prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. BI-ZMA ZS 2009/2010

Podobné dokumenty
Matematická analýza 1

Každé formuli výrokového počtu přiřadíme hodnotu 0, půjde-li o formuli nepravdivou, a hodnotu 1, půjde-li. α neplatí. β je nutná podmínka pro α

Cílem kapitoly je opakování a rozšíření středoškolských znalostí v oblasti teorie množin.

0. ÚVOD - matematické symboly, značení,

Zobrazení. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík. Zpracováno dle učebního textu prof. Bělohlávka: Úvod do informatiky, KMI UPOL, Olomouc 2008.

Aplikovaná matematika I, NMAF071

Množiny, základní číselné množiny, množinové operace

prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. BI-ZMA ZS 2009/2010

Matematika B101MA1, B101MA2

Derivace funkce. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010

Úvod do logiky (presentace 2) Naivní teorie množin, relace a funkce

Pro každé formule α, β, γ, δ platí: Pro každé formule α, β, γ platí: Poznámka: Platí právě tehdy, když je tautologie.

Ekvivalence. Základy diskrétní matematiky, BI-ZDM ZS 2011/12, Lekce 5

Základní pojmy teorie množin Vektorové prostory

Výroková a predikátová logika - VII

1 Základní pojmy. 1.1 Množiny

Pojem binární relace patří mezi nejzákladnější matematické pojmy. Binární relace

Množiny, relace, zobrazení

Učební texty k státní bakalářské zkoušce Matematika Diskrétní matematika. študenti MFF 15. augusta 2008

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

1 Množiny, výroky a číselné obory

Teorie množin. Čekají nás základní množinové operace kartézské součiny, relace zobrazení, operace. Teoretické základy informatiky.

NAIVNÍ TEORIE MNOŽIN, okruh č. 5

Lineární algebra Kapitola 1 - Základní matematické pojmy

Matematika I. Přednášky: Mgr. Radek Výrut, Zkouška:

Pojem relace patří mezi pojmy, které prostupují všemi částmi matematiky.

Kapitola 1. Relace. podle definice podmnožinou každé množiny. 1 Neříkáme už ale, co to je objekt. V tom právě spočívá intuitivnost našeho přístupu.

Základy matematiky pro FEK

Teorie množin. pro fajnšmekry - TeMno. Lenka Macálková BR Solutions Orličky. Lenka (Brkos 2010) TeMno

Unární je také spojka negace. pro je operace binární - příkladem může být funkce se signaturou. Binární je velká většina logických spojek

Kapitola Základní množinové pojmy Princip rovnosti. Dvě množiny S a T jsou si rovny (píšeme S = T ) prvek T je také prvkem S.

Bakalářská matematika I

Organizace. Zápočet: test týden semestru (pátek) bodů souhrnný test (1 pokus) Zkouška: písemná část ( 50 bodů), ústní část

B i n á r n í r e l a c e. Patrik Kavecký, Radomír Hamřík

Cvičení z logiky II.

Aplikovaná matematika 1 NMAF071, ZS

2. Množiny, funkce. Poznámka: Prvky množiny mohou být opět množiny. Takovou množinu, pak nazýváme systém množin, značí se

VÝROKOVÁ LOGIKA. Výrok srozumitelná oznamovací věta (výraz, sdělení), která může být buď jen pravdivá nebo jen nepravdivá..

Výroková a predikátová logika - VI

Matematická funkce. Kartézský součin. Zobrazení. Uspořádanou dvojici prvků x, y označujeme [x, y] Uspořádané dvojice jsou si rovny, pokud platí:

Matematika vzorce. Ing. Petr Šídlo. verze

Logika, výroky, množiny

Patří-li do množiny A právě prvky a, b, c, d, budeme zapisovat A = {a, b, c, d}.

