1.3.2 Množinové operace

Podobné dokumenty
1.3.3 Množinové operace

7.2.1 Vektory. Předpoklady: 7104

Grafy funkcí s druhou odmocninou

( ) Opakování vlastností funkcí. Předpoklady:

( + ) ( ) f x x f x. x bude zmenšovat nekonečně přesný. = derivace funkce f v bodě x. nazýváme ji derivací funkce f v bodě x. - náš základní zápis

[ 0,2 ] b = 2 y = ax + 2, [ 1;0 ] dosadíme do předpisu Soustavy lineárních nerovnic. Předpoklady: 2206

Funkce Arcsin. Předpoklady: Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 je číslo, jehož druhá mocnina se rovná 4.

2.4.7 Omezenost funkcí, maximum a minimum

2.7.7 Inverzní funkce

Teorie informace a kódování (KMI/TIK) Reed-Mullerovy kódy

1.4.6 Negace složených výroků I

1.3.4 Vennovy diagramy

4.2.4 Orientovaný úhel I

Funkce tangens. cotgα = = Předpoklady: B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá

Hledání úhlů se známou hodnotou goniometrické funkce


Množiny. množinové operace jsou mírně odlišné od

Kapitola Základní množinové pojmy Princip rovnosti. Dvě množiny S a T jsou si rovny (píšeme S = T ) prvek T je také prvkem S.

Cvičení ze statistiky - 5. Filip Děchtěrenko

( ) ( ) ( ) x Užití derivace. Předpoklady: 10202, 10209

( ) ( ) ( ) ( ) Skalární součin II. Předpoklady: 7207

Grafické řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic

Pravděpodobnost a její vlastnosti

x 0; x = x (s kladným číslem nic nedělá)

Matematická analýza 1

4.3.2 Goniometrické nerovnice

5.1. Klasická pravděpodobnst

1.4.2 Složené výroky konjunkce a disjunkce

( ) ( )( ) ( x )( ) ( )( ) Nerovnice v součinovém tvaru II. Předpoklady: Př.

5.2.1 Odchylka přímek I

3.1.2 Polorovina, úhel

Grafické řešení rovnic a jejich soustav

Cílem kapitoly je opakování a rozšíření středoškolských znalostí v oblasti teorie množin.

Funkce kotangens

4.3.3 Goniometrické nerovnice

= + = + = 105,3 137, ,3 137,8 cos37 46' m 84,5m Spojovací chodba bude dlouhá 84,5 m. 2 (úhel, který spolu svírají síly obou holčiček).

Množiny, relace, zobrazení

Logaritmická funkce I

Kreslení graf obecné funkce II

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík. Zpracováno dle učebního textu prof. Bělohlávka: Úvod do informatiky, KMI UPOL, Olomouc 2008.

( 2 ) ( 8) Nerovnice, úpravy nerovnic. Předpoklady: 2114, Nerovnice například 2x

2.5.1 Kvadratická funkce

1.4.3 Složené výroky implikace a ekvivalence

1.4.3 Složené výroky konjunkce a disjunkce

Michal Fusek. 10. přednáška z AMA1. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek 1 / 62

Funkce a lineární funkce pro studijní obory

2.1.9 Lineární funkce II

Dláždění I. Předpoklady:

KOMBINATORIKA. 1. cvičení

Další polohové úlohy

PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI

4.2.5 Orientovaný úhel II. π π = π = π (není násobek 2π ) 115 π není velikost úhlu α. Předpoklady: Nejdříve opakování z minulé hodiny.

( ) ( ) Binomické rozdělení. Předpoklady: 9209

Digitální učební materiál

Pedagogická poznámka: Celý obsah se za hodinu stihnout nedá. z ] leží na kulové ploše, právě když platí = r. Dosadíme vzorec pro vzdálenost:

1 Výrok a jeho negace

[ 5;4 ]. V intervalu 1;5 je funkce rostoucí (její první derivace je v tomto intervalu

2.7.3 Použití grafů základních mocninných funkcí

Definice funkce tangens na jednotkové kružnici :

Průběh funkce II (hledání extrémů)

Řešení. Hledaná dimenze je (podle definice) rovna hodnosti matice. a a 2 2 1

7.1.3 Vzdálenost bodů

Soustavy více rovnic o více neznámých II

Poznámka. V některých literaturách se pro označení vektoru také používá symbolu u.

2.5.1 Kvadratická funkce

4.2.5 Orientovaný úhel II

Vektorový součin I

Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Diskrétní matematika 2012/2013.

