Logistická mapa regionu h

Logistická mapa regionu h Vydala: Společnost das plus der oberpfalz Nürnberger Str. 124 92533 Wernberg-Köblitz Redakce: Tina Breitenbach Kontaktní osoba: Stephan Jarmer Telefon: (0961) 81 80 03 Telefax: (0961) 81 20 19 www.oberpfalz-plus.de Výzkum provedla: Vysoká škola Amberg-Weiden Prof. Dr.-Ing. Stephanie Abels-Schlosser Fakulta podnikové ekonomiky, výroby a logistiky www.haw-aw.de/abels_schlosser Stav: duben 2012 Projekt Logistická mapa regionu vznikl za podpory Evropské unie v rámci projektu INTERREG IV- Cíl 3 Podpora malých projektů v evropském regionu Egrensis 1 Text/Layout/Grafika: Regionální management okresu Schwandorf Wackersdorferstr. 80 92421 Schwandorf Telefon (09431) 471 482 Telefax (09431) 471 110 www.sad-regional.de

Obsah Seznam obrázků... 3 Seznam tabulek... 3 Úvod... 4 1. Analýza infrastruktury pro účely logistiky... 6 1.1. Dopravní infrastruktura... 6 1.2. Logistické uzly... 9 1.3. Výpočetní technika... 10 1.4. Nabídka pracovních sil... 11 1.5. Vzdělání a výzkum... 11 1.6. Ceny stavebních pozemků... 13 2. Analýza stavu a struktury logistiky v regionu... 14 2.1. Převažující odvětví logistiky v regionu... 14 2.2. Struktura podniků a význam z hlediska zaměstnanosti... 15 2.3. Interní analýza vysoké školy HAW... 16 2.4. Externí analýza vysoké školy HAW... 17 3. Analýza podniků... 17 3.1. Důležité ukazatele vybraných podniků... 17 3.2. Význam jednotlivých druhů přepravy pro logistiku... 20 3.3. Spolupráce... 20 3.4. Plánovaný vývoj v logistických společnostech a odděleních logistiky... 21 3.5. Důležitá místní kritéria pro rozhodování podniků... 23 4. Doporučené návrhy na vytvoření logistického centra na dálničním křížení Oberpfälzer Wald... 24 4.1. Důležitá kritéria pro podnikání... 24 4.2. Logistické centrum... 25 5. SWOT analýza - rizika a doporučení... 26 5.1. SWOT analýza vysoké školy HAW... 26 5.2. Výsledky analýzy - rizika... 27 5.3. Výsledky analýzy - doporučení... 27 6. Databanka... 28 7. Závěrečné poznámky... 28 7.1. Podpora projektu... 28 7.2. Pohled do budoucna a další výzkum... 28 2

Seznam obrázků Obrázek 1 Zkoumaný region... 6 Obrázek 2 Vytížení železniční sítě, Bavorsko 2010... 7 Obrázek 3 Vytížení železniční sítě, osobní doprava, Bavorsko 2010... 8 Obrázek 4 Vytížení železniční sítě, nákladní doprava, Bavorsko, 2010... 8 Obrázek 5 Využití techniky... 10 Obrázek 6 Míra nezaměstnanosti, prosinec 2011... 11 Obrázek 7 Vzdělávací zařízení a výzkumná střediska... 12 Obrázek 8 Rozdělení dle odvětví... 14 Obrázek 9 Počet zaměstnanců v logistice... 15 Obrázek 10 Počet zaměstnanců podniky vykazující 75-100 % pracovních míst v logistice... 15 Obrázek 11 Počet zaměstnanců podniky vykazující maximálně 10 % pracovních míst v logistice... 16 Obrázek 12 Vlastnické vztahy... 16 Obrázek 13 Hlavní činnost podniků... 18 Obrázek 14 Počet a rozdělení logisticky významných podniků... 18 Obrázek 15 Logistika z hlediska počtu zaměstnanců... 19 Obrázek 16 Rozdělení podniků dle velikosti obratu... 19 Obrázek 17 Druhy přepravy... 20 Obrázek 18 Podíl balíkových/ expresních služeb... 20 Obrázek 19 Spolupráce v oblasti logistiky... 21 Obrázek 20 Plánovaný růst... 21 Obrázek 21 Podniky s konkrétním plánem růstu... 22 Obrázek 22 Podniky uvažující o expanzi... 22 Obrázek 23 Důležitost místních kritérií... 23 Obrázek 24 Vzdálenosti, vzdušná čára... 24 Obrázek 25 Kritéria pro rozhodování logistických firem... 24 Obrázek 26 Logistické centrum... 25 Obrázek 27 Podniky, které se vyslovily pro vznik logistického centra... 26 Obrázek 28 Podpora projektu... 28 Seznam tabulek Tabulka 1 Průměrná kupní cena pozemků na m², 2011... 13 Tabulka 2 Zastoupení odvětví mezi podniky v dané oblasti... 15 Tabulka 3 Podíl podniků v regionu na jednotlivých odvětvích... 18 Tabulka 4 Vzdálenosti z hlediska distribuční logistiky... 23 Tabulka 5 SWOT analýza vysoké školy HAW... 27 3

