NÁVRH KONCEPCE ROZVOJE A ŘÍZENÍ

NÁVRH KONCEPCE ROZVOJE A ŘÍZENÍ MUZEA A POJIZERSKÉ GALERIE SEMILY 2011-2015 Muzeum dnešní dby by měl být širce přístupným kulturním centrem s přirzenu autritu ve své kmunitě a mikrreginu. Při zachvání veškerých dbrných standardů v péči své sbírkvé fndy by měl být vstřícné vůči zájmům a ptřebám různých skupin uživatelů. Těmi je pak muzeum vnímán jak zdrj kvalitníh trávení vlnéh času, zábavy, pučení a vzdělávání, ale i jak prstředek budvání identity kraje a psilvání místníh splečenství tedy jak demkratická instituce služící rzvji splečnsti. 1. Cíle Budvání vztahu muzea a místníh splečenství - srzumitelně prezentvat histrii reginu v interaktivní pdbě přijatelné laicku i dbrnu veřejnstí. - vytvřit partnerský vztah s místní správu a dalšími kulturnímu institucemi, splupracvat při splečných prjektech. Splupráce již byla navázána a zdařile funguje sučinnst s kinem a knihvnu. Galerie mmentálně připravuje výstavu kmiksu na říjen, kdy bude v kině uvedena premiéra filmu Alis Nebel. Na květen příštíh rku chystáme mngraficku výstavu Věře Plívvé-Šimkvé, která bude spjena s festivalem jejích filmů v kině Jitřenka. V prcesu je festival animvanéh filmu PAF (rganizátr Alexander Jančík), který by měl být uváděn částečně v kině a částečně v galerii,msnad i v knihvně. Prhlubení splupráce se šklami - vytvřit výukvé prgramy pr šklní mládež pravidelně zařaditelné d snv škly - vytvřit pracvní listy k výukvým prgramům s prvky interaktivity Zlepšení kmunikace s veřejnstí a zlepšení služeb pr návštěvnicku veřejnst - dstranit psychlgické i fyzické bariéry mezi muzeem a návštěvníky (dstranit zvnek u dveří- HOTOVO, zrušit plední pauzu - HOTOVO, přizpůsbit tevírací dbu mžnstem návštěvníků V PROCESU, vytvřit bezbariérvý vstup pr hendikepvané návštěvníky NUTNO ŘEŠIT) - vytvřit prhlídkvé výukvé prgramy pr návštěvníky pdpřené vlně dstupnými pracvnímu listy 1

- pskytvat i služby mim muzeum (prcházky městem a výlety p klí s dbrným výkladem viz kapitla 5) Zkvalitnění čitelnsti a interativity expzice - zásadně dplnit expzici ppisky (HOTOVO v etngrafické expzici v pdkrvním prstru), využít i prstru stěn (plánván především d nvé stálé expzice) - vybudvat částečně interaktivní expzici s mžnstí pracvat s replikami expnátů Zlepšení marketingu a využití muzea v rámci cestvníh ruchu - zpracvat marketingvu strategii jak sučást strategickéh plánu muzea a vytvřit jedntný vizuální styl muzea (V PROCESU) - zlepšit úrveň marketingvých materiálů a jejich distribuce - zlepšit infrmační dstupnst muzeu na internetu (úrveň www stránek, prfil na prtálu Facebk, dkazy na muzeum z jiných infrmačních stránek ČÁSTEČNĚ HOTOVO, ČÁSTEČNĚ V PROCESU) - navázat partnerské vztahy se subjekty turistickéh průmyslu (cestvní kanceláře, tur-perátři, htely) a inicivat zařazení návštěvy muzea d prduktvéh balíku pr dmácí i zahraniční turisty V PROCESU Rzvíjení dalších finančních zdrjů muzea - psilvat eknmicku sběstačnst muzea - hledat spnzry/partnery pr jedntlivé prjekty, zahájit intenzivní splupráci s perspektivními dárci a spnzry v reginu. Zde je mžná splupráce s místními pdniky při výstavách (prpagace za spnzring), nicméně vše musí být držen ve vkusných mezích - rzvíjet příjmy z vlastní činnsti (zintenzivnit prdej suvenýrů a merkantilií, analyzvat mžnst prdeje bčerstvení). Opatření k psílení prdeje upmínkvých předmětů, knih a bčerstvení jsu uvedena v kapitle 4. - pskytvat prnájmy muzejních prstr pr sukrmé akce a vytvřit případné další služby sukrmému sektru. Ceník prnájmu je připraven pr schválení Radu města a bude vyvěšen na naše internetvé stránky. Zárveň je avizvána mžnst knání svatby v galerii. Tat mžnst je prezentvána případným zájemcům z naší strany i ze strany veducí Oddělení správních činnstí paní Ludmily Schvánkvé na MÚ - zapjit se d grantvých prjektů ministerstva kultury ČR a dtačních prjektů Evrpské unie. Intenzivně se zabývám zkumáním pdmínek jedntlivých grantů. D 30. 9. bude deslána žádst grant na výstavní činnst na Ministerstv kultury. Žádst grant bude pdána i při případné reknstrukci muzejníh dvrku zřejmě v rce 2012. Grantem rzhdně zkusíme splufinancvat i tvrbu nvé stálé expzice (výhledvě 2013, 2014). 2

