Vzdlávání žák základních škol v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva

Vzdlávání žák základních škol v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva V Ostrav dne 27.10.2005 mjr. Ing. Jií Pokorný, Ph.D. editel odboru prevence pplk. Ing. Libor Folwarczny editel odboru ochrany obyvatelstva a plánování

Na píprav a zpracování tohoto dokumentu se podíleli: mjr. Ing. Jií Pokorný, Ph.D. pplk. Ing. Libor Folwarczny mjr. Ing. Vra Žídková por. Ing. Martin Pliska por. Ing. Václav Komárek npor. Mgr. Radka Damková mjr. Ing. Kamil Klár pplk. Ing. Josef Brettschneider prap. Štpán Mikulka prap. Bohdan Mikulka

Obsah 1. ÚVOD... 5 2. PODNTY PRO REALIZACI PROGRAMU... 6 3. ANALÝZA ŠKOLSKÝCH ZAÍZENÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI... 8 4. PROGRAM VÝCHOVA DTÍ V OBLASTI POŽÁRNÍ OCHRANY A OCHRANY OBYVATELSTVA... 9 5. HISTORIE PROGRAMU... 10 6. SOUASNÝ STAV ZAJIŠTNÍ PROGRAMU VÝCHOVA DTÍ V OBLASTI POŽÁRNÍ OCHRANY A OCHRANY OBYVATELSTVA... 11 7. REALIZACE PROGRAMU... 13 7.1. Cílová skupina dtské populace... 13 7.2. Konené cíle a oekávané výsledky programu... 14 7.2.1. Cíl programu... 14 7.2.2. Možnosti dalšího uplatnní programu... 14 7.3. Rozdlení aktivist... 15 7.3.1. Aktivista Úrove 1... 15 7.3.2. Aktivista Úrove 2... 15 7.3.3. Aktivista Úrove 3... 15 7.3.4. Aktivista Úrove zvláštní... 15 7.3.5. Koordinátor... 15 7.3.6. Lektoi... 15 7.4. Píprava aktivist... 16 7.4.1. Úvodní kurz... 16 7.4.2. Opakovací kurz... 16 7.4.3. Lektorský kurz... 16 7.5. Psobení aktivist na školách... 16 7.6. Základní zásady práce s dtmi v programu... 17 7.7. Další formy výuky... 17 7.8. Tvorba a distribuce metodických a propaganích materiál... 17 7.9. Spolupráce s ostatními... 18 7.10. Evaluaní mechanismy programu... 18 3

8. PROSTEDKY PRO REALIZACI... 19 8.1. Výchova a získávání aktivist a lektor... 19 8.1.1. Obecné zásady získávání aktivist... 19 8.1.2. Konkrétní postup pi získávání aktivist... 19 8.1.3. Píprava a financování lektorských tým a kurz pípravy aktivist... 20 8.2. Poet aktivist... 21 8.3. Materiální zabezpeení... 23 8.3.1. Poskytnutí služebních vozidel... 23 8.3.2. Poskytnutí potebné výstroje a pomcek pro praktické ukázky a práci s dtmi... 23 8.3.3. Uvolování píslušník z výkonu služby za úelem realizace besed na školách... 23 8.3.4. Uvolování píslušník z výkonu služby na pípravu besed na školách... 23 8.3.5. Zajištní a poskytnutí propaganích a výchovných materiál... 23 8.4. Finanní zabezpeení - odmování aktivist... 23 9. ZÁVR... 24 POUŽITÉ ZKRATKY... 25 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 26 SEZNAM PÍLOH... 27 4

1. Úvod Zákonem. 238/2000 Sb., o Hasiském záchranném sboru eské republiky a o zmn nkterých zákon, ve znní pozdjších pedpis, byl zízen Hasiský záchranný sbor eské republiky, jehož ástí je také Hasiský záchranný sbor Moravskoslezského kraje. Souasný právní ád eské republiky obsahuje nezbytné právní normy, které stanoví ministerstvm a ostatním ústedním správním úadm, orgánm kraj, obcím a vybraným právnickým a fyzickým osobám konkrétní úkoly v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva, kdy preventivn výchovná innost je jednou z jejich dležitých souástí. Postavení, práva a povinnosti hasiského záchranného sboru, státních orgán, správních úad, orgán samosprávy, jakož i osob právnických a fyzických na úseku požární ochrany upravuji zejména tyto právní pedpisy: a) zákon. 133/1985 Sb., o požární ochran, ve znní pozdjších pedpis. Z 26 odst. 2 písm. o) zákona o PO vyplývá HZS povinnost zabezpeovat preventivn výchovnou, propaganí a ediní innost na úseku požární ochrany. Dle ust. 29 odst. 1 písm. n) zákona o PO organizuje obec, v rámci samostatné psobnosti, preventivn výchovnou innost. V souladu s ust. 75 odst. 1 písm. d) zákona o PO se na innostech smujících k pedcházení požárm, zejména pak na preventivn výchovné innosti mezi obany a mládeží podílejí rovnž obanská sdružení, veejn prospšné organizace a jiné orgány a organizace psobící na úseku požární ochrany. b) zákon. 238/2000 Sb., o Hasiském záchranném sboru eské republiky a o zmn nkterých zákon, ve znní pozdjších pedpis c) zákon. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o zmn nkterých zákon, ve znní pozdjších pedpis. Z 25 odst. 1 zákona o IZS vyplývá, že fyzická osoba pobývající na území eské republiky má právo na informace o opateních k zabezpeení ochrany obyvatelstva a na poskytnutí instruktáže a školení ke své innosti pi mimoádných událostech. d) zákon. 240/2000 sb., o krizovém ízení a o zmn nkterých zákon, ve znní pozdjších pedpis (zákon o krizovém ízení) Dle 15 odst. 4 písm. c) zákona o krizovém ízení hasiský záchranný sbor seznamuje obce, právnické a fyzické osoby s charakterem možného ohrožení, s pipravenými krizovými opateními a se zpsobem jejich provedení. Dle 31 odst. 1 zákona o krizovém ízení má fyzická osoba pobývající na území eské republiky právo na nezbytné informace o pipravovaných krizových opateních k ochran jejího života, zdraví a majetku. e) zákon. 241/2000 Sb., o hospodáských opateních pro krizové stavy a o zmn nkterých souvisejících zákon, ve znní pozdjších pedpis. Dle zákona. 561/2004 Sb., o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon), jsou vytváeny vzdlávací programy, na základ kterých jednotlivé školy tvoí osnovy. Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy vydalo dne 29. srpna 2000 pod.j. 14514/2000-51 Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tlovýchovy k prevenci sociáln patologických jev u dtí a mládeže, který pedstavuje aktivity ve všech oblastech prevence. Dále vydalo dne 4. bezna 2003 pod.j. 12050/2003 5