Úvod Pod pojmem "pohyb zboží a logistika" nebo "logistika pohybu zboží" rozumíme všechny činnosti, které jsou potřebné k tomu, aby se zboží dostalo v požadovaném množství a čase, v požadovaném stavu, s potřebnými informacemi a za minimální náklady na požadované místo určení a zde bylo dle potřeby k dispozici. Jedná se přitom o činnosti zasahující do více odvětví, nezahrnují ale výrobní procesy. Pohyb zboží a logistika jsou předpokladem a zároveň "následkem" hospodářského a společenského života. Tvoří páteř hospodářství, které je orientováno na výrobu. Výkonné logistické systémy a sítě představují proto rozhodující faktor, aby podniky a firmy obstály v mezinárodní konkurenci. Na Německo jsou v této souvislosti kladeny vysoké nároky vystupuje zde nejen jako hospodářská velmoc, ale také jako významná tranzitní země uprostřed rozšířené Evropy. Musí neustále zvyšovat výkonnost svého dopravního systému, který by měl doprovázet změny ve struktuře hospodářství a podporovat jeho neustálý rozvoj. Proto je nezbytné vytvořit takové dopravní cesty, sítě a uzly, které splňují požadavky na potřebu a výkon. Musí splňovat jak obecné požadavky, tak specifické požadavky závislé na konkrétním druhu přepravy. Německá logistika zaujímá dnes v Evropě vedoucí postavení. V roce 2009 dosáhl její obrat 200 miliard euro. To je přibližně 7 procent německého hrubého domácího produktu (HDP). Logistika přepravy zboží, která zaměstnává odhadem 2,6 milionů osob, má po obchodu a automobilovém průmyslu třetí největší obrat v Německu. Logistika je velmi dynamické a rychle se rozvíjející odvětví budoucnosti. 1 Česká republika se i nadále řadí mezi TOP 5 nejoblíbenějších logistických destinací Evropy. Vyplývá to ze zprávy European Distribution Report, provedenou společností Cushman & Wakefield. 2 V žebříčku logistických destinací obsadila v roce 2008 východní Evropa obecně vítězné pozice: Česká republika obsadila z hlediska logistických tržních podmínek čtvrtou příčku, umístila se za Maďarskem (3. místo) a před Polskem (5. místo). Stále více podniků zde otevírá své výrobní závody jednak aby využily zdejší výhodné podmínky podnikání a dalším důvodem je vyrábět co nejblíže rychle rostoucí poptávce východoevropského trhu. Německo obsadilo dle této studie osmé místo. 3 Také podle hodnocení Světové banky Logistics Performance Index, které se zpracovává jednou za dva roky a měří logistickou atraktivitu 155 zemí světa, se Německo umístilo v roce 2010 poprvé na vrcholu. V polovině ze šesti kategorií, které Světová banka hodnotí, se Německo nachází mezi prvními třemi zeměmi. Konkurenceschopnost každého hospodářského celku je významně spoluurčována schopnostmi logistiky v dané oblasti a dále výkonností a provázaností dopravy a dopravních sítí: silniční a železniční sítě, lodní a letecké dopravy. Důležitým faktem je, zda jsou smysluplně propojeny do logistických uzlů jako veřejná nákladní centra, letiště, námořní a 1 Spolkové ministerstvo dopravy a místního rozvoje: Logistikstandort Deutschland. http://www.bmvbs.de/shareddocs/de/artikel/ui/logistikstandort-deutschland.html 2 C&W: In: Europas Logistikstandorte: Ungarn, Tschechien und Polen unter den Top 5. In: http://www.cushwake.com/cwglobal/jsp/newsdetail.jsp?country=de&language=de&repid=c17800001p, 22.07.2008. 3 Bylo posuzováno 16 faktorů: nájem, ceny pozemků, stavební náklady, mzdové náklady, silniční síť, hustota dopravy, železniční síť,, náklady na silniční, železniční, vzdušnou a lodní dopravu, hustota obyvatelstva, přístup k zemím EU, přístup k zemím mimo EU, dostupnost pozemků o rozloze nad 10.000 m². 4

vnitrozemské přístavy. Tyto logistické uzly umožňují vytváření výkonných intermodálních dopravních uzlů a sítí. V současné době může rozvoj infrastruktury jen stěží držet krok s rostoucím požadavkem na mobilitu. Proto je důležitým cílem vytvářet a používat infrastrukturu inteligentněji, efektivněji a bezpečněji. Propojení infrastruktury a organizační a informační propojení jsou předpokladem pro to, abychom na jedné straně splnili požadavky globalizace, a na druhé straně abychom využili šance, které nabízí rychle se rozvíjející trh pohybu zboží a logistiky. Zároveň je ale nutné brát při utváření logistiky ohled na aspekty jako životní prostředí a ekologicky šetrné využívání zdrojů. 4 Společnost Das Plus der Oberpfalz by chtěla dosáhnout toho, aby bylo posíleno propojení a spolupráce v rámci hospodářského regionu Horní Falc ležícího uprostřed Evropy. Spolupráce se sousedy z České republiky bude stále významnější, jelikož region představuje společný hospodářský prostor, který je tak investory většinou vnímán a který se nejlépe bude dále vyvíjet společně. Bylo nutné popsat potenciál regionu z hlediska jeho dalšího vývoje jako logistického celku. Proto byla vytvořena tato logistická mapa regionu. Region, který je předmětem studie, zahrnuje okres Tirschenreuth, okresy Neustadt an der Waldnaab a Schwandorf, město Weiden, jižní oblast okresu Amberg-Sulzbach (plánovaný region 6), a bývalý okres Tachov v České republice. Ze statistického hlediska se zde jedná o Horní Falc DE23 (označení SAD 09376, TIR 9377, NEW 9374, WEN 9363, AS 9371) a Plzeň CZ 32.1. 4 Spolkové ministerstvo dopravy a místního rozvoje: Logistikstandort Deutschland. In: http://www.bmvbs.de/shareddocs/de/artikel/ui/logistikstandort-deutschland.html 5