Přednáška 1: Reálná funkce jedné reálné proměnné

9.1.1 Základní kombinatorická pravidla I

( ) Grafy mocninných funkcí. Předpoklady: 2414, 2701, 2702

4.2.9 Vlastnosti funkcí sinus a cosinus

2.1.6 Graf funkce II. Předpoklady: 2105

Pravděpodobnost je. Martina Litschmannová Katedra aplikované matematiky, FEI, VŠB-TU Ostrava

Definice. Vektorový prostor V nad tělesem T je množina s operacemi + : V V V, tj. u, v V : u + v V : T V V, tj. ( u V )( a T ) : a u V které splňují

3.2.3 Podobnost trojúhelníků I

8.3.1 Pojem limita posloupnosti

Nepřijde a nedám 100 Kč měl jsem pravdu, o této

7.2.1 Vektory. Předpoklady: 7104

Funkce arcsin. Některé dosud probírané funkce můžeme spojit do dvojic: 4 - je číslo, které když dám na druhou tak vyjde 4.

2.3.9 Lineární nerovnice se dvěma neznámými

5.2.4 Kolmost přímek a rovin II

REÁLNÁ FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ

Řešené příklady ze starých zápočtových písemek

Soustavy více rovnic o více neznámých I

( ) ( ) Binomické rozdělení. Předpoklady: 9209

2.6.5 Další použití lineárních lomených funkcí

Funkce kotangens. cotgα = = Zopakuj všechny části předchozí kapitoly pro funkci kotangens. B a

3. Podmíněná pravděpodobnost a Bayesův vzorec

Použití substituce pro řešení nerovnic II

4.3.7 Součtové vzorce. π π π π. π π π. Předpoklady: 4306

3.2.3 Podobnost trojúhelníků I

3.1.3 Vzájemná poloha přímek

Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace

2.1.4 Funkce, definiční obor funkce. π 4. Předpoklady: Pedagogická poznámka: Následující ukázky si studenti do sešitů nepřepisují.

3. Celá čísla Vymezení pojmu celé číslo Zobrazení celého čísla na číselné ose

( ) ( ) Rozklad mnohočlenů na součin I (vytýkání) Předpoklady:

Funkce tangens. cotgα = = B a. A Tangens a cotangens jsou definovány v pravoúhlém trojúhelníku: a protilehlá b přilehlá.

6.1.2 Operace s komplexními čísly

Transkript:

1.3.2 Množinové operace Předpoklady: 1301 Průnik množin ( ) Průnik množin, (zapisujeme ) je množina všech prvků, které patří zároveň do obou množin. Kteří studenti patří do průniku množiny všech jedničkářů s množinou všech kluků? Kluci, kteří jsou jedničkáři. Splňují obě podmínky, patří do obou množin. Př. 1: V obrázku množin a vyšrafuj množinu. Poznámka: V průniku je toho málo, proto je značka stříška, pod ní málo naprší. Pokud platí = říkáme, že, jsou disjunktní Př. 2: Najdi příklady disjunktních množin, jejichž prvky jsou studenti třídy. Příkladů je mnoho: množina kluků a množina holek množina učitel a množina studentů přítomných ve třídě Pedagogická poznámka: Můžeme se zeptat taky na případy množin, které nejsou navzájem disjunktní. Sjednocení množin ( ) Sjednocení množin, (zapisujeme ) je množina všech prvků, které patří alespoň do jedné z množin,. 1

Př. 3: V obrázku množin a vyšrafuj množinu. Poznámka: Ve sjednocení je toho hodně, proto je značka vanička, do ní hodně naprší. Př. 4: Najdi dvě množiny jejichž sjednocením vznikne množina všech studentů třídy. Opět mnoho možností: množina kluků a množina holek množina místních a množina dojíždějících Př. 5: Jaký je vztah mezi množinami a, pokud platí =. Pokud platí: = znamená to, že všechny prvky množiny jsou v množině. Rozdíl množin, ( \ ) je množina všech prvků, které nejsou prvky množiny. Př. 6: V obrázku množin a vyšrafuj množinu \. \ Př. 7: Kromě rozdílu množin \, je možné vytvořit také rozdíl \. Zformuluj jeho definici a nakresli ilustrační obrázek. Rozdíl množin \ je množina všech prvků množiny, které nejsou prvky množiny. \ 2