22 Pokyn k zalenní tematiky ochrany lovka za mimoádných událostí do vzdlávacích program, z kterého vyplývá povinnost zabezpeit minimální preventivní program v rozsahu 6 hodin ron. Tento pedmt je zamen zejména na rozpoznání varovného signálu všeobecná výstraha a innost po jeho vyhlášení, používání telefonních linek tísového volání, innost Integrovaného záchranného systému a poskytování první pomoci. Vztahy HZS MSK k jiným orgánm veejné správy, organizacím a subjektm vyplývají z jeho postavení, psobnosti a ze zmocnní generálního editelství Hasiského záchranného sboru eské republiky. Posláním HZS je chránit životy a zdraví obyvatel a majetek ped požáry a poskytovat úinnou pomoc pi mimoádných událostech. Vzhledem ke skutenosti, že poslání HZS zahrnuje plnní rozliných úkol, HZS zabezpeuje i preventivn výchovnou, propaganí a ediní innost. K zajištní jedné z nejdležitjších ástí problematiky preventivn výchovné innosti, to je výchovy dtí a mládeže, vydává HZS MSK koncepci, která obsahuje program Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva, jehož nápl tvoí preventivní informace z tchto oblastí. Rovnž pedkládá návrhy k zajištní personálních, materiálních a technických požadavk pro realizaci cíl stanovených v uvedených oblastí. Úelem zpracované koncepce PV HZS MSK je vytvoit systém pro aplikaci programu Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva a na jejím základ pak navázat spolupráci s významnou ástí základních škol v Moravskoslezském kraji. 2. Podnty pro realizaci programu Na území MSK došlo v letech 2000 až 2004 k 74 319 závažným událostem, které byly ešeny za úasti jednotek HZS MSK. Z celkového potu událostí pipadlo 12 207 událostí na požáry, což pedstavuje 16,5 % všech událostí. Z hlediska statistického sledování jsou píiny vzniku požár tídny do nkolika kategorií. Pehled potu požár dle jednotlivých kategorií píin vzniku v období let 2000 až 2004 znázoruje graf. 1. Samostatnou kategorii pedstavují požáry, které zpsobily dti do 15 let. Kategorie dti do 15 let v letech 2000 až 2004 pedstavovala 2,1 % z celkového množství požár. Do dané kategorie spadají jen pípady, kdy byl pachatel usvden a je jednoznan prokázáno, že požár vznikl zavinním ze strany osoby mladší 15 let. Je více než pravdpodobné, že se dti do 15 let podílejí na píinách vzniku požár daleko vtší mrou a jejich vliv nacházíme i v jiných kategoriích. 6

Graf. 1 Poet požár v Moravskoslezském kraji v letech 2000-2004 dle píin vzniku požár 139 105 neobjasnno, v šetení 3 15 72 1606 1023 6713 dále nešeteno úmysl - pachatel zjištn úmysl - pachatel nezjištn sebevražedný úmysl, nemoc dti do 15-ti let nedbalost komíny 94 165 1264 251 12 668 77 topidla technické závady samovznícení výbuchy manipulace s holavinami mimoádné jiné píiny Samostatnou kategorií pro zatídní píin vzniku požár jsou požáry tzv. dále nedošetované, jedná se o požáry pírodních porost (s výjimkou lesních), odpad, demolic a vrak vozidel, vznícení potravin pi vaení a vznícení sazí v komín. U tchto požár nevzniká škoda na majetku, nedochází k jeho rozšíení mimo místo vzniku, usmrcení nebo zranní osob. Z hlediska statistického sledování píin vzniku požár pedstavují tyto dále nedošetované požáry více jak 50 % z celkového množství požár. Ze zkušeností je známo, že v mnoha pípadech jsou tyto požáry zakládány práv dtmi. Mezi n patí nap. požáry odpadk v plechovém kontejneru. Jako píina zapálení odpadk v kontejneru je asto stanoveno nkolik verzí: úmyslné jednání dosplé osoby eventuáln dítte do 15 let nebo jejich nedbalostní chování (odhození neuhašené zápalky i nedopalku cigarety mezi odpadky, vsypání žhavého materiálu, nejastji popela mezi odpadky apod.). Také požáry vrak vozidel, mohou být zpsobeny dtmi nebo mládeží, které se na tchto místech scházejí. Zapadlý nedopalek cigarety mezi holavý materiál ve vraku vozidla nebo jiná manipulace s oteveným ohnm mže zpsobit následný požár vraku. Píiny vzniku požár evidované v kategorii neobjasnné, v šetení, se podílí 9 % na celkovém potu požár a jsou typické tím, že píina byla stanovena formou vyšetovacích verzí. Jednou z verzí je i vznik požáru v dsledku konání dtí do 15 let. Další kategorií je úmyslné zapálení, což iní cca 8,4 %. Ani v této kategorii nelze vylouit zavinní dtí do 15 let. Tyto pachatele však zjišovatel píin vzniku požár HZS již dále nedohledává. Pípad a vyhledání pachatele pedává k došetení Policii eské republiky. Z výše uvedených údaj lze odvodit, že dti do 15 let se podílejí na píinách vzniku požár v podstatn vtším procentu pípad, než udává samostatn sledovaná kategorie. 7