Obrázek 1 Zkoumaný region 5 Logistické mapování podporuje regionální aktivity této příhraniční oblasti tím, že popisuje stávající strukturu, výkonnost a možnosti dalšího vývoje logistiky v regionu a v celé příhraničí oblasti. Firmám plánujícím své podnikatelské aktivity slouží jako pomůcka pro lepší orientaci při výběru lokality pro podnikání nebo při výběru eventuálních partnerů. Za tímto účelem vytvořila vysoká škola Amberg-Weiden databanku - http://www.hawaw.de/abels_schlosser.html. Při evidenci podniků na Tachovsku se vyskytl dle informací vysoké školy problém. Mnoho firem registruje sídlo firmy v Praze a tyto firmy se potom nevyskytují ve statistikách či jiných evidencích tachovského regionu. Z tohoto důvodu byly informace pro studii čerpány pouze z oficiálně dostupných zdrojů. 1. Analýza infrastruktury pro účely logistiky Zkoumaný region má díky své poloze dobré podmínky z hlediska dopravní obslužnosti: 1.1. Dopravní infrastruktura Oblast Horní Falce má velký logistický potenciál daný mimo jiné dobrou dopravní infrastrukturou: Křížení mezinárodních dálnic Region se nachází ve středu Evropy. Nejvýznamnějším druhem dopravy je v současné době doprava silniční. Oblastí prochází jednak dálnice A6, která spojuje Německo s Českou republikou přes hraniční přechod Waidhaus, dálnice A93, a na druhé straně hlavní silnice B85, B22 a silnice B299 a B14 vedoucí přes hranice. 5 Bavorské ministerstvo hospodářství, infrastruktury, dopravy a technologie a Bavorské ministerstvo životního prostředí, zdravotnictví a ochrany údajů: http://www.stmwivt.bayern.de/efre/interreg_iv/grenzuebergreifende_zusammenarbeit/bayern_tschechien/foerdergebietskart e.html, změněno. 6

Železnice Hof-Regensburg (s možností elektrifikace) Elektrifikací železnice Hof-Regensburg by byl vytvořen důležitý národní koridor pro přepravu zboží mezi námořními přístavy a jižním Německem propojení rychlými kontejnerovými vlaky přes překladové nádraží Regensburg (kombinovaná nákladní přeprava) do Mnichova, Pasova, Lince, pokud to celkově vyšší objem souprav dovolí a stávající tratě budou uvolněny. Nevýhodou je, že trať prochází často obcemi nebo vede poblíž obcí. Tato omezení by měly zmírnit protihlukové bariéry nebo tišší kolejová vozidla, přesné výzkumy provádí zatím vysoká škola HAW Amberg/ Weiden. Paralelně k tomu se objevují v oblasti propojení východu se západem snahy Evropské Unie v rámci projektu TEN-T o vybudování železnice z Regensburgu přes Schwandorf a Furth im Wald do Plzně a Prahy. Cílem by mělo být vytvoření spojení s námořními přístavy v západní Evropě. 6 Pro účely projektu je důležitá informace, jestli firmy v regionu, případně v sousedních oblastech v České republice, budou mít zájem o přepravu zboží po železnici za stávajících podmínek. Obrázek 2 Vytížení železniční sítě, Bavorsko 2010 7 6 European Commission DG MOVE: Final report-trans european transport network planning methodology. In: http://ebookbrowse.com/2010-10-ten-tplanning-methodology-pdf-d82647343, 18.10.2010. 7 Destatis: Belastung des Schienennetzes, Ländergruppe 7 (Bayern), 2010 In: http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/sites/destatis/internet/de/content/publikationen/fachveroeffentlichungen/verkehr/p ersonenverkehrschienenverkehr/betriebsdatenschienenverkehr2080210107004,property=file.pdf 7

Obrázek 3 Vytížení železniční sítě, osobní doprava, Bavorsko 2010 8 Obrázek 4 Vytížení železniční sítě, nákladní doprava, Bavorsko, 2010 9 8 Destatis: Belastung des Schienennetzes, Ländergruppe 7 (Bayern), 2010 In: http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/sites/destatis/internet/de/content/publikationen/fachveroeffentlichungen/verkehr/p ersonenverkehrschienenverkehr/betriebsdatenschienenverkehr2080210107004,property=file.pdf 9 Destatis: Belastung des Schienennetzes, Ländergruppe 7 (Bayern), 2010 In: http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/sites/destatis/internet/de/content/publikationen/fachveroeffentlichungen/verkehr/p ersonenverkehrschienenverkehr/betriebsdatenschienenverkehr2080210107004,property=file.pdf 8

1.2. Logistické uzly S výše uvedenými dopravními podmínkami úzce souvisí tematika dopravní sítě tj. logistické uzly, významná dopravní centra a logistická centra. V následujícím textu jsou uvedeny výchozí podmínky, které má region v oblasti mezinárodní výměny zboží: (v závorkách je vždy uvedena přibližná vzdálenost a doba jízdy z dálničního křížení A6/A93) Mezinárodní letecká & námořní doprava Letiště Mnichov (150 km, 1,5 6 hod.) Letiště Frankfurt (300 km, 3 6 hod.) Přístav Brémy (650 km, 6 hod.) Přístav Hamburk (650 km, 6 hod.) Nevýhodou je velká vzdálenost k nejbližšímu námořnímu přístavu (650 km od dálničního křížení A6/A93). Evropská doprava Veřejné nákladní centrum /Letiště Norimberk (100 km, 1 hodina) Specializované společnosti Veřejné nákladní centrum Regensburg (70 km, 45 min.) Veřejné nákladní centrum Halle/Saale (280 km, 2,5 hod.) K současným logistickým centrům v blízkém okolí patří veřejná nákladní centra v Normiberku a Regensburgu a další centra kombinované nákladní přepravy 10 : Terminál Metrans v Plzni (180 km, 1:40 h): 50.000 m² rozloha terminálu, 35.000 m² skladovací plocha, skladová kapacita 2.000 TEU, přepravní kapacita 40 nákladních automobilů, spádové regiony: Karlovy Vary, Plzeň, podniky v areálu bývalého závodu Škoda + jejich dodavatelé, Plzeňský pivovar; 11 CTPark Plzeň (180 km, 1:40 h): připojení na železnici není, 295.512 m² rozloha terminálu, 126.341 m² rozloha haly, nevyužitý prostor 18% (22.346 m²), spádové firmy: AVC Network, Bodycote, Daikin, DHL, Koyo, Panasonic Matsushita, Maurice Ward, Mol Logistics, Porsche, Siemens, SY Wiring Technologies, Tatung a další; 12 CTPark Bor (55 km, 30 min) připojení na železnici není, rozloha 180 ha, 785.202 m² rozloha haly, nevyužitý prostor 77% (603.583 m²), spádové firmy: Loxxess, Bridgestone, Schenker, Tech Data, FujiTrans, Arjowiggins, Happich a další; TriCon Nürnberg (100 km, 1 Std.) trimodální terminál, 160.000 m², celková kapacita 350.000 nákladních jednotek ročně 10 Kombinovaná nákladní přeprava 11 Metrans Pilsen: http://www.metrans.cz/terminal-pl.php 12 CT Park: http://www.ctpark.eu/en/location.html/cz-pilsen-region-ctpark-bor#/en/development.html/cz-pilsen-region-ctparkplzen 9

