OBCHODOVÁNÍ S FINANČNÍMI DERIVÁTY

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance OBCHODOVÁNÍ S FINANČNÍMI DERIVÁTY Trading in financial derivatives Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Ing. Miroslava ŠIKULOVÁ Autor: Martina BARTOŠOVÁ Brno, 2010 Masarykova univerzita

Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2009/2010 ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro: Obor: Název tématu: B A R T O Š O V Á Martina Finance OBCHODOVÁNÍ S FINANČNÍMI DERIVÁTY Trading in financial derivatives Zásady pro vypracování Problémová oblast: Finanční trhy Cíl práce: Porovnání obchodování jednotlivých druhů finančních derivátů ve vybraných zemích a zhodnocení moţností obchodování v ČR. Postup práce a použité metody: 1. Úvod a definování cílů práce 2. Vymezení jednotlivých druhů finančních derivátů 3. Porovnání obchodování finančních derivátů ve vybraných zemích 4. Moţnosti obchodování finančních derivátů v ČR

Rozsah grafických prací: Předpoklad cca 10 tabulek a grafů Rozsah práce bez příloh: 35 40 stran Seznam odborné literatury: Derivative Finanzinstrumente: eine anwendungsorientierte Einführung. Edited by Martin Schmidt. 2., überarb. und erw. Aufl. Stuttgart: Schäffer-Poeschel, 2002. 338 s. ISBN 3-7910- 9239-1. Deriváty. Edited by Petr Dvořák. Vyd. 2., přeprac. V Praze: Oeconomica, 2008. 297 s. ISBN 9788024514352. Finanční a komoditní deriváty v praxi. Edited by Josef Jílek. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 630 s. ISBN 80-247-1099-4.

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Miroslava Šikulová Datum zadání bakalářské práce: 23. 11. 2009 Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku. vedoucí katedry děkan V Brně dne 23. 11. 2009

Jméno a příjmení autora: Martina Bartošová Název diplomové práce: Obchodování s finančními deriváty Název práce v angličtině: Trading in financial derivatives Katedra: Financí Vedoucí diplomové práce: Ing. Miroslava Šikulová Rok obhajoby: 2010 Anotace Bakalářská práce Obchodování s finančními deriváty se zabývá analýzou finančních derivátů a obchodováním s nimi. První část se zaměřuje na vymezení jednotlivých druhů finančních derivátů a krátce charakterizuje burzovní a OTC-trhy. Ve druhé části se pak zabýváme rozborem obchodování s finančními deriváty v České republice a porovnáním obchodování ve vybraných zemích. Annotation Bachelor thesis Trading in financial derivatives deals with analysis of financial derivatives and trading in them. The first part of it is focused on defining the various types of financial derivatives and it briefly characterizes the stock markets and OTC-markets. In the second part we deal with the analysis of trading in financial derivatives in the Czech Republic and comparing of trading in them in selected countries. Klíčová slova Futures, forwardy, swapy, opce, OTC-trhy, burzovní trhy Keywords Futures, forwards, swaps, options, OTC-markets, stock markets

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci Obchodování s finančními deriváty vypracovala samostatně pod vedením Ing. Miroslavy Šikulové a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 21. 6. 2010 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Miroslavě Šikulové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

Obsah Úvod... 9 1 Teoretická část... 10 1.1 Úvod do finančních derivátů... 10 1.2 Členění derivátů... 11 1.3 Druhy finančních derivátů... 15 1.3.1 Forwardy... 15 1.3.2 Futures... 19 1.3.3 Swapy... 21 1.3.4 Opce... 22 1.4 Burzovní a OTC trhy... 25 1.4.1 Burzovní trhy... 26 1.4.2 Organizované trhy mimoburzovní... 28 1.4.3 OTC-trhy... 28 2 Praktická část... 29 2.1 Obchodování s finančními deriváty v ČR... 29 2.1.1 Burza cenných papírů Praha... 29 2.1.2 Obchodníci s cennými papíry... 31 2.2 Porovnání obchodování s burzovními deriváty ve vybraných zemích... 36 2.2.1 Obchodování s burzovními deriváty ve vybraných zemích... 36 2.2.2 Obchodování s OTC deriváty ve vybraných zemích... 40 Závěr... 44 Seznam pouţité literatury... 46 Seznam tabulek... 47 Seznam příloh... 48 Přílohy... 49

Úvod První zmínky o derivátech bychom mohli najít jiţ před naším letopočtem. Jednalo se o komoditní deriváty, jejichţ podkladovými aktivy byly převáţně zemědělské komodity. Aţ počátkem 20. století začaly vznikat i deriváty finanční. Deriváty byly vytvořeny proto, ţe se na trzích objevila řada rizik, jako například kolísání cen či kurzu, a obchodníci se proti tomu chtěli nějakým způsobem pojistit. Deriváty jsou v dnešní době velmi oblíbeným finančním instrumentem, a proto si myslím, ţe je důleţité se s pojmem finanční deriváty blíţe seznámit. Cílem bakalářské práce je porovnání obchodování jednotlivých druhů finančních derivátů ve vybraných zemích a zhodnocení moţností obchodování v ČR. V mé bakalářské práci se tedy zabývám problematikou finančních derivátů. Práce se dělí na dvě kapitoly. První kapitola se věnuje teoretickému vymezení finančních derivátů. Věnuje se krátkému úvodu do problematiky finančních derivátů, dále pak dělením dle několika kritérií a jednotlivými druhy finančních derivátů s jejich základními charakteristikami. Druhá kapitola je praktickou části bakalářské práce. Je rozdělená na dvě podkapitoly. V té první se zabýváme obchodováním s finančními deriváty v České republice a to obchodováním na Burze cenných papírů Praha a také objemy obchodů licencovaných obchodníků s cennými papíry. Druhá podkapitola se zabývá porovnáním obchodování s finančními deriváty ve vybraných zemích. Část této podkapitoly je věnovaná problematice burzovních derivátů ve vybraných zemích a další část se věnuje derivátům obchodovaných na OTC-trzích. Pro práci jsem pouţila metody analýzy a komparace. Analýzu jsem vyuţila v případě analýzy jednotlivých druhů finančních derivátů, analýza trhu s finančními deriváty v České republice. Komparace je pak pouţita v poslední části, kde porovnáváme obchodování s finančními deriváty ve vybraných zemích. 9

1 Teoretická část 1.1 Úvod do finančních derivátů V této podkapitole se seznámíme se základními druhy obchodů na finančních trzích, s definicí a základními charakteristikami finančních derivátů. Definice derivátů Je velmi obtíţné vymezit přesnou definici derivátů. Mnozí autoři ji vůbec neuvádí, nebo uvádí, ale ve velmi zjednodušené podobě. Pro příklad uvádím následující definici: Slovem derivát jsou označovány specifické typy investic, jejichž výnos je odvozen od výkonnosti aktiv (akcií, dluhopisů), úrokových sazeb, směnných kurzů měn nebo indexů (akciových indexů, indexu spotřebitelských cen). Mají termínový charakter a nevyžadují žádnou nebo jen nízkou počáteční investici. Finanční deriváty představují specifickou skupinu derivátů a to takové deriváty, jejichž podkladovými aktivy jsou různé finanční instrumenty neboli finanční nástroje, tj. cenné papíry. 1 Nejvíce propracované definice bychom našli v účetních standardech, jako jsou například obecně přijímané účetní zásady USA nebo mezinárodní účetní standardy. Základní charakteristické rysy derivátů můţeme shrnout do následujících bodů: deriváty jsou instrumenty odvozené od jiných instrumentů, jejichţ hodnota ovlivňuje hodnotu derivátu, deriváty mají termínový charakter, to znamená, ţe doba mezi vypořádáním a sjednáním termínových kontraktů je delší neţ u obchodů promptních (spotových), se sjednáním derivátů je spojena investice niţší, neţ u jiných kontraktů, které reagují podobně na změny trţních podmínek. 2 1 ZÁŠKODNÝ, Přemysl, PAVLÁT, Vladislav, BUDÍK, Josef. Finanční deriváty a jejich oceňování. 1. vyd. Praha: EUPRESS, 2007. 162 s. ISBN 978-80-86754-73-4, str. 9 2 DVOŘÁK, Petr. Deriváty. 2.přeprac. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze - Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2, str. 19-20 10

Termínové a promptní obchody Na finančním trhu můţeme rozlišit dva druhy obchodů a to podle toho, jak se liší okamţik uzavření obchodu od okamţiku jeho skutečného fyzického vypořádání neboli podle toho, jak je dlouhá časová prodleva mezi těmito dvěma okamţiky. Můţeme rozlišit tyto obchody: Obchody promptní neboli spotové Obchody termínové Při uzavírání promptního obchodu je zájmem smluvních stran příslušný obchod jak uzavřít, tak i fyzicky uskutečnit. Lze je tedy charakterizovat jako obchodní kontrakty, jejichţ vypořádání, spočívající v dodání dohodnutého předmětu obchodu proti jeho zaplacení, nastává velmi krátce po jejich uzavření. Tyto obchody jsou uzavírány z důvodu nákupu či prodeje zboţí, sluţeb a výrobních faktorů nebo z důvodů spekulace. Termínové obchody můţeme povaţovat obchodní transakce, při kterých dochází k delší prodlevě mezi okamţikem jejich uzavření a dohodnutým termínem vypořádání. Díky této časové prodlevě je moţno s takovými obchodními kontrakty ještě následně manipulovat. Pokud se jedná o kontrakty obchodovatelné, tak se často samy stávají předmětem dalšího obchodování. 1.2 Členění derivátů Deriváty můţeme členit dle různých hledisek. Za základní lze povaţovat následující struktura: Deriváty podle druhu rizika a podkladového instrumentu Deriváty podle charakteru práva Deriváty podle formy obchodování Deriváty podle motivu vyuţití Deriváty podle druhu rizika a podkladového instrumentu Jeden z důvodů, proč se uzavírají derivátové kontrakty, je zajištění proti riziku. Podle druhu tohoto rizika je můţeme rozdělit na tři skupiny. První skupinou jsou deriváty na trţní rizika, které nám slouţí k zajištění se proti trţním, neboli cenovým rizikům. Toto riziko lze dále rozdělit dle instrumentů, od kterých se ceny derivátů odvíjí (od podkladového instrumentu). Rozdělení spolu s definicí jednotlivých kategorií vidíme v následující tabulce. 11