Praxe dokazuje, že i tíleté dít je schopno manipulovat s oteveným ohnm, dokáže zapálit zápalku, eventuáln použít zapalova k zapálení holavé látky. Malé dti jsou schopny zapálit postel v byt, pípadn hraku ve svém vlastním pokoji anebo jakýkoliv holavý materiál, který je v jejich bezprostedním okolí. S pibývajícím vkem se druhy zapalovaných pedmt rozšiují. Žáci základních škol zapalují ve školách zejména nástnky, svršky odv v šatnách a jiné pedmty. V pubertálním vku dti zpsobují požáry pi tajném kouení ve stodolách, v senících a v prostorách, které navštvují ve svém volném ase. I tyto pípady jsou z hlediska píiny vzniku požáru azeny do kategorie dti do 15 let. Dti zakládají požáry zpravidla bez pípravy, bez akcelerant a nahodile. Jako iniciátor používají zápalky, zapalova, cigaretu nebo nedopalek cigarety a zpravidla na míst inu zanechávají stopy. Požáry zakládají primitivním zpsobem, kdy v pozadí jednání každého jedince mže být impulzivní in bez pípravy. Nejastji tyto požáry vznikají mezi trnáctou a osmnáctou hodinou. Jsou zapalovány zejména objekty v individuálním vlastnictví, jako jsou byty, místnosti rodinných dom, auta apod. V 82 % zakládají dti do 15 let požáry v okolí svého bydlišt (v okolí školy, v oblastech, kde se nejastji vyskytují). Motivem mže být touha upoutat pozornost na svou vlastní osobu v kolektivu spolužák, msta apod. Je pochopitelné, že pi tchto požárech dochází k majetkovým škodám a k ohrožení života nebo zdraví dítte i jiných obyvatel. V rámci výuky dle školních uebních osnov se dti dozvdí adu informací týkajících se nap. práv dítte, ekologie, ale o tom, jak pedejít požáru, co dlat v pípad vzniku mimoádné události, mají informace pouze rámcové. Poátkem devadesátých let minulého století byl na školách zrušen pedmt branná výchova, který alespo ásten poskytoval informace o tom, jak se zachovat v pípad vzniku mimoádné události. Od této doby nebyl vyuován ucelený pedmt zabývající se touto problematikou. Dležitým mezníkem se stal pokyn MŠMT k zalenní tématiky ochrany lovka za mimoádných událostí do vzdlávacích program. Stále vysoký poet požár a narstající hrozba teroristických útok jsou dostateným varováním ped podceováním preventivní tématiky k ochran ped mimoádnými událostmi. Pomocí fungujícího preventivního programu je možné snížit poet mimoádných událostí a zranní pi nich nebo jim pedejít. Je dležité, aby informace o tom, jak se ped mimoádnými událostmi chránit a jak pi nich postupovat, byly pedávány a pipomínány všem bez rozdílu vku, vetn dtí a to v periodických intervalech. Tím bude zajištno, že se potebné preventivní informace podaí postupn dostat do širšího povdomí obyvatelstva. Program Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva je z výše uvedených dvod cílen smován na dti základních škol, aby získaly potebné základní vdomosti v popisované oblasti. 3. Analýza školských zaízení v Moravskoslezském kraji Výchovn vzdlávací soustava v MSK zahrnovala dle Výroní zprávy o stavu a rozvoji vzdlávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní rok 2003/2004 celkem 1 071 editelství škol, pedškolních a školských zaízení. Tímto potem se MSK adí na pední místo v eské republice. Ve výchovn vzdlávací soustav MSK se vzdlávalo a vychovávalo 239 480 dtí, žák a student zpravidla ve vku od 3 do 21 let. Na území MSK bylo dle statistických výkaz odboru školství Krajského úadu Moravskoslezského kraje platných k záí 2004 registrováno 449 základních škol, 8

59 zvláštních a speciálních škol a 25 víceletých gymnázií viz tabulka. 1. Jak z následující tabulky vyplývá, nejvíce základních škol se nachází v okrese Frýdek - Místek. Poetn nejvíc tíd ve sledovaných 2. a 6. ronících se nachází na základních školách v Ostrav. Následující tabulka nabízí pro srovnání údaje o potu základních škol, víceletých gymnázií a speciálních škol. Tabulka. 1 Poet základních škol, víceletých gymnázií a speciálních škol na území Moravskoslezského kraje Poet škol a tíd v MSK okres celkový poet základní školy víceletá gymnázia speciální školství poet 2. tíd poet 6. tíd celkový poet poet 1. roník celkový poet poet 3. tíd poet 7. tíd Ostrava 68 124 134 8 13 14 23 15 Bruntál 41 49 48 5 5 6 6 6 Frýdek - Místek 104 115 113 2 2 10 14 8 Karviná 83 116 141 5 6 9 14 7 Nový Jiín 72 79 83 3 3 11 9 7 Opava 81 87 89 2 2 9 9 6 CELKEM 449 570 608 25 31 59 75 49 4. Program Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva Vzhledem ke skutenosti, že úkolem HZS je i PV, tato koncepce zpracovává program Výchovy dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva z hlediska jeho obsahu, personálního, technického i ekonomického zajištní. Tento preventivní program se realizuje na základních školách a skládá se ze dvou hlavních ástí. První ást je zamena na dti ve vku 7-10 let, což je první stupe školní docházky. Dtem jsou pedneseny základní informace a poznatky z oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva ve dvou vyuovacích hodinách, které jsou dále dleny do jednotlivých tématických blok. Cílem první ásti je získání dvry dtí, vytvoení respektu z ohn a postulátu, že ohe dtem opravdu do ruky nepatí. Dti se nauí, jak pivolat pomoc (jde zejména o snížení ostychu pi pivolání pomoci), prohlédnou a obléknou si zásahový oblek, ímž dojde ke snížení strachu z vybavení a výstroje hasie. Dále se v první ásti dti 9

