4. Nápl projektu 4.1. odborné semináe a/ odborné školení lektorované pracovníky National Society for the Prevention of Cruelty to Children (Národní spolenost prevence násilí na dtech) z Velké Británie NSPCC je pední britská dobroinná organizace zabývající se ochranou dtí a prevencí násilí na dtech. Této innosti se vnují již od roku 1884. Posláním organizace je ukonit násilí na dtech. Jejich vizí je spolenost, kde jsou všechny dti milovány, oceovány a schopny využít svých schopností spolenost, která nebude zneužívání dtí, a již sexuální, fyzické i emocionální, ani jejich zanedbávání tolerovat. Základní hodnoty NSPCC jsou založeny na Úmluv o právech dítte Organizace spojených národ. V termínu od 12.12. do 15.12.2005 navštívily Vzdlávací institut ochrany dtí, o.p.s. pracovnice z Velké Británie z neziskové organizace NSPCC. Tyto pracovnice proškolily lektory Vzdlávacího institutu a jeho partner v principech ochrany dtí ve Velké Británii. Bhem této pracovní návštvy byla diskutována problematika ochrany dtí v eské republice a ve Velké Británii. b/ odborné semináe poádané pro lektory, uitele, metodické a ídící pracovníky, pracovníky veejné správy hl.m. Prahy a vzdlávací instituce. Odborné semináe tvoí hlavní nápl projektu Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí. V této kapitole Vám pinášíme jejich pehled vetn struného obsahu. Vybrané podklady k jednotlivým seminám naleznete na internetové adrese www.jpd.viod.eu.com. Každý seminá probíhal bhem dne v tchto asových intervalech: 9,00-12,00 nebo 13,00-16,00. Jednotlivé semináe byly souástí 6 modul. V každém modulu se opakoval kurz Informaní technologie, který byl pro všechny úastníky, kteí chtli získat certifikát, povinný.
MODUL PODPORA ZDRAVÍ Volnoasové aktivity a prevence úraz 12. ledna 2006 a 27.ervna 2006 Rizika úraz pi volnoasových aktivitách (Mgr. Robert Kostner, Dtství bez úraz) Hry a aktivity pro prevenci úraz (Mgr. Lenka Coufalová, RNDr. Magdalena Fritová, Dtství bez úraz) Vzhledem k velkému riziku úraz dtí je teba zaadit preventivní aktivity do všech typ volnoasových aktivit. Rodie, dti a vychovatelé musí znát ta nejvážnjší rizika, která dtem hrozí pi pohybu doma, v pírod, pi sportu a jiných organizovaných innostech. Pipravena je celá ada aktivit a program, které mohou dti jednoduchou a hravou formou seznámit s potebnými znalostmi. Sexuální výchova 19. ledna 2006 a 20.ervna 2006 Plánování rodiovství základní lidské právo (MUDr. Radim Uzel, gynekolog-sexuolog, pedseda Spolenosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu) Sexuální výchova jako prevence negativních spoleenských jev (Mgr. Zuzana Prouzová, výkonná editelka Spolenosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu) Lidská sexualita jako souást pirozenosti a kultury, sexualita a rozmnožování, svtová populaní exploze, plánované rodiovství (problematika sexuální abstinence, antikoncepce a potrat), sexuáln penosné nákazy vetn HIV/AIDS a jejich prevence, variabilita sexuálního chování (odlišná sexuální orientace a sexuální deviace), sexuální trestná innost a její prevence. Metodika sexuální výchovy. Rizikové chování u dtí a mladistvých 26. ledna 2006 a 18.ervence 2006 Úrazovost dtí a mladistvých (Mgr. Robert Kostner, RNDr. Magdalena Cveková Dtství bez úraz) Rizikové aktivity a možnosti prevence (PaedDr. Eva Marádová, CSc. UK Praha Pedagogická fakulta) 2