Tabulka č. 1: Definice kategorií derivátů Kategorie derivátů Definice Úrokový derivát Finanční nástroj, který se skládá pouze ze dvou, či více podkladových úrokových nástrojů, které jsou pouze v jedné měně, a jehoţ reálná hodnota není ovlivněna rizikovou úrokovou mírou určitého subjektu Měnový derivát Finanční nástroj, který se skládá ze dvou a více podkladových úrokových nástrojů, které jsou alespoň ve dvou měnách, a jehoţ reálná hodnota není ovlivněna rizikovou úrokovou mírou určitého subjektu Akciový derivát Finanční nástroj, který se skládá alespoň z jednoho podkladového akciového nástroje, případně také z jednoho či více podkladových úrokových nástrojů, nikoli však podkladového komoditního nástroje, a jehoţ reálná hodnota není ovlivněna rizikovou úrokovou mírou určitého subjektu Komoditní derivát Finanční nástroj, který se skládá alespoň z jednoho podkladového komoditního nástroje, případně také z jednoho či více podkladových úrokových či akciových nástrojů, a jehoţ reálná hodnota není ovlivněna rizikovou úrokovou mírou určitého subjektu Pramen: Josef Jílek: Finanční a komoditní deriváty, 2002 Druhou skupinou jsou deriváty na úvěrové riziko, které nám umoţňují zajistit se proti úvěrovým rizikům a to tím způsobem, ţe plnění z nich plynoucí se váţe na změny v bonitě určitého subjektu nebo instrumentu. Plnění u těchto derivátů se tedy neodvozuje od vývoje cen podkladových aktiv, jak tomu je u derivátů na trţní rizika, ale od určité právní či jiné skutečnosti. Deriváty však neslouţí jen k zajištění se proti trţnímu a úvěrovému riziku, ale i proti jiným rizikům. Poslední skupinou jsou tedy deriváty na jiná rizika, kam můţeme zařadit například deriváty na počasí. Plnění se zde odvozuje od vývoje počasí ve vztahu k jejich pevně stanovené hodnotě sjednané v kontraktu. 3 3 DVOŘÁK, Petr. Deriváty. 2.přeprac. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze - Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2, str. 34 12

Deriváty podle charakteru práva Následující rozdělení vychází z práv a povinností, které vyplývají ze sjednaného derivátu smluvním stranám. Rozlišujeme dva typy derivátových kontraktů: Pevné neboli nepodmíněné termínové kontrakty se vyznačují tím, ţe kupující i prodávající má právo i povinnost sjednaný obchod splnit. Patří sem forwardy, futures a swapy. Podmíněné neboli opční kontrakty jsou kontrakty, při nichţ kupující získá právo, ale ne povinnost, na provedení určitého obchodu v budoucnu za předem stanovených podmínek a prodávající má povinnost sjednaný obchod splnit, pokud si to vyţádá kupující. Můţeme sem zařadit opce, cap, floor, collar. 4 Na následujícím schématu můţeme vidět základní rozdělení termínových kontraktů. Jejich bliţší specifikace bude uvedena v následující podkapitole. Schéma č. 1: Členění derivátů podle charakteru práva způsobu obchodovatelnosti Termínové Termínové kontrakty kontrakty Pevné Pevné termínové termínové obchody obchody Termínové Termínové kontrakty kontrakty Swapové Swapové - - forward forward a a kontrakty kontrakty futures futures Podmíněné termínové Podmíněné termínové obchody obchody Opční Opční kontrakty kontrakty Kontrakty Kontrakty Kontrakty Kontrakty Swapy typu typu Swapy Opce Opce typu typu - forward forward futures futures - - - - - smluvní - - smluvní smluvní burzovní smluvní burzovní burzovní burzovní Pramen: Oldřich Rejnuš: Peněžní ekonomie (Finanční trhy), 2007 Opce Opce - - smluvní smluvní 4 DVOŘÁK, Petr. Deriváty. 2.přeprac. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze - Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2, str. 37 13

Deriváty podle formy obchodování S některými deriváty můţeme obchodovat na burzovním trhu, s jinými pouze na mimoburzovním trhu. Dle tohoto hlediska je dělíme na deriváty burzovní a mimoburzovní. Burzovní deriváty jsou obchodovány jako standardizované kontrakty na derivátových burzách. Mimoburzovní neboli OTC (over the counter) deriváty jsou naproti tomu nestandardizované kontrakty obchodované na mimoburzovních trzích. 5 Deriváty podle motivu využití Finanční deriváty se v praxi vyuţívají převáţně k zajištění (hedgingu), spekulaci a arbitráţi. Hedging (zajištění) Finanční rizika jsou často spojována s vývojem trţních cen (kurzu) finančních aktiv. Proti vzestupu nebo naopak poklesu trţních cen se můţeme pomocí derivátových kontraktů zajistit. Zajištění spočívá v tom, ţe si zafixujeme ceny podkladových finančních instrumentů ke sjednanému termínu v budoucnosti. Vyuţívá tak vzájemného propojení promptních a termínových trhů. Podle toho do jak míry se zajistíme, rozlišujeme hedging dokonalý a nedokonalý (aktivní). Dokonalý hedging nám umoţňuje úplné zajištění, kdeţto nedokonalý pouze částečné. Spekulace Mezi dva základní druhy spekulace se řadí spekulace na pokles či vzestup trţních cen (kurzů). Spekulant se tedy uzavřením termínového kontraktu snaţí profitovat z budoucího cenového vývoje. Jinak řečeno spekuluje na to, ţe cena sjednaná v termínovém kontraktu bude niţší (resp. vyšší), neţ cena podkladového instrumentu v den splatnosti, za kterou můţe tento instrument na promptním trhu prodat. Spekulace na vzestup kurzu znamená, ţe investor nakupuje investiční finanční instrumenty (dostává se tak do dlouhé pozice) a očekává, ţe jejich kurz v budoucnu poroste a on tak zpětným prodejem vydělá. Spekulanti tohoto typu jsou označováni jako býci. Spekulace na pokles kurzů naopak znamená, ţe investor prodává investiční finanční instrumenty (dostává 5 DVOŘÁK, Petr. Deriváty. 2.přeprac. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze - Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2, str. 38 14

se tak do krátké pozice) s tím, ţe je chce v budoucnu opět koupit za cenu niţší. Spekulanti se v tomto případě nazývají medvědi. 6 Arbitráž Arbitráž je založena na cenových diferencích, které vznikají z hlediska: teritoriálního na teritoriálně odlišných trzích mohou vznikat odlišné ceny u shodných instrumentů časového ceny na termínovém trhu neodpovídají cenám odvozených z cen na promptním trhu. Pokud jsou diference cen větší než arbitrážní náklady, arbitražér potom na relativně podhodnoceném trhu finanční instrumenty nakupuje a na relativně nadhodnoceném trhu je okamžitě prodává. Dosahuje při tom zisku, aniž by nesl jakékoliv riziko. V důsledku propojenosti jednotlivých trhů jsou v současnosti možnosti k provádění arbitráží relativně malé. 7 1.3 Druhy finančních derivátů Jak uţ bylo zmíněno v předchozí podkapitole, finanční deriváty můţeme rozdělit do dvou skupin: na pevné termínové deriváty a podmíněné termínové deriváty. V této podkapitole si řekneme, jaké deriváty do obou skupin patří, a podrobněji se s nimi seznámíme. Mezi pevné termínové kontrakty se řadí forwardy, futures a swapy a mezi podmíněné opce. 1.3.1 Forwardy Forwardový kontrakt je nejstarší a nejjednodušší derivátový nástroj. Jedná se o závazek kupujícího koupit v budoucnu určité mnoţství podkladového aktiva za předem dohodnutých podmínek a zároveň závazek prodávajícího prodat dané mnoţství podkladového aktiva za těchto podmínek. Jedná se o mimoburzovní kontrakty, proto se s nimi obchoduje pouze na OTC-trzích. Z forwardových kontraktů vyplývají jak určité výhody, tak i nevýhody. Za výhodu u forwardů můţeme povaţovat to, ţe jsou uzavírány smluvně na mimoburzovních trzích. Proto se 6 REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie: Finanční trhy. 3. aktualiz. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007. 286 s. ISBN 978-80-214-3466-0., str. 201-202 7 DVOŘÁK, Petr. Deriváty. 2.přeprac. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze - Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2, str. 39-40 15

