkách, a t dle typu žádajícíh subjektu (tabulka Veřejný subjekt, Sukrmý subjekt ). Jakmile budu údaje v tabulce vyplněny krektně, bjeví se následně v buňce hdnta -, 0, (0). Nezpůsbilá DPH (pkud má Žadatel nárk na vrácení DPH) (Kč) [buňka H47]: Celkvé investiční náklady prjektu musí být stanveny vždy s DPH a t i pr prjekty, kde Žadatel je plátcem DPH (tzn. DPH je mu vrácen). V takvém případě je pak (z důvdu nezpůsbilsti tht výdaje) částka dpvídající vratné DPH autmaticky přiřazena v tabulce Skladba financvání prjektu d plžky Celkvé nezpůsbilé výdaje. Z tht důvdu musí být částka dpvídající vratné DPH uvedena v tét plžce, zahrnuta vždy d plžky Žadatel - vlastní zdrje nezpůsbilý výdaj (platí pr sukrmý i veřejný subjekt). Je nutné pznamenat, že Žadatel tut finanční částku prkazuje puze frmálně a t z důvdu, že v průběhu realizace prjektu bude získávat (d finančníh úřadu) DPH z prinvestvaných investičních nákladů pstupně zpět. Tudíž bdržené DPH může Žadatel následně pužít jak finanční částku, dpvídající DPH u následujících prinvestvaných investičních nákladů. Tabulka Veřejný subjekt (běžné ceny) Obrázek 22: List Zdrje financvání Tabulka finančních zdrjů dle frmuláře žádsti v elektrnickém prstředí BENE-FILL (Veřejný subjekt) Zpracvatel vyplní v rámci tét tabulky hdnty d relevantních plžek puze tehdy, bude-li Žadatelem veřejný subjekt, tzn. v listu Inf, [buňka I34] je vybrána plžka Veřejný neb Ostatní veřejný a tím je Zpracvateli umžněn vyplnění ptřebných hdnt d žlutě pdbarvených buněk. Vyplněné hdnty musí ve svém sučtu [buňka H59] (buňka značena červeným bdélníkem) minimálně udávat hdntu na dfinancvání prjektu v tabulce Skladba financvání prjektu, plžka Kntrlní sučet [buňka H45] (buňka značena taktéž červeným bdélníkem), tzn., že v případě, kdy Zpracvatel vyplnil plžky správně, bude v buňce zbrazen -, 0, (0).

72 V rámci tét tabulky Veřejný subjekt je v řádku 59 plžka Zbývá dfinancvat (buňka značena červeně), která služí ke kntrle, zda Zpracvatel správně vyplnil plžky na dfinancvání prjektu v rámci tabulky Veřejný subjekt. V případě, že byly plžky správně vyplněny, bjeví se v tét plžce -, 0, (0). Nicméně pr správné rzdělení jedntlivých finančních zdrjů na financvání prjektu z phledu způsbilsti nákladů, musí Zpracvatel pr každu jím vyplněnu plžku v tabulce, prcentuálně specifikvat výši způsbilsti výdajů, viz plžka zp. výdajů [slupec I ]. Na základě definvané prcentuální výše způsbilých výdajů [slupec I ] je následně vyplněná finanční částka, která je rzdělena na část způsbilých, respektive nezpůsbilých výdajů slupec [ J a K ]. Jestliže Zpracvatel správně nastavil % způsbilsti výdajů pr všechny jím vyplněné hdnty, je v buňkách [J59 a K59] zbrazen -, 0 neb (0) (buňky jsu značeny mdrým bdélníkem). Jestliže Zpracvatel nevyplnil krektně % způsbilých výdajů, je následně v buňkách [J59 a K59] zbrazena finanční částka, dpvídající nedstatku neb napak přebytku financí a zárveň jsu buňky pdbarveny červeně. Jestliže Žadatel - Veřejný subjekt nezískal finanční část, která dpvídá 10 % z celkvých způsbilých veřejných výdajů prjektu (dále jen CZVV ) d Veřejných subjektů, tzn. bce, kraje neb statníh veřejnéh subjektu, může Žadatel pžádat SFŽP pskytnutí půjčky na dplnění vlastních zdrjů v maximální výši 10 % z CZVV. Tat hdnta dpvídá 10% celkvých způsbilých výdajů prjektu (dále jen CZV ) pr tent typ Žadatele. Odpvídající údaje zanese Zpracvatel (Žadatel) d buněk [H53 resp. I53]. Má - li Žadatel - Veřejný subjekt nárk na vrácení DPH, musí být tat částka vlžena/přičtena d plžky Žadatel - vlastní zdrje [řádek 51] a následně musí být nastavena prcenta ve slupci [ I ] tak, aby celá částka, dpvídající vratnému DPH, byla zhledněna jak nezpůsbilý výdaj [slupec K ]. Ve slupci [ I ] musí Zpracvatel analýzy nastavit % způsbilých výdajů tak, aby daná finanční částka na financvání prjektu, reflektvala pměr výdajů mezi způsbilé, respektive nezpůsbilé výdaje. 38

