Syndrom CAN (Child Abuse and Neglect) Definice Syndrom týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítte (syndrom CAN) je definován jako poškození tlesného, duševního i spoleenského stavu a vývoje dítte, které vznikne v dsledku jakéhokoli nenáhodného jednání rodi nebo jiné dosplé osoby, je v dané spolenosti hodnoceno jako nepijatelné. Jde o soubor negativních dsledku špatného zacházení s díttem. Tyto píznaky mohou vzniknout následkem aktivního ubližování nebo nedostatené pée, kdy dít trpí zanedbáváním jeho dležitých životních poteb. Jakékoliv nenáhodné preventabilní, vdomé (píp. i nevdomé) jednání rodie, vychovatele anebo jiné osoby vi dítti, jež je v dané spolenosti nepijatelné nebo odmítané a jež poškozuje tlesný, duševní i spoleenský stav a vývoj dítte, popípad zpsobuje jeho smrt. Pro identifikaci CAN musí být splnna jedna ze základních podmínek: Píinná souvislost mezi aktivitou pachatele vi dítti a pímými i nepímými následky této aktivity pro stav a vývoj dítte nebo jednotlivé oblasti jeho života. Zjištní tohoto stavu je souasn i potvrzení píslušné diagnózy CAN Historie Konec 19. stol Nár. spole. Prevence proti krutostem na dtech Liverpool, Londýn - šlo hlavn o fyzické násilí, dtskou práci, nedostatenou péi, postupn se zaalo dostávat do povdomí, veejnost zaujímala vyhranný postoj, rozšíení pojmu, postupn zahrnuté i psychické týrání, zanedbávání... 1883 Liverpool, 1884 Londýn Národní spolenosti prevence proti krutostem na dtech 1946 Caffey, 1953 Silvermann rozlišili non-accidental injuries (NAI) (nap. etné zlomeniny žeber, lopatek, nitrolební krvácení apod.) = neúrazové, úmyslné poškození v rámci krutého zacházení s díttem 1962 pojmenoval Kempe (USA) syndrom bitého dítte 20. 11. 1989 v New Yorku OSN pijala Úmluvu o právech dítte Obecné Pístup k tlesným trestm znan rozdílný od místa k místu i v asovém sledu (nap. Skandinávie formáln zakázané tresty, i mravn a trestn odsuzovaný. U nás, jiných státech Evropy, Asie a Afriky je stále tlesný trest významnou složkou výchovy. Dlení na tlesné, duševní týrání a sexuální zneužívání, každé má aktivní a pasivní formu Tlesné týrání, zneužívání a zanedbávání Duševní a citové týrání, zneužívání a zanedbávání aktivní Tržné, zhmoždné rány a poranní, bití, zlomeniny, krvácení, dušení, otrávení, smrt Nadávky, ponižování, strašení, stres, šikana, agrese pasivní Neprospívání, vyhladovní, nedostatky v bydlení, ošacení, ve zdravotní a výchovné péi Nedostatek podnt, zanedbanost duševní i citová
Sexuální zneužívání Zvláštní formy: Sexuální hry, pohlavní zneužití, ohmatávání, manipulace v oblasti erotogenních zón, znásilnní, incest Münchhausenv syndrom v zastoupení Systémové týrání a zneužívání Organizované týrání a zneužívání Rituální týrání a zneužívání Exhibice, video, foto, audiopornografie, zahrnutí dtí do sexuálních aktivit dosplých Zanedbávání Zanedbávání definuje Zdravotní komise Rady Evropy takto: Zanedbávání je jakýkoli nedostatek pée, který zpsobuje vážnou újmu vývoji dítte anebo dít ohrožuje. Tlesné zanedbávání je pojímáno jako neuspokojování tlesných poteb dítte. To zahrnuje neposkytování pimené výživy, obleení, písteší, zdravotní pée a ochrany ped zlem. Citové