smluvní strany mohou dohodnout na libovolných podmínkách, které jim budou vyhovovat. Podmínky se mohou týkat objemu produkce, datu plnění, způsobu dodání a jiné. Nevýhody se však týkají také formy obchodování. Tím, ţe se s nimi obchoduje pouze na mimoburzovních trzích, nemůţe být kontrakt převeden na jiný subjekt bez vzájemné dohody obou smluvních stran. Jsou tedy neobchodovatelné. Základní pojmy, které bychom měli znát v souvislosti s forwardovými kontrakty, můţeme vidět v následující tabulce. Tabulka č. 2: Základní forwardové pojmy Název Popis Datum ocenění Datum, ke kterému se provádí ocenění Splatnost forwardu Datum, kdy kontrakt vyprší a vznik povinnosti koupit nebo prodat podkladový nástroj Datum vypořádání forvardu Datum, ke kterému je třeba vypořádat hotovostní forwardové závazky Forwardové období Počet dní mezi současností a splatností forvardu Spotová cena Současná cena za podkladový nástroj na spotovém trhu Forwardová cena Dohodnutá cena za podkladový nástroj splatná při datu vypořádání Příjem z aktiv Příjem placený vlastníkovi aktiva (podkladového nástroje) během forwardového období Pramen: Josef Jílek: Finanční a komoditní deriváty, 2002 U forwardů musíme také rozlišovat mezi forwardovou cenou a reálnou hodnotou forwardu. Forwardová cena je cena podkladového aktiva, kterou si kupující a prodávající mezi sebou dohodnou při uzavření kontraktu. Tato cena tedy udává, za kolik se bude dané aktivum prodávat a kupovat k smluvně vymezenému dni v budoucnu. Reálná hodnota forwardu je rozdíl reálné hodnoty podrozvahové pohledávky a reálné hodnoty podrozvahového závazku. Druhy forwardů Forwardové kontrakty jsou uzavírány na různé druhy podkladových aktiv. Podle těchto aktiv můţeme rozlišovat jednotlivé druhy forwardů. Nejčastěji jsou uzavírány dohody o forwardové úrokové míře, tzv. FRA (forward rate agreement). S těmito forwardy se 16

podrobněji seznámíme v následujícím textu, věnované právě FRA dohodám. Forwardových kontraktů je však celá řada. Setkáváme se s: forwardy úrokovými, akciovými, úvěrovými, měnovými a dalšími. Úrokový forward je dohoda na výměnu pevné částky hotovosti za dosud neznámou částku hotovosti nebo za dluhový cenný papír, úvěr či vklad. Výměna hotovosti musí proběhnout ve stejné měně. Úvěrový forward je podobný úrokovému. Liší se však tím, ţe proměnlivá platba závisí na rizikové úrokové míře určitého subjektu. Akciový forward je dohoda, při které se smluvní stany dohodnou na výměně pevné částky hotovosti za akciový nástroj k určitému datu v budoucnosti. Dalším druhem forwardu je forward měnový. Ten je zaloţený na výměně pevné částky v hotovosti v jedné měně za pevnou částku v hotovosti v jiné měně k určitému datu v budoucnosti. 8 FRA FRA je dohoda mezi prodávajícím a kupujícím forwardu o termínové úrokové sazbě. Jedná se o nestandardizovaný, mimoburzovní kontrakt. Pomocí FRA si můţeme zajistit fixní úrokovou sazbu pro určitý závazek nebo pohledávku pro určité období v budoucnosti. Nedochází při něm ke skutečnému poskytnutí či přijetí budoucího úvěru, ale při plnění z FRA dochází k poskytnutí rozdílu sjednané úrokové sazby ve FRA a skutečné výše trţní úrokové sazby v termínu stanoveném ve smlouvě. FRA sazba je mimoburzovní neboli smluvní kontrakt. Smluvní partneři si dohodnou určité podmínky, ze kterých pak vyplývá plnění z FRA. Mezi základní podmínky, které si partneři stanovují při uzavírání FRA kontraktu, patří: subjekty sjednávající kontrakt, fixní úroková sazba = FRA sazba, úrokové období, ke kterému se FRA-sazba vztahuje = FRA-období, termín v budoucnosti jako počátek úrokového období, určitá nominální částka, ze které se určuje výše plnění, 8 JÍLEK, Josef. FInanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 624 s. ISBN 80-247- 0342-4., str. 177-181 17

měna, ve které je FRA sjednáno, určitá trţní úroková sazba referenční sazba, od které se odvozuje výše plnění, termín, ve kterém probíhá plnění. Subjekty FRA FRA dohodu mezi sebou uzavírají dva subjekty. Subjekt v dlouhé pozici kupující a subjekt v krátké pozici prodávající. Kupující FRA očekává, ţe úroková sazba v budoucnosti poroste, a proto se proti vzestupu zajišťuje. Jinak řečeno zajišťuje si fixní úrokovou sazbu pro své budoucí pohyblivě úročené závazky. Prodávající FRA naopak očekává, ţe úroková sazba v budoucnosti klesne, a proto se proti tomuto poklesu zajišťuje. Zajišťuje si úrokovou sazbu pro své budoucí pohyblivě úročené pohledávky. 9 Na následujícím schématu je znázorněna závislost zisku a ztráty na výši referenční úrokové sazby. Schéma č. 2: Závislost zisku a ztráty na výši referenční úrokové sazby Prodávající FRA Kupující FRA zisk Referenční úroková sazba ztráta FRA sazba Pramen: Petr Dvořák: Deriváty, 2008 9 DVOŘÁK, Petr. Deriváty. 2.přeprac. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze - Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2, str. 45-47 18

Ze schématu můţeme vyčíst, ţe pokud je ve sjednaný den (rozhodný den) v budoucnosti referenční úroková sazba menší neţ sjednaná FRA-sazba, dosahuje prodávající zisku a naopak kupující ztráty. Kupující platí úroky odpovídající sjednané FRA-sazbě a prodávající platí úroky odpovídající referenční úrokové sazbě, neboli v daném případě kupující zaplatí prodávajícímu rozdíl mezi referenční úrokovou sazbou a FRA-sazbou. Pokud referenční sazba převýší sjednanou FRA-sazbu, dostává se do zisku kupující a prodávající do ztráty. V tomto případě platí rozdíl mezi sazbou referenční a FRA-sazbou prodávající. Referenční úroková sazba je sazba slouţící k odvození výše plnění v budoucnosti vyplývající z kontraktu. Nejčastěji se vyuţívají mezibankovní sazby jako je například LIBOR, coţ je londýnská mezibankovní sazba, EURIBOR je evropská mezibankovní nabídková sazba, nebo PRIBOR praţská mezibankovní nabídková sazba. Kaţdá FRA dohoda musím mít stanovenou nominální hodnotu. Ta slouţí k odvození výše plnění vyplývajícího z FRA, ale nepřesouvá se mezi subjekty. Výše plnění je kromě nominální hodnoty a rozdílem mezi referenční a FRA-sazbou dále závislé na délce FRA-období. 10 1.3.2 Futures Futures kontrakty jsou podobné forwardům, ale s tím rozdílem, ţe s futures se obchoduje na derivátových burzách. Jedná se tedy o burzovní kontrakty. Futures patří mezi pevné standardizované burzovní termínové kontrakty. Jedná se o závazek kupujícího koupit v standardizovaném termínu v budoucnosti standardizované mnoţství podkladového aktiva a zároveň závazek prodávajícího prodat dané mnoţství podkladového aktiva za předem sjednanou cenu. Subjekty futures Futures kontrakty jsou sjednávány prostřednictvím burzy mezi dvěma subjekty kupujícím a prodávajícím. Kupující se zavazuje koupit podkladové aktivum ve stanoveném termínu v budoucnosti a naopak prodávající se zavazuje toto podkladové aktivum prodat. Pozice kupujícího se nazývá dlouhá (long), pozice prodávajícího krátká (short). 10 DVOŘÁK, Petr. Deriváty. 2.přeprac. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze - Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2, str. 49-51 19

Standardizovaný termín v budoucnosti stanovuje příslušná burza. Jsou to přesně stanovené dny v roce. Jsou stanovené dny, kdy se s kontraktem můţe obchodovat, datum splatnosti kontraktu a den plnění. Nejčastěji se obchoduje s futures se splatnosti do jednoho roku. 11 Druhy futures kontraktů Futures kontrakty stejně jako forwardy jsou uzavírány na různé druhy podkladových aktiv. Podle druhu podkladových aktiv tak můţeme futures kontrakty rozdělit na: Úrokový futures Měnový futures Akciový futures Komoditní futures Úvěrový futures Při uzavření úrokového futures se dvě smluvní strany dohodnou vyměnit si pevnou částku hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti či případně za dluhový cenný papír v téţe měně odvozenou od určité referenční úrokové míry. U měnového futures dochází k výměně pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně. U akciového futures si smluvní strany vyměňují pevnou částku hotovosti za akciový nástroj k určitému datu v budoucnosti a u komoditního futures pevnou částku hotovosti za komoditní nástroj. Posledním uvedeným druhem futures kontraktu je úvěrový futures. Ten se liší od úrokového tím, ţe proměnlivá platba závisí na rizikové úrokové míře určitého subjektu. V praxi se však téměř nevyskytuje. 12 Rozdíly mezi forward a futures Futures kontrakty a forwardy mají mnoho podobných vlastností. Rozdíly mezi nimi můţeme vidět v následující tabulce. 11 DVOŘÁK, Petr. Deriváty. 2.přeprac. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze - Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2, str. 142-144 12 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 624 s. ISBN 80-247- 0342-4., str. 186-187 20