Zdravotní rizika dtí a mladistvých vyplývají z nedostatené osvty, z neznalosti možných dsledk rizikového chování. Vhodnými metodami a aktivitami lze pedat potebné znalosti a motivovat ke zmn postoj dtí a mladistvých. Tak lze psobit preventivn v oblasti tžkých a smrtelných úraz pi "adrenalinových" aktivitách, dopravních nehodách, v oblasti drog, sexuálního chování a dalších problémových jev. Informaní technologie 2. února 2006 a 31. srpna 2006 Poítaové sít a internet, informaní kriminalita (Bc. Karel Kuchaík, pracovník oddlení informaní kriminality USKPV PR) Internet pohled technika (Ing. Kamil Matoušek Ph.D., vdecký pracovník VUT) Každý úastník je proškolen ve schopnostech a využívání možností sítí a znalostí vyhledávání informací a odkaz na internetu. Pro nkteré je to první setkání s internetem a prací na nm. Jedná se o nastartování v poítaové gramotnosti. MODUL RODINA Rozvod a dít 9. února 2006 Rozvod a dít (PhDr. Lenka Pršová) Vliv rozvodu a rozchodu rodi na dít (PhDr. Jií Kuírek Ph.D.,Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta) V pednášce se lektoi snaží obsáhnout široké téma rodiny z nkolika pohled a rovnž vybrat nejvhodnjší zpsob podpory rodiny pesn podle jejích poteb. Dále je pednáška zamena na psychologické fáze vývoje rodiny, které jdou s vývojem osobnosti lovka ruku v ruce. Každá rodina prochází nkolika typickými fázemi (zakládání rodiny, tzn. vstupem do manželství, narozením dítte, vstupem dítte do školy, dospíváním dtí, odchodem dtí z domova a další). Každá fáze vývoje má svá specifika, která je potebná znát pro urení a výbr co možná nejlepšího zpsobu podpory. 3
Dít a náhradní rodinná pée 16. února 2006 Možnosti náhradní rodinné pée (PhDr. Lenka Pršová) Problémy žadatel o NRP (PhDr. Jií Kuírek, Ph.D., Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta) Náhradní rodinná pée je forma pée o dti, kdy je dít vychováváno "náhradními rodii" v prostedí, které se nejvíce podobá životu v pirozené rodin. U nás se jedná pedevším o adopci (osvojení) a pstounskou péi. Zprostedkování náhradní rodinné pée se ídí zákonem. 359/1999 Sb., o sociáln právní ochran dtí, ve znní pozdjších pedpis a zákonem o rodin. Ze zákona o sociálnprávní ochran dtí vyplývá, že zprostedkování náhradní rodinné pée (osvojení nebo pstounské pée) v rámci eské republiky je pouze v kompetenci krajských úad, Ministerstva práce a sociálních vcí eské republiky (MPSV) a Úadu pro mezinárodn právní ochranu dtí v Brn. Podpora rodiny 23. února 2006 Podpora rodiny z psychosociálního hlediska (PhDr. Martina Zelená, HoSt Home, Start eská republika) Podpora rodiny ze sociáln ekonomického hlediska (Mgr. Alžbta Klégrová, HoSt Home, Start eská republika) Seminá se vnuje základním problémm, se kterými se rodiny v souasné dob potýkají. Píznivý vývoj nebo sociáln-ekonomickou situaci rodiny mohou ovlivnit nkteré životní situace a události, jako napíklad nezamstnanost jednoho nebo obou rodi, nevyešená bytová situace pro zaínající rodiny, zdravotní postižení a nemoc, výchovné problémy dtí, nevhodný pístup rodi k dtem, vztahové problémy i dokonce rozpad rodiny. Státní pée o rodiny je zamena zejména na hmotné zabezpeení rodin pomocí penžitých a vcných dávek, ne už tolik na vytváení spoleenské vztahové sít, na prevenci sociáln patologických jev prostednictvím pímé práce s klienty-rodinami. Proto je z hlediska sociální politiky v péi o rodiny velmi nutný rozvoj specializovaných neziskových organizací, které mohou lépe a adresnji ešit jednotlivé sociální události týkající se rodin. 4