zanedbávání je neuspokojování citových poteb dítte, a to pokud se týká náklonnosti i pocitu dítte, že nkam patí FORMY!" # $ % & Mezi ukazatele patí: dít má nedostatek patiné lékaské a stomatologické pée je špinavé, má nedostatenou osobní hygienu, obleení neodpovídající poasí mže být depresivní, uzavené, apatické, asociální, destruktivní chování, neurotické návyky,nedostatený dohled nad díttem (opakované pády za schod, polykání škodlivých látek, je necháváno samo v aut, doma, na ulici v domácnosti jsou zdravotn závadné podmínky (lidské, zvíecí výkaly, odpadky) nutriní hodnota jídla nedostatená, píp. jídlo není vbec pipravováno Díky tomu mohou být i u duševn a fyzicky zdravého dítte poruchy chování, školní problémy, opoždní ve vývoji. Zanedbávání zákl. poteb nejastji v dysfunkní, hlavn afunkní rodin,, nezbytn vyžaduje intenzivní dlouhodobou pomoc, ešení. Proti aktivit dosplého je možno se bránit, proti nezájmu však aktivní obrana není Rizikové situace (podmínnost zvnjšku) - složení rodiny, ekonomická úrove, kulturní úrove, celkové postavení ve spolenosti (nap. osiení dítte, nízká socioekonomická úrove, rodiny s velkým potem dtí, alkoholismus v rodin,, rodiny uteenc ve sbrných táborech) Rizikoví dosplí (podmínnost vnitní) Mentáln retardovaní, Somaticky nemocní, smyslov i pohybov postižení, psychicky nemocní (nap. endogenní deprese matky)osamle žijící osoby, Alkoholici a toxikomani,
nevysplí rodie, se zájmy dosud dtskými nebo mladistvými, Lidé s životní historií deprivaní nebo subdeprivaní, Lidé v hmotné bíd, na okraji spolenosti, Lidé píliš zaujatí jinými zájmy, pracovn petíženi, zvláštní životní zásady, postoje, praktiky nap. nkteré náboženské sekty - není možné striktn oddlit podmínnost vnjší a vnitní, obojí spolu úzce souvisí Rizikové dti Dti svým temperamentem neaktivní, pomalé, které samy zájem okolí neprovokují a nepitahují Dti mentáln retardované, se smyslovými vadami, pohybovým omezením, o nž rizikoví dosplí snadno ztrácejí rodiovský zájem Dti somaticky nemocné, vyerpané, apatické Dti podvyživené (bludný kruh podvýživou snížené aktivity dítte a sníženého písunu potravy v dsledku této hypoaktivity) aj. Tlesné týrání Dlení - aktivní - pasivní Aktivní tlesné týrání Tlesné týrání dtí a jejich zneužívání aktivní povahy zahrnuje všechny akty násilí (commission) na dítti. Patí sem zámrné opomenutí v péi o dít, které vyúsuje v jeho poranní nebo smrt. Tlesn týrané dti: - dti, u nichž vzniklo poranní v dsledku bití, popálení, opaení, trestání, také selhání ochrany dítte ped násilím. Nap. nejvíce je zabíjeno dtí do 1. roku života. Píinou je nezvládnutá, nadmrná agrese rodi a ostatních osob. Následkem Tlesná poranní (otevená, uzavená) Za aktivní formy fyzické týrání je považováno: nepimené bití rukou, rznými nástroji, kopání do dítte, zpsobení bodných, ezných a sených rán rznými nástroji, poranní stelná, vytrhávání vlas, nepimené tahání za ušní boltce, kousání dítte, zpsobování popálenin, odmrštní, odhození dítte, svazovaní a pipoutání dítte, škrcení, dušení, silné tesení = Shaken Infant Syndrom otravy jedy a chemikáliemi, a také podávání alkoholu a drog. Podezení u mnohoetných poranní Dležitá diferenciální diagnóza (nap. poranní pi porodu, zvýšená lomivost kostí, náhodné zranní, ekzém, plenkový ekzém, celulitis. ), poranní hlavy nejastjší píinou smrti u týraných dtí Kazuistika Na chirurgické oddlení byl pijat jedenáctimsíní kojenec s hematomy kolem onic, otisky prst na obou tváích, etnými škrábanci a hematomy rzného stáí. Rodie udávali, že dít