dozvdí, co znamená zvuk sirény varovný signál, co dlat pi zvuku sirény - varovném signálu, co si vzít s sebou pi opuštní bytu. Na závr první ásti jsou dtem rozdány propaganí materiály s preventivní tématikou. Detailní schéma výuky je uvedeno v píloze. 1. Druhá ást je urena dtem ve vku 11-14 let, což v praxi znamená druhý stupe školní docházky. Výuka je doplnna o tématiku náronjší a není již vedena tak hravou formou, jako ást první. Otevená komunikace a vzájemný dialog je však nadále její podstatou. Uvedená ást je rozdlena také na dv samostatné hodiny, z nichž každá je rozšíeným opakováním obou hodin první ásti. Nov se objevují témata zdravovdy, požární prevence v pírod a lesní požáry, jejichž krátké bloky jsou vždy piazeny k tématm, s nimiž úzce souvisí. V druhé ásti se dti také dozví, co dlat když bude naízena evakuace z místa bydlišt, zásady opuštní bytu v pípad evakuace, zásady ochrany pi úniku nebezpených látek, jak se budeme chránit v zamoeném prostedí a co jsou prostedky improvizované ochrany osob. Na konec první hodiny je zaazen krátký test, který v druhé hodin poslouží pednášejícím aktivistm jako vodítko k ešení pípadných nejasností. Cílem druhé ásti výukového programu je zopakovat si a rozšíit znalosti získané v první ásti výukového programu, uvdomit si zodpovdnost za své jednání, ale i za své mladší sourozence, nauit se základy první pomoci pi popáleninách a intoxikaci kouem, jak se zachovat pi zvuku sirény a jak se chránit pi úniku nebezpených látek. Dtem je teba zdrazovat, aby se v pípad nebezpeí držely pokyn dosplých (rodi, uitel). Na závr hodiny se pomocí propaganích materiál zopakuje uivo. Detailní schéma výuky je uvedeno v píloze. 2. 5. Historie programu Program Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva je uren dtem základních škol. Vznikl v Bruntále v roce 1996 a do souasnosti je zde realizován ve spolupráci s obanským sdružením CITADELA. Autory programu jsou Bohdan a Štpán Mikulkovi (píslušníci HZS MSK územního odboru Bruntál). V letech 1996-1998 probíhalo jeho zkušební ovování na nkolika školách (základní, speciální) a tvorba metodiky práce s dtmi. Základním kritériem pro realizaci tohoto projektu je dlouhodobost, cílenost, odbornost a možnost zajistit program pro co nejvtší poet dtí. V poátku byl program zamen pouze na požární ochranu a postupným vývojem se rozšíil o základní informace z oblasti ochrany obyvatelstva. Poátením impulsem pro vznik celého programu se stala stáž píslušník tehdy HZS Bruntál v kanadských mstech Ancasteru a Kanat (provincie Ontario) v roce 1994. Kanada se adí ke státm, které "školní" požární prevenci s úspchem aplikují již adu let a kde je praxí ovena všeobecn známá skutenost, že investice do této oblasti požární prevence mají pro svou efektivitu mnohonásobnou návratnost. V programu bylo nutné zohlednit rozdílnost životních styl (bydlení jen v devných pízemních domcích) a mentalit obou národ (spoleenská prestiž hasi podepená právní legislativou). Z tchto dvod se také ásten seznámili s obdobným evropským modelem, konkrétn s preventivním programem linkolnshirského hasiského sboru v Anglii. Poátky tamních aktivit sahají až k roku 1978 a do roku 1997 se jim podailo zapojit 70% škol v kraji. Na základ zkušeností z Kanady a Anglie a z materiál, které se k této problematice podailo získat, aplikovali autoi zkušební program pi výuce všech roník jedné z bruntálských 10

základních škol. Smyslem zkušebního programu bylo navázat úvodní kontakty s pedagogy, získat je pro danou vc a hlavn urit cílové skupiny dtí. Z výsledk realizace zkušebního programu byl následn celý program rozdlen do nkolika rovin a cykl podobn, jako je tomu nap. v Anglii. V návaznosti na zkušenosti z aplikace programu vznikla v roce 1998 první ze tí publikací s názvem Výchova dtí v oblasti požární ochrany, která popisuje celý systém výuky. Na zpracování této publikace se podílel rovnž dtský psycholog Miroslav Pios, bez jehož odborných zkušeností by nebyl preventivní program úplný. Od této doby se pak postupn dailo rozšíit program do dalších škol na území okresu Bruntál. Program je v souasné dob z ásti rozšíen také na další okresy MSK. Na základ praktických zkušeností a úpravou legislativy se program Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva vyvíjel až do souasné podoby. Ani stávající formu programu nelze považovat za nemnnou. Implementací nových zkušeností bude program i nadále zdokonalován. 6. Souasný stav zajištní programu Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva Úkol provádt preventivn výchovnou innost je z hlediska organizaní struktury HZS piazen odboru prevence. PV je však inností natolik náronou, že k realizaci vytyených cíl vyžaduje vzájemnou spolupráci jednotlivých odbor HZS kraje. V rámci jednotlivých územních odbor HZS MSK psobí vybraní píslušníci, souástí jejichž funkní nápln je i preventivn výchovná innost. Vtšina tchto píslušník je absolventy školení aktivist pro program Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Prbh realizace preventivn výchovné innosti na ZŠ v letech 2003 2005 je zobrazen v píloze. 3. Pro Krajské editelství HZS MSK byli proškoleni jako aktivisté 2 píslušníci, kteí ve dvojici provádí besedy pro I. stupe základních škol (2., 3. a 4. tídy). V roce 2004 provedli besedy na 4 základních školách v celkovém potu 24 vyuovacích hodin. Do poloviny roku 2005 se poet škol zaazených do programu zvýšil na 10. Zkušebn byl program prezentován i na jedné mateské škole a jednom víceletém gymnáziu. V první polovin roku 2005 byly provedeny besedy v rozsahu 61 vyuovací hodiny. Územní odbor Bruntál organizuje besedy programu Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva ve spolupráci se sborem dobrovolných hasi. Celkem školením aktivist prošlo 10 píslušník HZS MSK a 15 len SDH. Spoluprací s SDH došlo k pokrytí 65 % základních škol v tomto územním celku.v roce 2004 byly provedeny besedy na 25 základních školách, 3 mateských školách a v rámci tvorby metodiky pro stední školy a stední odborná uilišt i na 5 takových zaízeních celkov 419 vyuovacích hodin. Do poloviny roku 2005 byly besedy provedeny na 20 základních školách, což pedstavovalo 192 vyuovací hodiny. Územní odbor Frýdek - Místek zajistil absolvování školení aktivist na pelomu let 2003/2004 jednomu píslušníku HZS MSK. V roce 2004 provedl besedy na 4 základních a 3 mateských školách, celkem v potu 27 vyuovacích hodin. V 1. tvrtletí roku 2005 prošlo školením aktivist programu Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva 11 len SDH. V souasné dob provádí píslušník HZS besedy ve dvojici s aktivistou z ad SDH a postupn pebírá funkci koordinátora akcí aktivist z ad SDH, kteí 11