Duss Regensburg (70 km, 45 min.) železnice/silnice, kapacita 100.000 nákladních jednotek ročně, (130.000 nákladních jednotek ročně po dokončení) Pöhland Hof (100 km, 1 Std.) 13 13.000 m² plus dalších 20.000 m² (Silberberg) V posledních pěti letech byly v České republice vystavěny nové průmyslové a skladovací zóny o celkové rozloze více než 600.000 m². Téměř polovina byla postavena koncovými uživateli, zbytek vybudovaly různé investorské společnosti. V budoucnosti bude výstavba podniků a logistických parků poblíž dálnic a převedení klíčových činností z Prahy pokračovat. Tato skutečnost souvisí s vývojem mzdových nákladů v hlavním městě. CTP Invest je v současné době největší pronajímatel průmyslových nemovitostí v České republice. Do roku 2013 by měly být vybudovány další čtyři průmyslové parky o celkové rozloze 86.000 m². Výstavba průmyslových a logistických parků poblíž dálnic a převedení klíčových činností z Prahy budou v budoucnosti pravděpodobně pokračovat z důvodu rostoucích mzdových nákladů v hlavním městě České republiky. 14 1.3. Výpočetní technika V oblasti Horní Falce je připojení k síti stále ještě velmi nejednotné, venkovské oblasti a okrajové části měst nejsou zasíťovány dostatečně. S obdobnou situací se setkáváme také v řídce osídlených oblastech Západních Čech. 15 V současné době nelze hovořit o celoplošném pokrytí širokopásmovým/ optickým vláknem, ale k dispozici jsou individuální, uspokojivá a finančně dostupná řešení různých firem. Výsledky dotazování mezi podniky ukázaly, že nedostatky se vyskytují ještě v okolí města Plößberg. Obrázek 5 Využití techniky 16 Dle evidence Eurostatu byl průměrný stav pokrytí širokopásmovým datovým připojením na 100 obyvatel v roce 2010 v Německu 31,3 a v České republice 20,4. 17 Hodnotíme li připojení podniků, jsou výsledky obou zemí srovnatelné. V roce 2011 bylo připojeno k síti v Německu 91 procent a v České republice 89 procent podniků. 18 13 Bayern Innovativ: Intermodale Verkehre- Güterverkehrszentren in der Fläche. In: http://bayern- innovativ.de/ib/site/documents/media/8a5b76d0-8503-48e3-cb4c-76edeb6850e4.pdf/03e_r_ttger_intermodale_verkehre_- _G_terverke.pdf, 26.11.2009. 14 BA Munk, strana 35, 36, 41; 15 BA Munk, strana 42; 16 Na tuto otázku existovalo více možných odpovědí. 17 Eurostat: Breitband je 100 EW. Kode : TSIIR150 In: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&plugin=0&language=de&pcode=tsiir150 18 Eurostat: Breitband und Konnektivität-Unternehmen. ISOC_BDE15B_E In: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitviewtableaction.do;jsessionid=9ea7d07d30e2e278af59c9dd4ec98c358b7839b0 20cd.e34OaN8PchaTby0Lc3aNchuMbhuMe0 10

1.4. Nabídka pracovních sil Nezaměstnanost v regionu se pohybovala v prosinci 2011 mezi 2,9 procenty (Schwandorf, Amberg-Sulzbach) a 6,6 procenty (město Weiden) a s průměrem 4 procenta mírně přesahovala průměr celého Bavorska (3,4 procent). Nezaměstnanost na Tachovsku v únoru 2012 dosahovala 10,7 procent, což je výrazně vyšší hodnota než na německé straně. 19 Aktuální přehled pro daný region a příhraniční oblasti nabízí obrázek 6. Obrázek 6 Míra nezaměstnanosti, prosinec 2011 20 Strukturální rozdíly spočívají v tom, že v plzeňském regionu bylo vytvořeno 50 % hrubého domácího produktu v oblasti služeb. Tento sektor není na německé straně příliš výrazný, zde dominují především průmyslové obory. Podíl absolventů vysokých škol je v plzeňském regionu (11,6 %) výrazně vyšší než na německé straně (4,1 %). 1.5. Vzdělání a výzkum Ve zkoumaném regionu a v jeho okolí se nacházejí četná vzdělávací zařízení a výzkumná střediska. Následující přehled poukazuje na jejich význam pro přeshraniční spolupráci a uvádí jejich zaměření související s oblastí logistiky a přepravy. 19 Bericht über die Situation auf dem Arbeitsmarkt der Region Pilsen im Februar 2012/ Zpráva o situaci na trhu práce Plzeňský kraj únor 2012. In: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/plk/statistiky/trh_prace_pk_2011_analyza.pdf 20 Tiskové sdělení BA: Tiskové sdělení Nr. 01/2012 03. Januar 2012. In: http://www.arbeitsagentur.de/dienststellen/rd-by/rd-by/zahlen-daten-fakten/2012/01- AMB-Dezember-2011-pdf.pdf, změněno. 11