spadlo ze schod a bylo v bezvdomí. Pi vyšetení bylo zjištno krvácení do sklivce obou bulb a prasklina lebení kosti, bez neurologických píznak. Bez dalšího šetení bylo dít v krátké dob propuštno do domácího ošetení. Za ti týdny se vrací ve velmi zanedbaném stavu, v bezvdomí s etnými hematomy, další frakturou lebení kosti, tžkým poranním oka a spirálovou frakturou pažní kosti. Pi chirurgické revizi byl zjištn subdurální hematom se zhmoždním mozkové tkán. Bezvdomí však neustupuje a pes intenzivní péi dít umírá. Teprve následn byl pípad hlášen policii, byla zjištna tžká rodinná dysfunkce. Otec byl velmi agresivní psychopatická osobnost, který fyzicky týral svoji ženu a dv dti. Byl obvinn a odsouzen pro zpsobení tžké újmy na zdraví s následkem smrti a pro týrání svené osoby. Rizikoví dosplí (zpravidla primární vychovatelé dítte): - poruchy osobnosti, psychoticismus, neurotické obtíže (chronická frustrace agrese), alkoholici, toxikomani, mladiství rodie, povahov nezralí, píslušníci nkterých spoleenských skupin s agresivním programem, lidé dlouhodob ve stresové situaci Rizikové dti - ty, kterým v dsledku jejich zvláštností není dobe rozumt. Není lehké se v nich vyznat a výchovn je usmrovat. Jsou to i dti, které svým chováním své nejbližší vychovatele unavují, dráždí, otravují, vyerpávají - dti s LMD, neklidné, nesoustedné, impulzivní, s nápadnými výkyvy nálad apod. dti z jiných dvod dráždivé a neklidné, zlostné (asto v dsledku somatického onemocnní, a již v akutním nebo chronickém stadiu, - dti úzkostné, provokující svou neodvodnnou ustrašeností - dti mentáln retardované, zvlášt když jejich vývojové opoždní a jeho prvodní projevy vyvolávají zklamání rodi, jejich trvalou frustraci a tím i jejich agresivní postoje vi dítti - dti s lehce sníženými intelektovými schopnostmi, ve škole neprospívající, dti tlesn neobratné, nešikovné, které toho mnoho rozbijí, pokazí, znií, - dti sociáln neobratné, svým chováním urážející, provokující, - dti chovající se nechutn (nap. dsledek tles. postižení...) Rizikové situace Pedevším partnerské spory, tzv. Medein komplex -zkratkovité jednání rodie v návalu žárlivé pomstychtivosti, když objevili zradu toho druhého a chtjí mu ublížit na tom nejcennjším, co má dítti., stresové sit. obecn, intoxikace... Do tlesného týrání aktivního charakteru azen i zvláštní typ CAN: Münchhausenv syndrom by proxy (v zastoupení) existují pípady, kdy rodie vedle úmyslných otrav rznými léky si vymýšlejí u dtí nejrznjší píznaky a onemocnní, pípadn je vyrábjí, tj. umle pipravují tak, aby dít pro n mohlo být vyšetováno a také léeno(nap. pímsi krve do vyšetované moi apod.). V této poruše mže jít o to, že rodi, typicky matka, která se okolí jeví jako starostlivá a peující, zárove svoje dít poškozuje proto, aby skrze jeho potíže získala zájem, pozornost a kontakt s lékaem, poteba peovat o nkoho závislého... Tlesné týrání pasivního charakteru viz Zanedbávání Jde o úmyslné i neúmyslné nepeování pi závažných psychických poruchách i znané nezralosti rodi (dti dtí). Výsledkem je neprospívání dítte, vtší nebo menší zanedbanost, nedostatené rozvinutí jeho sil a