pak na školách aktivn pracují samostatn. V prvním pololetí roku 2005 provedli besedy na 9 základních a 9 mateských školách, celkov byly realizovány besedy v rozsahu 91 vyuovací hodiny. Mezi píslušníky územního odboru Karviná je jeden absolvent školení aktivist. Tento píslušník provádí besedy na školách sám a v souasné dob byl pevelen na oddlení zjišování píin požáru. Situace je doasn ešena poádáním besed na uebn stanice HZS místo na školách a v pípad nutnosti jej zastupuje jiný píslušník, který neprošel školením aktivist a nemá pro danou innost dostatené znalosti. V roce 2004 provedl proškolený píslušník besedy na 10 základních a 6 mateských školách. Do poloviny roku 2005 se uskutenily besedy s dtmi ze 4 základních a 2 mateských škol. Celkov bylo v roce 2004 realizováno 72 vyuovacích hodin a v první polovin roku 2005 27 vyuovacích hodin. V rámci územního odboru Nový Jiín absolvoval školení aktivist na pelomu let 2003/2004 jeden píslušník HZS MSK, který provádl besedy na školách. Po druhé polovin roku 2004 byly provedeny opakované personální zmny v adách píslušník prevence, kterým byla urena PV jako souást pracovní nápln. Z tohoto dvodu již dále nedocházelo k aktivnímu zapojení do programu Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva a uskuteování besed na školách. Územní odbor Opava zajistil v prbhu roku 2003 školení aktivist pro 10 píslušník HZS. V posledním tvrtletí roku 2003 byly v Opav provádny besedy na ZŠ, které byly velmi kladn hodnoceny. V roce 2004 a 2005 se v innosti pokraovalo jen omezen, nebo se nepodailo organizan zajistit podmínky pro innost všech proškolených aktivist. Preventivn výchovnou inností na ZŠ se aktivn zabývají pedevším aktivisté ze stanice Vítkov. Ostatní stanice HZS MSK ÚO Opava zajišují PV pedevším organizováním jednorázových akcí (nap. dny otevených dveí, Bambiriády, branné dny ZŠ). V roce 2004 byly provedeny besedy na 9 základních školách, v prvním pololetí roku 2005 se uskutenily besedy na 3 základních školách, což pedstavuje 26 a 22 vyuovacích hodin. V okruhu psobnosti územního odboru Bruntál program vznikl a bží již cca 10 let ve spolupráci s obanským sdružením CITADELA o.s. Bruntál a SDH. Za dobu trvání programu se podailo vytipovat vhodné aktivisty, kteí mají o danou problematiku zájem a aktivn se v této oblasti angažují. Z tohoto dvodu je programem pokryto nejvíce základních škol. Úspšnost realizace programu závisí mimo jiné na kvalit a potu vyškolených aktivist. Rozsah souasného pokrytí základních škol programem Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva v ostatních územních odborech v MSK odpovídá souasnému poetnímu stavu vyškolených aktivist. Pro významné zapojení 2. a 6. tíd základních škol do programu je poteba získat a vyškolit více aktivist. Podrobnjší rozvaha potebného potu aktivist je provedena v kapitole 8.2. 12

Okres Tabulka. 2 Poet škol v programu Celkový poet ZŠ Celkový poet ZŠ již zaazených do programu 1 Procentuální vyjádení potu ZŠ již zaazených do programu 1 Ostrava 68 10 15 % Bruntál 41 26 65 % Frýdek - Místek 104 13 12 % Karviná 83 13 14 % Nový Jiín 72 0 0 % Opava 81 4 5 % CELKEM 449 66 15 % 1 Jedná se o školy, na které byl program zaveden, tzn. školy, kde jsou besedy provádny i pouze pro jeden roník. 7. Realizace programu 7.1. Cílová skupina dtské populace Program Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva je smován cílen na žáky základních škol tak, aby se pokud možno ke každému dítti dostaly informace o tom, jak pedcházet mimoádným událostem a jak se v pípad takové mimoádné události chovat. Je žádoucí, aby bylo první seznámení s probíranou problematikou provedeno co nejdíve. Ze zkušeností vyplývá, že žáci 1. tíd se ješt ve školním prostedí dostaten neorientují, ale žáci 2. tíd již ztratili poátení ostych, se kterým se potýkali pi zahájení školní docházky. Z tohoto dvodu jsou žáci 2. tíd schopni mnohem lépe vnímat základní informace z oblasti prevence ped mimoádnými událostmi. Na základ zkušeností s aplikací programu na základních školách byl proto 2. roník vyhodnocen jako nejmladší vková skupina se schopností soustedit se v požadovaném ase na pedkládané informace z oblasti prevence ped mimoádnými událostmi. Tento stav trvá po celý první stupe školní docházky. První ást programu je tedy zpracována s ohledem na schopnosti dtí tohoto vku a je možno ji užít prakticky beze zmny od druhé až po pátou tídu. Nejvhodnjší je, aby aktivista navštívil dti hned ve druhé tíd. Následné opakování témat pro první stupe v 3. až 5. tíd zstává dále na uitelích, kteí mají od roku 2005 k dispozici píruky a prvodní videokazety. Žáci na druhém stupni jsou fyzicky a psychicky daleko vysplejší a jsou tedy schopni zvládnout složitjší témata jako je zdravovda, použití penosných hasicích pístroj a chování pi úniku nebezpených látek. Na druhém stupni navštíví aktivisté danou tídu podruhé a výuku rozšíí. Je vhodné, aby aktivisté navštívili podruhé dti hned v šesté tíd, nebo zvládnutí kolektivu dtí ve vyšším vku je náronjší. Také v dalších ronících 13