Tabulka č. 3: Rozdíly mezi forwardy a futures Forward Futures Velikost kontraktu Podle dohody stran Standardizováno Kolaterál Obvykle ţádný Ve formě dodatečných marţí Likvidace kontraktu Dohoda s partnerem forwardu či Kompenzující kontrakt před před splatností postoupením na třetí osobu splatností Podmínky kontraktu Šité na míru Standardizováno Datum dodávky Podle dohody obou stran Standardizováno Trh Soukromý Veřejný Vztah obchodníků Obě strany kontraktu se znají Strany kontraktu jsou si neznámé Účastnící Velké společnosti, jako banky, makléři a Velké i malé společnosti jiné společnosti Poplatky Poplatky vystupující ve formě rozpětí Standardní makléřské poplatky mezi poptávkou a nabídkou. Denní vypořádání a Neexistuje Existuje přeceňování Ekonomické Spekulace a zajištění Spekulace, zajištění a veřejné opodstatnění stanovení ceny Regulace Samoregulující Existuje regulační orgán Cenové omezení Ţádný denní limit Burza můţe stanovit denní cenový limit Pramen: Josef Jílek: Finanční a komoditní deriváty, 2002 1.3.3 Swapy Swapový kontrakt patří rovněţ mezi termínové kontrakty. Jedná se o termínovou smlouvu, ve které se dva subjekty zavazují vyměnit si sebou dohodnutá podkladová aktiva za předem stanovených podmínek. Patří stejně jako forwardy a futures mezi pevné kontrakty, to znamená, ţe jsou neodvolatelné. Obchoduje se s nimi pouze smluvně a to jak mezi samotnými účastníky obchodu, tak i prostřednictvím OTC-trhů. Z hlediska charakteru plateb můţeme swapy dělit na: Pasivní (závazkové) swapy v tomto případě si swapoví partneři vyměňují závazky. Aktivní swapy jedná se o výměnu plateb vázaných na pohledávky swapových partnerů 21

Existuje několik druhů swapových kontraktů. Mezi základní patří úrokové swapy, měnové swapy a devizové swapy. Úrokový swap patří mezi nejčastěji uzavírané swapové obchody. Vyuţívají je především ekonomické subjekty za účelem optimalizace svých aktiv a pasiv. Jedná se o termínový kontrakt, ve kterém se dvě smluvní strany vzájemně dohodnou vyměnit si předem dohodnuté finanční toky, které odpovídají úrokovým platbám za teoreticky si vzájemně poskytnuté stejně velké úvěry. Tyto úvěry jsou denominované ve stejné měně, proto jsou povaţovány za zvláštní případ měnových swapů. Vzájemné závazky se však týkají jen placení částek dohodnutých úroků nebo rozdílu mezi nimi, nikoli však placení jistiny. V praxi jsou uzavírány dva typy těchto kontraktů a to úrokové swapy zaloţené na výměně pevných a variabilních úrokových plateb a swapy zaloţené na vzájemné výměně odlišně stanovených variabilních úrokových plateb. Variabilní úrokové platby jsou odvozovány od některých mezibankovních úrokových sazeb 13 nebo od některé sazby stanovené centrální bankou. 14 Měnové swapy můţeme charakterizovat jako termínové kontrakty, kde se smluvní strany zavazují k výměně dohodnutých úrokových plateb, které jsou však na rozdíl od úrokového swapu denominovány ve dvou různých měnách. Na počátku i na konci dohody si strany vyměňují i nominální hodnoty podkladových měn za dohodnutý kurz. Měnové swapy můţeme uzavírat ve třech různých variantách. Existují měnové swapy zaloţené na vzájemné výměně dvou různých pevných úrokových plateb, dále měnové swapy zaloţené na vzájemné výměně pevných a variabilních úrokových plateb a také měnové swapy zaloţené na vzájemné výměně dvou druhů variabilních úrokových plateb. Devizové swapy jsou kontrakty, které jsou realizovány formou nákupu jedné měny proti měně druhé za jejich aktuální kurz a následný zpětný prodej za předem dohodnutou termínovou cenu v okamţiku splatnosti kontraktu. 15 1.3.4 Opce Opční kontrakty na rozdíl od předcházejících forwardů, futures a swapů patří mezi podmíněné termínové kontrakty. To znamená, ţe jeden z partnerů má povinnost na poţádání sjednaný obchod splnit a druhý partner se rozhoduje, zda o plnění poţádá nebo od kontraktu ustoupí. Je 13 Pribor, Libor, Euribor 14 Repo sazba, lombardní sazba, diskontní sazba 15 REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie: Finanční trhy. 3. aktualiz. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007. 286 s. ISBN 978-80-214-3466-0., str. 211 22

to dohoda mezi dvěma subjekty, kde kupující je majitelem opce a prodávající vypisovatelem. Zakoupením opce získává kupující za opční prémii určitá práva, která jsou shrnuta v následující tabulce. 16 Tabulka č. 4: Práva kupujícího opce Právo kupujícího opce koupit nebo prodat určité pevně sjednané mnoţství stanoveného instrumentu za předem pevně dohodnutou cenu v předem pevně sjednaný den nebo kdykoliv ve lhůtě do tohoto dne. Pramen: Petr Dvořák: Deriváty, 2008 V čem se projeví Kupní opce (call option) Prodejní opce (put option) Nominální hodnota Podkladový instrument Realizační cena Den splatnosti Lhůta splatnosti Opce můţeme dělit dle toho, kdy můţe docházet k jejich uplatnění. Opce, u které můţe být uplatnění provedeno pouze v okamţiku vypršení ţivotnosti, se označuje jako evropská opce. Pokud však můţeme uplatnit opci kdykoli v průběhu její ţivotnosti, nazýváme ji americkou opcí. Dále dělíme opce na: Kupní neboli call opce Prodejní neboli put opce Kupní opce znamená, ţe kupující má právo koupit podkladové aktivum od prodávajícího opce ve stanoveném termínu za předem dohodnutou cenu, kdeţto u prodejní opce má kupující naopak právo prodat podkladové aktivum prodejci opce za předem dohodnutou cenu. 17 Základní opční pozice Jako uţ bylo řečeno kupující opce má právo, ne však povinnost, k uplatnění opce. Pozice kupujícího se označuje dlouhá nebo také long-pozice. Prodávající opce má však povinnost na 16 DVOŘÁK, Petr. Deriváty. 2.přeprac. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze - Nakladatelství Oeconomica, 2008. 298 s. ISBN 978-80-245-1435-2, str. 193 17 JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 624 s. ISBN 80-247- 0342-4., str. 338 23

poţádání kupujícího prodat či koupit stanovený podkladový instrument za předem dohodnutou cenu. Nachází se tak v krátké pozici neboli v short-pozici. V následující tabulce máme shrnuty povinnosti a práva zúčastněných stran. Tabulka č. 5: Práva a povinnosti vyplývající z opcí Druh pozice Typ opce Kupní opce Majitel opce- dlouhá pozice Právo koupit podkladové aktivum za realizační cenu. Povinnost zaplatit opční prémii Vypisovatel opce- krátká pozice Povinnost prodat podkladové aktivum za realizační cenu. Právo inkasovat opční prémii. Pramen: Petr Dvořák: Deriváty, 2008 Prodejní opce Právo prodat podkladové aktivum za realizační cenu. Povinnost zaplatit opční prémii Povinnost koupit podkladové aktivum za realizační cenu. Právo inkasovat opční prémii. Jaké jsou pozice zisků a ztrát účastníků vidíme na následujících schématech. Schéma č. 3: Pozice zisků a ztrát účastníků spekulace s kupní opcí Zisk a Ztráta + Kupující opce Opční prémie Realizační cena+ opční prémie 0 Kurz podkladového aktiva Opční prémie - Realizační cena Prodávající opce Pramen: Oldřich Rejnuš: Peněžní ekonomie (Finanční trhy), 2007, upraveno autorem Ve schématu č. 3 vidíme, ţe kupující můţe dosáhnout neomezeného zisku, ztráta však u něho bude maximálně ve výši opční prémie neboli ceny opce. Prodávající naopak můţe dosáhnout neomezené ztráty a maximální zisk bude pouze opční prémie. Kupující se však rozhoduje, zda opci uplatní či nikoli. Pokud kurz podkladového aktiva bude menší, neţ je realizační cena, kupující opci neuplatní, čímţ ztratí pouze opční prémii. V případě, ţe by se realizační cena 24