schopností ve všech oblastech života i vztahu k blízkému i vzdálenému okolí. Nejzávažnjší dsledky takového zacházení zpustnutí až smrt dítte (Dále opomenutí (omission) v péi o dít i nepochopení rodiovské role, až již z dvod nezralosti, otuplosti, hledání jiných životních hodnot než spojených s dtmi. ) Za pasivní fyzické týrání je považována: porucha v prospívání dítte neorganického pvodu, jde o poruchy vzniklé z nedostatené výživy jak po stránce kvantitativní tak i kvalitativní, toto se projevuje výraznou podváhou, nedostatky dležitých vitamín pedevším skupiny D,C a B, nejtžšími pípady pak pedstavují zastavení rstu dítte, nedostatek zdravotní pée, jedná se o vdomé odmítání preventivní a léebné pée. Nevdomé odmítání zdravotní pée, zvlášt v kritických situacích vzniká spíše z nepochopení a neporozumní vážnosti zdravotního stavu dítte.do této skupiny patí i pípady, kdy dosplí zpsobí dítti njakou újmu, bojí se následk, doufají ve spontánní uzdravení dítte a tím mu prakticky odpírají první pomoc. adíme zde i pípady, kdy rodie nezabezpeují dítti kvalitní hygienickou péi. nedostatky ve výchov a vzdlání, nedostatky se projevují v nerozvinutí mentální kapacity dítte a to nedostatenou motivací a uením. Vzdlanostní úrove dítte pak neodpovídá jeho možnostem. Jednou z nejvážnjších poruch je negramotnost dítte, ve výchov se nedostatky projevují zanedbaností dítte v širším pojetí nedostatek písteší, ošacení a ochrany, dti bez domova, které o nj pišly z píin objektivních (pírodní katastrofa, válka, emigrace, úmrtí apod.) nebo subjektivních (útk, izolace aj.), vykoisování dtí, jde o nucení dtí k žebrání a využívání dtské práce. Psychické týrání Psychické i emocionální týrání jsou pojmy obecn znan nejasné a také se o nich zdaleka tak asto nehovoí jako o tlesném nebo sexuálním zneuž. Také je velice obtížn zdokumentovatelné, proto i v soudnictví velmi zídka Psychické týrání v podstat vždy provází ostatní diagnostické kategorie syndromu CAN fyzické týrání, sexuální zneužívání, šikanování, nebo se mže vyskytovat samo o sob. Psychické týrání zahrnuje chování, které má vážný negativní vliv na citový vývoj dítte a vývoj jeho chování. Mže mít formu slovních útok na sebevdomí dítte, opakovaného ponižování dítte, jeho odmítání i zavrhování. (definice podle Zdravotní komise Rady Evropy z roku 1992) Psychické týraní patí mezi nejrozšíenjší druhy týrání, zárove je nejhe rozpoznatelné. Také tuto formu týrání obsahuje složku aktivní a pasivní. Aktivní spoívá v cíleném, zámrném a úelovém jednání. Pasivní složkou je naopak absence neho co by se dít správn mlo dít pociuje nelásku, nezájem, nevšímavost i nedostatek pée. Koneným dsledkem pak mže být psychická deprivace. Jako psychické týrání považujeme: Pasivní: Dnes se zaíná rozvíjet pasivní oba rodie nap. velmi vytíženi ve svém oboru, na dti nemají as krom zajištní zákl. poteb vše dlají pro dti, aby se mly dobe, když se zhorší úspch ve škole, píp.
