Geometrické uspořádání výměnové části a srdcovky. Konstrukce jednoduché výhybky, opornice, jazyky, srdcovky Otto Plášek Tato prezentace byla vytvořen pro studijní účely studentů 1. ročníku magisterského studia oboru Konstrukce a dopravní stavby na Fakultě stavební VUT v Brně a nesmí být použita k žádným jiným účelům.
Výměnová část výhybky Výměna se skládá z: opornic (stock rail); přímá opornice (straight stock rail) a ohnutou (curved); jazyků (switch rail, tongue), přímý a ohnutý spojovacích tyčí (stretcher bar); kluzných stoliček (slide baseplate), výměnových závěrů; jazykových opěrek (stud/distance block); dalšího drobného kolejiva (small fittings). U výhybek starší konstrukce lze nalézt: podvlak jazyka; kořenové stoličky.
Opornice Opornice jsou kolejnice obvyklého průřezu, avšak jiných délek a odlišného děrování. Část hlavy opornice v místě přiléhání jazyka je opracována ve sklonu 3:1 (původně u ČD 2,5:1) tak, aby jazyk nemusel být opracován do příliš ostrého hrotu. Opornice je v neutrální ose děrována pro připevnění opornicových a jazykových opěrek. U výhybek současné konstrukce se používá upevnění opornice pomocí vnější pružné svěrky a pružné spony, vsunuté do kluzné stoličky. U takto upnutých opornic se opornicové opěrky nepoužívají. Kolejnice se ve výhybkách zpravidla upevňují bez úklonu. Před výhybkovými konstrukcemi a za nimi se zřizuje přechod změny úklonu kolejnice pomocí podkladnic s odstupňovaným úklonem.
Jazyky Řezy opornicí a jazykem Jazyk výhybky a jeho hoblování
Geometrické uspořádání jazyků Rozeznáváme především uspořádání: sečné uspořádání jazyka (intersection (outside shift) form of switch) tečné uspořádání jazyka (tangential form of switch), pojížděná hrana přímé opornice je tečnou k pojížděné hraně ohnutého jazyka. dalšími možnosti jsou: parabolické uspořádání jazyka, přímkové uspořádání jazyka.
Tečné uspořádání jazyků A. tečné s přímkovým zakončením a zavedením hrotu za pojížděnou hranu (PH) opornice výhybky soustav UIC 60, S 49 2. generace; výhybky soustav R 65, S 49 1. generace (vyráběné od roku 1986). ZV 3 ZJ t = 1000 PH opornice 800 200 t = 1000 R + e/2 R + e/2 PH jazyka (převzato z předpisu SŽDC S3)
Tečné uspořádání jazyků B. Tečné se skoseným hrotem výhybky R 65, S 49 1. generace původního provedení (vyráběné do roku 1985 včetně), T 1:9-300 R + e/2 ZV ZJ 150 R + e/2 5 PH opornice PH jazyka (převzato z předpisu SŽDC S3)
Tečné uspořádání jazyků C. Tečné s tečnovým (přímkovým) zakončením výhybky soustav T s úhlem odbočení 5, 4, 3 06' ZV ZJ t PH opornice t R + e/2 R + e/2 PH jazyka (převzato z předpisu SŽDC S3)
Sečné uspořádání jazyků Sečné výhybky soustav T, A s úhlem odbočení 6, 7, 8 30' ZV ZJ PH opornice m R R PH jazyka (převzato z předpisu SŽDC S3)
Jazyky Pro výrobu jazyků se zpravidla používá kvalitnější ocel. Jazyk je nižší než opornice a má obvykle zvonový průřez, vyznačující se větší ohybovou tuhostí v příčném směru. Jazyk se pohybuje volně v příčném směru po kluzných stoličkách, opatřených vrstvou vhodného maziva pro snížení přestavného odporu. V kořeni jazyka, tj. v místě, kolem kterého se jazyk otáčí, je jazyk upevněn dvěma způsoby: čepově (loose-heel switch) pérově (flexible switch) Používají se pérové svařované jazyky, které jsou složeny ze dvou částí. Jazyková kolejnice je na konci přelisována na normální příčný průřez kolejnice, se kterou je svařen. U výhybek starší konstrukce se v místě jazyka oslaboval průřez kolejnic hoblováním paty a u výhybek tvaru A se v důsledku oslabení průřezu kořen osazoval podvlaky. U výhybek současné konstrukce se průřez jazyka příčně neoslabuje a ohýbá se prakticky po celé délce.
Srdcovky Srdcovka (common crossing) zprostředkovává křížení pojížděných hran kolejnic. Podle toho, pokračuje-li oblouk v odbočné větvi průběžně přes srdcovku, jedná se o: srdcovku obloukovou (curved common crossing) v opačném případě o srdcovku přímou (straight common crossing).
Srdcovky Kříží-li se pojížděné hrany pod ostrým úhlem, jedná se o jednoduchou srdcovku (ordinary), Kříži-li se pod tupým úhlem, jedná se o srdcovku dvojitou (obtuse crossing).
Jednoduchá srdcovka Jednoduchá srdcovka má jeden srdcovkový klín a dvě křídlové kolejnice Dráha dvojkolí je zajištěna nuceným vedením druhého kola dvojkolí pomocí přídržnice.
Přídržnice Přídržnice jsou umístěny u protilehlých kolejnic. Jako přídržnice se používá speciálně válcovaných profilů, upevněných závisle nebo nezávisle (současná konstrukční úprava) na pojížděné kolejnici.
Rozdělení jednoduchých srdcovek podle konstrukce Z konstrukčního hlediska se srdcovky dělí: montované srdcovky z válcovaných profilů; montované srdcovky s litými srdcovkovými klíny; montované srdcovky s litým středem srdcovky; srdcovky lité; srdcovky s pohyblivými částmi.
Konstrukce jednoduchých srdcovek (převzato z [4])
Konstrukce jednoduchých srdcovek (převzato z [4])
Konstrukce jednoduchých srdcovek (převzato z [4])
Konstrukce jednoduchých srdcovek (převzato z [4])
Dvojitá srdcovka Dvojitá srdcovka se skládá ze dvou srdcovkových klínů, kolenové kolejnice a přídržnice. Používá se u kolejových křižovatek a křižovatkových výhybkách.
Použitá a doporučená literatura [1] SŽDC s.o: Předpis S3 Železniční svršek. Schváleno generálním ředitelem SŽDC dne 3.6.2008 pod č.j.: 9675/08-OP, účinnost od 1. října 2008 [2] ESVELD, C., Modern Railway Track. Second Edition. Delft, MRT Production, 2001, 2nd ed. 654 p. ISBN 90-800324-3-3 [3] PLÁŠEK, O. Železniční stavby. Návody do cvičení. 2.doplněné vyd., Brno: CERM, s.r.o. Brno, 2003. 110 str. ISBN 80-7204-267-X [4] ČECHÁK, J.: Zkrácené označování výhybek a výhybkových součástí. KPM Consult, a.s., 1. vydání, Brno 2001. [5] KLIMEŠ, F.: Železniční stavitelství II. SNTL, ALFA, 2. přepracované vydání, Praha 1981, 312 str.