2. Rzpčet Je vysce žáducí, aby se muzeum, i přes své světvé pslání, chval jak tržní subjekt. Dsažení alespň částečné eknmické sběstačnsti je při dbré marketingvé strategii vcelku reálné, dle názru dbrníků z blasti muzejnictví lze dsáhnut získání 12% bjemu rzpčtu z vlastní činnsti. Opatření k psílení rzpčtu muzea jsu následující: je nutné především zvýšení tržeb ze vstupnéh, z prdeje suvenýrů a z prnájmu muzejních prstr pr sukrmé akce. Rzpčet muzea pr rk 2011 činí 2.317.000 Kč. Przatím je mým plánem nežádat na příští rky navýšení rzpčtu. Rzpčet je mžn restrukturalizvat předně lze na určitých plžkách ušetřit. Zárveň dufám ve zvýšení tržeb především z plánvaných akcí v muzeu. Větší investice (plánvaný přesun muzejní pkladny, reknstrukce dvrku a umístění venkvníh psezení u náhnu, pzdější nvá expzice v 1. patře) lze částečně financvat z Rezervníh fndu (tj. z tržeb), částečně z grantů. Nicméně u grantů a dtací je nutná spluúčast a zde je třeba mít pdpru pliticku i eventuelně finanční ze strany města. Pevně dufám, že kvalitní prjekt, u nějž by byla ptřeba dfinancvání ze strany města, bude v zájmu Rady pdpřit. 3. Persnální zajištění Persnální zajištění muzea je v sučasné dbě zajišťván třemi pracvníky, muzeum dispnuje 3,5 pracvními úvazky. P zhdncení situace je mým záměrem vytvřit pracvní tým v tmt slžení. ředitelka histrička umění, jejíž pracvní náplní je krdinace akcí v muzeu a galerii, instalace výstav a vytvření kncepce stálé expzice v 1. patře muzea, správa internetvých stránek, kperace s dalšími městskými kulturními institucemi, tvrba výstavníh plánu vždy na nadcházející kalendářní rk, zajištění dbrnéh garantu pr histrické výstavy dbrný muzejní pedagg/padagžka kurátr/ka sbírek, jehž pracvní náplní je tvrba animačních prgramů k jedntlivým histrickým výstavám pr ptřeby škl, tvrba pracvních listů pr běžné i šklní návštěvníky, kurátrství histrických výstav a splupráce při instalaci výstav s důrazem na interaktivitu, vedení výtvarných dílen a wrkshpů zejména u výstav sučasnéh umění, prpagace muzea vytvření jedntnéh vizuálníh stylu muzea, splupráce s cestvními kancelářemi dbrná pracvnice správkyně depzitáře, jejíž pracvní náplní je spravvání sbírek (především tvrba systematické evidence sbírek I. a II. stupně, cž je mmentálně pněkud zanedbán), vedení tzv. malé pkladny (tj. účetních pdkladů pr další zúčtvání) a splupráce při instalaci výstav 3

4. Investiční činnst Investice d akvizic sbírkvéh charakteru jsu jednu ze základních funkcí muzea, avšak neméně důležitu funkcí muzea je jeh výstavní charakter. Prt nákup sbírkvých předmětů plní svu funkci především tehdy, je-li mžnst vystavení těcht sbírkvých předmětů. Kvalita expnátů tak navazuje na kvalitu expzice, která v sučasnsti má určité nedstatky.prt bych investiční činnst dpručila vést směrem ke zkvalitnění expzice a zkvalitnění splupráce s místním splečenstvím tak, aby se zvedla návštěvnst muzea a tím i zlepšila eknmická sběstačnst muzea. Sbírktvrnu činnst bych dpručila zachvat pr příští rky jen v nejnutnější míře zde je především úklem zajistit vhdné prstry pr uchvávání sbírek. 