preferovaný sport, hudba...tvrdší režim, výprasky, zákazy...asto nároky na školní, zájmovou úspšnost vyšší než schopnosti dítte už pechod do aktivního. Aktivní: slovní útoky na sebevdomí dítte, zavrhovaní dítte,vystavování dítte závažným domácím konfliktm, kontrolování dítte s cílem vyvolat u nj pocit citového ohrožení, patí zde výroky typu, stydíme se za tvé chování, tmi špatnými známkami nás utrápíš. Také zde patí pípady kdy je okolí rodiny prezentováno jako nepátelské, dít je kontrolováni s kým se stýká, co si myslí, co cítí, vtšinou se jedná o pípady psychické poruchy rodie i píslušnost rodie k náboženské sekt, srovnávání dítte se sourozencem, násilná izolace dítte od vrstevník, širší rodiny, sourozenc, rodi, kladení nerealistických nárok na dít, Velice obsáhlou skupinu tvoí situace pedrozvodové, rozvodové a porozvodové, zatahováno do konflikt mezi rodii, ovlivováno proti rodii; mu bránno ve styku s druhým rodiem; dít nepipraveno žádoucím zpsobem na styk s druhým rodiem. Kazuistika porozvodové psych. týrání Tíletá Karolínky byla po odlouení rodi svena do pée matky, což otec, povoláním léka, velmi tžce nesl. Svou bývalou manželku obvinil, že Karolínku doma tlesn týrá. Karolínka byla opakovan vyšetena dtským lékaem, nic se však nezjistilo. Po nkolika msících, kdy se matka znovu vdala, bývalý manžel pišel s tím, že je Karolínka sexuáln zneužívaná svým nevlastním otcem. Jako dkaz ml sloužit magnetofonový pásek, který poídil, když byla u nj Karolínky na návštv. Nahrávka obsahovala sugestivní otázky o zpsobech údajného zneužívání, ve smyslu uritého dotýkání, na které mla tíletá Karolínka odpovdt souhlasn. Podrobné vyšetení odborníkem sexuální zneužívání holiky nepotvrdilo. Protože ani výsledky dalších vyšetení otce neuspokojily, trval na znaleckých posudcích, které Karolínku dál traumatizoval. V souladu s prohlášením, že dá svoji dcerku radji do kojeneckého ústavu, než by ji nechal u matky, spor o to, kde bude Karolínka žít, pokrauje i dnes. Dopady psychického týrání se liší v závislosti na intenzit, délce týrání a také na jakém vývojovém stupni rozvoje osobnosti k tomuto jednání dochází. Psychické týrání mže mít tyto následky: vznik rzných druh závislostí, poruchy píjmu potravy, depresí; pocity dítte, že není rodii milováno; dít se neustále podceuje je ustrašené, nebo se naopak projevuje velice agresivn projevy psychicky týraného dítte mohou být rznorodé, asto nevyrovnané a promnlivé a tak asto obtížn stanovitelné; asté poruchy chování depresivní a úzkostné poruchy, zmny osobnosti až sebevražda dítte psychosomatické obtíže (bolesti hlavy, bíška, ekzémy, zvýšené teploty bez píiny...)