73 Tabulka Sukrmý subjekt (běžné ceny) Obrázek 23: List Zdrje financvání Tabulka finančních zdrjů dle frmuláře žádsti v elektrnickém prstředí BENE-FILL (Sukrmý subjekt) Zpracvatel vyplní v rámci tét tabulky hdnty d relevantních plžek puze tehdy, bude-li Žadatelem sukrmý subjekt, tzn. v listu Inf [buňka I34] je vybrána plžka Sukrmý, tím je Zpracvateli umžněn vyplnění ptřebných hdnt d žlutě pdbarvených buněk. Vyplněné hdnty musí ve svém sučtu [buňka H72] (buňka značena červeným bdélníkem) minimálně udávat hdntu na dfinancvání prjektu v tabulce Skladba financvání prjektu plžce Kntrlní sučet [buňka H45] (buňka značena taktéž červeným bdélníkem), tzn., že v případě, kdy Zpracvatel vyplnil plžky správně, v [buňce H45] bude zbrazen -, 0 neb (0). V rámci tabulky Sukrmý subjekt jsu uvedeny plžky Zbývá dfinancvat z veřejných zdrjů [buňka H72] a Zbývá dfinancvat celkem [buňka H73]. Plžky služí ke kntrle, zda Zpracvatel správně vyplnil plžky na dfinancvání prjektu v rámci tabulky Sukrmý subjekt. V případě, že byly plžky správně vyplněny, bjeví se v bu plžkách -, 0 neb (0). Nicméně pr správné rzdělení jedntlivých finančních zdrjů na financvání prjektu z phledu způsbilsti nákladů, musí Zpracvatel pr každu jím vyplněnu plžku v tabulce, prcentuálně specifikvat výši způsbilsti výdajů viz plžka zp. výdajů [slupec I ]. Na základě definvané prcentuální výše způsbilých výdajů [slupec I ] je následně vyplněná finanční částka, která je rzdělena na část způsbilých, respektive nezpůsbilých výdajů slupec [ J a K ]. Jestliže Zpracvatel správně nastavil % způsbilsti výdajů pr všechny jím vyplněné hdnty, je v buňkách [J67 a K67] zbrazen -, 0 neb (0) (buňky jsu značeny mdrým bdélníkem). Jestliže Zpracvatel nevyplnil krektně % způsbilých výdajů, je následně v buňkách [J73 a K73] zbrazena finanční částka, dpvídající nedstatku neb napak přebytku financí a zárveň jsu buňky pdbarveny červeně.

74 Jestliže Žadatel - Sukrmý subjekt nezískal finanční část, která dpvídá 10 % CZVV d Veřejných subjektů, tzn. bce, kraje neb statníh veřejnéh subjektu, bude mu finanční částka ve výši 10 % uhrazena ze strany SFŽP. Žadatel Sukrmý subjekt vyplní částku Splufinancvání ze zdrjů SR kap. 315/SFŽP navýšení [H 66 resp. I 66] ve výši 9% z CZV, cž je ekvivalentní 10 % z CZVV pr tent typ Žadatele. Má - li Žadatel Sukrmý subjekt nárk na vrácení DPH, musí být tat částka vlžena/přičtena d plžky Žadatel - vlastní zdrje [řádek 63] a následně musí být nastavena prcenta ve slupci [ I ] tak, aby celá částka, dpvídající vratnému DPH, byla zhledněna jak nezpůsbilý výdaj [slupec K ]. % způsbilých výdajů [Slupec I ] musí Zpracvatel analýzy nastavit tak, aby daná finanční částka na dfinancvání prjektu, reflektvala pměr výdajů mezi způsbilé, respektive nezpůsbilé výdaje 13. Tabulka finančních zdrjů (běžné ceny) V tét tabulkvé části pět Zpracvatel FA/FEA nevyplňuje žádná data. Tabulka je autmaticky vyplněna na základě krektně zadaných dat v jedné z tabulek (v závislsti na typu žádajícíh subjektu) Veřejný subjekt a Sukrmý subjekt. Tabulkvá část služí jak jedna z výstupních tabulek zpracvané FA/FEA. V rámci tabulky lze přehledně vypzrvat, z jakých zdrjů bude připravvaný prjekt financván, respektive zda finanční částky na dfinancvání prjektu jsu z jedntlivých zdrjů dstatečně nastaveny. V tabulce nejsu zbrazeny náklady na DPH v případě Žadatele, který má nárk na vrácení DPH, byť vratné DPH v tabulkách Skladba financvání prjektu, Veřejný subjekt a Sukrmý subjekt je zapčten. Zdrje na vratné DPH jsu autmaticky dečítány d plžky Vlastní zdrje žadatele ([řádek 130] neb [řádek 137]), tzn. v tabulce jsu zbrazeny puze ty náklady, které Žadatel reálně vynalží, a u kterých nemá nárk na jejich vrácení. Obrázek 24: List Zdrje financvání Tabulka finančních zdrjů