Matematická logika. Miroslav Kolařík

KATEDRA INFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO ALGEBRA DAGMAR SKALSKÁ VÝVOJ TOHOTO UČEBNÍHO TEXTU JE SPOLUFINANCOVÁN

Základy logiky a teorie množin

Okruh č.3: Sémantický výklad predikátové logiky

1. Matematická logika

Základní pojmy matematické logiky

1. Množiny, zobrazení, relace

Místo pojmu výroková formule budeme používat zkráceně jen formule. Při jejich zápisu

Úvod do predikátové logiky. (FLÚ AV ČR) Logika: CZ.1.07/2.2.00/ / 1

Výroková logika. Teoretická informatika Tomáš Foltýnek

Moderní technologie ve studiu aplikované fyziky CZ.1.07/2.2.00/ Množiny, funkce

Marie Duží

1 Báze a dimenze vektorového prostoru 1

FUNKCE POJEM, VLASTNOSTI, GRAF

Lineární algebra : Lineární prostor

M - Příprava na 2. zápočtový test - třídy 1DP, 1DVK

Kapitola 1. Úvod. 1.1 Značení. 1.2 Výroky - opakování. N... přirozená čísla (1, 2, 3,...). Q... racionální čísla ( p, kde p Z a q N) R...

1. POJMY 1.1. FORMULE VÝROKOVÉHO POČTU

Základy matematiky pro FEK

PŘEDNÁŠKA 2 POSLOUPNOSTI

M - Výroková logika VARIACE

Poznámka. Je-li f zobrazení, ve kterém potřebujeme zdůraznit proměnnou, píšeme f(x) (resp. f(y), resp. f(t)) je zobrazení místo f je zobrazení.

1 Výrok a jeho negace

DISKRÉTNÍ MATEMATIKA I

Aritmetika s didaktikou I.

Množina je nejdůležitější matematický pojem, na kterém stojí veškeré další matematické pojmy.

3 Množiny, Relace a Funkce

Lineární algebra : Lineární (ne)závislost

4.2 Syntaxe predikátové logiky

1. Základy logiky a teorie množin

Úvod do TI - logika 1. přednáška. Marie Duží

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík. Zpracováno dle učebního textu R. Bělohlávka: Úvod do informatiky, KMI UPOL, Olomouc 2008.

Základy teorie množin

Kapitola 1: Reálné funkce 1/13

Matematická logika. Miroslav Kolařík

Matematika pro informatiky KMA/MATA

1. POJMY 1.1. FORMULE VÝROKOVÉHO POČTU

Matematika I. Katedra matematiky a deskriptivní geometrie mdg.vsb.cz

METRICKÉ A NORMOVANÉ PROSTORY

Požadavky na zápočet a zkoušku

Matematický ústav Slezské univerzity v Opavě Učební texty k přednášce ALGEBRA I, zimní semestr 2000/2001 Michal Marvan. 2.

Pravděpodobnost a statistika

Relace a kongruence modulo

Množiny a operace s nimi

Matematická logika. Rostislav Horčík. horcik

CZ.1.07/1.5.00/

Matematická logika. Rostislav Horčík. horcik

2.2 Sémantika predikátové logiky

I. Úvodní pojmy. Obsah

VY_32_INOVACE_M-Ar 8.,9.20 Lineární funkce graf, definiční obor a obor hodnot funkce

Základy teorie množin

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

Úvodní informace. 17. února 2018

Další (neklasické) logiky. Jiří Velebil: AD0B01LGR 2015 Predikátová logika 1/20

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Modernizace studijního programu Matematika na PřF Univerzity Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.

Učitelství 1. stupně ZŠ tématické plány předmětů matematika

Transkript:

Základní pojmy prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky České vysoké učení technické v Praze c Čestmír Burdík, Edita Pelantová 2009 Základy matematické analýzy 1. přednáška BI-ZMA ZS 2009/2010 Evropský sociální fond. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 1 / 14

Výrok Definice V logice je výrok tvrzení, u kterého má smysl otázka, zda je či není pravdivý. Definice Výroková funkce je předpis P(x), který každému prvku x přiřazuje výrok. (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 2 / 14

Logické spojky A B platí A a zároveň platí B, platí oba dva výroky A, B, (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 3 / 14

Logické spojky A B platí A a zároveň platí B, platí oba dva výroky A, B, A B platí A nebo platí B, tedy platí alespoň jeden z výroků A, B, (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 3 / 14

