Infrastruktura pro nákladní dopravu v roce 2030



Podobné dokumenty
Postup prací na realizaci projektů ETCS v síti SŽDC

Interoperabilita. Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělení koncepce infrastruktury

Evropské železniční nákladní koridory Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D.

Železniční nákladní koridory (RFC) podle Nařízení (EU) č. 913/2010

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Nově přijatá a připravovaná TSI

Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy

Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování

Koncepce rychlédopravy v ČR

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

Strategie rozvoje dálkové železniční dopravy

Silniční dopravci na železnici

Koncepce železniční dopravy v ČR. Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

Priority rozvoje železniční

Příprava Rychlých železničních spojení

Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany

Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu

Technické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah

Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR

Strategické cíle SŽDC v rámci rozvoje železniční infrastruktury

Vysokorychlostní železnice již brzy také u nás doma. Ing. Jindřich Kušnír ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy

Investice SŽDC Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)

Interoperabilita v podmínkách ČR

Příprava tratí Rychlých spojení v České republice

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Aktuální stav přípravy Rychlých spojení v České republice

Rail Freight Corridor 9 Železniční nákladní koridor č. 9 Koridor nákladnej dopravy č. 9 RFC 9 CS CORRIDOR

Transevropská dopravní síť z pohledu dopravní koncepce Moravskoslezského kraje Ing. Ivo Muras vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství

Nařízení Evropského parlamentu a Rady a jejich vliv na rozvoj železniční sítě v ČR

železnice v roce 2030 Ing. Jindřich KUŠNÍR Mgr. Jan ILÍK odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dopravní fórum Praha. Ing. Jiří Martínek Náměstek GŘ pro modernizaci dráhy SŽDC s. o.

Aktuální stav přípravy a realizace investic na železniční infrastruktuře SŽDC

STAVBY NA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTĚ. Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)

Implementace projektu Foster Rail

Dopravní infrastruktura koncepce jejího rozvoje z pohledu MD

Příprava vysokorychlostních tratí v podmínkách ČR

Národní implementační plán ERTMS

Rail Freight Corridor 9 Železniční nákladní koridor č. 9 Koridor nákladnej dopravy č. 9 RFC 9 CS CORRIDOR

Výhled investic SŽDC

Požadavky dopravce na dopravní cestu

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

Strategické úkoly SŽDC

Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR

ČD Cargo. Stanovisko společnosti ČD Cargo k návrhu Nařízení Evropského parlamentu a Rady

Vysokorychlostní železnice v ČR

Příprava technologických staveb. Ing. Zbyněk Zunt Odbor přípravy staveb

Nové železniční spojení Drážďany Praha

Národní implementační plán ERTMS. Národní příloha

Zabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU

Českosaský projekt vysokorychlostní tratě Praha Drážďany

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr

Rozvoj železničního spojení mezi Jihočeským krajem a Rakouskem

Vysokorychlostní tratě v ČR Ing. Tomáš Slavíček

Nové směry v železniční dopravě

Náklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR

Modernizace trati České Budějovice - Plzeň

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2012 strojírenství a doprava 10. května 2012 Ostrava Téma: Koncepce dopravních cest v ČR a napojení na mezinárodní dopravní síť

Geografie České republiky. Doprava

Vysokorychlostní železnice

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D.

Rychlá spojení. aktualizovaná koncepce VRT pro ČR. Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR

Informace o vývoji ERTMS v České republice

VYSOKÉ RYCHLOSTI Z POHLEDU ŽELEZNIČNÍHO DOPRAVCE

Budování Rychlých železničních spojení v České republice

Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice

Vysokorychlostní tratě a studie proveditelnosti

Realizované a připravované stavby na úseku modernizace dráhy

- 1 - Proč modernizovat III. tranzitní železniční koridor? Evropská síť (TEN-T core network, AGC) Páteřní trasa v ČR (západ východ)

2. hodnotící konference projektu I-ŽELEZNICE. Datum: Místo: Mstětice. Aktuální stav realizace Programu TP k rychlým železničním spojením

Význam spolupráce s Technologickou platformou z pohledu MD

Příprava a realizace dopravních staveb na TEN-T, dopady směrnice EIA

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus

Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR

Vliv vysokorychlostní železnice na mobilitu

Studie VRT - analýza přepravních vztahů. a výhledové možnosti dopravních systémů ve vybraných směrech