4.1 Vybudvání nvé stálé expzice Zkvalitnění expzice je třeba vést především směrem k vybudvání nvé stálé expzice v 1. patře, míst nynější zastaralé expzice Osbnsti Semilska. Návrh nvé expzice bude předlžen výhledvě v rce 2012. Kncepci nvé expzice budu vytvářet ve splupráci s dbrníky z jiných brů architekt, histrik. Předpkládám i připmínkvání ze strany města (dbr kultury a památkvé péče). Pdrbnější analýza sučasnéh stavu a buducíh návrhu bude samstatným materiálem předlženým Radě města v rce 2012. 4.2 Muzejní bchd a pkladna Vzhledem ke své prfesi jsem nadšeným návštěvníkem muzeí a galerií nejen v České Republice, ale i v celé Evrpě. Významná evrpská muzea a galerie jsem prcestvala v pdstatě všechna, chybějící plžku je jen španělské Prad. Je již dluhdbu praxí muzeí, že návštěvník muzea je při výchdu z budvy nucen prjít muzejním bchdem zde je mu předlžena širká nabídka suvenýrů a dalších více či méně praktických upmínkvých předmětů, které se vztahují bvykle k emblematickým výtvarným dílům, ppřípadě k cenným histrickým expnátům (sbírka umění 19. stletí v Museé d Orsay širká nabídka blčků a zápisníků s reprdukcí impresinistických brazů na přebalu, např.). Návštěvník si tak dnáší kus histrie s sebu a muzeum získává d svéh rzpčtu nezanedbatelnu plžku, kteru lze využít ke zkvalitnění expzice i výstavníh plánu. Prdej suvenýrů a upmínkvých předmětů všeh druhu je tak výhdný pr bě strany. D dalších let tak plánuji vytvření muzejníh bchdu a přemístění pkladny. Pdrbněji je tent plán zpracván v Rčním plánu. 4.3 Reknstrukce dvrku a živení prstru u náhnu Muzeum je druhu nejstarší budvu ve městě a dispnuje úžasnu lkací u náhnu. Rvněž dispnuje pněkud zasunutým dvrečkem. Je nutn si uvědmit, že tat místa, která v sučasnsti nemají téměř žádnu návštěvnst, jsu na semilské pměry vylženě exkluzivní. Oklí náhnu je veskrze rmantické, dal by se říci až malstransky malebné. Prstr u náhnu příjemně stíní větve javru, vda v náhnu je již čistá, i když někdy s mírným zápachem. Míst, která jsu histricky malebná a kuzlující, je v Semilech dsti mál. Prt je třeba je patřičně využít. Celý prblém jsem diskutvala s městským architektem Martinem Hilpertem, který navrhuje investičně spíše rzsáhlejší řešení. O těch je mžn dále 4

diskutvat, nicméně v nejbližší dbě by byl mžn přistupit k méně nákladným řešením. Navrhuji naplánvat reknstrukci dvrku muzea k splufinancvání akce budu pdávat žádst grant, zřejmě v červnu rku 2012 (dle vyhlášení uzávěrky). HRY - Na dvrku muzea bych si předběžně představvala v dlažbě vysázenu gemetricku síť, jejímž středem by byla šachvnice. Síť a šachvnice by služila k hraní stlních her v nadměrné veliksti šachvnice pr dámu s hracími kameny průměru plévkvéh talíře, síť pr hru scrabble s kameny veliksti knihy A5 a vypálenými písmeny. U náhnu bych navrhvala umístit psezení, alespň lavičky. Celkvé řešení reknstrukce by byl třeba diskutvat s architektem. Pravděpdbné je dstranění pltu z předzahrádky muzea, který zbytečně dděluje prstr. Dále padl zajímavý nápad na vytvření pdkrknšské bylinkvé zahrádky jak ukázky lidvých zahrádek minulsti. Rvněž byla nadnesena idea pstavit kpii maléh mlýna na náhnu. T je tázka investic a další dhdy. 5. Vlastní invence 1. Budvání vztahu muzea a místníh splečenství Pkud se muzeum má stát živucím prvkem v rganismu města, je především ptřeba dsáhnut th, aby jej lidé navštěvvali. Muzeum má velku zdpvědnst za t, jak je na veřejnsti prezentván místní kulturní a histrické dědictví, jak je tt dědictví veřejnstí přijímán a jak se vztah k místní histrii dráží v rzhdnutích veřejné správy. Jsu-li dnes Semily definitivně v prcesu revitalizace, která