75 Tabulka pr výpčet FRR/K (stálé ceny dle cenvé úrvně rku, uvedenéh na listu Inf [Buňka I27]) Tabulka služí především k výpčtu ukazatelů Finanční míry návratnsti (FRR/K) a Čisté sučasné hdnty (NPV/K), Zpracvatel pět nemusí vyplňvat žádná data, nicméně hdnty v tét tabulce jsu převzaty z tabulek, uvedených výše, případně z části tabulek Výpčet úvěrů na listu Zdrje financvání. Tabulky Výpčet úvěrů musí být vyplněny puze v tm případě, kdy Zpracvatel zadal dfinancvání prjektu z nějakéh typu úvěru (např. úvěr d bankvníh ústavu, EIB / EIF). Jestliže Zpracvatel krektně nevyplní data v části Výpčet úvěrů (je-li t relevantní), pté vypčítané hdnty ukazatelů FRR/K a NPV/K nebudu mít správnu vypvídající hdntu. Obrázek 25: List Zdrje financvání Tabulka pr výpčet FRR/K Tabulka finanční udržitelnsti (běžné ceny) Tat tabulkvá část znázrňuje z eknmickéh phledu schpnst Žadatele (vlastníka), financvat prjekt v průběhu celé analýzy. D výpčtu finanční udržitelnsti jsu zahrnuty jak příjmy (celkvé finanční zdrje a výnsy bez případných pměrvých vstupů), tak výdaje v pdbě investičních nákladů, prvzních nákladů, případnéh splácení úrků a daní. Jestliže takt vypčtený diskntní kumulativní tk htvsti nabývá záprných hdnt, znamená t, že Žadatel (vlastník) bude muset deklarvat, že případný záprný rzdíl zajistí z jiných zdrjů. Nicméně z phledu prkázání udržitelnsti prjektu je využíván puze prkázání, že prjekt vytváří významnu část dpisů viz list Výpčet míry pdpry, respektive list Výstup pr SFŽP. Obrázek 26: List Zdrje financvání Tabulka finanční udržitelnsti Finanční zdrje celkvě (tis. Kč) [řádek 192]: Plžka udává celkvé finanční zdrje, pužité k financvání realizace prjektu, tzn. dtace z OPŽP celkem, vlastní zdrje, jiné dtace, úvěr, atd.

76 Výnsy (tis. Kč) [řádek 193]: Plžka udává výnsy z prvzu realizvanéh prjektu, výns je vypčten na základě příjmů prjektu na listu Náklady a příjmy Přítky celkem (tis. Kč) [řádek 194]: Plžka udává sučet plžek Finanční zdrje celkvě a Výnsy. Investiční náklady (tis. Kč) [řádek 197]: Udává celkvé investiční náklady v daném rce. Prvzní náklady (vč. reinvestic) (tis. Kč) [řádek 198]: Plžka udává výši prvzních nákladů v daném rce plus případné vypčtené reinvestice v daném rce. Splácení úvěrů (vč. úrků) náklady (tis. Kč) [řádek 199]: Na základě případně definvaných úvěrů ptřebných k dfinancvání akce, jsu v tét plžce uvedeny hdnty výše splácení úvěrů včetně úrků. Definvání úvěrů se prvádí v tabulkvé části Výpčet úvěrů, - list Zdrje financvání. Daně (tis. Kč) [řádek 200]: Na základě definvání plžky Má Žadatel nárk na uplatnění daně z příjmů při výpčtu míry pdpry? list Inf ([buňka I32]), je tat plžka autmaticky vyplněna, nicméně Zpracvatel analýzy může jedntlivé hdnty upravit. Jestliže djde v průběhu analýzy k úpravě hdnt, musí být ve zprávě k FA zdůvdněn, prč k tét úpravě dšl. Nicméně tat úprava nemá vliv na standardní výpčet Míry nedstatku financvání prjektu. Odtky celkem (tis. Kč) [řádek 201]: Plžka udává sučet plžek v řádcích 197 až 200. Tk htvsti celkem (tis. Kč) [řádek 203]: Plžka vypčítá rzdíl hdnt Přítky celkem a Odtky celkem v jedntlivých letech analýzy. Kumulativní tk htvsti celkem (tis. Kč) [řádek 204]: Kumulativní tk htvsti, vypčten na základě tku htvsti. Tk htvsti znázrňuje, zda je prjekt samfinancvatelný v průběhu celé analýzy jestliže jsu kumulativní tky záprné, znamená t, že přítky prjektu jsu nedstatečné vůči dtkům a tudíž musí být zajištěny jiné externí finanční zdrje. Diskntvaný kumulativní tk htvsti celkem (tis. Kč) [řádek 205]: Diskntvaný kumulativní tk htvsti, vypčtený na základě tku htvsti. Tabulka Výpčet úvěrů (běžné ceny) Tat tabulkvá část musí být vyplněna puze v tm případě, kdy Zpracvatel vyplnil v jedné z tabulek Veřejný subjekt neb Sukrmý subjekt finanční částku na dfinancvání prjektu, která bude zajištěna frmu úvěru. Na základě vyplněných dat (úvěru) v jedné z výše uvedených tabulek, se následně vyznačí/pdsvítí sytě žlutu barvu dané typy úvěru. V případě, že Mdel neumžňuje přesné zadání všech údajů/infrmací k úvěru, je ptřeba zadat takvé hdnty, které se realitě nejvíce blíží. Uvedené skutečnsti musí být ppsány ve Zprávě k FA/FEA. Pr každý typ úvěru musí být stanven: Dba splácení (rky): Zde musí být vyplněna předpkládaná délka úvěru. Dba dkladu (rky): Zde musí být vyplněna předpkládaná délka dkladu splácení úvěru, která je v suladu s minimální dbu dkladu. Minimální dba dkladu se v rámci Mdelu rzumí pčet let d data způsbilsti výdajů (rk 2007, včetně) až d rku