dít pochybuje o správnosti vnímaní reality, je pro nj jednodušší obviovat sama sebe než pipustit odpovdnost rodi za to co se mu dje; projevují se tendence stát se obtí psychického týrání v dalších vztazích. problémy v mezilidských vztazích,které petrvávají do dosplého vku a mohou petrvávat i po celý život. Potíže se projevují hlavn ve vztahu k lidem se kterými chce navázat dvrný vztah, ve vztazích ke kolegm v zamstnání a ve vztahu k nadízeným; Obti psychického týrání si asto vybírají partnery, kteí je psychický týrají anebo naopak aktivn sami psychicky týrají své partnery i dti; obti psychického týrání se vzhledem ke sníženému sebevdomí a menší schopnosti sebeprosazení stávají astji obtí šikany, a to jak ve škole tak i na pracovišti. Týrající rizikoví nejen dosplí: Velký vliv má akutní i chronický stres, nevysplost osobnosti a náronost situací, i ve škole(uitelem nebo uitele), píp. mezi vrstevníky (problematikou šikanování se zabývá ían) Sexuální zneužívání Child Sexual Abuse (CSA). Zahrnuto do CAN konec 60./po. 70. let. (Ješt ve stedovku bylo dít asto chápáno jako normální objekt sexuálních aktivit dosplých (nap. rytíští panoši). Také pedstava, že otec, ale i matka musí pipravit své dít ádn, tj. názorn a s náležitou instruktáží na sexuální život. Tato praktika se objevuje i pi projednávaných incestech až do dnešní doby (Dunovský 95)...každopádn ješt v 70 letech. Každé nepatiné vystavení dítte sexuálnímu kontaktu i chování, které vede pedevším k uspokojování sexuálních poteb zneuživatele. Dít je zákonem pln chránno ped sexuálními kontakty v jakékoliv form až do svých 15ti let. Vková hranice není stanovena tam, kde je zneužíváno závislosti jedné osoby na druhé. Sexuální zneužívání zahrnuje všechny formy chování se sexuálním podtextem, tedy i ty, kdy dít na první pohled nestrádá dít mže nkteré formy sexuálního zneužívání prožívat jako relativn tlesn píjemné, ale i tehdy má sexuální zneužívání závažný negativní dopad na další psychický vývoj dítte! Zneuživatelem mže být v podstat kdokoliv, avšak mnohem astji to bývá osoba, kterou dít dobe zná (3 x vyšší pravdpodobnost, že nkdo, koho zná!) Pachateli této formy zneužívání jsou vtšinou muži, vyskytují se však pípady, kdy je pachatelem žena. Provedené studie dokázaly, že sexuální zneužívání v rodin má výrazn astji povahu velmi závažných forem sexuálního zneužití. Sexuální zneužití se dlí na bezdotykové dotykové a komerní. ' &$ ( () *( $! "#+% '
!, $ $' +$ $ #! ' $ ' Syndrom pizpsobení: C.R. Summit - dít asto na zneužívajícím závislé, píp. mu vyhrožuje proto dít nic neíká, asem si na to zvykne, aby vbec mohlo pežít, asto samo sebe viní z vyprovokování této situace a tím, že se snaží být hodné se snaží získat zpátky lásku a pijetí. Špatné musí být registrováno jako dobré dochází k rozštpení morálních hodnot. Pak pichází odhalení, proto výpov vypadá nevrohodn, presumpce neviny asto tžko dokazatelné, také asto zbytek rodiny neví, dít asto odvolá výpov chce zachránit rodinu, bojí se dalších výslech... Sekundární viktimizace Druhotné zraování a vystavování dítte nadbytené psychické zátži v prbhu vyšetování pro syndrom CAN = dít jako ob trestného inu se stává ješt obtí vyšetování - opakované výpovdi, nedvra v to, co dít íká, obviování dítte ty jsi ho svedla, odebrání dítte z rodiny Kazuistika Sekundární viktimizace Na Dtské krizové centrum se obrátila matka tíletého chlapce. U dítte se náhle objevily nápadné zmny v chování, agresivita, úzkostnost, objevilo se pomoování, dumlání palce, zamlklost. Jelikož byla eová složka u chlapce dobe rozvinuta, sdloval matce i své zážitky. Po poátením šoku, že vlastní otec sexuáln zneužívá jejího synka, matka se rozhodla bránit své dít. Pi vyšetení na našem pracovišti dít potvrdilo již díve matce svené události osahávání, líbání pirození, anál. styk. Pi lékaském vyšetení jsme zjistili bolestivé trhlinky na koneníku, v okolí itního otvoru zduelé žíly. Na otce bylo podáno trestní oznámení, byl vzat do vazby. Vyšetování se však protahuje, chlapec je znovu a znovu vyslýchán, prohlubují se jeho neurotické projevy. Následky strach, úzkost, pocity viny, hanby, deprese, nízká sebeúcta, nedvra k dosplým, nápadné zmny v chování, školním prospchu, sexuální obtžování vrstevník Nejvýraznjší jsou: nepimené sexuální chování, sebepoškozující a sebevražedné jednání Dlouhodobé následky ve form posttraumatického šoku, disociativního chování, vetn znatelného zvýšení výskytu CSA Rizikoví dosplí Nejen nejbližší vychovatelé, ale i jiné osoby, které picházejí do styku s díttem v rodin nebo mimo ni...známí, uitelé...