Dobrovolníci a rodina 2. bezna 2006 Dobrovolníci v R. Druhy a vývoj dobrovolnictví (Marcela Jarošová, HoSt Home, Start eská republika) Dobrovolnictví a rodiny v praxi (Mgr. Alžbta Klégrová, HoSt Home, Start eská republika) Pednáška mapuje vývoj a tradice dobrovolnictví v eské republice a jeho historické souvislosti. Dobrovolnictví v eské republice prošlo mnoha zmnami, od první republiky, kde mlo podobu spíše lenství v rzných dobroinných nebo charitativních spolcích, až po dobu minulých tyiceti let, kdy bylo dobrovolnictví bráno jako nco povinného, nuceného s lehce pejorativním nádechem. V souasné dob si trend dobrovolnictví opt razí cestu, jako rovnocenný partner profesionálních sociálních služeb. Posluchai se prostednictvím interaktivních cviení/workshop zamyslí nad výhodami, úskalími dobrovolnictví a nad vhodnými a nevhodnými motivacemi pro dobrovolnou práci. Zamíme se i na typy dobrovolné práce, na dobrovolnické organizace v eské republice a jejich psobnost. Informaní technologie 9. bezna 2006 Poítaové sít a internet, informaní kriminalita (Bc. Karel Kuchaík, pracovník oddlení informaní kriminality USKPV PR) Internet pohled technika (Ing. Kamil Matoušek Ph.D., vdecký pracovník VUT) Každý úastník je proškolen ve schopnostech a využívání možností sítí a znalostí vyhledávání informací a odkaz na internetu. Pro nkteré je to první setkání s internetem a prací na nm. Jedná se o nastartování v poítaové gramotnosti. 5
MODUL NÁSILÍ NA DTECH Problematika syndromu sexuáln zneužívaného dítte vetn komerního sexuálního zneužívání dtí 16. bezna 2006 a 21. záí 2006 Sexuální zneužívání dtí ob a pachatel (Mgr. Jaroslava Hanušová, Vzdlávací institut ochrany dtí, o.p.s.) Sexuální zneužívání orgány inné v trestním ízení (PhDr. Alena Plšková, Bc. Zdenk Smola Policejní prezidium R) Problematika sexuáln zneužitých dtí se zaíná v posledních letech u nás více otevírat. Stále však existuje v populaci výrazn zastoupený názor, že sexuální problematika je tabu a s dtmi se o ní nehovoí. Je nezbytné pohovoit s dtmi o lidském tle. Vysvtlit dítti, že jeho tlo patí jen jemu samotnému a že se tohoto tla nesmí dotýkat nikdo takovým zpsobem, aby to dít uvádlo do rozpak nebo to v nm dokonce vzbuzovalo odpor. Šikana a dti 22. bezna 2006 a 14. záí 2006 Vývoj šikany: teze, následky, prevence (Mgr. Monika Lainová, Sdružení Linka bezpeí a MUDr. Lenka Lovasová - UK v Praze 3. lékaská fakulta a Klinika dtí a dorostu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady) Preventivní programy šikany (Bc. Kamila Styblíková, Policie R a Bc. Zdenk Smola, Policejní prezidium R) Šikana je nebezpený sociáln patologický jev, pi nmž je omezována zejména osobní svoboda rozhodování, je ponižována lidská dstojnost a est, mnohdy je obtem ubližováno na zdraví i na majetku. Jedná se o složitý problém, který není možno právn pojmout jako jeden celek, nebo svými znaky a dsledky zasahuje do rzných právních odvtví. Tlesné tresty 6. dubna 2006 a 26. záí 2006 Tlesné tresty (Mgr. Kateina Schmidová, Sdružení Linka bezpeí) 6