AKTUÁLNÍ STAV PŘÍPRAVY A REALIZACE INVESTIC NA ŽELEZNIČNÍ INFRASTRUKTUŘE SŽDC

Přepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci:

Modernizace železniční infrastruktury v aktuálním programovacím období. Ing. Petr Hofhanzl Odbor přípravy staveb GŘ SŽDC

Robert Spáčil Ministerstvo dopravy

Nevyužit. Ostrava Ing. Josef Bosáček

Rail Net Europe - RNE

Přehled mezistátních předpřipravených tras RFC9 koridoru pro jízdní řád 2020

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR

Transevropská osa BALT- JADRAN

Předpokládané datum zahájení realizace projektu

Příprava tratí Rychlých spojení a zvyšování rychlosti na konvenční síti. SŽDC, Odbor strategie Seminář RS Hospodářský výbor Parlamentu ČR

PILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Netechnické obtíže v přípravě VRT

Usnesení z 102. zasedání Dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury dne 17. července 2013

Předpokládané datum ukončení realizace projektu

Železniční doprava a životní prostředí z pohledu koncepčních materiálů v ČR

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR

Transkript:

Czech Raildays Infrastruktura pro nákladní dopravu v roce 2030 Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělení koncepce infrastruktury Ostrava 18.6.2013

Nákladní doprava a železniční infrastruktura Strategický segment z pohledu železnice V minulosti při modernizacích podceňován nejproblematičtější je vzhledem k dlouhodobému vývoji uzel Brno Tahoun ekonomiky u studií proveditelnosti Strategická doprava z pohledu EU nutno vzít v úvahu při zdůvodňování projektu VRT v ČR v EU Stávající infrastruktura optimální z hlediska rychlosti, omezení v délce vlaku, částečně v průjezdném průřezu, ale hlavně v kapacitě 2

České VRT, nákladní doprava a EU Evropská unie považuje dopravu za nástroj zajištění strategické bezpečnosti. Pokud máme EU přesvědčit o potřebnosti investic do VRT včeské republice, musíme být schopni EU přesvědčit o strategickém významu VRT včr pro energetickou a strategickou bezpečnost EU. Do této oblastí patří zejména soulad s následujícími prioritami Společenství: Odstranění závislosti dopravy na ropě Rychlé, kapacitní a efektivní železniční spojení Evropa Asie Rychlé, kapacitní a efektivní železniční řešení spojení Evropa Rusko obojí pak v osobní i nákladní dopravě. 3

Zdůvodnění VRT v ČR EU Těchto cílů lze dosáhnout následujícími možnostmi: Prokázáním, že některé relace v uvedených prioritních směrech lze výhodně vést přes ČR Průkazným zlepšením podmínek v důležitých směrech pro osobní i nákladní dopravu. 4

Nákladní doprava a koridory snaha maximum staveb dokončit ze stávajícího OPD, po roce 2015 se předpokládá nutnost dokončit uzly Plzeň (část), Praha (část), Kralupy n. V., Pardubice, Česká Třebová, Brno a Ostrava z traťových úseků železničních koridorů budou po roce 2015 zbývat úseky Praha Beroun, Choceň Ústí nad Orlicí nebo Nemanice Ševětín s výjimkou středníčásti IV. TŽK (Benešov Tábor České Budějovice) jsou stávající modernizované koridory rychlostněči kapacitně nedostačující, nelze je považovat za cílový stav železnice nebo dokonce označovat jako vysokorychlostní hlavním účelem modernizace železničních koridorů bylo odstranění dlouhodobé podudržovanosti a zabránění dalšímu snižování traťové rychlosti 5

Kapacita a rychlost pro nákladní dopravu rozvoj konceptu nákladních koridorů využití zejména stávajících modernizovaných koridorů + dalších důležitých tratí nová kapacita pro nákladní dopravu převedením dálkové dopravy na tratě RS v období 2014-2020 potřeba modernizace zejm. tratí Kolín Nymburk Děčín, Hranice na Moravě Horní Lideč, Ústí nad Labem Chomutov, Ostrava Havířov Český Těšín a dalších zachování volné kapacity pro rozvoj nákladní dopravy podpora vleček a terminálů = zdroje a cíle 6