druhého stupn základní školy je pak na uitelích opakování píslušných témat s využitím píruek a prvodních videokazet. Na speciálních školách je nutné volit návštvu školy individuáln s ohledem na psychologickou vysplost dtí. Z praxe vyplývá, že je vhodné navštívit vždy dti o tídu výš (3. a 7. tída). 7.2. Konené cíle a oekávané výsledky programu 7.2.1. Cíl programu Cílem programu Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva je pedat dtem ve dvou vkových rovinách školního života dležité informace z oblasti prevence ped mimoádnými událostmi. Prostednictvím výukových besed a propaganích materiál vzbudit v dtech vztah k dané problematice, nauit je, jak mimoádným událostem pedcházet, základním principm ochrany a chování v pípad vzniku mimoádné události. V optimálním pípad dojde k pedání informací pomocí výukových besed a propaganích materiál pes dti i na rodie. Jak ukazují zkušenosti ze zahranií, výsledky nelze oekávat okamžit. V pípad dobe fungujícího systému však lze touto vasnou prevencí pedejít a snížit procento mimoádných událostí zpsobených dtmi a jejich zranní pi nich. Zkušenosti získané a osvojené v rámci tohoto programu mohou pak úspšn využít dti i v jejich dosplém život. 7.2.2. Možnosti dalšího uplatnní programu Vzhledem k dlouhodob podceované a zanedbávané problematice prevence ped mimoádnými událostmi, nejsou základní školy jedinou cílovou oblastí, kde lze pro tento program najít uplatnní. S ohledem na schopnosti soustedit se a vnímat pedkládané informace v rzných vkových rovinách lidského života, nelze použít schéma programu Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva univerzáln na všechny vkové kategorie od nejmenších dtí až po seniory. Z tohoto dvodu je poteba upravit schéma programu a vytvoit novou metodiku i pro jiné vkové skupiny obyvatel, aby se preventivní informace vždy v uritých intervalech znovu pipomínaly a rozšiovaly s ohledem na schopnosti a poteby daných vkových skupin. Po zavedení programu do základních škol, je nutné nastavit uritou kontinuitu také na stedních školách. V souasné dob již probhl na územním odboru Bruntál monitoring znalostí student stedních škol a byla zpracována metodika efektivního preventivního psobení na tuto vkovou skupinu. V psobnosti územních odbor Bruntál a Frýdek - Místek dochází v souasné dob také ke zkušebním besedám v mateských školách v rámci zjednodušeného programu Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva. V závislosti na vyhodnocení výsledk a zkušeností z probíhajících zkoušek upraveného programu a na dostatené kapacit vyškolených aktivist je v budoucnosti možné zavedení programu i na MŠ a SŠ. 14

7.3. Rozdlení aktivist V popisovaném programu psobí tzv. aktivisté, kteí se dle znalostí a praktických zkušeností dlí na aktivisty úrovn 1 až 3, aktivisty úrovn zvláštní, koordinátory a lektory. 7.3.1. Aktivista Úrove 1 Za aktivistu Úrovn 1 je považován aktivista po dobu prvního úplného školního roku po absolvování úvodního kurzu aktivist. Dvojice aktivist Úrovn 1 za první školní rok provede besedy na dvou ZŠ. 7.3.2. Aktivista Úrove 2 Aktivista Úrovn 2 je aktivista po dobu druhého až tetího roku po absolvování úvodního kurzu aktivist. Dvojice aktivist Úrovn 2 provádí besedy na 3 až 4 základních školách. 7.3.3. Aktivista Úrove 3 Aktivista Úrovn 3 je aktivista s praktickými zkušenostmi delšími než 3 roky. Dvojice aktivist provádí besedy na 5 až 6 základních školách (podle množství tíd v jednotlivých ronících). Aktivista této úrovn mže psobit na zvláštních a nkterých speciálních školách. 7.3.4. Aktivista Úrove zvláštní Aktivista provádí besedy ve speciálních školách nap. se sluchov i zrakov postiženými dtmi, kdy je vyžadována velmi úzká spolupráce s vyuujícím personálem. Optimální je pokud je aktivista absolventem kurzu speciální pedagogiky atp. 7.3.5. Koordinátor Koordinátory jsou píslušníci oddlení prevence na jednotlivých územních odborech HZS MSK, kteí mají PV v náplni práce. Tito píslušníci budou koordinovat innost dvojic aktivist a zárove budou psobit jako supervize tak, aby byla dodržována zpracovaná metodika programu a tím zstala zachována vysoká kvalita. Dle možností budou i nadále provádt besedy v programu Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva na vybraných ZŠ. Grafické schéma vazby mezi dvojicí aktivist a koordinátorem je znázornno v píloze. 4. 7.3.6. Lektoi Lektoi provádjí školení nových aktivist programu Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Jako lektoi mohou být vyškoleni vybraní koordinátoi a aktivisté s minimáln dvouletou praxí a 150 oduenými hodinami v programu. 15

7.4. Píprava aktivist Realizace programu je uskuteována ve spolupráci s píslušníky HZS, leny SDH, obanských sdružení psobících v oblasti požární ochrany a jiných organizací, kteí budou postupn odborn vyškolováni pro práci aktivist systémem vzdlávacích kurz. Systém vzdlávání je podrobnji rozveden v píloze. 5 tohoto dokumentu. 7.4.1. Úvodní kurz Úvodní kurz je rozdlen na dv na sebe navazující ásti, a to úvodní ást a metodický seminá. Úvodní ást trvá 3 dny a v jejím prbhu jsou úastníci kurzu seznámeni lektory se zásadami práce s dtmi, používáním komunikaních dovedností a metodikou programu. Po 4 týdnech, kdy si úastníci kurzu oví metodiku prací s konkrétním kolektivem dtí na vybrané ZŠ, následuje metodický seminá, který trvá 2 dny. Metodický seminá je zamen pedevším na konzultace a výmnu zkušeností aktivist z jejich besed na ZŠ. Seminá je doplován jednorázovými pednáškami a workshopy. Krom základních teoretických vdomostí je pi koncipování výcviku kladen draz na rozvoj komunikaních schopností a na využití interaktivních technik pi práci s dtmi. Detailní harmonogram úvodního kurzu je uveden v píloze. 6. 7.4.2. Opakovací kurz Úelem realizace tohoto typu kurzu je pedevším rozvoj strategie postupného rozšiování programu na další ZŠ, a to v pímé vazb na zkušenosti, volný as a ochotu stávajících aktivist. V prbhu kurzu jsou dále definovány pípadné provozní nedostatky (docházející výukový a propaganí materiál, výbr nových aktivist a další motivace souasných aktivist atd.) v dané oblasti a zpsob jejich odstranní. Bhem opakovacího kurzu aktivisté pedkládají požadavky zejména na organizaci a bh programu. Dále jsou zde pedávány aktivistm nové poznatky a informace, týkající se vývoje programu a pípadných zmn. Délka trvání opakovacího kurzu je 1 den. Opakovací kurz probíhá formou porady aktivist, lektor a koordinátor. 7.4.3. Lektorský kurz Úelem realizace tohoto typu kurzu je výbr a výcvik vhodných píslušník pro úlohu lektora programu. Pedpokladem pro absolvování tohoto kurzu je minimáln dvouletá praxe nebo 150 oduených hodin v programu. Následn mže aktivista absolvovat lektorský kurz a získat oprávnní ke školení nových aktivist. Délka trvání kurzu je 4 dny. Detailní harmonogram lektorského kurzu je uveden v píloze. 7. 7.5. Psobení aktivist na školách Dvojice aktivist psobí v tídních kolektivech na škole a realizuje vzdlávací bloky dle dané metodiky a schématu výuky se stejnou skupinou dtí na ZŠ (píp. speciální škole nebo ve tíd víceletého gymnázia), což umožuje navázaní bližšího kontaktu, vzájemné dvry a pekonání komunikaních bariér. 16

