Hluk v životním prostřed edí Milena Menzlová,, Petr Ambroz, Lenka Machačov ová
Účinky hluku na lidský organismus Podle odborných odhadů je celosvětov tově postiženo hlukem 40 aža 45% lidstva (Lejsek, M.: Amireport,, 2,95:67). Člověk k není v žádném m věku v vůčv ůči i hluku odolný. Dle švédských a japonských autorů působí nepřízniv znivě i na fétus f Účinek na sluchový orgán Poškozen kození sluchu je dočasn asné,, později trvalé. Mimosluchové účinky hluku Změny předevp edevším m prostřednictv ednictvím humoráln lních a vegetativních funkcí. U obou druhů účinku se předpoklp edpokládá sluchový vjem.
Jak vnímáme me problematiku hluku? Hluk v pracovním Hluk v životním prostřed edí prostřed edí Je na každém m pracovišti Měření není tak povinně měřen a pravidelné a důslednd sledné kategorizován jako na pracovištích ch Při i překrop ekročení limitu je Preventivní opatřen ení stanoven soubor jsou možná spíš íše preventivních opatřen ení ve technického ho rázu r svém m výsledku poměrn rně jejich uplatnění je účinných. převážně obtížné. Jedním m z nich jsou Cílené zdravotní zdravotní prohlídky prohlídky obyvatel V případp padě nálezu je neexistují přiznána na NzP
Cíl l předlop edložené práce U vybraných dvou lokalit Ostravy, s předpoklp edpokládanou danou odlišnou komunáln lní hlučnost ností, posoudit hlukovou zátěžz dlouhodobých obyvatel metodou biologického stanovení rizika hluku a srovnat s výsledky klasického laboratorního měřm ěření
Metodika Byl proveden výběr r lokalit s předpokladem p odlišné komunáln lní hlučnosti Prostřednictv ednictvím m médim dií byla se záměrem z informována na veřejnost ejnost Byla postupně navštívena vena bydliště a provedena audiometrie u všech v obyvatel, souhlasících ch s vyšet etřením m a bydlících ch zde 10 let a více v (dánský audiometr AS 216 ověř ěřený a kalibrovaný). Bylo provedeno biologické stanovení rizika hluku Provedeno klasické laboratorní měření hlukoměrem B-K B K (3 x 24 hod. každá lokalita).
Úprava dat 1. Byly vyloučeny všechny v osoby, nesplňuj ující podmínky zadání - 5 osob 2. Vyloučeny osoby se ztrátami tami sluchu jiného původu, p než je důsledek d hluku 3 osoby 3. Byly vyloučeny odlehlé hodnoty 3 osoby Původní rozsah souboru 63 osob Rozsah souboru po úpravách 52 osob
Základní charakteristiky jednotlivých souborů označen ení celkem počet žen věk k (roky) průměr rozpětí bydlení (roky) průměr rozpětí Bydliště - Práce + Bydliště - Práce - Bydliště + Práce + Bydliště + Práce - 11 4 34,5 19 58 27,4 10-50 20 13 34,9 16 63 33,8 16-63 6 3 60,8 36 75 37,5 11-54 15 11 56,5 23-68 36,1 14-66 CELKEM 52 31 44,0 16-85 33,5 10-66
Srovnání ztrát t sluchu ve dvou lokalitách Ostravy. Náměry v tišší a hlučnější lokalitě jsou vysoce statisticky odlišné. Ztráty sluchu v lokalitách Ostravy s různou hlučností 70 60 50 test KS = 3,056 P = 0,000 rozdíl je vysoce stat. významný % 40 30 20 10 0-5 -10-15 -20-25 -30-35 -40-45 -50 51- db
Průměrn rné audiogramy obyvatel Ostravy s různou hlukovou zátěžz ěží db 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 125 250 500 1000 2000 3000 4000 6000 8000 Hz B+P- B+P+ B-P+ B-P- Vysvětlivky legendy: B bydliště P pracoviště + nadměrn rně hlučné - tiché
Rozdíly mezi audiogramy jsou zkresleny různým zným průměrným rným věkemv Průměrné audiogramy vybraných souborů db 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 filharmonici B + P + B - P - OKR raziči OKR technici 250 500 1000 1500 2000 3000 4000 6000 8000 Hz
Vztah mezi ztrátami tami sluchu a expozicí (frekvence s nejvyšší ššími ztrátami) tami) db 35 30 25 20 15 10 5 0 4000 Hz, B- P - y = 0,222x + 10,065 0 20 40 60 80 roky db 50 40 30 20 10 0-10 -20 4000 Hz, B - P + y = 0,4884x + 0,5178 0 20 40 60 80 roky db 60 50 40 30 20 10 0 6000 Hz B + P - y = 0,603x + 0,3876 0 20 40 60 80 roky db 100 80 60 40 20 0 6000 Hz, B + P + y = 0,883x - 16,208 0 20 40 60 80 100 roky
Výsledky biologického hodnocení rizika hluku u různých r souborů Profesní skupiny Filharmonici 0, 72 db/rok Těžké vrtné soupravy 1,15 db/rok Důlní technici 0,82 db/rok Rubači 1,35 1,67 db/rok Raziči 1,43 1,86 db/rok Obyvatelé Ostravy B P - 0,22 db/rok B P + 0,48 db/rok B + P - 0,60 db/rok B + P + 0,88 db/rok
Výsledky laboratorního měřm ěření hlučnosti Tišší lokakalita Denní doba LAeq 52,5 db Noční doba Laeq 46,2 db Hlučná lokalita Denní doba LAeq 62,0 db Noční doba LAeq 55,7 db
Diskuze 1. Uvedené výsledky je nutno brát t jako screeningové,, s negativním m důsledkem d sledkem malých souborů.. Pozitivní dopad ale mám velká homogennost souborů a zejména dlouhodobost bydlení. 2. Audiometrické vyšet etření nebylo sice provedeno v tiché komoře, ale tam nebyly získz skány ani další srovnávan vané údaje. Vlivem nežádouc doucích ch ovlivnění by výsledky biologického hopdnocení rizika hluku mohly být lehce nadsazeny
Závěry 1. Dle platné legislativy mají být pracovní činnosti s koeficientem 1,5 a více v zařazeny azeny do 4. kategorie jako mimořádn dně rizikové.. Zde zařazujeme azujeme raziče e a rubače. 2. Na základz kladě provedených četných hodnocení rizika biologickou metodou a jejich srovnání s laboratorními měřm ěřeními doporučuji uji jako hranici pro 3. kategorii ztrátu tu 1,0 db/rok. Z uvedených by zde patřily např.. těžt ěžké vrtné soupravy. 3. Jako dolní hranici 2. kategorie považuji koeficient 0,5. Zde by patřily důlnd lní technici a filharmonici, ale také obyvatelé hlučnější lokality Ostravy. 4. Tišší část Ostravy vychází biologickým hodnocením příznivěji, než by se dalo očeko ekávat dle laboratorního měření.. Domnívám m se, že e z dlouhodobého hlediska bráno nebyla tak hlučná,, jako v současnosti..