RFC 5: Baltic- Adriatic Corridor Popis Gdynia Katowice Ostrava / Žilina Bratislava / Vienna / Klagenfurt Udine Venice / Trieste / / Bologna / Ravenna / Graz Maribor Ljubljana Koper / Trieste Členské státy Poland, Czech Republic, Slovakia, Austria, Italy, Slovenia Společnosti PKP PLK S.A. (coordinator), SŽDC, s. o., ŽSR, ŐBB- Infrastruktur AG, RFI S.p.A., SŽ-Infrastruktura, AŽP Konečné datum zprovoznění koridoru 10. listopad 2015 7

RFC 7: Orient Corridor Popis Prague Vienna / Bratislava Budapest / Bucharest Constanta / Vidin Sofia Thessaloniki Athens Členské státy Czech Republic, Slovakia, Austria, Hungary, Romania, Bulgaria, Greece Společnosti SŽDC, s. o., ŽSR, ŐBB-Infrastruktur AG, MÁV (secretariat), GYSEV, VPE, CFR, NRIC, OSE Konečné datum zprovoznění koridoru 10. listopad 2013 Současná revize TEN-T / RFC Rozšíření RFC 7 do Rostocku and Hamburku 8

RFC 9: CS Corridor Popis Prague Horní Lideč / Ostrava - Bohumín / Havířov / Český Těšín / Žilina Košice Čierna nad Tisou / Velké Kapušany Maťovce (Slovak/Ukrainian border) Členské státy: Czech Republic, Slovakia Společnosti: SŽDC, s. o., ŽSR (led by both parties together) Konečné datum zprovoznění koridoru: 10.listopad 2013 RFC 9 CS Corridor Současná revize TEN-T / RFC EK navrhuje spojení RFC 9 a RFC 7 Správní rada preferuje RFC 8 Rada navrhuje spojení s budoucím Rhine-Danube Corridor (díky intervencím SŽDC and ŽSR a obou MD) 9

RFC 8: Central East-West Corridor Popis Bremerhaven / Rotterdam / Antwerp Aachen / Berlin Warsaw Terespol (Poland Belarus border) / Kaunas Členské státy: Belgium, Netherlands, Germany, Poland, Lithuania + Czech Republic (jako pozorovatel) Společnosti: Infrabel, ProRail, Keyrail, DB Netz AG, PKP PLK S.A., LG, VGI. + SŽDC, s. o. (jako pozorovatel) Konečné datum zprovoznění koridoru: 10. listopad 2015 Současná revizeten-t / RFC SŽDC je pozorovatelem RFC 8 Cílem je získat nové spojení do severomořských přístavů SŽDC se účastníčeského modulu TMS (Transport Market Study) 10

RFC 5 RFC s xx 11

Zajištění základních požadavků interoperability Hlavní smysl nákladních koridorů ERTMS primárně v tranzitních směrech odstraňování dalších překážek (průjezdný průřez, nápravový tlak atd.) vyšší atraktivita pro tranzit = lepší šance na spolufinancování dalších investic 12

Požadavky na trasy pro nákladní dopravu Stanoveny TSI infrastruktura a budoucím nařízením o síti TEN-T Základní parametry: Průjezdný průřez Délka vlaku 750 m Nápravový tlak 22,5 t Rychlost 13

Využití VRT pro nákladní vlaky Nepřímo - přenesením rychlé dopravy na HS tratě uvolnit CR tratě pro konvenční nákladní vlaky. Využitím vysokorychlostních vozidel třídy 2 pro dopravu nákladů, Využitím vysokorychlostních vozidel třídy 1 pro dopravu nákladů zejména dopravy s vysokou přidanou hodnotou. 14

Elektrizace tratí ve vazbě na VRT Současnost Po dokončení RS 1+4 Cílový stav do budoucna otázka přechodu na jednu trakční soustavu: souvislost s výstavbou RSdo stejnosměrných oblastí(u vysokorychlostního systému je 25 kv 50 Hz povinnost) nárůst počtu stykových míst TSI předpokládáv dlouhodobém horizontu jako cílovou trakčnísoustavu 25 kv 50 Hz je třeba zahájit diskusi o nákladech a přínosech 15

Závěr Bez zdůraznění významu pro nákladní dopravu nezdůvodníme dostatečně evropský rozměr VRT Nutno uvést do kontextu s projekty Evropa Asie a Evropa - Rusko Na stávající síti se musí uvolnit kapacita pro nákladní vlaky a zůstat pro ně disponibilní Možnost provozu nákladních vlaků na bázi HS vozidel pro kontejnery na VRT 16

Děkuji za pozornost Správa železniční dopravní cesty, státní organizace www.szdc.cz