77 uknčení realizace prjektu, které Zpracvatel definval v plžce Předpkládané datum uknčení realizace prjektu (list Inf ). Výpčet Mdelu je nastaven tak, že p dbu čerpání úvěru nemůže Žadatel zárveň splácet tent úvěr. Ddržení minimální dby dkladu je nezbytné pr zajištění krektníh výpčtu Mdelu. V případě, že Žadatel fakticky uzavřel smluvu s bankvním subjektem např. v rce 2009 a tudíž dba splácení úvěru je 2 rky kratší (rzdíl mezi rkem 2007 a 2009), musí přest Zpracvatel zadat minimální dbu dkladu, která je mu dpručena Mdelem. Úrkvá sazba (%): Zde musí být vyplněna předpkládaná výše úrkvé sazby pr plánvaný úvěr (pkud se jedná fixní sazbu). Úrkvá sazba fixní p celu dbu úvěru? (An/Ne): Zde musí být vyplněn, zda bude či nebude úrkvá sazba fixní p celu dbu splácení úvěru. Jestliže bude vybrána mžnst An je následně zaptřebí vyplnit puze plžky Knstantní splátky jistiny neb knstantní celkvé splátky? a Pplatek za zřízení úvěru jak % celkvéh úvěru. Bude - li vybrána mžnst Ne, musí být ručně stanvena úrkvá sazba pr každý rk splácení úvěru v plžce Úrkvá sazba (ruční nastavení p letech). Knstantní splátky jistiny neb knstantní celkvé splátky? (Knstantní jistina / Knstantní celk. splátky): Určení, jakým způsbem bude předpkládaný úvěr splacen. Pplatek za zřízení úvěru jak % celkvéh úvěru (%): Zde musí být vyplněn prcent, které dpvídá pplatku za zřízení úvěru u danéh subjektu. Pplatek za zřízení úvěru (tis. Kč): Plžka je autmaticky vypčtena na základě zadaných prcent v plžce výše. Úrkvá sazba (ruční nastavení p letech) (%): Plžka musí být vyplněna v tm případě, kdy Zpracvatel vyplnil plžku Úrkvá sazba fixní p celu dbu úvěru? na mžnst Ne.

78 Obrázek 27: List Zdrje financvání Finanční tky List Výstup pr SFŽP List byl primárně vyhtven z důvdu ptřeby shrmáždění hlavních výstupů z FA na jednm listě. Nicméně list může taktéž služit Zpracvateli FA, respektive Žadateli jak suhrnný list výsledků FA. V rámci listu musí Zpracvatel vyplnit puze následující tři becné plžky: Datum zpracvání [buňka P3]: Zpracvatel vyplní datum zpracvání / tisku FA případně FEA. Zpracval [buňka P5]: Musí být vyplněn jmén Zpracvatele FA případně FEA. Telefn Zpracvatele [buňka P7]: Musí být vyplněn telefnní čísl Zpracvatele FA případně FEA. V rámci tht listu jsu zbrazeny následující údaje: Obecné infrmace prjektu a Žadateli: Údaje jsu shdné s údaji, vyplněnými na listu Inf. Tabulka Skladba financvání prjektu : Tabulka je shdná s tabulku Tabulka finančních zdrjů dle frmuláře žádsti v elektrnickém prstředí BENE-FILL, která je umístěna na listu Zdrje financvání. Tabulka Zdrje žadatele vzhledem k celkvým výdajům na prjekt : Tabulka je shdná s jednu z tabulek Veřejný subjekt neb Sukrmý subjekt v elektrnickém prstředí BENE-FILL. Tabulka se dynamicky mění dle th, jak je na listu Inf vyplněna plžka Žadatel je veřejný neb sukrmý subjekt? [buňka I34].

79 Tabulka Hlavní výsledky finanční analýzy : Zde jsu suhrnně zbrazeny vypčtené hdnty pr FRR/C a FNPV/C (hdnty bez pdpry splečenství list Výpčet míry pdpry ) a FRR/K a FNPV/K (hdnty s pdpru splečenství list Zdrje financvání ). V případě, kdy je výše příspěvku Splečenství krácena z důvdu délky prvzní smluvy (tzn. výše příspěvku Splečenství je vypčtena jak 60 % neb 30 % z CZVV prjektu), může v některých případech vycházet FRR/K záprné. Pté je zaptřebí, d Zprávy k FEA a ficiálníh frmuláře Žádsti na velký prjekt uvést, že záprná hdnta FRR/K je způsbena hrazením puhých 60%, respektive 30% z CZVV prjektu. V statních případech, kdy nedchází ke krácení výše příspěvku Splečenství, musí být FRR/K kladné (větší než 0). Tabulka Výpčet míry finanční mezery : Zde jsu zbrazeny hdnty pr plžky Míra nedstatku financvání a Příspěvek Splečenství jak pdíl způsbilých nákladů, hdnty jsu vypčteny na listě Výpčet míry pdpry. Tabulka Hdnty pr prjekt na základě stálých cen 2010 tis. Kč : Tabulka je identická s tabulku Výpčet míry finanční mezery, která je umístěna na listu Výpčet míry pdpry. Čisté příjmy dpisy (tis. Kč): V tabulce je zbrazen, zda prjekt vytváří významnu část dpisů či nikliv. Plžka je prpjena na tabulku Výpčet míry finanční mezery, která je umístěna na listu Výpčet míry pdpry. Plžka Prjekt na základě histrických dat : V tabulce je uveden, zda: Je celý systém udržitelný? (an/ne) Celkvé investiční náklady prjektu: V tabulce jsu uvedeny celkvé investiční náklady prjektu v CZK. Částka je vypčtena na základě celkvých investičních nákladů, stanvených na listě Investiční náklady běžné ceny 39. Dba návratnsti: V tabulce je zbrazen / vypčten zda, respektive za jak dluhu dbu d uvedení prjektu d prvzu, je prjekt tzv. prstě neb reálně návratný. Návratnsti jsu vypčteny pr stav prjektu Bez pdpry splečenství a S pdpru splečenství. Prstá návratnst je definvána jak pčet let ptřebných k tmu, aby kumulativní sučet peněžních tků, převýšil půvdní investici. Reálná návratnst je definvána jak pčet let ptřebných k tmu, aby kumulativní sučet diskntvaných peněžních tků převýšil půvdní investici. Tabulka Citlivstní analýza suhrn : Tabulka je relevantní puze pr tzv. Velké prjekty, kdy musí být také zpracvána citlivstní analýza. Tabulka je shdná s tabulku Citlivstní analýza suhrn, umístěnu na listu Výpčet míry pdpry.