rovnala kurzu podkladového aktiva, je jedno, jestli opci uplatní či ne. A pokud je kurz větší neţ je realizační cena, tak kupující opci uplatní, jelikoţ bude minimalizovat ztrátu (pokud je kurz mezi realizační cenou a realizační cenou + prémie) nebo dosahovat zisku (kurz je větší neţ realizační cena + prémie). Schéma č. 4: Pozice zisků a ztrát účastníků spekulace s prodejní opcí Zisk a Ztráta Realizační cena - opční prémie Opční prémie + - 0 Opční prémie Realizační cena - opční prémie Prodávající opce Kurz podkladového aktiva Realizační cena Kupující opce Realizační cena - opční prémie Pramen: Oldřich Rejnuš: Peněžní ekonomie (Finanční trhy), 2007, upraveno autorem Ze schématu č. 4 můţeme vyčíst následující údaje. Prodávající dosahuje maximálního zisku, který se rovná opční prémii, a maximální ztráty rovnající se sjednané ceně (realizační cena) mínus opční prémie. Kupující je v opačné pozici. Jeho maximální ztráta je rovna opční prémii a maximální zisk se rovná realizační ceně mínus opční prémie. Stejně jako u kupní opce, má kupující prodejní opce právo rozhodnout se, zda opci uplatní či nikoli. Kupující opci uplatní, pokud se kurz podkladového aktiva bude pohybovat mezi 0 a realizační cenou. Zisku dosahuje v případě, kdy je kurz menší neţ realizační cena mínus prémie. Pokud je kurz mezi realizační cenou a realizační cenou mínus prémie, kupující minimalizuje ztrátu. Pro hodnoty, kdy je kurz větší neţ dohodnutá realizační cena, kupující opci neuplatní, protoţe by byl ve ztrátě. 1.4 Burzovní a OTC trhy V praktické části se budeme zabývat obchodováním s finančními deriváty na OTC-trzích a na burzách. Proto je potřeba se s těmito pojmy seznámit. Na následujícím schématu je znázorněno členění trhu s cennými papíry. Můţeme z něho vyčíst, ţe burzovní trh patří mezi trhy organizované, zatímco OTC-trh je trhem neorganizovaným. Oba tyto trhy můţeme dále zařadit do trhů veřejných, sekundárních a v poslední řadě do trhu cenných papírů. 25

Schéma č. 5: Členění trhu cenných papírů Trh Trh cenných cenných papírů papírů Trhy Trhy primární primární Trhy Trhy sekundární sekundární Trhy Trhy neveřejné neveřejné Trhy Trhy veřejné veřejné Trhy Trhy neveřejné neveřejné Trhy Trhy veřejné veřejné Trhy Trhy neorganizované neorganizované (tzv. (tzv. otc-trhy) otc-trhy) Trhy Trhy organizované organizované (burzovní, (burzovní, resp. resp. Neburzovní Neburzovní trhy) trhy) Pramen: Oldřich Rejnuš: Peněžní ekonomie (Finanční trhy), 2007 Trhy cenných papírů se dělí na trhy sekundární a primární. Rozdíl je v tom, jestli se jedná o nové emise cenných papírů uváděných poprvé na finanční trh (primární trh) nebo jestli se zde obchoduje jiţ s dříve vydanými cennými papíry (sekundární trh). Tyto trhy se dále dělí na trhy veřejné a neveřejné. Na veřejném trhu se obchodování mohou zúčastnit všichni potenciální zájemci, kdeţto u neveřejného trhu probíhá pouze smluvní přímé obchody, při nichţ se cenné papíry prodávají pouze jednomu nebo několika kupcům zároveň. 18 V následující části se zaměříme podrobněji na sekundární veřejné trhy. 1.4.1 Burzovní trhy Burza je dnes nedílnou součástí trţního prostředí kaţdé vyspělé země. Burzovní trhy jsou vysoce organizované a mají řadu společných specifických vlastností, mezi které patří: Obchodování na burzách je postaveno na principu oboustranné aukce účastníkům umožňuje průběžně měnit, resp. upravovat své nákupní i prodejní příkazy. K provozování burzovních obchodů je vždy třeba zvláštního povolení, je zde i stanoveno s jakými aktivy může příslušná burza obchodovat. 18 REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie: Finanční trhy. 3. aktualiz. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007. 286 s. ISBN 978-80-214-3466-0., str. 35-36 26

Předměty obchodu se fyzicky nenalézají na burze- předmětem obchodu jsou zastupitelné předměty, které jsou určitým způsobem standardizovány, a proto jsou vždy navzájem zaměnitelné. Musí být přesně stanovena nejnižší přípustná obchodovatelná množství- loty. Každá burza má loty jiné velikosti, ale musí je mít vždy přesně vymezeny. Čas burzovního obchodování je předem přesně určen. Jsou přesně určeny i burzovní hodiny, mimo které nelze na dané burze obchodovat Obchodů na burze se smí účastnit jen přesné vymezený okruh osob. Konkrétně se jedná o burzovní obchodníky, které zde zastupují členské firmy, nebo burzovní zprostředkovatele jmenované burzou. 19 Rozdělení burzovního trhu na BCPP 20 Burzovní trh lze také dál členit. Na následujícím schématu můţeme vidět jak členi burzovní trh BCPP. Lze ho rozčlenit na trh regulovaný trh a neregulovaný. Do regulovaného trhu pak dále patři hlavní a volný trh. Hlavní trh je trhem oficiálním, obchoduje se na něm pouze s akciemi a dluhopisy. Na volném trhu lze uţ obchodovat s více druhy cenných papírů a burza zde na emise a emitenty neklade tak vysoké nároky jak u trhu hlavního. Na neregulovaném trhu burza provozuje mnohostranný obchodní systém (MTF). Tento trh je neregulovaný, a tudíţ všechny podmínky pro přijetí, obchodování a podobně stanovuje burza. Schéma č. 6: Členění burzovního trhu Pramen: Internetové stránky Burzy cenných papírů Praha [on-line]. Dostupné na WWW: <http://www.bcpp.cz/cenne-papiry/trhy-cennych-papiru/> [2010-03-26] 19 REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie: Finanční trhy. 3. aktualiz. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007. 286 s. ISBN 978-80-214-3466-0., str. 38-39 20 Zpracováno na základě informací z internetové stránky Burzy cenných papírů Praha [on-line]. Dostupné na WWW: <http://www.bcpp.cz/cenne-papiry/trhy-cennych-papiru/>[2010-03-26] 27

1.4.2 Organizované trhy mimoburzovní Kromě burz existuje v mnoha zemích i řada licencovaných mimoburzovních trhů. Jedním z důvodů, proč tyto trhy vznikají, je skutečnost, ţe burzy nemají povinnost přijmout k obchodování všechny druhy cenných papírů. Kaţdá burza má předepsané burzovní podmínky, které ne kaţdé cenné papíry splňují. Pro menší firmy je také obchodování na burzách nákladnou záleţitostí. Dalším důvodem vzniku těchto trhů můţe být i to, ţe se na burzách obchoduje jen podle předem určeného časového rozvrhu. Organizátoři těchto trhů tedy přímo konkurují burzám. Mohou účastníkům například odlišné obchodní systémy, které jim lépe vyhovují, účtovat si niţší poplatky, upravovat hodiny provozu, přijímat i cenné papíry na burzách neobchodovatelné a mnoho dalších. 21 V České republice se ještě donedávna jednalo o RM-systém. Ten má ale dnes uţ status burzy. 1.4.3 OTC-trhy OTC-trhy patří mezi sekundární neorganizované trhy. Obchoduje se zde zbývající část cenných papírů, které se neobchodují na burze ani na mimoburzovním trhu. Tento trh nebývá zpravidla tak silně regulovaný. Tyto cenné papíry jsou obchodovány zejména prostřednictvím bankovního sektoru či jiných institucionálních či soukromých obchodníků s cennými papíry. Jedná se o tzv. prodej přes přepáţku. Zájemci o prodej nebo koupi cenných papírů se obracejí buď na svou banku, nebo jiného obchodníka s cennými papíry, kteří poţadovaný obchod zprostředkují zpravidla s některým ze svých obchodních partnerů. 22 21 REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomi : Finanční trhy. 3. aktualiz. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007. 286 s. ISBN 978-80-214-3466-0., str. 39-40 22 REJNUŠ, Oldřich. Peněžní ekonomie: Finanční trhy. 3. aktualiz. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007. 286 s. ISBN 978-80-214-3466-0., str. 40 28

2 Praktická část V praktické části mé bakalářské práce se v první řadě zaměřím na obchodování s finančními deriváty u nás a poté na obchodování s deriváty ve vybraných zemích. 2.1 Obchodování s finančními deriváty v ČR S finančními deriváty můţeme obchodovat prostřednictvím burzy nebo OTC-trhů. Jednou z moţností jak v České republice obchodovat s finančními deriváty je prostřednictví burzovního trhu. Česká republika má v současnosti dvě burzy Burza cenných papírů Praha a RM-systém. Pouze jedna však v současnosti nabízí obchodování s finančními deriváty. V následující části se seznámíme s obchodováním s deriváty na burze cenných papíry Praha a dále pak na objemy obchodů licencovaných obchodníků s cennými papíry v ČR. Data o současné situaci na OTC-trzích bohuţel nejsou v České republice k dispozici, proto se s nimi v bakalářské práci zabývat nebudeme. 2.1.1 Burza cenných papírů Praha Na Burze cenných papírů v Praze se obchoduje se standardizovanými futures kontrakty. Obchoduje se s akciovými a indexovými futures kontrakty, které jsou standardizované dle Burzovních pravidel část XXIII. Na trh s futures mohou vstoupit jen oprávnění členové burzy, kteří splňují burzovní a právní předpisy pro obchodování s deriváty. Tvůrci trhu zde mají povinnost udrţovat nabídku a poptávku po futures sérii, pro které tuto činnost vykonávají. Obchodování s nimi probíhá ve dvou fázích stejně jako obchodování ve SPADU 23. První fáze je fáze otevřená. Tvůrci trhu mají povinnost udrţovat kotace a uzavírat obchody. Obchody je moţné uzavírat pouze v povoleném pásmu, které je vymezené nejlepší kotací rozšířenou o +/- 0,5 %. Druhá fáze je uzavřená. To znamená, ţe tvůrci trhu nemají povinnost stanovovat kotace. Tyto obchody je moţné opět realizovat v určitém pásmu. Pásmo je tu odvozeno od nejlepší kotace platné k ukončení otevřené fáze rozšířenou opět o +/- 0,5 % 23 Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů, je nejvýznamnější segment Burzy cenných papírů Praha. V rámci tohoto segmentu se obchoduje s cennými papíry vybraných významných podniků jsou to ty nejlikvidnější a nejobchodovatelnější. 29