V prbhu celého programu pednášející smují k vytvoení pátelské atmosféry, pomocí níž se pak dti stávají jeho aktivní souástí. Tomu napomáhá zejména množství dotaz ze strany pednášejících i dtí, ale také ada drobných her a jednoduchých scének, jež provází zejména první ást výuky. Draz je kladen na použití maximáln názorných pomcek a využití propaganích materiál. Tyto materiály, dtmi pinesené dom, poslouží zárove jako zdroj informací pro rodie, kteí se tímto také nepímo zapojí do výukového programu. Psobení aktivist na školách zajišují koordinátoi po domluv s jednotlivými aktivisty, tak aby pi jedné návštv školy byly besedy provedeny ve druhých i v šestých tídách. 7.6. Základní zásady práce s dtmi v programu Hlavní metodou vzdlávacích blok je diskuse, kdy si žáci sami kladou otázky a snaží se nacházet odpovdi. Úloha aktivist je pedevším podncovací a podprná. Aktivisté se snaží dojít u všech vzdlávacích lekcí k pozitivnímu závru (nabídka pozitivních alternativ). Nezbytná je realizace jednotlivých blok vždy jen ve skupinách tídního kolektivu. Nedoporuuje se spojovat tídní kolektivy ani v pípadech, kdy jsou skupiny menší. Pi slouení více tídních kolektiv je skupinová dynamika tídy narušena a prostor pro úinnou prevenci se zmenšuje. Je vhodné realizovat vzdlávací akce v místnosti "bez lavic". Odstranní lavic napomže zmnit situaci charakteristickou pro školské vzdlávání a umožní co nejpirozenjší projev žák. Prbh blok je doplován neverbálními technikami, cviením, využitím audiovizuální techniky, atd. Jednotlivé bloky by mly probíhat bez pítomnosti uitele, aby byl vytvoen vtší prostor k volnému projevu dtí a otevené diskusi. Uitelé mohou být pípadn zváni na poátky jednotlivých blok, aby se mohli seznámit se stylem a náplní práce. 7.7. Další formy výuky Na dti nestaí psobit pouze formou výukových pednášek. Na dané téma je poteba pohlížet, co možná nejkomplexnji a na mládež a jejich prostednictvím i na dosplé psobit v daleko vtší míe. Je nutné, aby si dti mohly své znalosti osvžit a teba i porovnat s ostatními. Mezi další formy výuky lze zaadit propaganí akce (exkurze na hasiských stanicích nebo na centru tísového volání) a soutže (za píklad mže sloužit literární a kreslíská soutž Hasii oima dtí ). Dležitým pomocníkem v diskutované oblasti jsou media (tisk, rozhlas a televize), která je možné využít nejen pro pedání nových informací, ale i pro propagaci poádaných akcí a soutží. 7.8. Tvorba a distribuce metodických a propaganích materiál Nezbytnou souástí práce aktivist je tvorba a distribuce podprných výukových, obrázkových a propaganích materiál, sloužících ke snadnjšímu pochopení jednotlivých probíraných témat. 17

7.9. Spolupráce s ostatními Pro vtší efektivitu preventivn výchovné innosti je nutná souinnost a vzájemná spolupráce HZS MSK, obcí, sdružení a dalších organizací psobících na úseku požární ochrany. Dominantním partnerem pi implementaci programu Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva do škol bude neziskové sdružení CITADELA o.s. Bruntál, které se zabývá podporou prevence závislostí a patologických jev. CITADELA o.s. Bruntál se podílí na propagaci programu na školách, na jeho rozvoji a dalších souvisejících innostech. Do programu budou aktivn zapojení také lenové dobrovolných sdružení psobících na úseku požární ochrany a lenové sbor dobrovolných hasi. Nkteí z nich byli již v minulých letech vyškoleni jako aktivisté v programu Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva a v souasné dob psobí na školách zaazených do popisovaného programu. Vhodným navazujícím stupnm výchovy dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva se jeví Projekt aplikaních kurz ochrany obyvatelstva, na kterém se podílí Ústední hasiská škola SH MS Janské Koupele a Obanské sdružení Arrows. Projekt je zamen pedevším na žáky 8. a 9. tídy základních škol a studenty 1. roník stedních škol. Cílem tchto aplikaních kurz je rozšíení znalostí z pednášek na uvedené téma formou nácviku konkrétních situací. Praktickým nácvikem získá každý jednotlivec uritý rozsah dovedností pi ešení mimoádných událostí, do kterých by se ve svém život mohl dostat nebo pi kterých mže úinn pomoci. 7.10. Evaluaní mechanismy programu Zpsob hodnocení efektivity programu Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva bude provádn následujícími konkrétními hodnotitelnými výstupy: - supervize práce aktivist na školách provádná koordinátory, - pravidelná metodická setkání a workshopy tým jednotlivých územních odbor s koordinátorem programu, - pravidelné porady a konzultace lektor s koordinátory realizovaného programu, - konzultace s odbornými pracovníky jiných státních i nestátních subjekt, - každoroní zhodnocení projektu ve spolupráci s píslušným oblastním metodikem prevence pro školství, - každým územním odborem bude zpracována závrená roní hodnotící zpráva a krajské editelství zpracuje celkové shrnující hodnocení realizace této koncepce v MSK. 18