Obrázek 7 Vzdělávací zařízení a výzkumná střediska 21 1. Evropské střední odborné učiliště Weiden v rámci přeshraničního vzdělávání nabízí česko německé třídy, určeno pro řidiče z povolání 2. Odborné vzdělávací středisko Schwandorf spolupracuje s Českou republikou v rámci programu Studující region Schwandorf 3. Vysoká škola aplikovaných věd - HAW Amberg Weiden katedra pro podnikovou ekonomiku je zaměřena na obory výroba a logistika. 4. Škola výpočetní techniky (EDV) Wiesau, organizuje ve spolupráci s Českou republikou program vzdělávání pro cizince 5. Vysoká škola Weiden (Weidener Technologie-Campus)/ Amberg (Amberger Technologie-Campus) 6. CNA Fraunhofer Nürnberg zaměřena na logistiku 7. Univerzita Bayreuth obor podniková ekonomika se zaměřením Organizace orientovaná na proces a logistika 8. Univerzita Regensburg katedra podnikové ekonomiky, zaměření na controlling a logistiku 9. Vysoká škola Regensburg nabízí rovněž obor podniková ekonomika se zaměřením na logistiku 21 Přepracováno dle: Bavorské ministerstvo hospodářství, infrastruktury, dopravy a technologie / Bavorské ministerstvo životního prostředí, zdravotnictví a ochrany údajů: http://www.stmwivt.bayern.de/efre/interreg_iv/grenzuebergreifende_zusammenarbeit/bayern_tschechien/foerdergebietskart e.html, změněno. 12

10. Vysoká škola aplikovaných věd Georg-Simon-Ohm-Hochschule, Norimberk se zaměřením na logistiku v rámci podniku 11. Univerzita Friedricha Alexandra, Erlangen katedra logistiky 12. Západočeská univerzita v Plzni (CZ) strojírenská a elektrotechnická fakulta Univerzita nabízí stipendia ve spolupráci s partnerskými organizacemi GFPS-CZ a GFPS e.v (Organizace pro studentskou a kulturní výměnu ve střední a východní Evropě), koordinačním centrem německo - české výměny mládeže TANDEM Plzeň a za podpory projektu Plzeň 2015. Každý semestr mohou na Západočeské univerzitě v Plzni studovat dva němečtí studenti. 13. Střední průmyslová škola dopravní Plzeň (CZ) spolupráce a partnerství s německými podniky (firma Grammer Tachov/Amberg) 14. Středisko IT-Speicher Regensburg spolupráce výpočetní techniky a logistiky (cluster IT / logistika) 1.6. Ceny stavebních pozemků Ceny stavebních pozemků jsou důležitým hodnotícím kritériem pro logistické lokality. V porovnání s jinými oblastmi je tento region obzvláště atraktivní díky nízkým cenám stavebních pozemků, stanovených na m². Lokalita /m² Mnichov, hlavní město zemského 1115,82 celku Mnichov, venkov 721,97 Weiden i. d. Opf. 128,08 Amberg-Sulzbach, venkov 76,51 Schwandorf, venkov 72,24 Tabulka 1 Průměrná kupní cena pozemků na m², 2011 22 V místním informačním systému Bavorska BIHK (Bavorské průmyslové a obchodní komory) lze na stránkách http://www.sisby.de najít aktuální nabídku pozemků a nemovitostí vhodných pro podnikání včetně kontaktních osob, které zodpoví konkrétní dotazy týkající se dané lokality, informace o struktuře každé správní jednotky, a dále kontakty na centra technologií a investic v dané lokalitě. Dále je možné prohlédnout si vámi zvolený pozemek na detailních, interaktivních mapkách a leteckých záběrech a nechat si z nich vyvolat prezentaci. 23 V regionálním informačním systému RIS, který je spravován Centrem pro regionální rozvoj České republiky, příspěvkové organizace Ministerstva pro místní rozvoj, můžeme pod odkazem http://www.risy.cz nalézt seznam Brownfields nepoužívaných a chátrajících zastavěných pozemků. 24 Sanace a revitalizace těchto nemovitostí nebo pozemků za účelem 22 Spolkový statistický úřad a okresní statistické úřady, stav: 05.12.2011 23 http://www.sisby.de 24 Pozemky a nemovitosti ležící v urbanizovaných oblastech, které ztratily svoji původní funkci a účel a jsou opuštěné a bez využití. Často působí negativně na životní prostředí a jsou zastavěny zchátralými průmyslovými či jinými objekty. 13

jejich efektivního využití je dle Centra pro regionální rozvoj České republiky podporována z fondů Evropské unie. 25 2. Analýza stavu a struktury logistiky v regionu Analýza stavu a struktury vychází z údajů úřední statistiky, ale také z propočtů a odhadů provedených na základě fundovaných výzkumů vycházejících z faktů a odborné literatury. 2.1. Převažující odvětví logistiky v regionu Předmětem výzkumu bylo přibližně 200 logisticky významných podniků tj. podniky zabývající se logistikou nebo podniky, v nichž má oddělení logistiky významné postavení. Tyto podniky můžeme rozdělit dle oborů. Převažují průmyslové a výrobní podniky (34 %), následují služby (20 %) a obchod (17 %), viz obrázek 8. Obrázek 8 Rozdělení dle odvětví V okrese Schwandorf jsou výrazněji než jinde zastoupeny obchodní a průmyslové podniky. Například v okrese Neustadt a. d. Waldnaab je jich mnohem méně. Přehled jednotlivých oblastí regionu s přiřazením příslušných odvětví zachycuje obrázek 14. Tabulka 2 poskytuje přehled o zastoupení jednotlivých odvětví mezi podniky v dané oblasti, členěno dle okresů. 25 http://www.risy.cz 14

Tabulka 2 Zastoupení odvětví mezi podniky v dané oblasti 2.2. Struktura podniků a význam z hlediska zaměstnanosti V daném regionu se nachází většinou malé a střední podniky. Podíl zaměstnanců v logistice těchto podniků se pohybuje většinou pod hranicí 10 procent (obrázek 9). Obrázek 9 Počet zaměstnanců v logistice Najdeme zde i podniky, které vykazují počet pracovních míst v logistice 75 100%. Jedná se ale o podniky s celkově velmi nízkým celkovým počtem zaměstnanců (obrázky 10 a 11). Obrázek 10 Počet zaměstnanců podniky vykazující 75-100 % pracovních míst v logistice 15