Př. 8: U každé z následujících dvojici množin urči,, \ a \ : =, = { 1,3, π,17} b) = { x Ν ; x > 3}, = { x Ν; x 7} c) = { x Ζ ; x > 3}, = { x Ζ ; x > 5,2} a) { 1,2, π, 8} d) { x ; x 0} = Ζ <, = { x Ζ ; x } 2 = x e) = Z, = N = = { 1,3, π,17} a) { 1,2, π, 8} = { 1, π} { 1, 2,3,, 8,17} = π, \ { 2, 8} = \ = { 3,17} b) = { x Ν ; x > 3} = { 4,5,... } = { x Ν; x 7} = { 1,2...6,7} = { 4,5,6,7} = { 1,2,3,4,... } = N \ = { x N, x > 7} \ = { x N; x < 3} = { 1,2} c) = { x Ζ ; x > 3} = { 2, 1,0,... } = { x Ζ ; x > 5,2} = { 5, 4, 3,... } = { 2, 1,0,... } = { x Ζ ; x > 3} = { 5, 4, 3,... } = { x Ζ; x 5} \ = \ = { 5; 4, 3} d) = { x Ζ ; x < 0} = { 1, 2, 3... } 2 { ; } = Ζ = = { 0,1, 2,... } x x x = = Ζ \ = { x Ζ ; x < 0} \ = Z + 0 e) = Z = N = N = Ζ \ = Z \ = 0 Pedagogická poznámka: Předchozí příklad je poměrně dlouhý. Pokud zbývá málo času, není nutné řešit všechny body. 3

Určování počtu prvků U konečné množiny počet prvků spočítáme bez problému. Problém: Jak určit počet prvků u nekonečných množin? Řešení (částečné): pospojuji prvky množiny s prvky množiny vzájemně jednoznačně (Každý prvek má právě jeden prvek množiny a obráceně. nalogie vytváření párů při tanci. V každé dvojici je právě jeden kluk a právě jedna holka). Pokud ani v jedné množině nezůstane žádný prvek bez partnera z druhé množiny, je počet prvků v obou množinách stejný. (Jakmile na tanečních proběhne volenka a utvoří se páry, hned vidíme, jestli bylo stejně kluků a holek.) Tak budu moci porovnávat nekonečné množiny mezi sebou. Př. 9: Porovnej počet přirozených a sudých přirozených čísel. Na první pohled to vypadá, že přirozených je dvakrát víc (polovina čísel u sudých chybí). Omyl. přirozená čísla: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7,... sudá čísla: 2, 4, 6, 8, 10,... Žádné číslo nezbylo na ocet sudých čísel je stejný počet jako čísel přirozených. Může za to nekonečno: nekonečně není nějaké obyčejné jen největší číslo, ale je to něco úplně jiného řada přirozených čísel nemá poslední člen, za každým číslem bezprostředně následuje další o jedno větší pokud chceme přemýšlet o nekonečnu musíme být opatrní a vzdát se některých představ souvisejících s konečnými čísly. Hilbertův hotel Je hotel s nekonečně mnoho jednolůžkovými pokoji. Pokoje jsou očíslovány přirozenými čísly. Hotel je plně obsazen, v každém je jeden host. Na recepci se dostaví tři turisté a chtějí se také ubytovat. Je možné jim poskytnout ubytování aniž bychom někoho z ubytovaných vystěhovali pryč z hotelu? no, všichni z ubytovaných opustí svůj pokoj a nastěhují se do pokoje s číslem o 3 větším pokoje 1, 2, 3 jsou volné a je možné do nich ubytovat další zájemce. Stejným způsobem je možné ubytovat každý konečný počet turistů. Pedagogická poznámka: Diskuse o Hibertově hotelu studenty baví. Občas se najdou takoví, kteří dokonce přijdou sami na to, jak do plně obsazeného hotelu ubytovat dalšího turistu. Je možné v obsazeném hotelu ubytovat nekonečně mnoho turistů? Stačí, aby se všichni přestěhovali na pokoj jeho číslo je dvakrát větší. Všechny liché pokoje zůstanou volné. když k nekonečnu přičtu konečné číslo, nekonečno se nezmění 4

když půjdu po nekonečné přímce, v jakékoliv vzdálenosti od počátku budu od cíle pořád stejně daleko, pořád mi bude scházet nekonečně velká vzdálenost Př. 10: Petáková: strana 11/cvičení 17 strana 11/cvičení 18 Shrnutí: Nekonečno není obyčejné poslední číslo na konci řady přirozených čísel. 5