Sexuální devianti Muži staršího vku, u nichž korová kontrola chování ochabuje, pípady demence nebo jiných poruch i onemocnní omezují kontrolu pudového jednání Muži sexuáln hyperaktivní Alkoholici toxikomani aj Možné píiny u zneužívajících: Rzné, spouštcí podnty také...nap. dlouhá sexuální abstinence, neschopnost nalézt si vhodný protjšek pro sexuální uspokojení, nespokojenost s obyejným sexuálním životem, touha po zmn, sexuální deviace, psychopatie Rizikové situace Stísnný životní prostor rodiny (díve nap. asté spaní dtí a rodi v jedné posteli píležitosti (dít je nemocné, peuje o n otec nebo jiný muž v rodin, ošetování vyžaduje intenzivní tlesný kontakt) cizí muži žijící v rodin, u nichž se nemohlo vytvoit sexuální tabu, jaké zpravidla u vlastních rodi a sourozenc (rizik. Situace i pstouni, vychovatelé v dtských domovech...) alkoholová drogová intoxikace celkov uvolnná sexualita v rodin Rizikové dti - psychicky deprivované, opomíjené a zanedbávané (hlavn, ale nejen dysfunkní, afunkní rodiny); dti mentáln retardované (pachatelé spoléhají na to, že dít neví, co se dje, pípadn mu stejn nikdo nebude vit); dti, jejichž matka je delší dobu mimo domov (opakované hospitalizace, lázn, noní služby...) - nejvíce jsou ohroženy dti do 8 let U nejmenších dtí pohlaví prakticky nerozhoduje. U dtí od pedškolního vku výš picházejí v úvahu takka výlun dvátka, Diagnostika: Pi výpovdi dobré nahrávat na video pedejde se tím opakovanému vyslýchání, rozhovor mohou objektivn posoudit i další odborníci - užívání anatomických panenek dosplé a dtské, pod obleením asi znázornné sekundární pohlavní znaky, pomáhá pekonávat rozpaky, nedostatek slovní zásoby - kresba lidské postavy (dti zneužívané asto kreslí lidskou postavu nahou se sekund. pohl. znaky ale ne vždy!) - kresba rodiny Léba dtí postižených syndromem CAN Má odstranit i na nejmenší míru omezit dsledky špatného zacházení s díttem. Má obnovit nebo vytvoit žádoucí tlesnou, psychickou i sociální pohodu dítte. Má zajistit v nejvyšší míe jeho zájem a prospch. Musí být nejen symptomatická, ale hlavn kauzální! To vede zptn k prevenci... Pozor na sekundární viktimizaci
1) léba akutních stav i pímá intervence ešící urgentní situace po prvním zjištní rozsahu a závažnosti postižení i jeho píin, co nejdíve zabránit dalšímu útoku nebo perušit proces násilí a ubližování dítti. První pomoc plus snaha o eliminaci ohrožujících vliv situací... 2) fáze dalšího rozsáhlého šetení všech okolností souvisejících s násilím na dítti i nedostatenou péí o n, šetení v rodin, u dtského lékae, ve škole...stanoví se definitivní diagnóza a potvrzuje se oprávnnost hlášení. Zaátek civiln právních záležitostí... Psychoterapie, socioterapie zamená na hlavní problémy dítte i jeho rodiny. 