Obrázek 11 Počet zaměstnanců podniky vykazující maximálně 10 % pracovních míst v logistice 2.3. Interní analýza vysoké školy HAW Struktura podniků: Ve zkoumaném regionu se nachází přibližně 200 podniků, které se přímo zabývají logistikou nebo mají rozsáhlejší odvětví logistiky. Dle výsledků interní analýzy je zde jen málo velkých podniků. Většina firem má charakter malých a středních podniků a z vlastnického hlediska jsou to převážně firmy v osobním vlastnictví (66% rodinné vlastnictví) a jsou registrovány většinou jako společnosti s ručením omezeným nebo komanditní společnosti. Obrázek 12 Vlastnické vztahy Většina těchto podniků jsou průmyslové a obchodní firmy, logistika zde není předmětem podnikání, ale funguje spíše jako nástroj podřízený požadavkům výroby. Zaměstnanci: Průměrná míra nezaměstnanosti v regionu se pohybuje kolem 4 procent, což mírně přesahuje průměrnou míru nezaměstnanosti celého Bavorska, která činí 3,4 procent (obrázek 3). Počet zaměstnanců zkoumaných firem spadá maximálně do kategorie 50 až 99 zaměstnanců, z toho většinou pracuje nejvýše 10 procent zaměstnanců v oblasti logistiky. Podíl absolventů vysokých škol je nízký. Pro danou oblast je charakteristickým znakem odliv obyvatelstva a celkově klesající počty obyvatel. 16

Přeprava: Region využívá osvědčené způsoby dopravy (silniční doprava). Změna organizace přepravy není v současné době dle výzkumů HAW požadována, valný zájem není ani o vybudování logistického centra. 2.4. Externí analýza vysoké školy HAW Poloha regionu: Zkoumaná oblast leží na hranici mezi západní a východní Evropou, ale neleží v centru hlavních německých logistických tras a je poměrně vzdálená od mezinárodních dopravních center. Atraktivita regionu: Situace ve výstavbě českých a dokonce i německých silnic se v posledních letech výrazně zhoršila, což je důsledkem vysokého komunálního zadlužení. Velké nedostatky, především v pohraničí, jsou zaznamenány v oblasti veřejné hromadné dopravy. V Bavorsku i v českém pohraničí jsou stále ještě oblasti, kde je dopravní spojení nevyhovující, přičemž na české straně najdeme území, kde hromadná doprava zcela chybí. Nárůst dopravy může vést ke zhoršení kvality životního prostředí, především v menších obcích, kde nejsou vybudovány dopravní obchvaty. Vytvoření fungující veřejné hromadné dopravy a železniční dopravy je proto tak důležité, aby zabránilo negativním účinkům na kvalitu života v regionu. Nárůst tranzitní dopravy skrývá jinak nebezpečí, že se oblast Horní Falce a Západních Čech stane tranzitním územím. 26 Česká republika: V Čechách se nacházejí nová, velká logistická centra s volnými kapacitami, mzdy jsou zatím stále nízké, úroveň vzdělání pracovních sil je dobrá. Dle vysoké školy HAW je zde díky vysoké míře nezaměstnanosti pracovní síla k dispozici. Země navíc využívá ještě podpůrné prostředky Evropské unie, což umožňuje její další rozvoj. 3. Analýza podniků Analýza podniků vychází především z výsledků dotazování prováděném v reprezentativním vzorku podniků logistických firem nebo odděleních logistiky ve výrobních podnicích. 3.1. Důležité ukazatele vybraných podniků Hlavní činnost: 26 BA Munk, strana 45 17

Obrázek 13 Hlavní činnost podniků Logistika není většinou cílovou činností dotazovaných podniků. Hlavní činností většiny podniků je výroba (56 %), následuje přeprava (27 %) a obchod (17 %). Logistika je ve výrobních firmách pouze prostředkem k dosažení cíle a je podřízena požadavkům výroby. Provedeme-li porovnání dle oblastí, v okrese Schwandorf převažuje obchod (podíl 47 %), oproti tomu v okresech Weiden, Amberg-Sulzbach a Tirschenreuth převládají průmyslové podniky (pro srovnání tabulka 2). Obrázek 14 Počet a rozdělení logisticky významných podniků Tabulka 3 Podíl podniků v regionu na jednotlivých odvětvích 18

Tabulka 3 ukazuje podíl podniků v jednotlivých okresech na různých hospodářských odvětvích. V oblasti zpracování dat se umístil okres Neustadt a. d. Waldnaab se 43 procenty na prvním místě, v okrese Schwandorf se nachází 51 procent všech obchodních podniků zkoumané oblasti. Hlavní hospodářská odvětví: Hlavní hospodářská odvětví se člení následujícím způsobem: Hospodářské odvětví 25: výroba kovových předmětů (22 tázaných podniků) Hospodářské odvětví 46: velkoobchod (11 tázaných podniků) Hospodářské odvětví 52: skladování a poskytování dalších služeb v souvislosti s dopravou (12 tázaných podniků) Počty zaměstnanců: Počet zaměstnanců ve vybraných podnicích se pohyboval od kategorie 4-9 zaměstnanců až po 1000 zaměstnanců. Většina podniků ale spadá do kategorie 50-99 zaměstnanců. Podíl pracovníků zaměstnaných v logistice je ve většině případů pod 10 procenty (obrázek 15). Obecně lze tvrdit, že podniky s významnou logistikou v dané oblasti jsou převážně malého a středního charakteru. Obrázek 15 Logistika z hlediska počtu zaměstnanců Obrat: Hodnoty obratu ve vybraných podnicích mají rovněž velký rozptyl pohybují se od hodnot pod 1 milionem euro až po více než stomilionové obraty. Obrat většiny vybraných podniků 60% - ale spadá do kategorie s obratem 5 100 milionů euro. Obrázek 16 Rozdělení podniků dle velikosti obratu 19

