Krajský soud Ústí nad Labem Národního odboje 1274 400 92 Ústí nad Labem Žalobce: Ekologický právní servis, obanské sdružení se sídlem v Brn, Bratislavská 31, IO: 65341490, zastoupené i právn lenem výboru sdružení Mgr. Vítzslavem Dohnalem, trvale bytem Špitálská 285, 390 01 Tábor Žalovaný: Okresní úad v Most Radniní.1, 434 89 Most Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu ve smyslu ásti páté, hlavy druhé OS DVOJMO Pílohy dle textu Soudní poplatek ve výši 1000 K uhrazen kolkovou známkou:
I. Skutkový stav Na základ žádosti podané statutárním mstem Most (dále jen msto Most i stavebník ) dne 2.11.2001 bylo u Magistrátu msta Mostu, odbor stavební úad (dále jen stavební úad nebo také prvoinstanní orgán ) ) zahájeno stavební ízení na stavbu Nemak - závod na výrobu hlav motor-lokalita Joseph (dále jen stavební ízení ). Dne 21.12.2001 vydal stavební úad ve vci rozhodnutí Zn.: SÚ 5082/2001-330-K (dále jen stavební povolení i prvoinstanní rozhodnutí ). Proti rozhodnutí bylo žalobcem v zákonné lht dne 18.1. 2002 podáno odvolání k Okresnímu úadu, referát regionálního rozvoje (dále jen žalovaný ). Žalovaný o odvolání rozhodl dne 12.3. 2002 pod.j. RRR 330/200/02-Pi/Mi (dále jen napadené rozhodnutí ), a to tak, že ho zamítl. Proti tomuto rozhodnutí smuje nyní žaloba obanského sdružení Ekologický právní servis, které se od poátku úastnilo jak stavebního tak i územního ízení. Žalobce je pro podání žaloby zastoupen svým lenem, který je statutárním orgánem sdružení a souasn má ukonené vysokoškolské právnické vzdlání. Dkaz: - kopie stanov žalobce - kopie rozhodnutí lenské schze žalobce o volb statutárních orgán - kopie vysokoškolského diplomu právního zástupce žalobce - správním spisem žalovaného II. Žalobní dvody Touto správní žalobou se žalobce domáhá pezkoumání stavebního povolení i napadeného rozhodnutí, když tvrdí, že tmito správními akty byl zkrácen na svých právech, a to zejména z tchto dvod: A) Chybjící subsumovaná rozhodnutí 1. Neexistence rozhodnutí o souhlasu k zásahu do krajinného rázu 1.1. V pedmtné vci ml být v rámci stavebního ízení pedložen jako podklad souhlas orgánu ochrany pírody a krajiny se zásahem do krajinného rázu podle 12 zák.. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny (dále jen zákon OPK ). Zákon OPK íká: K umisování a povolování staveb, jakož i jiných innostem, které by mohly snížit nebo zmnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany pírody (zvýraznno žalobcem). Povolování staveb je ízení podle stavebního zákona, jehož výsledkem je vydání stavebního povolení. Jinými slovy souhlas k zásahu do krajinného rázu je poteba k územnímu rozhodnutí i ke stavebnímu povolení. Když tedy žalovaný tvrdí, že námitka týkající se krajinného rázu byla zamítnuta v územním ízení (a proto že se k ní nemá pihlížet), je nutné pipomenout, že zákon vyžaduje vydání pedmtného souhlasu i k povolení stavby. O povolení stavby se nerozhoduje v územním ízení, proto nemohl stavební úad v územním ízení rozhodovat o námitce týkající se stavebního ízení. 2
Vcn a místn píslušným orgánem st. správy k vydání souhlasu k zásahu do krajinného rázu je v souladu s ustanovením 76 odst. 4 zákona OPK Magistrát msta Mostu, nikoliv okresní úad, referát životního prostedí Žalovaný se v však v odvodnní finálního rozhodnutí opírá o své vyjádení okresního úadu, referátu životního prostedí zn. RŽP/Ga/01/934 ze dne 21.6.2001. V nm uvádí: de facto nedojde ke zmn krajinného rázu, protože je pijatelný z hlediska jeho ochrany. 1.2. Odhlédneme-li od nicotnosti výše uvedeného vyjádení z dvod nepíslušnosti orgánu, který je vydal, dokládá jeho citace, že sám žalovaný si je vdom zásahu do krajinného rázu pi realizaci stavby. íká-li totiž, že zásah je pijatelný, logicky tím vyjaduje i to, že k nmu dojde. Tím však pouze potvrzuje nezbytnost vedení správního ízení ve vci posouzení míry takového zásahu a pedjímá tím bez náležitých podklad výsledek takového ízení. Ustanovení 12 odst.2 zákona OPK pitom zcela jasn To, že ke stavebnímu povolení ml být vydán souhlas k zásahu do krajinného rázu, vyplývá logicky i z povahy povolované stavby. Stavba závodu Nemak, jehož jednotlivé stavební objekty budou až 16 m vysoké, 63 m dlouhé a 36 m široké a která je souasn umisovaná do nezastavného území v pohledov exponovaném míst, zakládá z povahy vci povinnost vést subsumované správní ízení o souhlasu k zásahu do krajinného rázu. Žalobce navíc doložil výše uvedená tvrzení rámcovým posouzením zámru výstavby z hlediska vlivu na krajinný ráz, které zpracoval pední odborník na tuto problematiku Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. z Ústavu urbanismu Fakulty architektury eského vysokého uení technického v Praze. Tato studie byla stavebnímu úadu pedložena na ústním jednání v rámci prvoinstanního ízení. Ten se stejn jako žalovaný tímto podkladem odmítl zabývat (viz str. 11 písm. b) stavebního povolení; str. 3 napadeného rozhodnutí). Z rámcového posouzení pitom vyplývá, že dojde k citelnému zásahu do krajinného rázu. Jde o lokalitu, v níž stavba Nemaku bude nepehlédnutelnou a výraznou hmotou v blízkosti terénního horizontu v otevené zemdlské krajin. V krajin jsou pítomny estetické hodnoty, které budou stavbou siln narušeny resp. sníženy. Bezprostední vliv stavby lze konstatovat v zásahu do kultivované zemdlské krajiny, jejíž nenarušenost je v krajin Mostecké pánve ojedinlá. V materiálu se výslovn zmiuje zetelná viditelnost stavby z velké vzdálenosti, a to z okraje eského Stedohoí a Krušných Hor (str. 10). V samém závru materiálu autor