80 5.13. List Makreknmická data Zpracvatel FA/FEA nemůže na tmt listu zadávat ani upravvat žádná data. Řádek 38 je mžné upravit d rku 2013 v případě ficiální změny sazby DPH na vdhspdářské služby ze strany Ministerstva financí. Tut změnu musí ppsat d Zprávy k FA/FEA. Data na tmt listu jsu předdefinvána a služí jak pdkladní data / parametry pr předdefinvané prgnózy, které jsu implementvány d výpčtu Mdelu. Především se jedná data, ptřebná pr převd z cen běžných na ceny stálé a napak (různé typy inflace / inflačních indexů) a data, ptřebná k diskntvání daných plžek (diskntní faktr). Na listu jsu bsažena níže uvedená následující data. Obrázek 28: List Makreknmická data Prvzní fáze prjektu (viz list Inf). Finanční diskntní míra (%). Eknmická diskntní míra (%). Sazba daně z příjmu. Finanční diskntní faktr. Eknmický diskntní faktr. Rční míra měnvěplitické inflace. Rční míra inflace cen stavebních prací. Průměrný rční nárůst reálných mezd. Rční míra inflace mezd. Rční míra inflace výnsů. Cenvé indexy vždy ke knci danéh rku. Index měnvěplitických cen. Index cen stavebních prací. Index mezd (ve stálých cenách). Index mezd (v běžných cenách). Index cenvé úrvně výnsů. Sazba DPH za vdhspdářské služby

81 6. VELKÉ PROJEKTY Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 udává pvinnst pr všechny tzv. Velké prjekty, zpracvat analýzu nákladů a přínsů, a t v plném rzsahu. 40 Analýza nákladů a přínsů (včetně finanční analýzy, eknmické analýzy, citlivstní analýzy a analýzy rizik) je tedy sučástí pvinných infrmací, které členské státy musí pskytnut / předlžit Evrpské kmisi v rámci psuzení tzv. Velkých prjektů, které žádají pdpru z Fndu sudržnsti, respektive z Evrpskéh fndu pr reginální rzvj. Velký prjekt je dle článku 39 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 definván: jak perace, slžená z řady prací, činnstí neb služeb, které jsu určeny k dsažení nedělitelnéh úklu přesné hspdářské neb technické pvahy, s jasně určenými cíli, jejíž celkvé náklady v případě živtníh prstředí přesahují 50 milinů EUR. Implementační dkument definuje Velký prjekt takt: Za velký prjekt v tmt smyslu bude pvažván i prjekt, skládající se z více menších pdprjektů, tzv. skupinvý prjekt za předpkladu splnění výše uvedených kritérií (nedělitelnéh úklu s jasně určenými cíli) a za pdmínky, že jeh celkvé náklady převýší hranici 50 milinů EUR Pužití směnnéh kurzu pr aplikaci čl. 39 Obecnéh nařízení Cílem tét kapitly je stručně ppsat hlavní závěry pr FA/FEA, vyplývající z Pkynu pr pužití směnnéh kurzu pr aplikaci čl. 39 Obecnéh nařízení a pr sledvání čerpání alkací peračních prgramů s velkými prjekty (dále jen Pkyn MF pr směnný kurz ), který tvří přílhu č. 1 Metdiky finančních tků a kntrly prgramů splufinancvaných ze strukturálních fndů, Fndu sudržnsti a Evrpskéh rybářskéh fndu na prgramvé bdbí Platnst pkynu je datvána k 24. říjnu Pr psuzvání charakteru (veliksti) prjektu je nutné vždy vycházet z celkvých investičních nákladů prjektu včetně DPH!! A t bez hledu na t, zda DPH je či není způsbilým nákladem prjektu, dle specifické způsbilsti DPH Pužití kurzu pr určení charakteru prjektu (Velký x Individuální) Psuzení, zda se jedná Velký či Individuální prjekt, je na Řídícím rgánu OPŽP, nikli na samtném Žadateli. Tt psuzení je Řídícím rgánem prveden na základě přepčtu celkvých nákladů prjektu z CZK na EUR za pužití kurzu EK, 42 platnéh ke dni schválení Žádsti Řídícím rgánem. Takt pužitý kurz je pr určení charakteru prjektu zaznamenán d frmuláře Určení charakteru prjektu archivvanéh ve slžce prjektu. Určení kategrie prjektu v pracvním listu Inf a tedy rzhdnutí, zda bude Žadatel předkládat Žádst na Individuální či Velký prjekt, je plně na zdpvědnsti a uvážení Žadatele. Změní-li se prjekt předlžený jak Individuální na Velký, bude Žadatel pvinen zpracvat Žádst na Velký prjekt dle Příručky pr žadatele v platném znění.