3.2. Význam jednotlivých druhů přepravy pro logistiku Obrázek 17 Druhy přepravy Obrázek 17 názorně ukazuje, že je realizováno více přeprav prostřednictvím nákladní automobilové dopravy nebo expresních služeb než po železnici. Výsledky ankety rovněž jasně ukazují, že pouze nepatrná část dotazovaných firem by uvažovala o přepravě svého zboží po železnici (20 %). Většina firem by i přes nabídku lepších celkových podmínek trvala na stávajícím systému přepravy (80 %). Obrázek 18 Podíl balíkových/ expresních služeb Balíkové nebo expresní služby využívá pro všechny své přepravy pouze jedno procento dotazovaných firem. Většina firem (54 %) používá tyto služby pouze pro malou část svých přeprav. 3.3. Spolupráce Zaměříme-li se na skutečnost, jak mezi sebou firmy spolupracují na logistické úrovni, zjistíme, že spolupráce probíhá především v oblasti přepravy, což je patrné z obrázku 19. 20

Obrázek 19 Spolupráce v oblasti logistiky Firmy byly dotázány, zda plánují spolupráci s dalšími firmami a v jakém oboru logistiky. Zatímco v oblasti outsourcingu se vyjádřilo 12% dotazovaných firem, že o rozšíření spolupráce s ostatními firmami alespoň uvažují, v oblasti dopravy je to pouze 5 procent firem, které další spolupráci plánují či o ní uvažují. 3.4. Plánovaný vývoj v logistických společnostech a odděleních logistiky Expanzi plánuje 12 procent dotázaných podniků, rozšíření má přitom proběhnout při stávajícím počtu zaměstnanců nebo pouze s nepatrným nárůstem pracovníků. Rozšíření by mělo proběhnout v časovém horizontu 1-3 roky (19 tázaných podniků) nebo 3 až 5 let (10 tázaných podniků) a pouze dva podniky plánují rozšíření v horizontu 5 let. Obrázek 20 Plánovaný růst 21

Obrázek 21 Podniky s konkrétním plánem růstu 27 Výsledky průzkumu ukázaly, že dotazované podniky, které již mají zpracované konkrétní plány růstu, jsou rozptýlené po celé oblasti daného regionu (viz obrázek 21). Obrázek 22 Podniky uvažující o expanzi 28 27 Vlastní zpracování dle: Vláda regionu Horní Falc: http://www.regierung.oberpfalz.bayern.de/leistungen/landesplanung/karten/rokali/opf_karten/landkreise_opf03.gif, změněno. 22

Naopak sledujeme li rozmístění podniků, které o růstu teprve uvažují, můžeme hovořit o koncentraci v okolí města Weiden i. d. Opf. Zde se nachází šest podniků, které by v nejbližších letech mohly expandovat (viz obrázek 22), a dále podnik, který se již zabývá konkrétním plánem růstu (viz obrázek 21). 3.5. Důležitá místní kritéria pro rozhodování podniků Kritéria, podle nichž se firmy rozhodují, zda podnikat v dané oblasti, jsou v první řadě snadné napojení na dopravní síť, dále geografická poloha a nabídka pracovních sil. Obrázek 23 Důležitost místních kritérií Vzdálenosti a údaje důležité pro distribuční logistiku v oblasti Horní Falce: 29 Rádius od dálničního křížení A6 - A93 v km Počet obyvatel 30 (pouze Bavorsko) Nejdůležitější města v této oblasti 50 893.558 Regensburg, Schwandorf, Weiden, Amberg 100 4.109.617 Ingolstadt, Norimberk, Fürth, Erlangen, Hof, Bamberg, Bayreuth Další důležitá města v této oblasti Pilsen 200 11.255.174 Mnichov, Augsburg, Würzburg, Prag, Budweis, Chemnitz, Ulm; Tabulka 4 Vzdálenosti z hlediska distribuční logistiky 28 Vlastní zpracování dle: Vláda regionu Horní Falc: http://www.regierung.oberpfalz.bayern.de/leistungen/landesplanung/karten/rokali/opf_karten/landkreise_opf03.gif, změněno. 29 Vzdušné vzdálenosti, odhady počtu obyvatel jsou ve skutečnosti vyšší, jelikož do propočtů nebyly zahrnuty počty obyvatel České republiky, Rakouska, a spolkových zemí Baden-Württemberg, Sachsen, a Thüringen. 30 Počty obyvatel: Bavorský zemský úřad pro statistiku a zpracování dat, stav 2007; 23

Obrázek 24 Vzdálenosti, vzdušná čára 4. Doporučené návrhy na vytvoření logistického centra na dálničním křížení Oberpfälzer Wald Firmy se při volbě vhodné lokality pro podnikání rozhodují dle kritérií: snadné připojení na dopravní síť, geografická poloha a nabídka pracovních sil. 4.1. Důležitá kritéria pro podnikání Obrázek 25 Kritéria pro rozhodování logistických firem Důležitým kritériem pro to, aby firmy s výrazně zastoupenou logistikou v regionu setrvaly nebo se v něm usadily, je stávající dopravní síť a místní nabídka pracovních sil. 24

Méně důležitým kritériem v oblasti nabídky pracovních sil je struktura platů běžná v dané oblasti, významnějším faktorem jsou motivovaní pracovníci, ochotni se za prací stěhovat. Co se druhů přepravy týče, firmy dávají přednost oblastem, kde je snadnější dopravní připojení na dálnici či hlavní silnice než na železnici. 4.2. Logistické centrum Jedním z dotazů bylo, zda by podniky měly zájem na vytvoření logistického centra. 59 procent dotazovaných podniků odpovědělo negativně, 41 procent by mělo o takové zařízení zájem. Pokud by došlo k plánování logistického centra, představy o tom, jaký by mělo mít toto logistické centrum charakter, se velmi různí. Obrázek 26 Logistické centrum 31 Zajímavé je, že pouze osm dotazovaných by si přálo, aby bylo v regionu vytvořené veřejné nákladní centrum (GVZ) 32. Téměř čtyřnásobný počet hlasů získaly návrhy na vytvoření společně využívané infrastruktury. Jak je zřejmé z obrázku 26, názory se velmi různí. Favoritem mezi dotazovanými podniky je ale vybavená skladovací hala (26%), následovaná hlavním překladištěm- HUB 33 (19 %). Podniky, které se vyjádřily pro vybudování společného logistického zařízení, jsou podniky zaměřené na výrobu a jejich obrat se pohybuje v rozmezí 5 až 100 milionů euro (obrázek 27). 31 Možnost více odpovědí; základ: 93 odpovědí 32 Veřejné nákladní centrum 33 Hlavní překladiště 25