8. Prostedky pro realizaci 8.1. Výchova a získávání aktivist a lektor 8.1.1. Obecné zásady získávání aktivist Na jednotlivých ÚO jsou ureni píslušníci, kteí mají PV v náplni práce. Vtšina z nich jsou absolventy školení aktivist pro program Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva a již dva roky zavádjí program na vybrané školy v rámci svého ÚO. Po získání dostatené praxe mohou absolvovat kurz lektor programu tak, aby sami byli schopni vyškolit nové aktivisty. Podmínkou realizace vlastního programu je získat a vyškolit dostatek kvalitních aktivist z ad píslušníku HZS MSK, kteí budou mít potebné pedpoklady pro tuto práci. Výbr aktivist bude založen na principu dobrovolnosti. Celý program je postaven na interaktivním psobení, vzájemné komunikaci a dve mezi dvojicí aktivist a dtmi. Na aktivisty je kladena ada rozmanitých požadavk, jako nap. - znát teorii a praxi detekované problematiky, soustavn se v ní zdokonalovat podle jejího dalšího vývoje, znát rzné modely a pístupy uplatované u nás i v zahranií, - mít schopnost efektivn pracovat s rznou cílovou populací, pomocí obecn uznávaných technik s cílovou skupinou dtí, - vychovávat žáky, rozvíjet jejich zájmy, schopnosti, charakter, k tomuto úelu je dobe poznávat; dokázat svou práci s dtským kolektivem dokumentovat, - osvojit si a dále prohlubovat pedagogické a psychologické poznatky, metody a zpsoby myšlení potebné pro poznávání dtí a psobení na n, - adekvátn realizovat interakci a komunikaci se žáky, pípadn s jejich rodii a pedagogy, - organizovat vlastní rznorodou innost a koordinovat osoby i malé skupiny psobící formativn na žáky (tídní uitel - ostatní uitelé - rodie - tída jako sociální skupina - zájmový kroužek apod.), - poskytovat žákm pozitivní model zralé osobnosti. Dti a mladiství potebují vidt aktivistu jako lovka, který pro n má velký význam, je jedním z dalších dležitých lidí (tak jako rodie a nejbližší pátelé), který k nim má vztah, porozumní pro tídu i pro osobní problémy jednotlivc. Výbru jednotlivých aktivist je nutné vnovat znanou pozornost. Aktivisté by mli být peliv vybráni ve vzájemné spolupráci lektor a služebních funkcioná, kteí znají schopnosti píslušník. Konzultace s psychologem HZS je možné využít pouze v obecné rovin nebo na základ dobrovolného zájmu jednotlivých kandidát na práci aktivist. 8.1.2. Konkrétní postup pi získávání aktivist Získání kandidát pro práci aktivist bude realizováno poádáním prezentací, jejichž cílem je informovat postupn všechny píslušníky HZS MSK o programu PV na ZŠ. Prezentace budou probíhat v prbhu roku 2006 a 2007. Provedení prezentace zajistí autoi programu ve spolupráci s píslušníkem z oddlení prevence, souástí jehož funkní nápln je PV. Podmínkou pro získání aktivist je zajištní efektivní úasti všech píslušník HZS MSK pi prezentacích. Na základ informací o programu a seznámením s podmínkami materiálního 19

a finanního zabezpeení bude proveden výbr vhodných osob pro práci aktivist. Skupiny kandidát budou zaazeny do jednotlivých úvodních kurz aktivist. Nábory budou provádny s cílem pokrytí poteby aktivist na plánovaný poet škol a tíd v psobnosti všech územních odbor HZS MSK. Školení aktivist v programu Výchova dtí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva budou organizována dle zájmu o tuto innost. Pedbžn lze pedpokládat realizaci dvou úvodních kurz pro aktivisty v roce 2006, dvou úvodních kurz pro aktivisty v roce 2007 a rovnž dvou úvodních kurz pro aktivisty v roce 2008. Po roce 2008 je poítáno s jedním úvodním kurzem aktivist za dva roky. Tento kurz bude zamen na vyškolení nových aktivist pro rozšíení programu na další školy v MSK a pro nahrazení aktivist, kteí již dále v besedách na ZŠ nebudou pokraovat. Podrobnosti o realizaci kurz pro aktivisty jsou dále rozvedeny v tabulce. 3. 8.1.3. Píprava a financování lektorských tým a kurz pípravy aktivist V souasné dob provádí lektorskou innost jeden lektorský tým. K zajištní plynulého prbhu proškolování aktivist se jeví jako žádoucí sestavení dalšího lektorského týmu. Oba týmy lektor budou vzájemn spolupracovat a koordinovat svou innost. V týmu lektor by mli být zastoupeni 2 píslušníci HZS MSK a psycholog. Pedpokládaný asový rozvrh vzdlávání aktivist i s vyíslenými finanními náklady dle jednotlivých let je uveden v tabulce. 3. Tabulka. 3 asový rozvrh vzdlávání aktivist a finanní náklady dle jednotlivých rok rok 2006 2007 2008 2009 kurz pololetí roku lektorský tým poet poet proškolených proškolených nových osob dvojic pomcky lektorné celkem 1. úvodní I/2006 bí. Mikulci 10 5 000 35 000 40 000 2. úvodní II/2006 bí. Mikulci 10 5 000 35 000 40 000 celkem 2006 20 80 000 3. úvodní I/2007 bí. Mikulci 10 5 000 35 000 40 000 lektorský I/2007 bí. Mikulci 5 35 000 35 000 opakovací II/2007 bí. Mikulci 20 4. úvodní II/2007 bí. Mikulci 10 5 000 35 000 40 000 celkem 2007 20 25 115 000 5. úvodní I/2008 bí. Mikulci 10 5 000 35 000 40 000 6. úvodní II/2008 bí. Mikulci 10 5 000 35 000 40 000 opakovací II/2008 bí. Mikulci 20 celkem 2008 20 20 80 000 opakovací II/2009 bí. Mikulci 20 celkem 2009 0 20 0 7. úvodní I/2010 bí. Mikulci 10 5 000 35 000 40 000 2010 opakovací II/2010 bí. Mikulci 20 celkem 2010 10 20 40 000 20