Tlesné tresty (MUDr. Lenka Lovasová, Univerzita Karlova v Praze 3. lékaská fakulta a Klinika dtí a dorostu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady) Trest tvoí nedílnou souást lidské historie. Byl odjakživa používán jako postih za porušení kázn. Cílem pednášky je seznámit úastníky s krátkým historickým, sociálním a kulturním kontextem. S úastníky je vedena diskuze o tom, jakou úlohu mají tlesné tresty v dnešní spolenosti, kde je hranice mezi tlesným trestem a tlesným týráním, jak se na tlesné tresty dívají odborníci z oblasti dtské psychologie (Z. Matjek, J. Dobson atd.). Diskuze probíhá i nad pipravovaným návrhem, aby tlesné tresty byly postaveny mimo zákon. Pednáška je pojata interaktivn. Domácí násilí 30. bezna 2006 a 7. záí 2006 Dti a domácí násilí v R: Aktuální ešení situace a možnosti ešení (Mgr. Kateina Píhodová, Ministerstvo práce a sociálních vcí) Policie v kontaktu s domácím násilím vera a dnes (PhDr. Alena Plšková, Policejní prezidium R) Domácí násilí je spoleenským problémem, pestože probíhá v rodinách za zavenými dvemi a dlouhá léta bylo tabu, o kterém se veejn nehovoilo. Na dít dopadá vždy negativn, tebaže ono samo nemusí být pímo objektem domácího násilí, ale bývá jeho svdkem. Informaní technologie 13. dubna 2006 Poítaové sít a internet, informaní kriminalita (Bc. Karel Kuchaík, pracovník oddlení informaní kriminality USKPV PR) Internet pohled technika (Ing. Kamil Matoušek Ph.D., vdecký pracovník VUT) Každý úastník je proškolen ve schopnostech a využívání možností sítí a znalostí vyhledávání informací a odkaz na internetu. Pro nkteré je to první setkání s internetem a prací na nm. Jedná se o nastartování v poítaové gramotnosti. 7
MODUL PORUCHY U DTÍ Poruchy chování u dtí a mladistvých 20. dubna 2006 Poruchy chování (PhDr. et PhDr. Radek Ptáek, Hyperaktivita) Výchova a vzdlávání (Mgr. Terezie Pemová, Hyperaktivita) Kurz podává jednak teoretický pehled problematiky vycházející z nejnovjších poznatk a jednak praktické rady a postupy v oblasti práce s dtmi v rzných vývojových etapách. Absolventi získají informace, které jim napomohou k lepšímu porozumní dtem a umožní lepší komunikaci s rodii. Dále pak praktické dovednosti, které jim umožní lépe rozpoznávat dti s konkrétními obtížemi, úspšn je zapojovat do programu tídy a zvládat krizové situace a konflikty, ke kterým mže docházet. Hlavním cílem kurzu je zvýšit kompetence pedagogických pracovník ve všech typech školských zaízení v práci s dtmi s poruchami pozornosti a hyperaktivitou. Hyperaktivita a poruchy pozornosti u dtí 27. dubna 2006 Poruchy chování (PhDr. et PhDr. Radek Ptáek, Hyperaktivita) Výchova a vzdlání (Mgr. Terezie Pemová, Hyperaktivita) Kurz podává základní pehled problematiky hyperaktivity a poruch pozornosti u dtí s drazem na pochopení podstaty obou jev. Podán je také pehled možných praktických výchovných pístup a intervencí. Psychosomatická onemocnní u dtí 4. kvtna 2006 Tlo, duše a nemoc (Mgr. Jií Štpo, psycholog, Gestalt terapeut, SVP Píbram) Nemocné dít v kontextu rodinných vztah (PhDr. Jií Kuírek Ph.D., Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta) Seminá má objasnit základní pojmy, propojenost duše, tla. Základní fyziologické mechanismy - psobení vnitních a vnjších konfliktogenních faktor, patologické dsledky 8