Obrázek 27 Podniky, které se vyslovily pro vznik logistického centra Problematické je přitom geografické umístění takového centra, jelikož všechny dotazované podniky by upřednostňovaly, aby se logistické centrum nacházelo v jejich blízkosti. Podniky jsou ale rozptýleny po celém zkoumaném regionu. 5. SWOT analýza - rizika a doporučení 5.1. SWOT analýza vysoké školy HAW Příležitosti/ silné stránky: oslovit místní podniky za účelem podpory a plánů na rozvoj využít výhodu dobré dopravní infrastruktury uplatnit agresivnější marketink v oblasti místních koncernů (logistických) stavět na motivovaném, loajálním personálu vyzdvihnout dobrou životní úroveň regionu dosaženou při nízkých nákladech Příležitosti/ slabé stránky: uvědomit si silnou konkurenci na české straně využít na trhu polohy brány k východu/ k západu profilovat se jako lokalita s vynikajícími logistickými dispozicemi prezentovat se jako region sice malý, který je ale příjemným místem k životu region by měl vystupovat jako celek Silné stránky/ hrozby: zlepšit celkové podmínky podnikání pro místní firmy společné úsilí všech měst a okresů za účelem posílení pozice podniků v regionu a vytvoření nových pracovních míst úkol pro středně dlouhé období - prezentovat se jako logistický uzel se speciální nabídkou služeb komunikovat s logisticky významnými podniky, které nabízejí kvalifikovaná pracovní místa podporovat investice a podnikání v regionu, motivovat externí firmy Hrozby/ Slabé stránky: zlepšit celkovou úroveň vzdělání podporovat vysokou školu HAW, která je centrem vzdělání a výzkumu v regionu vybudování WTC jako mostu k průmyslu, přilákat do regionu kvalifikované studenty motivovat potenciální externí spolupracovníky a zlepšovat úroveň komunikace profilovat se jako flexibilní region podporující inovace 26

SWOT ANALÝZA Příležitosti (Opportunities) Silné stránky (Strengths) Interní analýza Slabé stránky (Weaknesses) Strategické cíle S -O Strategické cíle W -O oslovit místní podniky za účelem podpory a plánů na rozvoj využít výhodu dobré dopravní infrastruktury uplatnit agresivnější marketing v oblasti místních logistických koncernů stavět na motivovaném, loajálním personálu uvědomit si silnou konkurenci na české straně využít na trhu polohy "brány k východu/ k západu" profilovat se jako lokalita s vynikajícími logistickými dispozicemi prezentovat se jako region sice malý, který je ale příjemným místem k životu Externí analýza Hrozby (Threats) vyzdvihnout dobrou životní úroveň regionu dosaženou při nízkých nákladech zlepšit celkové podmínky podnikání pro místní firmy společné úsilí všech měst a okresů za účelem posílení pozice podniků v regionu a vytvoření nových pracovních míst úkol pro středně dlouhé období - prezentovat se jako logistický uzel se speciální nabídkou služeb komunikovat s logisticky významnými podniky, které nabízejí kvalifikovaná pracovní místa podporovat investice a podnikání v regionu, motivovat externí firmy region by měl vystupovat jako celek zlepšit celkovou úroveň vzdělání podporovat vysokou školu HAW, která je centrem vzdělání a výzkumu v regionu vybudování WTC jako mostu k průmyslu, přilákat do regionu kvalifikované studenty motivovat potenciální externí spolupracovníky a zlepšovat úroveň komunikace profilovat se jako flexibilní region podporující inovace Tabulka 5 SWOT analýza vysoké školy HAW 5.2. Výsledky analýzy - rizika - pro logisticky významné podniky v regionu není elektrifikace železnice důležitá - regionu hrozí degradace do kategorie tranzitního území - snadno nahraditelné překladní místo - nekvalifikovaná, málo placená pracovní místa - zaměstnavatelé fungující na základě sezonních a brigádních prací - oblast charakteristická nízkými platy 5.3. Výsledky analýzy - doporučení - podpora malých a středních podniků prostřednictvím pohovorů, workshopů, analýzy jejich problémů atd. 27

- vytvoření nových pracovních míst v malých a středních podnicích - pomoc prosperujícím podnikům podporujícím inovace - podpora výzkumu - profilovat se jako výkonný logistický uzel orientovaný na budoucnost a aktivní propagace - spolupráce s moderními perspektivními logistickými společnostmi - vytvoření atraktivních, dobře placených pracovních míst v oblasti logistiky 6. Databanka Interaktivní databanka je strukturována do více vrstev a umožňuje diferencované vyhledávání. Umožňuje zpracování dat do podoby přehledných diagramů a grafů. Databanku lze nalézt na stránkách http://www.haw-aw.de/abels_schlosser. 7. Závěrečné poznámky 7.1. Podpora projektu Projekt Logistická mapa regionu vznikl za podpory Evropské unie v rámci projektu INTERREG IV-Cíl 3 Podpora malých projektů v evropském regionu Egrensis. Obrázek 28 Podpora projektu 7.2. Pohled do budoucna a další výzkum Tato logistická mapa regionu, vytvořená vysokou školou HAW Amberg/ Weiden popisuje strukturu zkoumaného regionu, vyzdvihuje jeho silné stránky a zároveň upozorňuje na možná nebezpečí. Otevírá prostor pro další analýzy založené na podrobnějším dotazování podniků a detailnějších otázkách, které povedou k vytvoření konkrétních opatření a vypracování plánu, který navrhne směr, kterým by se měly aktivity regionu ubírat. Tím se otevírá prostor pro další možné studie, které se mohou například zabývat jednotlivými aspekty této problematiky. 28