82 Žadatel však vždy předkládá prjektvu Žádst vyplněnu v CZK. Pužití kurzu pr předlžení Žádsti VP d EK, tj. stanvení výše částky v Rzhdnutí EK Výše pdpry z OPŽP v EUR, která je následně uvedena Evrpsku kmisí v Rzhdnutí EK se rvná hdntě, uvedené v Žádsti na Velké prjekty 43 v řádku 3 bdu H.2.1. Aby nedcházel k překračvání tét hdnty a nebyl tak nutné žádat čast změnu Rzhdnutí EK, bude Žádst na Velké prjekty přepčítána Řídícím rgánem z CZK na EUR kurzem EK platným v měsíci, ve kterém bude Žádst předlžena na EK, psíleným 5 %. 44 Kurz pužitý pr výpčet částky v EUR, která má být uvedena v Rzhdnutí EK, je Řídícím rgánem zaznamenán d frmuláře Určení charakteru prjektu archivvanéh ve slžce prjektu. Mdel pskytuje Žadatelům všechny výstupy FEA, pžadvané pr vyplnění Žádsti Velký prjekt, dle Přílhy XXI, Nařízení Kmise (EU) č. 832/2010,, a t jak v CZK (list Výstupy d žádsti CZK, tak v EUR (list Výstupy d žádsti EUR ). Měsíční účetní kurz Evrpské kmise, platný k datu předlžení Žádsti Velký prjekt d EK, je zadáván Řídícím rgánem d pracvníh listu Výstupy d žádsti EUR d [buňka L7], a t před desláním Žádsti ke schválení na EK. Rzhdný směnný kurz pužitý pr přepčet z CZK na EUR, který bude uveden v Rzhdnutí EK, je následně dpčítán v pracvním listu Výstupy d žádsti EUR v [buňka L9]. Tat kapitla Manuálu nebsahuje kmpletní vyčerpávající infrmace, vyplývající z Pkynu MF pr směnný kurz. Řídící rgán a Zprstředkující subjekt Žadatelům dpručují kmpletní verzi Pkynu MF pr směnný kurz prstudvat FFR/K pr prvzní smluvy s datem uknčení 2020 neb 2022 V případě, kdy je výše příspěvku Splečenství krácena z důvdu délky (data uknčení) prvzní smluvy (tzn. výše příspěvku Splečenství je vypčtena jak 60 % neb 30 % z CZVV prjektu), může v některých případech vypčtené FRR/K nabývat záprných hdnt. V tmt případě je zaptřebí d Zprávy k FEA a ficiálníh frmuláře Žádsti na velký prjekt uvést, že záprná hdnta FRR/K je způsbena hrazením puhých 60 %, respektive 30 % z CZVV prjektu. Jak důkaz tht tvrzení je vhdné vypčítat FFR/K bez krácení výše příspěvku Splečenství tzn. nastavení prjektu zůstane beze změny, puze datum uknčení stávající prvzní smluvy bude nastaven d , dfinancvání prjektu bude nastaven ve shdném pměru jak u prjektu, kdy dchází ke krácení příspěvku Splečenství. Obdržené výsledky tzn. FRR/C, NPV/C, FRR/K a NPV/K a změněné vstupy (datum uknčení prvzní smluvy) budu uvedeny jak ve zprávě FEA, tak v ficiálním frmuláři Žádsti na velké prjekty.

83 6.4. Metdika zpracvání eknmické analýzy (EA) Cílem eknmické analýzy prjektu je prkázání celsplečenských přínsů předkládanéh prjektu. Evrpská kmise vydala pr zpracvání analýzy nákladů a přínsů dkumenty, které ppisují základní metdický pstup, jak uvedené analýzy zpracvat. Jedná se následující dkumenty: Pracvní dkument 4 Metdické pkyny pr prvedení analýzy nákladů a přínsů, Evrpská kmise srpen Guide t Cst-Benefit Analysis f investment prjects, Final Reprt, June Výše uvedené dkumenty standardně ppisují prces zpracvání eknmické analýzy ve třech základních krcích: Daňvé pravy. Opravy v důsledku externalit. Od cen tržních k cenám účetním (stínvým). Hlavními ukazateli zpracvané EA jsu následující ukazatele: eknmická čistá sučasná hdnta (ENPV), eknmická míra návratnsti (ERR) a pměr přínsů a nákladů (B/C). Eknmická čistá sučasná hdnta (ENPV): Eknmická čistá sučasná hdnta (Ecnmic Net Present Value) prjektu je definvána jak sučasná hdnta buducích sci-eknmických nákladů a užitků. V případě, že čistá sučasná hdnta je větší než nula, je prjekt přijatelný. Eknmická míra návratnsti (ERR): Eknmická míra návratnsti (Ecnmic Rate f Return,) je takvá úrkvá míra, kdy čistá sučasná hdnta buducích scieknmických nákladů a užitků, je rvna nule. Jestliže je eknmická míra návratnsti vyšší než splečenská diskntní sazba, pté je prjekt přijatelný. Pměr přínsů k nákladům (B/C): Pměr přínsů k nákladům (Benefit-Cst Rati), je pdíl sučtu všech příjmů plynucích z investice, k výdajům na investici. Pkud je index větší než jedna, je prjekt následně definván jak přijatelný. 45 Detailní ppis metdiky zpracvání eknmické analýzy je uveden v Přílze Zadávání dat d Mdelu Velké prjekty Pstup vyplňvání a zadávání dat d Mdelu v rámci tzv. Velkých prjektů je shdný s pstupem vyplňvání prjektů Individuálních puze s tím rzdílem, že musí být navíc vyplněn list Eknmická analýza. Následně je pr vyplnění standardníh frmuláře Žádsti 46 pr Velké prjekty využit list Výstupy d žádsti - CZK (Žadatelem), případně Výstupy d žádsti EUR (Řídícím rgánem) List Eknmická analýza List Eknmická analýza je rzdělen d následujících tří základních tabulkvých částí: Náklady. Výnsy.