se prjevuje zdařilými reknstrukcemi veřejných budv i prstranství a znvuživením místní kultury díky reknstrukci kina Jitřenka, je více než žáducí, aby se d tht prcesu zapjil i muzeum. Mžnsti budvání vztahu s místním splečenstvím jsu následující: Přádání slavnstí tent způsb splupráce s veřejnstí je v sučasné dbě plně rzvinut. Splupráce se šklami - tent bd je zdaleka nejdůležitější sučastí plánu pr rzvj splupráce muzea a veřejnsti. Právě žáci základních a středních škl jsu nejperspektivnější cílvu skupinu návštěvníků muzea, nebť je vyský předpklad, že pkud se v dětském a dspívajícím věku naučí muzeum pravidelně navštěvvat a pkud si budu vážit jeh prgramu (cž všem předpkládá zvýšení atraktivity muzea), budu v návštěvách muzea pkračvat i v dspělém věku a ttéž naučí svje vlastní ptmky. Právě tímt způsbem je mžné dcílit v dluhdbém plánu rzvje nejen vyské návštěvnsti muzea, ale především efektivníh zapjení tét instituce d širkéh místníh splečenství. Pr rzvj splupráce muzea a škl je ptřebné zavést různé druhy vzdělávacích služeb, které však nejsu rzpčtvě nákladné a které spčívají spíše v přístupu muzejních pracvníků k návštěvníkům: expzicím Lektrská služba pskytnutí dbrnéh výkladu k výstavám a Vytvření cyklu vzdělávacích prgramů v expzicích a výstavách tent cyklus by mhl být vytvřen přím pr ptřeby škl s hledem na jejich 5

snvy tak, aby se mhl stát sučástí šklníh výukvéh plánu. Takt by mhl být vypracván např. vzdělávací prgram sbnstech Semilska, kdy by za dbu dvu výukvých hdin byly pdrbněji zpracvány dvě neb tři sbnsti z blasti histrie neb literatury z jednh bdbí tat netradiční frma hdiny literatury neb histrie by mhla být velice vděčně přijímána pedaggy a pstupně by mhla být zapracvána přím d výukvéh plánu škly. Jinu mžnstí je vytvření výukvéh cyklu z histrie Semilska, kdy by byla vytvřena bdbná netradiční výukvá hdina v muzeu, která by se věnvala knkrétnímu bdbí (pravěk, středvěk, 19. stletí) v reginálním kntextu a t přím s hmtnými ukázkami v expzici. Vytvření pdkladů a především pracvních listů, které by se staly interaktivní sučástí výkladu a které by si žáci a studenti dnášeli namíst zápisu v sešitě Kurzy a sutěže pr žáky a studenty jak dplňkvá vzdělávací aktivita. Zde předpkládám vytvření každrčních prjektů pr žáky škl. Služby mim muzeum - prcházky městem, výlety p klí s dbrným výkladem. Pr turisty je již připravena prcházkvá trasa v Infcentru. Muzejní prcházky bych mířila spíše na byvatele Semil. - cyklus prcházek ZA KLENOTY SEMILSKÉ ARCHITEKTURY výklad by vedla dbrná pracvnice muzea a ještě lépe splupracující histrik (pan Jarslav Barták) neb pan Navrátil, ppř. architekt Martin Hilpert. Semily mají architektnicky hdntné stavby, ale bčané nich mnh nevědí. Jmenujme budvu České spřitelny (raná mderna), budvu Kperativy, zámek (bark), Obecní dům (secese) a mnh dalších - navazující cyklus výletů d klí KLENOTY ARCHITEKTURY V OKOLÍ SEMIL na jarní a pdzimní bdbí (návštěva spálvské elektrárny ve stylu art-dec, tradiční rubenky, zvnička na Cimbále, aj.) - mžnst akcí na půdě škly Dílny a prázdninvé aktivity s aktivní účastí umělců i studentů, zde by se mhly stát netradiční výukvu hdinu umělecké výchvy Cíle splupráce se šklami: -pr muzeum: zvýšit návštěvnst a pzměnit image muzea ze suchpárné instituce na živucí sučást místníh splečenství -pr šklu: zvýšit efektivitu učení, zintenzivnit citvý pržitek prbírané látky frmu knkrétních místních příkladů, zvýšit pvědmí studentů místní histrii i sučasnsti -pr zúčastněné: změna názru na muzeum, zvýšení pvědmí místní histrii, zvýšení hrdsti na regin 2. Zlepšení služeb pr návštěvnicku veřejnst Splupráce s veřejnstí je mmentálně na velice dbré úrvni, avšak pr zkvalitnění služeb muzea by byl vhdné zavést pdbné vzdělávací prgramy jak u splupráce se šklami, tj.: Vytvření vzdělávacíh prgramu pr dspělé návštěvníky, zejména pr rganizvané skupiny, ve frmě dbrnéh lektrskéh výkladu 6