konstatuje nezbytnost takový zásah ádn provit Teprve na základ ádného zhodnocení je možno vydat rozhodnutí, zda je zásah pípustný i nikoliv. Jestliže tedy sám orgán ochrany pírody pipouští, že k zásahu dojde, jestliže z povahy povolované stavby logicky zásah do krajinného rázu vyplývá a jestliže zde existuje odborný podklad doložený žalobcem, je zejmé, že mlo být vedeno ízení o vydání souhlasu se zásahem do krajinného rázu. A to formou správního ízení podle správního ádu (viz. 90 odst. 1 zákona OPK). Protože nezbytný souhlas k zásahu do krajinného rázu doložen nebyl, nevychází napadené rozhodnutí z dostaten zjištného skuteného stavu vci, ímž došlo kporušení ustanovení 3 odst. 4, 32 odst. 1 a 46 správního ádu. Nedostaten zjištný skutený stav vci se promítá i do nedostateného odvodnní této ásti rozhodnutí, což je v rozporu s ustanovením 47 odst. 3 správního ádu. Rozhodnutí je tak ve smyslu ustanovení 250f o.s.. nepezkoumatelné pro nedostatek dvod. 1.3. Nezbytnost doložit stavební povolení souhlasem k zásahu do krajinného rázu namítal žalobce v prbhu celého správního ízení na ústním jednání dne 19.12.2001 a v odvolání proti stavebnímu povolení. Žalobce stále namítá, že stanovisko, o které se žalovaný opírá, je nicotné, poukazuje na rozmry stavby z nichž povinnost posuzovat zásah do krajinného rázu logicky vyplývá a své názory dokládá odborným podkladem. Na tyto argumenty však stavební úad ani žalovaný v odvodnních svých vbec nereagují. Proto nemžeme než konstatovat, 3
že žalovaný i stavební úad tímto zpsobem porušily svou povinnost vypoádat se s žalobcovými námitkami (k tomu srov. rozhodnutí SJS 619/2000, podle njž: procesním subjektivním oprávnním úastníka správního ízení [právem na kterém byl zkrácen ve smyslu 247 odst. 1 o.s..], které zakládá jeho žalobní legitimaci v pípadech, kdy nelze tvrdit porušení hmotného subjektivního práva, je i právo na zdvodnní správního rozhodnutí, tedy právo, aby se správní orgán vypoádal s námitkami, uplatnnými takovým úastníkem v prbhu správního ízení a také v odvolání proti rozhodnutí prvé správní stolice ). Tímto nezákonným postupem žalovaného k zásahu do práv žalobce vyplývajících z 4 odst. 2 a 47 odst. 3 Sp, což má za následek zásah do žalobcova práva na spravedlivý proces ve smyslu l. 36 Listiny. 1.4. Dále žalobce poukazuje na to, že vyjádení okresního úadu, referátu životního prostedí zn. RŽP/Ga/01/934 ze dne 21.6.2001, o které žalovaný i stavební úad vytrvale opírají svá rozhodnutí, je vnitn rozporný a ve své podstat nepezkoumatelný pro nesrozumitelnost. Jak již bylo uvedeno výše, ve vyjádení se konstatuje, že de facto nedojde ke zmn krajinného rázu, protože je pijatelný z hlediska jeho ochrany. V první ásti se íká, že de facto ke zmn krajinného rázu nedojde, v druhé pak, že je pijatelný, což ovšem implikuje že k nmu dojde. Vnitní rozpornost vyjádení tak zpsobuje jeho nesrozumitelnost. Jestliže je podklad pro rozhodnutí, o který se v této ásti napadené i prvoinstanní rozhodnutí opírají, nesrozumitelný, je ve smyslu ustanovení 250f o.s.. nezbytné pro nesrozumitelnost zrušit i napadené rozhodnutí. 2. Chybjící rozhodnutí orgánu ochrany veejného zdraví 2.1. Podle ustanovení 77 odst. 2 zákona. 258/2000 Sb. o veejném zdraví (dále jen zák. 258/2000 Sb.) je orgán ochrany veejného zdraví doteným správním úadem pi rozhodování ve vcech, které se dotýkají zájm chránných podle tohoto zákona; v souladu s ustanovením 82 odst. 3 písm. i) zák. 258/2000 Sb. plní úkoly doteného správního úadu podle 77 odst. 2 téhož zákona okresní hygienik. Podkladem pro stavební povolení je v souladu s tímto ustanovením stanovisko Okresního hygienika ze dne 22. 10. 2001,. j. 4694/2001/HP- Dr.Ni. Podle ustanovení 94 odst. 1 zák. 258/2000 Sb. se na ízení podle zákona o ochran veejného zdraví vztahuje správní ád, nestanoví-li tento zákon jinak. Jelikož ustanovení 77 zák. 258/2000 Sb. použití správního ádu nevyluuje, je zejmé, že závazné stanovisko podle tohoto ustanovení vydává okresní hygienik jako dotený orgán státní správy ve správním ízení, a to formou rozhodnutí podle správního ádu. Odvodnitelnost vydání stanoviska ve správním ízení navíc potvrzuje i skutenost, že toto stanovisko, které hygienik jako dotený orgán vydává, mže zcela znemožnit plánovanou podnikatelskou aktivitu ( 77 odst. 3 zák. 258/2000 Sb.). Hygienik proto rozhoduje o právu soukromé osoby provádt uritou innost. Výše uvedené stanovisko však nespluje náležitosti pro rozhodnutí stanovené v ustanoveních 46 a 47 správního ádu a nemže být proto považováno za rozhodnutí vydané ve správním ízení. 2.2. Ze všech uvedených skuteností a citovaných ustanovení zákona. 258/2000 Sb., jakož i z ustanovení 62, 126 odst. 1 stavebního zákona a 16 odst. 2 písm. c) vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj. 132/1998 Sb. vyplývá, že stavební úad byl povinen vyžádat si ped vydáním stavebního povolení pedložení rozhodnutí Okresního úadu v Most - okresního hygienika, vydaného ve správním ízení a splující náležitosti stanovené v ustanoveních 46 a 47 správního ádu. Tím, že tak stavební úad neuinil, porušil výše citovaná ustanovení právních pedpis. Žalovaný pak tím, že ani tuto vadu stavebního ízení 4
v odvolacím ízení neodstranil, optovn porušil své povinnosti, vyplývající z ustanovení 62, 126 stavebního zákona, 16 odst. 2 písm. c) a z ustanovení 3 odst. 4, 32 odst. 1, 46 a 59 správního ádu. 2.3. Zárove tím, že v územním ízení nebylo doloženo píslušné rozhodnutí okresního hygienika, došlo k zásahu do práva žalobce vyplývajícího ze spojení výše citovaných ustanovení zák. 258/2000 Sb. a ustanovení 33 odst. 2 správního ádu, tedy do práva vyjádit se k zákonem vyžadovanému podkladu pro stavební povolení. 3. Chybjící stanovisko žalovaného na úseku ochrany ovzduší V podkladech pro rozhodnutí orgánu prvního stupn, stejn jako žalobou napadeného finálního rozhodnutí chybí vyjádení žalovaného ve smyslu 4 odst.1 písm a) zák.. 389/1991 Sb., o státní správ ochrany ovzduší a poplatcích za jeho zneišování, a 126 stavebního zákona. Žalovaný je v tomto smyslu doteným orgánem státní správy a jeho stanovisko mlo být podkladem pro územní rozhodnutí. To pochybení zakládá rozpor napadeného rozhodnutí s výše citovaným ustanovením zákona o státní správ ochrany ovzduší a dále s 3 odst. 1 a 46 správního ádu a zpsobuje také nezákonnost ve smyslu 250i odst. 3 o. s.. Souasn tak došlo k zásahu do žalobcova práva na spravedlivý proces ve smyslu ustanovení l. 36 Listiny nebo vzhledem k tomu, že neexistuje zákonem požadovaný podklad pro rozhodnutí nemohl se k nmu žalobce vbec vyjádit. 4. Neexistence rozhodnutí o souhlasu k povolení stavby v chránném ložiskovém území Pedmtná stavba je umístna v chránném ložiskovém území. Z tchto dvod jedním z podklad pro rozhodnutí ml být souhlas Krajského úadu v Ústí nad Labem v souladu s 19 zák.. 44/1988 Sb., o ochran a využití nerostného bohatství (horní zákon). Tento souhlas v podkladech pro rozhodnutí chybí. To pochybení zakládá rozpor napadeného rozhodnutí s výše citovaným ustanovením horního zákona a dále s 3 odst. 1 a 46 správního ádu a zpsobuje také nezákonnost ve smyslu 250i odst. 3 o. s.. obdobn jako ve shora uvedených pípadech. Souasn tak došlo k zásahu do žalobcova práva na spravedlivý proces ve smyslu ustanovení l. 36 Listiny nebo vzhledem k tomu, že neexistuje zákonem požadovaný podklad pro rozhodnutí nemohl se k nmu žalobce vbec vyjádit. B) Porušení práva žalobce vyjádit se ke všem podkladm pro rozhodnutí 1. Doplnní podklad pro rozhodnutí v rámci ízení o podjatosti pracovníka správního orgánu Žalobce jako úastník stavebního ízení oznámil v souladu s 10 správního ádu stavebnímu úadu skutenosti nasvdující vylouení pracovníka správního orgánu ( 9). Tajemník Magistrátu msta Mostu (dále jen tajemník ) ve vci rozhodl dne 20. 12. 2001,.j. Taj/2001/1129. Jak vyplývá z odvodnní tohoto rozhodnutí ( Z vyjádení ing Stanislava Franty jsem zjistila, apod.), bylo ízení doplováno o nové podklady pro rozhodnutí. O této skutenosti však žalobce nebyl ze strany tajemníka uvdomn, ímž došlo k zásahu do jeho 5
procesního práva vyjádit se ke všem podkladm pro rozhodnutí ve smyslu 33 odst. 2 správního ádu (k tomu srov. nap. Vrchní soud v Praze 6 A 147/94 [PrRo 97, 3: 145]). Taková vada mže mít vliv na zákonnost rozhodnutí ( 250i odst. 3 o. s..; k tomu srov. nap. S 217-SJ 4/1998, S 173-SP 6/1997). Souasn došlo k zásahu do žalobcova práva na spravedlivý proces vyplývající z l. 36 Listiny. 2. Doplnní podklad pro rozhodnutí o dokumentaci z ízení podle zák. 244/1992 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí. Žalovaný se v odvodnní napadeného rozhodnutí vypoádává se žalobcovými námitkami týkajícími se chybjícího posudku ve smyslu 17 vyhlášky. 132/1998 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení stavebního zákona odkazem na vyjádení Ministerstva životní prostedí ze dne 26. 7. 2001. Spis byl o tento podklad pro rozhodnutí nov doplnn žalovaným, aniž byl žalobce o této skutenosti uvdomn. Žalovaný se s dalšími námitkami žalobce vypoádává opakovan odkazem na dokumentaci EIA, která byla poízena podle zák.. 244/1992 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí a to v souvislosti s posouzením investiního zámru spolenosti NEMAK Europe s. r. o. - stavbu Závod NEMAK - lokalita Joseph roní kapacita 1 600 000 hlav motor (srov. nap. : i k variant velkého závodu pro výrobu 1 600 000 hlav motor [str. 4 napadeného rozhodnutí], V rámci studie hodnocení vlivu stavby na životní prostedí [str. 5 napadeného rozhodnutí]). Dokumentace EIA však nebyla souástí spisu v prvoinstanním ízení a žalovaný proto musel doplnit spis o další nový podklad - dokumentaci EIA v rámci odvolacího ízení. O této skutenosti však žalovaného neuvdomil a zbavil jej tak práva vyjádit se ke všem podkladm pro rozhodnutí ve smyslu 33 odst. 2 správního ádu. Jenom pro dokreslení celé situace žalobce dodává, že doplnní spisu o tento nový podklad pro rozhodnutí je v ostrém kontrastu s postupem stavebního úadu v rámci územního ízení na pedmtnou stavbu, kdy stavební úad odmítl doplnit spis o dokumentaci EIA konstatováním: Ihned pi ústním jednání byl dne 30. 7. 2001 byl zástupce sdružení Ekologický právní servis upozornn, že pedmtné stanovisko ze dne 26. 7. 2001 vydané MŽP R je k jinému investinímu zámru spolenosti NEMAK Europe s. r. o. a netýká se staveb projednávaných v tomto jednání. (str. 9 územního rozhodnutí Zn.:SÚ2658/2001-328-e o umístní stavby Nemak -závod na výrobu hlav motor-lokalita Joseph ze dne 7. 8. 2001). C) Závry žalovaného, jež jsou v rozporu s obsahem spisu 1. Žalobce již ve svém odvolání poukazoval na skutenost, že z projektové dokumentace nelze zjistit jaké celkové roní množství jednotlivých chemických látek bude spotebováno. S touto námitkou se žalovaný v napadeném rozhodnutí vypoádává tvrzením, že "byl podrobn deklarován výet odpad a zpsob jejich likvidace" (str. 4. napadeného rozhodnutí). Sama projektová dokumentace však v rozporu s tímto tvrzením uvádí pouhé "Píklady chemických látek, jejichž použití se díve i pozdji pedpokládá v závodu NEMAK" - str. 21. souhrnné zprávy. 2. Žalovaný dále uvedl, že souasný projekt stavby byl oproti pvodnímu zámru zmnn (vypuštní technologie recyklace hliníkových odpad) a tudíž není riziko uvolování dioxin do životního prostedí. Toto tvrzení je však v rozporu s obsahem spisu, který obsahuje "Odhad zdravotního rizika" zpracovaný Krajskou hygienickou stanicí v Ostrav (duben 2001), 6
kde kolektiv autor na str. 3 v ásti dv výslovn skupinu dioxinových látek uvádí vetn ádových koncentrací. Na str. 4., 5. pak v téže studii je uvedena ada tžkých kov a polycyklických aromatických uhlovodík. Tyto skutenosti vedou k závru, že zjištní skutkového stavu žalovaným je v rozporu s obsahem spisu ve smyslu ustanovení 250j odst. 2 o. s.. D) Nedostatené zjištní skutkového stavu 1. Z dále uvádných skuteností vyplývá, že žalovaný neml dostatek informací, aby mohl rozhodnout na základ spolehliv zjištného stavu vci ve smyslu ustanovení 3 odst. 4, 32 a 46 správního ádu. Vinou nedostaten zjištného stavu vci nemohl žalobce následn naplnit povinnost zjištní zda dokumentace spluje požadavky ochrany zdraví, života a životního prostedí ( 62 odst. 1 písm.b) stavebního zákona) a následn ve stavebním povolení vylouit negativní úinky stavby na životní prostedí ( 66 stavebního zákona). Povinnost co nejpesnji popsat skutený stav vci, pokud se týká rzných aspekt možného vlivu stavby na okolní prostedí, zdrazuje provádcí vyhláška ke stavebnímu zákonu. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu v 22 odst. 1 a 2. V tomto ustanovení se zmiuje výslovn uvolování látek nebezpených pro zdraví a životy osob a zvíat, pítomnost nebezpených ástic v ovzduší, zneištní vzduchu a pdy a nedostatené zneškodování odpadních vod, koue, tuhých nebo kapalných odpad. Údaje, z nichž by mohl stavební úad zkontrolovat, zda je skuten stavba navržena zpsobem tyto požadavky zajišujícím, dokumentace pro stavební ízení ani další podklady pro rozhodnutí neobsahují. Zjištní skutkového stavu je proto nedostaující k posouzení vci ( 250j odst. 2 o. s.. ). Konkrétn se zmínná nezákonnost projevila v tchto aspektech: 1.1. Nebezpené chemické látky (k tomu srov. bod 2.1. žalobcova odvolání) Jak již bylo uvedeno výše projektová dokumentace pro stavební ízení uvádí pouhé "Píklady chemických látek, jejichž použití se díve i pozdji pedpokládá v závodu NEMAK" - str. 21 souhrnné zprávy. Je tedy zejmé, že dokumentace neobsahuje úplný výet chemických látek. Pi svém rozhodování vycházel žalovaný z vyjádení Okresního úadu v Most, referátu životního prostedí ze dne 3.10.2001. Ten je ovšem v ásti týkající se chemických látek zcela obecný a v podstat jen odkazuje na platné právní pedpisy. Vyjádení podává OkÚ na základ 28 odst. 1 písm. c) zákona. 157/1998 Sb., o chemických látkách. Ovšem vyjádení mže OkÚ podat optovn pouze na základ dostaten zjištného stavu vci. Jestliže si OkÚ ani nevyžádal úplný seznam chemických látek, které budou používány, postrádá jeho vyjádení smysl. Redukuje se pouze na pipomenutí, že stavebník je povinen dodržovat právní pedpisy. Aby mlo vyjádení njaký smysl, musí mít OkÚ dostatek informací, aby byl schopný urit, zda v souvislosti se stavbou a jejím provozem budou doržovány požadavky zákona o chemických látkách. Jestliže si takové informace nevyžádal, je jeho vyjádení v rozporu s 3 odst. 4 správního ádu (který se podle 3 odst. 5 správního ádu vztahuje také na podávání vyjádení). Nezákonné podkladové vyjádení zpsobuje také nezákonnost napadeného rozhodnutí. V této souvislosti žalobce dále dodává, že chemické látky použité ve výrobním procesu vlivem nap. zvýšené teploty, pítomností dalších látek a pod. budou mnit své složení v další látky, které budou potencionáln ohrožovat zdraví, život a žívvotní prostedí. Dokumentace neobsahuje informace o množství a kvalit vzniklých škodlivých látek, zda se budou uvolovat do ovzduší i budou souástí odpadních vod nebo pevných odpad 7
1.2. Odpady Dokumentace obsahuje pouhý odhad roní produkce odpad. Sám stavebník navíc uvádí, že množstevní údaje budou uvedeny v dalším stupni dokumentace. Vzhledem k tomu, že právní pedpisy nepedepisují žádný vyšší stupe dokumentace pro kolaudaní ízení, není žalobci jasné, kdy a kde budou tyto podklady konrétizovány (k tomu srov. str. 58 souhrnné zprávy). 1.3. Odpadní vody Podklady pro rozhodnutí neobsahují informace o složení odpadních vod (srov. tabulka str. 26 souhrnné zprávy), nepopisují jakým zpsobem bude zajištna kontrola kvality odpadních vod, jakou technologií budou odpadní vody z podniku ištny. Z dokumentace ke stavebnímu ízení pouze vyplývá, že projekt poítá s existencí istiky odpadních vod. Vzhledem k tomu, že složení odpadních vod není známo a vinou toho, že technologie istiky není v dokumentaci popsaná, není možné zjistit, zda bude zabezpeena ochrana ped únikem nebezpených chemických látek do prostedí. Stejn tak podklady pro rozhodnutí neeší pípadný havarijní stav (nap. pívalový déš, havarijní únik toxických látek, havarijní výpadek nebo selhání zaízení pro ištní odpadních vod). Dále není uvedeno, jak bude nakládáno s kaly v mezidobí od jejich zachycení, do odevzdání k likvidaci oprávnnou osobou 1.4. Skladové hospodáství (k tomu srov. bod 2. 1. žalobcova odvolání) Žalobce ve svém odvolání poukazoval na skutenost, že pod bodem 4.6. Skladové hospodáství; Souhrnná zpráva, ást B.; Projektu pro stavební povolení - Nemak Europe, s.r.o.; Závod na výrobu hlav automobilových motor (dále jen "souhrnná zpráva") jsou uvádna množství odpad, která budou skladována. Ta však, jak vyplývá ze zprávy vbec nekorelují s v ní odhadovanou celoroní produkcí odpad. Sám stavebník pitom neví, kolik vlastn odpad bude produkovat (k tomu viz str. 58 souhrnné zprávy). Není proto zejmé, jak bude s odpady nakládáno. Stavebník eší nakládání s odpady pouze tak, že: "odpady budou v areálu závodu shromaž ovány na místech pro tyto odpady vyhrazených a následn bude zneškodování zajištno oprávnnou externí firmou" (str. 58 souhrnné zprávy taktéž). Krom v úvodu zmiovaných ustanovení právních pedpis, z nichž vyplývá povinnost zjisti skutený stav vci, ukládá ustanovení 18 odst.1 písm.a) bod 3) vyhlášky. 132/1998 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení stavebního zákona stavebníkovi, aby v projektové dokumentaci ke stavebnímu ízení ešil zneškodování odpad. To zahrnuje jak samotný proces zneškodování, tak i nakládání s odpady ped ním. Jak vyplývá ze souhrnné zprávy, nemá stavebník pesn ešena ani opatení v pípad nakládání s odpady ped zneškodnním (dostatená kapacita skladovacích prostor, zajištní transportních tras a pod.). V pípad samotného zneškodování nelze pouze konstatovat, že bude zajištno externí spoleností. Již v této fázi by mlo být prokázáno, že existují technické prostedky na to, aby odpady pocházející z provozu stavby byly opravdu zlikvidovány (nap. kapacita existujících skládek a pod.). S tmito námitkami se žalovaný vbec nevypoádal, když tvrdí, že projektová dokumentace byla v ásti souhrnné technické zprávy doplnna o zpsob ešení likvidace uvedených odpad., nebo žalobcovi námitky se týkají již doplnné projektové dokumentace. Z tohoto dvod postrádá odvodnní žalovaného v tomto punktu jakéhokoliv smyslu, ímž navíc došlo k zásahu do žalobcova práva, aby se správní orgán vypoádal s námitkami, uplatnnými takovým úastníkem v prbhu správního ízení a také v odvolání proti rozhodnutí prvoinstanního orgánu. Navíc se žalovaný v této souvislosti odvolává na bod. 32. stavebního povolení (cit.:"v návaznosti na to byla ve stavebním povolení stanovena podmínka pod bodem. 32.). Ta totiž 8
doslova zní: "Pi kolaudaci budou doloženy doklady o uložení odpadu." Tato podmínka stavebního povolení je pitom zcela zmatená, nebo z ní není vbec jasné, jakého typu odpad by se stanovená povinnost mla týkat. 1.5. Další možnosti expozice; zdravotní rizika Podklady pro rozhodnutí neobsahují zhodnocení dalších možných expoziních cest krom vdechování zneištného vzduchu obyvateli v okolních obcích. Jak vyplývá ze studie MUDr. Miroslava Šuty Vyjádení k možným zdravotním a ekologickým rizikm zámru spolenosti NEMAK Europe s. r. o. (viz dkaz; dále jen "studie") pouze mén než 1-5% respiraní expozice dioxiny pochází z ovzduší (k tomu srov. bod 3. 1. 3. této studie). Pitom však odhad zdravotních rizik pedložený stavebníkem (KHS Ostrava: Nemak závod Most, lokalita Joseph - Havra, Odhad zdravotního rizika, Ostrava duben 20001) se zabývá pouze expozicí ze vzduchu. 95% dioxin je pitom pijímáno potravou (dioxiny jsou látky se schopností dlouhodob petrvávat a kumulovat v prostedí, následn pak vstupovat do potravinového etzce lovka). Další studie jednoznan potvrzují, že odhad zdravotních rizik pouze na základ hodnocení expozice vzduchem je zcela nedostaující (nap. Nouwen j., Cornelis C., De Fre R. and Geuzens P.: Health risk assessment of dioxin exposure. publikováno v odborném asopise The Neerland-Wijk (Wilrijk, Belgium), Organohalogen Coumpounds 44, s. 485-487, v roce 1999). Pestože stavba, která je zdrojem dioxin (k tomu srov. uvedené skutenosti pod bodem 2 oddíl C) žaloby), je umístna doprosted zemdlsky obdlávané oblasti nedošlo k jakémukoliv zvážení práv tchto zdravotních rizik. Navíc z podklad pro rozhodnutí nelze stanovit zdravotní rizika pro osoby nakládající s odpady v podniku. Závažnost tohoto nedostatku potvrzuje i množství studií, které se podrobn zabývaly problematikou zamoení bezprostedního okolí zdroj dioxin. Nap. podle studie Otha S., Kuriyama S., Nakao T., Miyata H. and Tanahashi M.: Levels of PCDDs, PCDFs and non-ortho coplanar PCBs in soil collected from high cancer-causing area close to Batch-type municipal solid waste incinerator in Japan. publikované v odborném asopise Organohalogen Coumpounds 32, str. 155-160, v roce 1997 bylo zjištno, že v bezprostedním okolí zdroje zneištní byla výrazn vyšší koncentrace dioxin a souasn s tím i nápadn vyšší výskyt rakoviny (k tomu srov. bod 3. 1. 4. studie) V této souvislosti dále žalobce uvádí jako píklad závažných nedostatk, které zvyšují riziko expozice nebezpenými chemickými látky a mže sloužit k dokreslení závažnosti celé situace nap. konstatování v projektové dokumentaci str. 17 4.6. Skladové hospodáství; Souhrnná zpráva, podle njž všechny skladové prostory budou vtrány pirozen. Nebude tak žádným zpsobem zabránno úniku nebezpených chem. látek do pracovního prostedí a bezprostedního okolí závodu. Žalobce považuje zmiované dkazy za relevantní podklady pro rozhodování soudu ve vci s ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS 16/99 (ve sbírce zákon publikován pod. 276/2001 Sb., k tomu dále srov. sp. zn. I. ÚS 332/96 Ústavní soud eské republiky: Sbírka nález a usnesení - sv. 7., Vydání 1., Praha, C. H. Beck 1997, str. 243). Dkaz: - studie MUDr. Miroslava Šuty Vyjádení k možným zdravotním a ekologickým rizikm zámru spolenosti NEMAK Europe s. r. o." 9
2. Vypoádání se s námitkami žalobce vztahující se ke skutkovým zjištním Žalovaný se s námitkami uvádnými v bodech 1.1-1.5. této ásti žaloby vbec nevypoádal. V odvodnní napadeného rozhodnutí se na místo toho podrobn (str. 4 odst. 3; celá str. 5., 6. napadeného rozhodnutí) zabývá hodnocením vlivu zneištní ovzduší provozem povolené stavby. Žalobce pitom ve vztahu k emisím poukazoval pouze na skutenost, že není zcela jasné, zda do rozptylové studie byly pi posuzování zahrnuty i další zdroje zneištní. Navíc neloginost takto koncipovaného odvodnní napadeného rozhodnutí dokládá i to, že žalobce (jak ostatn vyplývá také ze všech jeho podání v pedmtné vci) nepovažoval nedostatky podklad pro rozhodnutí v souvislosti s emisemi za klíové. Daleko více poukazoval na neexistenci jakéhokoliv hodnocení depozice významných kontaminant do bezprostedního okolí stavby. Výše uvedené optovn dokládá, že žalovaný sice odvodnil své rozhodnutí, vyhnul se však vypoádání celé ady námitek, které žalobce vznesl. To má za následek zásah do žalobcova práva na vypoádání se s jím uplatnnými námitkami, který zakládá zásah do žalobcova práva na spravedlivý proces ve smyslu l. 36 Listiny. E) Porušení práva na spravedlivý proces z dvod podjatosti pracovník stavebního úadu 1. Žalobce v prbhu správního ízení opakovan namítal, že v první instanci jednali o vci pracovníci, u nichž lze mít dvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti. Tuto námitku uplatnil na ústním jednání dne 19.12.2001. Na námitky reagoval tajemník msta Mostu svým rozhodnutím.j. Taj/2001/1129 ze dne 20.12.2001 (dále jen rozhodnutí o podjatosti ), v nmž výhrady žalobce zamítl. Protože proti rozhodnutí o vylouení pracovníka správního orgánu není možné podle ustanovení 12 odst. 2 správního ádu podat samostatné odvolání, uplatnil žalobce opakovan své námitky v rámci odvolání proti stavebnímu povolení. V napadeném rozhodnutí žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí o podjatosti. Žalobce se však nadále domnívá, že ve vci rozhodovali pracovníci, u nichž lze mít vzhledem na jejich pomr k úastníkm ízení pochybnost o jejich nepodjatosti. Proto žalobce uplatuje své námitky také v této žalob. 2. Podstata námitek žalobce spoívá v tom, že o vydání stavebního povolení rozhodovali v první instanci pracovníci stavebního úadu, kteí všichni jsou v zamstnaneckém pomru k úastníkovi ízení. Návrh na vydání územního rozhodnutí podalo msto Most (navrhovatel) v rámci výkonu své samostatné psobnosti ve smyslu zák.. 128/2000 Sb., o obcích,(dále jen zákon o obcích ). Návrh byl posuzován stavebním úadem, který je jedním z odbor navrhovatele. Vztah stavebního úadu a navrhovatele je založen zákonem o obcích a projevuje se na nkolika úrovních: - Rada obce je výkonným orgánem obce potažmo navrhovatele ( 99 zákona o obcích). Podle 102 odst.2. písm. g) zákona o obcích Rad obce je vyhrazeno jmenovat a odvolávat vedoucí odbor obecního úadu, rozhodovat o o platech vedoucích odbor obecního úadu;. - Funkci zamstnavatele podle zvláštních pedpisu plní tajemník, který uzavírá a ukonuje pracovní pomr se zamstnanci stavebního úadu, stanoví platy zamstnancm stavebního úadu s výjimkou vedoucího stavebního úadu. Zákoník práce navíc zamstnanci pímo ukládá plnit pokyny nadízeného ( 73 odst.1 písm.a) zákoník práce). - Tajemník obce je stejn jako zamstnanci stavebního úadu zamstnancem navrhovatele. Tajemník je odpovdný starostovi obce za úkoly v samostatné i 10
penesené psobnosti obce ( 110 odst.2 a odst.4 písm.b). Tím, že je tajemník zodpovdný za splnní úkol vyplývající z fungování obce v samostatné psobnosti obce musí respektovat rozhodnutí rady a zastupitelstva a jednoznan musí také dohlédnout na splnní úkolu - v tomto konkrétním pípad zajistit vydání stavebního povolení na stavbu NEMAK. Zákon o obcích tak vytváí velice úzký vztah (zamstnanecký) mezi navrhovatelem a pracovníky stavebního úadu v pípadech, kde stavebníkem - subejktem, který podal žádost o stavební povolení je obec, která je souasn i stavebním úadem. Jinými slovy jde v pedmtné vci o stav, kdy pracovník stavebního úadu je souasn zamstnancem právnické osoby, která požádala o stavební povolení. Takovýto pímý vztah správního orgánu a úastníka ízení zakládá sám o sob odvodnnou pochybnost o podjatosti pracovník stavebního úadu. Žalobce se neztotožuje s názorem žalovaného vyjádeným na str. 3 odvodnní napadeného rozhodnutí, podle njž by šlo o podjatost pouze v pípad, že by pracovník stavebního úadu rozhodoval o návrhu, který sám podal. Pokud bychom pijali takovýto výklad, dojdeme za použití argumentum ad absurdum k tomu, že pracovník stavebního úadu by mohl rozhodovat o návrhu, který podala právnická osoba, kterou vlastní (nepodal ho by on sám, ale zamstnanec právnické osoby). Žalobce rovnž nesouhlasí s názorem, který vyslovil tajemník msta Mostu v rozhodnutí o podjatosti. Tajemník založil své rozhodnutí na vyjádení osoby, které se námitky podjatosti týkají. Subjektivní pocity pracovníka však nemohou být dkazem pro to, že není podjatý. Navíc je teba poukázat na absurdnost situace, kdy o podjatosti pracovník stavebního úadu rozhoduje tajemník, jehož pomr k mstu Most jakožto navrhovateli je zcela zjevný. Navíc z povahy vci samé je jasné, že i ve zcela evidentních pípadech pímého ovlivování pracovník stavebního úadu ze strany navrhovatele zde bude existovat dkazní nouze. Úastník takového správního ízení bude toto jen stží dokazovat. Proto správní ád uruje, že pro vylouení pracovníka správního orgánu postauje pochybnost ( 9 odst. 1 správního ádu). Nemusí se proto dokazovat, že ten který pracovník skuten v rozhodování ovlivnn byl. 3. Jedním z pedpoklad právního státu je rovnost oban ped zákonem. Klasickým pedpokladem rovnosti oban ped zákonem je, že osoby, které provádjí ízení na stran správních orgán, a úastníci ízení mají vi sob nestranné, nezaujaté postavení (viz. Hendrych, D. a kol.: Správní právo. Obecná ást. 2. vydání IV. Praha, C.H.Beck 2001, str. 222). Ve správním ízení je projevem rovnosti ped zákonem výslovn upravena jako rovnost úastník v ustanovení 4 odst. 2 správního ádu. Ustanovení správního ádu o vylouení pracovník správního orgánu jsou jedním z tch, které tvoí pro zachování rovnosti jeden ze základních pedpoklad. Jestliže v jedné instanci rozhodovali pracovníci, u nichž lze mít dvodnou pochybnost o nepodjatosti, došlo ke zkrácení práva žalobce na rovné procesní postavení v ízení ( 4 odst. 2 správního ádu a l. 37 odst. 3 Listiny). Žalobce si je samozejm vdom, že jde v dané vci o podjatost vyplývající z chybné konstrukce zákona. To, že podjatost zpsobuje sám zákon, však neznamená, že by mla být úastníkm ízení na újmu. Podle názoru žalobce jedním z možných ešení v takovém pípad je postupovat v souladu s ustanoveními správního ádu a stavebního zákona. Vedoucí stavebního úadu ml využít ustanovení 11 správního ádu a obrátit se na nadízený správní orgán, jímž je v dané vci žalovaný. Pednosta okresního úadu pak následn mohl využít analogie legis v rámci režimu stavebního zákona a aplikovat ustanovení 112 odst.2 stavebního zákona, které v podstat totožnou situaci upravuje v pípad vyvlastovacího ízení. 11
F) Zásah do práva na píznivé životní prostedí dle l. 35 Listiny 1. Ústavní soud opakovan judikoval, že ani zaazení uritého práva v systému Listiny mezi hospodáská, sociální a kulturní práva neznamená jejich nevymahatelnost. V souvislosti s právem na píznivé životní prostedí Ústavní soud zárove konstatoval ve svém nálezu III. ÚS 70/97, že toto právo je subjektivním právem, kterého se lze domáhat. Nic na tom nemní fakt, že souasn jde u životního prostedí o veejný statek. Právo na píznivé životní prostedí má pitom zcela zvláštní povahu. Zásah do tohoto práva totiž není vázán na konkrétní následek zpsobený adresátu této ústavní normy, i když by k tomuto výkladu svádí obvyklá interpretace právních norem v oblasti ochrany lidských práv. Pi domáhání se práva na píznivé životní prostedí proto nap. není nezbytné zjišovat zda vznikla njaká újma nebo dokonce její výše nebo rozsah. Takto široce zakotvené právo má v Listin své zcela logické opodstatnní, nebo zásahy, které znamenají bezprostední zásah do osobní integrity lovka (ve smyslu fyzickém i hmotném, nap. únik vysoce toxických látek do prostedí jehož dsledkem je smrt fyzické osoby) jsou ošeteny jinými právy jako je nap. právo na život i právo na soukromí. V této souvislosti je nutno poukázat na zvláštní povahu ochrany práva na píznivé životní prostedí. Ochrana v tomto smyslu vykazuje nejvyšší úinnost pi preventivním psobení, tedy pi pedcházení tomu, aby vbec k poškození nebo porušení životního prostedí a následn zásahu nap. do práva na život a zdraví lovka došlo. Tento preventivní úel vyjaduje i právní úprava, která uruje u inností, které mohou mít na ŽP nepíznivý vliv, nutnost získat povolení (souhlas, vyjádení apod.) píslušného orgánu veejné moci. Tato skutenost odvoduje jak rozšíení právní sféry každého na základ l. 35 Listiny, tak i preventivní charakter tohoto ustanovení. Tuto logiku ústavní úprava respektuje, když v l. 35 odst. 3 Listiny íká, že pi výkonu svých práv nesmí nikdo ohrožovat životní prostedí nad míru stanovenou zákonem. Listina zde zavádí povinnost pro každou fyzickou nebo právnickou osobu. Této povinnosti musí odpovídat njaké právo. Je zde samozejm právo orgán veejné moci, splnní této povinnosti vymáhat. Ovšem Listina obsahuje tzv. veejná subjektivní práva, tedy práva, kterých se mohou soukromé osoby domáhat vi orgánm veejné moci. Z l. 35 odst.3 Listiny vyplývá právo fyzických i právnických osob domáhat se aby orgány veejné moci dostaten dbaly na plnní povinnosti neohrožovat ŽP nad míru stanovenou zákonem. Jde ve své podstat o pozitivní závazek státu, o horizontální psobení práva na píznivé životní prostedí i vi jiným fyzickým nebo právnickým osobám. Proto každý (jak fyzická tak právnická osoba; k tomu viz níže) má ve skutenosti má právo na to, aby nikdo pi výkonu svých práv neohrožoval životní prostedí nad míru stanovenou zákonem. Jestliže tedy žalovaný zejména: porušil zákon OPK, když vydal napadené rozhodnutí bez souhlasu k zásahu do krajinného rázu, nezjistil skutený stav vci v oblasti chemických látek, odpad a odpadních vod, nevydal stanovisko na úseku ochrany ovzduší, zasáhl do žalobcova práva na píznivé životní prostedí podle l. 35 odst. 3 Listiny, nebo vydal napadené rozhodnutí, které je v rozporu se zákony, které ve smyslu l. 41 odst. 1 Listiny urují meze práva na píznivé životní prostedí. 2. Žalobce poukazuje na to, že jako právnická osoba, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana pírody a krajiny ve smyslu 70 zákona OPK má právo domáhat se toho, aby nikdo pi výkonu svých práv neohrožoval životní prostedí a pírodní zdroje nad míru stanovenou zákonem. Tento závr vyplývá z následujících skuteností: 2.1. jak již bylo zmiovaná výše, hlavním problémem pi chápání zásahu do práva na píznivé životní prostedí je vysoká abstraktnost. Zákonodárce si byl tohoto problému zcela jist vdom, když v zákon OPK piznal obanským sdružením hájícím zájmy zcela specifické 12
postavení úastníka správního ízení. Hlavním dvodem tohoto opatení zcela jist byla snaha zajistit ochranu práva na píznivé životní prostedí pi rozhodování státních orgán skrze úast obanských sdružení (jejichž hlavním posláním podle stanov je ochrana pírody a krajiny ve smyslu 70 zákona OPK). Obanská sdružení tak ze strany zákonodárce získala oprávnní chránit právo každého na píznivé životní prostedí tím, že budou usilovat o to, aby byly dodržovány požadavky právních pedpis. Díky tomu je jednotlivcm dána možnost úastnit se ochrany životního prostedí ve správních ízeních za pomoci právní formy obanských sdružení. Obanská sdružení se stávají úastníky správních ízení z dvodu ochrany životního prostedí (resp. v našem pípad pírody a krajiny jako jedné z jeho složek). Bylo by proto nelogické, aby obanské sdružení mohlo v ízení ped soudy úspšn namítat pouze porušení svých práv procesních. 2.2. Jedním ze znak právního státu je dodržování principu právní jistoty. Princip právní jistoty pedpokládá efektivní ochranu práv (k tomu viz nález IV.ÚS34/97 - Ústavní soud sdílí v tomto smru stanovisko naší právní teorie, že jedním ze základních znak a pedpoklad právního státu a zárove právní jistoty, jako jednoho z jeho atribut, je takové uspoádání státu, v nmž každý, fyzická osoba i osoba právnická, mže mít dvru v právo. Podstata právní jistoty spoívá tedy v tom, že každý mže spoléhat na to, že mu stát poskytne efektivní ochranu v jeho právech, že mu státní moc dopomže k realizaci jeho subjektivního práva, bude-li mu v tom nkdo neprávem bránit ). V souasnosti je nejúinnjší forma ochrany práva na píznivé životní prostedí dána do rukou obanským sdružením. Bylo by opt nelogické a v tomto smyslu také v rozporu s principem právní jistoty a právního státu, aby nejefektivnjší forma ochrany práva na píznivé životní prostedí byla vylouena z možnosti namítat toto právo ped soudem nebo dokonce soudem Ústavním. 2.3. Obané, kteí založí obanské sdružení, jehož hlavním cílem podle stanov je ochrana životního prostedí a zapojí se do správního ízení, ve kterém hájí tento veejný zájem, musí vynaložit znané osobní úsilí a finanní prostedky. Odpírání pístupu k soudu by v takovém pípad znamenalo maení takto vytváených hodnot, které vzhledem ke své povaze mají asto daleko širší rozmr než jen ochrana životního prostedí, jakým je zejména zkvalitnní funkce státní správy (odstraování nezákonností a pod.). Žalobce konkrétn sdružuje fyzické osoby, které se snaží dlouhodob pispt k ochran životního prostedí v eské republice svou prací. Na tuto nápl innosti vynakládá znané finanní prostedky jejichž efektivní využití by nebylo možné v pípad odepení využití soudního pezkumu. E) do práva žalobc podílet se pímo na správ veejných vcí dle l. 21 odst. 1 Listiny Dne 5. 9. 2001 podal žalobce žádost o informování o všech zahajovaných ízeních ve smyslu 70 zák. OPK. Jak vyplývá z bodu 1 oddíl A) stavební úad stejn jako žalovaný si nevyžádaly v souladu s 12 zák OPK od stavebníka zákonem požadovaný podklad pro rozhodnutí - souhlas se zásahem do krajinného rázu. V pípad, že by však postupoval v souladu se zákonem muselo by být zahájeno správní ízení jehož by se žalobce mohl úastnit. Vzhledem k tomu, že tak žalovaný, stejn jako prvoinstanní orgán neuinil, zasáhl tak do žalobcova práva podílet se pímo na správ veejných vcí ve smyslu l. 21 Listiny. Listina dává obanm právo podílet se na správ své zem jednak zprostedkovan volbou svých zástupc, jednak také pímo. Prosazováním myšlenky oban+ské spolenosti stále více dochází k rozšiování nástroj pímého ovlivování správy obany i mimo doposud používané instituty (nap. referendum). Jedním z takových nástroj nesporn je úast jednotlivc i jimi založených právnických osob v rozhodovacích procesech. eský právní ád zatím umožuje pímou úast veejnosti pouze sporadicky. Jednou zmála výjimek je proces vedený podle zákona. 244/1992 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí. Dále k nim patí ustanovení 70 zákona OPK, které umožuje úastnit se obanským sdružení ízení, pi nichž mohou být doteny zájmy ochrany pírody a krajiny. 13
III. Žádost o odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí Žalobce souasn navrhuje, aby soud v souladu s ustanovením 250c o.s.. odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí. K tomu uvádí tyto dvody: 1. V souasné dob probíhajícím výkonem napadeného rozhodnutí, dochází k závažné újm na životním prostedí protiprávní stavební inností na nejcennjší zemdlské pd v okrese Most. Tato újma je ze své podstaty újmou nenahraditelnou. Pokud nebude neprodlen odložena vykonatelnost napadeného rozhodnutí, je zjevné že dojde ke zmaení úelu soudního pezkumu a tím i k závažné újm na životním prostedí. 2. Již v územním ízení došlo k množství nezákonností, které žalobce napadl žalobou. Protiprávnost stavební innosti je tak bezpochyby daleko závažnjší, navíc do dnešního dne nebylo ve vci žaloby proti územnímu rozhodnutí vydáno rozhodnutí. 3. Žalobci souasn vzniká neprodleným výkonem napadeného rozhodnutí, závažná újma v jeho právu na píznivé životní prostedí (k tomu viz výše) - napadené rozhodnutí umožuje, aby bylo životní prostedí žalobce doteno v rozporu s právními pedpisy. Jednoduše eeno, v míst, které dnes slouží k zemdlské výrob, bude stát prmyslový závod. IV. Závrený žalobní návrh Vzhledem k výše uvedenému žalobce navrhuje, aby soud vydal tento rozsudek: I. Rozhodnutí úadu Magistrát msta Most, odbor stavební Zn.: SÚ 5082/2001-330-K ze dne 21. 12. 2001 a rozhodnutí Okresního úadu, referát regionálního rozvoje.j. RRR 330/200/02-Pi/Mi ze dne 12. 3. 2002 se zrušují. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady ízení, a to do 5 dn od právní moci rozsudku. V Táboe dne 17.5.2002 Mgr. Vítzslav Dohnal Ekologický právní servis 14