Zahájení obchodování s futures začalo 5. 10. 2006. Všechny tyto nástroje se obchodují na volném trhu a emitentem je sama burza cenných papírů Praha. 24 Burza cenných papírů Praha, a.s. umoţňuje v současné době obchodovat s futures kontrakty uvedenými v následující tabulce. Tabulka č. 6: Futures kontrakty obchodované na BCPP Typ futures Podkladové aktivum Zahájení obchodování Indexové futures PX index 5. 10. 2006 Akciové futures ČEZ (ISIN CZ0005112300) 29. 1. 2007 ERSTE BANK (ISIN AT0000652011) 29. 1. 2007 Pramen: Futures kontrakty obchodované na BCPP [on-line]. Dostupné na WWW: <http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=futures>[2010-03-20] Jak uţ bylo zmíněno, tvůrci trhu mají povinnost udrţovat nabídku a poptávku po futures. Mezi tvůrce trhu futures patří Česká spořitelna, Fio burzovní společnost, a.s. a Patra Finance, a.s. V následující tabulce můţeme vidět, která společnost je tvůrcem trhu pro různé futures kontrakty. Tabulka č. 7: Tvůrci trhu futures Tvůrce trhu Česká spořitelna, a.s Fio, burzovní společnost, a.s. Patria Finance, a.s. PX FUT MAR09 X X X PX FUT JUN09 X X X ERBA FUT MAR09 X X ERBA FUT JUN09 X X CEZ FUT MAR09 X CEZ FUT JUN09 X Pramen: Futures obchody tvůrci trhu futures [on-line]. Dostupné na WWW: <http://www.bcpp.cz/obchodovani/futures/>[2010-03-20] Nyní se zaměříme na objemy obchodů v letech 2007-2009. V roce 2007 byl objem obchodů s futures 1 879,861 milionů Kč. V následujícím roce však objem obchodů klesl. Jeho hodnota 24 Zpracováno na základě internetové stránky Burzy cenných papírů Praha [on-line]. Dostupné na WWW: <http://www.bcpp.cz/obchodovani/futures/> [cit. 2010-03-20] 30

dosáhla 688,865 milionů Kč. Coţ je pokles o 1190,996 milionů Kč, vyjádřeno v procentech je to pokles 63 %. V roce 2009 můţeme zaznamenat opět pokles na hodnotu 201,555 milionů. Pokles však nenastal pouze u futures kontraktů. Došlo k poklesu objemu obchodů u všech cenných papíru. V následující tabulce jsou zaznamenány objemy jednotlivých obchodů v mezi léty 2006 aţ 2009. Uvedla jsem údaje od roku 2006, jelikoţ dříve se s deriváty na této burze neobchodovalo. Tabulka č. 8: Objemy obchodů na BCPP v mil. Kč a jejich procentní změny oproti minulému roku R o k 2 0 0 6 2 0 0 7 2 0 0 8 2 0 0 9 Akcie % změna Dluhop isy % změna Kupón y 31 % změna certifikáty a warranty % změna Futures 848 896-598 921 - - - 5-32 - 1 013 019 19 % 508 858-15 % - - 1 229 23598 % % změna 1 880 5734 % 852 042-16 % 643 151 26 % - - 469-62 % 689-63 % 463 859-46 % 585 712-9 % 196-261 -44 % 202-71 % Pramen: Vlastní zpracování na základě dat z internetové stránky Burzy cenných papírů Praha [on-line]. Dostupné na WWW: < http://www.bcpp.cz/statistika/objemy-obchodu/default.aspx >[2010-03-26] Nyní se podíváme na vývoj podílu futures kontraktů na celkových objemech obchodů na burze. V letech 2007 a 2008 se podíl futures kontraktů na objemu všech obchodů pohyboval okolo 2-3 %. V roce 2009 však došlo k poklesu. Jejich podíl tento rok nedosáhl ani jednoho procenta. Podíl těchto kontraktů je velmi malý, coţ je nejspíš způsobeno tím, ţe se jedná o cenné papíry, se kterými se na burze obchoduje velmi krátkou dobu. 2.1.2 Obchodníci s cennými papíry V této podkapitole se zaměříme na objemy obchodů licencovaných obchodníků s cennými papíry. Licencovaných obchodníků s cennými papíry je v České republice celkem 55. Jedná se jak o banky, pobočky zahraničních bank, obchodníky s cennými papíry, kteří nejsou bankou (OCP nebanky), organizační sloţky zahraničních OCP (nebanky) a investiční společnosti s asset managementem. Seznam obchodníků s cennými papíry nalezneme v příloze. Popíšeme si objemy obchodů s deriváty všech obchodníků s cennými papíry za

vybrané období. Data jsou k dispozici na internetových stránkách ČNB za poslední čtvrtletí roku 2007, za 3. a 4. čtvrtletí 2008 a 1. aţ 4. čtvrtletí 2009. Objemy obchodů s deriváty OCP Objemy obchodů s deriváty za jednotlivá období můţeme vidět v následující tabulce. Tabulka č. 9: Objemy obchodů s deriváty obchodníků s cennými papíry v mil. Kč 4. Q. 2007 3. Q. 2008 4. Q. 2008 1. Q. 2009 2. Q. 2009 3. Q. 2009 OCP banky 4 461 436 6 896 292 5 876 929 3 405 528 3 929 867 3 264 791 OCP pobočky 8 483 110 8 854 150 5 148 605 5 840 214 4 294 972 3 301 355 zahraničních bank OCP nebanky 102 071 156 192 450 060 190 176 250 429 763 891 644 491 867 731 611 589 Organizační 248 342 716 214 541 130 507 881 491 464 459 085 sloţky zahraničních OCP (nebanky) Investiční spol. 14 494 4 781 9 026 7 944 6 024 8 917 s asset managmentem OCP celkem 115 278 538 208 921 497 201 751 941 439 525 458 653 214 194 738 645 737 4. Q. 2009 OCP banky 3 267 252 OCP pobočky 2 449 840 zahraničních bank OCP nebanky 1 479 523 776 Organizační 472 199 sloţky zahraničních OCP (nebanky) Investiční spol. 3 652 s asset managmentem OCP celkem 1 485 716 719 Pramen: Vlastní zpracování na základě dat z internetové stránky ČNB [on-line]. Dostupné na WWW: <http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/obchodni ci_s_cp/ocp_ukazatele_tab06.html>[2010-04-10] Z tabulky lze vyčíst, ţe největší podíl na obchodování s deriváty mají OCP nebanky. Jejich podíl je více neţ 90% a objemy obchodů stále rostou. 4. čtvrtletí 2009 vykazuje více jak 13krát větší objemy obchodů neţ ve 4. čtvrtletí 2007. Pokud se však podíváme na ostatní obchodníky s cennými papíry, vidíme výkyvy v objemech za jednotlivá období nebo dokonce pokles. Největší pokles zaznamenaly investičí společnosti s asset managementem, jejich 32

objemy obchodů ve 4. čtvrtletí 2009 dosahovali 25 % objemů obchodů v posledním čtvrtletí 2007. Schéma č. 7: Objemy obchodů s deriváty v mil. Kč Pramen: Vlastní zpracování na základě dat z internetové stránky ČNB [on-line]. Dostupné na WWW: < http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/obchodnic i_s_cp/ocp_ukazatele_tab06.html>[2010-04-10] Na schématu č. 7 vidíme, jak se vyvíjely objemy obchodů za jednotlivá období. Můţeme říci, ţe objemy obchodů mají růstový trend. Pouze v posledním čtvrtletí roku 2008 došlo k mírnému poklesu oproti minulému období. Z předešlé tabulky jiţ víme, ţe tento trend je způsoben převáţně rostoucím trendem objemů obchodů u OCP nebank. Obchodníci s cennými papíry mohou obchodovat buď na svůj účet, nebo pro své zákazníky. V následujících schématech můţeme pozorovat vývoj objemů obchodů dle tohoto členění. 33

Schéma č. 8: Objemy obchodů pro zákazníky v mil. Kč Pramen: Vlastní zpracování na základě dat z internetové stránky ČNB [on-line]. Dostupné na WWW: < http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/obchodnic i_s_cp/ocp_ukazatele_tab06.html>[2010-04-10] Schéma č. 9: Objemy obchodů na vlastní účet v mil. Kč Pramen: Vlastní zpracování na základě dat z internetové stránky ČNB [on-line]. Dostupné na WWW: < http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/obchodnic i_s_cp/ocp_ukazatele_tab06.html>[2010-04-10] Ze schémat je patrné, ţe dochází k nárůstu objemu obchodů realizovaných pro zákazníky a naopak k poklesu objemu obchodů realizovaných na svůj účet. 34