84 Výsledky eknmické analýzy. Tabulka Náklady V tabulkvé části Zpracvatel nevyplňuje žádná ddatečná data, všechna data jsu Mdelem autmaticky dpčtena. Jedná se náklady, spjené s vlastní realizací prjektu. Obrázek 29: List Eknmická analýza tabulka Náklady Tabulka Výnsy Tabulkvá část je rzdělena d dvu základních blastí: Úspra nákladů sptřebiteli. Envirnmentální výnsy. Úspra nákladů sptřebiteli V tabulkvé části Zpracvatel vyplňuje data, která mají přímý vliv na výpčet výnsů prjektu. V rámci tabulky jsu vyplňvány dvě základní plžky: Pdíl byvatelstva užívajících balenu vdu z bavy kvalitě zásbvané pitné vdy: tent údaj je relevantní v případě, že prjekt řeší zlepšení kvality pitné vdy v dané tarifvé blasti. Údaj je nutné zadat v prcentech. Nejsu-li známa přesná data, je zaptřebí vyplnit data na základě dbrnéh dhadu. Celkvý pčet byvatel se zlepšením kvality pitné vdy jak výsledek prjektu (kumulativní): tent údaj vyjadřuje celkvý pčet byvatel, kterých se zlepšení kvality pitné vdy přím dtýká. Hdnty je třeba zadávat kumulativně. V případě, kdy prjekt řeší reknstrukci úpravny vdy pr blast s byvateli a předpkládá se zahájení prvzu celéh systému jak celku v rce 2011, Zpracvatel vlží pr rk 2010 hdntu V případě, že prvz bude uváděn d chdu pstupně, je nutné, aby pčty byvatel byly uváděny kumulativně. Obrázek 30: List Eknmická analýza tabulka Výnsy Envirnmentální výnsy V tabulkvé části Zpracvatel vyplňuje data, která mají přímý vliv na výpčet envirnmentálních výnsů prjektu. V rámci tabulky jsu vyplňvány následující základní plžky: Průběh dpadu envirnmentálních výnsů: Zpracvatel vyplňuje průběh envirnmentálních výnsů v pstupném průběhu implementace danéh prjektu

85 (kumulativně, v %). Například pkud prjekt řeší výstavbu nvé ČOV, na kteru se plánuje napjit území, kde čištění dpadních vd byl řešen individuálně. V případě, že ČOV bude uvedena d prvzu jak celek (např. v rce 2010) bude průběh dpadu envirnmentálních výnsů jednrázvý. T znamená v letech 2008 až 2009 dpad 0 %, v rce 2010 pak 100 %. V případě, že ČOV bude uváděna d prvzu již v průběhu realizace prjektu a k dalšímu napjvání byvatel djde p částech, bude průběh dpadu envirnmentálních výnsů také pstupný. Např %, %. Pr hdncení všech envirnmentálních výnsů je nutné vyčíslit, jakým způsbem prjekt vlivňuje sulad s Acquis (suhrn legislativních pžadavků EU). Je zde třeba vyplnit: Pčet byvatel v blasti prjektu. Délka řeky vlivněná prjektem. Faktr, jakým prjekt vlivňuje sulad s Acquis. Vysvětlení pstupu k nastavení tht faktru je uveden v přílze v Přílze 4 k Manuálu. Pr stanvení výnsů spjených se změnami klimatu (glbální teplvání) je nutné vyčíslit následující údaje: Změna v prdukci skleníkvých plynů p implementaci prjektu (tuny dstraněnéh CO 2 ). Změna v prdukci skleníkvých plynů p implementaci prjektu (tuny dstraněnéh metanu). Tyt údaje je nutné vlžit pr příslušný rk, t znamená pr rk následující tmu, kdy bude převážná část prjektu spuštěna. Obrázek 31: List Eknmická analýza tabulka Výnsy Tabulka Výpčet eknmické analýzy Tabulkvá část je rzdělena d dvu základních blastí: Výsledky analýzy nákladů a přínsů. Analýza citlivsti resp. knslidvaná analýza citlivsti. Výsledky analýzy nákladů a přínsů V tét tabulkvé části Zpracvatel nevyplňuje žádná data a ani nemůže žádná data nijak upravit. Hlavními plžkami v tét části jsu hlavní výstupy: Čistá sučasná hdnta,