Logické spojky A B platí A a zároveň platí B, platí oba dva výroky A, B, A B platí A nebo platí B, tedy platí alespoň jeden z výroků A, B, A B, B A platí B, A implikuje B, z A plyne B, pokud platí A, pak (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 3 / 14

Logické spojky A B platí A a zároveň platí B, platí oba dva výroky A, B, A B platí A nebo platí B, tedy platí alespoň jeden z výroků A, B, A B, B A platí B, A implikuje B, z A plyne B, pokud platí A, pak A B A je ekvivalentní s B; A platí právě tehdy, když platí B; A platí tehdy a jen tehdy, když platí B; platí-li A, platí B, neplatí-li A, neplatí B, (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 3 / 14

Logické kvantifikátory Logické kvantifikátory identicky rovno (např. dvě funkce mají všude na dané množině stejné hodnoty), (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 4 / 14

Logické kvantifikátory Logické kvantifikátory identicky rovno (např. dvě funkce mají všude na dané množině stejné hodnoty), df = definitoricky rovno (při definici nového pojmu), (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 4 / 14

Logické kvantifikátory Logické kvantifikátory identicky rovno (např. dvě funkce mají všude na dané množině stejné hodnoty), df = definitoricky rovno (při definici nového pojmu), obecný kvantifikátor, tj. všechna, pro všechna, pro každé..., (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 4 / 14

Logické kvantifikátory Logické kvantifikátory identicky rovno (např. dvě funkce mají všude na dané množině stejné hodnoty), df = definitoricky rovno (při definici nového pojmu), obecný kvantifikátor, tj. všechna, pro všechna, pro každé..., existenční kvantifikátor, tj. existuje, pro nějaké..., (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 4 / 14

Logické kvantifikátory Logické kvantifikátory identicky rovno (např. dvě funkce mají všude na dané množině stejné hodnoty), df = definitoricky rovno (při definici nového pojmu), obecný kvantifikátor, tj. všechna, pro všechna, pro každé..., existenční kvantifikátor, tj. existuje, pro nějaké...,! existuje právě jedno, (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 4 / 14

Množina Definice M = {...} množina zadaná výčtem prvků nebo charakteristickou vlastností svých prvků, x M čteme x (je) prvkem M Obecně budeme množiny všech prvů x M, pro které je pravdivá výroková forma A(x), zapisovat ve tvaru {x M P(x)}. V případě, že M značí množinu všech x, která lze do výrokové formy dosazovat, budeme používat i značení {x P(x)}. (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 5 / 14

Operace s množinami Dvě množiny A a B jsou stejné, zapsáno A = B, když A a B mají stejné prvky. (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 6 / 14

Operace s množinami Dvě množiny A a B jsou stejné, zapsáno A = B, když A a B mají stejné prvky. Množina A se nazývá podmnožina množiny B, zapsáno A B, když každý prvek množiny A je obsažen v množině B. (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 6 / 14

Operace s množinami Dvě množiny A a B jsou stejné, zapsáno A = B, když A a B mají stejné prvky. Množina A se nazývá podmnožina množiny B, zapsáno A B, když každý prvek množiny A je obsažen v množině B. Zřejmě, A = B, když současně platí A B a B A. (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 6 / 14

Operace s množinami Dvě množiny A a B jsou stejné, zapsáno A = B, když A a B mají stejné prvky. Množina A se nazývá podmnožina množiny B, zapsáno A B, když každý prvek množiny A je obsažen v množině B. Zřejmě, A = B, když současně platí A B a B A. Když A B a A B, nazýváme A vlastní podmnožinou množiny B. (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 6 / 14

Operace s množinami Dvě množiny A a B jsou stejné, zapsáno A = B, když A a B mají stejné prvky. Množina A se nazývá podmnožina množiny B, zapsáno A B, když každý prvek množiny A je obsažen v množině B. Zřejmě, A = B, když současně platí A B a B A. Když A B a A B, nazýváme A vlastní podmnožinou množiny B. Důležitá je množina neobsahující žádný prvek. Taková množina existuje pouze jedna a je zvykem ji značit a nazývat prázdná množina. Prázdná množina je podmnožinou každé množiny. (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 6 / 14

Operace s množinami Když A a B jsou dvě množiny, definujeme sjednocení A B množin A a B A B = { x x A nebo x B}; Množiny A a B nazývame disjunktní, když A B =. (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 7 / 14

Operace s množinami Když A a B jsou dvě množiny, definujeme sjednocení A B množin A a B A B = { x x A nebo x B}; průnik A B množin A a B A B = { x x A a x B}; Množiny A a B nazývame disjunktní, když A B =. (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 7 / 14

Operace s množinami Když A a B jsou dvě množiny, definujeme sjednocení A B množin A a B A B = { x x A nebo x B}; průnik A B množin A a B A B = { x x A a x B}; rozdíl A\B množin A a B A\B = { x x A a x / B}. Množiny A a B nazývame disjunktní, když A B =. (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 7 / 14

Uspořádaná n-tice Definice Jestliže x a y jsou prvky (nějakých množin), zavedeme symbol (x, y) pro uspořádanou dvojici prvků x a y. Definujeme: (x, y) = (z, t) právě když x = z a y = t. Podobně definujeme i uspořádanou n-tici prvků x 1, x 2,..., x n, již označujeme (x 1, x 2,..., x n ). (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 8 / 14

Kartézský součin Definice Necht A a B jsou množiny. Symbolem A B označujeme množinu všech uspořádaných dvojic tvaru (x, y), kde x A a y B. Formálně zapsáno A B = { (x, y) x A, y B }. A B se nazývá kartézský součin množin A a B. (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 9 / 14

Relace Definice Relace mezi množinami A a B je libovolná podmnožina R kartézského součinu A B. Je-li A = B, mluvíme o relaci na A. Náleži-li dvojice (x, y) relaci R, t.j., (x, y) R, říkáme také, že x a y jsou v relaci R, a zapisujeme též xry. (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 10 / 14

Množina všech podmnožin Příklad 1 Množinu všech podmnožin množiny A označíme P(A). Této množině se také říká potenční množina, proto písmeno P v označení. Na P(A) zavedeme relaci R 1 takto X R 1 Y X Y (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 11 / 14

Další příklady. Příklad 2 Řekneme, že přímky p a q v rovině jsou v relaci R 2, když p a q jsou rovnoběžné. (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 12 / 14

Další příklady. Příklad 2 Řekneme, že přímky p a q v rovině jsou v relaci R 2, když p a q jsou rovnoběžné. Příklad 3 Řekneme, že přímky p a q v rovině jsou v relaci R 3, když p a q jsou na sebe kolmé. (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 12 / 14

Další příklady. Příklad 2 Řekneme, že přímky p a q v rovině jsou v relaci R 2, když p a q jsou rovnoběžné. Příklad 3 Řekneme, že přímky p a q v rovině jsou v relaci R 3, když p a q jsou na sebe kolmé. Příklad 4 Na množině studentů FIT zavedeme relaci podle data jejich narození. Řekneme, že dva studenti jsou v relaci R 4, jestliže mají narozeniny ve stejný den. (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 12 / 14

Další příklady. Příklad 2 Řekneme, že přímky p a q v rovině jsou v relaci R 2, když p a q jsou rovnoběžné. Příklad 3 Řekneme, že přímky p a q v rovině jsou v relaci R 3, když p a q jsou na sebe kolmé. Příklad 4 Na množině studentů FIT zavedeme relaci podle data jejich narození. Řekneme, že dva studenti jsou v relaci R 4, jestliže mají narozeniny ve stejný den. Příklad 5 Na množině N definujeme relaci mr 5 n, když m děĺı n. (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 12 / 14

Ekvivalence Definice Řekneme, že relace R na množině M je ekvivalence, když má následující tři vlastnosti pro každé x M platí xrx kdykoliv xry, pak i yrx (reflexivita) (symetrie) ze vztahů xry a y Rz plyne xrz (tranzitivita) (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 13 / 14

Uspořádání Definice Relace na množině M se nazývá uspořádání, když má následující tři vlastnosti: pro každé x M platí x x jestliže x y a y x, pak x = y jestliže x y a y z, pak x z (reflexivita) (antisymetrie) (tranzitivita) (FIT) Základní pojmy BI-ZMA ZS 2009/2010 14 / 14