Struktura derivátů podle podkladových aktiv Deriváty mohou být uzavírány na různá podkladová aktiva. Na základě těchto podkladových aktiv můţeme deriváty rozdělit na akciové, úrokové, měnové, komoditní, úvěrové a další. V České republice mají naprostou převahu úrokové deriváty. Jak vidíme v následující tabulce, objemy obchodů s úrokovými deriváty jsou několikanásobně vyšší, neţ je tomu u ostatních derivátů. Tabulka č. 10: Objemy obchodů dle podkladových aktiv v mld. Kč 4. Q 2007 3. Q 2008 4. Q 2008 1. Q 2009 2. Q 2009 3. Q 2009 Objem obchodů s deriváty (v hodnotě 115 279 208 921 201 752 439 525 653 214 738 646 podkl. aktiva) celkem akciové deriváty 43 31 46 67 30 25 úrokové deriváty 104 854 195 165 191 495 430 855 645 429 732 343 měnové deriváty 10 324 13 654 10 175 8 553 7 717 6 235 komoditní deriváty 34 34 19 29 25 25 úvěrové deriváty 5 10 8 11 9 15 ostatní deriváty 19 27 10 9 3 3 4. Q 2009 Objem obchodů s deriváty (v hodnotě 1 485 716 719 podkl. aktiva) celkem akciové deriváty 17 410 úrokové deriváty 1 480 218 718 měnové deriváty 5 438 064 komoditní deriváty 29 488 úvěrové deriváty 6 249 ostatní deriváty 6 790 Pramen: Vlastní zpracování na základě dat z internetové stránky České národní banky [on-line]. Dostupné na WWW: <http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/obchodni ci_s_cp/ocp_ukazatele_tab06.html>[2010-04-10] Podíl úrokových derivátů je největší a stále se zvyšuje. V posledním čtvrtletí roku 2007 byl podíl úrokových derivátů na celkových objemech derivátů necelých 91 %, u měnových derivátů skoro 9 %. Podíly ostatních derivátových kontraktů byly zanedbatelné. V dalších obdobích se podíl úrokových derivátů stále zvyšoval. V posledním čtvrtletí roku 2009 dosáhl 99,6 %. 35

2.2 Porovnání obchodování s burzovními deriváty ve vybraných zemích 2.2.1 Obchodování s burzovními deriváty ve vybraných zemích V této podkapitole se zaměříme na porovnání obchodování s burzovními deriváty ve vybraných zemích. Pro porovnání jsem si vybrala evropské burzy a to v Polsku, Španělsku, České republice, Maďarsku, Norsku a Rakousku. Tyto burzy jsou členy FESE, coţ je federace evropských burz. Spanish Exchanges (BME) Bolsas y Mercados Españoles (BME) je španělská společnost, která se zabývá finančními trhy a je provozovatelem burz ve Španělsku. Nejvýznamnější dceřiné společnosti jsou burzy v Barceloně, Madridu, Bilbai a Valenci, MEFF. BME je společnost s vyspělou technologií a vysoce kvalifikovanou pracovní silou. Firma má know-how a zdroje, které ji umoţňují nabízet široké spektrum sluţeb a produktů. Nabízí obchodování jak s akciemi a dluhopisy, tak i s deriváty. Rovněţ poskytuje poradenství a vzdělávání v oblasti finančních trhů. Organizátorem burzovního derivátového trhu je dceřiná společnost MEFF. 25 Budapest Stock Exchange Budapest stock exchange je maďarskou burzou, jejímţ cílem je zajistit transparentní a likvidní trh pro své kótované cenné papíry a je klíčovou institucí finančního trhu. Burza byla zaloţena v červnu 1990. Burza je rozdělená do čtyř sekcí, z nichţ kaţdá představuje samostatný trh s vlastními pravidly. Existuje zde sekce akcií, dluhopisů, derivátů a komodit. Sekce akcií zahrnuje jak obchodování s akciemi, tak i se strukturovanými produkty jako například certifikáty. V sekci dluhopisů se obchoduje se státními i firemními dluhopisy a hypotečními zástavními listy. Do derivátové sekce můţeme řadit opce a jiné termínové kontrakty, jejichţ podkladovými aktivy jsou akcie, indexy či úrokové sazby. V poslední sekci se obchoduje převáţně s obilím. Pro ty cenné papíry, které nejsou kotovány na BSE, burza poskytuje neregulovaný volný trh a obchody na něm uzavřené se povaţují za OTC-obchody. 26 25 Zpracováno na základě internetových stránek společnosti BME [on-line]. Dostupných na WWW: <http://www.bolsasymercados.es/ing/home.htm>. [cit. 2010-04-28] 26 Zpracováno na základě internetových stránek Burzy cenných papírů Budapešť [on-line]. Dostupných na WWW: <http://www.bse.hu/topmenu/about_us/introduction >. [cit. 2010-04-28] 36

Wiener Börse AG Wiener Börse AG je vídeňská burza zaloţená v roce 1771 a patří mezi nejstarší burzy na světě. Je hnací silou rakouského kapitálového trhu a podporuje domácí finanční trh a přispívá k trvalému růst nabídky a poptávky po kapitálu. Je jedinou burzou cenných papírů v Rakousku. Na burze se obchoduje s akciemi, dluhopisy, strukturovanými produkty, deriváty a jinými cennými papíry. Burza derivátů byla ve Vídni zaloţena v roce 1991 a dnes funguje jako jeden z důleţitých trţních segmentů burzy Wiener Börse AG. Obchoduje se zde s futures kontrakty i s opcemi, jejichţ podkladovými aktivy jsou jak akcie, tak i indexy. 27 Oslo Børs Oslo Børs je burza, která byla zaloţena v roce 1819 a je dnes jediným regulovaným trhem s cennými papíry v Norsku. Burza nabízí kompletní sortiment instrumentů, včetně akcií, derivátů a jiných nástrojů. V roce 1990 se zde začalo obchodovat s burzovními deriváty. Burza nabízí obchodování s futures a opcemi na akcie, indexy tak i na vládní dluhopisy. 28 Warsaw Stock Exchange Polská burza cenných papírů byla znovu otevřená po druhé světové válce a pádu komunismu v roce 1991. Úkolem WSE je organizovat veřejné obchody s cennými papíry. Zajišťuje pro investory a emitenty transparentní, efektivní a likvidní trh a soustředí se na obchodování s polskými cennými papíry. Jako na ostatních jmenovaných burzách se obchoduje s akciemi, dluhopisy, strukturovanými produkty i deriváty. WSE začala s derivátovými kontrakty obchodovat. Obchoduje se zde s opcemi i futures. 29 Struktura derivátů podle druhu Nyní se podíváme na porovnávání burzovních derivátů na výše zmíněných burzách. Mezi burzovní deriváty patří opce a futures. V následující tabulce jsou objemy burzovních obchodů s deriváty ve vybraných zemích mezi lety 2005 aţ 2009. 27 Zpracováno na základě internetových stránek Burzy cenných papírů Vídeň [on-line]. Dostupných na WWW: <http://en.wienerborse.at/about/company/> [cit. 2010-04-28] 28 Zpracováno na základě internetových stránek Burzy cenných papírů Oslo [on-line]. Dostupných na WWW: <http://www.oslobors.no/ob_eng/oslo-boers/about-us > [cit. 2010-04-28] 29 Zpracováno na základě internetových stránek Burzy cenných papírů Varšava [on-line]. Dostupných na WWW: <http://www.gpw.pl/gpw.asp?cel=e_ogieldzie&sky=1&i=index&nagnaz=about%20the%20exchange> [cit. 2010-04-28] 37

Tabulka č. 11: Objemy obchodů s deriváty v milionech Země Španělsko Maďarsko Burza Spanish Exchanges (BME) Budapest Stock Exchange Česká republika Prague Stock Exchange Rakousko Norsko Polsko Austrian Derivates Market Oslo Børs Warsaw Stock Exchange 2005 583 839 10 509 _ 11 679 _ 30 411 2006 933 973 12 924 1 17 010 17 570 50 631 2007 1 451 400 13 487 67 19 472 14 052 93 302 2008 1 073 350 7 988 28 17 912 13 946 88 932 2009 710 232 5 599 8 12 180 6 116 60 802 Pramen: Vlastní zpracování na základě dat z internetové stránky FESE [on-line]. Dostupné na WWW: <http://www.fese.eu/en/?inc=art&id=4> [2010-04-15] Jak vidíme v tabulce, k největšímu objemu obchodů dochází na BME ve Španělsku. BME zahrnuje 5 Španělských burz, které s deriváty obchodují. Naopak nejmenší objemy obchodů můţeme pozorovat v České republice, kde jsou objemy ochodů v porovnání s ostatními zmíněnými burzami zanedbatelné. Na Burze cenných papírů Praha se s deriváty obchoduje aţ od roku 2006, proto jsou objemy obchodů mnohem menší neţ v ostatních zemích. Druhé nejmenší objemy obchodů jsou na burze v Maďarsku. Ve všech zemích však můţeme pozorovat stejný trend. Do roku 2007 objemy obchodů rostly a poté došlo k poklesu. Výjimkou je burza v Norsku, kde došlo k poklesu jiţ v roce 2007. K největšímu poklesu mezi lety 2007 a 2008 došlo v České republice, kde byl pokles 60 %. Nejmenší pokles mezi těmito lety byl v Norsku o pouhých 0,7 %. Zde však nastal pokles uţ mezi lety 2006 a 2007 a to o 20 %. Struktura derivátů podle druhu Na burzovním trhu lze obchodovat pouze s některými druhy derivátů a to s opcemi nebo futures kontrakty. V následující tabulce vidíme objemy obchodů s jednotlivými burzovními deriváty mezi lety 2005 a 2009. 38