3) etapa dlouhodobého sledování dítte a jeho rodiny a komplexní podpory, pomoci a snahy definitivn vyešit aspo základní vztahy mezi zúastnnými, s maximálním ohledem na prospch a zájem dítte a jeho úplné úzdravy vlastn nekoní, dobré dít sledovat v prbhu jeho dalšího vývoje, aby nedošlo k opakování neho ale opatrn, aby se nevyvolaly vzpomínky na trauma. Ale pitom bylo možné zasáhnout, kdyby to bylo poteba. Rozsah a poteba psychoterapie závislé na mnoha promnných vk a pohlaví dítte, zpsob a doba zneužívání, zda abusor cizí/vlastní, velikost místa bydlišt, složení rodiny apod. Za nejvhodnjší techniky nedirektivního pístupu. U dosplých, kteí v dtství zneužívání hlubinn orientované psychoterapie Dležitá interdisciplinární spolupráce, asto podceované sociální pracovník, uitel, právník, pediatr, psychiatr, pelivé plánování každého kroku krizové intervence, pokud chaotické i v dobré vli, mže být poškozující (sekundární viktimizace) dležité sladit jednotlivé složky Léba musí být urena nejen na ob násilí i zanedbávání, ale na všechny zúastnné i zneuživatele Prevence 1) Primární prevence - zamené psobení na širokou veejnost média, nestátní organizace, polit. strany, úady... - zamené psobení na rodie a vychovatele, jakož i na ty, kdo se na rodiovství nebo profesionální vychovatelství pipravují nap. píprava na rodiovství, sexuální výchova ve škole, propagace antikoncepce - zamené psobení na odborné pracovníky a tzv. veejné initele lékai, psychologové, sociální pracovníci, právníci, soudci, politici apod. zprostedkování poznatk z výzkum 2) Sekundární prevence - vytipování rizikových skupin obyvatel a následné cílené psobení na n, aby se snížilo riziko (1. rizikoví si musí uvdomit rizikovost 2. musí být ochotni nco pro sebe udlat, na sob pracovat, své rizikovosti se zbavit 3. spolenost by mla nabídnout pomocnou ruku má co nabídnout?!) Pesná statistika týraných dtí neexistuje, nebo práv u tohoto jednání existuje mimoádn vysoké procento skryté kriminality. Odhaduje se, že obdobn jako v jiných evropských zemích je u nás týráno jedno až dv procenta dtské populace - v pepotu na absolutní ísla se jedná o dvacet až tyicet tisíc dtí mladších patnácti let! Podle odborných odhad u nás ron na následky týrání a špatné pée umírá nejmén padesát dtí. Nejastjšími obmi jsou dti kojeneckého a batolecího vku. A v praxi... S úinností od 1. 1. 1994 platí ohledn trestného inu týrání svené osoby oznamovací povinnost, jakož i povinnost pekazit jeho páchání. To lze uinit i vasným oznámením.
Ten, kdo tuto povinnost nesplní, se sám dopouští trestného inu (s trestní sazbou až na ti léta odntí svobody). Oznámení je nutno uinit orgánm inným v trestním ízení - policii nebo státnímu zastupitelství. Oznamovatel je povinen pravdiv sdlit skutenosti, které týrání dítte nasvdují, aniž by odpovídal za to, zda se spáchání inu podaí prokázat. Kam se obrátit? Policie, Orgán pée o dít, Odbor sociálních vcí a zdravotnictví, státní, nestátní organizace na ochranu dtí (nap. Fond Ohrožených Dtí,Linky dvry, Dtské krizové centrum, Centra krizové intervence...) Zdroje: Dunovský J. Dytrych Z. Matjek Z. a kol. (1995) Týrané, zneužívané a zanedbávané dít Praha Pöthe P. (1999) Dít v ohrožení Praha Dunovský J. (1986) Rodina a její poruchy ve vztahu k dítti Praha Gjuriová Š. Kocourková J. Koutek J. (2000) Podoby násilí v rodin Praha Weiss P. a kol. (2000) Sexuální zneužívání - pachatelé a obti Praha www.fod.cz www.tyrane-deti.cz