disharmonického vztahu mezi psychickými a tlesnými funkcemi, teorie vzniku psychosomatických onemocnní. Poteba komplexního, bio-psycho-sociálního (psychosomatického) pístupu v rámci pomoci. Problematika závislostí v dtské populaci 11. kvtna 2006 Drogy jako svtový problém (PaedDr. Eva Marádová, CSc., Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta) Strategie a prevence (Mgr. Michaela Veselá, Ministerstvo vnitra R) Seminá vychází z hlavních smr politiky vlády v oblasti prevence zneužívání návykových látek. Poskytuje vhled na souasnou drogovou scénu u nás i v zahranií, v. platné legislativy. Charakteristika jednotlivých návykových látek, rizika jejich zneužívání. Základní formy prevence a vasné intervence. Faktory podporující zneužívání drog, projevy vzniku závislosti a možnosti léby. Preventivní programy ve školách a školských zaízeních. Jak vnímá dtská populace problematiku rasismu 18. kvtna 2006 Národnostní menšiny (Mgr. Michal Lukášek, David Lebeda, PR) Multikulturní pístup (PaedDr. Eva Marádová, CSc., Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta) Pojem tolerance je jedním z klíových v celé problematice lidských práv. O mén lze demokratický právní stát evropského pojetí charakterizovat na jedné stran vysokou mírou anarchie i vysokou mírou etatizace spolenosti na stran druhé, o to více podstata demokracie a celospoleenské plurality tkví v míe, tradici a intenzit interpersonální a interetnické tolerance. 9
Informaní technologie 23. kvtna 2006 Poítaové sít a internet, informaní kriminalita (Bc. Karel Kuchaík, pracovník oddlení informaní kriminality USKPV PR) Internet pohled technika (Ing. Kamil Matoušek Ph.D., vdecký pracovník VUT) Každý úastník je proškolen ve schopnostech a využívání možností sítí a znalostí vyhledávání informací a odkaz na internetu. Pro nkteré je to první setkání s internetem a prací na nm. Jedná se o nastartování v poítaové gramotnosti. MODUL EXTRÉMNÍ ŽIVOTNÍ SITUACE Krizová intervence 25. kvtna 2006 Úvod do krizové intervence (Mgr. Petr Hanuš, MPSV) Telefonická krizová intervence (Bc. Kateina Hellebrandová, Sdružení Linka bezpeí) Co je to krize? Co ovlivuje prbh a intenzitu krize? Kdo mže pomoci lidem v krizi? Provázení klienta jeho náronou životní situací. Jak je možné lidem v krizové situaci pomoci? To jsou základní otázky, na které se budou snažit odpovdt lektoi. Seminá je provázen adou kazuistik z praxe. Vliv sekt na rodinu, dtskou populaci 1. ervna 2006 Problematika náboženského sektáství v R (Mgr. Miloš Mrázek, Univerzita Pardubice, Filozofická fakulta) Problematika rodinných vztah (PhDr. Zdenk Vojtíšek, Univerzita Karlova v Praze, Husitská teologická fakulta) Seminá rozvíjí pochopení vzniku protestních, tzv. sektáských náboženských skupin. Objasuje dvody, pro jsou nkteré praktiky náboženských skupin vnímány vtšinovou spoleností jako nebezpené, a uvádí pojem psychická manipulace. Ukazuje, jak je možné 10
manipulativnímu chování elit a jak uit dti se s ním vyrovnávat. V další ásti seminá nabízí rzné modely jednání v rzných nároných výchovných situacích v souvislosti s náboženskou orientací tch, kdo jsou vychováváni, anebo jejich rodi a píbuzných. Uí posluchae rozumt náboženským motivm jednání nkterých píslušník menšinových náboženství a respektovat jejich náboženskou svobodu pi souasné ostražitosti vi problémm, které by její naplování mohlo zpsobit ve výchovném procesu. Seminá je doplnn autentickými materiály a videosnímky. Problematika uprchlických rodin 8. ervna 2006 Dti z uprchlických rodin (Mgr. Monika Marxtová, Sdružení Linka bezpeí) Možnost pée o nezletilé cizince bez doprovodu rodi (Mgr. Zuzana Vuková, Zaízení pro dti cizince) Pednáška je nahlédnutím do problematiky dtí z uprchlických rodin. Nejprve bude strun popsána problematika situace uprchlík na území R (zem odkud picházejí, prostedí uprchlických tábor, nezletilí bez doprovodu apod.) V pednášce jsou akcentovány psychologické problémy dtí uprchlík. Uprchlické rodiny pocházejí z velmi odlišných kultur a to se projevuje na celkové rodinné konstelaci (odlišné postavení ženy, odlišné výchovné styly apod.). Lidé v pvodní zemi prožili astokrát velmi traumatizující událost a ta zpsobuje posttraumatickou stresovou reakci. Nastínny budou možnosti, ale i meze intervence do uprchlických rodin. Meze spoívající v rozdílnosti kultur, kdy nemžeme rodinám uprchlík nutit eské kulturní zvyklosti, ale rodiny se zárove pi pobytu na našem území musejí ídit našim trestním ádem a musejí dodržovat Úmluvu o právech dítte. Pednáška je doplnna o kazuistiky rodin z prostedí uprchlických tábor. Informaní technologie 15. ervna 2006 Poítaové sít a internet, informaní kriminalita (Bc. Karel Kuchaík, pracovník oddlení informaní kriminality USKPV PR) Internet pohled technika (Ing. Kamil Matoušek Ph.D., vdecký pracovník VUT) 11
Každý úastník je proškolen ve schopnostech a využívání možností sítí a znalostí vyhledávání informací a odkaz na internetu. Pro nkteré je to první setkání s internetem a prací na nm. Jedná se o nastartování v poítaové gramotnosti MODUL PROGRAM PODPORY ODBORNÍK V OBLASTI OCHRANY DTÍ Poteba asertivní komunikace 22. ervna 2006 Poteba asertivní komunikace pi jednání s dtmi a mladistvými (Mgr. Lucie Bukovská, Sdružení Linka bezpeí) Asertivita a její praktické využití (Mgr. Lucie Bukovská, Sdružení Linka bezpeí) Seminá je koncipován s drazem na aktivní pístup poslucha, jejich zapojování se do dní. Souástí je i workshop, bhem kterého mají úastníci možnost si prakticky vyzkoušet nkteré asertivní postupy a získat tak osobnjší pohled na asertivitu jako takovou. Syndrom vyhoení u pomáhajících profesí 13. ervence 2006 Vyhoení rizikové faktory a projevy (Mgr. Marta Jeklová, VOŠ sociáln právní v Praze a UK v Praze, Pedagogická fakulta) Vyhoení prevence, pomoc, možnosti supervize (Mgr. Eva Reitmayerová, Sdružení Linka bezpeí) Pomáhající profese mohou energii dávat, astji ji však znan odebírají. Pracovníci jsou petíženi množstvím klient, o než se mají postarat, nemají pro svou práci dobré podmínky, nejsou pro klienty dobe vycvieni apod. To vše se úastníci školení dozvdí ve workshopu vnovaném syndromu vyhoení. Poteba interdisciplinární spolupráce 20. ervence 2006 Mezioborová spolupráce státního a nestátního sektoru (Bc. Kateina Hellebrandová, Sdružení Linka bezpeí) Mezioborová spolupráce (Mgr. Jaroslava Hanušová, VIOD o.p.s.) 12
Pednáška je pojata z hlediska mezioborové spolupráce. Lektoi uvedou, jaké jsou možnosti spolupráce odborník v rzných oblastí, zmíní také rizika upednostování pouze nkterých pístup v práci s dtmi. Vyzvednuta je nutnost spolupráce státních a nestátních institucí. Na základ píbh je názorn pedvedena realizace spolupráce. Informaní technologie 27. ervence 2006 Poítaové sít a internet, informaní kriminalita (Bc. Karel Kuchaík, pracovník oddlení informaní kriminality USKPV PR) Internet pohled technika (Ing. Kamil Matoušek Ph.D., vdecký pracovník VUT) Každý úastník je proškolen ve schopnostech a využívání možností sítí a znalostí vyhledávání informací a odkaz na internetu. Pro nkteré je to první setkání s internetem a prací na nm. Jedná se o nastartování v poítaové gramotnosti. 13