Taulka č. 12: Objemy obchodů s opcemi a futures milionech ROK 2005 2006 2007 2008 2009 Země Burza Opce Futures Opce Futures Opce Futures Opce Futures Opce Futures Spanish Španělsko Exchanges 60 575 523 265 92 163 841 810 111 667 1 339 733 119 143 954 207 86 509 623 722 (BME) Budapest Maďarsko Stock 5 10 504 14 12 910 1 13 486 0 7 988 0 5 599 Exchange Prague Česká Stock republika Exchange - - - 1-67 - 28-8 Austrian Rakousko Derivates 5 777 5 902 6 165 10 845 7 414 12 058 4 587 13 325 1 661 10 519 Market Norsko Oslo Børs 12 714 4 856 7 768 6 283 5 023 8 924 1 518 4 598 Warsaw Polsko Stock 1 553 28 857 2 634 47 997 3 806 89 496 2 390 86 541 1 966 58837 Exchange Pramen: Vlastní zpracování na základě dat z internetové stránky FESE [on-line]. Dostupné na WWW: <http://www.fese.eu/en/?inc=art&id=4> [2010-04-15] V České republice se obchoduje pouze s futures kontrakty. V ostatních zemích i s opcemi, jejich objemy jsou však mnohem menší neţ objemy futures kontraktů. U všech zemí kromě Norska v letech 2006 a 2007 je trţní podíl s futures kontrakty větší neţ s opcemi. V Maďarsku dosahuje téměř 100 %, v Polsku je větší neţ 95 % ve Španělsku se pohybuje okolo 90 %. V Rakousku byl podíl s futures kontrakty 51% v roce 2005. Stále však roste a v roce 2009 dosáhl 86 %. Údaje z Norska z roku 2005 nejsou k dispozici. V letech 2006 a 2007 byl trţní podíl futures menší neţ 50 %. V roce 2008 se však zvýšil na 64 % a o rok později na 75 %. Na burzovním trhu se obchoduje s deriváty, jejichţ podkladovými aktivy jsou akcie nebo akciové indexy. V tabulce č. 13 jsou znázorněny objemy obchodů s deriváty rozdělených podle podkladových aktiv. 39

Tabulka č. 13: Objemy obchodů podle podkladových aktiv milionech ROK 2005 2006 2007 2008 2009 Země Burza Akcie Index Akcie Index Akcie Index Akcie Index Akcie Index Spanish Španělsko Exchanges 39 775 544 064 50 501 883 472 67 793 1 383 607 84 142 989 208 87 849 622 383 (BME) Budapest Maďarsko Stock 6 308 4 201 7 152 5 772 9 302 4 185 5 073 2 915 3 854 1 745 Exchange Prague Česká 0 0 0 1 14 53 7 20 1 7 Stock republika Exchange Austrian Rakousko Derivates 3 987 7 691 4 401 12 609 4 504 14 968 2 749 15 163 926 11 254 Market Norsko Oslo Børs 0 0 13 883 3 687 7 708 6 344 5 438 8 509 1 715 4 401 Warsaw Polsko Stock 708 29 703 698 49 933 363 92 939 456 88 476 330 60 472 Exchange Pramen: Vlastní zpracování na základě dat z internetové stránky FESE [on-line]. Dostupné na WWW: <http://www.fese.eu/en/?inc=art&id=4> [2010-04-15] Z tabulky je patrné, ţe objemy obchodů s akciovými deriváty jsou ve většině zemí menší. Pouze v Maďarsku a v Norsku v letech 2006 a 2007 je tomu naopak. Největší podíl indexových derivátů je v Polsku. Ten se blíţí téměř 100 %. Naopak nejmenší podíl je v Maďarsku, který byl v letech 2005 a 2006 okolo 40 %, v roce 2007 klesl na 31 %. O rok později došlo k mírnému nárůstu tohoto podílů, ale v roce 2009 se vrátil na hodnotu z roku 2007. V České republice se v roce 2006 obchodovalo pouze s indexovými deriváty. V roce 2007 byl podíl indexových derivátů 79 %, o rok později došlo k mírnému poklesu na 74 % a v roce 2009 vzrostl o 10 procentních bodů. 2.2.2 Obchodování s OTC deriváty ve vybraných zemích V následující podkapitole se krátce podíváme na obchodování s OTC deriváty ve vybraných zemích. Tato data jsou však obtíţně dostupná, většina zemí tyto údaje nemá k dispozici. Bank of international settlement je mezinárodní organizace, která podporuje mezinárodní měnovou a finanční spolupráci a slouţí jako banka pro centrální banky. Tato organizace provádí kaţdé tři roky v dubnu průzkum OTC-trhu. V roce 2010 probíhá další tento průzkum, data však budou přístupná aţ koncem tohoto roku. Proto se můţeme podívat pouze na starší údaje na OTC-trzích ve vybraných zemích. OTC-trhy budeme porovnávat ve stejných zemích jako burzovní deriváty. V následující tabulce vidíme průměrné denní obraty v milionech USD v dubnu roku 2001, 2004 a 2007. 40

Tabulka č. 14: Průměrné denní obraty v mil. USD Duben 2001 Duben 2004 Země Forward Opce Swapy Celkem Forward Opce Swapy Celkem Změna v % oproti dubnu 2004 Rakousko 2 433 478 5 327 8 238 4595 1351 16614 22560 174% Norsko 3 005 111 9 326 12 442 4 496 287 12 152 16 935 36% ČR 156 63 1 196 1 415 622 63 1 360 2 045 44% Maďarsko 63 6 157 226 230 46 2 061 2 337 934% Španělsko 4 253 616 21 060 25 929 1968 553 19 589 22 110-15% Polsko 446 0 3 187 3 633 1 020 177 4 365 5 562 53% Duben 2007 Země Forward Opce Swapy Celkem Změna v % oproti dubnu 2004 Rakousko 2 549 1 027 14 685 18171-19% Norsko 7 776 183 27 309 35 268 108% ČR 1 364 76 2 896 4 336 112% Maďarsko 739 142 4 610 5 491 135% Španělsko 2 594 1 418 23 707 27 719 25% Polsko 1 962 349 7 189 9 500 71% Pramen: Vlastní zpracování na základě dat z internetové stránky BIS [on-line]. Dostupné na WWW: < http://www.bis.org/statistics/index.htm> [2010-04-28] V roce 2001 nebyly k dispozici veškerá data o OTC-trhu, proto můţou být informace zkreslené. Z tabulky lze vyčíst, ţe průměrné denní obraty derivátových operací se zvyšují. Pouze ve Španělsku došlo v roce 2004 k poklesu oproti roku 2001 asi o 15 % a v Rakousku v roce 2007 k poklesu o 19 % oproti roku 2004. V roce 2001 byly největší denní obraty zaznamenány ve Španělsku, ty dosahovaly téměř 26 miliard USD, naopak nejmenší 41

v Maďarsku kde byl průměrný denní obrat pouze 226 milionů. Některá data o derivátovém trhu však nebyla k dispozici, skutečný denní obrat mohl být ve skutečnosti vyšší. V roce 2004 došlo k poklesu obratu ve Španělsku oproti roku 2001 a Rakousko se tedy dostalo na první místo. Nejmenší průměrný obrat vidíme v České republice. V roce 2007 byl největší obrat v Norsku a dosáhl hodnoty 35 miliard USD. Česká republika zůstala opět poslední s průměrným denním obratem 2,9 miliard USD. Pokud se zaměříme na podíly jednotlivých druhů derivátů, jednoznačně převládají swapové kontrakty. Jejich podíl je ve všech zemích větší neţ 60 %, v některých zemích se blíţí i 90 %. Nejmenší podíl mají naopak opční deriváty, jejichţ podíl je menší neţ 5 %. V následujících schématech můţeme vidět podíly jednotlivých derivátů v daných letech. Schéma č. 10: Podíly derivátových kontraktů v dubnu 2001 Pramen: Pramen: Vlastní zpracování na základě dat z internetové stránky BIS [on-line]. Dostupné na WWW: <http://www.bis.org/publ/rpfx02.htm> [2010-04-28]Schéma č. 11: Podíly derivátových kontraktů v dubnu 2004 Pramen: Pramen: Vlastní zpracování na základě dat z internetové stránky BIS [on-line]. Dostupné na WWW: <http://www.bis.org/publ/rpfx05.htm> [2010-04-28] Schéma č. 12: Podíly derivátových kontraktů v dubnu 2007 42

Pramen: Pramen: Vlastní zpracování na základě dat z internetové stránky BIS [on-line]. Dostupné na WWW: <http://www.bis.org/publ/rpfxf07t.htm> [2010-04-28] Na schématech č. 10, č. 11 a č. 12 vidíme podíly derivátových kontraktů v dubnu 2001, 2004 a 2007 v jednotlivých zemích. Jak uţ bylo řečeno, největší podíl mají swapové kontrakty. V roce 2001 byl podíl swapových kontraktů největší v Polsku a podíl opčních a forwardových kontraktů v Rakousku. V roce 2004 vidíme, ţe se situace změnila. Největší podíl na swapových kontraktech má Španělsko, opčních kontraktů opět Rakousko a forwardových kontraktů Česká republika. V roce 2007 jsou země s největšími podíly jednotlivých kontraktů stejné jako v roce 2004. 43