Vytvření pracvních listů v dvu frmách pr malé a pr velké návštěvníky muzea. Tyt listy by byl vhdn kncipvat jak sutěžní kvíz, který by p vyplnění byl dměněn malu pzrnstí muzea (např. phledem či brázkem). Pracvní listy by byly nabízeny muzejním pracvníkem u pkladny a zintenzivňvaly by pržitek expzice a hlubku jejíh sdělení. Služby mim muzeum viz výše Dílny a prázdninvé aktivity viz výše Odstranění veškerých bariér při vstupu d muzea 3. Zkvalitnění čitelnsti a interativity expzice Čitelnst expzice zcela zásadním způsbem vlivňuje hlubku pržitku návštěvníka. Nedstatek ppisků, zahlcenst výstavními předměty bez knkrétníh udání důvdu vystavení a nemžnst návštěvníka zrientvat se ve výstavním plánu, t vše ztěžuje a rzmělňuje zážitek návštěvníka muzea. Zde by byl namístě: - zásadně dplnit expzici ppisky k vystaveným předmětům (zejména v půdním prstru) - využít prstru stěn k vytvření ppisu expzice s vedením návštěvníka v knkrétnější prhlídkvé trase (zejména v expzici sbnstech Semilska) Interaktivita expzice je pak dalším krkem ke zkvalitnění služeb muzea. Zvyšuje pržitek expzice ze strany návštěvníka a mění muzeum muzea v činrdu instituci. Ani zvýšení interativity nemusí být přím nákladné, uvedu něklik knkrétních příkladů: V expzici věnvané sbnstem Semilska by byl mžn věnvat malu část např. Vladimíru Kmárkvi, všem důkladně. Tj. návštěvník by měl mžnst nejen shlédnut jeh braz, ale i filmvu smyčku s výjevy z jeh ateliéru, na stěnách by mhl nahlédnut d jeh dpisů neb d sbních výpvědí něm (příznivci, syn aj.), jeh sbnst by dále dkumentvaly ftgrafie a pr zvýšení interaktivity by měl mžnst prlistvat katalg jeh díla. Takt ucelený braz jedné sbnsti místní umělecké tvrby by s minimálními náklady prhlubil návštěvnický zážitek. Pravděpdbně by si tak návštěvník zapamatval jednu neb dvě sbnsti místní kultury, všem hlubce. Zatímc ze sučasné expzice si návštěvník dnáší spíše pvrchní prlistvání břích knih, jejichž zážitek je velice mělký. V pdkrvní nárdpisné expzici by byl vhdné vytvřit interaktivní kutek s mžnstí hapticky a zkušenstně pržít živt 19. stletí - vytvření interaktivníh prgramu (především pr šklní a rdinné skupiny) Vesnická světnice Zde bych navrhvala umístění něklika histricky méně cenných kusů nábytku, kterých by se návštěvníci mhli dtýkat a pracvat s nimi. Především skříň s dbvým blečením, které by měli za úkl na sebe bléci. Další úkly by byly rzdělené mezi jedntlivé účastníky. Např. prstřít stůl (tluststěnnými prcelánvými talíři), přebrat hrách a ččku na šatce, zjistit jídelníček lidí tehdejší dby p prhlídce kredence (luštěniny, křížaly, krupice v šatkách), uspat nemluvně v klébce apd. P vyknání úklů by byl celý prgram shrnut lektrem a tím by byl p předchzí zkušensti nenásilně přednesen výklad živtě v 19. stletí. Ani zde se nejedná nákladnu investici, puze změnu v kncepci expzice: NEJEN VIDĚT, ALE I PROŽÍT. Je třeba pdtknut, že právě tvrba takvýcht animačních vzdělávacích prgramů je pdprvána grantvými fndy EU, cž by zvyšval mžnsti muzea získat nvé finanční prstředky. 7

6. Opatření k racinalizaci prvzu P krátkém seznámení s chdem muzea hdlám zavést jistá patření k racinalizaci prvzu. Především se jedná šetření nákladů na zbytných výdajích. Ve spjení se zvýšenými tržbami bychm mhli dsáhnut jisté eknmické sběstačnsti při vnitřních úpravách v muzeu, bez nutnsti investic města. T se týká především menších zásahů. 8