86 Eknmická míra návratnsti, Pměr výnsů a nákladů. Dle těcht plžek je rzhdnut, zda prjekt splňuje pdmínky uvedené v dkumentech vydaných EK. 47 Tabulka Analýza citlivsti Analýza citlivsti se zaměřuje na zjištění kritických prměnných prjektu. Prvádí se tak, že se prměnné prjektu pstupně mění určité prcent a sledují se následné změny ukazatelů finanční i eknmické výknnsti. Z prměnných se mění vždy puze jedna a statní parametry zůstávají neměnné. Ve standardním frmuláři Žádsti je vyžadvána identifikace tzv. kritických prměnných a následně tzv. měnící hdnty kritických prměnných. Kritická prměnná je takvá prměnná, kde 1%-ní změna vstupu, vyvlá minimálně 1%-ní změnu ENPV na výstupu. Měnící hdnta kritické prměnné je takvá hdnta, která vyvlá změnu kritické prměnné, která vede k ENPV = 0. Obrázek 32: List Eknmická analýza Analýza citlivsti Pslední uživatelský vstup pr eknmicku analýzu je mžný v části listu, zabývajícíh se analýzu citlivsti. Vliv změn investičních a prvzních nákladů a (finančních) příjmů, je vypčten pr eknmické parametry ENPV, ERR, a t na základě dchylek základních hdnt, zadaných v listu Výpčet míry pdpry (část Citlivstní analýza ). Zpracvatel může ve světle žlutých buňkách nastavit vlastní dchylky pr snížení a zvýšení celkvých eknmických přínsů (krmě zbytkvé hdnty) tak, aby mhl zjistit tzv. switching values, cž jsu hdnty, při kterých celsplečenské přínsy budu rvny investičním nákladům (ENPV = 0, ERR = 5,5 %).

87 Obrázek 33: List Eknmická analýza Knslidvaná analýza citlivsti Tabulkvá část Knslidvaná analýza citlivsti částečně dkazuje na tabulku Citlivstní analýza list Výpčet míry pdpry (viz Obrázek 34) a na tabulku Analýza citlivsti (eknmická část; finanční část je v listu "Výpčet míry pdpry") list Eknmická analýza (viz Obrázek 32). V tét suhrnné tabulce je přehledně zbrazen, které plžky (investiční náklady, prvzní náklady, příjmy) mají vliv na hlavní výstupní parametry prjektu (výstupy z finanční analýzy - FRR/C, NPV/C a výstupy z eknmické analýzy - ERR/C, ENPV/C). Obrázek 34: List Výpčet míry pdpry Citlivstní analýza Výstupy z eknmické analýzy jsu pté přeneseny d standardníh frmuláře Žádsti (list Výstupy d žádsti ), respektive d tabulek: E.2.2. Hlavní eknmické náklady a přínsy, E.2.3. Hlavní ukazatele eknmické analýzy a E.3.2. Analýza citlivsti List Výstupy d žádsti CZK List Výstupy d žádsti - CZK služí Zpracvateli, respektive Žadateli, jak suhrnný list výstupů ze zpracvané FEA (není uveden CBA z th důvdu, že analýza rizik není sučástí

88 Mdelu a tudíž není zpracvána úplná CBA). 48 List bsahuje identické tabulky, které jsu sučástí standardníh frmuláře Žádsti pr Velký prjekt, tzn. Zpracvatel analýzy, respektive sba, která bude vyplňvat frmulář Žádsti, může hdnty z tabulek, uvedených na listu Výstupy d žádsti - CZK, jednduše kpírvat d identických tabulek Žádsti. Vzhledem k pstupům, vyplývajícím z platnéh Pkynu MF pr směnný kurz (viz kap 6) Žadatel zpracvává a předkládá Finanční a eknmicku analýzu a Žádst na Velké prjekty v CZK! Obrázek 35: List Výstupy d žádsti - CZK Drvnání rzdílu ze zakruhlení V rámci tht listu musí Zpracvatel puze vyplnit tabulku Drvnání rzdílů ze zakruhlení. Zde musí být dplněny finanční zdrje, které dpvídají buď přebytku, neb napak nedstatku finančních zdrjů z phledu dfinancvání prjektu (jestliže je plžka Celkvé investiční náklady v tabulce H.2.2. Zdrje splufinancvání pdbarvena červeně, viz Obrázek 36 [buňka B144], musí být tat částka zadána d buňky [J 143 neb K143] (Obrázek 35), a t na základě typu Žadatele (veřejný/sukrmý). Rzdíl v dfinancvání prjektu je způsben zadáváním investičních nákladů v Kč. Rzdíl, vzniklý zakruhlením částky je zaptřebí drvnat z vnitrstátních veřejných neb sukrmých zdrjů, tabulka Drvnání rzdílů ze zakruhlení a t tak, aby se plžka Celkvé investiční náklady v tabulce H.2.2. Zdrje splufinancvání shdvala s přesnstí na dvě desetinná místa, tzn. plžka Celkvé investiční náklady nebude červeně pdbarvena a plžka Zbývá drvnat v tabulce Drvnání rzdílů ze zakruhlení: bude rvna -. Obrázek 36: List Výstup d žádsti - CZK tabulka H.2.2. Zdrje splufinancvání Má - li Žadatel nárk na vrácení DPH, je následně finanční částka dpvídající vratné DPH, uvedena v Tabulce H.2.2. Zdrje splufinancvání, respektive v plžce Jiné zdrje (upřesněte). V Žádsti pdpru Žadatel uvede, že částka v plžce Jiné zdrje (upřesněte) dpvídá výši vratné DPH a bude (dčasně) hrazena z vlastních zdrjů Žadatele, neb např. dle kntkrentníh úvěru. List Výstupy d žádsti - CZK bsahuje následující tabulky: